Working Papers Pracovní texty

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Working Papers Pracovní texty"

Transkript

1 Working Papers Pracovní texty Working Paper No. 5/2003 Strategie české hospodářské politiky k současnému procesu rozšíření Evropské měnové unie kdy nahradit českou měnu eurem Stanislav Šaroch Vladimír Tomšík Martin Srholec INSTITUT PRO EKONOMICKOU A EKOLOGICKOU POLITIKU A KATEDRA HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA NÁRODOHOSPODÁŘSKÁ

2 Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská Katedra hospodářské politiky Pracovní text číslo 5 Strategie české hospodářské politiky k současnému procesu rozšíření Evropské měnové unie kdy nahradit českou měnu eurem Stanislav Šaroch Vladimír Tomšík Martin Srholec Stanislav Šaroch - Katedra hospodářské politiky, Národohospodářská fakulta VŠE Praha a Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku v Praze saroch@vse.cz Vladimír Tomšík - Katedra hospodářské politiky, Národohospodářská fakulta VŠE Praha a NEWTON Holding a.s. vladimir.tomsik@newton.cz Martin Srholec - Katedra hospodářské politiky, Národohospodářská fakulta VŠE Praha a Centre for Technology, Innovation and Culture, University of Oslo martin.srholec@tik.uio.no 1

3 Non-technical Summary Our recommendation on the optimal timing of the entry of the Czech Republic into the European Monetary Union (EMU) is based on the New Theories of Growth and theories of Business Cycles including empirical verification of their conclusions. In the framework of these theories we used mainly the framework of Balassa Samuelson Approach, theory of Optimal Currency Areas and Political Economy of the European Monetary Integration. We also showed real possibilities arising from the adoption of Maastricht Criteria, precedents of evaluation of their meeting in 1998 when EMU was created, and limits of speed of joining, which the Czech Republic is interested in because of the current settings of targets of European institution, primarily the European Central Bank (ECB) and the European Commission (EC). The advantages of as-quickly-as-possible entry are prevailing in our analysis. a) If we entered the EMU later than other candidate countries, it could harm our trade with members of the euro-zone. Empirical studies suggest, that euro has already added up to 30% to trade within the euro-zone and that this process continues. Trade creation within the euro-zone has a positive impact on member countries productivity and therefore raises competitiveness of tradable goods sector. b) Any delay in EMU membership can discourage foreign direct investment in the Czech economy and can lead to acceleration of outflow of domestic and foreign capital. This outflow is likely to cause fast growth of unemployment and decline in wages. c) The entry itself will have a positive influence on convergence of business cycle and economic structure between the Czech and euro-zone s economies. Staying out of the euro-zone is connected with risk of exchange rate fluctuations, which can among others delay the convergence. d) Common currency will reduce exchange-rate risks and transaction costs of the Czech exports. Export prices will be more transparent and will lead to further export growth. It will boost economic growth and wage growth. Growth of non-tradable goods will be on the contrary dependent on a wage growth. e) The euro changeover will eliminate the danger of harmful deflation in the Czech economy because Balassa Samuelson effect will be manifested only through selective growth of prices in nontradables sector and not through nominal exchange rate appreciation. f) Real appreciation of domestic assets caused by capital inflow will be fully absorbed by growth of domestic assets prices. That is why the capital inflow 2

4 will not influence consumption, as it would happen in the case of the appreciation of local currency followed by import growth. g) There are of course many areas, where the Czech markets are less flexible compared to international standards (namely housing market and labour market). Reforms of these markets are desirable no matter whether or not the Czech Republic joins the EMU. There is definitely no reason to wait until they are more flexible. On the contrary, higher inflation rate after joining the EMU could enlarge space available for reforms than it would be in case of deflation caused by fast convergence through the exchange rate channel while keeping our own currency. Due to original definition of Maastricht Criteria and putting their interpretation more precisely later it is clear, that joining the EMU will bring short-term costs represented by restrictive fiscal policy. The period of convergence, which is necessary for entering the European Monetary Union without these costs, would probably take tens of years with very unsure result. There are many studies of prestige international organizations (UN Economic Commission for Europe, Centre for Analysis and Research of Economic Policy, International Monetary Fund or European Bank for Reconstruction and Development), but also of central banks (National Bank of Hungary), which have doubts about the economic suitability of Maastricht Criteria, especially for new member states. The authors of this study share these doubts. It is not necessary to modify the criteria just a change of their interpretation would help the new member states to lower the entrance costs. But if we take into account real political (im)possibility of the change of these criteria, we have to accept them as a political constant. The only chance can be seen in potential change of price stability definition by ECB. Current legislative and institutional rules in the EU make EC and ECB rather delaying the enlargement of the EMU. Fiscal policy is the main limiting factor of speed of euro entry in the case of the Czech Republic. We have to meet not only the budget deficit criterion but we also have to achieve flexibility of fiscal policy, which must be high enough to allow regulation of aggregate demand, while we will participate on Exchange Rate Mechanism II (ERM-II) with narrow exchange rate fluctuation zone. Without this regulation of aggregate demand we might not be able to meet inflation and interest rates criteria. 3

5 Measures reducing economic costs of the euro adoption can be taken above all in the area of institutional changes in fiscal policy framework. It is also advisable to accept series of structural reforms. Paradoxically, being in the euro-zone can provide wider space for these reforms than staying out. We answer the question What exchange rate strategy shall the Czech Republic choose in the process of joining the EMU? as follows: With the current rules of the ERM-II, it means with wide fluctuation zone ± 15% combined with restrictive consideration of exchange rate convergence criterion derived from original narrow zone, it is suitable to stay in the ERM-II as short time as possible. Different situation would appear if the ECB and EC decided they would stabilize exchange rate of the Czech Crown in a narrower zone. Main aim of this study, to answer the question When shall the Czech Republic enter the EMU?, can be realized by answer As quickly as possible. The speed of joining depends on three factors: a) speed of consolidation of public finance in the Czech Republic (including institutional reform), b) willingness of the EU and the EMU institutions to accept candidates countries to enter the euro-zone; this willingness seems to be relatively low in the presence, c) candidate countries good knowledge of the precedents of evaluation of Maastricht Criteria meeting and their ability to use it during the process of the EMU enlargement negotiations. JEL Classification: E31, E43, F43, O40 Keywords: convergence, inflation differentials, monetary union, real interest rates, pension systems 4

6 Na tomto místě bychom chtěli poděkovat za cenné rady a připomínky při zpracování této studie Prof. Jorgenovi Drudovi Hansenovi z University of Southern Denmark, Dr. Marku Chandlerovi z EuroFaculty z University of Vilnius, hlavnímu ekonomu Litevské centrální banky Dr. Ernestasovi Virbickasovi a senior analytikovi z odboru měnové politiky Litevské centrální banky Dr. Žilvinasovi Kalinauskasovi. Zároveň chceme poděkovat za technickou spolupráci při zpracování této studie Pavlu Chalupníčkovi, Jaromíru Šindelovi, Ireně Goláňové a Lindě Majerové. 5

7 Obsah Přehled studie Teoretická východiska k doporučením o načasování přijetí eura v ČR I Relevantní poznatky teorie a empirie růstu I.1 Reálná konvergence k úrovni EU průvodní jev ekonomické integrace I.2 Nominální konvergence průvodní jev konvergence reálné, Balassův Samuelsonův efekt I.3 Růstově optimální míra inflace II Kolísání ekonomické aktivity, endogenní přizpůsobování exogenním šokům a hospodářská politika vyhlazující kolísání II.1 Hospodářské cykly jako charakteristická vlastnost tržní ekonomiky II.2 Vnitřní a vnější faktory vyhlazování cyklu II.3 Růst a cyklus základní kameny pro teorii optimální měnové oblasti III Rozdílnost zájmů vedoucích k měnové integraci (zájem weberovský, zájmy států, zájmy skupin a zájmy evropských institucí) III.1 Potenciální konflikt zájmů celku a vybraných skupin III.2 Společná měna jako dítě politiků III.3 ECB a EK silní hráči na poli další měnové integrace Institucionální rámec přistoupení k EMU a dosavadní zkušenosti členských zemí s přistoupením v oblasti kurzové politiky I Institucionální předpoklady a precedenční případy I.1 Období před vstupem do EU I.2 Období mezi vstupem do EU a EMU II Zkušenosti stávajících zemí EU s kurzovou konvergencí a implikace pro ČR Očekávání reálné a nominální (cenové) konvergence a jejich rozpor s Maastrichtskými kriterii I Nominální a reálná konvergence rodné sestry II Jak probíhá nominální a reálná konvergence ČR III Rizika kurzového kanálu konvergence IV Konflikt ekonomického (mzdového) růstu a cenové (kurzové) stability z ohledu Balassova - Samuelsonova teorému V Kritika maastrichtských kritérií v souvislosti historií jejich stanovení a s existencí Balassova - Samuelsonova efektu Přehled strategií navrhovaných v CEEC v otázce přistoupení do EMU a jejich možné implikace I Centrální banky spěchají, vlády váhají II Důvody spěchu centrálních bank III Mají vlády důvody váhat se vstupem do EMU? Národní fiskální politika pilíř makroekonomické politiky pro eurozónu I Makroekonomická rizika vstupu do eurozóny a jejich eliminace fiskální politikou II Prostor pro stabilizační funkci fiskální politiky III Fiskální diskreční stabilizace

8 Přehled studie Při zpracování doporučení o optimálním načasování vstupu ČR do EMU jsme vycházeli z poznatků Nové teorie růstu a teorií cyklu včetně empirické verifikace jejich závěrů. V rámci těchto myšlenkových proudů jsme použili konvenční rámec Balassova - Samuelsonova přístupu, teorie optimálních měnových zón a Politickou ekonomii evropské měnové integrace Dále jsme ukázali reálné možnosti plynoucí ze zakotvení maastrichtských kriterií, precedentů v posuzování jejich plnění v rámci vytvoření EMU v roce 1998, zájmových omezení rychlosti vstupu z hlediska uspořádání cílů současných institucí EU (především ECB a EK). V rámci provedené analýzy jasně převažují pozitiva maximálně rychlého vstupu do eurozóny. a) Vstup do eurozóny se zpožděním oproti ostatním kandidátským zemím může poškodit náš zahraniční obchod se zeměmi používajícími euro. Empirie ukazuje, že zavedení eura zintenzívnilo mezistátní obchod v rámci eurozóny o 30% a tento proces pokračuje. Růst obchodu uvnitř eurozóny tlačí na růst produktivity a zvyšuje tím konkurenceschopnost sektoru vyrábějícího obchodovatelné zboží. b) Zpožděný vstup do eurozóny může odradit řadu zahraničních investic do české ekonomiky, může vést i k akceleraci odlivu stávajícího domácího i zahraničního kapitálu. Takový odliv by zřejmě způsoboval rychlý růst nezaměstnanosti a pokles mezd. c) Vstup do eurozóny sám o sobě bude mít pozitivní vliv na dosažení a urychlení dostatečné míry cyklické a strukturální sladěnosti ekonomiky s jejími obchodními partnery z EMU. Setrvávání mimo eurozónu je spojeno s riziky kurzových turbulencí, které mohou (mimo jiné) naopak zvyšovat cyklickou nesladěnost. d) Jednotná měna odstraní kurzové riziko a část transakčních nákladů spojených s českými exporty. Jejich ceny tak budou více transparentní a povedou k dalšímu růstu objemu exportu, který potáhne ekonomický růst a růst mezd. Oproti tomu ceny neobchodovatelného zboží porostou až v závislosti na růstu mezd. e) Zavedení eura prakticky odstraní nebezpečí nastartování zhoubné deflace v české ekonomice, protože Balassův - Samuelsonův efekt se bude projevovat výhradně selektivním růstem cen v nontradables sektoru a nikoliv ve zhodnocování nominálního měnového kurzu. 7

9 f) Reálná apreciace domácích aktiv vyvolaná přílivem kapitálu bude absorbována celá právě růstem cen domácích aktiv a nerozplyne se do spotřeby, jak tomu může být v případě, že tento příliv vyvolá zhodnocení kurzu lokální měny a následné zvýšení dovozů. g) Existuje samozřejmě celá řada oblastí, kde ČR vykazuje v mezinárodním srovnání velmi nízkou pružnost trhů (zejména trhu bydlení a trhu práce), ty však potřebují reformy ať Česká republika vstoupí do EMU dříve nebo později. Rozhodně neexistuje důvod odkládat vstup do eurozóny na dobu, až budou tyto trhy pružnější. Naopak, vyšší míra inflace po vstupu do EMU poskytne pro reformy možná větší prostor, než jaký by byl k dispozici v podmínkách deflačního vývoje způsobeného razantní konvergencí kurzovým kanálem při ponechání si vlastní měny. Díky původní definici a i následným interpretačním zpřesňováním pravidel (maastrichtských kriterií), za jakých budou nové členské země přijaty do eurozóny je zřejmé, že vstup do EMU si vynutí dodatečné krátkodobé náklady v podobě restriktivní fiskální politiky. Období konvergence nutné pro vstup do měnové unie bez těchto nákladů by zřejmě trvalo desítky let s nejistým výsledkem. Existuje celá řada studií prestižních mezinárodních organizací (Evropské hospodářské komise OSN, Centra pro analýzu a výzkum hospodářské politiky - CEPR, Mezinárodního měnového fondu či Evropské banky pro obnovu a rozvoj), ale i členských států (např. studie Maďarské centrální banky), které zpochybňují národohospodářskou optimalitu maastrichtských kriterií zejména pro nově vstupující země. Podobný názor zastávají i autoři této studie. Ne přímo úprava těchto kriterií, ale již změna jejich samotné interpretace by mohly novým členským zemím umožnit podstatné snížení nákladů vstupu 1. Z hlediska reálných politických možností změnit tato kritéria, je ale třeba se s těmito fakty vyrovnat jako s politickou konstantou. Určitou šanci je možné spatřovat jedině v možnosti změny definice cenové stability Evropskou centrální bankou. 1 Inflační kriterium v době, kdy již eurozóna existuje, by mohlo být stanoveno vůči průměru EMU), nebo (jak navrhuje citovaná studie UN vůči segmentu obchodovatelného zboží), při benevolentnějším posouzení kurzové stability způsobem, kterým se tak stalo v případě Řecka a Irska by rovněž došlo k usnadnění splnění maastrichtských kriterií. Pokud by byla stanovována fiskální kriteria pro nově vstupující země na základě totožného přístupu, jakým se tak stalo pro maastrichskou smlouvu, měli by noví členové větší prostor pro fiskální expanzi. 8

10 Současné nastavení legislativních a institucionálních pravidel v EU vede Evropskou komisi i Evropskou centrální banku spíše k oddalování vstupu nových zemí do EMU. Limitujícím faktorem rychlosti vstupu na straně ČR je zejména rozpočtová politika, v rámci které je nejen třeba plnit maastrichtské kriterium pro výši rozpočtových deficitů, ale za nastavení úzkého fluktuačního pásma pro plnění dvouletého maastrichského kurzového kriteria v rámci ERM-II (Exchange Rate Mechanism II) dosáhnout dostatečné míry pružnosti fiskální politiky, která by umožnila při stabilním nominálním kurzu regulovat agregátní poptávku tak, aby bylo souběžně plněno i inflační kriterium a kriterium úrokových sazeb. Opatření minimalizující národohospodářské náklady po přijetí společné měny lze spatřovat především v oblasti institucionálních změn rámce provádění fiskální politiky. Pro minimalizaci nákladů zavedení eura je žádoucí provést řadu strukturálních reforem. Pobyt v eurozóně však pro jejich realizaci může paradoxně poskytnout větší prostor, než setrvávání mimo ni. Na otázku Jakou kurzovou strategii má ČR zvolit v přístupu k eurozóně odpovídáme, že za stávajících pravidel ERM-II s širokým fluktuačním pásmem ± 15% kombinovaným s restriktivním posuzováním plnění kurzového konvergenčního kriteria odvozeným od původního úzkého pásma, je třeba být v ERM-II jen po nezbytně nutnou dobu. Jiná situace by nastala, pokud by ECB s Komisí dospěly k názoru, že budou stabilizovat kurz koruny v užším pásmu. Hlavní cíl studie spočívající v zodpovězení otázky Kdy má ČR vstoupit do eurozóny lze splnit odpovědí, že vstup ČR do EMU je žádoucí co nejdříve. Rychlost začlenění ČR do EMU však závisí na třech skupinách okolností: 1) rychlosti konsolidace veřejných financí ČR (včetně institucionální reformy), 2) ochotě institucí EU a EMU přijmout kandidátské země do eurozóny (přičemž tato ochota se v současné chvíli jeví jako relativně malá), 3) znalosti precedentů dřívějších výjimek při posuzování plnění maastrichtských kritérií a obratnosti jejich využití ze strany kandidátských zemí při vyjednávání o vstupu do EMU. 9

11 1. Teoretická východiska k doporučením o načasování přijetí eura v ČR V soudobé ekonomii lze identifikovat několik oblastí, jejichž předmět zkoumání je relevantní při snaze zodpovědět na otázku, kdy a jak je pro malou a otevřenou ekonomiku, jako je česká, vhodné přijmout jednotnou měnu euro. Tyto proudy ekonomického myšlení neexistují vedle sebe, ale navzájem se prolínají a obohacují. Pro větší jasnost výpovědi však považujeme za přínosné je na počátku této studie jasně vymezit, jak co se týče předmětu zkoumání, tak co se týče závěrů, které poskytují s ohledem na zadání této práce. Jedná se především o poznatky soudobé teorie růstu, dále o současné poznatky o vývoji ekonomik v rámci kolísání ekonomické aktivity (cyklu) a takzvanou Novou politickou ekonomii, která se snaží chápat politické i ekonomické procesy jako interakci subjektů s rozdílnými zájmy. V rámci teorie růstu je žádoucí se zejména zaměřit na otázky: jak probíhá reálná a nominální konvergence integrujících se ekonomik, a jaký je vztah reálné a nominální konvergence a dále na otázku vztahu tempa růstu ekonomiky a míry inflace. Pro zodpovězení těchto otázek využijeme především standardní schéma tzv. Balassova - Samuelsonova efektu a tzv. Makroekonomii nízké inflace. V rámci teorie cyklu je třeba využít poznatky o možných cestách přizpůsobení se ekonomiky a hospodářské politiky šokům v agregátní nabídce, resp. poptávce. Dále je třeba uvést, jaké reformy přispívají ke zmírnění projevů takových šoků či rizika jejich vzniku. Na základech teorií růstu a cyklu, zkoumajících integrující se ekonomiky, stojí speciální Teorie optimálních měnových oblastí, která si na jejich poznatkové bázi klade otázku, kdy jsou minimalizovány náklady a maximalizovány přínosy jednotné měny. Nová politická ekonomie obrací naši pozornost směrem ke zjištění, že nežijeme v institucionálním vzduchoprázdnu, a že partikulární zájmy úzkých skupin, oficiálních institucí zastupujících členské státy (ECB, Rada ministrů, EK, ECOFIN) či jejich představitelů mohou být v rozporu se zájmem celku (v našem případě se zájmem členského státu, nebo celé EU). Jinými slovy, jakákoliv nastoupená cesta k euru bude mít své vítěze i poražené. 10

12 1.I Relevantní poznatky teorie a empirie růstu 1.I.1 Reálná konvergence k úrovni EU průvodní jev ekonomické integrace Soudobá teorie růstu naznačuje, že země spojené těsnými obchodními vazbami a kapitálovými toky, které mají navíc společnou celou sadu institucionálních rysů (což se u zemí se společným acquis dá předpokládat s velmi vysokou pravděpodobností) z hlediska ekonomické úrovně konvergují. 2 Reálná konvergence je standardně měřena úrovní HDP v paritě kupní síly na obyvatele. Tento fakt potvrzují empiricky i analýzy zpracované se zaměřením na evropskou integraci. Dlouhodobou konvergenci v ekonomické úrovni vyspělých zemí ilustruje následující tabulka: Tabulka 1.I č. 1: Relativní ekonomická úroveň zemí EU vůči průměru EU Země Švédsko Velká Británie Německo Dánsko Nizozemí Francie Belgie Rakousko Finsko Itálie Irsko Španělsko Řecko Portugalsko EU Pramen: výpočty na základě dat v Economic Survey of Europe 2000, No. 1, United Nations, Geneva 2000, str Tabulka č. 2 přináší odhady tempa reálné konvergence. Skeptický čtenář by mohl říci, že pro Českou republiku je relevantní spíše druhá polovina tabulky, neboť statistiky ukazují na tempo růstu hluboko pod 5% ročně, není to ovšem celá pravda, neboť pokud měříme růst HDP ČR v eurech, vykazuje ČR v rámci zemí CEFTA sice nejnižší průměrný růst, ovšem na úrovni přesahující 5% ročně 3. 2 Blíže viz např. Frait, Červenka 2002 str , nebo Barro, Sala i Martin 1995 str

13 Tabulka 1.I č. 2: Parametry uzavření produkční mezery Země Počet let k dosažení úrovně průměru EU při růstu 5% ročně Počet let k dosažení 75% úrovně průměru EU při růstu 5% ročně Počet let k dosažení 50% průměru EU při růstu 5% ročně Česká republika 18 8 n.a. Polsko Maďarsko Tempo růstu potřebné k dosažení úrovně průměru EU za 30 let Tempo růstu potřebné k dosažení 75% úrovně průměru EU za 30 let Tempo růstu potřebné k dosažení 50% úrovně průměru EU za 30 let Česká republika 3,8 1,8 n.a. Polsko 5,4 3,4 2,7 Maďarsko 4,4 2,4 1,7 Odhady dle: Progres Toward the Unification of Europe, World Bank S určitou nadsázkou tedy lze prohlásit, že reálná konvergence je v procesu vysokého zapojení české ekonomiky do evropských ekonomických struktur jistotou, kterou by mohla zhatit pouze katastrofálně prováděná domácí hospodářská politika. 1.I.2 Nominální konvergence průvodní jev konvergence reálné, Balassův Samuelsonův efekt Další empiricky prověřenou skutečností je zákonitost, že trendově se se zvyšující ekonomickou úrovní měřenou HDP na hlavu (relativně vůči referenční zemi) zvyšuje také srovnatelná cenová hladina (CPL). Domácí ceny se přibližují vyšším zahraničním po přepočtu přes nominální měnový kurz. To se děje buďto vyšší domácí inflací při stabilním nominálním 3 Blíže např. analýza Ekonomické zprávy, Newton Holding, březen 2003 str. 4, odhady uvádíme zde: Srovnání růstu reálného HDP středoevropských tranzitivních ekonomik v národních měnách a v euru v období (meziročně v %) ČR Slovensko Maďarsko Polsko PRŮMĚR ROZDÍL CZK 5,9 4,3-0,8-1,0 0,5 3,3 3,1 2,0 2,1 EUR 11,2 11,6 0,6 7,8-1,3 8,2 9,4 11,2 7,2 SKK 6,5 5,8 5,6 3,9 1,3 2,2 3,3 4,4 4,1 EUR 12,1 9,5 10,6 4,7-0,9 15,1 6,0 7,1 8,0 HUF 1,4 1,4 4,5 4,9 4,2 5,2 3,7 3,2 3,6 EUR 8,4 4,7 10,0 3,2 7,9 9,8 11,7 12,0 8,5 PLN 7,1 6,0 6,9 4,8 4,0 4,0 1,0 1,3 4,4 EUR 12,2 21,1 12,6 5,5 1,5 16,8 12,5-3,8 9,6 Pramen: NEWTON Holding databáze (na základě národních statistik). 5,1 3,9 4,9 5,2 12

14 kurzu, nebo zhodnocováním nominálního kurzu při srovnatelné inflaci v domácí a zahraniční ekonomice a nebo kombinací obou těchto vlivů. V případě malé otevřené ekonomiky, jakou je česká ekonomika, jsou ceny obchodovatelného zboží determinovány úrovní cen na světových trzích a řádově nejsou od nich odchýleny 4. Tabulka 1.I č. 3: Otevřenost české ekonomiky5 Tabulka 1.I č. 3a: Míra otevřenosti Období ČR Slovensko Polsko Maďarsko ,5 43,8 19,6 29, ,6 45,3 20,5 31, ,3 48,6 21,4 37, ,7 50,7 23,6 44, ,5 54,1 23,6 51, ,5 53,4 23,7 55, ,5 62,5 25,6 64, ,0 67,0 24,5 61, ,6 65,1 26,3 57,3 Pramen: Národní statistické úřady. Tabulka 1.I č. 3b: Vývoz země (%) Období EU Německo Rusko Slovensko Rakousko Itálie Francie Polsko ,7 34,1 3,4 14,8 7,2 4,2 2,5 3, ,5 37,0 3,0 14,0 6,6 3,7 2,7 4, ,6 36,4 3,1 14,1 6,5 3,3 2,9 5, ,8 36,1 3,4 12,9 6,5 3,7 2,9 5, ,0 38,5 2,5 10,7 6,4 3,8 3,2 5, ,2 41,9 1,5 8,3 6,5 3,7 3,9 5, ,6 40,5 1,3 7,7 6,0 3,8 4,0 5, ,9 38,2 1,5 8,0 5,8 4,1 4,3 5, ,4 36,5 1,3 7,7 5,5 4,1 4,7 4,7 Pramen: ČSÚ. 4 I ceny obchodovatelného zboží se mezi zeměmi, dokonce i uvnitř zemí, liší. Nejedná se však o odchylky řádové, k subtilnějšímu vysvětlení se vracíme v dalším textu. 5 Ukazatel otevřenosti je konstruován standardně jako polovina součtu vývozu a dovozu vůči HDP v procentech. 13

15 Tabulka 1.I č. 3c: Dovoz země (%) Období EU Německo Rusko Slovensko Rakousko Itálie Francie Polsko ,5 30,0 7,3 13,2 8,1 4,8 3,6 2, ,0 31,5 7,5 11,8 6,9 5,3 4,0 2, ,4 32,0 7,2 9,7 6,4 6,0 4,4 2, ,8 32,0 6,8 8,4 6,1 5,5 4,2 3, ,5 34,4 5,6 7,3 5,9 5,3 4,3 3, ,2 34,1 4,9 6,3 5,7 5,4 4,9 3, ,0 32,3 6,5 6,0 4,9 5,2 5,0 3, ,8 32,9 5,5 5,4 4,6 5,3 4,8 3, ,2 32,5 4,5 5,2 4,3 5,4 4,8 4,0 Pramen: ČSÚ. Tabulka 1.I č. 3d: Teritoriální struktura přílivu PZI (%) Vybrané země EU 41,7 83,7 91,7 76,3 82,8 76,4 87,8 81,3 88,8 88,7 Vybrané země EMU 39,6 76,5 88,3 65,7 60,7 68,3 83,5 73,1 78,0 84,0 Belgie 4,9 3,8 1,0 4,0 4,3 1,3 21,8 1,1 2,9 3,0 Dánsko 0,3 0,6 0,5 0,8 0,2 0,7 0,7 2,1 2,8 0,5 Francie 5,2 8,9 6,6 1,4 7,8 3,8 3,7 4,7 27,3 4,0 Německo 12,5 48,1 22,1 17,4 30,1 25,8 20,6 26,5 23,3 56,3 Velká Británie 0,0 4,4 2,1 5,9 15,1 9,3 1,6 3,2 7,7 3,2 Itálie 1,8 1,4 0,0 6,3-2,8 0,7 0,7 0,7 0,0 1,1 Nizozemí 4,6 0,7 28,7 18,1 10,3 22,5 17,9 20,8 16,8 11,3 Rakousko 8,4 9,2 3,4 14,6 7,3 11,2 13,2 14,8 4,7 9,6 Švédsko 1,8 2,2 0,9 3,9 6,8-1,9 2,0 3,0 0,4 0,9 Švýcarsko 2,1 4,5 26,5 3,9 3,6 3,0 5,6 4,6 3,1-1,3 USA 39,0 4,5 3,9 17,7 7,6 14,4 9,2 6,1 4,3 1,6 Ostatní 19,3 11,9 4,3 6,0 9,5 9,2 3,0 12,6 6,8 9,7 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: ČSÚ, ČNB. Rozdíly v komparativních cenových hladinách jsou způsobeny zejména levnějším tzv. neobchodovatelným zbožím. Nominální konvergence (přibližování cenových hladin) proto není výrazem plošného růstu cen v domácí ekonomice, ale je spojena s trendem v relativních cenách, kdy ceny neobchodovatelného zboží rostou v relaci k cenám zboží obchodovatelného. Standardním vysvětlením procesu souběžného přiblížení cenových hladin a změn relativních cen je tzv. Balassův - Samuelsonův efekt. 14

16 BALASSŮV - SAMUELSONŮV EFEKT Jedná se o dynamické vysvětlení empiricky pozorovaného vztahu mezi ekonomickou úrovní země měřenou výší HDP na hlavu či na ekonomicky aktivní osobu a výší komparativní cenové hladiny. Čím vyšší je ekonomická úroveň, tím je zpravidla vyšší i komparativní cenová hladina, přičemž ceny tzv. mezinárodně obchodovatelného zboží se celosvětově vyrovnávají, zatímco ceny tzv. neobchodovatelného zboží jsou relativně nižší v méně vyspělých zemích. Balassův - Samuelsonův efekt vysvětluje především růst komparativní cenové hladiny provázející obvykle relativně rychlý růst ekonomické úrovně země. Pokud v dané zemi v sektoru produkujícím mezinárodně obchodovatelného zboží (zejména ve zpracovatelském průmyslu) dochází k vyššímu růstu produktivity práce než v sektoru mezinárodně neobchodovatelného zboží (většina sektoru služeb), je rostoucí produktivita práce v tomto sektoru obvykle doprovázena i růstem mezd. Relativně rychlejší růst produktivity práce v sektoru obchodovatelných statků vede zpočátku i k relativně vyššímu růstu mezd v tomto sektoru. U Balassova - Samuelsonova efektu je klíčový předpoklad, že mzdy mají tendenci růst stejnou měrou ve všech sektorech ekonomiky, což je dáno vlivem možnosti přesunu nabídky práce do sektorů s vyššími mzdami. Sektor mezinárodně neobchodovatelného zboží tak při stejném růstu mezd, ale nižším růstu produktivity práce, musí pro pokrytí svých nákladů a udržení požadované rentability zvyšovat ceny rychleji než sektor mezinárodně obchodovatelného zboží. Dochází tak k nabídkovému tlaku na růst inflace, kdy reálný růst produktivity práce v sektoru obchodovatelného zboží je doprovázen vyšším růstem cen neobchodovatelného zboží. Pro malou a otevřenou ekonomiku jsou ceny obchodovatelného zboží určeny exogenně cenami na světovém trhu a pohyby nominálního měnového kurzu. V případě, že nominální měnový kurz je fixní a růst produktivity práce obchodovatelného zboží je vyšší než v zahraničí, pak je proporcionálně vyšší i domácí růst cen neobchodovatelného zboží. V případě volně plovoucího měnového kurzu se vyšší růst produktivity práce v sektoru obchodovatelného zboží buď přelije do nominálního zhodnocení domácí měny anebo do vyšší míry inflace. Plné přelití růstu produktivity v sektoru obchodovatelného zboží do zhodnocení nominálního kurzu by znamenalo tlak na pokles nominálních cen produkce tohoto sektoru v domácí měně z důvodu poklesu cen konkurenčních dovozů. Pramen: Balassův - Samuelsonův efekt, in: Ekonomická encyklopedie. Linde, Praha

17 1.I.3 Růstově optimální míra inflace Bohatý empirický materiál zpracovaný v 90. letech poměrně přesvědčivě dokazuje, že existuje pozitivní vztah mezi nízkou mírou inflace a tempem ekonomického růstu, jak předpokládá ekonomická teorie. Ilustruje to například obr. 1, převzatý z jedné z provedených empirických studií. Obrázek 1.I č. 1: Inflace a růst v poválečném období růst (%) pod Inflace a rů st GDP na osobu, Pramen: Bruno (1995, str. 35) inflace (%) růst (%) pod Inflace a rů st GDP n a osobu, inflace (%) Citováno podle Frait, J.: Nová teorie růstu a její odraz v empirických analýzách, předběžná verze příspěvku v knize Šaroch, Žák, ed.: Ekonomická teorie a česká ekonomika. Academia Zároveň je ovšem zřejmé, že existují dobré důvody, aby cíl cenové stability, jehož dodržováním jsou pověřovány nezávislé centrální banky, nebyl stanovován jako absolutní cenová stabilita, ale mírná inflace 6. Důvody jsou jednak na straně nedokonalosti měření cenového pohybu, jednak jsou dány přesvědčením, že národohospodářské náklady mírné inflace jsou asymetricky nižší, než náklady deflace (cenového poklesu). Mírná inflace je také schopna působit jako nárazník, chránící zaměstnanost, pokud v rámci cyklu nastávají výkyvy v produktivitě práce, což názorně ukazují ve své práci Akerlof, Dickens a Perry (1996). V případě fixního nominálního kurzu měny je navíc inflace jediným kanálem, kterým může docházet k přizpůsobování relativních cen v rámci Balassova Samuelsonova efektu. 6 Tomu nakonec odpovídá i konkrétní nastavení inflačních cílů centrálních bank. Autorům není znám jediný případ, kdyby konkrétním cílem cenové stability nebyla mírná kladná hodnota inflačního indexu. 16

18 1.II Kolísání ekonomické aktivity, endogenní přizpůsobování exogenním šokům a hospodářská politika vyhlazující kolísání 1.II.1 Hospodářské cykly jako charakteristická vlastnost tržní ekonomiky Empirie nade vší pochybnost rovněž ukazuje, že tržním ekonomikám je vlastní proces kolísání ekonomické aktivity často nepřesně označované jako hospodářský cyklus 7. (Ukázalo se, že určitý cyklus zažívaly i ekonomiky, kde byl tržní systém formálně nahrazen systémem centrálního plánování.) Zájmem teorií cyklu je jednak vysvětlení podstaty a příčin cyklického kolísání, jednak vysvětlení endogenních mechanismů, které způsobují přechod mezi jednotlivými fázemi cyklu a zajišťují, že kolísání ekonomické aktivity není příliš výrazné (což je podstatné z hlediska minimalizace národohospodářských nákladů cyklu). Další velmi důležitou oblastí teorie cyklu jsou vysvětlení, jaké mechanismy zajišťují, že se cyklická sestupná fáze ekonomické aktivity nepromění v permanentní trend. 1.II.2 Vnitřní a vnější faktory vyhlazování cyklu I když konjunkturních faktorů je vysoké množství 8, jevově se transformují do makroekonomických šoků v agregátní nabídce, či poptávce. Makroekonomické šoky jsou absorbovány buďto prostřednictvím pohybu tržních cen, přesunem zdrojů (výrobních faktorů) nebo anticyklickou hospodářskou politikou. Pokud přicházejí šoky ze zahraničí, naráží na řadě trhů na nepružnost cen i výrobních faktorů. V takovém případě může fungovat jako absorbér šoku měnový kurz, který například při strnulých cenách v domácí měně pomůže exportérům snížit (svým znehodnocením resp. devalvací) vývozní ceny tak, aby se neměnil objem inkas za vývozy v domácí měně (korunové ceny zboží) a zároveň se zachoval objem exportu. Pokles poptávky může být kompenzován také expanzivní domácí měnovou či fiskální politikou, zrovna tak jako znehodnocením domácí měny. Domácí měnová politika a autonomní kurz jsou tedy nesporně jedním z kanálů, kterými se ekonomika vyrovnává se šoky tohoto typu. Není to však jediný možný kanál. Vedle něj stojí fiskální politika, cenová přizpůsobení na trzích zboží a služeb, trhu práce a mobilita výrobních faktorů. 7 Slovo cyklus evokuje určitou periodicitu a pravidelnost, kolísání ekonomické aktivity je však relativně nepravidelné. Dodejme, že v celém období po II. Světové válce nenajdeme ani dva shodné cykly. 8 Viz blíže např. Fialová, Jaroš: Konjunkturní analýza v mezinárodním obchodu, VŠE Praha

19 1.II.3 Růst a cyklus základní kameny pro teorii optimální měnové oblasti Na základě poznatků o růstu a vývoji hospodářských cyklů v ekonomikách svázaných postupující globalizací je od 60. let rozvíjena teorie optimálních měnových oblastí. Tu můžeme pro účely této práce definovat tak, že se snaží zodpovědět na otázku, kdy je zavedení společné měny spojeno s nejnižšími náklady. Zavedení jednotné měny má z hlediska národohospodářských nákladů a výnosů tu vlastnost, že zatímco náklady spojené se zavedením klesají v čase od tohoto kroku, výnosy naopak rostou, jak dokumentuje např. Šmídková (2000). Tabulka 1.II č. 1: Vývoj nákladů a výnosů jednotné měny v čase od zavedení Ekonomické přínosy Zavedení společné měny snižuje transakční náklady finančních (včetně kurzových) opatření, snižuje rozsah potřeby držet devizové rezervy, vede k efektivnějšímu rozmístění investic a specializaci v rámci jednotného hospodářského prostoru. Společná měna funguje jako pojistka zachování dosaženého stupně ekonomické a politické integrace a jejich katalyzátor. Ekonomické náklady Kurz měny přestane plnit roli nárazníku a neakomoduje externí cenové ani objemové šoky. Očekávaný vývoj přínosů v čase Přínosy porostou v čase tak, jak poroste provázanost české ekonomiky s eurozónou, protože objem transakcí závisí na stupni ekonomické integrace. Přínosy bude možné realizovat pouze po odstranění ekonomických a politických bariér, protože samotné zavedení společné měny reálné bariéry neodstraní. Očekávaný vývoj nákladů v čase Náklady budou v čase postupně klesat, protože česká ekonomika bude dohánět jádro eurozóny, takže externí šoky dopadající na ekonomiku se začnou podobat šokům zasahujícím jádro eurozóny. Sazby a kurz jsou ovlivňovány ústřední Náklady budou vyšší v konvergenčním centrální bankou s ohledem na situaci celé období, ve kterém bude mít česká ekonomika zóny, a proto nemohou řešit domácí problémy odlišné od jádra eurozóny a ve problémy. kterém budou vyrovnávací tržní mechanismy a dostupné hospodářské politiky méně rozvinuty. Pramen: převzato a upraveno podle Šmídková (2000). Lze konstatovat, že vstup do měnové unie s sebou nese růstové výhody 9, ale cyklické náklady. Otázka kdy vstoupit do eurozóny se tímto poznáním transformuje v otázku jak reformovat trhy a instituce, aby existence jednotné měny měla minimální dopad na růstovou volatilitu, a zda existuje rozdíl mezi situací, kdy reformy budou vynuceny vstupem do EMU a situací, kdy by byly reformy provedeny ještě před vstupem. 9 Toto tvrzení se v jiné formě vyskytuje i v Návrhu strategie přistoupení k euru publikovaném na www a v lednové (2003) inflační zprávě ČNB, ve formulaci, že vstup do EMU urychlí reálnou konvergenci. 18

20 VÝVOJ A VÝPOVĚDI TEORIE OPTIMÁLNÍ MĚNOVÉ OBLASTI Teorie optimální měnové oblasti se zrodila začátkem 60. let z diskuse o vhodnosti různých režimů regulace měnových kurzů, která se dá simplifikovat rozhodováním mezi fixním a plovoucím nominálním měnovým kurzem. Vstup do měnové unie totiž pro zemi znamená neodvolatelně fixní nominální kurz domácí měny resp. má shodné účinky jako dokonalá fixace kurzu. Její závěry nemohou být jednoznačné, neboť každý z těchto režimů má své potenciální výhody a nevýhody. V poslední době se sice veškeré výzkumy soustřeďují na otázky týkající se Evropské měnové unie, je ale dobré připomenout, že historie byla svědkem sjednocení měn jak v procesu konstituce některých států (Německo koncem 19 století, Švýcarsko, Itálie), tak přijetí společných měn státy s přetrvávající nezávislostí. I v současnosti existuje celá řada projektů zavedení společných měn v různých částech světa 10. Polemika ohledně vhodnosti jednotlivých režimů měnových kurzů se soustřeďuje zejména na to, do jaké míry jsou tyto režimy schopny znovu nastolit rovnováhu při působení vnitřního nebo vnějšího zdroje nerovnováhy (tzv. asymetrického šoku). Plovoucí měnový kurz na jedné straně umožňuje relativně rychlé vyrovnání vnější nerovnováhy, zatímco fixní kurz tomu brání. Tento závěr se dá demonstrovat na jednoduchém příkladě: Dvě země (A a B) jsou postiženy asymetrickým šokem, který způsobí, že poptávka po produktech země A se přesune na produkty země B. Je tomu tak proto, že produkty vyráběné v obou zemích nejsou substituty (např. automobily a počítače). K šoku dochází v důsledku změny preferencí spotřebitelů. Pokud budeme dále předpokládat, že kurz měn obou zemí je fixní, bude výsledkem působení šoku růst inflace v zemi B (stimulovaná zvýšenou poptávkou po počítačích) a nezaměstnanost v zemi A (ta je naopak zapříčiněna propadem produkce automobilů). Pokud se kurzový režim změní a nominální kurz se stane pohyblivým, může dojít k rychlému vyrovnání depreciací měny země A. Jakkoliv se z výše uvedeného příkladu zdá, že pohyblivý měnový kurz je lékem v krátkém období, v delším časovém období zpomaluje reálné tržní přizpůsobení změněné struktuře poptávky (v dlouhém období je například těžko představitelné, že za jinak neměnných podmínek se budou kurzovým přizpůsobením permanentně zlevňovat automobily vůči 10 Přehled uvádí např. studie Horvátha a Komárka (Horváth, Komárek 2002 str. 389). 19

Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny

Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny Budoucí pozice ČR v Evropské unii a EURO Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny Lubomír Lízal, Ph.D. Praha, 29. 11. 2016 Ekonomická konvergence Konvergence

Více

Výzvy na cestě k euru

Výzvy na cestě k euru Česká republika a euro Výzvy na cestě k euru Vladimír r Tomší šík Člen bankovní rady Konference Firma a konkurenční prostředí 2009 Oslavy 50. výročí založení PEF MZLU v Brně 12. března, 2009 Strategie

Více

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost Jan Frait člen bankovní rady ČNB Perspektivy automobilového průmyslu Autosalon Brno, 3.6.2005 Centrální banka a automobilový průmysl? ČNB je institucí, jež

Více

Working Papers Pracovní texty

Working Papers Pracovní texty Working Papers Pracovní texty Working Paper No. 5/2003 Strategie české hospodářské politiky k současnému procesu rozšíření Evropské měnové unie kdy nahradit českou měnu eurem Stanislav Šaroch, Vladimír

Více

Zavedení eura. Mirek Topolánek ČR

Zavedení eura. Mirek Topolánek ČR Zavedení eura v České republice Mirek Topolánek předseda vlády ČR Brownovy testy Dostatečnáflexibilitatrhůschopných ustát změnu ekonomického klimatu Dopad na investice Dopad na zaměstnanost Dopad na britský

Více

Česká republika na cestě k euru. Vzdělávací prezentace, Kamila Koprnická, prosinec

Česká republika na cestě k euru. Vzdělávací prezentace, Kamila Koprnická, prosinec Česká republika na cestě k euru Vzdělávací prezentace, Kamila Koprnická, prosinec 2017 1 Proč by Česká republika měla přijmout euro? 2 Závazek přijmout euro Ačkoli se při svém vstupu do Evropské unie ČR

Více

ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE

ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE Růžena Breuerová Anotace: Článek se zabývá strategií přistoupení

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Finanční krize a česká ekonomika

Finanční krize a česká ekonomika Finanční krize a česká ekonomika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Finanční krize, její fiskální důsledky, konsolidace Bankovní institut, Praha, 9. prosince 2011 Obsah Příčiny krize eurozóny

Více

Analýzy stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2008

Analýzy stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2008 Analýzy stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2008 Mojmír r Hampl viceguvernér Praha, 16. ledna 2009 Je ČR R připravena p na přijetp ijetí eura? Schopnost ekonomiky dobře fungovat bez vlastní měnové

Více

ČNB 22.9.2008. Politická ekonomie evropské integrace

ČNB 22.9.2008. Politická ekonomie evropské integrace ČNB 22.9.2008 Politická ekonomie evropské integrace Freidenův model jako analytický rámec evropské integrace Stanislav Šaroch Projekt GAČR Název: Vítězové a poražení procesu ekonomické a institucionální

Více

Druhé období je možné nazvat jako období užší spolupráce 1971-1990, v průběhu kterého je možné za významné milníky řadit:

Druhé období je možné nazvat jako období užší spolupráce 1971-1990, v průběhu kterého je možné za významné milníky řadit: V rámci vývoje současné podoby jednotné měny zemí Eurozóny je možné rozlišit čtyři základní období charakterizující počátky a rozvoj měnové integrace. První období je možné nazvat jako období mezivládní

Více

Co pro ČR znamená přijetí eura?

Co pro ČR znamená přijetí eura? Co pro ČR znamená přijetí eura? Petra Černíková petra.cernikova@mail.muni.cz Struktura přednášky 1. Integrace v EU cesta k EMU 2. Přínosy a náklady členství v MU 3. Současná pozice ČR Nikdy nezapomínejme,

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Základy ekonomie II Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Struktura definice měnového kurzu poptávka po národní měně a nabídka měny utváření směnného kurzu a jeho změny nominální vs. reálný kurz

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Kurzové kritérium a zapojení koruny do ERM II

Kurzové kritérium a zapojení koruny do ERM II Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. mojmir.helisek@vsfs.cz Kurzové kritérium a zapojení koruny do ERM II Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Česká společnost

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.

Více

Přijetí eura v ČR současný stav, perspektivy Hospodářská a měnová unie Michal Částek Etapy přijetí eura První etapa: ČS je členem EU není součástí ERM II (Exchange rate mechanism -mechanismu směnných

Více

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 1 Financování vlastního bydlení v inflačním m prostřed edí Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 Prof. Dr. Dr.

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Rizika předčasného přijetí společné měny. šík

Rizika předčasného přijetí společné měny. šík Evropské fórum podnikání: : Zájmy Z České republiky a přijetp ijetí společné evropské měny Rizika předčasného přijetí společné měny Vladimír r Tomší šík Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 17. září 28 Strategie

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

it? 2. Pražská evropská přednáška Liberálního institutu Slovenské zkušenosti s eurem a české přípravy Praha 29. září 2009

it? 2. Pražská evropská přednáška Liberálního institutu Slovenské zkušenosti s eurem a české přípravy Praha 29. září 2009 Deset let eura: čím m bychom se měli m poučit it? Zdeněk Tůma 2. Pražská evropská přednáška Liberálního institutu Slovenské zkušenosti s eurem a české přípravy Praha 29. září 2009 Osnova Deset let eura

Více

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Vladimír r Tomší šík člen bankovní rady ČNB SeminářČeské společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace 12.

Více

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 4. přednáška. Ing. Martina Šudřichová

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 4. přednáška. Ing. Martina Šudřichová EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 4. přednáška Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz 1. Osnova přednášky: Evropské hospodářské a měnové unie. Činnost Evropské centrální banky, výhody a nevýhody (rizika)

Více

omyly a jedna výstřednost

omyly a jedna výstřednost Fiktivní a faktické problémy Maastrichtských kritéríı: Tři omyly a jedna výstřednost Jaromír Hurník Česká národní banka, Národohospodářská fakulta VŠE a Fakulta sociálních věd UK (jaromir.hurnik@cnb.cz).

Více

Karel Engliš a současná měnová politika

Karel Engliš a současná měnová politika prof. JUDr. Karel Engliš státník, vědec, pedagog Karel Engliš a současná měnová politika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Konference k 5. výročí úmrtí prof. Karla Engliše - guvernéra Národní

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Zavedení eura v ČR. Stanislav Šaroch. Na Karmeli, Mladá Boleslav,

Zavedení eura v ČR. Stanislav Šaroch. Na Karmeli, Mladá Boleslav, Zavedení eura v ČR Stanislav Šaroch Na Karmeli, Mladá Boleslav, 19. 04. 2018 Struktura vystoupení Letmý pohled do historie (dlouho trvající) diskuse o zavedení eura v ČR Co se stalo v EU (EMU) 2004 - Jak

Více

Ot O e t vř e e vř n e á n á eko e n ko o n m o i m ka Pavel Janíčko

Ot O e t vř e e vř n e á n á eko e n ko o n m o i m ka Pavel Janíčko Otevřená ekonomika Pavel Janíčko Mezinárodní obchod Otevřená ekonomika - mezinárodní obchod a mezinárodní kapitálové trhy Míra otevřenosti ekonomiky bývá nejčastěji vyjádřena pomocí poměru exportu výrobků

Více

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS Metodický list č. 2 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 2. blok. Tento tématický blok je rozdělen

Více

Turbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku. Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23.

Turbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku. Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23. Turbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23. květen 2012 Obsah prezentace 1. Postavení ČR v zrcadel dluhových problémů

Více

Euro a Česká republika: je vhodná doba k přijetí jednotné evropské měny?

Euro a Česká republika: je vhodná doba k přijetí jednotné evropské měny? Česká spořitelna je členem Erste Group Euro a Česká republika: je vhodná doba k přijetí jednotné evropské měny? Ing. Tomáš Kozelský EU Office / Knowledge Centre Ekonomické a strategické analýzy Česká spořitelna

Více

Kurzový přizpůsobovací mechanismus

Kurzový přizpůsobovací mechanismus Kurzový přizpůsobovací mechanismus pohledem nové makroekonomie otevřené ekonomiky Filip Novotný Vysoká škola finanční a správní Praha, 15. dubna 2008 Osnova přednášky Analýza vnější ekonomické rovnováhy

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Strategie přistoupení České republiky k eurozóně

Strategie přistoupení České republiky k eurozóně Strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) 1. Přístupový proces České republiky (ČR) do Evropské unie (EU) se úspěšně završuje. V prosinci 2002 byla na summitu

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu. 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly

SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu. 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly 1) Vysvětlete logiku zákona jedné ceny a parity kupní síly. Jak by měla vypadat prezentovaná tabulka

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

Co přinese exit z kurzového závazku?

Co přinese exit z kurzového závazku? Co přinese exit z kurzového závazku? Eva Zamrazilová Hlavní ekonom ČBA 3. FÓRUM ČESKÝCH INVESTORŮ Praha, 9. února 2017 2015-11-02 2015-12-02 2016-01-02 2016-02-02 2016-03-02 2016-04-02 2016-05-02 2016-06-02

Více

Proces přijetí eura a reforma Hospodářské a měnové unie

Proces přijetí eura a reforma Hospodářské a měnové unie Proces přijetí eura a reforma Hospodářské a měnové unie ŠAVŠ, Mladá Boleslav 19. dubna 2018 Zdeněk Čech zástupce vedoucí a ekonom Zastoupení Evropské komise v České republice Úvod/východiska ekonomika

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25

Více

ČR R EURO? Mirek Topolánek předseda vlády ČR

ČR R EURO? Mirek Topolánek předseda vlády ČR KDY PŘIJME P ČR R EURO? Mirek Topolánek předseda vlády ČR Kritéria nominální konvergence (Maastrichtská kritéria) Cenová stabilita 12měsíční průměr HICP inflace do 1,5 % nad referenční hodnotou, která

Více

4. OTEVŘENÁ EKONOMIKA. slide 1

4. OTEVŘENÁ EKONOMIKA. slide 1 4. OTEVŘENÁ EKONOMIKA slide 1 Obsahem přednášky jsou účetní identity pro otevřenou ekonomiku model malé otevřené ekonomiky co znamená malá jak jsou determinovány čisté exporty a měnové kurzy jak hospodářská

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Metodický list č. 6 14) Fiskální politika. 15) Obchodní politika 14) Fiskální politika. 1. Rozpočtová soustava. 2. Keynesiánská fiskální politika

Metodický list č. 6 14) Fiskální politika. 15) Obchodní politika 14) Fiskální politika. 1. Rozpočtová soustava. 2. Keynesiánská fiskální politika Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 6 14) Fiskální politika 15) Obchodní politika 14) Fiskální

Více

Očekávaný vývoj světové ekonomiky

Očekávaný vývoj světové ekonomiky Očekávaný vývoj světové ekonomiky Jan Frait člen bankovní rady ČNB Brno, Holiday Inn, 4. října 2006 Očekávaný vývoj a příležitosti rozvoje cestovního ruchu" Centráln lní banka a cestovní ruch? Co má společného

Více

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY Vojtěch Spěváček, CES VŠEM (vojtech.spevacek@vsem.cz) Seminář MF, 6. června 2007 Obsah: 1. Význam a pojetí makroekonomické rovnováhy. 2. Jaké změny nastaly na poptávkové

Více

Zaměstnanost v EU a nezaměstnanost mladých

Zaměstnanost v EU a nezaměstnanost mladých Technická Univerzita Liberec 24. březen 2015 Zaměstnanost v EU a nezaměstnanost mladých Ales Chmelar Úřad vlády ČR chmelar.ales@vlada.cz 18/3/2015 Obsah 1. Budoucnost trhů práce v EU 2. Nezaměstnanost

Více

republikou očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha, 22. června 2010

republikou očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha, 22. června 2010 Přijetí eura Českou republikou očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha, 22. června 2010 Obsah O čem vypovídají analýzy sladěnosti Vybrané

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Měnová politika ČNB v roce 2017

Měnová politika ČNB v roce 2017 Snídaně s Treasury Erste Corporate Banking Měnová politika ČNB v roce 2017 Vojtěch Benda člen bankovní rady ČNB Praha, 10.1.2017 Klíčové otázky pro měnovou politiku i podnikatele Kdy se česká inflace udržitelně

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky Přednáška 4. Model AS -AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky : Hospodářské cykly a sektory ekonomiky Agregátní poptávka

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Fáze ekonomické integrace EU. Hospodářská a měnová unie. Michal Částek

Fáze ekonomické integrace EU. Hospodářská a měnová unie. Michal Částek Fáze ekonomické integrace EU Hospodářská a měnová unie Michal Částek Fáze ekonomické integrace Zóna volného obchodu (bezcelní obchod se zbožím) - ESVO, asociační dohody Celní unie - společný trh (EHS-1968,

Více

Česká republika a euro návrh strategie přistoupení

Česká republika a euro návrh strategie přistoupení ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Česká republika a euro návrh strategie přistoupení 1. Jednání o přistoupení České republiky k Evropské unii směřují v současnosti ke svému závěru. Jak bylo konstatováno na summitu EU

Více

Vybrané aspekty makroekonomického vývoje na cestě k euru v České republice. Doc. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. 2007,, Bratislava

Vybrané aspekty makroekonomického vývoje na cestě k euru v České republice. Doc. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. 2007,, Bratislava Vybrané aspekty makroekonomického vývoje na cestě k euru v České republice Doc. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. Slovensko Česká obchodní komora Velvyslanectví ČR R ve Slovenské republice 28. března b 2007,,

Více

Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně

Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) Úvod 1. Česká republika (ČR) se od data vstupu do Evropské unie (EU) účastní třetí fáze hospodářské a měnové

Více

Mezinárodní trh peněz

Mezinárodní trh peněz Mezinárodní trh peněz Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní trh peněz zprostředkovává přístup cizinců k národní měně a domácích subjektů k cizím měnám. - valuty - devizy - devizový trh, devizové

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Inflace a měna. Národní hospodářství 2. seminář Podzim 2016 Sem. skupiny Libora Kyncla S využitím materiálů Dany Šramkové

Inflace a měna. Národní hospodářství 2. seminář Podzim 2016 Sem. skupiny Libora Kyncla S využitím materiálů Dany Šramkové Inflace a měna Národní hospodářství 2. seminář Podzim 2016 Sem. skupiny Libora Kyncla S využitím materiálů Dany Šramkové Témata případových studií na 3. seminář sem. skup. dr. Kyncla 1. Trh práce nabídka,

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Minimální mzda 2019 Můžeme přijmout Euro? Josef Středula, Martin Fassmann

Minimální mzda 2019 Můžeme přijmout Euro? Josef Středula, Martin Fassmann Minimální mzda 2019 Můžeme přijmout Euro? Josef Středula, Martin Fassmann Minimální mzda Kam se máme posunout v roce 2019? Jak jsme na tom teď? výše minimálních mezd ve vybraných státech EU v přepočtu

Více

1 Úvod. 1 Tento příspěvek je částí analýzy (odborné statě) Maastrichtská konvergenční kritéria (Šimíková (2003)), jenž

1 Úvod. 1 Tento příspěvek je částí analýzy (odborné statě) Maastrichtská konvergenční kritéria (Šimíková (2003)), jenž Makroekonomická analýza maastrichtských konvergenčních kritérií; Případ cenové stability 1 Ing. Ivana Šimíková, Ph.D. Katedra financí a účetnictví TUL, Hospodářská fakulta Hálkova 6 461 17 Liberec E -

Více

ING Wholesale Banking Obavy z posilující koruny - jsou na místě?

ING Wholesale Banking Obavy z posilující koruny - jsou na místě? ING Obavy z posilující koruny - jsou na místě? Vojtěch Benda Senior economist Praha 26. listopadu 2007 Kurz koruny k euru a dolaru Kurz EUR/CZK Kurz USD/CZK 41 47 39 42 37 35 37 33 32 31 27 29 27 22 25

Více

Česká republika a euro

Česká republika a euro Česká republika a euro prezentace pro seminář Fontes Rerum: Euro: kdy je reálné jeho zavedení v ČR? Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 4. června 2009 Ekonomická pozice ČR HDP na

Více

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ Prezentace J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, Evropské radě dne 9. prosince 2011 Pakt euro plus v souvislostech Evropa 2020 Postup při makroekonomické

Více

Hrozí eurozóně zánik?

Hrozí eurozóně zánik? Fórum Hospodářských novin Hrozí eurozóně zánik? Vyroste eurozóna z problémů? Lubomír Lízal, PhD. Fórum Hospodářských novin, Praha, 11.10.2011 Základní otázky Jakou budoucnost má euro a eurozóna a jaké

Více

Zdeněk Tůma Česká národní banka

Zdeněk Tůma Česká národní banka 1 Zdeněk Tůma Česká národní banka Přednáška pro VŠE Praha 2. listopadu 2001 2 Úvod: Transmisní kanály Target Overall expectations Asset market: prices, wealth Aggregate Demand Prices Monetary policy Banks:

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST INFLACE A NEZAMĚSTNANOST Úvod Hypotéza zda-li existuje vztah mezi mírou inflace a nezaměstnaností (trade off) Negativní korelace veličin? Růst inflace pokles nezaměstnanosti a naopak Phillipsova křivka

Více

Makroekonomická predikce (listopad 2018)

Makroekonomická predikce (listopad 2018) Ministerstvo financí České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257 041 111 Ministerstvo financí Makroekonomická predikce (listopad 2018) David PRUŠVIC Ministerstvo financí České republiky Praha,

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

VÝDAJE NA POTRAVINY A ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE

VÝDAJE NA POTRAVINY A ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE VÝDAJE NA POTRAVINY A ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE Jaroslav Mach, Jaroslava Burianová Katedra ekonomických teorií, Provozně ekonomická fakulta Česká zemědělská universita Praha Anotace: Příspěvek obsahuje návrh

Více

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost.

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost. Slovník pojmů Agregátní poptávka Apreciace Bazický index Běžný účet platební bilance Cena Cenný papír Cenová hladina Centrální banka Centrální košová parita Ceteris paribus Černý trh Čistá inflace Daň

Více

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné. Přijímací zkouška do 1. ročníku OPF z ekonomie (2004)

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné. Přijímací zkouška do 1. ročníku OPF z ekonomie (2004) Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Přijímací zkouška do 1. ročníku OPF z ekonomie (2004) A Příjmení a jméno:... Celkový počet bodů: Datum narození:... Evidenční číslo:..

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci 8. ročníku odborné konference Očekávaný vývoj odvětví automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno,

Více

Základy makroekonomie

Základy makroekonomie Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský

Více

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Ing. Miroslav Kalous, CSc. Česká národní banka, sekce měnová a statistiky miroslav.kalous@.kalous@cnb.czcz Seminář MF ČR, Smilovice 2.12.2003

Více

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 2 5) Makroekonomická rovnováha (model AD AS) 6) Ekonomický

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 21. října 2015

Více

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO ZIMNÍ SEMESTR 2016/17 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 20. 9. 2016 Úvod charakteristika

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 2 3) Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM 4)

Více

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 OTEVŘEN ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 I. Měnový kurz II. Platební bilance III. Model IS-LM LM-BP Ing. A. Ecková,, PhD. 8. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA domácí úroková míra,

Více

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika Základy ekonomie Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální politice

Více

Konvenční a nekonvenční měnová politika ČNB Luboš Komárek

Konvenční a nekonvenční měnová politika ČNB Luboš Komárek Konvenční a nekonvenční měnová politika ČNB Luboš Komárek Fakulta ekonomicko-správní Univerzita Pardubice Pardubice, 20. října 2015 Obsah prezentace I. Úvod II. Konvenční měnová politika ČNB III. Rizika

Více

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha 10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) 10.1. Krátkodobá fiskální nerovnováha 10.2. Dlouhodobá fiskální nerovnováha *) Viz 10. kap. učebnice; Dodatek J P (povinně); X. případová studie

Více

Proč platíme korunou? budoucnost měny Eva Zamrazilová

Proč platíme korunou? budoucnost měny Eva Zamrazilová Proč platíme korunou? budoucnost měny Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Rozpočet a finanční vize měst a obcí Praha 12. září 2013 ČNB Ekonomická úroveň versus cenová hladina 1999 2012 CPL pro HDP

Více

Vývoj české ekonomiky

Vývoj české ekonomiky Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Měnový kurz je cena jedné měny vyjádřená. Přímé kótování: 24,80 CZK = 1 EUR

Měnový kurz je cena jedné měny vyjádřená. Přímé kótování: 24,80 CZK = 1 EUR 4. MĚNOVÉ KURZY Definice Měnový kurz je cena jedné měny vyjádřená v jednotkách jiné. Přímé kótování: 24,80 CZK = 1 EUR Nepřímé kótování: 0,04 EUR = 1 CZK Determinace měnového kurzu EUR/1 CZK (p) S D CZK

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny na datech ke konci

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

Otázka přijetí eura v ČR rizika a příležitosti

Otázka přijetí eura v ČR rizika a příležitosti Otázka přijetí eura v ČR rizika a příležitosti Petr Král náměstek ředitele sekce měnové ČNB Rozpočet a finanční vize měst a obcí 17. září 2015, Autoklub ČR Přijetí eura a jeho podmínky Přínosy a náklady

Více