- 1 - V ys oká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Hospodářská politika

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "- 1 - V ys oká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Hospodářská politika"

Transkript

1 - 1 - V ys oká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Hospodářská politika Jaderná energetika a její budoucnost diplomová práce Autor: Kamila Eretová Vedoucí práce: doc. Ing. Antonín Dvořák, CSc. Rok: 2009

2 - 2 - Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. Kamila Eretová V Praze, dne

3 - 3 - Poděkování: Děkuji doc. Ing. Antonínovi Dvořákovi, CSc., za cenné rady, připomínky a návrhy při zpracování této diplomové práce

4 - 4 - Anotace (česky) Tato práce se věnuje potenciálu jaderné energetiky obecně a u nás. Nabízí jadernou energii jako téměř nezbytnou alternativu pro vyplnění stále rostoucí poptávky po elektřině u nás a ve světě. Zvýšená pozornost je však věnována trhu s elektřinou u nás, úloze jaderné energie v českém energetickém mixu a možnostem jejího využití v budoucnosti jako alternativě k dalším energetickým zdrojům (obnovitelné zdroje, fosilní zdroje) a možným úsporám a dovozům ze zahraničí. Autorka shrnuje hlavní přínosy, ale i rizika, které využití jaderné energie přináší. Nezapomíná ani na postoj ekologů, odpůrců a veřejnosti k jaderné otázce, který se dlouhodobě zlepšuje a tím dává prostor pro využití energie z jádra. Abstract (English) This work deals with the potential of nuclear energy in general and in our country. Nuclear energy offers as almost a necessary alternative to fill growing demand for electricity in our country and the world. Increased attention is paid to the electricity market in our country, the role of nuclear energy in the Czech energy mix and the possibilities of its use in the future as an alternative to other energy sources (renewable, fossil resources), and savings and imports from abroad. The author summarizes the main benefits, but also the risk that nuclear energy brings. Does not forget the attitude of environmentalists, opponents and the public to the nuclear issue, which improves longterm, giving scope for the use of nuclear energy.

5 - 5 - Obsah Anotace (česky)...4 Abstract (English)...4 Úvod Současný přístup k jaderné energetice v ČR Státní energetická koncepce cesta státní intervence Zelený scénář Státní energetická koncepce a programové prohlášení vlády Nezávislá energetická komise Václava Pačese Princip fungování trhu s elektřinou v České republice Obchodování na energetickém trhu Energetický regulační úřad Tržní přístup na energetickém poli Jaderná energetika v Politice územního rozvoje Výhled spotřeby a energetická soběstačnost v ČR Spotřeba a nadspotřeba měřená pomocí ukazatele energetické náročnosti Energetická dovozní závislost Postoj ekologů a veřejnosti k jaderné energetice Postoj ekologů k jaderné otázce Postoj veřejnosti k jaderné otázce Fyzikální pricipy štěpné reakce Otevřený versus uzavřený palivový cyklus Generace jaderných reaktorů Jaderná energetika u nás Jaderná elektrárna Dukovany Základní fakta Historie Technologie Bezpečnost Nakládání s odpadem...44

6 Jaderná elektrárna Temelín Základní fakta Historie Plánovaná dostavba jaderné elektrárny Temelín Jaderná energetika ve světě Evropská unie Celosvětové rozšíření jaderné energie Specifika výroby elektřiny v jaderných elektrárnách Doba výstavby Životnost Investiční náklady Ekologická šetrnost Energetická bezpečnost Přínosy jaderné energetiky Atraktivní cena vyrobené elektřiny Necitlivost ceny elektřiny k ceně paliva Energetická bezpečnost Dostatek zásob paliva Zanedbatelná produkce skleníkových plynů Ekologicky přízivné využití jaderné energie v dopravě Zaměstnanost a rozvoj místní infrastruktury Budeme jadernou energii potřebovat? Výroba vs spotřeba Možnosti pro pokrytí budoucí poptávky po elektřině Obnovitelné zdroje energie Vítr Fotovoltaika Voda Biomasa Bioplyn Geotermální teplo Potenciál úspor Dovozy...68

7 Rizika jaderné energetiky Harmonizace bezpečnostních požadavků Legislativa v oblasti nakládání s jadernými odpady Bariéry vstupu na trh Dlouhý investiční horizont a rizikovost investice...70 Závěr...71 Zdroje informací:...73 Summary:...76

8 - 8 - Úvod Jako téma pro svou diplomovou práci jsem si vybrala budoucnost jaderné energetiky. Plynová krize z počátku letošního roku ukázala na význam energetiky pro fungování ekonomiky a zároveň ukázala jak důležitá je energetická soběstačnost. Cílem této práce je proto zjistit, jaké jsou možnosti využití jaderné energetiky pro zajištění této soběstačnosti, zhodnotit jaké postavení u nás a ve světě zaujímá, jaké jsou její hlavní výhody, rizika a potenciál využití v budoucnosti. Na jedné straně Evropská unie volá po energetické bezpečnosti, ale zároveň celé své území zahrnuje celou řadou ekologických regulací. Ať už se jedná o emisní povolenky nebo kvóty pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a ideologický tlak na útlum jaderné energie. U nás je oblast energetiky řešena Státní energetickou koncepcí. Zde lze nalézt cíle, kterých chce stát dosáhnout na poli energetiky ve výhledu na příštích třicet let. Při tvorbě Státní energetické koncepce byl z projednávaných scénářů vybrán scénář Zelený, pro který je charakteristické, že administrativně neblokuje žádný zdroj energie. Minulá politická reprezentace ovšem ve svém programovém prohlášení ve věci energetiky v podstatě zahodila platnou energetickou koncepci do koše a nechala zřídit Nezávislou energetickou komisi k posouzení energetických potřeb. Ze závěrečné zprávy této komise vyplynula potřeba dostavby nových jaderných zdrojů. Jaderná energetika vyvolává řadu obav a rizik, které jsou zmapované v šesté kapitole. Zde jde spíše o mýty, které jsou snadno vyvratitelné, jako je vysoká radioaktivita nebo strach s jaderné havárie, která samozřejmě nastat může, ale pravděpodobnost je při současných technologíích a zabezpečení téměř nulová. Skutečná rizika, která jsou brzdou energie z jádra, lze nalézt v poslední, patnácté kapitole. Pokud budeme porovnávat výhody a nevýhody, zjistíme, že výhody jasně převyšují nad riziky. O přínosech jaderné energetiky pojednává dvanáctá kapitola.

9 - 9 - I přes to, že se postoj veřejnosti dlouhodobě vyvíjí ve prospěch jaderné energetiky, což je vidět v šesté kapitole této práce, nadále se vedou debaty zda by bylo možné se v budoucnu bez jaderných elektráren obejít. V páté kapitole lze najít současnou situaci spotřeby nebo případné nadspotřeby elektřiny u nás. V kapitole čtrnácté je potom vidět, že spotřeba elektrické energie dlouhodobě roste a v dlouhodobém výhledu budeme řešit, jak pokrýt tuto vysokou poptávku. Podíváme-li se na potenciál jednotlivých alternativních zdrojů, dovozů a úspor zjistíme, že nám nezbyde nic jiného než se spolehnout na klasické zdroje uhlí a jádro. Obnovitelné zdroje, ať se to Evropské unii a Zeleným líbí, či nelíbí pouze doplní energetický mix, ale nemají potenciál pokrýt tuto stále rostoucí poptávku po elektřině.

10 Současný přístup k jaderné energetice v ČR 1.1 Státní energetická koncepce cesta státní intervence V současné době platná Státní energetická koncepce patří k základním součástem hospodářské politiky České republiky. Byla schválena vládním usnesením č. 211/2004 dne 10. března 2004 a řeší zabezpečení dodávek energie v budoucnu za přijatelné ceny a za vytváření podmínek pro její efektivní využití, tak aby nebylo ohroženo životní prostředí a tak aby byly dodržovány zásady udržitelného rozvoje. Stanovuje cíle, nástroje a priority, kterých chce stát ve vývoji energetiky dosáhnout ve výhledu do roku Při volbě těchto cílů pak byla respektována energetická, ekologická, ekonomická a sociální hlediska. Dále bylo rozhodnuto, že Ministerstvo průmyslu a obchodu bude naplňování těchto priorit a cílů vyhodnocovat v tříletých intervalech a o výsledcích těchto vyhodnocení bude informovat vládu a v případě potřeby bude předkládat návrhy na změnu koncepce. Mezi hlavní vize Státní energetické koncepce patří nezávislost na cizích zdrojích energie, na zdrojích energie z rizikových oblastí a na spolehlivosti dodávek cizích zdrojů. Druhou vizí je pak bezpečnost zdrojů včetně jaderné bezpečnosti a poslední, třetí vizí pak respektování zásad udržitelného rozvoje v oblasti jak ochrany životního prostředí, tak v oblasti ekonomického a sociálního rozvoje. V další části Státní energetické koncepce jsou stanoveny cíle, které jsou rozděleny do cílů s velmi vysokou prioritou, vysokou prioritou a středně vysokou prioritou. Směřují k naplnění vizí a rozpracovávají priority do konkrétnější podoby. Mimo již několikrát zmiňovaného dosažení maximální nezávislosti na cizích energetických zdrojích, patří do cílů s velmi vysokou prioritou i požadavek na zmenšení energetické a elektroenergetické náročnosti tvorby HDP, preference primárních energetických zdrojů získaných vysokou účinností a podpora výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie. I

11 když mezi těmito nejvýše hodnocenými cíly není konkrétně zmíněna jaderná energie, mají na její budoucí umístění v energetickém mixu tyto cíle nemalý vliv. Cíl optimalizace využití jaderné energie je zařazen mezi cíle z vysokou prioritou. Konkretizuje závazek optimalizace podílu jaderné energetiky v rámci dlouhodobě bezpečného energetického mixu, při respektování nezbytných požadavků na bezpečnost jejího provozu. Plnění tohoto cíle přispěje ke snižování ekologické zátěže území České republiky, včetně produkce skleníkových plynů. Podle tohoto cíle také jaderná energetika podpoří priority maximalizace nezávislosti státu na zdrojích energie z rizikových oblastí a maximalizace nezávislosti státu dodávek na cizích energetických zdrojích. Palivo lze získat na trzích v politicky stabilních lokalitách a jeho zásoby lze vytvořit a udržovat na velmi dlouhé období. Mezi další cíle, které Státní energetická koncepce ohodnocuje vysokou prioritou a které nepřímo souvisí s využitím jaderné energetiky lze určitě také zařadit prosazování nejlepších technik šetrných k životnímu prostředí, zajišťující trvalé snížení emisí. Na nejnižší příčce priorit je potřeba v souvislosti s jadernou energetikou zmínit cíl maximalizace úspor elektrické energie ve všech oblastech, cestou využívání energeticky úsporných spotřebičů. Dále minimalizace emisí skleníkových plynů a to hlavně CO 2 v souladu s Kjótským protokolem. S jádrem určitě souvisí i poslední cíl, kterým je využívání takových technologií, které nevytvářejí trvalé poškození životního prostředí, minimalizace produkce neodbouratelných a nerecyklovatelných odpadů a bezpečné a dlouhodobé uložení těch odpadů, které nelze recyklovat ani jinak zneškodnit. Jednotlivé cíle jsou poté podrobně rozpracovány. Je zhodnocen současný stav v oblasti konkrétního cíle, platné legislativní nástroje a požadovaný stav, který se v daném cíli očekává, jak z krátkodobého, tak i dlouhodobého hlediska, do roku 2030.

12 Podkladovým nástrojem při přípravě Státní energetické koncepce byl komplex scénářů. Tyto scénáře se skládaly z různých ekologických, energetických a sociálních parametrů, mapujících různé možné směry vývoje energetického hospodářství do roku v závislosti na různých variantách tempa růstu HDP a opatření státu k ovlivnění energetického hospodářství. Celkem bylo zpracováno cca 40 různých scénářů pomocí metody Energy Flow Optimalization Model EFOM/ENV Environment, což je dynamický optimalizační model, který je akceptován Evropskou komisí při tvorbě dlouhodobých energetických výhledů a je zaměřen na ekonomiku, energetiku a životní prostředí. Scénáře byly klasifikovány jak z energetického, tak z národohospodářského hlediska. Z národohospodářského hlediska byly vypracovány tři typy scénářů z hlediska vývoje výše a struktury HDP a demografického vývoje. Z hlediska budoucnosti jaderné energetiky byly uvažovány varianty, týkající se prodloužení či neprodloužení životnosti jaderné elektrárny v Dukovanech a také možnost výstavby nových jaderných elektráren. Jako další možnost pokrytí stoupající poptávky po elektrické energii bylo také zvažováno racionální přehodnocení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí Zelený scénář Na základě vícekriteriální analýzy a závěrečného hodnocení byl nakonec vybrán scénář Zelený. Vyznačuje se tím, že neblokuje žádný zdroj energie, neboli že každý zdroj má v energetickém mixu své místo. Dále představuje scénář s nejnižší energetickou náročností a má nejnižší dopady na snižování nezaměstnanosti (sociální hledisko) a v neposlední řadě byl Zelený scénář nejčastěji doporučovanou variantou ve veřejné diskusi. Na základě těchto veřejných diskusí, vedených odbornou veřejností byl ještě Zelený scénář doplněný o energetické úspory a větší důraz na obnovitelné zdroje. Některé důležité výstupy z upraveného Zeleného scénáře jsou tedy: snížení energetické náročnosti z 1, 212 na 0, 454 MJ/Kč (na 37%), dále přehodnocení současných limit hnědého uhlí, obnova dožívajících elektráren a hnědé uhlí se stane na dlouhou dobu

13 nejvýznamnějším energetickým zdrojem. Konec exportního charakteru naší energetiky je plánován na rok 2010 a mezi lety 2025 a 2030 je počítáno s výrobou na novém jaderném bloku. Počítá se s přírůstkem 1200 MW jaderných zdrojů a jaderná energie se tak má stát po roce 2025 nejvýraznější výrobní technologií. Podíl obnovitelných zdrojů na tuzemské spotřebě by měl do roku 2030 vzrůst na 15,7 % Státní energetická koncepce a programové prohlášení vlády Na zpracování Státní energetické koncepce se podílely desítky odborníků, jejichž práce se zdá zbytečná, díky politické blokaci minulé vládní koalice. Její programové prohlášení, prosazené Stranou zelených tak odsunulo výsledky SEK do pozadí a vytvořilo si vlastní cíle jako: do roku 2020 snížení energetické spotřeby české ekonomiky na jednotku HDP o 40%, zachování územních limit těžby hnědého uhlí a zablokování možnosti výstavby nových jaderných elektráren. V neposlední řadě zřízení nezávislé odborné komise k posouzení dlouhodobých státních energetických potřeb. Cíle minulé vládní koalice a výsledky SEK jsou jasně v rozporu. 2 Výstavba nových jaderných elektráren a využití domácích zdrojů hnědého uhlí je tedy prozatím zablokována a bude záležet na postoji a programovém prohlášení další vlády. Co se týče naplňování ostatních cílů SEK, podíl alternativních zdrojů v České republice stoupá. Z ekonomického ani ekologického hlediska se v našich podmínkách nejeví jako zásadní zdroj energie. Programové prohlášení minulé ani budoucí vládní koalice totiž není neomezené. Musí být spojeno s plněním dvou hlavních dokumentů Evropské unie a závazků z nich vyplývajících. Jedním je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie ze současných 8,5% na 20% v roce 2020 a dále zakotvení jednotných pravidel pro liberalizaci energetiky. I kdyby se tento požadavek podařilo naplnit, zbývá pokrýt 80 %. 1 Státní energetická koncepce; 2 Daneš Burket, seminář Jaderná energie útlum nebo rozvoj, , Praha

14 Od listopadu 2008 je připraven materiál ministerstva průmyslu a obchodu s návrhem nové energetické koncepce, který ale stejně jako předchozí státní energetická koncepce zůstal ležet na mrtvém bodě ze stejného důvodu, jako blokace programového prohlášení, na kterém má podíl strana Zelených. Do celé záležitosti se navíc vložilo i Ministerstvo životního prostředí, které považuje řešení energetické politiky za svou doménu i když kompetenční zákon tvrdí opak. Záleží tedy na příští vládě, jak se postaví k neustálému odkládání této záležitosti. Vzhledem ke klesajícím volebním preferencím Zelených lze očekávat pozitivní posun dopředu. 1.2 Nezávislá energetická komise Václava Pačese Na základě usnesení vlády č. 77 ze dne 24. ledna 2007 byla zřízena Nezávislá energetická komise. Jejím úkolem bylo přezkoumání minulé energetické koncepce České republiky a realizační možnosti programového prohlášení tehdejší vládní koalice v oblasti energetiky. Na základě nezávislých analýz pak vydala doporučení vládě pro zajištění energetických potřeb České republiky, přičemž se soustředila hlavně na dlouhodobý výhled koncepce a možnosti její realizace. Hlavními motivy pro práci NEK jsou: snížit energetickou náročnost ČR, uspokojit rozvoj společnosti energiemi, omezit rizika zásobování ČR energiemi a motivovat k investicím do špičkových technologií a inovací. Budoucnost energetiky posuzovala komise z hlediska ekonomického, bezpečnostního, environmentálního a sociálních dopadů. Prognóza vývoje byla oproti SEK vypracována od roku 2030 do roku Výsledkem práce NEK je zpráva odborné posouzení a doporučení, týkající se snížení energetických rizik. Pokud nedojde k zásadním změnám a rozhodnutím v oblasti energetiky, bude stabilita našeho energetického hospodářství a to hlavně energetiky, centrálního zásobování teplem a distribučních systémů vážně ohrožena. Domácí zdroje černého a hnědého uhlí se vyčerpávají a potenciál obnovitelných zdrojů energie je omezený. Výrobní základna je zastaralá a proces obnovy výroben tepla a elektřiny se téměř zastavil. Je to důsledek stále

15 měnící se energetické strategie, která je způsobena hlavně díky různým prioritám střídajících se vlád v této oblasti. Ve chvíli, kdy NEK vydala závěrečnou zprávu, obsahující doporučení v oblasti energetiky, byla zastavena všechna rozhodnutí, týkající se jak územních limitů těžby hnědého uhlí, tak i jaderné energetiky. NEK dospěla ve své rozsáhlé studii k mnoha stanoviskům. Jedním z nich je zjištění, že mezi roky 2015 a 2025 bude podle potvrzení modelových simulací nutné krýt část poptávky po elektrické energii dovozy a vzhledem k obdobným situacím na trzích našich sousedů, povede takovýto stav k nižší konkurenceschopnosti všech navazujících odvětví. Pravděpodobný je také dopad na obchodní a platební bilanci a tlak na měnu a dlouhodobé úrokové sazby. Dále existuje zvýšené environmentální riziko, protože pokud bude dlouhodobě převyšovat poptávka po energii nad její nabídkou, dojde k přehodnocení priorit a pod tlakem z nárůstu cen budou veškerá ekologická kritéria potlačena. NEK ve svém doporučení upozorňuje na nezastupitelnou roli jaderné energetiky v energetickém mixu ČR. NEK nepředpokládá kolaps energetiky, pokud nedojde k výstavbě nových energetických zdrojů, ale upozorňuje na možnost dražší energie bez jaderné energetiky. Dále se ve svém závěru dotýká i problému jaderného odpadu. Počítá s tím, že současný typ reaktorů s uzavřeným cyklem paliva bude v budoucnu nahrazen novým typem reaktorů s otevřeným palivovým cyklem, který problém ukládání jaderného odpadu vyřeší. Dále doporučuje vládě, aby prosazovala dobudování celoevropských přenosových sítí pro primární zdroje i elektřinu. Poukazuje také na to, že stát by neměl bránit otevřené debatě o všech možnostech rozvoje různých zdrojů energie. Podle Pačesovy komise by neměla vláda podporovat vývoj, směřující k závislosti naší ekonomiky na dovozech elektrické energie. Cestou k tomu by potom mělo být maximální využití nabízeného potenciálu úspor energie na straně primární transformace paliv i na straně konečné spotřeby energie a zodpovědně přistupovat k využití domácích palivo-

16 energetických zdrojů. Česká ekonomika má komparativní výhodu pro výrobu elektřiny a tepla. Této skutečnosti by mělo být využito pro vytvoření energetické odolnosti. 3 3 Zpráva Nezávislé energetické komise,

17 Princip fungování trhu s elektřinou v České republice Fungování trhu s elektřinou je u nás upraveno zákonem č. 458/2000 Sb., tzv. Energetickým zákonem. Tento zákon umožňuje včlenění nových směrnic Evropského parlamentu a Rady, které se zabývají trhem s elektřinou a plynem. Od 1. ledna je trh s elektřinou otevřen a všem včetně domácností je umožněno změnit dodavatele elektrické energie. Otevírání trhu s elektřinou však již postupně začalo v roce Od tohoto roku využilo možnosti změny dodavatele energie přes 80 tisíc odběrních míst. 2.1 Obchodování na energetickém trhu Na trhu s elektřinou obchodují buď přímo výrobci elektrické energie nebo bankovní instituce, obchodní společnosti, zabývající se obchodováním na velkoobchodním trhu a komoditní obchodníci. Obchody probíhají i mezinárodně a to buď přímou fyzickou dodávkou nebo pomocí spekulativních transakcí. Toto obchodování potom probíhá například prostřednictvím vnitrodenního trhu, dvoustranného obchodování, denního spotového trhu nebo burzovního obchodování a nebo řadou kombinací těchto a dalších transakcí. 2.2 Energetický regulační úřad Energetika není rozhodně oblastí, kterou by stát ponechal v moci tržních sil. V roce 2001 vznikl Energetický regulační úřad, jako státní úřad za účelem regulace v energetice. Jeho hlavním úkolem je tedy regulování trhu a nahrazení tržních mechanismů v energetických oblastech, kde není možná konkurence a kde hrozí zneužití vedoucího postavení. Podílí se na přípravě zákonů v této oblasti a vydává pravidla trhu s elektřinou a plynem, zásady tvorby cen a je oprávněn schvalovat obchodní podmínky operátora trhu s elektřinou, pravidla provozu přenosové soustavy a distribuční soustavy v elektroenergetice a také řád provozovatele přepravní soustavy a provozovatele distribuční soustavy v plynárenství.

18 Tržní přístup na energetickém poli Mezi veřejností je rozšířen názor, že tržní přístup na energetickém poli vyvolává tržní selhání. V současné patové situaci, která v oblasti energetické politiky vládne, je třeba uvážit zda je direktivní energetická koncepce tou správnou cestou, kterou bychom se měli vydat. Na několika příkladech lze ukázat, že se jedná pouze mýty. Jedním z nich je domněnka, že trh by tlačil na příliš rychlé vytěžení ložisek energetických komodit a tím i na nárůst cen surovin v budoucnosti. Z toho vychází i téměř jistá neefektivita rychlého čerpání surovin dnes namísto těžby v budoucnosti. Dále je v souvislosti s tímto mýtem rozšířen i názor, že rychlé vytěžení surovin dnes, je na úkor příštích generací. Tržní regulace se v tomto ohledu týká hlavně zbrždění ročního objemu těžby surovin pomocí stanovení ročních kvót. Pokud ale vezmeme v úvahu časovou diskontaci, vyjde nám, že odkládání těžby do budoucna s odůvodněním, že jejich cena vzroste, je mylné. V rámci diskontování je potřeba započíst cenu za odložení spotřeby, neboli reálný úrok. Pokud má tedy dnes surovina hodnotu 1000 jednotek a očekávám nárůst hodnoty v budoucnosti na hodnotu 1060 jednotek a zároveň úroková míra v ekonomice je 8 %, je viditelně ekonomicky efektivnější onu surovinu vytěžit již dnes, prodat ji za současnou cenu a získaný kapitál dále investovat. Z uvedeného příkladu je zřejmé, že se jedná o mýtus, který je nebezpečný v tom, že vede k neefektivnosti a nevyužití kapitálu a spotřeby, který by mohl být těžbou získán. I přes to, že se odhad budoucí ceny může lišit od skutečnosti, nejlepším odhadem jsou očekávání účastníků trhu a ve středně dlouhém horizontu jsou nevychýlené. Dalším argumentem, který lze postavit proti regulaci těžby surovin pomocí kvót je technologický pokrok, který jistě v budoucnu pomůže nalézt nové zdroje surovin a nové metody těžby. To vše poslouží jako automatický nástroj proti růstu cen surovin a zvyšuje pravděpodobnost, že reálná hodnota dané suroviny neporoste nebo jen minimálně.

19 Dalším mýtem na energetickém poli, který dává zelenou Státní energetické koncepci a stop tržním řešením je názor, že vývoz elektřiny nebo uhlí z České republiky je něco nežádoucího a znamená plýtvání, místo možného uchování této energie do dalších let. Proti tomu lze argumentovat jednoduchou teorií komparativních výhod, protože právě vývoz elektřiny a uhlí je jasným příkladem této teorie. Tato výhoda je daná současnými kapitálovými zásobami a nákladovými podmínkami. Pokud je vývoz energetické produkce ekonomicky efektivní, není důvod proč ji nevyvážet. Pokud chceme ale zachovat čistě ekonomickou racionalitu, je nutné odsunout vžitou averzi ekologů vůči těmto odvětvím. Ekologové považují energetiku za mimořádný sektor, který by se měl řídit jinými pravidly než sektory ostatní a tlačí na to, aby se produkovalo jen tolik energie, kolik se v dané zemi spotřebuje. Palčivá otázka, kterou řeší nejen naše Státní energetická koncepce, ale i Evropská unie, je otázka diverzifikace zdrojů a technologie výroby energie. Tedy jak na národní, tak i na evropské úrovni se dává za pravdu představě, že pokud se přesně nestanoví limit pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, tržní síly povedou k tomu, že bude využíván jen jeden, nebo omezené množství zdrojů a to takových, která budou cenově a technologicky nejziskovější. V tomto případě by tržní řešení skutečně vedlo k unifikaci, ale je třeba uvážit že výkyvy cen na trhu energetických surovin vedou i k různé ziskovosti a to samo o sobě tlačí na diverzifikaci zdrojů. V jednu chvíli tudíž bude vždy jen jeden zdroj nejvýnosnější, ale díky rozkolísanosti cen se mění i nákladové podmínky a při dlouhodobém pohledu zjistíme, že tak není ani jeden ze zdrojů výrazněji ziskovější než ostatní zdroje. Pokud by se trh s energií tedy ponechal bez regulací, jako jsou například povinné výkupy energie z obnovitelných zdrojů, investoři by si sami v ekonomickém zájmu udržovali různorodý investiční mix. Dalším státním zásahem, kterým se politikové snaží uměle podpořit využívání alternativních zdrojů a tím i potažmo omezovat ostatní zdroje, včetně jaderné energetiky, jsou dotace a odkupy této energie za často několikanásobné ceny. Zde se jedná o další školáckou chybu, jakoby vystřiženou z učebnice ekonomie. A sice podporu nezralých

20 odvětví. Cílem této podpory je pomocí umělých dotací a nejrůznějších úlev umožnit nerozvinutým odvětvím dospět a v budoucnu, až bude odvětví zralé a schopné dosahovat zisků, s podporami přestat a nechat ho dál růst. Problém spočívá v tom, že tato odvětví většinou nikdy nedospějí do té míry, aby byla efektivní a zisková a stále čerpají podpory a úlevy a nikdy se nevyrovnají ostatním odvětvím, kde vládne regulérní konkurenční boj. V souvislosti se zajištěním dostatku elektrické energie do budoucna se dále diskutuje o možných úsporách energií. Ani zde stát neponechal situaci náhodě a úspory energií podporuje. A to hlavně úspory, které jsou ve svém jádru neopodstatněné, protože náklady spojené s jejich realizací jsou větší, než současná hodnota veškeré energie, která je těmito opatřeními uspořena. Úspory by byly opodstatněné dále tehdy, pokud povedou i k úsporám finančním. Ty jsou potom přímo v zájmu firem, není potřeba, aby stát ekonomické subjekty k takovému šetření nějak nutil. Naopak neopodstatněné úspory jsou vysoce ekonomicky neefektivní, protože náklady jsou vyšší než výnosy. Proto je státní podpora takovýchto úspor spíše na škodu a v druhém případě zbytečná, protože ekonomické subjekty se ve vlastním zájmu snaží o dosažení ekonomické efektivnosti, k čemuž se nemusejí pobízet. Nelze ani opomenout přirozenou schopnost úspor automaticky generovat dodatečnou poptávku po elektřině.

21 Jaderná energetika v Politice územního rozvoje Vztyčený palec jaderné energetice dala 20. července 2009 úřednická vláda nestraníků premiéra Jana Fishera, když schválila Návrh Politiky územního rozvoje Navzdory kritikám ekologů a některých politických stran, že je neodpovědné, aby takto strategický dokument schvalovala vláda bez politického mandátu, tento dokument je výsledkem dlouhodobé spolupráce krajů, ministerstev a jiných správních úřadů. Aktivně byla do procesu přípravy zapojena i veřejnost a to již od počáteční fáze přípravy, kdy byla na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj k dispozici pracovní verze celého návrhu. Politika územního rozvoje je nástroj územního plánování, který na celostátní úrovni koordinuje územně plánovací činnost krajů a obcí a poskytuje rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování uvedených ve stavebním zákoně. V nezbytně nutných případech tento dokument vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje, dále oblastí se specifickými hodnotami a se specifickými problémy. Rovněž vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury. Ty jsou vymezeny pouze uvedením míst, která mají být spojena s ohledem na jejich mezinárodní, republikového nebo nadregionální význam. 4 Řešení konkrétního vedení tras a výběr nejvhodnější varianty bude probíhat na základě potřebné detailní znalosti v podrobnější územně plánovací činnosti za účasti veřejnosti, v územním řízení se bude rozhodovat na základě posouzení vlivu záměrů na životní prostředí. Vládou schválený dokument obsahově navazuje na Politiku územního rozvoje České republiky z roku Vládě, která tento dokument schválila, se povedlo překonat celý soubor přetrvávajících rozporů a schválit jej ve shodě, přitom odstranit neodůvodněné 4 Prohlášení Ministerstva pro místní rozvoj;

22 předurčování řešení otázek, pro které budou zjišťovány další potřebné informace, např. v otázce budoucích lokalit úložiště jaderných odpadů. Tento dokument bude aktualizován vládou nejpozději do konce roku 2012 na základě nových poznatků. 5 V dokumentu je zahrnuta i rezervace pozemků pro novou jadernou elektrárnu v Blahutovicích, které jsou částí Jeseníka nad Odrou. Geologické průzkumy, kterými byla zmiňovaná oblast vytipována proběhly již v 70. letech minulého století, kdy v tehdejším Československu vládlo okouzlení jádrem a tehdy se plánovala celá řada nových jaderných elektráren. Kromě Dukovan, Temelína, Mochovců a Jasovských Bohunic se uvažovalo i o elektrárnách právě v Blahutovicích, Tetově (Pardubicko) a na východě Slovenska. Schválený dokument tento dlouhodobě známý záměr jen potvrdil. Pozemky na výstavbu nové elektrárny jsou schválením dokumentu pouze rezervované. V následujících třiceti letech se o stavbě třetí jaderné elektrárny na tomto území neuvažuje. Vláda nejdříve plánuje rozšíření stávající jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Navíc o tom, že se skutečně jedná o elektrárnu jadernou se vláda zmiňuje jen nepřímo. Kabinet Jana Fishera zde zmiňuje pouze slovo elektrárna s tím, že až v poznámkách je naznačeno nutností "dořešit lokalizaci plochy pro umístění vodní nádrže s potřebnou kapacitou". Předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová k otázce nové elektrárny v Blahutovicích říká, že "Současná politika jen drží toto již předem zhodnocené území jako rezervu kdyby se ČR chtěla cestou rozšíření jaderných lokalit dát." Jakýkoliv zásah do území, ať už se jedná právě o výstavbu nových jaderných bloků, dálnic nebo limity těžby hnědého uhlí obvykle vyvolává negativní reakce místních obyvatel, především starousedlíků a ekologů, kteří se pouštějí do boje se státem. Je ale však nutné vzít v úvahu ekonomicko-technologické hledisko, protože každá větší stavba takového formátu jako je elektrárna nebo dálnice, někoho omezí, ale většině obyvatel pomůže. 5 Prohlášení Ministerstva pro místní rozvoj; stavebni-rad/koncepce-strategie/politika-uzemniho-rozvoje-ceske-republiky/politika-uzemniho- rozvoje-cr-2008

23 Další podobně citlivou otázku, která se v Návrhu Politiky územního rozvoje řeší, je další nepříjemný aspekt jaderné energetiky jaderný odpad. Z šesti kandidátů, mezi něž patří Lubenec, Budišov, Pluhův Žďár, Božejovice, Rohozná a Pačejov, by mělo do konce roku 2015 Ministerstvo průmyslu a obchodu dohromady se Správou úložišť radioaktivního odpadu vybrat dvě nejvhodnější místa pro hlubinná úložiště jaderného odpadu. Tyto obce byly zmíněny v návrhu ještě dva týdny před jeho schválením a na poslední chvíli byly ministerstvem pro místní rozvoj z návrhu odstraněny a to z důvodu opakovaných protestů obyvatelstva zmíněných obcí. Šestice obcí byla ještě dodatečně rozšířena o bývalé vojenské újezdy Boletice a Hradiště. Čas na vybudování je potom do konce roku Obrázek 1: Navrhovaná místa pro budoucí úložiště jaderného odpadu Zdroj:

24 V ýhled spotřeb y a energetická soběstačnost v ČR 5.1 Spotřeba a nadspotřeba měřená pomocí ukazatele energetické náročnosti Nejpopulárnější ukazatel, který měří spotřebu nebo případnou nadspotřebu elektrické energie je ve světě ukazatel energetické náročnosti, který se uvádí v kilogramech ropného ekvivalentu na 1000 euro nebo 1000 dolarů produkce. Na níže uvedeném grafu, je vidět srovnání energetické náročnosti za rok Graf 1: Energetická náročnost 1600,000 Energetická náročnost v kg ropného ekvivalentu na 1000 euro produkce za rok , , , , , , ,000 0,000 RO EE SK LV BG LT CZ PL FI CY PT ES EU27 NL IT LU DE IE JP MT BE GR UK SE FR NO AT DK CH Zdroj:Eurostat Česká republika je počítána za zemi s poměrně vysokou energetickou náročností. V současnosti činí odhad spotřeby primárních zdrojů přibližně 1900 PJ primárních energetických zdrojů. Ukazatel energetické náročnosti však opomíjí jeden důležitý makroekonomický aspekt, kterým je rozdílná cenová hladina jednotlivých států. Z klasické ekonomické teorie je známý fakt, že v méně rozvinutých zemích je cenová hladina nižší. Jak euro tak dolar, s kterými ukazatel energetické efektivnosti počítá, je v těchto státech drahý. Po přepočtu produkce na dolary nebo eura, nám vyjde velmi malá produkce, která figuruje jako

25 jmenovatel ve vzorci pro energetickou náročnost a matematicky vzato, čím menší jmenovatel, tím vyšší je i podíl. Proto se země jako Rumunsko, Bulharsko jeví dle ukazatele energetické efektivnosti jako státy s největší energetickou náročností produkce a na opačném konci najdeme státy jako Dánsko nebo Japonsko. Tento ukazatel je tedy pro potřeby výpočtu spotřeby nebo případné nadspotřeby prakticky nepoužitelný. Abychom se vyvarovali vlivu rozdílných cenových hladin, použijeme pro výpočet hodnotu celkové spotřeby elektrické energie v jednotlivých státech v závislosti na HDP na hlavu v paritě kupní síly. Na rozdíl od ukazatele energetické náročnosti již nejsou rozdíly v případě spotřeby a případné nadspotřeby v případě tohoto ukazatele tak výrazné. Vysokou spotřebu energie můžeme pozorovat u některých skandinávských ekonomik. V případě České republiky je zde i po použití vzorce PPS, vysoká nadspotřeba oproti jiným ekonomikám v Evropské Unii. Graf 2: Energetická náročnost přepočítaná pomocí PPS Zdroj: Závěrečná zpráva NEK

26 Obrázek 2: Cenová hladina a energetická náročnost zemí EU za rok 2006 Zdroj: Závěrečná zpráva NEK Na výše uvedeném obrázku grafu, kde na vodorovné ose najdeme úroveň cenových hladin a na svislé ose energetickou náročnost vidíme, jak energetická náročnost souvisí s cenovou hladinou. Země vykazující nižší cenovou hladinu dosahují vyšší energetickou náročnost a naopak, tzn. např. Česká republika, i přes velmi vysoký podíl průmyslu na tvorbě HDP. Z grafu však můžeme vyčíst i další důležitou skutečnost a sice proces konvergence cenových hladin k energetické náročnosti jednotlivých zemí. Proces dotahování méně vyspělých ekonomik na reálnou úroveň spotřeby a produkce vyspělejších, neboli proces reálné konvergence je dostatečně popsán v ekonomické teorii. Lze tedy očekávat, že česká energetická náročnost, vzhledem ke konvergenci ke standardním ekonomikám EU, bude nadále klesat. 6 Pokud budeme srovnávat naši energetickou náročnost mimo Evropskou unii, stojí si Česká republika v porovnání lépe než v předchozím případě. V rámci států OECD se nacházíme pod průměrem, který je ale zhoršen vysokou energetickou náročností USA a Kanady. Celkový instalovaný výkon elektrické energie činil na konci roku Mwe. Podíl jednotlivých druhů energie můžeme vidět na níže uvedeném grafu. 6 Vladimír Tomšík, Makroekonomický výhled spotřeby elektřiny v ČR, seminář Jaderná energie útlum nebo rozvoj, , Praha

27 Graf 3: Struktura instalovaných výkonů v ČR v roce 2007, v % parní elektrárny 61% paroplynové a spalovací elektrárny 5% větrné elektrárny 1% jaderné elektrárny 21% vodní elektrárny 12% Zdroj: Energetický regulační úřad Od roku 2000 trvale stoupá výroba elektrické energie. Nejvýznamnějšími zdroji jsou uhlí a jádro. Vzhledem k tomu, že je tedy česká energetika významně závislá hlavně právě na uhlí a na jádru a díky vzrůstající výrobě i spotřebě elektřiny, se u nás vedou v posledních letech diskuse o důležitosti jaderné energie pro českou energetiku jako významném zdroji. Je zde otázka, jak vzrůstající spotřebu v následujících desetiletích pokrýt, protože zásoby uhlí jsou velmi omezené a v současné době omezené limity těžby, které sice již právně neexistují, ale přesto jsou politicky udržované. I kdyby limity těžby padly, zásoby zatím nevytěženého uhlí dokáží pokrýt vzrůstající poptávku jen na omezenou dobu a debata o potřebě dalších jaderných zdrojů je tedy na místě. Bez dalších zdrojů energie, by tak česká energetika a potažmo tím i celá ekonomika byla v budoucnu velmi zranitelnou. Drahá energie z dovozu by se promítla nejen do cen energíí, ale i do cen výstupů v odvětvích, které jsou na této energii závislá.

28 Energetická dovozní závislost Dalším souvisejícím ukazatelem, který je pro rozhodování o budoucnosti jaderné energetiky a výstavby nových zdrojů významný, je ukazatel Energetické dovozní závislosti. Tento ukazatel udává, kolik z celkového objemu energetické spotřeby dané země musí být danou zemí dováženo. Stejně jako u obchodního deficitu, jsou některé země čistými vývozci a některé zase čistými dovozci. V případě České republiky se dovozní závislost postupně zvyšuje, v současné době dosahuje hodnoty kolem 30%. Jinými slovy tedy řečeno, spotřeba energie je pokryta domácí produkcí ze 70% a dlouhodobě se pohybuje výrazně nad průměrem EU. Za touto nízkou hodnotou stojí hlavně vysoké vývozy energie (350 PJ ročně z toho 88 PJ elektřina). Energetická dovozní závislost je výsledkem agregace různých složek energie, vyjádřené v energetických jednotkách. Z makroekonomického hlediska je ale důležitější hodnotová agregace, tedy přepočet jednotlivých složek energie na tržní ceny. Hodnotové riziko spočívá potom v tom, že takto přepočtená energie má různou cenu podle toho v jaké podobě je a navíc ceny energií jsou velmi pohyblivé (hlavně ropa a zemní plyn). Oproti tomu ceny energií v ČR (uhlí, elektřina) mají proti nim jen nepatrné výkyvy. Riziko spočívá tedy v tom, že volatilní ceny těchto dovážených surovin ovlivňují obchodní bilanci, jejíž deficit potom podléhá výkyvům, které se mohou snadno přenést na devizový trh a zaktivovat další ekonomické mechanismy.

29 Postoj ekologů a veřejnosti k jaderné energ etice Mezi veřejností a politiky je jaderná energetika vnímaná často negativně a je špatně pochopena a její úloha špatně interpretována, což v některých zemích brání využití potenciálu, který jaderná energetika má. Často můžeme slyšet o bouřlivých demonstracích, veřejných vystoupeních známých politiků a ekologických aktivistů a o řadě kampaní, které jsou mířeny proti výstavbě nových jaderných elektráren, dostavbě nových bloků a vůbec proti celému rozvoji jaderné energetiky. Tyto protijaderné nálady jsou často vyvolány nedostatečnou informovaností mezi laickou veřejností a celou problematiku jaderné energetiky vnímají jako složitou odbornou záležitost. Lidé tak často nechápou, že atomová elektrárna není to samé jako atomová bomba, mají v paměti výbuch atomové elektrárny v Černobylu, aniž by se dále zajímali, co se vlastně tenkrát stalo, jak ona elektrárna pracovala a jak pracuje atomová elektrárna dnes. Problémem této havárie bylo hlavně politické rozhodnutí. Reaktory RBMK byly původně konstruovány pro výrobu plutonia, pro výrobu jaderných zbraní a na základě právě politického rozhodnutí, se měly začít stavět podobné reaktory bez kontejneru s výkonem až 1500 MW. O výstavbě černobylských reaktorů bylo rozhodnuto tedy proto, že jejich výstavba byla jednodušší a levnější a elektřinu tehdejší SSSR nutně potřebovalo. V rámci skupinového odporu také často veřejnost a zájmové skupiny zapomínají, že jiné elektrárny jsou daleko nešetrnější k životnímu prostředí a lidskému zdraví, než právě elektrárna atomová. Na rozdíl od ostatních technologií se totiž právě v jaderné energetice od pradávna kladl daleko větší důraz na výzkum a vývoj bezpečnostní techniky, šetrný přístup k ochraně životního prostředí než v jiných odvětví jako hornictví, tepelné a uhelné elektrárny. Právě možná dvě nejvýznamnější jaderné havárie minulého století, jedna u nás známější, černobylská z roku 1986 a druhá elektrárny Three Miles Islands z roku 1979, vyvolávají mezi veřejností často panickou hrůzu a strach z radioaktivity a ionizujícího

30 záření, aniž by si uvědomovali, že jsou to naprosto přirozené jevy, které existují všude kolem nás, v přírodě. Jas hvězd, kosmické záření, sluneční energie. Bez jaderné reakce, která umožňuje Slunci osvětlovat Zemi, by nebyl možný život na naší planetě. Samotné lidské tělo obsahuje přírodní radioaktivní prvky o radioaktivitě přibližně 8000 becquerelů. Radiace a ionizující záření jsou tedy naprosto přirozené jevy, které na Zemi existují. Ano. Nejen na Slunci a hvězdách, ale v podstatě všude kolem nás. Ve velkých výškách jako v horách, během cesty v letadle. se setkáváme se zvýšenou dávkou ionizačního záření. Piloti v letadlech, kteří během své práce tráví hodiny ve vysokých výškách, jsou mnohdy vystaveni mnohem vyšší dávce radiace, než například pracovníci v jaderném průmyslu. Až vysoká dávka radiace může být škodlivá, udává se nad 100 msv. Radiace se měří Geigerovým počítačem a je tak snadno měřitelná. Po černobylské havárii, se zvýšila radiace po celé Evropě. Ve Francii stouplo ozáření o 0,1 msv, což je jen málo procent roční dávky ionizujícího záření způsobeného přírodní radioaktivitou a kosmickými paprsky. Strach veřejnosti z radioaktivního záření je tedy naprosto zbytečný, protože je normální a přirozené, že každý z nás je vystaven určité míře radiace. Umělé ozařování, do kterého se řadí civilní jaderný průmysl spolu s vojenským, představuje méně než 1 procento celkové dávky ionizujícího záření. 66% pak pochází z přírodních zdrojů a 33 % medicínských účelů. 7 Další obavou je mimo radioaktivního záření i strach z neoprávněného zneužití šíření jaderných zbraní a hrozbou nukleární války. Spoustu lidí si dosud myslí, že jaderná elektrárna může doslova vybouchnout jako jaderná bomba. Toto bezpečnostní riziko určitě nelze brát na lehkou váhu. I přes to, že získání vysoce obohaceného uranu nebo separovaného plutonia vojenské kvality je obtížně, se po získání mohou dostat do špatných rukou a vést k použití v jaderné bombě. 7 Bruno Comby, Envirnonmentalisté pro jadernou enegii

31 Jelikož se jedná o zpracování vyhořelého paliva, musí být závody pro jeho zpracování neustále pod přísnou kontrolou mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA). Většina tlakovodních a varných reaktorů, produkují plutonium, které je svojí kvalitou nevhodné pro výrobu atomových zbraní. Problém s vyhořelým jaderným palivem je velmi často politizován a to i přesto, že k těmto obavám není mnoho objektivních příčin. Jaderným odpadem rozumíme štěpné trosky rozštěpená těžká jádra, která je nutno od prostředí stínit pouze stovky let, což je z pohledu technologického řešení triviální problém, navíc izotopy s dlouhou dobou rozpadu (transurany jako plutonium, americium...), obsažené v současném vyhořelém jaderném palivu lze zužitkovat, recyklovat opět jako jaderné palivo (tzv. Mixed OXide paliva), přičemž všechny reaktory typu PWR/BWR mohou toto palivo využít v cca polovině všech palivových elementů, nové reaktory lze provozovat 100% na MOX palivo. Vyhořelé jaderné palivo je obvykle skladováno v kontejnerech v areálu elekrárny, přičemž za 50 let této praxe neexistuje žádný případ úmrtí či těžkého zranění, což je v porovnání s emisemi z chemického spalování, které dle WHO zabíjejí po celém světě milióny lidí každý rok dostatečným důvodem proč toto levné a bezpečné uložení používat i po několik dalších desetiletí Postoj ekologů k jaderné otázce Mimo předsudků a obav laické veřejnosti, brzdí rozvoj jaderné energetiky i skupiny protijaderných ekologů. Tito ekologičtí extremisté jsou však ve skutečnosti zaslepení neustálou konfrontací a zvyšujícím se extremismem a stavějí se proti člověku, vědě, ochodu a technologiím vůbec a tak většinou nedokáží argumentovat na vědecké bázi a zvážit výhody jaderné energetiky. Tématem číslo jedna v ekologii je dnes ve světě nárůst globálního oteplování. Emise CO2 a jiných skleníkových plynů jsou výsledkem lidských aktivit a veřejnost je negativně 8 Chvála Ondřej,

32 ovlivňována v neprospěch zařízení nebo zdrojů s vysokými emisemi CO2 a tato otázka také hraje důležitou roli při rozhodování o povolení nových energetických staveb. Jednou z výhod jaderné energetiky je ale právě absence skleníkových plynů. Zatímco klasické zdroje jako plynové nebo uhelné zdroje, které jsou založeny na spalování paliva a vzduchu, vypouští nežádoucí zplodiny jako kysličníky dusíku, kysličník uhličitý nebo síru a další produkty spalování. Jaderné palivo nepotřebuje ke svému štěpení žádný vzduch a ještě je izolováno bariérami a tak nedochází k vypouštění těchto plynů. Mimo vypouštění emisí přímo při provozu elektrárny je třeba vzít v úvahu i emise celého cyklu, počínaje vytěžením suroviny, jejím zpracováním v rámci celého cyklu až po uložení odpadů a zahrnutí energetické náročnosti při výstavbě elektrárny. Podle několikaletého výzkumu a studií poradních skupin IAEA, které se zabývaly rozsahem emisí pro každý způsob výroby elektřiny a zahrnují celý cyklus od vytěžení suroviny až po uložení odpadů, je produkce elektřiny v jaderných elektrárnách z hlediska emisí nejšetrnější variantou, dokonce šetrnější než výroba energie z fotovoltaických slunečních panelů. Tabulka 1: Vliv na životní prostředí jednotlivých druhů elektráren Zdroj: Závěrečná zpráva NEK

33 Narůstá také podpora předních environmentalistů, kteří postupně přehodnocují svůj původně tvrdý postoj vůči jaderné energetice. Určitě je potřeba jmenovat předního, celosvětově uznávaného ekologa a přírodovědce Jamese Lovelocka. Tento doctor honoris causa z mnoha univerzit po celém světě je zakladatelem teorie Gaia, prezentované v knihách The Ages of Gaia (1979), The Gaia Theory (1988) a The Revenge of Gaia (2006). Povrch Země je chápán jako vztah atmosféry, biosféry a oceánů, který tvoří jeden mechanismus se samočinnou regulací. Podle ní je intenzivní využívání atomové energie jedinou možností, jak zachránit Zemi před ekologickou katastrofou. Dalším známým zastáncem jaderné energie je také určitě Stewart Brand, zakladatel Whole Earth Catalogu a Hugh Montefiore, zakladatel Friends of the Earth. Oba dva vyjadřují podporu jaderné energetice jako účinnému nástroji při omezení emisí skleníkových plynů, při současném uspokojování vzrůstající poptávky po energii. Patrick Moore je zakladatel Greenpeace a vehementním zastáncem jaderné energie. V projevu před komisí amerického kongresu prohlásil, že jaderná energetika je jediný zdroj, který neemituje skleníkové plyny a může nahradit fosilní paliva a zároveň uspokojit rostoucí světové potřeby energie. Nesmíme zaponemout na Bruna Combyho, jednoho z prvních ekologů, který vyrostl v africké džungli, jeho otec se podílel jako jeden z prvních na hledání nafty v Gabonu a Severtní Albertě. Bruno vystudoval uznávanou École Polytechnique v Paříži a poté se stal nadšených ekologem. Věnoval se výzkumu v oboru přírodních věd, výživy a životního stylu a je také autorem mnoha bestsellerů o životním stylu a a nekouření. Je zakladatelem Comby Institutu, který se snaží vést k lepším životním zvyklostem. Založil také asociaci Ekologové pro jadernou energii (EFN).

34 Postoj veřejnosti k jaderné otázce Na závěr pojednání o obavách a mýtech veřejnosti, politiků a skupiny protijaderných ekologických extremistů je potřeba konstatovat, že podpora veřejnosti v této otázce v posledních letech výrazně roste. Po havárii elektrárny v Three Mile Island v roce 1979 převažoval mezi veřejností negativní postoj k jaderné energetice, který se ještě upevnil černobylskou havárií v roce Od konce 80. let se však začala zvyšovat podpora jádra v očích veřejnosti a v současné době již převažují zastánci přibližně v poměru 70:30. V okolí jaderných elektráren je jeho podpora ještě vyšší a tvoří okolo 80%. Graf 4: Postoj veřejnosti k jaderné energetice EU 27 Zdroj: Evropská komise, Eurobarometr 6/2008, respodentů ze zemí EU-27 Jak je vidět z výše uvedeného grafu, Češi dohromady s Litevci patří mezi největší příznivce jaderné energie v Evropské unii. Pro nás jako Čechy jistě není překvapením, že na opačném konci žebříčku nalezneme Rakousko a Kypr. Nelze si také nevšimnout zajímavého trendu, a sice, že postoj k jaderné energetice je výrazně odlišný u zemí, které žádnou jadernou elektrárnu nemají a u zemí, které energie z jádra již využívají. Kromě naší republiky mají alespoň jednu jadernou elektrárnu: Francie, Bulharsko, Belgie, Finsko, Německo, Maďarsko, Litva, Nizozemsko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie.

35 Graf 5: Jsou Češi pro rozvoj jaderné energetiky u nás? Zdroj: STEM, Trendy 2008 Trend, který ukazuje až 2/3 podporu jádra u nás, potvrzuje i kromě evropského srovnání i výše uvedený graf od společnosti STEM, která dlouhodobě monitoruje postoje v různých otázkách jaderné energetiky u nás. Pozitivní postoj tak zaujímá necelých 70% Čechů. Většina našich obyvatel je dokonce dlouhodobě pro její další rozvoj, což je vidět z níže uvedeného grafu. Graf 6: Dlouhodobý postoj české veřejnosti: Jsou Češi pro rozvoj jaderné energetiky? Zdroj: STEM, ČEZ

36 F yz ikální pricipy štěpné reakce Pokud chceme hovořit o potenciálu jaderné energetiky a jeho jednotlivých současných a budoucích generacích, je potřeba znát základní fyzikální principy jaderného štěpení. Jestliže se podíváme na výrobu energie v jaderné elektrárně ve stručnosti, energie se v jaderném reaktoru produkuje pomocí štěpné řetězové reakce iniciované neutronem. Při každém takovém štěpení se potom produkuje i několik neutronů navíc s potenciálem způsobit další štěpnou reakci. Jestli se tato reakce odehraje, závisí na energii jednotlivého neutronu. Největší pravděpodobnost vzniku této reakce je u neutronů s nízkou energií, danou jen tepelným pohybem daného neutronu. Těmto neutronům se říká neutrony tepelné (nebo také pomalé). Při štěpení však vznikají neutrony s mnohem vyšší energií, kterým se říká neutrony rychlé. Rychlý reaktor, který pracuje s těmito neutrony, musí udržovat pro dosažení řetězové štěpné reakce větší hustotu neutronů a tedy mnohem větší počet štěpení. Klasickému reaktoru, který pracuje se zpomalenými (moderovanými) neutrony, dostačuje nižší počet štěpení. Podmínkou ale je, že musí obsahovat materiál, který dokáže neutrony zpomalit moderátor. Naše povídání se omezuje na klasické reaktory pracující s moderovanými tepelnými neutrony. V současnosti se využívají většinou jen energetické reaktory tohoto typu. Reaktor tedy charakterizuje typ a složení paliva z hlediska chemického a fyzikálního a látka, která se používá jako moderátor. Důležitý je také typ média, který se používá pro chlazení reaktoru a k přenosu tepla z pracovní zóny reaktoru do systému produkujícího elektrickou energii. Těmito popsanými fyzikálními i chemickými parametry je do jisté míry i dán typ reaktoru. Palivem je buď kovový uran nebo oxid uranu ve formě keramického materiálu. U kovového uranu je výhodou snažší odvod tepla a naopak nevýhodou potom nižší teplota tavení. Při využití oxidu uranu je naopak výhodou vyšší teplota tavení a nižší odvod tepla

37 jeho nevýhodou. Jako moderátor slouží buď normální (lehká) voda, reaktory, které jí jako moderátor využívají nazýváme lehkovodní nebo lze využít těžké vody, kde je místo vodíku deuterium. Příkladem jsou kanadské reaktory CANDU. Poslední možností je využití uhlíku v podobě grafitu. Tohoto moderátoru využívají britské reaktory Magnox nebo ruské RBMK 9. Voda se používá také jako chladivo a to v různých teplotách a s různou hodnotou tlaku. Nejvýhodnější je používat vodu v co nejvyšší teplotě. Aby se voda mohla vařit při vyšší než obvyklé teplotě 90 stupňů, potřebuje k tomu vysoký tlak. Takové reaktory se potom označují jako reaktory tlakové a označují se zkratkou PWR (Pressurized Water Reactor). Pára z PWR se vyvíjí mimo reaktor. Tento typ reaktoru je nejvíce rozšířený a na jeho bázi funguje i reaktor VVER v Dukovanech a Temelíně. BWR (Boiling Water Reactor) je zkratka pro druhý typ lehkovodních reaktorů, ve kterých se produkuje pára, která následně může pohánět turbínu. Je to druhý nejrozšířenější typ reaktoru. Spojení funce chladiva a moderátoru sebou přináší bezpečnostní výhodu. Pokud dojde k úniku chladiva, dojde k zastavení řetězové reakce. K správné funkci reaktorů slouží kontrolní tyče, umožňující řídit správný průběh štěpné reakce. Dále je třeba v případě nestandardní situace rychle zastavit řetězovou reakci. K tomu slouží havarijní tyče. Kompenzační tyče pak řeší například postupný úbytek paliva a vyšší pohlcování neutronů, které vzniká štěpnými produkty během výměny paliva v reaktoru. 7.1 Otevřený versus uzavřený palivový cyklus I přes to, že náklady palivového cyklu tvoří jen malou složku v nákladech na výrobu elektřiny, v dalším výhledu a krátkém průvodci skrz minulé a budoucí generace jaderné energetiky, bude hrát palivový cyklus důležitou roli. A to hlavně v poslední, čtvrté generaci, která svými množivými reaktory umožňuje významně ovlivnit využitelnost 9 Připomenutí základních principů jaderného reaktoru; clanek=3531

38 přírodního uranu a radiotoxicitu radioaktivních odpadů, ukládaných do hlubinného úložiště a dobu po kterou je nutné izolovat radioaktivní látky od životního prostředí. Takováto doba se pohybuje pod hranicí milionu let. Obrázek 3: Otevřený vs uzavřený palivový cyklus Zdroj: Závěrečná zpráva NEK Pokud využijeme množivých reaktorů, je možné využít veškerý uran, plutonium a minoritní aktinidy a do hlubiného úložiště potom ukládáme jen zasklené produkty štěpení. V případě otevřeného palivového cyklu se odpad ukládá do hlubinného úložiště tím způsobem, aby radioaktivní látky byly bezpečně izolovány od okolního prostředí do doby, než dosáhnou aktivity ekvivalentní uranové rudě. V minulosti a současnosti se využívá otevřených palivových cyklů, jak je vidět v následujícím stručném průvodci skrz jednotlivé generace reaktorů. Největší naděje je díky potenciálu množivých reaktorů a uzavřeného palivového cyklu vkládána do reaktoru čtvrté generace.

39 Generace jaderných reaktorů Jednotlivé reaktory se stavěly postupně v generacích. S výstavbou reaktorů první generace se začalo v padesátých a šedesátých letech minulého století. Často to byly kusové prototypové reaktory a sloužily v té době spíše jako pokus, zda je možné jaderné reaktory použít k výrobě elektrické energie. Dnes už prakticky nefungují. Vyjímku tvoří jen několik menších reaktorů typu Magnox ve Velké Británii, které už jsou vyřazovány z provozu. Využívaly přírodní uran bez obohacení, chlazené oxidem uhličitým a využívající grafitový moderátor. První elektrárnou této generace byla elektrárna Calder Hall, která byla spuštěna v roce 1956 a fungovala do roku Poslední z nich, která je v provozu od roku by měla ukončit činnost v roce Většina současných reaktorů spadá do druhé generace. Největší procento z nich tvoří lehkovodní tlakové reaktory, mezi které patří právě typ VVER-440 a VVER-1000, využívané v Dukovanech a Temelíně. Co se množství vystavených reaktorů týče, hned za lehkovodními tlakovými se nejvíce stavěly lehkovodní varné raktory typu CANDU. Británie se potom inspirovala vlastními reaktory Magnox a pokračovala s výstavbou grafitových reaktorů opět chlazených oxidem uhličitým, pod zkratkou AGR. V Rusku se mimo reaktorů WER začaly stavět reaktory s vodním chlazením s označením RBMK. Tohoto typu byl i reaktor v Černobylu. I když reaktory II. generace fungují spolehlivě a představují ekonomicky výhodný zdroj energie, neustále se hledají nové způsoby, jak snížit pravděpodobnost havárie, zlepšit ekonomiku a spolehlivost provozu jaderných elektráren. Právě proto se začalo stavět na úspěšných typech II. generace a vznikla tak nová, třetí generace reaktorů. Výhodou je, že se jedná o standardizované typy, což ulehčuje povolovací řízení a celkově tak snižuje náklady a čas výstavby a potenciální investiční riziko. Vyznačuje se větší spolehlivostí, lepšími bezpečnostními a užitnými vlastnostmi. Robustnější konstrukce je odolnější proti lidským chybám. Delší životností a s roztavením jádra silně redukuje možnost nehod. I vliv na životní prostředí je minimální. Do výčtu

40 výhod lze také zařadit nižší spotřebu uranu a zmenšení objemu radioaktivního odpadu, což umožňuje vysoké vyhoření paliva. Generace III+ se vyznačuje navíc vylepšenými prvky pasivní bezpečnosti, kdy v případě jakékoliv nestandardní situace se reaktor uvede do bezpečného stavu automaticky, bez pomoci aktivních částí. Co se týče reaktorů III. a III.+ generace, hranice přidělení do jedné nebo druhé z nich je sporná. Pokročilý lehkovodní reaktor typu ABWR pracuje v elektrárně Kashiwazaki-Kariwa v Japonsku a je na pomezí hranic III. a III+ generace, která není pevně stanovena. V Evropské unii se nyní staví dva reaktory, patřící do III.+ generace a sice ve Finsku, v elektrárně Olkiluoto a který už je ve pokročilém stádiu rozestavěnosti a dokončen by měl být v roce V roce 2007 se začal budovat třetí blok jaderné elektrárny Flamanville ve Francii. V obou případech jde o reaktor typu EPR (European Pressurised water Reaktor) s výkonem 1600 až 1750 MWe a dodavatelskou firmou je Area NP. Tento EPR reaktor by měl umožňovat využití paliva MOX s obsahem plutonia z přepracovaného vyhořelého paliva. 10 Vývoj ale pokračuje i dál a dostáváme se do roku 2030, kdy by měly být k dispozici reaktory IV. generace, která poskytne řadu zlepšení. Samozřejmě i tyto reaktory budou čerpat ze zkušeností při činnostech předchozích generací jaderných reaktorů, ale bude se jednat o zcela nový typ a koncepci, zatím nevyužívanou a to konkrétně tzv. rychlý reaktor. Hlavní výhodou těchto reaktorů je využití veškerého potenciálů jaderného paliva, tj. uranu 238, případně thoria 232. Počítá se s tím, že by měly umožnit spálení všech transuranů a zajistit zmenšení objemu, nebezpečnosti a aktivity jaderných odpadů, které by v tomto případě potom obsahovaly jen štěpné produkty. Pokud se zaměříme na bezpečnost a spolehlivost jaderných elektráren IV. generace, měly by vynikat vysokou bezpečností a spolehlivostí a měly by mít velmi nepatrnou pravděpodobnost a míru poškození aktivní zóny. Navíc odpadá potřeba evakuace okolí Vladimír Wagner, Reaktory III. generace, 11 Vladimír Wagner, Reaktory IV. generace,

41 Program reaktorů čtvrté generace byl iniciován americkým ministerstvem energetiky a do jeho výzkumu jsou zapojeny národní laboratoře a univerzity. V polovině roku 2001 byla ustanovena organizace Mezinárodní fórum reaktorů čtvrté generace. Zakládajícími členy jsou Spojené státy, Argentina, Brazílie, Kanada, Francie, Japonsko, Jižní Korea, Jižní Afrika, Švýcarsko, Velká Británie a celá Evropská unie. Od roku 2006 se připojilo i Rusko a Čína. Indie není členem a pracuje na své vlastní koncepci vývoje nových reaktorů, zaměřenou hlavně na využití thoria 232. Od spolupráce v rámci této organizace se očekává efektivnější průběh vývoje nových reaktorů. Zatímco předchozí generace reaktorů pracovaly výhradně jako zdroj pro výrobu elektřiny, u této generace je počítáno i s výrobou vodíku pro pohon palivových článků automobilů nebo také k výrobě procesního tepla. Obrázek 4: Zdroj:

42 Jaderná energetika u nás V roce 2006 bylo u nás vyrobeno 84,361 Twh elektrické energie a 31% z tohoto množství bylo vyrobeno ve dvouch jaderných elektrárnách, které se nachází v České republice, v Dukovanech a Temelíně. Jejich celkový výkon činí 3760 MW, 21,5% z celkového instalovaného výkonu. 9.1 Jaderná elektrárna Dukovany Základní fakta Nalézá se 30 km jihovýchodně od Třebíče v trojuhelníku obcí Dukovany, Slavětice a Rouchovany. V blízkosti Dukovan, na řece Jihlavě, bylo vybudováno vodní dílo Dalešice s přečerpávací vodní elektrárnou o výkonu 450 MW. Vyrovnávací nádrž této vodní elektrárny slouží také jaderné elektrárně Dukovany jako zásobárna vody. Celá tato soustava tak může pružně reagovat na aktuální energetické potřeby. V elektrárně jsou nainstalovány dohromady čtyři tlakovodní reaktory typu VVER 440 model V 213. Každý z bloků má elektrický výkon 440 MW Historie Jaderná elektrárna Dukovany je první provozovanou jadernou elektrárnou u nás. Ročně dodává do sítě 13 Twh, což představuje zhruba 20% z celkové spotřeby elektřiny v ČR. Na počátku 70. let tehdejší Československo a Sovětský svaz podepsaly mezivládní dohodu o výstavbě dvou jaderných elektráren o výkonu 1760 MW. Tohoto výkonu dosáhla elektrárny Dukovany v květnu roku 1987.Výstavba této naší vůbec nejstarší jaderné elektrárny byla započata v roce 1974, v důsledku zdržení kvůli změnám v projektu se stavba naplno rozjela v roce První blok byl spuštěn v roce 1985 a v roce 1987 pak

43 poslední blok elektrárny. Druhý a třetí blok byl spuštěn v témže roce, 1986 což bylo na tehdejší dobu zcela unikátkní. Vzhledem k tomu, že jaderná elektrárna Dukovany byla postavena pomocí nejlepších dostupných technologií a díky vysoké kvalitě hlavních konstrukčních prvků je možné uvažovat o modernizaci a prodloužení životnosti o dalších deset let, tzn. čtyřicet let provozu. Od roku, kdy byl spuštěn první blok vyrobila jaderná elektrárna Dukovany GWh elektřiny Technologie Více jak 80 % použitých zařízení je vyrobeno v ČR. Firma LOTEP (bývalý SSSR) zpracovala podklady, prováděcí projekt Energoprojekt Praha a generálním dodavatelem stavby byly Průmyslové stavby Brno a generálním dodavatelem technologie Škoda Praha. Reaktory jsou vyrobené plzeňskou Škodovkou, parogenerátory Vítkovice a o turbogenerátory se postarala taktéž Škoda Plzeň. Celkový instalovaný elektrický výkon elektrárny je 1760 MW. Dosažitelný výkon elektrárny se postupně zvyšuje díky modernizacím turbín - v roce 2005 dosáhl 1776 MW a v roce 2007 to bude dokonce 1808 MW. Každý ze čtyř reaktorů disponuje tepelným výkonem 1375 MW. Vyrábí se zde nejlevnější elektrický proud u nás za cenu 0,6 Kč za 1 kwh. 12 Graf 7: Výroba elektrické energie v jaderné elektrárně Dukovany Zdroj: Zpráva NEK 12 Jaderná elektrárna Dukovany;

44 Bezpečnost V jaderné energetice u nás je uplatňován systém zpětné vazby z provozních zkušeností. Sleduje se počet bezpečnostně významných událostí, což je jeden z nejdůležitějších paramaterů. Bezpečnostní významnost událostí se hodnotí podle mezinárodní stupnice INES, která má sedm stupňů. Nejnižším stupněm jsou hodnoceny události, představující odchylku od normálního provozu. Během dosavadního provozu bloků nedošlo k výskytu události s vyšším stupněm významnosti, než je nejnižší stupeň INES 1. Jaderná elektrárna Dukovany se řadí podle měřítek WANO do pětiny nejlépe provozovaných jaderných elektráren na světě. Velmi dobrého výsledku dosahuje elektrárna Dukovany také v dalším významném bezpečnostním parametru, kterým je počet automatických odstavení. Během posledních čtyř let zde nedošlo ani k jednomu automatickému odstavení Nakládání s odpadem V areálu jaderné elektrárny Dukovany se mimo čtyř reaktorových bloků nachází ještě další dvě zařízení: sklad použitého jaderného paliva, ve kterém je použité palivo skladováno v transportně-skladovacích kontejnerech CASTOR 440/84 a úložiště nízko a středně radioaktivních odpadů, které je ve vlastnictví státu a je zaplněno prozatím jen ze 7 %. Od roku 2002 se zde ukládá jaderný odpad z obou českých elektráren. Na konci roku 2004 (po 20 letech provozu JE Dukovany a po čtyřech letech provozu JE Temelín) bylo zaplněno celkem 9 z celkového počtu 112 jímek o celkové kapacitě m3. Úložiště v areálu JE Dukovany je svým využitelným objemem m3, který je rozdělen do 112 jímek, schopno pojmout radioaktivní odpady jak z provozu obou českých elektráren, tak odpadů vzniklých při jejich vyřazování. Recyklace odpadů, která má v době provozu jaderné elektrárny pouze omezené možnosti (např. kovový odpad z revizí

45 zařízení, PE folie, regenerace odpadních vod uvnitř kontrolovaného pásma), nabude na významu zejména v období vyřazování zařízení z provozu. Materiály dekontaminované a po kontrole uvolněné do životního prostředí bude možné vrátit k jinému využití (kovový šrot, betony apod.). Finanční prostředky, určené ke krytí veškerých nákladů spojených se zneškodněním všech radioaktivních odpadů i použitého jaderného paliva, jsou v souladu s tzv. atomovým zákonem odváděny provozovateli jaderných zařízení na jaderný účet. Z jaderného účtu je financována činnost SÚRAO, které v souladu se svým posláním zabezpečuje ukládání radioaktivních odpadů a zabývá se přípravu výstavby a budoucího provozu úložiště použitého jaderného paliva Jaderná elektrárna Temelín Základní fakta Druhou jadernou elektrárnou u nás je jaderná elektrárna Temelín. Nachází se 24 km od Českých Budějovic a 5 km od Týna nad Vltavou. Elektrickou energii vyrábí ve dvouch výrobních blocích s tlakovodními reaktory VVER 1000, typu V 320. Na jaře 2003 se jaderná elektrárna v Temelíně stala s instalovaným elektrickým výkonem 2000 MW největším energetickým zdrojem České republiky Historie Investiční záměr na její výstavbu je z roku 1979, a vlastní stavba začala v roce Dále došlo k přehodnocení potřeby výkonu 4000 MW a vláda usnesením z roku 1993 rozhodla o dostavbě jaderné elektrárny Temelín v rozsahu dvou bloků. O výstavbě jaderné elektrárny v lokalitě Temelín bylo rozhodnuto po expertním výběru staveniště pro 4 bloky VVER 1000 v roce Jak je zde již uvedeno, investiční záměr stavby byl sice vydán už v únoru 1979, ale úvodní projekt 1. a 2. bloku byl 13 Nakládání s jaderným odpadem,

46 generálním projektantem Energoprojektem (EGP) Praha zpracován v až v roce Rok 1982 je rokem uzavření kontraktu na dodávku sovětského technického projektu. Tento projekt zahrnoval jak reaktorovnu, tak i budovu aktivních a pomocných provozů a budovy dieselgenerátorových stanic. Stavební povolení bylo vydáno na podzim Vlastní stavba provozních objektů byla zahájena v únoru 1987, přičemž přípravné práce byly zahájeny na staveništi již v roce Před rokem 1990 byl původně sovětský projekt zlepšován československými odborníky. Generálním dodavatelem celé stavby se stala akciová společnost Škoda Praha. Dodavatelem systémů kontroly a řízení, radiačního monitorovacího systému, diagnostického systému primárního okruhu a jaderného paliva byla ve výběrových řízeních vybrána americká firma Westinghouse. Zkušební provoz prvního bloku byl zahájen 10. června 2002, na druhém bloku začal 18. dubna Do provozu byla elektrárna uvedena mezi léty 2002 a Předtím byly jižní Čechy odkázány na dodávku elektřiny odjinud, hlavně ze severních Čech. 14 Graf 8: Výroba elektrické energie v jaderné elektrárně Temelín Zdroj: Zpráva NEK 14 Jaderná elektrárna Temelín,

47 Plánovaná dostavba jaderné elektrárny Temelín Na základě závěrečné zprávy Nezávislé energetické komise, z července 2008 vyplynulo, že pro zajištění energetické nezávislosti ČR v budoucnu, bude potřeba dalších jaderných zdrojů. Mimo již výše uvedených lokalit pro výstavbu nových jaderných zdrojů, se počítá i s dostavbou dvou bloků stávající jaderné elektrárny Temelín. Hned v červenci 2008 podala společnost ČEZ Ministerstvu životního prostředí žádost o posouzení vlivu dostavby Temelína na životní prostředí (tzv. EIA). Na základě tohoto posouzení se bude dále politická reprezentace rozhodovat o případné dostavbě. Proces EIA je započat vždy dříve, než se začne s rozhodováním a případnou samotnou realizací stavby a jeho cílem je vyhodnotit a posoudit vliv připravovaných záměrů a koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví. V únoru 2009 potom ukončilo Ministerstvo životního prostředí zjišťovací řízení k záměru výstavby nového jaderného zdroje v Temelíně. Dále se budou brát v potaz připomínky od veřejnosti, územních samosprávných celků a správních úřadů České republiky, Německa a Rakouska. Ti mají příležitost vypracovat oponentní posudky. Půjde o zdůvodnění potřeby výstavby nového jaderného zdroje v deseti oblastech: konkrétní technické řešení, zkoumání kumulace vlivů na životní prostředí, posouzení bezpečnosti a vlivů na zdraví obyvatel, nakládání s vyhořelým palivem a odpady, způsob dopravy, ovlivnění podzemních a povrchových vod, vlivy na faunu, flóru a ekosystémy, na krajinný ráz, klima a ovzduší, posouzení sociálních aspektů. Na závěr potom vydá Ministerstvo životního prostředí tzv. stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí, které slouží jako podklad pro vydání rozhodnutí. Tento proces je celkově velmi složitý a očekává se, že všichni zúčastnění využijí maximálně povolené lhůty k vyjářdření a proto se vydání konečného stanoviska očkekává v polovině roku 2010.

48 Dále se vedou diskuse, zda vůbec rozšířit stávající jadernou elektrárnu Temelín o další dva bloky, či zvolit cestu nové jaderné elektrárny v odlišné lokalitě. Pro dostavbu dvou nových bloků hovoří například to, že původní investiční záměr z roku 1979, počítal se čtyřmi bloky po 1000 MW. Po listopadu 1989 se v nových politických podmínkách počet bloků se snížil na dva. Lokalita, která je nakonec vybrána pro výstavbu tak technicky vyhovuje náročnosti stavby, kterou jaderná elektrárna bezpochyby je. Musí projít celým sítem náročných výběrových kritérií z hlediska demografie, geologie, metrologie, geografie, hydrologie, seismiky, vhodnosti z hlediska elektrické sítě, silničního a železničního napojení a mnoha dalších hledisek jako je rozložení obyvatelstva v případě potenciální havárie, nepřítomnost krasových jevů, tektonických zlomů, geodynamických jevů, změn povrchu vlivem hlubinné těžby, významných zdrojů podzemní vody nebo nerostného bohatství. Díky tomu, že se původně počítalo se čtyřmi bloky, byla i v minulosti pro tyto čtyři bloky budována většina infrastruktury a podpůrných systému pro pitnou vodu, dešťovou a splaškovou kanalizaci, železniční a silniční síť a systém chemické úpravy vody. V elektrárně také v současné době pracují ti nejlepší odborníci jak na provoz, tak na výstavbu nové elektrárny. I v Politice místního rozvoje je s lokalitou Temelína počítáno jako s vhodným místem pro výstavbu nového jaderného zdroje. 15 Co se týče technologické stránky plánované dostavby, pro dostavbu se počítá s nejnovějšími tlakovodními reaktory, spadající do III. Nebo III+. generace, moderovanými lehkou vodou (PWR), které byly vybrány na základě padesátiletých zkušeností z provozu a v návaznosti na bezpečností standardy současné III. a III.+. generace. Současné reaktory v Temelíně i Dukovanech jsou PWR reaktory II. Ggnerace a ve výstavbě lze čerpat z četných zkušeností nejen z jejich výstaveb, ale z probíhajících výstaveb reaktorů třetí generace po Evropě i ve světě. 15 Zvažovaná dostavba Temelína,

49 Na začátku srpna letošního roku vypsal ČEZ veřejnou zakázku na dostavbu nových jaderných bloků. Mimo poptávky po dostavbě dvou nových jaderných bloků v Temelíně, je součástí této veřejné zakázky i opce pro budoucí dodání 3 dalších bloků v jiných potenciálních lokalitách po Evropě. V celém procesu je tato veřejná zakázka jen dalším z mnoha administrativních kroků, které je třeba do doby samotného spuštění vykonat. Na zvládnutí všech administrativních opatření se počítá se 7 až 8 lety, dohromady s výstavbou pak samotný proces trvá kolem 15ti let. V rámci Evropské unie se jedná snad o nejnáročnější administrativní proces. Pro srovnání v jaderné Francii je tento schvalovací proces otázkou 2,5 let (zkušenost z jaderné elektrárny z Flamanville). Graf 9: Podpora nového jaderného zdroje Otázka: Myslíte si, že by bylo dobré u nás postavit novou moderní jadernou elektrárnu? Zdroj:

50 Jaderná energetika ve světě Dle statistik World Nuclear Association (Světové jaderné asociace) bylo v březnu roku 2008 na světě v provozu celkem 439 jaderných reaktorů o instalovaném výkonu MWE, nacházející se v 41 státech světa. Ve výstavbě je jich potom celých 31 ve 12ti zemích. Navíc se chystá zahájení výstavby v Bulharsku a Rumunsku. Celkem se ve světě zvažuje výstavba 228 reaktorů v 29 zemích světa včetně České republiky o celkovém výkonu MW Evropská unie Evropská unie se považuje za největší jadernou velmoc na světě. Z jaderné energie pochází zhruba třetina vyrobené elektřiny. Produkuje o 8% víc elektřiny z jádra než Severní Amerika, přibližně trojnásobek japonské produkce a sedminásobek ruské. Jaderná energetika je i součástí nové energetické politiky EU a Evropská komise připouští, že bez jaderné energetiky, jako pevné součásti energetického mixu, není schopna naplnit ambiciózní cíle, obsažené v jejím dokumentu pro příležitosti pro léta 2020 až Jaderná energetika spadá do tzv. SET planu (plánu technologického výzkumu a vývoje na příštích 10 let). K zajištění dlouhodobých cílů bude třeba udržet konkurenceschopnost technologií založených na jaderném štěpení a zajistit dlouhodobé řešení nakládání s radioaktivními odpady. V ještě dlouhodobějším horizontu, kolem roku 2050, je potřeba dokončit přípravy na demonstraci nové, čtvrté generace reaktorů. Jako hlavní překážky rozvoje jaderné energetiky na evropské úrovni se jeví absence celkové strategie EU pro jadernou energetiku, akceptace politiky a veřejností, absence harmonizovaných regulací a norem, budoucí nedostatek kvalifikovaných vědeckých pracovníků a nedostatečné financování R&D pro čtvrtou generaci. Zapotřebí tedy bude dále jasná strategie EU v této oblasti, stabilní a předvidatelné regulační, ekonomické a politické prostředí, posílení financování pro čtvrtou generaci,

51 lepší informovanost veřejnosti a dotčených institucí v oblasti jaderné energetiky a posílení vzdělávání v oblasti jaderných technologií. V Evropské unii je potenciál jaderné energetiky rozložen do tří hlavních iniciativ: Evropské jaderné energetické fórum (ENEF) jedná se o diskusi mezi všemi zúčastněnými stranami v oblasti jaderné energetiky o jejích rizicích a příležitostech. Iniciativa průmyslu a výzkumu sdružená v Sustainable Nuclear Energy Technology Platform (SNE TP), což je sdružení klíčových subjektů v oblasti jaderné energetiky. Účelem je spolupráce na demonstraci jednotlivých technologií a výzkumu a vývoji. High Level Group on Nuclear Safety and Waste Management tato iniciativa vznikla na základě ustanovení Evropské komise a to dle závěrů Evropského Parlamentu, Evropské Rady a Evropské hospodářské a sociální komise. Jejím cílem je zrychlení harmonizace a dalších evropských regulací v této oblasti. Dále rovněž harmonizace norem týkající se dozoru nad jadernou bezpečností a nakládání s radioaktivním odpadem. Graf 10: Podíl na výrobě elektřiny za EU-25 (2004) Zdroj: Závěrečná zpráva NEK

52 Celosvětové rozšíření jaderné energie Nejvíce jaderných zdrojů najdeme v USA (104), dále pak ve Francii (59), Japonsku (55), Rusku (31) a Velké Británii (19). Nejrozšířenější je po světě tlakovodní reaktor PWR z 65% a na druhém místě potom varný reaktor typu BWR z 22%. Tabulka 2: Provozované a stavěné elektrárny ve světě Zdroj: Závěrečná zpráva NEK

53 V posledních 15 letech se celosvětově zvýšila výroba elektřiny v jaderných elektrárnách o více jak 660 mil. Kwh za rok. Za příčiny lze označit například zvyšování výkonu a snižování poruchovosti, výrobu v nových zdrojích a rekonstrukce a opravy těch současných. Kvalitnější metody, lepší organizace práce a nové metody oprav, zkrátily čas potřebný pro výměnu paliva a elektrárny tak mají kratší dobu odstávek na výměnu paliva. V současné době se staví nové reaktory hlavně v Číně, Ruské federaci, Japonsku a Kanadě. V USA je vydáno předběžné povolení na výstavbu v 8 lokalitách. Další výzkum se zabývá následným využitím vysokoteplotních reaktorů v různých oblastech průmyslu. Významné se mohou stát pro ekologickou přípravu vodíku, využitelnou pro vodíkovou energetiku, nebo mohou sloužit jako zdroj tepla pro odsolování mořské vody. Rozvoj jaderné energetiky podporuje celá řada institucí od Evropského parlamentu, OECD po WEC (Světová energetická rada). Pro využití jaderné energetiky se vyslovili také Evropský ekonomický a sociální výbor, Výbor pro průmysl, vnější obchod, výzkum a energii. Graf 11: Světová výroba v JE Zdroj: IEA, ČEZ

54 Obrázek 5: Jaderné elektrárny v Evropě Zdroj: ČEZ

55 Specifika výroby elektřiny v jaderných elektrárnách 11.1 Doba výstavby Výroba elektřiny v jaderných elektrárnách má v porovnání s ostatními elektrárnami svá specifika, mezi které patří hlavně dlouhá doba výstavby jaderné elektrárny. Pokud srovnáme dobu výstavby včetně schvalovacích řízení, paroplynovou elektrárnu lze například postavit včetně schvalovacích řízení za 3,5 roku a méně, zatímco u jaderné je třeba běžně i 15 let. Takto dlouhá doba značně zvyšuje investiční rizika a rizika vyplývající z budoucího odbytu elektřiny. Graf 12: Typické lhůty provozu a výstavby jednotlivých typů elektráren Zdroj: NEK zpráva 11.2 Životnost Dalším specifikem je dlouhá technická a ekonomická životnost jaderných elektráren ve srovnání s ostatními typy elektráren. Pokud například porovnáme jadernou s fosilní zjistíme, že jaderná elektrárna má až dvojnásobnou životnost. U fosilních elektráren se počítá s životností let, u jaderných původně 40 let, nyní se prodlužuje na 60 let a v budoucnu se počítá s možným prodloužením až na 80 let. U jaderných elektráren se po prodloužení životnosti navíc na rozdíl od fosilních výrazně snižují výrobní náklady na elektřinu a to až na polovinu.

56 Investiční náklady Pokud se podíváme na investiční náklady, jaderné elektrárny jsou typické jejich výší, která se pohybuje okolo 2000 dolarů/kwe. V uhelných je to polovina a v paroplynových dokonce třetina. V měrných nákladech je u jaderných elektráren velmi nízká palivová složka a cena uranu v ní figuruje jen z necelých 50% Ekologická šetrnost Z ekonomického hlediska je výroba v jaderných a fosilních elektrárnách téměř srovnatelná. Z ekologického hlediska je výroba v jaderných elektrárnách nesrovnatelně šetrnější. Uhelné elektrárny produkují až čtyřikrát více CO2. Produkce CO2 je u jaderných elektráren téměř zanedbatelná. Toto specifikum je dále podrobněji popsáno v přínosech jaderné energetiky Energetická bezpečnost Paroplynové elektrárny představují vysoké riziko, protože jsou závislé na dovozu plynu a jakýkoliv nárůst cen se výrazně promítá do budoucích výrobních nákladů. U uhelných elektráren spočívá riziko v omezování emisí skleníkových plynů. Riziko jaderných elektráren potom spočívá v dlouhodobé nejistotě, politické podpoře a podpoře veřejnosti v návaznosti na dlouhé době výstavby a ekonomické návratnosti. Dalším specifikem jaderných elektráren je jejich nesrovnatelně menší potřebné množství paliva, než je tomu u fosilních elektráren. Při výkonu 1000 MWe spotřebují ročně zhruba 21,15 t obohaceného uranu. Ve vyhořelém palivu pak zůstane 20,17 t těžkých kovů obohaceného uranu, Pu a aktinidů, které jsou štěpitelné nebo z nich je možné štěpitelné izotopy získat. Z této modelové reakce dále vzniká 0,98 t štěpných produktů. Většina současných provozovaných reaktorů pracuje v otevřeném palivovém cyklu a v tomto režimu je toto vyhořelé palivo považováno za radioaktivní odpad a ukládá se do hlubinného úložiště. Francie a Velká Británie však dále toto vyhořelé palivo přepracovávají s jedno až dvojnásobných využitím a tak snižují spotřebu paliva až o 30%.

57 Přínos y jaderné energetiky 12.1 Atraktivní cena vyrobené elektřiny V porovnání s ostatními zdroji láká výrobce elektřiny u jaderných elektráren velmi příznivá cena. Průměrná cena elektřiny z jaderných elektráren od roku 1989 trvale klesá a v roce 2003 byla dokonce nižší než cena elektřiny z uhelných elektráren. Na přelomu století došlo navíc k výraznému nárůstu cen ropy a plynu, což mělo za následek růst cen elektřiny z jednotek vytápěných topnými oleji a z paroplynových a plynových elektráren. Za posledních patnáct let byla postavena většina právě paroplynových a plynových elektráren, ale nemožnost konkurovat v ceně vyráběné elektřiny elektrárnám jaderným, donutila elektrárenské společnosti k přehodnocení postoje vůči jaderným elektrárnám. Dále se například v USA ukázalo, že stávající elektrárny jsou nejen cenově konkurenceschopné na deregulovaném trhu, ale i značně ziskové Necitlivost ceny elektřiny k ceně paliva Další výhodou energie z jádra je také vysoká koncentrace energie v malém množství hmoty vysoký koeficient využití. Pokud budeme srovnávat opět s uhelnou elektrárnou, modelová uhelná elektrárna s výkonem 1000 Mwe, za rok spotřebuje 3 mil. tun černého uhlí. Oproti tomu jaderná elektrárna se stejným výkonem spotřebuje jen 20 tun jaderného paliva Energetická bezpečnost Jaderné palivo se proto vyměňuje jen jednou za 1,5 až 2 roky a je nezávislé na přizni počasí a na vývoji mezinárodní situace, kdy může být přísun paliva ohrožen. Jaderné palivo disponuje relativně vysokým energetickým obsahem oproti tradičním palivům a umožňuje tak vytvoření rezerv k překlenutí výpadků i na několik let. Jaderná energie tak může výrazně přispět k dosažení energetické bezpečnosti a energetické vydírání,

58 kterého jsme v posledních letech byli několikrát svědkem mezi zeměmi produkující ropu a plyn u jaderné energie nehrozí Dostatek zásob paliva Energetickou bezpečnost dále v případě jaderné energetiky zajišťují rozsáhlé zásoby uranu ve světě (těžitelné zásoby uranu v současnosti činí okolo 12 mil. t U, dalších minimálně 20 t U je ve fosfátových rudách a poslední možností je získání uranu z mořské vody), které svým vysokým energetickým obsahem kontrastují se zásobami ropy a obavami o její dostupnost. Velké množství uranu a thoria v zemské kůře tak dokáže uspokojit světové potřeby při využití rychlých reaktorů na tisíce let, i bez jejich využití potom při roční spotřebě uranu tun, by zásoby vystačily na dalších 200 let. Je ovšem potřeba také počítat se vzrůstající potřebou uranu. Do roku 2025 se počítá se vzrůstem na tun uranu na instalovanou kapacitu 500 GWe. Pokud současně dojde do roku 2050 k růstu instalované kapacity ze současných 370 na 1300 GWe ( při roční spotřebě uranu 150 t/gwe/rok), budou odhadované zásoby uranu kompletně vyčleněny pro celoživotní potřebu postavených reaktorů. Proto je třeba připravit uvedení již výše zmiňované čtvrté generace na trh. Pokud opět porovnáme s ropou, zásoby uranu jsou soustředěny v politicky stabilních lokalitách, oproti právě ropě, jejíž zásoby se nachází hlavně na nestabilním středním východě. Ložiska uranu jsou rozložena rovnoměrněji a v řidších koncentracích, ve vyšších koncentracích v stabilních zemích světa jako je například Austrálie, Kanada, USA, Jihoafrická republika nebo Brazílie.

59 Zanedbatelná produkce skleníkových plynů V dnešním globalizovaném světě neustále vzrůstají obavy z globálního oteplování, protože nárůst teploty atmosféry je vědci pozorován již v několika posledních dekádách a je připisován hlavně lidským činnostem, které způsobují vypouštění velkého množtví oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů. Tyto obavy z globálního oteplování, bohatě propagované světovými médii, začínají vzbuzovat zájem i u veřejnosti, která dále promítá negativní postoj k aktivitám, způsobující vysoké emise CO2 i v rozhodování a referndech, v povolovacích procesech při stavbě nových energetických zdrojů. Jednou z hlavních výhod jaderných elektráren se tak stává bezpochyby absence skleníkových plynů při jejich provozu. Klasické fosilní elektrárny, jako uhelné či plynové jsou založeny na spalování paliva, při kterém se spotřebuje velké množství vzduchu, který dále prochází kotlem a komínem následně uniká obrovské množství škodlivin a nežádoucích zplodin jako je kysličník uhličitý, kysličníky dusíku a síry. Štěpení uranu naopak nepotřebuje vzduch žádný a je zcela izolováno mnoha bariérami. Proto nedochází při provozu jaderné elektrárny k vypouštění skleníkových plynů Ekologicky přízivné využití jaderné energie v dopravě Dnes, na počátku 21. století musí denně obyvatelé měst čelit znečištění, které způsobují individuální i veřejné dopravní systémy. Sen o čistých technologií a vozech je už vlastně splněn díky elektrickým automobilům, které se již začaly objevovat na našich silnicích. Jde o dopravní prostředek, který je poháněn palivovými články nebo energií uloženou ve formě stlačeného vzduchu. Jejich výhodou je kromě toho, že nevypouštějí žádné toxické plyny i nehlučnost. Baterií poháněný dopravní prostředek nepotřebuje výfuk a vypouští jen vodní páru, v případě automobilů s vodíkovým palivovým článkem. V případě vozidla na stlačený vzduch, vypouštějí tyto automobily jen vzduch o atmosférickém tlaku.

60 Elektřina je čistou formou energie a její výroba je daleko šetrnější k životnímu prostředí, než ropné rafinerie, které produkují benzín a dieselové palivo pro spalovací motory. Elektřina je navíc výhodná tím, že může být okamžitě dopravována na dlouhé vzdálenosti vedením vysokého napětí. Při brždění mají takto poháněná vozidla schopnost rekuperovat energii. V automobilech na fosilní paliva se jednoduše ztrácí jako teplo a tak je elektřina účinější než benzín. V dnešní době jsou navíc náklady na km cesty v elektrickém vozidle na baterie nižší než polovina nákladů u benzínových automobilů Zaměstnanost a rozvoj místní infrastruktury Ač si někteří spojují výstavbu jaderné elektrárny se samými problémy pro místní obyvatelstvo, opak je pravdou. Ve Francii, jaderné velmoci, zaměstnává jaderný průmysl asi lidí a ještě zhruba dvakrát tolik, pokud připočítáme subdodavatele a nepřímé pracovníky. Každá investice ať už se jedná o jadernou energetiku samotnou nebo o investice jiného typu, přináší místním obyvatelům hlavně zaměstnanost a rozvoj obchodních aktivit místních firem a místní infrastruktury. 16 Bruno Comby, Environmentalisté pro jadernou energii

61 Budeme jadernou energii potřebovat? V ýroba vs spotřeba Pokud budeme uvažovat zda budeme nebo nebudeme v budoucnosti potřebovat nové jaderné zdroje, k odpovědi dospějeme na základě bilance výroby a spotřeby elektrické energie. Meziroční spotřeba elektřiny v ČR úzce souvisí s hrubým domácím produktem. V posledních letech roste meziročně spotřeba elektřiny v ČR o 2,7 % HDP. Lze tedy předpokládat, že pokud pomineme nynější krizové období, bude spotřeba elektřiny u nás růst podobným tempem a to i za cenu úspor, které předpokládá Státní energetická koncepce. Graf 13: Závislost hospodářského růstu na výrobě elektřiny Zdroj: ČSÚ

62 Graf 14: Výroba versus spotřeba Zdroj: ČEZ I přes komplexní obnovu a novou výstavbu plynových a uhelných elektráren, již nyní jasné, že začnou chybět kapacity pro výrobu elektrické energie.

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. května 2007 Parlament České republiky

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

PATRES Školící program

PATRES Školící program Národní energetická politika České republiky využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Jiří Spitz ENVIROS, s. r. o. 1 Státní energetická koncepce platná připravovaná aktualizace Obsah Národní akční

Více

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012 Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR Ing. Vladimír Štěpán ENA s.r.o. Listopad 2012 Spotřeba HU a ZP v ČR Celková spotřeba hnědého uhlí a zemního plynu v ČR v letech 2002-2011 2 Emise

Více

Stres v jádře, jádro ve stresu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Stres v jádře, jádro ve stresu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Stres v jádře, jádro ve stresu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Otázky k zamyšlení: K čemu člověk potřebuje energii, jak a kde ji pro své potřeby vytváří? Nedostatek energie; kdy, jak

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

Energetické zdroje budoucnosti

Energetické zdroje budoucnosti Energetické zdroje budoucnosti Energie a společnost Jakýkoliv živý organismus potřebuje dodávku energie (potrava) Lidská společnost dále potřebuje značné množství energie k zabezpečení svých aktivit Doprava

Více

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI Oheň - zdroj tepla,tepelná úprava potravin Pěstování plodin, zavodňování polí Vítr k pohonu lodí Orientace budov tak, aby využily co nejvíce denního světla

Více

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva?

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva? Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva? Odhad vývoje v energetickém sektoru a možností jaderné energetiky Přednáška pro konferenci Ekonomické aspekty jaderné energetiky Praha, 28. března 2006

Více

ENERGETICKÁ POLITIKA ČR, VÝHLEDY A STRATEGIE. Ing. Eva Slováková Oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie

ENERGETICKÁ POLITIKA ČR, VÝHLEDY A STRATEGIE. Ing. Eva Slováková Oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie konference Hospodaření s energií v podnicích 20. října 2011, Praha OBSAH 1. Aktualizace SEK 2. Výzkum, vývoj a demonstrace v energetice 3. Podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích

Více

Aktualizace Státní energetické koncepce

Aktualizace Státní energetické koncepce Aktualizace Státní energetické koncepce XXIV. Seminář energetiků Valašské Klobouky, 22. 01. 2014 1 Současný stav energetiky Vysoký podíl průmyslu v HDP + průmyslový potenciál, know how - vysoká energetická

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Zdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách.

Zdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách. Leonardo da Vinci Projekt Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 1 Zdroje energie Dodavatel energie Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 1 Zdroje energie 1 Obsah

Více

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Tomáš Sýkora ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická

Více

MIR-1200. Modernized International Reactor. Projekt nejen pro energetiku.

MIR-1200. Modernized International Reactor. Projekt nejen pro energetiku. MIR-1200 Modernized International Reactor Projekt nejen pro energetiku. Milan Kohout, člen představenstva a obchodní ředitel ŠKODA JS a.s. IVD ČR a jeden z největších jaderných tendrů ve světě Praha, 22.

Více

10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s.

10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s. Potenciál úspor a zvyšování účinnosti v energetice v kontextu nových technologií 10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s. 0 Energetické

Více

Volební program TOP 09 ENERGETIKA. Jan Husák

Volební program TOP 09 ENERGETIKA. Jan Husák 17/09/2013 Volební program TOP 09 Jan Husák Energetika = klíčová oblast ekonomiky, Přímý vliv na bezpečnost a suverenitu státu. Strategické odvětví - nutnost dlouhodobého politického konsenzu napříč politickým

Více

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? 18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v

Více

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Strojírenství a konkurenceschopnost ČR Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj 1 Propad konkurenceschopnosti ČR Ukazatel umístění ČR ve světě 2013 2010 Kvalita

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ČESKÉ REPUBLIKY. (schválená usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10. března 2004)

STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ČESKÉ REPUBLIKY. (schválená usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10. března 2004) STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ČESKÉ REPUBLIKY (schválená usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10. března 2004) Praha 2004 1 Obsah Státní energetické koncepce (SEK): str.: Vize, cíle, nástroje SEK

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

JADERNÁ ENERGIE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012. Ročník: devátý

JADERNÁ ENERGIE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012. Ročník: devátý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková JADERNÁ ENERGIE Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemické reakce; chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se

Více

doc. Ing. Roman Povýšil, CSc. ENERGO-ENVI s.r.o.

doc. Ing. Roman Povýšil, CSc. ENERGO-ENVI s.r.o. doc. Ing. Roman Povýšil, CSc. ENERGO-ENVI s.r.o. Úvod do problematiky Současná energetická spotřeba v České republice je pokryta z více než 50 % domácími zdroji primární energie. Ukazatel dovozní energetické

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta Tepelné elektrárny 1) Kondenzační elektrárny uhelné K výrobě elektrické energie se využívá tepelné energie uvolněné z uhlí spalováním. Teplo uvolněné spalováním se využívá k výrobě přehřáté (ostré) páry.

Více

Jaderná elektrárna. Osnova předmětu. Energetika Technologie přeměny Tepelná elektrárna a její hlavní výrobní zařízení

Jaderná elektrárna. Osnova předmětu. Energetika Technologie přeměny Tepelná elektrárna a její hlavní výrobní zařízení Osnova předmětu 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) Úvod Energetika Technologie přeměny Tepelná elektrárna a její hlavní výrobní zařízení Ostatní tepelné elektrárny Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku PRACOVNÍ DOKUMENT. o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku PRACOVNÍ DOKUMENT. o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 27.4.2015 PRACOVNÍ DOKUMENT o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Zpravodaj:

Více

Retail summit 6. 2. 2013 Obchod & budoucí zdroje. Praha 6. 2. 2013

Retail summit 6. 2. 2013 Obchod & budoucí zdroje. Praha 6. 2. 2013 Retail summit 6. 2. 2013 Obchod & budoucí zdroje Praha 6. 2. 2013 Vývoj cen zdrojů věštění z křišťálové koule Jak se bránit výkyvům v cenách zdrojů? Zajištění (hedging) Fixace ceny v čase Predikce / prognostika

Více

4 PROGÓZA VÝVOJE ENERGETICKÉ POPTÁVKY

4 PROGÓZA VÝVOJE ENERGETICKÉ POPTÁVKY 4 PROGÓZA VÝVOJE ENERGETICKÉ POPTÁVKY 4.1 Vazba na rozvoj území, měst a obcí, podnikatelských aktivit Rozvoj měst a obcí je ovlivněn mnoha faktory, jako jsou vlastní záměry obcí, technické možnosti, finance,

Více

ENERGETICKÁ BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY

ENERGETICKÁ BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY Nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3 1. V OBLASTI DODÁVEK ZEMNÍHO PLYNU Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc., IES FSV UK 7.3.2013 státní energetická koncepce ČR a zajištění dodávek zemního plynu * těžba, přeprava

Více

Očekávaný vývoj cen fosilních paliv

Očekávaný vývoj cen fosilních paliv Role cen fosilních paliv v měnové politice Doc. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. Konference Brno Holiday Inn Očekávaný vývoj cen fosilních paliv 28. března b 2007 Obsah prezentace Ceny ropy, plynu a uhlí zcela

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 214 Obsah prezentace

Více

SmartGrid & Smart Metering. Radek Semrád EurOpen, 14.-17. října 2012

SmartGrid & Smart Metering. Radek Semrád EurOpen, 14.-17. října 2012 SmartGrid & Smart Metering Radek Semrád EurOpen, 14.-17. října 2012 Agenda Představení a úvod Změny v chování a využití energetických sítí Nové technologie Smart metering Požadavky EU Zahraniční zkušenosti

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Svět t energie. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Praha

Svět t energie. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Praha Svět t energie Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Praha To je náš svět. A jiný nemáme... Několik čísel: V současné době žije na Zemi více než 6,3 miliard obyvatel s průměrným ročním přírůstkem

Více

Energetická strategie ČR do roku 2040

Energetická strategie ČR do roku 2040 Energetická strategie ČR do roku 2040 Vnější a vnitřní podmínky, strategické priority a koncepce rozvoje české energetiky Konference KHKJM v Brně, 12. 11. 2012 2040 Vnější podmínky energetiky ČR Ekonomický

Více

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI Trendy Evropské Energetiky, Praha, 20.9.2010 Alan Svoboda Ředitel divize Obchod, ČEZ a.s. V ROCE 2008 PROPUKLA FINANČNÍ KRIZE 1 KRIZE SE NÁSLEDNĚ ROZŠÍŘILA NA CELOU

Více

ENERGETICKÁ BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY

ENERGETICKÁ BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY Nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3 1. AKTUÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÉ BEZPEČNOSTI ČR, POLITIKA EU, VÝHLEDY DO BUDOUCNA 24. března 2010 RB 213 energetická bezpečnost ČR v kontextu EU * možnosti posílení

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Současný stav a další vývoj Energiewende

Současný stav a další vývoj Energiewende Současný stav a další vývoj Energiewende Ing. Milan Šimoník 8.12.2014 www.zeleni.cz EW: Reakce na ropné krize, Černobyl, klimat. změny Závislost na importu energetických zdrojů Geopolitické změny, boj

Více

Česká fotovoltaická průmyslová asociace Aliance pro energetickou soběstačnost

Česká fotovoltaická průmyslová asociace Aliance pro energetickou soběstačnost Česká fotovoltaická průmyslová asociace Aliance pro energetickou soběstačnost Vážený pan Ing. Jan Mládek, ministr Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32 110 15 Praha 1 V Praze, dne 28. dubna 2014

Více

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. OZE v ČR: Základní fakta 6000 Spotřeba OZE: 4,7 % celkové spotřeby

Více

Globální problémy lidstva

Globální problémy lidstva 21. Letní geografická škola Brno 2013 Globální problémy lidstva Vladimír Herber Geografický ústav MU Brno herber@sci.muni.cz Globální problémy - opakování Nejčastěji se uvažuje o 9 globálních problémech,

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Strojírenství Ostrava Ostrava, 22. dubna 215 Konkurenceschopnost - definice Konkurenceschopnost

Více

Co přinese rok 2013?

Co přinese rok 2013? Co přinese rok 213? Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Očekávaný vývoj realitního trhu a developerských projektů v ČR a na Slovensku Brno 5. Prosince 212 Proč centrální banky zajímá realitní trh?

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze Porovnání výše zdanění vybraných paliv spotřební a ekologickou daní. Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze 1. Úvod Česká republika se připravovala několik let na zavedení ekologických

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

TRH S ELEKTŘINOU 2008 3.12.2008

TRH S ELEKTŘINOU 2008 3.12.2008 TRH S ELEKTŘINOU 2008 3.12.2008 Západomoravská energetická s.r.o Západomoravská distribuční a.s. Ing. Pavel Hobl ČR JE POSLEDNÍ ZEMÍ V REGIONU S DOSUD EXISTUJÍCÍM PŘEBYTKEM VÝROBY politické rozhodnutí

Více

Ohlédnutí za dosavadním vývojem, současný stav a perspektivy OZE jako součásti energetického mixu v Evropě a v ČR

Ohlédnutí za dosavadním vývojem, současný stav a perspektivy OZE jako součásti energetického mixu v Evropě a v ČR Ohlédnutí za dosavadním vývojem, současný stav a perspektivy OZE jako součásti energetického mixu v Evropě a v ČR ČEPKON 2013 OZE a jejich perspektiva v Čechách? 23.5.2013 Ing. Jaroslav Jakubes ENA s.r.o.

Více

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ. Ing. Miroslav Zámečník Ing. Tomáš Lhoták, Ph.D. Leden 2011

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ. Ing. Miroslav Zámečník Ing. Tomáš Lhoták, Ph.D. Leden 2011 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Analýza ekonomického dopadu akcelerovaného zavádění kvalitních energetických standardů ve výstavbě rezidenčních budov v České republice. Ing. Miroslav Zámečník Ing. Tomáš Lhoták, Ph.D.

Více

Projekt MIR.1200. Dostavba 3 a 4 bloku JE Temelín. Konference VVER 2010 Experience and Perspectives 1.-3.11.2010, Praha,

Projekt MIR.1200. Dostavba 3 a 4 bloku JE Temelín. Konference VVER 2010 Experience and Perspectives 1.-3.11.2010, Praha, Projekt MIR.1200 Dostavba 3 a 4 bloku JE Temelín Konference VVER 2010 Experience and Perspectives 1.-3.11.2010, Praha, KONSORCIUM MIR.1200 Dne 14.10.2009 založeno mezinárodní česko-ruské sdružení - Konsorcium

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%.

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Důvodem poklesu FKD je zejména

Více

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA ZEMÍ EU K V Ě T A K U B Á T O V Á Osnova Úvod Daňová opatření přijatá v jednotlivých členských státech EU Daňová politika EU v období krize Závěr Úvod vznik krize 2006 splasknutí

Více

Energie pro příští generace Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Energie pro příští generace Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Energie pro příští generace Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Žijeme v době, kdy emoce a pocity znamenají více než fakta. Spolehlivá a dostupná energie je základem moderní společnosti 2

Více

Udržitelné hospodaření s energií ve městech a obcích legislativa a financování. Miroslav Šafařík PORSENNA o.p.s.

Udržitelné hospodaření s energií ve městech a obcích legislativa a financování. Miroslav Šafařík PORSENNA o.p.s. Udržitelné hospodaření s energií ve městech a obcích legislativa a financování Miroslav Šafařík PORSENNA o.p.s. 1 2000 Udržitelný scénář vývoje spotřeby energie spotřeba PEZ (PJ) 1800 1600 1400 1200 1000

Více

Do jaké míry ovlivní energetické úspory bilanci výroby elektřiny a poptávku po ní?

Do jaké míry ovlivní energetické úspory bilanci výroby elektřiny a poptávku po ní? Do jaké míry ovlivní energetické úspory bilanci výroby elektřiny a poptávku po ní? Diskusní setkání IVD Energetické úspory jako příležitost k růstu City Tower, Praha, 10. 3. 2015 1 Obsah Atraktivita elektřiny

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 503 Digitální učební materiál Autor: Mgr. Pavel Kleibl Datum: 21. 3. 2012 Ročník: 9. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Energie Téma:

Více

Zaměstnanost ve fotovoltaickém průmyslu v České republice. Zpracováno pro: Czech Photovoltaic Industry Association - CEPHO

Zaměstnanost ve fotovoltaickém průmyslu v České republice. Zpracováno pro: Czech Photovoltaic Industry Association - CEPHO Zaměstnanost ve fotovoltaickém průmyslu v České republice Zpracováno pro: Czech Photovoltaic Industry Association - CEPHO Ing. Bronislav Bechník, Ph.D. Czech RE Agency, o. p. s. Leden 2010 Zaměstnanost

Více

Proč konsolidovat veřejné finance

Proč konsolidovat veřejné finance Proč konsolidovat veřejné finance Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Žofínské fórum Praha 6. října 2011 Finanční krize a její metamorfózy Finanční krize a ochromení hospodářského růstu v EU Odezva

Více

Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group

Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group INFORMACE PRO INVESTORY Vídeň, 23. července 2010 Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group Vypočítaný ukazatel kapitálové přiměřenosti Tier 1 1 ve výši 8,0 % v roce 2011 v případě

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům)

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům) Popis Snížení spotřeby energie a odstranění plýtvání s energií patří k hlavním cílům Evropské unie. Změna klimatu a energetika je jedním z pěti tematických cílů, které mají být v rámci strategie Evropa

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o.

Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o. R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie Stávající stav obnovitelných zdrojů energie v ČR a konflikty Národní akční plán OZE a výzkum Jan

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

MANAGEMENT RIZIKA LIKVIDITY

MANAGEMENT RIZIKA LIKVIDITY MANAGEMENT RIZIKA LIKVIDITY 5.1 Podstata a obsah řízení rizika likvidity Riziko likvidity ohrožuje do jisté míry každou banku. Znamená, že banka není schopna na požádání vyplácet vklady svým klientům.

Více

ÚVOD... 4 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE... 5 ENERGIE ZE SLUNCE...

ÚVOD... 4 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE... 5 ENERGIE ZE SLUNCE... 1. ÚVOD... 4 2. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE... 5 3. ENERGIE ZE SLUNCE... 6 PROJEVY SLUNEČNÍ ENERGIE... 6 4. HISTORIE SLUNEČNÍ ENERGIE... 7 5. TYPY VYUŽITÍ SLUNEČNÍ ENERGIE... 8 PŘÍMÉ... 8 NEPŘÍMÉ... 8 VYUŽITÍ

Více

Vyplatí se nám podpora investic do OZE? E15 Leading Minds Forum Budoucnost energetiky v ČR K.Šimeček - SVSE/AEM Představení SVSE Organizace zastupující zájmy průmyslových spotřebitelů v souladu s direktivou

Více

JUDr. František Nekola Vice-president OS PHGN

JUDr. František Nekola Vice-president OS PHGN Future of the mining industry in Czech Republic JUDr. František Nekola Vice-president OS PHGN Tradiční hornické oblasti před rokem 1999 v České republice PKÚ Ústí n.l. UD HAMR VÚD Trutnov SHD MOST SOKOLOV

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka Klub Stratég 7. ledna 1 Obsah prezentace Analýza současného stavu ekonomiky

Více

VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE

VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Jaderná energie je energie, která existuje

Více

VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika

VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika bcsd VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika Jan Čermák Praha, 3.12.2014 PRŮMYSL VS. VODA ČASOVÁ HISTORIE PRŮMYSL -PŮDA VODA MALÝ PRŮMYSL =/=

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Podpora geotermálního dálkového vytápění v Evropě

Podpora geotermálního dálkového vytápění v Evropě Podpora geotermálního dálkového vytápění v Evropě O geotermálním dálkovém vytápění V Evropě existuje více než 5000 systémů dálkového vytápění, včetně více než 240 geotermálních vytápěcích systémů. První

Více

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA BŘEZEN 2005

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA BŘEZEN 2005 Oproti uplynulému roku jsme přistoupili k novému uspořádání této zprávy. Namísto komentáře za poslední kalendářní měsíci zde budete nacházet informace o vývoji ekonomiky a kapitálových trhů za uplynulých

Více

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT

Více

ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny?

ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny? MBÚ + RDF CHCEME TO? ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny? 24. dubna 2014 Jiřina Vyštejnová, Envifinance s.r.o. MBÚ nebo EVO? Obecné srovnávání MBÚ nebo EVO je zavádějící. Lze hodnotit

Více

Ceny tepelné energie v soustavách zásobování teplem v porovnání s cenami z lokálních zdrojů.

Ceny tepelné energie v soustavách zásobování teplem v porovnání s cenami z lokálních zdrojů. Ceny tepelné energie v soustavách zásobování teplem v porovnání s cenami z lokálních zdrojů. Konkurenceschopnost ceny tepla ve Vsetíně vůči lokálním plyn. kotelnám, příp. tepelným čerpadlům. Invicta Bohemica,

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Možnosti využití sluneční energie v soustavách CZT. 2. Sluneční podmínky v ČR a možnosti jejich využití

Možnosti využití sluneční energie v soustavách CZT. 2. Sluneční podmínky v ČR a možnosti jejich využití Možnosti využití sluneční energie v soustavách CZT Ing.Zdeněk Pistora, CSc. www.zdenekpistora.cz 1 Úvod Po období uměle vyvolaného boomu fotovoltaických elektráren se pomalu vracíme ke stavu, kdy možnosti

Více

Novela energetického zákona

Novela energetického zákona Novela energetického zákona seminář HV PSP Tomáš Hüner Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha, 18. listopad 2008 Ministerstvo průmyslu a obchodu 2008 1 Novela energetického zákona Proč měníme energetický

Více

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU EUROPEAN BUSINESS & TECHNOLOGY CENTRE IN INDIA

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU EUROPEAN BUSINESS & TECHNOLOGY CENTRE IN INDIA PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU EUROPEAN BUSINESS & TECHNOLOGY CENTRE IN INDIA Brno, 10. 12. září 2012 www.ebtc.eu EBTC Představení projektu Hospodářská komora České republiky vyhrála výběrové řízení na tzv. Contact

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Export, motivace tuzemské ekonomiky

Export, motivace tuzemské ekonomiky 163. Žofínské fórum Export, motivace tuzemské ekonomiky Lubomír Lízal, PhD. Palác Žofín, 14. dubna 2014 Význam zahraničního obchodu pro českou ekonomiku Nominální objemy celkového HDP a vývozu a dovozu

Více

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Zvládání finančních krizí: evropský a americký

Více