Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, Nová Bystřice. Absolventská práce JEDEN ROK V ANGLII

Transkript

1 Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, Nová Bystřice Absolventská práce JEDEN ROK V ANGLII Tereza Fišerová 9. B Vedoucí práce: Mgr. Světlana Kostková Školní rok 2014/2015

2 Prohlášení Prohlašuji, že předložená absolventská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerá literatura a další zdroje, z nichž jsem čerpala, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Nové Bystřici dne 1. dubna 2015 Jméno autorky: Tereza Fišerová

3 Poděkování Chtěla bych poděkovat Mgr. Světlaně Kostkové za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce.

4 Anotace Tato práce s názvem Jeden rok v Anglii byla zpracována jako absolventská práce při ukončení základního vzdělání na ZŠ a MŠ Nová Bystřice. Obsahem práce je blíže seznámit čtenáře se zemí jménem Anglie a proslulého anglického národa, žijícího v ní. Tato práce vychází převážně z mých vlastních postřehů a zkušeností, které jsem v této zemi stihla nasbírat, a také z odborných zdrojů.

5 Obsah Úvod Základní charakteristika Anglie Historie území jménem Anglie a jeho názvu Poloha a přírodní poměry Jazyk Klima Politický systém Vzdělávací systémy v Anglii Pre-school (předškolní vzdělávání) Primary school (první stupeň) Secondary school (druhý stupeň) Doprava Letecká doprava Kolejová doprava Autobusová doprava Automobilová doprava Říční doprava Národ jménem Angličané Jednotný národ? Vždy být odlišný Vrozená zdvořilost Volný čas Sport Bydlení Anglické bydlení v průběhu historie Anglický ideál: dvojdomek Nahlédnutí do anglické domácnosti Anglická kuchyně Z minulosti po současnost: vlivy zvenčí Snídaně Oběd... 28

6 6.4 Večeře Jak se to má s alkoholickými nápoji? Bez piva to nejde! Nejvýznamnější svátky v průběhu roku New Year's Eve (Silvestr) Valentine s Day (Sv. Valentýn) Easter (Velikonoce) Mother's Day and Father's Day (Den matek a Den otců) All Fool's Day (Apríl) A Midsummer (Letní slunovrat) Halloween Guy Fawkes Night (Noc Guye Fawkese nebo též Noc pálení ohňů) Remembrance Day (Vzpomínkový den) Christmas (Vánoce) Vyhodnocení dotazníků 9. tříd Závěr Seznam použité literatury a zdrojů informací Knihy a publikace Elektronické zdroje Seznam příloh Příloha I Dotazník (Jeden rok v Anglii) Příloha II Grafické vyhodnocení dotazníku Příloha III - Vlastní fotografie ze zájezdů do Londýna

7 Úvod Jako téma pro absolventskou práci jsem si vybrala zemi jménem Anglie a život Angličanů v ní. Toto téma jsem si zvolila proto, že si myslím, že lidé o této zemi a jejím národě chovají velmi často mylné představy. Také se domnívám, že existuje mnoho zajímavostí a důležitých informací, které bývají často opomíjeny a přitom by neměly. Jak jsem později zjistila při průzkumu, který jsem podnikla v devátých třídách, mnoho mých spolužáků nemá nejmenší ponětí, jak vypadá anglická vlajka. Na začátku devátého ročníku jsem stále neměla jasnou představu o tom, čeho se bude týkat moje absolventská práce. Ale jelikož se mi již za život poštěstilo na vlastní kůži navštívit Anglii - celkově třikrát a strávit mnoho nocí v britské rodině, mé téma bylo jasné. Při tvorbě práce jsem postupovala tak, že mi paní učitelka Mgr. Světlana Kostková sehnala odborné anglické knihy, neboť v českém jazyce neexistují. Tyto knihy jsem si nejdříve pročetla a označila si věci, které mě samotnou zaujaly. Jelikož mám k anglickému jazyku velmi kladný vztah, byla pro mě také skvělá příležitost ověřit si své dosavadní jazykové znalosti a také si zlepšit slovní zásobu. Během tvorby práce jsem čerpala hlavně ze svých doposud získaných zkušeností a zkušeností starých Čechů, kteří do Anglie odjeli žít, a poté je posuzovala pod vlastním úhlem pohledu. Snažila jsem se zpracovávat údaje, které v Anglii skutečně platí a nejsou jen nesmysly na papíře. Cílem této práce je poskytnout čtenářům základní přehled o Anglii a životě jejích obyvatel. A nyní se do toho pusťme. 6

8 1 Základní charakteristika Anglie 1.1 Historie území jménem Anglie a jeho názvu Území, které je momentálně pojmenované Anglie, bylo poprvé obydleno během období mladého paleolitu. Jeho jméno však bylo převzato od Anglů jednoho z germánských kmenů, který se zde usadil v průběhu 5. a 6. století. Země se původně dělila na jednotlivá panství hrabství nebo vévodství, která vždy dostal nějaký bohatý šlechtic od krále a musel se o ně starat. Tato hrabství existují i dodnes (např. hrabství Yorkshire nebo Devon). V 10. století se pak jednotlivá panství sjednotila pod Anglii. (Později se připojil i Wales a Skotsko.) V období zámořských objevů, které začaly v 15. století, měla Anglie významný vliv na celý svět, zvláště v kultuře a soudnictví. Anglický jazyk, anglikánská církev a anglické právo, jež je základem zvykového práva v mnoha dalších státech, se vyvinuly právě v Anglii a její parlamentní systém vlády byl ve velkém přisvojen i dalšími národy. Nyní má celá země přes 53 milionů obyvatel (podle údaje z roku 2011). Hlavním městem - a také celého Spojeného království - je Londýn. 1.2 Poloha a přírodní poměry Anglie je všeobecně největší a nejlidnatější zemí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Celkově zaujímá dvě třetiny ostrova jménem Velká Británie. Na severu hraničí se Skotskem a na západě s Walesem. Její břehy omývá Severní, Irské a Keltské moře a od evropské pevniny ji odděluje francouzský Lamanšský průliv. 7

9 Hlavní ostrov, na kterém země leží, je převážně tvořen pahorkatinou. Povrch jižní a střední Anglie tvoří roviny, zatímco středohoří Datmoor a Exmoor na západě dosahuje výšky metrů nad mořem. Nejdelší anglickou řekou je Severn (354 km), Temže, protékající Londýnem, je druhá (346 km) a řeka Trent třetí (297 km). Jsou to zároveň tři nejdelší řeky ve Velké Británii. 1.3 Jazyk I když všichni ve Velké Británii mluví anglicky, není jazyk stejný. Angličtina má své vlastní akcenty a dialekty. Občas mají lidé potíže rozumět jeden druhému, právě kvůli jinému přízvuku. Nejlépe cizinci rozumí jižní angličtině. Lidé zde mluví typem angličtiny, který se obvykle učí cizojazyční studenti. Tato angličtina je známá jako RP (Received Pronunciation) nebo BC (English nebo Oxford English). Nejhůře se rozumí asi Cockney, což je standardní londýnské nářečí. 1.4 Klima Klima v Británii je víceméně stejné jako na severozápadní části evropského kontinentu. Když se hovoří o anglickém podnebí, každému se jistě vybaví typická londýnská mlha, déšť a všeobecně velká vlhkost. Není to však pravda. Chybná myšlenka vlhké a mlhavé země byla stvořena přibližně před dvěma tisíci lety příchodem Římanů a až do moderní doby je udržována díky Hollywoodu. Popravdě, v Londýně neprší více než v jakýchkoliv jiných hlavních městech, a dokonce zde prší i méně. Množství srážek se odvíjí od toho, na která místa v Anglii dopadají. Obecně řečeno, čím dále na západ půjdete, tím více bude pršet. 8

10 V Anglii vládnou mírné zimy, což znamená, že sníh se vyskytuje pouze na horách. Nejčastěji se lidé v nízko položených oblastech dočkají lehkého poprašku, který během několika hodin opět roztaje. Proto Angličané jezdí nejčastěji lyžovat do Francie. Zimy jsou obecně trochu chladnější na východě země, než je tomu na západě. V létě je na jihu tepleji a slunečněji, než je tomu na severu. Průměrná teplota se pohybuje okolo 4 C v zimě a 16 C v létě, i když v létě se může rtuť teploměru na několik málo dnů vyšplhat dokonce až na 30 C. 1.5 Politický systém Spojené království je spravováno konstituční monarchií s dvoukomorovým parlamentem: Sněmovna lordů (House of Lords) Dolní komora (House of Commons) Výkonná moc patří vládě v čele s premiérem, kterým je zpravidla lídr nejsilnější parlamentní strany. Nedílnou formální součástí politické scény je královna, která plní roli hlavy státu. Královna je oficiální hlavou země a pro mnoho lidí představuje symbol soudržnosti národa. Anglie (a později celá Velká Británie) je řízena panovníkem již po tisíce let. Princip dědice trůnu se stále řídí podle králova nejstaršího syna (nebo dcery, pokud nejsou žádní synové). Královna má hlavní roli ve státních záležitostech, nejen při slavnostních záležitostech, jako otevírání parlamentu, ale také proto, že se každý týden setkává s premiérem a dostává od něj kopie všech vládních dokumentů. I přesto se však předpokládá, že zůstane nestranná ohledně věcí vyšší politiky a všechny rady, které premiérovi nabídne, budou uchovány v přísné tajnosti. 9

11 2 Vzdělávací systémy v Anglii Ze zákona je v Anglii ukládána povinná školní docházka všem dětem po dobu jedenácti let. Základní vzdělávací systém se dělí na dva stupně vzdělávání: primary education (od 5 do 11 let, povinné) secondary education (od 11 do 16 let, povinné) V roce 1988 byl vydán zákon o vzdělávací reformě, jejímž smyslem bylo, aby každému dítěti byl při vzdělávání poskytnut široký a vyvážený vzdělávací program. Systém je založen na tzv. základních předmětech, kterými jsou angličtina, matematika a věda, a doplňkových předmětech, jako jsou dějepis, zeměpis, technologie, hudba, umění, tělocvik a moderní jazyk. Tyto předměty tvoří základ povinného vzdělávání a musí být vyučovány ve všech školách v Anglii a ve Walesu. Tento zákon zavedl také pravidelné přezkoušení žáků, aby se zjistilo, jaké úrovně v těchto předmětech dosáhli. Přezkoušení čeká děti ve věku sedmi, jedenácti, čtrnácti a šestnácti let. Tato metoda je postavena na celonárodních testech. Všechny školy jsou povinny tyto testy provádět a zveřejňovat výsledky svých žáků. Na základě výsledků jsou poté v britských novinách publikovány srovnávací tabulky úspěšnosti jednotlivých škol. Vzdělání v Anglii je bezplatné a nejvíce dětí navštěvuje státní školy. Nicméně někteří rodiče platí za vzdělávání svých dětí v tzv. independent schools (nezávislých školách). Pro talentované děti z rodin s nízkými příjmy je vytvořen program, který se nazývá Assisted Places Scheme a nabízí částečnou pomoc při placení školného na 10

12 těchto školách. V Anglii a Walesu jsou některé z více tradičních nezávislých škol nazývány public schools, ačkoliv ani zdaleka nejsou skutečně veřejně přístupnými pro všechny. Z pohledu organizace výuky neexistují žádné zákonné požadavky, které udávají počet vyučovacích hodin nebo jejich délku. Podrobný denní rozvrh je tedy záležitostí samotného ředitele každé školy. Pokud jde o počty žáků ve třídách, neexistují žádné zákonné normy ani doporučení upravující minimální a maximální hranici. Pojďme si tři hlavní vzdělávací systémy přiblížit podrobněji: 2.1 Pre-school (předškolní vzdělávání) Pro děti od tří měsíců do tří let v Anglii neexistuje nějaký specifický program vzdělávání. Rodiče mají možnost umístit své děti do soukromých školek, nebo využít služeb tzv. nannies (chův), či oblíbených au pairs (většinou zahraniční studenti, kteří se za peníze starají o děti a domácnost). Když děti dospějí do věku tří let, získávají možnost chodit do statemaintained numery schools (státních mateřských škol), nurseries (soukromých mateřských škol), nebo do různých neformálních skupin tzv. Re-schoolplaygroups Děti sem nejdříve docházejí na půl dne, přičemž počet navštěvovaných hodin se zvyšuje až k dosažení tzv. full-time". 2.2 Primary school (první stupeň) Do primary school děti nastupují v pěti letech a zůstávají zde až do svých jedenácti. Primary school se dělí na dva stupně: nižší - infant school (pro děti ve věku 5-7 let) a vyšší - junior school (pro děti ve věku 7-11 let). Státní školy jsou v období povinné školní docházky bezplatné, smíšené a mají všeobecné zaměření. Existují také samozřejmě druhy škol, které se podobají našim gymnáziím, pro nadanější žáky. Tyto školy se nazývají grammar schools. 11

13 Další možností jsou poté soukromé školy známé jako independent nebo public schools. Tyto školy jsou velmi prestižní a drahé a připravují studenty pro akademická studia. Děti jsou na ně přijímány formou náročných zkoušek ve věku let. Součástí těchto škol jsou koleje, ve kterých studenti během školního roku pobývají a domů se vrací pouze o prázdninách. soukromá škola v Goldamingu Surrey 2.3 Secondary school (druhý stupeň) Školy v Anglii kladou velký důraz na výběr několika předmětů a jejich následné podrobné studium do hloubky. Toto studium je zakončené zkouškou všeobecného vzdělání, nazvanou GCSE (General Certificate of Secondary Education examinatons). Tato zkouška se skládá z formy ústní, písemné a praktické. Záleží samozřejmě na předmětech. V šestnácti letech po ukončení povinné školní docházky a složení zkoušky GCSE mají studenti možnost zůstat ve škole, kde studovali doposud, a absolvovat tzv. sixth forms (šestý ročník). Na jeho konci je možnost získat Všeobecné vysvědčení o vzdělání (GCE) vyšší stupeň (A level). Tato zkouška je srovnávána s českou maturitou. Studenti si vyberou libovolné předměty (většinou 3) a výsledná známka se poté započítává při podávání přihlášky na univerzitu. Pokud student nechce již ve studiu pokračovat a absolvovat sixth forms, může se již ve svých šestnácti letech ucházet o zaměstnání. Nemalé procento studentů se pro vyšší studium nerozhoduje a později si doplňují vzdělání v různých rekvalifikačních kursech, pokud to vyžaduje práce, pro kterou se rozhodli. 12

14 3 Doprava Když se řekne: doprava v Anglii, jistě se každému vybaví snad nejznámější symbol Londýna - červený dvoupatrový autobus zvaný double-decker. V anglické dopravě se toho skrývá ale daleko více. Tak třeba, věděli jste, že Anglie vlastní nejstarší podzemní dráhu na světě? A že jisté anglické letiště patří k těm nejvytíženějším na světě? Zprvu je nutné říct, že Anglie má velmi hustou dopravní síť, a tak není problém dopravit se na jakékoliv místo v zemi. Cestovat můžete mnoha způsoby: letadlem, vlakem, autobusem, vlastním autem, lodí a ve městech samozřejmě veřejnou dopravou. 3.1 Letecká doprava Letecká doprava je pravděpodobně nejrychlejší a nejpohodlnější způsob dopravy na velké vzdálenosti. Vnitrostátní lety v Anglii zajišťuje především nejznámější britská letecká společnost British Airways. Ta po Británii létá např. do Birminghamu, Bristolu, Liverpoolu nebo Manchesteru. V oblasti Londýna se nachází hned šest důležitých letišť. Nejznámějším letištěm v celé Velké Británii je bezpochyby londýnské Heathrow. Je to nejen největší britské či evropské letiště, ale také třetí nejrušnější letiště na světě. Má pět terminálů a ročně využije jeho služby přes 70 milionů cestujících. Ostatní anglické nízkonákladové společnosti pak létají spíše na další londýnská letiště (Gatwick, Luton, Stansted aj.). 13

15 3.2 Kolejová doprava V celé Británii je na vlakových stanic a mnoho jich začíná právě v Londýně. Vlakem se po Anglii cestuje velice pohodlně. Železniční síť je srozumitelná a velice kvalitní, avšak tento způsob dopravy je poněkud drahý. Jízdenky se dají zakoupit na místě, nebo se mohou zarezervovat již dopředu. Vlaky jsou často rozdělené podle tříd (first class, standard class, ). Zaměříme-li se více na hlavní město, pak Londýn má druhou největší síť městské kolejové dopravy na světě (ihned po Tokiu). Tato síť obsahuje: železniční dopravu - řídí společnost Transport for London (TfL); metro - londýnské metro je nejstarší podzemní dráhou na světě a jednou z nejrušnějších, podle předpokladů ho denně mají využít téměř tři miliony lidí; tramvajovou dopravu spravované také společností Tfl; Hearthrow Expres / Stansted Express / Gatwick Express železniční spojení s letišti, non-stop provoz, vlaky vyjíždějí každých minut; Eurostar vysokorychlostní vlakové spojení (vlaky typu TVG) mezi Londýnem, Paříží a Bruselem. 14

16 3.3 Autobusová doprava Autobusová doprava v Anglii vyjde podstatně levněji než krátké vnitrostátní lety nebo jízda vlakem a přitom nabízí velmi podobný komfort. Navíc autobusová nádraží se často nachází přímo v centru měst. Mezi největší britské dopravce patří Megabus (společnost s nejlevnějšími cenami na nejvytíženějších trasách). Zaměříme-li se opět na hlavní město, pak autobusová síť v Londýně je jedna z nejrozsáhlejších na světě. Více než autobusů zajišťuje pravidelné spojení na více než 700 linkách. Podle statistik bylo zjištěno, že v průběhu roku použije autobusovou dopravu asi 1,5 miliardy cestujících. Doprava na místních linkách je řízená London Buses, i když většinu linek provozují soukromé společnosti. Všechny autobusy na těchto linkách mají červenou barvu, odlišují se pouze logem dopravce a platí v nich jednotná cena jízdného. 3.4 Automobilová doprava Hlavní rozdíl v automobilové dopravě je ten, že v celé Velké Británii se jezdí vlevo. Dále se uvádí rychlost v mílích. Jinak pravidla silničního provozu jsou téměř stejná jako u nás. 15

17 3.5 Říční doprava Anglie je pokládána za kolébku průplavů. Tato země dala světu první ucelenou vnitrozemskou vodní síť, na níž mohla lodní doprava zřetelně prorazit. V tzv. období "průplavní horečky" zde bylo vybudováno více než km kanálů. Nejdelší řeka Temže je splavná pro zaoceánské lodě až po London Bridge a pro menší lodě v rámci celého Velkého Londýna. Dříve byla řeka jednou z nedůležitějších dopravních tepen. Dnes už to však neplatí, i když stále existuje určitý počet lodních linek dopravujících pasažéry a určitý rozsah dopravy zboží. V Londýně se nachází i několik kanálů například Regent's Canal, který spojuje Londýn s Grand Union Canal, a tím i s říční sítí napříč většiny Anglie. Tyto kanály nejsou využívány pro dopravu zboží, ale jsou populární pro vyjížďky ve volném čase. 16

18 4 Národ jménem Angličané Každý národ má své určité charakteristické rysy. Myslím si však, že je velmi časté, když si národ sám sebe idealizuje jako někoho úplně jiného, než jak ho ve skutečnosti vidí okolní svět. Co myslíte, s čím se Angličané ztotožňují? A kým se cítí být? Jak to v jejich společnosti funguje a jak na sebe navzájem nahlížejí? V některých částech světa je velmi důležité, když jste členem konkrétní rodiny. Jinde by mohlo být důležité, že pocházíte z určité oblasti v zemi. A jinde, že například patříte do vyšší společenské třídy. Může tedy vyvstat otázka: Na čem opravdu záleží v anglické společnosti? Podle mého názoru se v některých částech světa dívají na Angličany poněkud pokrytecky. Lidé je nesoudí podle vlastních zkušeností, ale podle toho, co se doslechli nebo viděli v televizi. A to je chyba. Nepokládám samu sebe za příliš velkou znalkyni anglické povahy nebo Angličanů celkově, ale čerpám-li ze svých vlastních zkušeností, musím podotknout, že se mezi mnou a Angličany nikdy nevyskytla nějaká velmi nepříjemná situace. Nyní se vám pokusím anglickou společnost přiblížit v několika obecných ohledech. 4.1 Jednotný národ? V Británii žije přes 63 miliónů obyvatel. Mezi obyvateli Anglie, Skotska, Welsu a Severního Irska vládnou obrovské rozdíly - jak ve zvycích a povaze lidí, tak i v kultuře a jazyce. Jsou to zkrátka jiné národy a mají často odlišné vyznání, vzdělání i jazyk. 17

19 Skotové jsou pokládáni za velmi společenské a vynalézavé lidi, i když chvilkami trochu netaktní a neurvalé. Velšané jsou zase podle Angličanů považováni za rezervované a těžko odhadnutelné. Irové jsou naopak známí svým šarmem a temperamentem. Keltské národy Velké Británie (Skotové, Velšané, Irové) jsou oproti Angličanům více temperamentní. I v samotné Anglii jsou velké regionální rozdíly v charakteru obyvatelstva i v jazyce. Tak například seveřané do jisté míry tvrdí, že pracují více než jižané a jsou důkladnější. Jsou upřímní a pohostinní. Cizinci si mezi nimi snadno naleznou přátele, což v jižní Anglii není zdaleka tak snadné. Severní Anglie je také obecně chudší a nachází se zde méně pracovních míst. Je známé, že občas mezi národy Velké Británie panuje jisté napětí. Nazvete-li například Angličana obecně Britem, nebude mu to příliš příjemné. národnostní složení Velké Británie Angličané Velšané Skotové Irové 4.2 Vždy být odlišný Angličané dokáží být jako národ občas velmi zvláštní a tvrdohlaví. V nedávné době jsem se setkala se slovem "angličanství", které bylo definované jako pocit vrozené nadřazenosti a výjimečnosti. A ano, Angličané si přímo libují v tom být jiní. Je například téměř nemožné si představit, že by se někdy dohodli na změně řízení 18

20 automobilů z levé strany vozovky na tu pravou. Nezáleží na tom, že jízda na levé straně nemá žádné výhody. Proč se měnit, aby byli jako ostatní? Evropská unie, která by byla schopná způsobit nějakou změnu v každodenním anglickém životě, se v případě svých návrhů často setká jen s podezřením a nepřátelstvím ze strany Angličanů. Případ dvoupatrových autobusů je příkladem. Kdykoli dá EU doporučení o standardizaci velikosti a jejich tvaru, vyvolá to stávky britských double-deckerských výrobců a jejich zastánců. Systém měření je dalším důkazem. Britská vláda se již roky snaží podporovat metrický systém. Snaží se docílit toho, aby Britové používali stejné měrné jednotky, které se užívají téměř všude jinde na světě. Ale má to jen omezený úspěch. Všichni britští výrobci jsou povinni poskytnout váhu svých výrobků v kilogramech a gramech, avšak všichni v Anglii stále nakupují v librách a uncích. Za další potom meteorologové v televizi hlásí předpovědi počasí pomocí stupňů Celsia. Skoro všichni Angličané, ale pořád myslí ve stupních Fahrenheita. A tak bych mohla pokračovat dále, jako například v měření kapaliny, vzdálenosti, hodinách apod. 4.3 Vrozená zdvořilost Každý již jistě slyšel o anglické zdvořilosti. Angličané bývají často ztělesňovaní jako neobyčejně chladní, formální a uzavření. Opak je však pravdou. Říká se, že Brit se vám omluví i za to, že vám stojí v cestě. A ve většině případů je tomu skutečně tak. Když do vás někdo v Anglii vrazí, samozřejmě se omluví. Na tom by nebylo nic zvláštního. Ale ono se to stává oboustranně, tedy když do někoho vrazíte vy, dotyčný Angličan to vidí jako svou chybu, takže i tehdy se omluví on. Když do sebe vrazí dva Angličané, bez ohledu na vinu, uslyšíte sorry, mate od obou. Nejde jen o takt, ale i 19

21 o úmysl. Lidé si tímto způsobem usnadňují a zpříjemňují den. Bývalý student Cambridgeské univerzity na svém blogu píše: Zatímco v Americe jsem měl pocit, že jde o všudypřítomnou přetvářku, zde mám pocit, že to Angličané hrají jen v případě, že se jim něco nelíbí a nechtějí to na sobě projevit. I když je práce nebaví, maskují to celkem slušně. Když v jedné restauraci u vedlejšího stolu popletli prakticky všechny objednávky, hosté se tvářili, jako by to byla jejich chyba. Velmi se omlouvali, když reklamovali donesené pokrmy. Někteří začali jíst, co jim bylo doneseno, protože jim bylo hloupé si stěžovat. ¹ Angličané své emoce nedávají příliš lehce najevo. Takže pokud se jich nevědomky zeptáte na nevhodnou otázku, odpoví vám, abyste se necítila trapně. Jelikož se málokdy učí cizím jazykům, jsou velmi shovívaví k mluvě cizinců. Zdvořile pochválí jejich angličtinu, i když může být chybná. Angličané také neradi mluví o svém soukromí, nic neprozrazují jen tak někomu, ale pouze lidem, kterým opravdu věří a jsou jim blízcí. Překvapivě, a to je v Čechách úplně obráceně, Angličané nemluví skoro vůbec o negativních věcech nebo různé kritice. Tato témata představují údajně jen pět procent veškeré konverzace. Důvod, proč si lidé o Angličanech často myslí, že jsou chladní, odměření a ne příliš přátelští, je ten, že Angličané neradi někomu na počkání sdělují, co dělají, odkud jsou, kde bydlí, jak se jmenují nebo jiné osobní údaje. 4.4 Volný čas Svého volného času chtějí Angličané vždy příkladně využít. Většinu volného času v týdnu však stráví doma sledováním televize, posloucháním hudby nebo se svými přáteli venku (např. v parku, kavárnách apod.). Téměř polovina domácností v Anglii má nějaké zvíře - nejčastěji psa nebo kočku. Angličané jsou svou láskou ke zvířatům poměrně známí. Vždyť jejich dokumentární programy jako např. National Wild nebo BBC pomalu patří k těm nejslavnějším televizním kanálům vůbec. Mnoho lidí svůj volný čas věnuje práci pro dobročinné organizace. 20

22 Angličané jsou také velmi kreativní, a tak mezi jejich koníčky často patří např. malování, keramika, různé vylepšování vozidlech, práce se dřevem nebo cokoliv v hudebním oboru. Jednou z nejpopulárnějších volnočasových aktivit je již po dlouhé roky tzv. D.I.Y (do it for yourself), jedná se o ruční vyrábění různých výrobků pro vylepšení a zútulnění svého domova. O víkendech věnuje mnoho lidí svůj čas zahradničení a zvelebování svých zahrad. V jiném případě si zajedou do blízkých zemí na výlet nebo na blízkou pláž. Rádi také zavítají s přáteli do hospod, zvaných v Británii jako pubs. 4.5 Sport Mnoho lidí také věnuje velkou část svého volného času sportu. Když se zamyslíte nad svým oblíbeným sportem, jakýkoliv to je, je dost pravděpodobná šance, že se poprvé odehrál právě v Británii. A ještě větší šance je, že právě zde byla jeho pravidla zavedena. Samotný sport pro Angličany hraje mnohem důležitější roli než v ostatních zemích. Pro velké množství, zvláště pro muže, je to hlavní forma zábavy a relaxace. Miliony mužů provozují nějaký sport nejméně jednou za týden. Jen zřídka jsou Angličané v nějakém určitém sportu nejlepší na světě. Avšak nejlepší na světě v něčem opravdu jsou, a to v neuvěřitelně velkém množství sportů, které se v zemi provozují. Téměř každý sport, který existuje, se hraje v Británii. Lidé preferují více týmové sporty. Nadšenců do individuálních sportů, jako atletika, cyklistika, gymnastika a plavání, je poměrně méně. Mezi nejoblíbenější sporty v Anglii patří jednoznačně fotbal, ragby, kriket nebo golf. V Británii má samozřejmě také dlouhou historii jízda na koni a chrtí zápasy. slavný fotbalový stadion Chelsea 21

23 5 Bydlení Hrdost, s kterou Britové svůj majetek prezentují, je velmi známá. Když se Angličana zeptáte, jaký je pro něj ideál vysněného bydlení, zcela bez výjimky vám jistě sdělí, že je to dům, zahrada a místo na mytí jeho auta. Heslo Můj dům, můj hrad je v Anglii velmi výstižné, protože ve většině domů si opravdu připadáte jako v miniaturním hradě, někdy mívá dokonce i věžičky. 5.1 Anglické bydlení v průběhu historie Pojďme se ale nejdříve vydat trochu do minulosti. Když byla Británie ještě zemí farem (mezi 15. a 16. stoletím), obydlím mnoha lidí se stávaly chalupy se zahradami, které se kupily v malých vesnicích. Některé tyto chaloupky se dokázaly zachovat až dodnes. Většina je jich v dnešní době otevřena pro veřejnost a je na ně opravdu úchvatný pohled. Mnohé z nich mají doškované střechy a jsou postaveny z materiálů, které zrovna přišly pod ruku. Jak se země stávala průmyslovější, mnoho lidí se přestěhovalo do měst, která se tak velmi rychle rozrůstala. Řady malých domků se spojily dohromady a budovaly se hlavně pro dělníky. Říkalo se jim terraced house (tzv. řadovky) a nejvíce vznikaly v 19. století. tradiční anglická chaloupka z 15. století 22

24 Lidé v nich žili velmi natěsno. Ke všemu v domcích se nacházelo málo toalet a všeobecně vládla velmi špatná hygiena. Avšak lidé se v komunitě, kterou si mezi sebou vytvořili, cítili dobře. Řadovky ale postupem času velmi zchátraly, a staly se tak nevhodnými pro život lidí uvnitř. Většina jich tedy byla na základě nařízení úřadů zbourána. anglické řadovky z 19. století Kolem 20. století řešila britská vláda problém, jak jednoduše a přitom levně zajistit bydlení pro své občany. Z toho důvodu byla zahájena výstavba housing estates (tzv. sídlišť), které čítaly obvykle kolem patnácti nebo více pater. Lidem se však nelíbily. Vchody do domů nebyly hlídané. Panoval tu vandalismus, zloději a násilí, odpadky a také graffiti. Navíc výtahy byly věčně postaveny mimo provoz. Další takové byty kvůli neoblíbenosti nebyly postaveny až do roku Nakonec byly tyto byty prodány lidem, kteří o ně projevili zájem. A tak začaly budovy soukromých bytů vzkvétat. Dnes asi přes dvě třetiny britských rodin své byty vlastní. zachované činžovní domy z 20. století 23

25 5.2 Anglický ideál: dvojdomek Bohatší lidé na předměstí si koupili větší dům se zahradou. Těmto domům se říká detached houses. Domy stály samy obklopeny velkou zahradou. Velmi často byly postavené z červených cihel a postrádaly omítku. Po 1. světové válce se k těmto domům přistavěl z druhé strany dům naprosto symetricky stejný, a tak vznikl nejspíše nejznámější a nejrozšířenější britský styl bydlení semi-detached houses (tzv. dvojdomek). Já sama měla již možnost strávit pár nocí ve třech britských domácnostech a mohu říci, že domy jsou si jak svým zevnějškem, tak i vnitřkem velmi podobné. Typický anglický dům má přední a zadní zahradu. Když vejdete dovnitř, uvítá vás úzká předsíň, která působí na první pohled trochu klaustrofobickým dojmem. Na pravé, či na levé straně podle toho, jak je dům umístěn stoupá do prvního patra schodiště, které bývá obvykle natřené bílou barvou. Z předsíně dále vede úzká ulička, kterou se dostanete do prostorné kuchyně. Kuchyně bývá často spojená s jídelnou, a dokonce i s obývacím pokojem. Zároveň se v kuchyni velmi často nacházejí dveře, které vedou na prostornou zahradu. V prvním patře se pak nacházejí ložnice. 24

26 5.3 Nahlédnutí do anglické domácnosti Když vstoupíte do anglické domácnosti, jistě vás ihned zarazí to, že Angličané se na prahu nezouvají a bez sebemenších výčitek svědomí vstoupí na svůj honosný koberec v předsíni zablácenou botou. Nebo ještě hůře rovnou si to v botách namíří do své ložnice. Nejčastěji lze tento zlozvyk pozorovat u starších lidí, kteří jsou na to odmala zvyklí a nepřijde jim na jejich chování nic divného. Další věcí, která je pro mě téměř nepochopitelná, je anglický kohoutek. Mnoho Angličanů má zavedené kohoutky na teplou a studenou vodu zvlášť. Naskýtá se vám tedy volba: chcete si ruce omýt vodou naprosto ledovou či naprosto vařící? Angličané velmi rádi sbírají věci z cest a vystavují si je po domě, a tak opět nejčastěji u starších lidí si musíte každou chvíli při pohybu po domě dávat pozor, abyste nevrazili hlavou či ramenem do poličky obtěžkané suvenýry. Když už jsou tyto věcičky vystavené, nenajde se téměř nikdo, kdo by na nich dříve než jednou za tři měsíce utřel prach. V domácnostech mladých Angličanů situace bývá vzhledem k zámořským vlivům odlišná. Jejich domy jsou často vzdušnější, jednoduše a přitom moderně vybavené a také čistší. Moderně vybavený obývací pokoj mladé rodiny, u které jsem byla ubytovaná. 25

27 6 Anglická kuchyně Když se řekne pojem anglické jídlo, každému se nejspíše vybaví typický sendvič se šunkou, salátem a plátkovým sýrem uvnitř. Nebo tradiční národní pokrm fish and chips, skládající se z přemaštěné obalené ryby v těstíčku s ještě mastnějšími hranolky. Nesmím opomenout ani slavnou full English breakfast, kterou zahrnuje přes nejméně šest druhů mastných surovin. Z vlastní zkušenosti si myslím, že obvyklá anglická kuchyně rozhodně není ta nejzdravější a občas ani ta nejchutnější (podle mého usouzení například taková koprová omáčka s rýží), ale přesto si na světě nalezne mnoho svých oblíbenců. 6.1 Z minulosti po současnost: vlivy zvenčí Anglické pokrmy mají pro nás často nevýraznou chuť, protože Angličané nejsou příliš zvyklí své jídlo dochucovat solí nebo jiným kořením v takové míře jako Češi. Tento zvyk se nejspíše dochoval z novověku, kdy bylo jídlo v Anglii charakteristické svou jednoduchostí a používáním velmi kvalitních přírodních plodin. Díky tomu vznikla strava, která se vyhýbala silným chutím, jakými se vyznačuje například česnek, a složitým omáčkám. Anglická kuchyně byla popravdě často v žebříčku zájmu gurmánů odsouvaná do pozadí, kvůli předsudkům o její nedokonalosti. Tyto řeči byli hojně rozšiřované především francouzskou stranou. Možná tomu tak bývalo, avšak pravdou je, že se Anglie stala světovým impériem a začala přijímat mnohé zvyklosti ze svých kolonií, včetně jídel, koření apod. Největší vliv na anglickou kuchyni mělo především indické jídlo. Dnes se můžete setkat s řadou indických jídel, o kterých Angličané tvrdí, že jsou to jejich tradiční národní pokrmy. Nesmíme zapomenout, že Británie je také mateřskou kuchyní jejích anglosaských kolonií (tzn. Kanady, Austrálie, Spojených států, Nového Zélandu), takže můžeme říct, že se vlastně jedná o jednu z nejrozšířenějších kuchyní na světě 26

28 Samotná kuchyně je velice pestrá. Angličané mají rádi zvěřinu, hovězí, krůtí, stejně jako svoje tradiční jehněčí z Walesu. Jelikož je Británie ostrovní zemí, která je obklopena mořem a protkána sítí řek, na jídelníčcích rozhodně nesmějí chybět ryby a mušle. Nejčastější přílohou, kterou Angličané volí k jídlům, jak brzy zjistíte, jsou brambory. Vyznačují se právě tím, že je dokáží upravit na mnoho způsobů. Angličané mají tři hlavní jídla: Snídani - anglicky nazývanou breakfast. Oběd - anglicky nazývaný lunch či diner. Večeři - anglicky nazývanou dinner, supper či tea. 6.2 Snídaně Typické anglické snídaně jsou oproti těm našim českým bohatší a vydatnější. Vzhledem k tomu, že jejich cílem je vás opravdu nasytit na část dne. Angličané mají snídaně často odlišné v pracovním týdnu a o víkendu. Avšak dá se tu najít jistý pevný základ a tím je popíjení čaje. Tradiční anglický černý čaj se podává s mlékem. Mléko se do něj přidává z důvodu, že jeho působením se celková chuť čaje zjemní. V poslední době získávají na popularitě též čaje bylinkové a speciální. Káva je v Anglii méně tradiční než v kontinentální Evropě, nicméně v posledních dvaceti letech nastal vlivem řetězců typu Starbucks, Costa Coffee apod. i zde rozkvět pití kávy. Zejména ve velkých městech je každé ráno běžné, že se pracovníci před příchodem do práce zastaví pro kávu s sebou. 27

29 Za obvyklou snídani v pracovním týdnu se nejčastěji volí opečené toasty namazané marmeládou (marmeládou se v Británii myslí jen pomerančová, všechno ostatní se správně nazývá džem) nebo s javorovým sirupem, nutelou či arašídovým máslem. Další častou možností jsou lupínky s mlékem nebo jogurtem. Tradiční anglickou snídani (tzv. traditional English breakfast) si Angličané dopřejí jen zřídka, nejčastěji pak v sobotu nebo v neděli. Toto jídlo se skládá z volského oka, smažené slaniny, opečených párků, smaženého chleba, fazolí v rajčatové omáčce a smažených žampiónů. Případně také smažených rajčat na pánvičce. 6.3 Oběd Oběd v Anglii nastává kolem dvanácté až čtrnácté hodiny odpolední. Jídlo je nejčastěji studené a lehké oproti snídani, protože hlavním jídlem dne se stává večeře. Jestliže Angličané chodí do školy či do práce, jejich častou volbou je sendvič se sýrem, šunkou a salátem, k tomu balíček čipsů (nejčastěji octových) a sladká bublinková limonáda. Samotný sendvič vznikl právě v Londýně. Evropskou kuchyni o něj obohatil v 18. století jistý hrabě ze Sandwiche, který si bral tuto svačinku (dva chleby, mezi nimiž je něco dobrého) vždy s sebou, aby se nemusel vracet domů na jídlo. Mohl také sendvič držet jen jednou rukou a věnovat se karetní hře i při jídle. Angličané si sendviče krájí nejčastěji na trojúhelníky. Další pokrm by se dal podle své oblíbenosti a rozšířenosti považovat za národní jídlo. Jeho název je fish and chips. Jídlo se skládá z bílé ryby, například tresky, která se 28

30 obalí a opeče. Podává se poté s hranolky a octem. K dostání je za přijatelnou cenu téměř ve všech stáncích s rychlým občerstvením a hospodách. Další oblíbenou obědovou rychlovkou jsou také tzv. jacket potatoes. Jedná se v podstatě o pečenou bramboru s náplní, jako jsou fazole v rajčatové omáčce z konzervy, tuňák s majonézou aj. Také nesmím zapomenout na steak and kidney pie, což je vlastně hovězí se zapékanými ledvinkami v těstíčku. Tento koláč nesmí chybět na jídelním lístku v žádné pravé britské hospodě, natolik je to britské národní jídlo. 6.4 Večeře Angličané jsou zvyklí večeřet kolem devatenácté až dvacáté hodiny večerní. Obvykle konečně nadchází čas na teplé jídlo. Když se v týdnu vrátí večer z práce, nemají příliš chuť do nějakého většího vyvařování, a tak se právě pro anglickou kuchyni stalo charakteristické vaření z předem připravených polotovarů. Je přeci daleko lehčí koupit si již připravený např. masový koláč (steak and kidney pie), vstrčit ho do trouby, oloupat a uvařit pár brambor a mít hotovo, že? Angličané často žertují, že se jejich tradičním jídlem stalo indické curry, čínské nudle, americký hamburger či italská pizza. Skutečnost tomu tak odpovídá. Když se zeptáte na tradiční anglickou kuchyni žáků na základní škole, prvních pět položek často bývají jídla převzatá z ostatních národností. 29

31 Večeři tedy nejčastěji připravují z polotovarů, nebo si ji rovnou zakoupí v blízké (indické aj.) restauraci a pohodlně přinesou domů. Za zmínku také stojí tzv. buffet meals - tj. švédské stoly, které často provozují velice levně čínské a indické restaurace. Za několik liber si zde můžete koupit neomezený počet jídel, která si jen vyberete z předpřipravených švédských stolů s desítkami pokrmů. Samotná večeře se často skládá z více chodů: předkrmu (nejčastěji polévky), hlavního chodu (např. pizza) a nesmí chybět sladký dezert (např. čokoládový pudink). 6.5 Jak se to má s alkoholickými nápoji? I Angličané mají zálibu v pití alkoholických nápojů, které jsou v Británii do osmnácti let zakázané. Děti do šestnácti let do některých hospod dokonce nesmí ani vstoupit. Dříve v Británii měli jeden z nejpřísnějších zákonů v Evropě, co se týče prodávání alkoholu. Dnes se již tak přísně nedodržuje, ale některá zařízení dodnes smějí podávat alkohol jen v určených hodinách. Do jiných restaurací je zase povoleno si nosit alkohol vlastní a účtuje se jen tzv. korkovné, což je poplatek za otevření lahve. Ve městech jsou vytyčené zóny no drinking. V těchto zónách je přísně zakázáno pít alkohol, pokud vás totiž někdo přistihne, musíte zaplatit pokutu vysokou 50. Všude jinde se ale pít alkohol může. Za další trestný čin se na ostrově považuje opilé vystupování na veřejnosti. 30

32 6.6 Bez piva to nejde! Angličané jsou znalci dobrého piva. Je zvykem, že si v hospodě můžete vybrat až z osmi druhů čepovaných piv a z několika desítek druhů lahvových či plechovkových. Zajímavostí anglických hospod je to, že jsou bez obsluhy. Pro každé pití si zákazník musí dojít vždy až k baru. Ve větších městech jsou v současnosti velmi často navštěvované vinné a koktejlové bary, které ve večerních hodinách nabízejí tzv. šťastnou hodinku (Happy Hour), kdy jsou nápoje podávané za snížené ceny. Otvírací hodiny hospod i barů se velmi liší. Populární je světlé horké pivo, ale taktéž těžké smetanově hebké černé pivo (Guiness), zvláštní druh slabého piva a světlé hnědé pivo. Piva původem z Česka se dají nalézt na každém kroku. Pivo značky Budvar se nachází ve většině barů, supermarketů i samoobsluh. A nejde jen o klasický Budvar, ale i o různé hořké a silnější varianty. Občas narazíte na Staropramen nebo Plzeň, obojí zpravidla točené. Dalším populárním pitím Britů je i tvrdý alkohol, kterému kraluje whisky - např. Jack Daniels nebo Red Label. Oblíbená je také skotská, ale i irská whisky. 31

33 7 Nejvýznamnější svátky v průběhu roku Británie byla vždy země s nespočetnými legendami, duchařskými příběhy, pověrami a starověkými zvyky a mnoho z nich souvisí právě s významnými svátky. Stane-li se, že některý ze státních svátků připadne na sobotu či neděli, pak je vyhlášen náhradní den volna. Obvykle se jím stává následující pondělí. V zemi je možno vyhlásit i mimořádný svátek/den volna, například při příležitosti mimořádných událostí u královského dvora. V roce 2012 takovou událostí bylo diamantové výročí královny Alžběty II. 7.1 New Year's Eve (Silvestr) Oslavy Nového roku jistě nikoho nepřekvapí. Stejně jako v jiných zemích, také v Anglii je tento den považován za státní svátek a lidé si v jeho průběhu posílají veselá novoroční přání, esemesky nebo y. Na mnoha místech se často večer vyráží s přáteli na večírky nebo do restaurací. Největší oslavy New Year's Eve probíhají v Londýně. Těsně před půlnocí lidé vzhlédnou k hodinám (nejčastěji se scházejí u Big Benu nebo na Trafalgarském náměstí) a společně začnou odpočítávat posledních deset sekund do nového roku. O půlnoci se všichni postaví do kruhu, chytí se za ruce a zpívají starou píseň Auld Lang Syne. Poté většina lidí vypije svou sklenku šampaňského a započne ohňostroj. 32

34 7.2 Valentine s Day (Sv. Valentýn) Na Valentine s Day se celá Anglie zaplaví červenou barvou, srdíčky a zamilovanými lidmi. Obchodní výlohy se ladí do červena a regály jsou přecpané velkými čokoládovými srdci nebo plyšovými medvídky. Největší tradicí v tento den jsou valentýnská psaníčka, která lidé posílají někomu, koho mají rádi nebo do koho se zamilovali. Obvykle se ale nepodepisují a hodně času tedy potom tráví hádáním, kdo jim je poslal. Nejčastěji napíší jen: Be my Valentine. Případně From your Valentine. Oproti jiným Valentýnům ve světě, je v Anglii zvykem zpívání dětí, které dostanou za odměnu sladkosti, ovoce, a dokonce i nějakou tu korunku k dobru. V celé Velké Británii panuje také přesvědčení, že pokud dívka vstane brzy ráno a dívá se na procházející muže, stane se jejím budoucím manželem ten, který na ni jako první pohlédne. 7.3 Easter (Velikonoce) Angličané se na Velikonoce začínají připravovat již kolem čtyřiceti dnů předem. Těmto čtyřiceti dnům se říká Lent. V období Lentu křesťané přestanou jíst svá oblíbená jídla např. sladkosti nebo čokoládu. Dříve lidé přestávali jíst vajíčka a pít mléko. A tak těsně před začátkem Lentu vezmou všechna svá vajíčka a mléko, co najdou doma, a udělají palačinky. A tak se dalo za vznik Pancake Day (tzv. Palačinkový den). Některá města v tento den také pořádají palačinkové závody. Takové závody jsou založené na tom, že lidé běhají ulicemi, přičemž drží v ruce pánev a vyhazují přitom palačinku do vzduchu; pokud jim palačinka spadne, závod prohrávají. V Británii se palačinky obvykle podávají s pomerančem a cukrem. Období Lentu začíná další den po Pancake Day. 33

35 Na Good Day (u nás Velký pátek) prodávají pekaři pečivo zvané hot cross buns. Představuje ho kynuté těsto zapečené s rozinkami a kořením a s bílým čokoládovým křížkem navrchu. Jí se horké s máslem. Sama jsem tento pokrm vyzkoušela a musím říct, že je velmi chutný. Kolem Velikonoc Angličané narození Krista oslavují tím, že si dávají čokoládová velikonoční vajíčka, která si o Velikonoční neděli otevřou a snědí. Tato tradice se v Anglii dodržuje už od roku Někteří rodiče svým dětem také říkají, že jim nosí vajíčka velikonoční zajíček a schovává je v zahradě. Potom děti musejí jít ven a hledat je. O Velikonocích jde spousta lidí do kostela a zpívá tam velikonoční písně. O Velikonočním pondělí jsou pro většinu lidí prázdniny, takže mnoho z nich sleduje sport, nebo jde ven. V tento den jsou také typické různé průvody a pouštění draků. Děti mají kolem Velikonoc obvykle dvoutýdenní prázdniny. 7.4 Mother's Day and Father's Day (Den matek a Den otců) V Británii se čtvrté neděli během Lentu (čtyřicetidenního půstu během Velikonoc) dříve říkalo Mothering Sunday. Před staletími lidé v tento den navštěvovali své ''mateřské'' kostely v jejich městě nebo vesnici. Později, když začali mladí lidé opouštět domov kvůli práci a usadili se daleko, dostali jednodenní prázdniny, aby mohli jednou za rok navštívit své matky. Vždy jim s sebou přivezli květiny nebo dort. V rychle plynoucích letech se tedy postupně Mothering Sunday změnila na Mother's Day speciální den pro matky. Dodnes se v tento den se děti snaží svým matkám vyjádřit poděkování tím, že jim například donesou snídani do postele, vezmou je ven na jídlo ven, nebo jim něco vyrobí. 34

36 Po stovky let se ve světě také oslavuje tzv. Den otců. Hodně lidí chtělo dříve poděkovat jejich otcům za všechnu jejich tvrdou práci, pomoc a také lásku. Father's Day se dostal do Anglie kolem 19. století a slaví se vždy třetí neděli v červnu. V tento den lidé často berou své otce ven na jídlo, nebo na sportovní zápas. 7.5 All Fool's Day (Apríl) All Fool's Day se v Anglii, stejně jako všude jinde, slaví 1. dubna. Anglický název znamená v překladu doslova Den všech bláznů. Někteří lidé si v tento den vymyslí malé vtípky na své přátele a rodinu; například poposunou čas na hodinkách nebo do cukřenky nasypou sůl, takže potom něčí čaj chutná příšerně. A často si i samotné televizní stanice nenechají ujít možnost vysmát se tisícům lidí. Tak například roku 1957 televizní kanál BBC pustil světu program o tzv. španělských špagetových stromech. Tu dobu v Anglii nikdo špagety moc neznal bylo to nové jídlo takže o něm lidé moc nevěděli. V programu vystupovala žena, která doslova sbírala špagety ze stromu a pokládala je poté uschnout na slunce. Když program skončil, mnoho lidí do BBC volalo a všichni si opravdu chtěli tyto stromy koupit a vysadit na jejich zahradě! 7.6 A Midsummer (Letní slunovrat) Všichni jistě víme, že nejdelšímu dni v roce se říká letní slunovrat. V Británii se obvykle koná 21. června, což je také první letní den. V minulosti bylo vždy léto pro lidi nejpříznivější období, protože bylo velmi lehké nalézt jídlo. U Stonehenge a Avebury v Anglii se nachází zvláštní kruhy poskládané z obrovských a mohutných kamenů, které se tu nachází již přes pět tisíc let. Nikdo si dodnes není jistý, jak se tam vlastně dostaly nebo k čemu slouží. Protože letní slunovrat je tradiční čas slunce, světla, jídla, lásky a teplého počasí, lidé přicházejí z celé Anglie ke Stonehenge a Avebury, aby právě zde oslavili letní 35

37 slunovrat. Návštěvníky se často stávají také druidové, vyznavači starého pohanského náboženství, které je starší než křesťanství. 7.7 Halloween Svátek Halloween se koná 31. října. A i když je tento svátek mnohem více důležitým v Americe než v Anglii, dokázal si získat mnoho Britů, kteří ho zde slaví. Pro Halloween jsou příznačné dýně, do kterých někdo vydlabal hrůzostrašnou obličejovou grimasu. Možná si říkáte, jak vlastně tato tradice vznikla? Před stovkami let, v listopadu, když se už blížila zima, si lidé mysleli, že právě v zimě přicházejí všechny zlé přízraky, jako např. duchové. Chtěli je odehnat, a tak venku zapálili ohně a udělali si tzv. bludičky. Aby je vyrobili, vzali si velkou podzimní zeleninu obvykle dýni a uřízli její vršek. Poté do ní vydlabali velkou díru a na straně vyřezali obličej. Na samý konec dovnitř vložili svíčku a opět nasadili vršek dýně. V Anglii tyto bludičky můžete vidět v období Halloweenu na téměř všech zahradách. Aby přízraky odehnali pryč, lidé se také převlékali jako duchové a čarodějnice. Děti to dělají i dnes, když jdou na oslavu Halloweenu. Dříve se oblékali do bílých prostěradel, klepali na dveře a říkali: Trick or Treat (darebnost nebo pamlsek). I dnes to tak dělají, jen jejich kostýmy jsou propracovanější a pestřejší. Když jim dáte nějakou sladkost pohoštění - půjdou zase 36

38 pryč. Angličané se často baví také tím, že vyrábějí dekorace na večírky a hrají hry. Dekorace jsou většinou černé (temné noci a smrt) a oranžové (podzimní zelenina) barvy. Jedné nejznámější hře, která je velmi populární, se říká shýbání pro jablka. Hodně jablek na podzim padá ze stromů, takže je lehké je najít. Někdo vhodí jablka do velké nádoby s vodou. Jablka vyplavou na hladinu. Hráči se obvykle zavážou oči, aby nemohl nic vidět, musí si dát ruce za záda a snažit se vytáhnou jablka z vody pomocí úst. Může to být velmi obtížné a hráči jsou většinou potom celí mokří! 7.8 Guy Fawkes Night (Noc Guye Fawkese nebo též Noc pálení ohňů) 5. listopad je často charakterizován jako veřejný den díkůvzdání za neúspěch spiknutí na podpálení parlamentu. Příběh o muži, po kterém se tento svátek nazývá, začíná v roce V ten čas byl králem Anglie James I. Někteří lidé ho ale jako hlavu země nechtěli, protože vyznával jiné náboženství. A tak jedna skupina složená z odpůrců muž jménem Guy Fawkes a jeho přátelé přichystali na krále a jeho armádu ve Westminsterském paláci, kde vláda sídlí až doteď, atentát. Pod palác nastražili 36 beden plných střelného prachu, ale jejich plán nevyšel, protože je někdo udal. 4. listopadu královi vojáci Guye odhalili i se střelným prachem a poslali ho do vězení. Zde ho mučili a donutili prozradit i ostatní spiklence. Roku 1606 byli všichni atentátníci před Westminsterským palácem popraveni, a když se to lidé dozvěděli, začali oslavovat v ulicích s loučemi v rukách, že jejich král je zdravý a naživu. Od té doby, každého 5. listopadu, lidé před svými domy udělají velký oheň ze spadlých listů a starých kusů dřeva. Ohni říkají táborák. Děti vycpou oblečení novinami a vytvarují je jako postavu muže. Říkají mu guy, podle Guye Fawkese, a chodí s ním po ulicích, aby ho lidem ukázali. Říkají: Dejte nám penny pro guye a žádají o peníze na ohňostroje. 37

39 Někteří Angličané dělají táboráky s ohňostroji, ale jelikož jsou ohňostroje drahé, často společně pořádají velký večírek v parku nebo v lese. V listopadu je obvykle velká zima, takže se lidé občerstvují horkým jídlem a pitím, aby nezmrzli. V ulicích se také koná mnoho ohnivých a ohňostrojových přehlídek - všechny pod dozorem úřadů, aby nedošlo k nehodám. 7.9 Remembrance Day (Vzpomínkový den) V Británii se vzpomínce na válečné veterány říká Remembrance Day. V tento den se připomínají všichni padlí vojáci ze všech válek, i těch současných. Po konci 1. sv. války ( ) se všichni Angličané domnívali, že se lidé již z války poučili a nepočítali s tím, že by mohla přijít ještě válka druhá. Možná si říkáte, kdy tento svátek opravdu vznikl? V roce 1919 jeden australský muž napsal do britských novin, že by chtěl, aby se lidé v jeden den zastavili, všeho zanechali a zavzpomínali si na vojáky, kteří ve válce obětovali život za svou vlast. Král George V. si tento dopis přečetl a souhlasil s ním. A tak všechny své poddané požádal, aby přestali na chvíli pracovat a připomněli si smrt svých vojáků. Tento svátek se slaví o nejbližší neděli k 11. listopadu. V ten den ve městech vyjdou společně do ulic mladí a staří vojáci v uniformách. Konají se bohoslužby a k pomníkům se jmény vojáků se nosí květiny. V Londýně královna a ministerský předseda osobně pokládají květiny na velký válečný památník, který se jmenuje Kenotaf. 38

40 Přesně v jedenáct hodin dopoledne všechno na dvě minuty ztichne. Angličané všeho zanechají a tiše stojí ať už ve školách, ulicích, nakupovacích centrech, nebo na velkých a rušných letištích. V tento den také mnoho lidí nosí na oblečení červené papírové vlčí máky, protože v 1. světové válce mnoho vojáků přišlo o život na polích, kde rostly právě vlčí máky. Tyto překrásné květiny symbolizují barvu krve, a když si je lidé dnes koupí, peníze z jejich nákupu putují na pomoc starým vojákům a jejich rodinám Christmas (Vánoce) Angličané se na Christmas začínají obvykle připravovat na konci října, nebo v brzkém listopadu. Rodiny zkrášlují svůj dům zářivě barevným papírem, elektrickými světélky, cesmínou a jmelím a ostatními dekoracemi. Na všech vstupních dveřích visí červenozelený symbol Vánoc věnec spletený ze zelené cesmíny s červenými bobulemi a červenou mašlí s nápisem: MERRY CHRISTMAS. V obchodech je v toto období velmi rušno a prodlužují se otevírací doby. Lidé často posílají svým příbuzným a přátelům přáníčka a dárky a všichni začínají vymýšlet plány na blížící se prázdniny. Uprostřed prosince již mnoho rodin nakupuje vánoční stromečky a zdobí je. Ve školách se děti učí o dítěti Ježíši a někdy o jeho narození sehrají i hru, ve které zpívají koledy, pro své matky a otce. Hodně škol pořádá v prosinci pro děti besídky a dospělí mají zase na oplátku pracovní večírky. Mnoho Angličanů mezi 25. a 26. prosincem nepracuje a většinou mají týdenní dovolenou až do prvního ledna. Obvykle tento čas stráví doma se svou rodinou, nebo navštěvují vzdálené příbuzné a přátele. 39

41 Vánoční prázdniny začínají 24. prosince na Christmas Eve. Lidé obvykle skončí v práci dříve a společně se napijí nebo dokončí vánoční nákupy. Večer zabalí dárky a položí je pod stromeček. Ten večer děti házejí svá přáníčka do krbu a věří, že je Father Christmas (na obrázku) nalezne. Některé mu nechávají nápoj, kousek koláče a trochu zeleniny pro jeho zvířata. Zanechávají pro něj také dlouhou ponožku nebo punčochu v rozích jejich postele, doufajíc že se večer spustí komínem a přinese jim malé dárky, jako např. ovoce a oříšky. Poté jdou spát, protože jim rodiče tvrdí, že jinak Father Christmas nepřijde. Obvykle jim také říkají, že hodným dětem nosí dárky a těm zlobivým nechává jen kousek uhlí. O půlnoci vyrazí hodně lidí do kostela, kde poslouchají vánoční příběhy a zpívají koledy. Další den, 25. prosince, je Christmas Day. Děti obvykle vstanou velmi brzy a zkontrolují své punčochy, aby se podívaly, jaké dárky jim v nich Pan Vánoc zanechal. Po snídani otevírají ostatní dárky, které nalezly pod stromečkem. Vánoční večeře je odpoledne a je to největší jídlo za celý den. Obvykle se podává krocan s velkým množstvím zimní zeleniny a poté vánoční pudink (na fotce). Často jsou tu také horké paštikové koláče a dorty. Kolem třetí hodiny odpoledne mnoho Britů zapíná televizi, protože královna všem přeje: Merry Christmas. Poté se jdou projít ven, nebo spolu hrají hry. Večer jí studené jídlo a vánoční koláč (koláč s ovocem), ale obvykle nemají moc velký hlad, z důvodu velké sváteční večeře. 26. prosinec se nazývá Boxing Day neboli Balíčkový den. Svátek vychází z tradice, kdy chudí obyvatelé Londýna chodili s krabicemi ke každému domu a dostávali zbytky vánoční večeře, ovoce nebo i drobné peníze. V tento den 40

42 se Angličané navštěvují a hrají různé venkovní hry. Je to pro mnoho lidí svátek, ale hodně obchodů v tento den otevírá. Další britskou tradicí je pantomima. Pantomima je hra s prvky dětské pohádky, ve které se nachází hodně hudby a písní (např. Růženka nebo Aladin). Obvykle se muž převlékne do ženských šatů a předvádí starou ženu. Tato žena není příliš krásná, ale zato je často velmi vtipná. Děti mají pantomimu rády, protože se mohou smát, zpívat, křičet a vlastně všeobecně dělat hodně hluku. Obvykle sem zavítají se školou, nebo s rodinou. Vánoční období končí 6. ledna. Mnoho Angličanů se v tento čas již zbavuje vánočního stromku a ostatních dekorací. Myslí si totiž, že dělat tyhle věci po 6. lednu přináší smůlu. 41

43 8 Vyhodnocení dotazníků 9. tříd Při vytváření dotazníků bylo mým cílem zjistit, jaký vztah mají moji spolužáci k samotné Anglii. Dozvěděla jsem se díky tomu, jestli tuto zemi již někdy v minulosti navštívili, zda by chtěli, nebo jak na ně působí samotní Angličané. Podívejte se na výsledky nebo - viz. graf v příloze. Dotazník (Jeden rok v Anglii) 1. Kdyby sis mohl/a vybrat, jakým cizím jazykem bys chtěl/a umět plynule hovořit? a) anglicky 17 žáků, 85% b) německy 1 žák, 5% c) jiným 2 žáci, 10% 2. Navštívil/a jsi Anglii již někdy? a) ano 10 žáků, 50% b) ne 9 žáků, 45% c) ne, ale chtěl/a bych 1 žák, 5% 3. Kde se s touto zemí nejčastěji setkáváš? a) ve sportu 7 žáků, 35% b) u slavných osobností (zprávy, hudba apod.) - 12 žáků, 60% c) v politice- 1 žák, 5% 42

44 4. Která povaha je podle tebe pro Angličany charakteristická? a) zdvořilý a přátelský 17 žáků, 85% b) sobecký a mrzutý 1 žák, 5% c) drzý a nevkusný 2 žáci, 10% 5. Kdyby se ti naskytla nabídka pobytu v Anglii na neurčitý čas, přijal/a bys? a) ano 15 žáků, 75% b) ne 2 žáci, 10% c) nevím 3 žáci, 15% 6. Poznáš vlajku Anglie? a) - 5 žáků, 25% (správná odpověď) b) 0 žáků c) 15 žáků, 75% 43

45 Závěr Na závěr bych chtěla říct, že mě zpracovávání a získávání nových poznatků o Anglii a Angličanech velmi bavilo. Mé vědomosti, jak zeměpisné tak i ty o Anglii, sahají mnohem dál než na počátku. Jistě jsem v této práci nezmínila vše, ale to nevadí. I když mě Angličané nechali nahlédnout tzv. pod pokličku, stále mnoho svých tajemství jistě ukrývají. A my to musíme respektovat. Osobně mám tento národ velmi ráda a myslím si, že si nezaslouží být špiněn na základě nepravdivých pověr. Lidé se ale s každou generací mění, a tak kdo ví, jak se postupem času vyvine anglická povaha? Již od své první návštěvy nedokáži Anglii dostat z hlavy. Jako kdyby ve mně zanechala určitý otisk a já na ni zkrátka nemohla přestat myslet. Při zpracovávání mé práce mi došlo, jak moc se mi po této zemi stýská. Velmi ráda bych ji v budoucnu znovu navštívila a kdo ví? Moc ráda bych tam i odešla pracovat a případně založila rodinu. 44

46 Seznam použité literatury a zdrojů informací Knihy a publikace 1. Brendová Světla, Reálie anglicky mluvících zemí, 3. vyd. Praha: Fraus, Maquire J., Seasons and celebrations, 1. vyd. Praha: OUPELT, O'driscoll James, Britain: The country and its people, 3.vyd. Česká republika: Oxford University Press, Harvey Paul. Britain explored. 1. vyd. Londýn: Longman Group UK Limited, Escott John, London, 1. vyd. Česká republika: Oxford University Press, Clemen B. D. Gina, British and American Festivities, 1. vyd. Česká republika: Black Cat Publishing, 2004 Elektronické zdroje

47

48 Seznam příloh Příloha I Dotazník (Jeden rok v Anglii) 1. Kdyby sis mohl/a vybrat, jakým cizím jazykem bys chtěl/a umět plynule hovořit? a) anglicky b) německy c) jiným 2. Navštívil/a jsi Anglii již někdy? a) ano b) ne c) ne, ale chtěl/a bych 3. Kde se s touto zemí nejčastěji setkáváš? a) ve sportu b) u slavných osobností (zprávy, hudba apod.) c) v politice 4. Která povaha je podle tebe pro Angličany charakteristická? a) zdvořilý a přátelský b) sobecký a mrzutý c) drzý a nevkusný

49 5. Kdyby se ti naskytla nabídka pobytu v Anglii na neurčitý čas, přijmul/a bys? a) ano b) ne c) nevím 6. Poznáš vlajku Anglie? a) b) c) Děkuji za vyplnění.

50 Příloha II Grafické vyhodnocení dotazníku 1. Kdyby sis mohl/a vybrat, jakým cizím jazykem bys chtěl/a umět plynule hovořit? anglicky německy jiné 2. Navštívil/a jsi Anglii již někdy? ano ne ne, ale chtěl/a bych 3. Kde se s touto zemí nejčastěji setkáváš?

51 4. Která povaha je podle tebe pro Angličany charakteristická? zdvořilý a přátelský sobecký a mrzutý drzý a nevkusný 5. Kdyby se ti naskytla nabídka pobytu v Anglii na neurčitý čas, přijmul/a bys? 6. Poznáš vlajku Anglie?

52 Příloha III - Vlastní fotografie ze zájezdů do Londýna Trafalgarské náměstí úchvatný výhled na Houses of Parliament

53 londýnský St. James s park slavné fotbalové hřiště Chelsea