qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq"

Transkript

1 qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq Makroekonomická analýza a HoPo wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui Slaný a kol. výpisky (kapitoly , 6.) opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg PEHOPO: Jaro 2008 hjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxc vbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg hjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxc vbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg hjklzxcvbnmrtyuiopasdfghjklzxcvbn mqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwert yuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopas

2 Kapitola 2 Základy teorie a praxe hospodářské politiky Koordinace ekonomiky Dělba práce, která vede k potřebě vzájemného slaďování jednotlivých činností požadavek koordinace ekonomiky. Tři základní systémy řešící problém koordinace: systém dědičného přinucení (zvykové ekonomiky) u některých primitivních kmenů i dnes, jinak již patří historii. Člověk se rodí do kast, každá má přesně vymezená pravidla. systém tržně cenový (tržní ekonomiky) v současnosti nejrozšířenější, základem je trh, kde výrobci nabízejí své zboží a nákupy jsou uspokojovány potřeby. Základním informačním zdrojem výhodnosti směny je cena. Každý z účastníků trhu se snaží maximalizovat svůj užitek. systém organizačně příkazový (CPE) dominantní role státu, ekonomická (cenová) kalkulace probíhající v horizontální rovině hospodářských vztahů byla nahrazena vertikálními vztahy v rozhodování centrální autority. Základním koordinačním prvkem je tedy plán. Souběžné působení koordinačních mechanismů trhu a plánu vede v teorii k pokusům o syntézu pozitivních prvků obou mechanismů hledání tzv. třetí cesty. Vymezení role státu (funkce státu) a role trhu (regulační funkce trhu) v ekonomice: Stát 3 fce: zabezpečovat podmínky pro dobré fungování tržního mechanismu zabezpečovat spravedlivé fungování tržního mechanismu přerozdělováním důchodů zajišťování vnitřní a vnější stability ekonomiky (pomocí makroekonomické stabilizační politiky) Zatímco tržní systémy mohou, ale nemusí být spravovány demokraticky, demokracie bez trhu existovat nemůže. politický systém ekonomický systém Tržní systém Demokratický Autoritativní Demokratický kapitalismus Centrálně plánovaný - Socialistické země Typy politicko-ekonomických systémů Země s fungujícím trhem, ale bez lidských práv a svobod Koordinace plánováním: SSSR a jeho pozdější satelity, ve vývoji socialistického CP můžeme vytipovat v souladu s hospodářskou praxí následující etapy: Období válečného komunismu aplikace vysoké centralizace řízení ekonomiky, přídělové hospodářství a systém donucovacích opatření. Používány nejjednodušší koordinační mechanismy pro vytvoření rovnováhy mezi disponibilním množstvím a spotřebou jednotlivých statků. Období nové ekonomické politiky (NEP) také krátké porevoluční období. Diskuse dvacátých let o základních vztazích mezi plánem a tzv. zbožně peněžními vztahy (socialistické pojmenování kategorie tržní ekonomiky jako je cena, úrok, náklady apod.). Diskuze vedeny ve třech rovinách o vztahu plánu a trhu, o otázkách reálnosti a direktivnosti plánu, o vztahu běžných a perspektivních plánů. Plánovací model založený na materiálových bilancích Stalin, odmítá ekonomickou kalkulaci, místo toho užívána bilanční metoda plánování. 2

3 Teoretické diskuse na téma plánování : V meziválečné sovětské diskusi 20. let zaznamenala sovětská ekonomická škola několik pozoruhodných výsledků G. A. Feldmana (růstové modely), V. V. Litošenka (inspirátor vzniku soustavy národních účtů) a N. D. Kondratěva (teorie cyklů). Diskusi o plánování jako koordinačním mechanismu ekonomiky je třeba rozdělit tak, jak byl v době jejího vzniku rozdělen svět SSSR i západní svět. Za iniciátora celé diskuse je považován L. E. von Mises rakouský ekonom (škola mezního užitku) velký odpůrce kolektivismu. Snaží se dokázat, že zbožní kategorie jsou spojeny pouze se soukromým vlastnictvím a jeho zrušení znemožňuje jakoukoliv kalkulaci. Dalším představitelem byl Enrico Barone pokusil se stanovit podmínky pro rovnováhu hospodářství na bázi efektivnosti => teoretický model plánovacího mechanismu vede k témuž řešení jako model tržní rovnováhy, ale optimální stav není předem vypočitatelný. Nejvýznačnější zastánci plánování v této diskusi O. Lange a M. Dobb. Pro rozhodování je třeba znát trojí údaje: 1) preferenční stupnice, 2) ocenění jednotlivých alternativ, 3) množství disponibilních zdrojů. Celý proces dosahování rovnováhy zobrazuje Lange-Arrow-Hurvitzova plánovací procedura: Upravená poptávka Stínové ceny a sociální zásady Konečná poptávka Plánovací centrum Stínové ceny Výrobní programy Výrobci max. zisk Diskuse o plánování v tržních ekonomikách probíhá dodnes, její intenzita však slábne. Aplikace plánování v praxi: Výsledkem diskuzí bylo poznání, že existují 2 rozdílné přístupy k plánování jako nástroje koordinace ekonomiky: imperativní plánování závazné (sovětský typ) indikativní plánování přístup odpovídající charakteru tržní ekonomiky, plní fci informativní O shrnutí poznatků se pokusil v r norský ekonom L. Johansen makroekonomické plánování definuje jako institucionalizovanou činnost vykonávanou centrálním orgánem a zaměřenou na: a) přípravu rozhodnutí a činností vykonávaných centrálním orgánem, b) koordinaci rozhodnutí a činností jednotek nižšího řádu k dosažení určitých specifických cílů a harmonizace ekonomického vývoje s neekonomickými cíli společnosti. využití poválečná Francie (Monetův plán poválečné obnovy), Japonsko, Nizozemí, Norsko. Regulace: Na rozdíl od plánování je považována za nástroj, který je slučitelný s tržní ekonomikou. Regulace = vědomá činnost vlád při usměrňování ekonomického a sociálního vývoje (rozvoje). Důvody pro regulaci: přirozené veřejné potřeby (obrana, právo, administrativa) vlády přejímají odpovědnost za uspokojení minimálních základních potřeb (sociální konsenzus) 3

4 snaha o potvrzení, že trh bere na vědomí výdaje vlád v oblasti zdravotnictví, ochrany ŽP, vychází ze skutečnosti, že vládní regulace je nezbytná (trhy jsou nedokonalé, existuje nebezpečí monopolizace a možnosti tohoto postavení zneužívat. Vládní regulace by měla sledovat tyto cíle: poskytnout nezbytná pravidla hry pro poskytnutí důvěry ve fungování trhu (legislativa), zajistit všem přístup k potřebným informacím (administrativa), podporovat soutěživost a konkurenci. Současný pohled na problematiku regulace rozděluje regulační akty na dvě oblasti: Tradiční regulace regulace cen a mezd, odvětvová regulace, regulace veřejných statků a r. související se stimulací hospodářského vývoje, Moderní (nová) regulační vlna otázky ochrany jednotlivců (spotřebitelů i výrobců), dále ochranu ŽP, vyvíjí snahu o snižování rizik a nejistoty ochranou a podporou šíření informací. 80. léta 20. století přinesla zásadní obrat v regulaci USA v době Reagana vytvořila termín deregulace. Odpůrci regulace tvrdí: - tam, kde existuje tržní řešení, je regulace nemorální, - regulace potlačuje lidskou přirozenost, - ztěžuje legislativě výklad lidských práv, - uspokojuje touhu byrokracie po moci zakládá možnost korupce, - může vzniknout rozpor mezi podstatou selhání trhu a způsobem zasahování vlády. Problematika veřejných statků nová rakouská ekonomická škola pojmu veřejný statek se často užívá i u statků, které jsou soukromé, prostor pro soukr. rozhodování je u veřejných statků mnohem širší, než se předpokládalo, jsou financovány z daní ty byly někomu odebrány a tím mu bylo znemožněno plnění vlastních soukromých cílů. V oblasti externalit platí to, co bylo řečeno o veřejných statcích. Předpoklady úspěšné regulace v síťových odvětvích: dokonalá informovanost o nákladech, stabilita nabídky a poptávky a jejich předvídatelnost, nezávislost regulátora. Nejvážnější regulační defekt = motivační selhání nejznámějším takovým selháním je Averch- Johnsonův efekt vychází z poznání, že přiměřený zisk se vypočítává jako výnos z použitého kapitálu. To vede v konečném důsledku k plýtvání pro monopolního výrobce je výhodnější vybrat z možných investičních možností tu nejnákladnější. Závěr: každý regulační zásah odvádí ekonomiku směrem, kterým by se sama nepohybovala, vládní zásahy způsobují kromě deformací tržního prostředí administrativní nepružnost, každá regulace spotřebovává prostředky, které sama nevytvořila, a vždy bude podezírána z jejich neefektivního využití, jako pro každou činnost vládní byrokracie platí i pro regulaci možnost vládního selhání. Přesto hraje regulace důležitou roli při vytváření ekonomického koordinačního mechanismu. Teoretické a praktické základy HoPo Pojem Hospodářská politika: Vymezení pojmu existuje mnoho, zkusíme to shrnout dohromady: Hospodářská politika = obecně přístup státu k ekonomice své země. Činnost, při níž nositelé HP (zejména vláda, centrální banka) používají určité nástroje a svěřené pravomoci k tomu, aby ovlivnili ekonomický a sociální vývoj, přičemž se snaží dosáhnout určitých ekonomických cílů. Zahrnuje dvě oblasti hospodářství a politiku. 4

5 HP jako samostatná věda se začala formovat cca ve 30. letech 20. století. Její vývoj se pak výrazně zrychlil, především od 70. let. Existují 2 proudy utváření teorie HP: 1) Anglo-americký proud chápe HP jako krátkodobou konjunkturální politiku tomu odpovídá charakter cílů i nástrojů (monetární a fiskální opatření) 2) Kontinentální proud hlavně západoněmečtí a švýcarští neoliberálové. Chápe HP jako systémotvornou činnost státu, tomu odpovídá charakter cílů i povaha nástrojů (důraz na obecné prvky) Základní (obecné) problémy teoretické HP: vědecká analýza hospodářskopolitické činnost výzkum a vysvětlení jevů praktické HP optimální určení HP cílů a instrumentů. nabízí HP určitá řešení, aniž by za ně přebírala odpovědnost. Dvě základní části HP: Makroekonomická HP oblast makroekonomické rovnováhy a efektivnosti využití zdrojů, popř. růstu. Základní politiky: Rozpočtová (fiskální); Měnová (monetární); Vnější hospodářská (mezinárodní); důchodová viz mikroekonomická politika. Mikroekonomická HP zaměřená především na zvyšování efektivnosti při alokaci zdrojů společnosti. Rozlišujeme: Politiku ochrany hospodářské soutěže; Strukturální politiku; Politiku rozdělování a důchodovou; Sociální politiku aj. Dále je možno HP dělit podle nástrojů, které jsou vládou využívány: Systémotvorná HP využívající nástroje tržně konformní. Systémotvornými prvky je tvořen hospodářský řád a jsou jimi dány hlavní parametry fungování ekonomického mechanismu jako celku. Na základě systémotvorných prvků rozlišujeme dva zákl. typy mechanismu fungování ekonomiky: organizačně uspořádanou ekonomiku (CEP) tržní ekonomiku Regulativní HP nástroje mají regulativní charakter. Regulativní prvky pomáhají udržovat systém schopný fungování. Je to soubor prostředků, jimiž může stát nebo jeho instituce manipulovat a působit tak na chování ekonomických subjektů. Regulativní prvky jsou na systémotvorných závislé. Cíle HP: Hospodářští politikové zakládají své jednání vědomě či nevědomě na určitých preferencích. S formulací cílů se dostáváme do oblasti politického systému politických stran. Obecné cíle HP svoboda a demokracie, spravedlnost, jistota, pokrok, blahobyt a bezpečnost. Velmi často se objevují ve většině programů pol. stran. Tradiční cíle HP hospodářský růst (pomocí tempa růstu HDP), hospodářskou rovnováhu (na trhu práce u, rovnováha cen a stabilita měny inflace, rovnováha ve vnějších ekonomických vztazích platební bilance pb) Graficky zobrazení 4 prioritních cílů pomocí magického čtyřúhelníku dosahování některých cílů je navzájem konfliktní (hl. krátkodobě) je zde vyjádřena: 1) míra inflace (π) optimum dle OECD = 2%, 2) míra nezaměstnanosti (u) optimum = 5,5%, 3) meziroční tempo růstu reálného HDP (y) optimum = 3%, 4) podíl salda běžného účtu PB na nominálním hrubém produktu (bú) opt = 0%. Dílčí cíle státní rozpočet, peněžní oběh a úvěr, směnný kurz, regulace mezd, Mikroekonomické cíle struktura firem, veřejné podpory, selektivní dotace. 5

6 Další možnosti klasifikace cílů: Podle stupně agregace proměnných: makroekonomické, sektorové, mikroekonomické. Podle kvantitativního charakteru cílových proměnných: k dosažení jisté úrovně stability, k dosažení rovnováhy, strukturální cíle. Podle teleologického vztahu nadřazenosti a podřízenosti: původní (konečné), odvozené. Vztahy cílů a jejich pořadí Existuje 5 základních možností vztahů mezi cíli: Vztah negace sledování jednoho cíle vylučuje sledovat současně cíle jiné. Vztah neutrality cíle vzájemně nezávislé Vztah komplementarity (harmonie) cíle se doplňují a posilují. Jde o ní mluvit, jen když jeden z cílů není určen převážně jako prostředek k uskutečnění druhého. Vztah konfliktnosti úsilí o dosažení jednoho znemožňuje dosažení cíle jiného, resp. přiblížení se jednomu cíli povede ke ztrátám jiného cíle. (Phillipsova křivka). Vztah identity dva nebo více cílu se při stejné analýze obsahově neliší jsou převoditelné na jeden z cílů. Ekonomická teorie politiky vychází z toho, že politici jsou při volbě cílů vedeni třemi základními skupinami faktorů: 1) prvkem politické volby 2) ekonomickou analýzou 3) skupinovými zájmy, zejména zájmy státního aparátu, podnikatelů apod. Nositelé HP: = subjekty, jež se podílejí na procesu formulování HP, na jejím provádění a kontrole. Lze je rozdělit do tří skupin: 1) Decizní sféra stát ve své rozložené podobě na jednotlivé složky státní správy a moci parlament, vláda, CB, další instituce (st. úřady, soudy, výzkumné instituce atd.) 2) Vlivová sféra instituce protivážných sil velké podniky, politické strany a odbory, vědecké instituce, tisk, lobby aj. 3) nadnárodní organizace představuje spíše vnější podmínky HP rozhodování. Zvlášť aktuální v ekonomicky integrovaných celcích. Nástroje HP: Třídění podle úrovně působení: makroekonomické mikroekonomické Podle charakteru vlivu: přímé nepřímé Podle oblasti působení: Měnové nástroje Fiskální nástroje Podle způsobu ovlivňování: Globální Selektivní 6

7 Významným kritériem pro členění nástrojů HP je to, jak daný nástroj působí na vývoj vztahů mezi účastníky trhu: Systémové (kvalitativní) nástroje pravidla chování pro nositele rozhodování, například regulace cen vs. cenová liberalizace, řízení zahraničního obchodu vs. liberalizace zahraničně obchodních vztahů atd. Mohou mít formu doporučení nebo donucovacích právních norem. Zpravidla neomezení časová platnost. Zákony. Nástroje běžné HP (kvantitativní) nemění organizaci ekonomického systému, nemají tedy za následek zásadní změnu v chování ek. subjektů. Teoretické zdroje HP a hospodářskopolitické koncepce Zdroje formování hospodářské politiky: Mezi směry propagující liberální HP patří: ekonomické učení fyziokratů, klasický liberalismus, renesance neoklasicismu. Mezi směry propagující spíše intervencionistickou HP řadíme: učení merkantilistů, školy vycházející z učení J. M. Keynese, řízení pomocí plánování. v 17. a 18. století převládalo v západní Evropě merkantilistické ekonomické myšlení. Jedná se o první intervencionistický směr HP. Merkantilisté byli přesvědčeni, že stát musí hrát v ekonomice aktivní a dominantní úlohu. Rakouská varianta merkantilismu kameralisté byla v mnoha ohledech podobná západoevropskému merkantilismu. počátkem 18. století vznikl ve Francii fyziokratismus z hlediska HP je průkopníkem liberální koncepce. Snažili se o vydělení ekonomie jako samostatné vědní disciplíny, razil heslo laisser faire, laissez passer => požadavek, aby se stát zdržel přímých intervencí s výjimkou těch, které spontánní řád zabezpečují. Z hlediska formování teorie HP má dominantní postavení klasická ekonomická škola A. Smith, D. Ricardo, J. S. Mill, J. B. Sayes. Neviditelná ruka trhu slaďuje individuální činnosti do přirozeného řádu, na druhé straně uznával Smith činnost státu jako organizátora činnosti ve svobodné společnosti. specifickým a i extrémním případem intervencionismu je je organizování ekonomiky jako jedné díly plánováním. Teorie plánování předpokládá kromě převzetí veškeré moci dělnickou třídou zejména existenci společenského vlastnictví. To vyvolává nutnost plánovat. kromě národohospodářského plánování, typického pro blok socialistických zemí, vyvinula ek. teorie další typy institucionální koordinace ekonomických aktivit ekonomické plánování. Na rozdíl od ekonomického liberalismu se vyznačuje tím, že vláda či jiné státní instituce rozhodují o objemech a struktuře finančních vstupů a o alokaci VF mezi alternativní užití. Skutečný zrod moderní HP je datován vznikem nové ekonomické teorie publikované v knize J. M. Keynese Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936). V krátkodobém období produkuje tržní mechanismus nechtěné alokační efekty a ekonomická rovnováha se realizuje při nízké míře využití disponibilních zdrojů. To je důvodem pro intervence státu do výše AD (C + I + G) tak, aby bylo zajištěno maximální využití všech výrobních faktorů. Základním nástrojem je fiskální politika využívající pro stimulaci AD jak výdajovou, tak i příjmovou část (G, daně). Reakce na keynesiánství byla dvojí anglosaská (monetarismus, chicagská škola) a kontinentální (ordoliberalismus). Monetarismus založený na kvantitativní teorii peněz (Fisherova rovnice směny: M x V = P x Q). M. Friedman, navazuje na mladší generaci rakouské ekonomické šloky L. Misese a F. A. von Hayeka. Rovnice je integrována do širších souvislostí makroekonomické teorie, hl. je spojena 7

8 s obecnou teorií cen. Inspirace rakouskou školou vede monetaristy k odmítání přílišného zasahování státu do ekonomického vývoje, což na jedné straně znamená snižování daňového zatížení, a tím stimulaci podnikatelské aktivity, na druhé straně globální snižování státního rozpočtu a GDP. HP se vrací k podpoře AS formou podpory soukromého sektoru (=> vznik nové ek. teorii škola vlastnických práv). ve 30. letech se na univerzitě ve Freiburgu zrodila protikeynesiánská reakce pojetí HP zvaná ordoliberalismus. Položil teoretické základy poválečné obnovy Německa proslulou Erhardovou ekonomickou reformou. W. Eucken definoval hospodářský řád jako jednotu dvou skupin principů konstruující a regulující. Tyto principy pomáhají rozlišit dva Hosp. řády tržní a CPE. Je odmítána centrální regulace a v tržní ekonomice je kladen důraz na konstruující prvky vedoucí k automatickému přizpůsobování ekonomiky. Nově je zaveden pojem sociální tržní hospodářství sociální zde znamená, že směřování k vyšší výkonnosti ekonomiky má za cíl prospěch spotřebitele. Samotný pojem ordoliberalismus lze vysvětlit dvojím překladem německého ordung pořádek a řád. Ve tvorbě řádu je možné spatřovat největší teoretický přínos ordoliberalismu. Zatím posledním teoretickým zdrojem formování teorie HP je Teorie veřejné volby analyzuje politické chování a rozhodování, lidé se nechovají racionálně jen v oblasti ekonomie, ale také v politice. Lidé vstupující do politiky se v první řadě snaží realizovat své vlastní ambice, uspokojovat přednostně své vlastní potřeby, místo obecného blaha. J. Buchanan zesílení argumentace proti narůstání intervencionismu. Součástí teorie je i analýza chování zájmových skupin a lobbysmu. Hospodářskopolitické koncepce = teoreticko-orientační rámec pro hospodářskou činnost. V souladu s vývojem ekonomické teorie se vydělily tři skupiny přístupů států k hospodářství: 1) Liberální konzervativní (MONETARISMUS) - soukromý sektor je schopen opatřit si informace o vývojových tendencích ekonomiky a bere je v úvahu při rozhodování - chybný vývoj ekonomiky je způsoben chováním státního sektoru stanovením chybných rámcových podmínek - klasická ekonomie (Smith, Ricardo), monetarismus (M. Friedman), škola racionálních očekávání (R. E. Lucas), škola strany nabídky (A. Laffer), teorie reálného ek. cyklu (J. Long) 2) Intervencionistická (KEYNESIÁNSTVÍ) - soukromý sektor nemá dostatečné informace o budoucím hospodářském vývoji orientuje se na krátkodobé ad hoc rozhodování => od toho jsou odvozovány obecné defekty tržního procesu - současně je zdůrazňována potřeba hospodářské politiky a státních zásahů do chodu ekonomiky. Stát jimi má kompenzovat chybný vývoj soukromého sektoru. - Keynesiánství, Postkeynesiánství (Kaldor, Robinsonová), Neokeynesiánství (Samuelson), institucionální 3) Organizačně uspořádané ekonomiky - některými autory řazena do intervencionistické - odmítá tržní mechanismus jako nástroj koordinace, signály trhu nahrazuje centrálním direktivním plánováním => zaniká prostor pro HoPo (je nahrazena direktivním plánováním) Pozornost bude věnována prvním dvěma skupinám. HoPo Intervencionistická INTERVENCIONISTICKÝ New Deal, keynesiánství, koncepce SMĚR KEYNESIÁNSKÝ japonská hopo (makro plán), skandinávský, franc. model směry HoPo Liberální koncepce KONZERVATIVNÍ SMĚR Thatcherismus, Reagonomika, MONETARISTICKÝ sociálně tržní hospodářství 8

9 Dva směry praktické hospodářské politiky: Intervencionistický keynesiánský Neokonzervativní monetaristický OBLAST KEYNESIÁNCI MONETARISTÉ teoretické východisko Y = C + I + G M. V = Y (M. V = P. Q) charakter stabilizační politiky převážně fiskální převážně monetární časový aspekt stabilizace rozpočtový tok operativní rozhodování politické souvislosti přímá vazba na pol. cyklus není přímá vazba zásahy vlády podpora aktivistické politiky odmítání charakter opatření diskreční opatření tvorba fixních pravidel charakter rozpočtu cyklicky vyrovnaný každoročně vyrovnaný sklon křivky AS pozvolný strmý Hospodářskopolitické rozhodování Fáze HP rozhodování: kontrola předchozího cyklu řízení porovnávání informací s původním záměrem vývoje, shodují-li se, není důvod pro zásah. příprava rozhodnutí příprava variant možného vývoje a možných cest ovlivnění řízeného procesu. Problém se hlouběji analyzuje, stanoví se diagnóza, dospívá se k variantní prognóze. rozhodování má dvě části: 1) varianty jsou vyhodnocovány, zejména jejich účinnost a rizika. 2) jedna z variant je vybrána a realizuje se v následující etapě. provedení rozhodnutí přijmutí konkrétního opatření. V HoPo (v procesu její tvorby) má výše popsaný obecný model řízení tyto základní fáze: makroekonomický analýza a diagnóza prognóza a tvorba programu zavedení působení kontrola (makroekonomickou diagnózou) => celý proces se označuje jako makroekonomické plánování. Systém národních účtů - je zdrojem informací o makroekonomických charakteristikách ekonomiky. Význam: - základní zdroj makroekonomické analýzy a tím i hospodářského rozhodování - pomocník vládních orgánů při změně, tvorbě a formulaci HoPo - základ pro ekonomické modelování a prognózování - významný nástroj mezinárodních komparací NÁRODNÍ ÚČET: UŽITÍ ZDROJE 9

10 Systém je založen na mezinárodně uznávaných definicích makroekonomických agregátů. Rozeznává 3 třídy účtů: TŘÍDA I konsolidované (národní) účty, svodné účty celého systému. Zachycují hlavní ekonomické toky ve vztahu k výrobě, spotřebě, akumulaci a vnějšímu světu. TŘÍDA II a III podrobnější zobrazení a zachycení procesů účtů třídy I. třída II účty výroby, spotřeby a investic sestavené podle jednotlivých skupin výrobků či odvětví. třída III účty běžných příjmů a výdajů a kapitálové účty Jednotlivé účty: účet výroby základní národní účet v SNÚ, zachycuje toky spojené s pohybem zboží a služeb, které jsou v dané zemi vyráběny (v daném období). Základním agregátem je hrubá hodnota přidaná zpracováním. 2 nezávislé metody výpočtu HDP důchodová, poptávková účet akumulace zobrazuje hrubé investice a jejich financování, klíčovým ukazatelem jsou úspory účet vnějšího světa odráží běžné a kapitálové transakce se zahraničím, rozvádí položky vztahující se k vnějšímu světu, které jsou uvedeny na předchozích účtech. Makroekonomická analýza a prognóza: Analýza zkoumá vývoj E jako celku v jeho historických a příčinných vtazích. - hodnotí účinnost makroekonomické politiky a dává doporučení hospodářské politice v příštím období - klade důraz na empirické údaje a jejich vysvětlení => nepostradatelná pro formulaci HP. - Hlavními oblastmi makroekonomické analýzy jsou: o ekonomický růst a ekonomická úroveň země o vývoj národohospodářské poptávky o vnitřní rovnováha o zahraniční obchod a vnější rovnováha o zaměstnanost a trh práce Diagnóza tvoří se na základě výsledků analýzy, hledá odpovědi na otázky: jak se reálná ekonomická situace odchyluje od stanovených cílů jak se dají tyto odchylky vysvětlit (na základě pozorování ekonomického vývoje) jak tyto odchylky odstranit nebo minimalizovat Prognóza navazuje na analýzu, přináší další informace k rozhodování, vztahuje se k výhledům do budoucnosti. Rozlišujeme prognózy: krátkodobé (konjunkturní) 1 24 měsíců, k poznání hospodářského cyklu střednědobé 2 5 let, na postižení a předvídání střednědobých tendencí ek. růstu a na změny struktury dlouhodobé nad 5 let, spolehlivost prognózy s délkou období klesá, podobné zaměření jako u předchozí Podle objektu prognózy rozlišujeme: sociálně politické prognózy také demografické vědecko technické prognózy Podle rozlišovací úrovně: globální prognózy mikroekonomické (regionální) prognózy Metody ke tvorbě prognóz: METODY EXTRAPOLACE vývoj v budoucnosti bude analogický s vývojem v minulosti METODY EKONOMETRICKÉ založené na soustavě rovnic vyjadřujících zákl. vztahy v systému METODY REFLEXNÍ A INTUITIVNÍ subjektivní názory jednotlivců a skupin, ze zkušeností METODY EXPERTNÍ předpovědi expertů v daném oboru METODY SCÉNÁŘŮ 10

11 Možnosti hospodářské politiky: - jsou závislé na tom, jak je společnost organizována: Despotická společnost = diktatura, moc soustředěna do rukou několika lidí. Praktická HoPo na celosvětové úrovni despotova moc neomezena - na individuální úrovni individuální iniciativa omezena Anarchie přímý protiklad diktatury, nevláda, která zajišťuje vnitřní svobodu všech Praktická HoPo na celosvětové úrovni nevyužití všech možností - na individuální úrovni maximální využití schopností a dovedností Demokratická společnost mnohostranná hlasovací pravidla. Využití všech teoretických možností je nemožné prosazení závěrů teorie v praxi je podmíněno souhlasem většiny. Vládní selhání: - představuje omezení HoPo, má mnoho společného s tržním mechanismem - jde o stav, kdy vládní rozhodnutí způsobují poruchy v přirozeném vývoji tržního mechanismu. - Hlavní oblasti vládního selhání: o čas časové zpoždění, o sledování vlastních zájmů, o vztah k ekonomické teorii, o nevyužití politického kapitálu atd. Politicko-ekonomický cyklus: Vedle sebe stojí ekonomický a politický cyklus. Politický má 2 hlavní příčiny: - snaha realizovat pozitivní opatření k datu voleb - nutnost řešit určité problémy bez ohledu na termín voleb Politický cyklus graficky: popularita VRCHOL VRCHOL DNO VOLBY 4 roky VOLBY čas Z hlediska průběhu křivky se politický cyklus vyvíjí ve shodě s ekonomickým cyklem. Křivka popularity často nemá ideální průběh vlivem špatného odhadu časového zpoždění dochází k poruše politického cyklu (= prostor pro opozici) zpoždění politického cyklu: popularita VRCHOL VRCHOL DNO VOLBY 4 roky VOLBY čas Východiskem analýzy politicko-ekonomického cyklu je existence politického trhu. 11

12 Politické strany: Oportunistické snaží se zapůsobit na všechny voliče, snaha o maximalizaci své popularity vytvářením ekonomických cyklů populární opatření před volbami, nepopulární po volbách Ideologické zaměřují se pouze na voliče určité politické strany, orientace na problémy zajímající jejich voliče Voliči: Racionální zvažují všechny dostupné informace, dokážou předvídat důsledky vládních opatření a adaptovat se na ně. Neracionální nesplňují výše uvedené kritéria => 4 typy modelů politicko-ekonomického cyklu: 1) Model s oportunistickými stranami a neracionálními voliči NORDHAUSŮV MODEL 2) Model s oportunistickými stranami a racionálními voliči RACIONÁLNÍ OPORTUN. M. 3) Model s ideologickými stranami a neracionálními voliči HIBBSŮV MODEL 4) Model s ideologickými stranami a racionálními voliči RACIONÁLNÍ IDEOLOGICÝ M. NORDHAUSŮV MODEL - ekonomika je popsána Phillipsovou křivkou (stejně jako u dalších), inflační očekávání jsou přizpůsobivá, inflace kontrolována politiky, voliči hodnotí vládu podle vývoje. - neracionální voliči vláda je schopna ovlivnit nejen nominální, ale i reálné ekonomické veličiny - vláda se před volbami snaží expanzí vytvořit podmínky pro rychlejší ek. růst - po volbách rostou inflační tlaky restriktivní politika vlády, přechod na nižší PC opět předvolební expanze RACIONÁLNÍ OPORTUNISTICKÝ MODEL - podmínky jako u předchozích - s racionálními voliči vláda nemůže ovlivňovat reálné veličiny jedinou pohyblivou veličinou je míra inflace, v důsledku předvolební expanzivní politiky roste a v důsledku mezivolební restrikce se snižuje HIBBSŮV IDEOLOGICKÝ MODEL - podmínky obdobné - vláda si na PC zvolí bod, který se snaží dosáhnout a držet (levicové vlády volí vysokou inflaci a nízkou nezaměstnanost, pravicové opačně) RACIONÁLNÍ ODEOLOGICKÝ MODEL - od Hibbsova se liší pouze předpokladem racionality voličů 12

13 Kapitola 3 Stabilizační politika v otevřené ekonomice Destabilizační prvky a cíle stabilizační politiky Stabilizační politika vychází z předpokladu, že ekonomické veličiny jsou v neustálém pohybu a že tržní ekonomika podléhá výkyvům, a to: strukturálním dochází k nim zejména v důsledku změn preferencí spotřebitelů, měnící se vzácnosti ekonomických zdrojů a nových technických a technologických poznatků. Jsou přirozenou reakcí tržní ekonomiky a jsou výrazem její adaptibility. cyklickým = hospodářské cykly - charakterizovány celkovým poklesem ekonomiky, po kterém opět následuje její všeobecný růst. Toto kolísání se považuje za nežádoucí, protože většinou vyvolává ekonomické problémy a sociální náklady. V zájmu dosažení žádoucích cílů by měly být tyto cykly vyhlazeny. V nejobecnější rovině existují 2 vysvětlení příčiny ekonomického cyklu: Monetární teorie cyklu vidí příčiny oscilací ve změnách tempa růstu peněžní zásoby, které pak v ekonomice způsobují poptávkové šoky. Představitelé Knut Wicksell, F. A. Hayek, M. Friedman, Reálné teorie cyklu vidí příčiny cyklických pohybů v reálných silách, jako jsou investiční nebo inovační vlny. J. M. Keynes a A. Schumpeter. Keynes příčiny jsou změny objemu investic a státních výdajů: I = I 0 + e.y b.r, kde I 0 jsou autonomní investice, e koeficient citlivosti investic na pohyb reálného důchodu Y, b koeficient citlivosti I na pohyb reálné úrokové míry r. Schumpeter viděl příčiny cyklického vývoje v charakteru inovační činnosti. Další kritérium hospodářského cyklu zkoumá, zda výkyvy způsobují faktory: primárně vnější příčiny stojí mimo národní hospodářství, jsou vně ekonomického systému. Jedná se např. o nedostatečné informace, neadekvátně prováděnou HoPo vlády, nerovnoměrné tempo růstu obyvatelstva a jeho migraci atd. primárně vnitřní příčiny cyklu jsou uvnitř ekonomiky samotné. Jde o faktory, které vyvolávají tzv. seberegenerující cykly každá expanze rodí recesi a pokles a každý pokles rodí oživení a expanzi v pravidelné opakující se periodě (řetězci). Další teorie interpretují oscilace podle toho, zda jde o jevy a impulzy: nahodilé (jednorázové); systematický proces. Dalším možným kritériem členění je, zda se projeví na straně: poptávky, či nabídky. Toto kritérium je předmětem tzv. teorie reálného ekonomického cyklu. Vychází z toho, že příčiny cyklu jsou v reálných změnách, resp. v reálných nabídkových šocích ekonomiky (hl. ve změnách výrobních technologií). Hospodářská politika orientovaná na zmírnění či eliminaci oscilací se označuje jako konjunkturální politika. Především krátkodobý horizont, s cílem zmírnit kolísání ve stupni využití produkčního potenciálu. Hovoří se však spíše o stabilizační politice (SP), které preferuje střednědobý časový horizont. Oproti konjunkturální politice má daleko širší cíle. Usiluje o stabilizaci všech ekonomických aktivit. SP je časoprostorově určena a mění se v závislosti na hospodářském vývoji. Snaha spojována s plněním čtyř známých cílů: 1. stabilita cenové hladiny 3. hospodářský růst 2. vysoký stupeň zaměstnanosti 4. vnější rovnováha 13

14 Předpokladem úspěšné stabilizační politiky je správně určit jednak skutečný stav a jednak budoucí vývoj ekonomiky. Informační úlohu plní konjunkturní indikátory, které je možné rozdělit do tří skupin: předstihové indikátory počty přijatých zakázek, počty vydaných stavebních povolení, současné indikátory reálný HDP, trh práce, ceny výrobců, zpožděné indikátory mzdy, spotřebitelské ceny. Rozpočtová politika Základní funkce rozpočtové politiky: je pokládána za jednu z rozhodujících aktivit při stabilizaci ekonomického vývoje. Základní fce: o stabilizační pomocí fiskální politiky působit na rovnoměrný růst ekonomiky při zdravé míře inflace, vysoké zaměstnanosti a přijatelné platební bilanci, o alokační dochází k poskytování veřejných statků veřejným sektorem, o distribuční redistribuce důchodů, v současnosti především prevence chudoby formou stanovení příjmového prahu. Hlavními fiskálními nástroji stabilizační politiky jsou změny vládních výdajů (G) a změny v příjmech plynoucí z daňové soustavy (daňové sazby T). V základním rovnovážném modelu ASAD se působení těchto nástrojů projeví v posunu AD. Rozpočtová politika a vliv výdajů soukromého sektoru: Pro SP vytváří změny výdajů soukromého sektoru velké obtíže. Z tohoto pohledu má SP dva cíle: snaha udržovat GDP na úrovni plné zaměstnanosti tak, že vyrovná všechny poznatelné výchylky v soukromých výdajích. To je možné uskutečňovat tzv. diskrečním jemným laděním ekonomiky individuální zásahy (intervence) vlády, které automaticky nevyplývají z přijatých pravidel hry. Např. změna daňových sazeb, zavedení nových daní či celková změna daňové soustavy. Používáno především v 50. a 60. letech 20. století. Vycházelo se z poznání, že vládní výdaje musí tvořit určité protizávaží výdajům soukromým. V realitě byl postup velkým zjednodušením, vytvořené zpětné vazby nestačily korigovat probíhající vývoj, neboť závažnosti nabyla časová zpoždění. => automatické jemné ladění ekonomiky méně náročné cíle, prostřednictvím vestavěných stabilizátorů, zabudovaných do mechanismu fungování ekonomiky. mandatorní vládní výdaje, progresivní daně, transferové platby, podpory vlády, vláda usiluje pouze o vyrovnání větších výkyvů. 14

15 Rovnováha rozpočtu, rozpočtový deficit a jeho financování: Vyrovnaný rozpočet může mít dvojí charakter: 1) každoročně vyrovnaný rozpočet daňové příjmy kolísají podle výkyvů národního důchodu. Většina G je fixována, ale i zbytek výdajů se dá rychleji měnit jen obtížně. Proto je tento rozpočet těžko proveditelný, a není ani žádoucí pokud by se výdaje přizpůsobily cyklickým výkyvům, byly by destabilizující silou a zvyšovaly by mezní sklon ekonomiky ke spotřebě a hodnotu multiplikátoru. 2) cyklicky vyrovnaný rozpočet může eliminovat nebezpečí destabilizace i růstu veřejného sektoru. Zde vláda udržuje G přibližně na stejné úrovni jako průměrnou úroveň daných příjmů. Úskalí umožňuje, aby vláda utrácela před volbami, a nutí vládu po volbách více šetřit. Rozpočtový deficit: Jestliže vláda utrácí víc, než jí umožňuje příjmová stránka státního rozpočtu, vzniká deficit SR. Mezi základní formy financování rozpočtového deficitu patří: peněžní krytí transformace deficitu do nárůstu monetární báze dluhové krytí transformace deficitu do veřejného dluhu, který mění objem emitovaných vládních obligací. Rozlišujeme: krytí domácím úvěrem transformace deficitu do domácího dluhu krytí zahraničním úvěrem transformace do zahraničního dluhu daňové příjmy Mezi další způsoby krytí deficitu patří krytí aktivy, úbytek státních aktiv. První dva způsoby financování (peněžní a dluhové) jsou postaveny na bilanční rovnici: 15

16 Levá strana vyjadřuje celkový rozpočtový deficit, pravá strana pak možné způsoby jeho financování: Peněžní financování deficitu: Peněžní (emisní) financování je zvláštním případem financování, kdy si vláda bere úvěr od CB, a to buď přímý, nebo si CM sama přímo od státu zakoupí emitované státní dluhopisy změna v držbě státních CP centrální bankou způsobuje odpovídající změnu MB a dochází ke krytí deficitu úvěrovou emisí. Tato praxe je v mnoha zemích legislativně zakázána negativní monetární důsledky (růst MB -> negativní makroekonomické důsledky jak ve vztahu k pohybu agregátní cenové hladiny, tak ve vztahu k pohybu úrokových měr). Dluhové financování deficitu: Při tomto způsobu financování jednotlivci i firmy (včetně komerčních bank) nakupují státní CP, které byly emitovány na zvláštní účely s úhradou většinou u CB. Schopnost úvěrové absorpce rozpočtového deficitu je možno analyzovat pomocí bilanční rovnice. Rovnice vyjadřuje rozpočtový deficit jako vztah rozdílu mezi úsporami SP a investicemi IP soukromého sektoru, s deficitem obchodní bilance (IM EX). Reálně o co více nakoupí stát nad objem disponibilních zdrojů, o to více je nutno snížit reálnou spotřebu soukromého sektoru, případně potřebné zdroje dovézt. Krytí rozpočtového deficitu domácím úvěrem nedostatek veřejných financí ve veřejném sektoru se pokryje části úspor soukromého sektoru. Projeví se nárůstem domácího veřejného dluhu. Krytí rozpočtového deficitu zahraničním úvěrem to se projeví vznikem či zvýšením zahraničního dluhu s odrazem nárůstu pasivního salda běžného účtu platební bilance. Existuje tedy silná vazba mezi deficitem státního rozpočtu a deficitem běžného účtu platební bilance. Z hlediska zahrnutí úrokových výdajů je důležité rozlišovat celkový a primární deficit. Celkový deficit v konvenčním vyjádření podle metodik MMF vyjadřuje rozdíl mezi celkovými příjmy a výdaji bez ohledu na jejich charakter. Primární deficit vyjadřuje rozdíl mezi celkovým deficitem a úroky placenými z veřejného dluhu, tedy veškeré vládní výdaje, s výjimkou úrokových plateb, snížené o veškeré vládní příjmy. Proto se tomuto deficitu často říká bezúrokový deficit. Daně jako zdroj financování deficitu: Daně tvoří na příjmové straně státního rozpočtu nejdůležitější položku. Považujeme je za zákonem stanovenou platbu do rozpočtu a při její konstrukci se vychází z pravidel konstrukce optimálního daňového systému: výnos z daní by měl být pro rozpočtové záměry dostatečný, daňové zatížení jednotlivých občanů by mělo být rovnoměrné (spravedlivé), daňová povinnost by měla být co nejméně narušovat efektivní využívání zdrojů, daňový systém by měl být srozumitelný a společností akceptovatelný, náklady na vybírání daní by mělo být co nejmenší. 16

17 Každá daň (kromě paušální) má obecně dva efekty: 1) důchodový efekt spojen s transferem části důchodu od subjektu do veřejného sektoru. 2) substituční efekt vyplývá z poplatníkem provedené substituce v důsledku daně. Každá změna v daních má vliv na chování lidí mění se mezní užitky zboží, výnosu práce, volného času atd. Substituční efekt způsobuje mrtvou ztrátu tím větší, čím větší je substituční efekt: Před zdaněním je rovnováha v bodě E 0, všechny obchody nalevo od Q 0 přinášejí prodávajícímu a kupujícímu zvláštní užitek (přebytek výrobce a přebytek spotřebitele. Zdanění každé prodávané jednotky se projeví v posunu nabídkové křivky vlevo nahoru. Výrobce bude požadovat cenu P + t, nová rovnováha se ustálí v bodě E 1. Vedle nadměrného daňového břemene vyvolává zavedení nové daně i administrativní náklady (přímé státní správa, nepřímé nese je soukromý sektor) Měnová (monetární) politika Měnová politika je oproti fiskální politice prováděna jiným typem centrální autority (CB nebo jinou institucí). Prostřednictvím kontroly zásoby nominálních peněz (peněžní zásoby) nebo pomocí pohybu úrokové sazby působí na stabilitu ekonomického vývoje, zejména na stabilitu cenové hladiny. Mechanismus působení monetární politiky: Analýza tří situací zda se ekonomická rovnováha nachází: 1. pod úrovní potenciálního produktu (recesní mezera) zvýšení nabídky peněz snižuje úrokovou míru a odstraňuje recesní mezeru, neboť obnovuje úroveň produktu na jeho potenciální výši. 2. na úrovni produktu růst nominálního množství peněz má trvalý dopad na cenovou hladinu, ale jen dočasný dopad na národní produkt a úrokovou míru. 3. nad úrovní potenciálního produktu (inflační mezera) zvýšení nominální peněžní nabídky jen prohlubuje inflační mezeru a zvýší inflační tlaky. Výsledným efektem bude, že produkt se vrátí na svoji potenciální úroveň při mnohem vyšší cenové hladině. Proto pro odstranění připadají v úvahu 2 možnosti: neutralizace inflační mezery působením inflace => pokles reálné peněžní nabídky, nebo snížení nominální peněžní nabídky. 17

18 Nezávislost CB a nástroje monetární politiky: Nezávislost CB: Rozlišujeme nezávislost: politickou koeficient může nabýt max. hodnoty 8. Kritéria, charakterizující pol. nezávislost: guvernér není jmenován vládou, guvernér je jmenován na více než 5 let, bankovní rada není jmenována vládou, bankovní rada je jmenována na více než 5 let, vláda neschvaluje záměry monetární politiky, požaduje na udržení měnové stability je upraven zákonem, existuje zákonné opatření pro řešení konfliktu mezi vládou a CB ekonomickou koeficient max. 7, charakterizuje míru autonomie CB při výběru a používání nástrojů monetární politiky. Kritéria: přímé možnosti úvěrování existují, ale nejsou automatické přímá možnost úvěrování za tržní úrokovou míru, přímá úvěrová možnost je dočasná, přímá úvěrová možnost je omezená výší, CB se nepodílí na primárním trhu veřejného dluhu, diskontní sazba je stanovena CB, bankovní dozor není svěřen CB, nebo pouze CB. Nezávislost CB na politicích a vládě je často považována za nutnou, byť nikoliv postačující podmínku udržení inflačních toků na uzdě. Souvislost mezi π a stupněm nezávislosti CB je složitější (odvíjí se od vzájemného vztahu mezi inflací a nezaměstnaností). Argumenty pro nezávislost CB: předpoklad, že podřízení CB větším politickým tlakům by způsobilo inflační zkreslení monetární politiky (politici zájem o úspěch ve volbách nesprávná stimulace v předvolebním období, poté zájem opadá), nejsilnější argument, kontrola monetární politiky je příliš důležitá, aby byla ponechána politikům. Nezávislá CB může usilovat o politiku, která je z politického hlediska nepopulární, i když je prováděna ve veřejném zájmu. Argumenty proti nezávislosti CB: je nedemokratické, když je monetární politika kontrolována elitní skupinou, která není nikomu odpovědná. CB sice potřebuje sledovat dlouhodobé cíle, ale volení politici také často pracují s dlouhodobými záležitostmi. nutnost koordinace měnové politiky s ostatními součástmi HoPo, především fiskální politikou. neexistující zodpovědnost centrálních bankéřů v případě nezdaru při uskutečňování měnové politiky. Empirické poznatky: Vztahem mezi mírou nezávislosti CB a mírou π se zabývala řada empirických studií. Drtivá většina nalezla pozitivní korelaci mezi stupněm nezávislosti CB a cenovou stabilitou v jednotlivých zemích. (měřeno pomocí indexu politické a ekonomické nezávislosti v 16 zemích OECD). Mezi stupněm nezávislosti CB a vývojem reálných veličin však ve sledovaném období žádny vztah není. Empirické výzkumy potvrzují, že vyšší stupeň nezávislosti CB vede k lepší schopnost CB dosáhnout vytyčených cílů (především inflačních). 18

19 Nástroje CB: nepřímé nástroje plošné působení o politika změny diskontní sazby o stanovení výše povinných minimálních rezerv, o operace na volném trhu, o lombardní úvěr, o reeskontní sazby a úvěry, o konverze devizového kurzu, o swapy zahraniční měny, o intervence směnného kurzu. přímé nástroje selektivnost, jsou používány zpravidla na přechodnou dobu o selektivní pravidla likvidity, o úvěrové kontingenty, o povinné vklady, o doporučení, výzvy, dohody. CB chce dosáhnout cenové stability, ale neovlivňuje ji přímo. Při antiinflační politice se zaměřuje buď na kritérium úrokových měr, nebo na kritérium peněžních agregátů. Oba současně není možno sledovat. Keynesiánské a monetaristické pojetí stabilizační politiky: PENĚŽNÍ A FISKÁLNÍ POLITIKA V MONETARISTICKÉM MODELU Peněžní - v tomto modelu existuje přímá a spolehlivá vazba mezi nabídkou peněz a HNP. Změna nabídky peněz mění agregátní výdaje a HNP o částku, kterou lze předpovědět. Úvaha - CB zvyšuje nabídku peněz prostřednictvím nákupu státních CP. Lidé však nechtějí tyto peníze navíc zbytečně držet a utratí je => stimulace produkce a investic => růst GNP. Tento růst může pokračovat do té doby (tzn. výdaje na zboží a služby porostou do té doby), dokud GNP nevzroste do bodu, ve kterém relace mezi GNP a nabídkou peněz bude stejná jako v okamžiku, kdy CB zvýšila nabídku peněz. 19

20 Fiskální zvýšení výdajů státního rozpočtu bude mít vliv na posud křivky IS doprava nahoru. Tento pohyb není účinný z pohledu růstu GNP (Y 1 = Y 2 ) a vede pouze ke zvýšení i. Jde o tzv. vytlačení, kdy růst výdajů st. rozpočtu krytý prodejem st. obligací vede k takovému růstu i, který z trhu vytlačí soukromé investice v rozsahu zvýšených výdajů SR. PENĚŽNÍ A FISKÁLNÍ POLITIKA V KEYNESIÁNSKÉM MODELU Peněžní keynesiánci nesouhlasí s názorem monetaristů, že mezi nabídkou peněz a GNP existuje přímá souvislost. Úvaha - CB zvýší nabídku peněz, např. nákupy státních CP na burze. Tím sice vzroste likvidita zdrojů veřejnosti, ale lidé si mohou dodatečné peníze ponechat po nějakou dobu celý proces tím může skončit, protože nabídka peněz roste, ale GNP to nijak neovlivňuje. Peníze zde slouží nejen jako prostředek ke každodenním směnným transakcím (jak je tomu u monetaristů), ale také jako nečinný zbytek nebo jako zdroj spekulací na burzách CP, ceny těchto CP při zvýšené poptávce rostou a výnosnost klesá => klesají i bankovní úrokové míry => zvýšená dostupnost úvěru může vést ke zvýšeným půjčkám => ke zvýšenému nákupu zboží a služeb => zprostředkovaně se to promítne v růstu GNP. Neúčinnost měnové politiky je zřejmá z obrázku posun horizontální křivky doprava není možné postřehnout. Fiskální také vidět na obrázku. V keynes. modelu se s ohledem na její vliv na růst HNP považuje za nejúčinnější. Zvýšení výdajů SR posune IS doprava a nový rovnovážný bod E 2 je na vyšší úrovni HNP. Zpoždění v rozpočtové a peněžní politice: Zpožděná reakce má 2 hlavní příčiny => Zpoždění poznávací dostupná data jsou často neadekvátní nebo protichůdná, ukvapená reakce pak může mít velmi negativní důsledky. je tedy třeba zavést opatření (na zahájení recese reagovat o půl roku později, na konjunkturu o čtvrt roku později apod.) 20

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Hospodářská politika. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Hospodářská politika. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Hospodářská politika Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Příčiny státní intervence do hospodářství počátek 20. století - vývoj hospodářských

Více

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti.

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 8. Hospodářská politika Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Téma č. 1 TEORIE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY Petr Musil pmusil@econ.muni.cz

Téma č. 1 TEORIE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY Petr Musil pmusil@econ.muni.cz Hospodářská politika Téma č. 1 TEORIE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY Petr Musil pmusil@econ.muni.cz Zkouška: písemný test multiple choice Literatura: Slaný A., Žák M.: Hospodářská politika. C.H.Beck 1999. Slaný

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové stránky veřejných financí za účelem stabilizace ekonomiky.

Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové stránky veřejných financí za účelem stabilizace ekonomiky. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 10. Fiskální a důchodová politika Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové

Více

www.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA

www.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Měnová politika Ovlivňování ekonomiky prostřednictvím měnového trhu provádí ji centrální banka konkrétní země a to většinou nezávisle na vládě základním cílem je udržení cenové

Více

Politiky. Politiky. Stabilizační politika. Základy stabilizační politiky Základy sociální politiky Základy daňové politiky

Politiky. Politiky. Stabilizační politika. Základy stabilizační politiky Základy sociální politiky Základy daňové politiky Politiky 1 Politiky Základy stabilizační politiky Základy sociální politiky Základy daňové politiky 2 Stabilizační politika 3 1 Stabilizační politika v otevřené ekonomice Jedná se o posilování stability

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 4. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Karel Engliš a současná měnová politika

Karel Engliš a současná měnová politika prof. JUDr. Karel Engliš státník, vědec, pedagog Karel Engliš a současná měnová politika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Konference k 5. výročí úmrtí prof. Karla Engliše - guvernéra Národní

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

Vývoj ekonomického myšlení

Vývoj ekonomického myšlení Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Vývoj ekonomického myšlení Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Neoklasická ekonomie Rakouská psychologická škola Lausannská matematická škola

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

1.2 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY A PRINCIPY

1.2 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY A PRINCIPY 5 1 ÚVOD DO EKONOMIE 17 1.1 EKONOMICKÝ STYL MYŠLENÍ 17 1.1.1 Úvod 17 1.1.2 Motivy emotivní a racionální 18 1.1.3 Principy ekonomického uvažování 18 1.1.4 Podstata a role ekonomických modelů 21 1.1.5 Model

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

Centrální bankovnictví 2. část

Centrální bankovnictví 2. část Centrální bankovnictví 2. část 1. Platební bilance Jaroslava Durčáková 2011/2012 1 1. Platební bilance 1.1 Vnější vztahy z pohledu PB; základní kategorie PB 1.2 Kreditní a debetní položky; vznik devizové

Více

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty Veřejné rozpočty Blok IV. Veřejné rozpočty Podstata, funkce, rozpočtové zásady Rozpočtová pravidla, rozpočtová soustava, rozpočtový proces Příjmy státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu Struktura státního

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E MFT- 3.přednáška S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E Obsah 3. přednášky 1. Křížový kurz 2.Systém měnových kurzů Kurzové režimy (pevný kurz vs. pohyblivé kurzové režimy).

Více

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy 1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy potřeba ekonomické potřeby statek zdroje výrobní faktory práce produktivita práce intenzita práce dělba práce kooperace prací půda jako výrobní faktor kapitál

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Platební bilance: systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty sledované země za určité časové období o ekonomické

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2. Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Shrnutí kapitoly 1 Shrnutí kapitoly 2

Shrnutí kapitoly 1 Shrnutí kapitoly 2 Shrnutí kapitoly 1 Ekonomie zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují mezi různé skupiny. Hlavním rysem moderní ekonomie je rozlišení mezi popisem

Více

Úvod do hospodářské politiky, teorie a cíle HP KEU 1

Úvod do hospodářské politiky, teorie a cíle HP KEU 1 Úvod do hospodářské politiky, teorie a cíle HP KEU 1 Hospodářská politika Přístup státu k ekonomice své země Záměrná a praktická Zároveň: Vědní disciplína na pomezí ekonomické teorie a hospodářské praxe

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace

Základy ekonomie II. Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace Základy ekonomie II Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace Struktura Mezinárodní ekonomické vztahy Platební bilance Důvody mezinárodního obchodu Absolutní a komparativní

Více

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6.1 Charakterizujte pojmy definice peněz příčiny vzniku peněz komoditní peníze zlatý standard monetizace a demonetizace zlata formy soudobých peněz funkce peněz

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE

28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6.-7. přednáška 28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6. přednáška 28.03.2007 I. Trh zboží a křivka k IS II. Trh peněz z a křivka k LM III. Rovnováha IS-LM IV. Fiskáln lní a monetárn

Více

Makroekonomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace

Makroekonomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace Makroekonomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph. D. Makroekonomická rovnováha Krátkodobá křivka nabídky (AS S ) je stoupající, znázorňuje, že krátkodobě nabídka citlivě

Více

Nositelem MP je centrální banka (v ČR Česká národní banka - ČNB), zprostředkovaně pak i komerční banky.

Nositelem MP je centrální banka (v ČR Česká národní banka - ČNB), zprostředkovaně pak i komerční banky. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 9. Monetární politika Monetární politika (MP) = peněžní politika. Je zaměřena na: kontrolu množství

Více

OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE

OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Bakalářské studium Pojišťovnictví OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2010/2011 a) pojišťovnictví b) management pojišťoven c) ekonomie POJIŠŤOVNICTVÍ 1. Podmínky podnikání v pojišťovnictví v ČR právní

Více

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč Valorizace zvýšení důchodů nejčastěji od lednové splátky důchodu, zvyšování základní výměry důchodu, procentní výměry (podle odpracovaných let a odvodů) nebo obou složek do r. 2011 schvalovala vláda vládní

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0218. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Základy společenských věd. Test hospodářská politika státu

CZ.1.07/1.5.00/34.0218. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Základy společenských věd. Test hospodářská politika státu Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona Označení materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_Zim17 Vypracoval, Dne

Více

4. Nejdůležitějším výrobním faktorem je: a) práce b) půda c) kapitál d) nelze jednoznačně odpovědět

4. Nejdůležitějším výrobním faktorem je: a) práce b) půda c) kapitál d) nelze jednoznačně odpovědět Test 1 1. Ekonomická věda zkoumá: a) bohatství b) činnosti zahrnující peněžní a směnné transakce c) chování a rozhodování lidí v ekonomickém životě d) vše výše uvedené 2. Makroekonomie se liší od mikroekonomie

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 214 Obsah prezentace

Více

Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh. nická mezinárodn

Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh. nická mezinárodn Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh Obchodní a platební bilance. Věřitelská a dlužnick nická země. Devizový trh a měnový kurz. Systémy měnovm nových kurzů. Měnové kurzy a mezinárodn rodní

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka Klub Stratég 7. ledna 1 Obsah prezentace Analýza současného stavu ekonomiky

Více

Hospodářská politika. Téma č. 6: Další typy hospodářských politik. Petr Musil petrmusil1977@gmail.com

Hospodářská politika. Téma č. 6: Další typy hospodářských politik. Petr Musil petrmusil1977@gmail.com Hospodářská politika Téma č. 6: Další typy hospodářských politik Petr Musil petrmusil1977@gmail.com Dnes se budeme zabývat vnější hospodářskou politikou strukturální a regionální politikou přerozdělovací

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

Měnová politika - cíle

Měnová politika - cíle Měnová politika - cíle Hlavním cílem ČNB (podle Ústavy) je péče o cenovou stabilitu. Pokud tím není dotčen tento hlavní cíl, má ČNB za úkol podporovat obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Seminární práce Institucionální ekonomie

Seminární práce Institucionální ekonomie Seminární práce Institucionální ekonomie Téma: Makroekonomické ukazatele a zásahy státu do ekonomiky Zpracoval: Michal Mazanec Kruh: I2-21 Datum: 6.4.2013 1 Osnova Úvod -důvod volby tématu Zásahy státu

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Stručný přehled makroekonomie

Stručný přehled makroekonomie Stručný přehled makroekonomie Makroekonomie studuje fungování ekonomiky jako celku, na úrovni národního hospodářství, zajímá se tedy o celkovou úroveň domácího produktu, zaměstnanosti, cen a zahraničního

Více

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné VEŘEJNÉ PŘÍJMY» jsou zdrojem krytí veřejných výdajů» dlouhodobě jsou rozpočtovým omezením» zabezpečují alokační, redistribuční a stabilizační funkci veřejných financí.» plánovatelné a neplánovatelné A.

Více

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1 iv Úvod 1 ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 1. Ekonomický systém, ekonomický model a makroekonomická analýza 5 1.1 Ekonomické modelování a makroekonomická analýza 6 1.1.1 Nástin historického

Více

Instituce finančního trhu

Instituce finančního trhu Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz v ekonomice

zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz v ekonomice Měnová politika impuls (změna úrokové sazby) Nominální šoky tlačí na růst celkové cenové hladiny Finanční trhy zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

Mezinárodní trh peněz

Mezinárodní trh peněz Mezinárodní trh peněz Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní trh peněz zprostředkovává přístup cizinců k národní měně a domácích subjektů k cizím měnám. - valuty - devizy - devizový trh, devizové

Více

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Strojírenství Ostrava Ostrava, 22. dubna 215 Konkurenceschopnost - definice Konkurenceschopnost

Více

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ viz

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

Makroekonomický produkt a důchod

Makroekonomický produkt a důchod Makroekonomie zabývá se souhrnnými ekonomickými jevy a jejich vztahy: produkt agregátní poptávka a agregátní nabídka peníze, trh peněz, měnová politika nezaměstnanost; míra nezaměstnanosti ČR 1Q. 2013

Více

N_ZMF Základy mezinárodních financí Magisterské studium VŠFS Letní semestr 2010 přednášející Ing. Arnošt Klesla Katedra bankovnictví, finančního investování a pojišťovnictví VŠFS 1 Osnova 1.Platební bilance,

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:

Více

DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA

DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA Název tematického celku: Úvod do daňové teorie Cíl: Seznámit studenty se základními pojmy z oblasti daňové teorie, pochopení

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE FISKÁLNÍ POLITIKA, DŮCHODOVÁ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci

Více

10. kapitola Platební bilance, zahraniční zadluženost

10. kapitola Platební bilance, zahraniční zadluženost 10. kapitola Platební bilance, zahraniční zadluženost Úvod V dnešní globalizované ekonomice jsou jednotlivé státy navzájem propojeny nejen prostřednictvím mezinárodního obchodu, ale také prostřednictvím

Více

www.thunova.cz Shrnutí z učebnice Makroekonomie Pavelka (III)

www.thunova.cz Shrnutí z učebnice Makroekonomie Pavelka (III) KAPITOLA 1 - ÚVOD DO MAKROEKONOMIE. Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní použití Ekonomii běžně dělíme na mikroekonomii a makroekonomii Mikroekonomie se zabývá dílčími subjekty na

Více

Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky

Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky Stabilita banky Stabilitou banky obecně rozumíme její solventnost a likviditu. Vzhledem

Více

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti Seznam tématických okruhů a skupin tématických okruhů ( 4 odst. 2 vyhlášky o druzích odborných obchodních činností obchodníka s cennými papíry vykonávaných prostřednictvím makléře, o druzích odborné specializace

Více

www.thunova.cz Kapitola 12 FISKÁLNÍ POLITIKA

www.thunova.cz Kapitola 12 FISKÁLNÍ POLITIKA Kapitola 12 FISKÁLNÍ POLITIKA Fiskální politika: ovlivňování ekonomiky prostřednictvím veřejných rozpočtů (příjmů a výdajů) cílem je zajistit makroekonomickou stabilitu stabilní ekonomický růst, nízkou

Více

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Setkání s představiteli odborových svazů Tomáš Holub Ředitel sekce měnovm nové a statistiky Praha, 3.11.9 Plán n prezentace Vnější prostředí Veřejné finance

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka 5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní

Více