2 NÁSTROJE A CÍLE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "2 NÁSTROJE A CÍLE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY"

Transkript

1 2 NÁSTROJE A CÍLE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY 2.1 Nositelé a nástroje hospodářské politiky Do skupiny nositelů hospodářské politiky zahrnujeme soubor institucí, jak státních, tak i nestátních včetně neformalizovaných skupin, přičemž tyto instituce se třídí do několika segmentů: zákonodárné instituce, exekutivní instituce (vláda, ministerstva, úřady apod.), emisní banka jako nositel monetární politiky, instituce vytvářející tržní prostředí a dohlížející na jeho kvalitu (protimonopolní úřady), soudní instituce, jež zaručují vymahatelnost zákonem stanovených pravidel, instituce protivážných sil či nositelé vlivu, které sice nepatří k formální organizaci hospodářské politiky, ale přímo či nepřímo ji ovlivňují (odbory, organizace zaměstnavatelů, politické strany apod.) 12. Z hlediska podílu institucí na hospodářsko-politickém rozhodování můžeme nositele hospodářské politiky členit na: nositelé hospodářsko-politického rozhodování (decizní sféra) instituce, které mají pravomoc ze zákona rozhodnutí přijímat, vykonávat a prosazovat (vláda, parlament, centrální banka), nositelé hospodářsko-politického vlivu (vlivová sféra) instituce a osoby, které mají možnost hospodářsko-politické rozhodování ovlivňovat, ale nemají rozhodovací pravomoc (politické strany, odbory, média, hospodářské komory apod.). Nositeli hospodářské politiky nazýváme subjekty, které vstupují do celého procesu hospodářské politiky včetně jeho jednotlivých fází formulování, realizace a kontroly hospodářské politiky. Z hlediska vlivu jednotlivých nositelů hospodářské politiky a dopadu jejich rozhodnutí členíme subjekty dále na nositele na nadnárodní úrovni, a to jak různé sektorové (Mezinárodní měnový fond, Mezinárodní organizace práce, atd.), tak integrační 12 K základnímu přehledu o institucích viz VOIGT, S. Institucionální ekonomie. Praha: Alfa nakladatelství. Liberální institut:

2 uskupení (např. EU a její orgány) a na národní úrovni (např. vláda, parlament, centrální banka apod.). 13 Nástroje hospodářské politiky tvoří prostředky, které má stát pod svou kontrolou, a které používá k dosažení vytýčených cílů. Nástroje HP můžeme členit dle různých hledisek: podle úrovně působení na nástroje makroekonomické a mikroekonomické, podle charakteru vlivu na nástroje přímé a nepřímé, podle oblasti působení (nástroje fiskální, monetární apod.), podle způsobu ovlivňování na nástroje selektivní a plošné, podle toho, zda se mění podstatné prvky ekonomického systému na nástroje systémotvorné a nástroje běžné hospodářské politiky. Nástroje systémotvorné (nástroje politiky řádu) mění hlavní prvky ekonomického systému, pod tímto pojmem jsou chápána pravidla chování pro nositele rozhodování, která mění systémová prvky (např. změna systému regulovaných cen na systém tržně tvořených cen apod.). Nástroje běžné hospodářské politiky (nástroje politiky procesu) ovlivňují chování ekonomických subjektů, přičemž základní rysy hospodářského systému zůstávají zachovány. Jedná se například o změnu úrokové sazby, daňových sazeb apod. Základní rozdíl mezi oběma skupinami nástrojů spočívá jednak v tom, že zatímco nástroje běžné hospodářské politiky jsou běžně kvantifikovatelné, nástroje systémotvorné kvantifikovat nelze, tak rovněž v tom, že dopady u nástrojů běžné hospodářské politiky jsou velmi dobře předvídatelné na rozdíl od nástrojů systémotvorných, jejichž dopady jsou natolik komplikované, že jejich důsledky lze velmi obtížně předvídat. Při výběru nástrojů platí požadavek na jejich systémovou konformitu, tzn. že je žádoucí v systému používat pouze ty nástroje, které jsou s daným systémem v souladu a nijak celkový systém fungování ekonomiky nenarušují. Tento požadavek je uplatňován pod názvem Euckenovo pravidlo, které požaduje co největší stálost hospodářské politiky. Smyslem tohoto pravidla je, že veškerá hospodářsko-politická opatření státu by měla být pro ekonomické subjekty předvídatelná a průhledná, aby vyvolávala jejich důvěru. Používané nástroje hospodářské politiky by měly být systémově konformní tak, aby odpovídaly hlavním zásadám hospodářského systému. Podle toho, jaká opatření jsou uplatněna, rozlišujeme: systémově nutná opatření, 13 Obecně k této problematice např. viz JIRÁNKOVÁ, M. Národní státy v globálních ekonomických procesech. Praha: Professional Publishing, nebo KLIKOVÁ, Ch., KOTLÁN, I. a kol.: Hospodářská politika: teorie a praxe. 2. vyd. Ostrava: SOKRATES,

3 opatření systém podporující, systému odpovídající opatření, která působí souběžně se systémem, systém zhoršující opatření, která snižují funkčnost daného systému, opatření systém narušující. 14 Dalším pravidlem použití nástrojů hospodářské politiky je pravidlo, které se nazývá Tinbergenovo pravidlo a které uvádí, že je nutno disponovat tolika nástroji hospodářské politiky, kolik si hospodářská politika stanoví cílů. Máme-li dosáhnout například tří cílů, použijeme třech nástrojů, ovšem toto pravidlo již neříká jakých. Toto řeší Mundellův princip, který určuje, že každému cíli je přiřazen takový nástroj, který má na něj největší vliv. Další pravidlo, tzv. Meadeho princip zodpovědnosti požaduje, aby za každý makroekonomický cíl byla zodpovědná jediná státní instituce, která má na použitý nástroj výlučný vliv. Volba nástrojů hospodářské politiky je jedno z nejdůležitějších hospodářsko-společenských rozhodnutí, proto je třeba si vždy uvědomit, jaký je vztah mezi konkrétními cíli a nástroji navzájem Cíle hospodářské politiky Každému společenskému systému dávají konkrétně stanovené cíle smysl a směr jeho pohybu. Stanovené cíle jsou určitou normou žádoucího vývoje a současně signalizují předpokládané procesy, které lze ve společnosti očekávat. Protože ve společnosti existují různorodé, mnohdy i protichůdné zájmy, je patrné, že i cíle budou značně různorodé. Je proto v zájmu celé společnosti tyto různorodé zájmy formulované do cílů koordinovat. Pro demokratickou společnost je takovýmto koordinačním mechanismem dosažení společenského konsensu. Správné vymezení cílů hospodářské politiky má značný teoretický i praktický význam. Je důležité správně vymezit kvantitativní hodnoty veličin, změny veličin a relací veličin ekonomického rozvoje. Vytýčené cíle hospodářské politiky musí splňovat podmínku racionálnosti, proto musí být konzistentní (vzájemně provázané, stálé a trvalé), hierarchické (logicky uspořádané podle jejich významu a důležitosti), preferenční (preference dle existujících možností ekonomiky a ze společenských a individuálních potřeb). Dále musí být cíle reálné, kvantifikovatelné a následně kontrolovatelné. 14 KLIKOVÁ, Ch., KOTLÁN, I. a kol.: Hospodářská politika: teorie a praxe. 2. vyd. Ostrava: SOKRATES, KLIKOVÁ, Ch., KOTLÁN, I. a kol.: Hospodářská politika: teorie a praxe. 2. vyd. Ostrava: SOKRATES,

4 K nejčastěji vyhlašovaným cílům hospodářské politiky patří maximalizace společenského blahobytu, přestože v realitě vyvstává problém s kvantifikací společenského blahobytu. Toto představuje problém, neboť jak můžeme maximalizovat něco, co nelze jednoznačně změřit. Společenský blahobyt je v této souvislosti nutno chápat nejen z materiálního hlediska, ale rovněž z pohledu společenského. Řada ekonomicky a politicky vyspělých zemí uvádí jako cíle hospodářské politiky tzv. základní společenské hodnoty neboli obecné cíle. K těmto řadíme svobodu, spravedlnost, jistotu a pokrok. Jejich slabinou, podobně jako u společenského blahobytu, ovšem je skutečnost, že rovněž tyto cíle nelze odvodit konkrétně a obtížně se kontroluje jejich naplňování. Graf č. 2.1 Pyramida cílů hospodářské politiky maximalizace společenského blahobytu svoboda, spravedlnost, jistota, pokrok trvalý ekonomický růst, stálá cenová hladina, dostatečně vysoká zaměstnanost, vnější ekonomická rovnováha Zdroj: KLIKOVÁ, Ch., KOTLÁN, I. a kol.: Hospodářská politika: teorie a praxe. 2. vyd. Ostrava: SOKRATES, Základní společenské hodnoty se objevují ve většině hospodářsko-politických programů, avšak ani z nich nelze odvodit závazné cíle pro praktickou hospodářskou politiku. Tento úkol plní tzv. tradiční cíle hospodářské politiky, mezi něž řadíme tyto čtyři základní cíle: 16

5 trvalý a přiměřený hospodářský růst, indikovaný a měřený přírůstkem hrubého domácího produktu, stálá cenová hladina, indikovaná a měřená procentem růstu cenové hladiny, tj. mírou inflace, dostatečně vysoká zaměstnanost, indikovaná a měřená mírou nezaměstnanosti, vnější ekonomická rovnováha, indikovaná a měřená přebytkem obchodní bilance, podílem vnějšího přínosu hrubého domácího produktu. Uvedené cíle hospodářské politiky směřují k zachování vnitřní a vnější hospodářské rovnováhy. Uvedené cíle jsou doplňovány o další cíle: sociální cíle, prostřednictvím kterých stát přerozděluje prostředky, aby zabránil vzniku sociálního napětí, cíle v oblasti strukturální adaptace ekonomiky na dlouhodobé trendy, požadavky vývoje vědy i techniky a zahraniční konkurenci, ekologické cíle dosáhnout ekonomického růstu s ohledem na ochranu životního prostředí. Cíle hospodářské politiky můžeme členit také podle dalších kritérií: z hlediska času rozlišujeme cíle: krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, z hlediska významu cíle: hlavní, vedlejší a dílčí, z hlediska jejich působení cíle: makroekonomické, sektorové a mikroekonomické, z hlediska kvantitativního charakteru cílových proměnných: původní a odvozené. Praktická hospodářská politika sleduje zpravidla několik cílů. Pouze v ideálním případě se tyto cíle vzájemně podporují, takže lze mluvit o harmonii cílů. Tak tomu může být například, sleduje-li vláda cíl hospodářské stability a hospodářského růstu. Mnohem častěji než harmonie cílů však vzniká konflikt cílů, a to tehdy, když přiblížení k jednomu cíli se děje na úkor jiného, jehož dosažení je tím oddáleno nebo ohroženo. Žádný ze stanovených cílů nemůže být v plném rozsahu realizován, aniž by byl obětován druhý cíl. Cílových konfliktů vzniká celá řada: mezi růstem a vnější rovnováhou, mezi cenovou stabilitou a sociálními cíli apod. Řešením těchto konfliktů je hierarchizace cílů, stanovení pořadí důležitosti cílů. 17

6 Jedním z klíčových cílů tvůrců hospodářské politiky je stimulace celkové produkce v ekonomice, tedy makroekonomického výstupu (produktu). Celkový objem výstupu v ekonomice měříme prostřednictvím ukazatele HDP Hrubý domácí produkt, který představuje veškerou finální produkci zboží a služeb, vyrobenou v dané zemi za sledované období, a to výrobními faktory umístěnými v této zemi. Přitom nezáleží, kdo výrobní faktory vlastní, ale kde jsou umístěny. Dalším makroekonomickým agregátem používaným k měření výkonnosti ekonomiky je HNP - Hrubý národní produkt, který zahrnuje veškerou finální produkci vyrobenou kdekoli ve světě za sledované období, avšak za pomoci domácích výrobních faktorů. Oba ty to ukazatele mohou být uváděny, jak v běžných cenách (nominální HDP), tak ve stálých cenách (reálný HDP) vyrobená produkce je oceněna cenami určitého základního období. Vztah mezi reálným a nominálním produktem vyjadřuje tzv. deflátor HDP podíl nominálního a reálného HDP, vyjádřený v procentech. Kromě absolutní výše HDP se sleduje i údaj meziročního tempa růstu HDP - ekonomický růst. Údaje o dlouhodobém ekonomickém růstu ukazují tendence a trendy, ke kterým v ekonomice dochází. Graf č. 2.1 Meziroční růst HDP v letech v České republice 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 6,10% 6,60% 3,50% 2,30% 1,70% 0,00% -2,00% -4,00% ,30% -1,10% -2,20% -6,00% Zdroj: Český statistický úřad, 2013 Poznámka: Hodnota roku 2013 je hodnota za 1. čtvrtletí v meziročním srovnání. Jelikož ukazatel HDP vykazuje i jisté nedostatky (např. nezahrnuje šedou ekonomiku, hodnotu volného času, škody na životním prostředí) v praxi byly zkonstruovány i další ukazatele měření produkce ukazatel čistého ekonomického blahobytu NEW, kdy od HDP odečteme záporné externality a přičteme pozitivní činnosti, ukazatel lidského rozvoje tzv. index HDI, zohledňuje při měření ekonomické a životní úrovně i další skutečnosti 18

7 (např. střední délku života, míru alfabetizace). Dalším používaným ukazatelem je zelený produkt, který zohledňuje změny v přírodních zdrojích a škody na životním prostředí. Druhým klíčovým cílem hospodářské politiky je dosahování nízké nezaměstnanosti, která je definována jako stav v národním hospodářství, kde část pracovního potenciálu společnosti nenalézá uplatnění na trhu práce nebo dobrovolně o toto uplatnění neusiluje. Nezaměstnanost je nejčastěji vyjadřována mírou nezaměstnanosti, jako procentuální podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu. Podle příčin nezaměstnanosti rozlišujeme několik typů nezaměstnanosti: frikční vzniká např. v důsledku opuštění pracovního místa a hledání místa nového, strukturální vzniká jako důsledek změn ve struktuře poptávky firem po pracovní síle, které jsou způsobeny probíhajícími změnami v ekonomice, je považována za nejzávažnější typ nezaměstnanosti, cyklická nedostatečná poptávka po pracovní síle způsobená objektivními výkyvy danými fází hospodářského cyklu, sezónní je dána výkyvy v zaměstnanosti podmíněné ročními obdobími, skrytá vykytuje např. v souvislosti s prodlužováním vzdělávání, předčasných odchodů do důchodu apod. Americký ekonom MiltonFriedman je autorem konceptu přirozené míry nezaměstnanosti, která představuje v ekonomice takový stav, kdy jsou maximálně efektivně využity všechny výrobní faktory, ekonomika se nachází na pozici potencionálního produktu a v ekonomice existuje pouze dobrovolná nezaměstnanost. Friedman spojuje přirozenou míru nezaměstnanosti s určitou mírou inflace (NAIRU). Jedná se o takovou míru nezaměstnanosti, při níž je inflace stabilní, tedy inflace ani neakceleruje ani nedeceleruje KLIKOVÁ, Ch., KOTLÁN, I. a kol.: Hospodářská politika: teorie a praxe. 2. vyd. Ostrava: SOKRATES,

8 Graf č. 2.2 Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice v letech ,00% 9,00% 8,00% 7,00% 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% Roky 8,10% 6,60% 5,40% 8% 9% 8,60% 8,60% 7,50% Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Poznámka: Údaj roku 2013 je údaj obsažený v tiskové zprávě MPSV ze dne a vztahuje se k období květen Ekonomický cíl, který souvisí s udržováním stabilní cenové hladiny v ekonomice, se vyjadřuje pomocí ukazatele míry inflace. Cílem hospodářské politiky je tedy udržovat nízkou míru inflace, dlouhodobě udržitelnou. Inflace je projev celkové nerovnováhy ekonomiky, jejímž znakem je trvalý vzestup cenové hladiny. Inflaci můžeme rozlišovat na mírnou (do 10 %), pádivou (do 100 %), hyperinflaci (nad 100 %). Za přijatelnou míru inflace lze považovat hodnoty v rozmezí 2 4 %. Inflace není ekonomy vnímána pouze jako zlo, ale má i prokazatelné pozitivní dopady např. stimuluje ekonomické subjekty k činnostem, které by bez její existence neprováděly. Při relativně nízké či stabilní inflaci jsou zaměstnanci motivováni k vyšší produktivitě práce, v důsledku očekávání poklesu reálných mezd. Podobný impuls funguje rovněž u zaměstnavatelů, kteří při zvýšení inflace uvažují o úměrném zvýšení nominálních mezd, ale oplátkou za to požadují po svých zaměstnancích zvýšení pracovního výkonu. Inflace přináší očekávané negativní dopady, v důsledku kterých je inflace považována za škodlivou. Inflace přináší ekonomickým subjektům větší náklady, přičemž zásadní dopad má skutečnost, zda inflace je očekávaná (anticipovaná inflace) nebo neočekávaná (neanticipovaná). Inflace ovlivňuje vztah mezi věřiteli a dlužníky v tom smyslu, že podporuje odkládání splátek dluhů, což může znevýhodňovat věřitele. Rovněž se inflace projevuje ve vztahu mezi státem a jednotlivcem, což vede k přerozdělení příjmů a bohatství. Jestliže 20

9 existuje progresivní daňová sazba, zvýšení nominálních mezd, které bylo z důvodu rostoucí inflace, posune příjmy do vyššího daňového pásma. Jednotlivci potom zůstává nižší reálný důchod a to i přesto, že mu zaměstnavatel mzdu zvýšil. Vlivem růstu cen dochází ke zvýšeným neproduktivním nákladům firem v důsledku výroby nových cenovek, jídelních lístků apod. Inflace rovněž způsobuje tzv. náklady ošoupaných podrážek, kdy se ekonomické subjekty snaží o minimalizaci nákladů držby peněz v transakční formě a to například prostřednictvím docházení do bank za účelem opakovaného výběru peněz. Inflace představuje tempo růstu cenové hladiny a k jejímu měření používáme cenové indexy. Nejčastěji jsou používány indexy CPI, implicitní cenový deflátor a PPI (index cen průmyslové výroby). Index spotřebitelských cen (CPI) vyjadřuje, jak se změní cena daného koše komodit v běžném období oproti základnímu období při jeho neměnné struktuře. Graf č. 2.3 Vývoj míry inflace dle cenového indexu CPI v letech v České republice 7,00% 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% Roky 2,50% 2,80% 6,30% 1,00% 1,50% 1,90% 3,30% 2,30% Zdroj: Český statistický úřad, 2013 Poznámka: Údaj roku 2013 je hodnota uvedená ČSÚ za měsíc červen Implicitní cenový deflátor se vypočítá jako podíl nominálního a reálného produktu. Míra inflace vypočítána různými cenovými indexy se liší. Výpočet inflace pomocí CPI je založen na zjišťování změny cen vybraných komodit, zatímco pro výpočet deflátoru HDP se vychází ze všeho zboží vyprodukovaného v ekonomice. Nejdůležitějším cílem hospodářské politiky v oblasti vnějších vztahů je dosažení vyrovnané obchodní bilance či jejich dílčích částí. Dalšími cíli jsou zajištění stabilního a optimálního devizového kurzu, optimální úrovně zadlužení, přímých investic apod. 21

10 Platební bilance je statistický účetní záznam sestavený na principu podvojného účetnictví, který sumarizuje veškeré ekonomické transakce mezi subjekty domácí země a subjekty ostatních zemí za určité časové období. Platební bilance se člení vertikálně na položky kreditní (přírůstek na těchto položkách zlepšuje platební bilanci) a položky debetní (přírůstek na těchto položkách zhoršuje platební bilanci). Horizontálně se pak platební bilance člení především na běžný účet, finanční účet a účet devizových rezerv. Tabulka č. 2.1 Struktura platební bilance Účet Bilance Kreditní položky Debetní položky A. Běžný účet Obchodní bilance Export Import Bilance služeb Příjmy Výdaje Bilance výnosů Výnosy Náklady Běžné převody Příjmy Výdaje B. Kapitálový účet - Příjmy Výdaje C. Finanční účet Přímé investice V tuzemsku V zahraničí Portfol. investice V tuzemsku V zahraničí Ostatní investice V tuzemsku V zahraničí D. Chyby, kurzové rozdíly E. Devizové rezervy nárůst pokles kreditních položek = debetních položek Zdroj: KLIKOVÁ, Ch., KOTLÁN, I. a kol.: Hospodářská politika: teorie a praxe. 2. vyd. Ostrava: SOKRATES, Vztah mezi cíli hospodářské politiky Mezi jednotlivými ekonomickými cíli hospodářské politiky mohou existovat horizontální nebo vertikální vztahy. Horizontální vztahy jsou: Vztah negace či konfliktnosti sledování jednoho cíle vylučuje dosažení současně jiného cíle. Konfliktnost vztahu mezi cíli zobrazuje např. Phillipsovakřivka, která zachycuje vztah mezi inflací a nezaměstnaností. Sníži- 22

11 li se míra nezaměstnanosti pod svou přirozenou míru, pak tlak na růst mezd vyplývající z nedostatku volných pracovních míst převyšuje tlak na jejich pokles vyplývající z nezaměstnanosti, a to má za následek růst nominálních mezd (mzdová inflace). Modifikovaná Phillipsova křivka vychází z toho, že mzdové náklady tvoří výraznou část celkových nákladů firem a stanovují-li si firmy ceny přirážkou ke mzdovým nákladům, pak se mzdová inflace projeví v inflaci cenové. Vztah neutrality či nezávislosti dosažení jednoho cíle žádným způsobem neovlivní dosažení cíle jiného. Vztah komplementarity umožňuje, aby se cíle vzájemně doplňovaly a posilovaly, jedná se např. o zvyšování objemu produkce a zvyšování zaměstnanosti. Vztah totožnosti dva nebo více cílů hospodářské politiky se obsahově v podstatě neliší, např. snižování nezaměstnanosti a zvyšování zaměstnanosti. Pro praktické rozhodování aktérů hospodářské politiky je důležité znát pořadí cílů a jejich význam z hlediska priorit hospodářské politiky. To umožňují zachytit vertikální vztahy mezi cíli, které mezi sebou odrážejí vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Čtyři ekonomické cíle zobrazujeme do tzv. magického čtyřúhelníku hospodářských cílů, přičemž ten nám znázorňuje výslednou účinnost hospodářské politiky. Čím více se bude magický čtyřúhelník sledované země blížit magickému čtyřúhelníku optimálnímu, tím lze hospodářskou politiku považovat za úspěšnější a účinnější. Vrcholy magického čtyřúhelníku jsou standardně tvořeny následujícími makroekonomickými veličinami: meziročním tempem růstu reálného produktu = y (%), průměrnou roční mírou nezaměstnanosti = u (%), průměrnou roční mírou inflace = π (%), podílem salda běžného účtu platební bilance na nominálním produktu = bú (%) Zdroj: KLIKOVÁ, Ch., KOTLÁN, I. a kol.: Hospodářská politika: teorie a praxe. 2. vyd. Ostrava: SOKRATES,

12 Graf č. 2.4 Magický čtyřúhelník optimální HDP (y) 3 bú 0 2 π 5 u Zdroj: SOUKUP, J. a kol.: Makroekonomie. 2. vyd. Praha: MANAGEMENT PRESS, Vztah mezi vnitřními a vnějšími cíli hospodářské politiky závisí na vazbě mezi vnitřní a vnější rovnováhou. Vnitřní rovnováha je definována jako stav, ve kterém je velikost produktu v ekonomice rovna velikosti potencionálního produktu, ekonomika využívá na plno veškeré své zdroje, nezaměstnanost se pohybuje na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti a inflace je relativně stabilní (nízká). Vnější rovnováha je dána vyrovnaností platební bilance, popř. i jejich jednotlivých částí. V této situaci nedochází k žádným tlakům na devizový kurz, na zvyšování zahraničního dluhu apod. Ve vztahu vnitřní a vnější rovnováhy může nastat několik situací a tvůrci hospodářské politiky jsou nuceni do ekonomiky zasahovat. Přebytek obchodní bilance a recesní mezera nejedná se o konfliktní situaci, neboť realizátoři hospodářské politiky ve snaze zajistit vnitřní a vnější rovnováhu mohou použít pouze politiku měnící výdaje zvyšující výdaje. Deficit obchodní bilance a inflační mezera nejedná se o konfliktní situaci, centrální autority použijí politiku měnící výdaje snižující výdaje. Deficit obchodní bilance a recesní mezera jedná se o konfliktní situaci, neboť v případě, že by byla použita politika zvyšující výdaje, došlo by sice k odstranění recesní mezery, ale deficit obchodní bilance by se z důvodu růstu 24

13 reálný devizový kurz [Zadejte text.] importu ještě prohloubil. Řešením je použití dvou typů politik politiky měnící výdaje zvyšující výdaje a politiky přesunující výdaje směrem od zahraničního sektoru k domácímu. Přebytek obchodní bilance a inflační mezera jedná se o konfliktní situaci, neboť použití politiky zvyšující výdaje by vedlo ke snížení importu a snížení přebytku obchodní bilance, přičemž by došlo ke zvětšení inflační mezery. V této situaci realizátor hospodářské politiky je nucen použít kombinaci politiky měnící - snižující výdaje a přesunující výdaje od domácího směrem k zahraničnímu sektoru. Politika měnící výdaje je politikou, jejíž nástroje mění absolutní výši celkových výdajů v ekonomice (výdaje spotřební, vládní, investiční, výdaje na export nebo na import). K nástrojům této politiky patří změna úrokových sazeb, peněžních zásob, změna vládních výdajů, daní atd. Politika přesunující výdaje způsobuje přesun výdajů mezi domácím sektorem a zahraničním sektorem. Jedná se např. o devalvaci či revalvaci, zavedení cel a kvót apod. 18 Jednotlivé výše uvedené čtyři situace ve vztahu mezi vnější a vnitřní rovnováhou graficky znázorňuje Swanův diagram. Graf č. 2.5 Swanův diagram Přebytek OB + inflační mezera EB Přebytek OB + recesní mezera Deficit OB + inflační mezera Deficit OB + recesní mezera IB 18 Zdroj: KLIKOVÁ, Ch., KOTLÁN, I. a kol.: Hospodářská politika: teorie a praxe. 2. vyd. Ostrava: SOKRATES, všech domácích agregátních výdajů 25

14 Přímka EB vyjadřuje takové kombinace součtu všech domácích agregátních výdajů a reálného devizového kurzu, při kterých se nachází ekonomika ve vnější rovnováze. Přímka IB vyjadřuje takové kombinace součtu všech domácích agregátních výdajů a reálného devizového kurzu, při kterých se nachází ekonomika ve vnitřní rovnováze Zdroj: KLIKOVÁ, Ch., KOTLÁN, I. a kol.: Hospodářská politika: teorie a praxe. 2. vyd. Ostrava: SOKRATES,

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 3 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti.

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 8. Hospodářská politika Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 4. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Inflace a nezaměstnanost. Inflace

Inflace a nezaměstnanost. Inflace = projevy makroekonomické nerovnováhy Inflace a nezaměstnanost Inflace Inflace = růst cenové hladiny Deflace = pokles cenové hladiny Akcelerovaná inflace = zvyšování míry inflace Dezinflace = snižování

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1 iv Úvod 1 ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 1. Ekonomický systém, ekonomický model a makroekonomická analýza 5 1.1 Ekonomické modelování a makroekonomická analýza 6 1.1.1 Nástin historického

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY Vojtěch Spěváček, CES VŠEM (vojtech.spevacek@vsem.cz) Seminář MF, 6. června 2007 Obsah: 1. Význam a pojetí makroekonomické rovnováhy. 2. Jaké změny nastaly na poptávkové

Více

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 fiskální politika daň konvertibilita měny inflace index spotřebitelských cen druhy inflace deflace stagflace HDP HNP druhy nezaměstnanosti DPH spotřební koš statků a služeb

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka CFO Club Praha, 20. února 2013 Stávající situace čs. ekonomiky Česká ekonomika se nachází již zhruba rok

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč.

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. I N F L A C E Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. INFLACE 5 1 17:55 1 Výukový materiál je připraven pro 9. ročník s využitím Power

Více

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 OTEVŘEN ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 I. Měnový kurz II. Platební bilance III. Model IS-LM LM-BP Ing. A. Ecková,, PhD. 8. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA domácí úroková míra,

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS Makroekonomie (Bc) LS 2005/06 Podkladové materiály na cvičení 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Makroekonomické výstupy

Makroekonomické výstupy Makroekonomické výstupy doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Schéma tržního mechanismu Trh zboží a služeb zboží,služby CF CF zboží, služby Domácnosti Firmy výrobní faktory CF CF výrobní faktory Trh výrobních

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Ing. Miroslav Kalous, CSc. Česká národní banka, sekce měnová a statistiky miroslav.kalous@.kalous@cnb.czcz Seminář MF ČR, Smilovice 2.12.2003

Více

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy)

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Co považuji za významné z historie pojem spravedlivá cena

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Národní hospodářství Ing.Vlasáková 1 Makroekonomické

Více

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Makroekonomie B Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Konzultační hodiny: Středa: 9 00 11 00 hod Čtvrtek: 8 00 10 00 hod Kancelář č. A 234 Podmínky pro splnění předmětu MAKROEKONOMIE B: Úspěšné

Více

5 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti

5 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti. POROVNÁNÍ S PŘEDCHOZÍM MAKROEKONOMICKÝM SCÉNÁŘEM Rozdíly makroekonomických scénářů současného podzimního Konvergenčního programu (CP)

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Zim14 Vypracoval, Dne

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

Makroekonomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace

Makroekonomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace Makroekonomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph. D. Makroekonomická rovnováha Krátkodobá křivka nabídky (AS S ) je stoupající, znázorňuje, že krátkodobě nabídka citlivě

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz v ekonomice

zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz v ekonomice Měnová politika impuls (změna úrokové sazby) Nominální šoky tlačí na růst celkové cenové hladiny Finanční trhy zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost Jan Frait člen bankovní rady ČNB Perspektivy automobilového průmyslu Autosalon Brno, 3.6.2005 Centrální banka a automobilový průmysl? ČNB je institucí, jež

Více

Centrální bankovnictví 2. část

Centrální bankovnictví 2. část Centrální bankovnictví 2. část 1. Platební bilance Jaroslava Durčáková 2011/2012 1 1. Platební bilance 1.1 Vnější vztahy z pohledu PB; základní kategorie PB 1.2 Kreditní a debetní položky; vznik devizové

Více

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR: PŘEHLED A KOMENTÁŘE SP ČR ZPRACOVAL: BOHUSLAV ČÍŽEK (BCIZEK@SPCR.CZ) ZPRACOVÁNO K 30.10.2015 VÝZNAM PRŮMYSLU Průmysl (2014) 32,4% podíl na přidané hodnotě

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

UKAZATELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

UKAZATELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ UKAZATELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Při hodnocení národního hospodářství musíme sledovat veličiny, které jsou základními cíli makroekonomické hospodářské politiky, ty vyjadřujeme pomocí tzv. magického čtyřúhelníku.

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 11 Praha 1, Česká Republika, tel.: +42 221 424 111, fax: +42 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz Obsah Nestabilita na

Více

Světová ekonomika. Měření a interpretace základních ekonomických proměnných

Světová ekonomika. Měření a interpretace základních ekonomických proměnných Světová ekonomika Měření a interpretace základních ekonomických proměnných Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Inflace. Makroekonomie I. Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Téma cvičení. Osnova k teorii inflace. Vymezení podstata inflace

Inflace. Makroekonomie I. Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Téma cvičení. Osnova k teorii inflace. Vymezení podstata inflace Téma cvičení Makroekonomie I Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Teorie inflace Praktické příklady Příklady k opakování Inflace Osnova k teorii inflace Vymezení

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Základy ekonomie II Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Struktura definice měnového kurzu poptávka po národní měně a nabídka měny utváření směnného kurzu a jeho změny nominální vs. reálný kurz

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Inflace. Průvodce inflací pro rok 2014

Inflace. Průvodce inflací pro rok 2014 Inflace Průvodce inflací pro rok 201 V následujících pěti stranách si stručně ale obsažně vysvětlíme velkou část informací o inflaci, její působení na současnou světovou ekonomiku, ale i katastrofické

Více

C.4 Vztahy k zahraničí

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 3 5 7 9 1 11 Vývoz zboží (fob) mld. K č 15 1371 173 19 15 79 7 131 319 rů st v % 1, 9,3 5,7,5 1, 15,, 13,,, Dovoz zboží

Více

Shrnutí kapitoly 1 Shrnutí kapitoly 2

Shrnutí kapitoly 1 Shrnutí kapitoly 2 Shrnutí kapitoly 1 Ekonomie zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují mezi různé skupiny. Hlavním rysem moderní ekonomie je rozlišení mezi popisem

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka Klub Stratég 7. ledna 1 Obsah prezentace Analýza současného stavu ekonomiky

Více

O S T R A V S K Á U N I V E R Z I T A P Ř Í R O D O V Ě D E C K Á F A K U L T A I N S T I T U T E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U

O S T R A V S K Á U N I V E R Z I T A P Ř Í R O D O V Ě D E C K Á F A K U L T A I N S T I T U T E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U O S T R A V S K Á U N I V E R Z I T A P Ř Í R O D O V Ě D E C K Á F A K U L T A I N S T I T U T E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA p r o n e e k o n o m i c k é f a k u l t y

Více

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Podstata otevřenosti ekonomiky Žádná země není uzavřená Obchoduje se zahraničím vyváží a

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Hospodářská politika. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Hospodářská politika. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Hospodářská politika Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Příčiny státní intervence do hospodářství počátek 20. století - vývoj hospodářských

Více

1.kapitola Úvod do makroekonomie

1.kapitola Úvod do makroekonomie 1.kapitola Úvod do makroekonomie V této kapitole se seznámíte s předmětem zkoumání ekonomie, s tím, jaký je rozdíl mezi makroekonomií a mikroekonomií, se základními makroekonomickými subjekty a makroekonomickým

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Karel Engliš a současná měnová politika

Karel Engliš a současná měnová politika prof. JUDr. Karel Engliš státník, vědec, pedagog Karel Engliš a současná měnová politika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Konference k 5. výročí úmrtí prof. Karla Engliše - guvernéra Národní

Více