Hl sky, kterè se liöì od SJ a jejich v slovnost: ł, l[ľ], ĺ, ń, ŕ, i,, dz, dû a souhl sky změkčelè (retnice b, f, m, p, v ).

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hl sky, kterè se liöì od SJ a jejich v slovnost: ł, l[ľ], ĺ, ń, ŕ, i,, dz, dû a souhl sky změkčelè (retnice b, f, m, p, v )."

Transkript

1 Mluvnice čelem tèto č sti slovnìku nenì předloûit celkov podrobn přehled mluvnice souvisejìcì s n řečìm, n brû uk zat jen na nejmarkantnějöì odliönosti a zvl ötnosti, kter mi se hl skoslovì a tvaroslovì n řečì liöì od spisovnèho jazyka (SJ). Nejsou v něm proto obsaûeny vöechny v jimky, neboť mnohè z nich lze povaûovat za zbytečně komplikujìcì a nepodstatnè. HL SKOSLOVÕ PÌsmo a,b,c,d,e,f,g,h,i,j,k,l,m,n,o,p,r,s,t,u,v,y,z (q,w,x) A,B,C,D,E,F,G,H,I,J,K,L,M,N,O,P,R,S,T,U,V,Y,Z (Q,W,X) Samohl sky Oproti SJ m valaöskè n řečì samohl sek öest - a, e, i, o, u, y (kr tk ch i dlouh ch) Souhl sky V n řečì lze zaznamenat jedenatřicet souhl sek b,c,č,d,ď,f,g,h,ch,j,k,ł,l[ľ],ĺ,m,n,ń,ň,p,r,ŕ,ř,s,ö,t,ť, v,z,û,dz,dû TvrdÈ souhl sky: h, ch, k, ł, r, ŕ, d, t, n, (ń) MěkkÈ souhl sky: c, č, ď, j, l[ľ], ĺ, ň, ř, ö, ť, dz, dû (c, č, ř, ö */) ZměkčelÈ souhl sky: b, f, m, p, v ObojetnÈ souhl sky: b, f, l, m, p, s, v, z (s, z */) */ Přestoûe souhl sky ř, ö, č řadìme k měkk m, lze v někter ch lokalit ch (Roûnovsko, Karlovicko) najìt v n řečnìch z pisech A. Vaöka v slovnost tvrdou (b řyť, přyjìť, přyv zať, zapřyhať, Yč n, skočyť, děfčyca). Tak byly zaps ny i slabiky tvořenè pìsmeny c, s, z (cymb ł, cycek, cyplìk, měs c, nosyť, sy, zyngať, zyma, łozyť ap.); dle Bartoöe po těchto sykavk ch "tvrdne i a neliöì se nic od y" (ve v slovnosti se jedn spìöe o střednì i/y - ani podnebnè, ani hrdelnè). Hl sky, kterè se liöì od SJ a jejich v slovnost: ł, l[ľ], ĺ, ń, ŕ, i,, dz, dû a souhl sky změkčelè (retnice b, f, m, p, v ). ł, l[ľ] V n řečì se původně uplatňovala v slovnost dvojìho l - tvrdèho ł a k němu změkčelèho (palatizovanèho) ľ. StaröÌ generace tuto z sadu dodrûovala velmi důsledně, neboť v slovnost měla mnohdy vliv i na v znam slova (płuť/pľuť). Dnes vûitè střednì l se uûìvalo obvykle jen ve slovech přejat ch nebo později vznikl ch. Ve slovnìku, ve shodě s modernìmi dialektologick mi zvyklostmi, byl ponech n z pis tvrdèho ł, pro jeho změkčelou formu je uûito pìsmene l, kterè se ve vöech n řečnìch slovech vyslovuje měkce jako ľ [bľčať, gľuť sa, ľ tosť, ľèska ap.]. ĺ, ŕ Obě tyto dlouhè souhl sky jsou mezi dvěma jin mi souhl skami slabikotvornè a vyslovujì se dlouze [bĺkať, gĺgn ť, vŕzať, kŕdel, hŕkn ť ap.]. Hl ska ĺ se vyslovuje vûdy měkce (jako ľ). 1

2 i, y V n řečì se uûìv fonetickè varianty i - y (měkkè - tvrdè) velmi důsledně. Zachov nìm obou těchto samohl sek se n řečì odliöuje od SJ v jejich celkovèm počtu. V slovnost těchto dvou samohl sek m ve svèm důsledku vliv i na artikulaci souhl sek, s nimiû jsou spřaûeny ve slabice [by/bi, ły/li, my/mi, py/pi, sy/si, vy/vi, zy/zi]. dz, dû Jsou samostatnè, v pìsmu i v slovnosti nedělitelnè souhl sky, kterè se vyskytujì jen v někter ch expresivnìch a velmi star ch slovech. ń PÌsmeno se zvl ötnì prodlouûenou nosovou v slovnostì (alveol rnì ń) se vyskytuje před hl skami k a g [cińgať, spińkať, hońgať ap.]. Ve slovnìku nenì toto ń zvl öť vyznačov no. MěkkÈ retnice b, f, m, p, v se vyskytujì v n řečì proto, ûe u nich nedoölo v historickèm v voji k plnè depalatizaci, a tak n m oproti tvrdè podobě zůstaly takè jejich změkčelè tvary. Tyto retnice se vyskytujì obvykle před samohl skami a při jejich v slovnosti uûìv me retnici s jotov m přìdechem (b (j)e, f (j)e,m (j)e, p (j)e, v (j)e). Z pis slov s retnicemi se mnohdy liöil (p ekn, p (j)ekn, pjekn, pěkn ). Ve zjednoduöenèm z pisu uûìvajì autoři n řečnìch textů dnes jiû vesměs ve shodě se SJ u samohl sky e spojenì retnice s hl skou ě (běd kať, fěrtoch, měsìc, pěkn, věděť atd.); u ostatnìch samohl sek, a takè u dlouhèho È, je vöak zachov n ortodoxnì z znam s rozloûenou měkkou retnicì bj, mj, pj, vj (dr bja, hł bjèj, objìcn, omjaga, mjègať, pjať, zh ûvjať, onakvjèj ap.). Tak jsou slova zaps na na doporučenì JČ AV v Brně i v tomto slovnìku. ou, ě Změna >Ù>ou probìhajìcì v českèm jazyce ve 14. a 15. stol. se v n řečì neuskutečnila, proto takè tato dvojhl ska v n řečì zcela chybì. Ve vöech slovech, kde SJ uûìv dvojhl sku ou, pìöeme důsledně (ł ka, m ka, b da, k öček). Hl sku ě, v n řečì původně nezn mou (obdobně jako ve slovenötině), uûìv me ve shodě se SJ ve slabik ch dě, ně, tě mìsto ďe, ňe, ťe a po měkk ch retnicìch (b,f,m,p,v ), jak bylo uvedeno v předchozìm odstavci, přičemû v tomto způsobu z pisu se skr v v slovnost s rozloûenou měkkou retnicì i v slovnost se zachovalou měkkou labi lou.. PÌsemn z znam n řečnìho textu Připusťme, ûe vöechna moravsk i česk n řečì jsou působenìm masìvnìho vlivu spisovnèho jazyka vìcemèně na stupu, ne-li v plnèmu z niku. Proto ani u valaöskèho n řečì nelze předpokl dat, ûe by mohlo někdy dojìt k jeho opětnèmu oûivenì, a to jak ve formě mluvenè, tak i psanè. Dnes můûeme uû pouze nostalgicky uvaûovat o jeho zachov nì pro zkou skupinu z jemců v oblasti lidovè kultury, či jako historickè zvl ötnosti kraje pro naöe potomky. MusÌme je navìc pracně vydob vat z n řečnìch zbytků, ze vzpomìnek pamětnìků a sporadicky publikovan ch n řečnìch textů. Toto uchov nì vöak můûe mìt různè podoby. V původnì fonetickè formě se n řečì zachovalo jen velmi vz cně (poslednì jeho uûivatelè, kteřì nebyli öiroce zasaûenì ökolnì v chovou, četbou, či poslechem rozhlasu, vymřeli v polovině minulèho stoletì) a jsme proto odk z ni jen na paměť, nebo ojedinělè pìsemnè z pisy. I tyto vöak mohou b t provedeny různ m způsobem. Lze to předvèst na několika uk zk ch. 2

3 B ł edeň člov eg veľice chudobn na sv eťe. NarodÌł sa mu chłapeček, ale û den mu nechcèł dza kmotra, ûe b ł tak chudobn. Otecy povid : "Mił Boûe, tak sem chudobn, ûe ňe û dn nechce f tèj v ecy posł ûiť; vemu sy chłapca a půjdu, a koho potk m, teho napt m za kmotra, a nepotk m i û dnèho, kosteľnìg ňe přecaj snať posł ûì!" Pěkňe sa zebr ł a öèł a potk ł smrť; ale on nev eďèł, co je to za osoba, była p ekn ûenck jako jin ûenck. Pt ł za kmotřičku. Ona sa nevymł vała a hneďo přivìtała kmoch čkem, vzała chłapca na ruky a nèsła ho do kosteła. ChasnÌčka okřtiľi jak patřì. (uk zka roûnovskèho n řečì s pravopisem fonetick m z knihy Frantiöka Bartoöe Dialektologie moravsk, vydanè v roce 1886) Toû v Ìte j sem m Èła matičku. A t matička choďìvała k n m. Dycky večèr. No a toö to ti mus m pov eďeť. B ł u n s p n učyteľ - prvňìho p na ř dìc ho pamatuju. A on m eł synka P iuseg mu było, Pius. No počkaj a on b ł n jmłač, on m Èł sedum syn ten star ř dìc. No a jak tì matička öli od n s, no a oni chodìvaľi dycky přes potok, přez lafku, no a jak öľi jedenkr ť od n s to było p nocy - oni chodìvaľi ai o p łnoci - a ten P iusek seďèł na łafce v koö ľce, bylo mu dva roky tedy. A matička mu prav : "Ale P i sku, co tu ďeł ö, ale P i sku!" A chytaľi ho za ruku a P i seg ûblung do vody. To m Èł byď basrman. Tak to vykł daľi. A v eckr ď matička v nocy od n z neöľi. (vypr věla Barbora Hajn z Vidče, nar. 1870, zapsal AntonÌn Vaöek) Je nespornè, ûe takto pìsemně zaznamenan vypr věn n řečnì text, je obtìûně čiteln. Proto pouûìvajì autoři psan ch textů vyd van ch v n řečì jednoduööìho z znamu, kter je pro běûnèho čten ře srozumitelnějöì a mèně obtìûn. Zde je několik zkr cen ch uk zek. Było to pr m o hrozènkovsk ch hodoch. Mach sa stavìł v hospodě, co tam hr ła muziga. Sedňaci do k ta dał si ûèdlìk gořałky nalèť a zap lìł si do fajky, aby t trampotu zahn ł. Neraz b ł hładn, ale ûe je chudobn m, nedolehło naň, aû dnes, dyû mu star Bazała řek: "Ty ûebr ku!" - éebr k! Dyť on přeca nechodìł po ûebrotě, aby sa ptan m chlebem ûivìł. Nesed val u cesty ukazujaci podr zgan nohu, neûapł ł, aby mu dobřì ludè hodili grejcar, lebo kus chleba do čèpky. B ł paneboûechvałatv mład, zdrav, siln chłap. A Bazała mu nad ł do ûebr k, ûe b ł chudobn. (uk zka z knihy J.M.SlavičÌnskÈho Vlk Krampotů, napsanè autorem kolem roku 1900) N jvěc p ny hryzlo, ûe jim velikè slobodnè majetky fojtovskè nenes ani robot ani sluûeb, ani jinèho uûitku. Přitom fojti, odjakûiva eöče, ke vöeckèmu nepokojnè hlavy n rodu zdvihali, n rod buntovali. Začali sa p ni, pojednu, fojtů popt vať po jejich listin ch na slobody. MnozÌ fojti ani û dn ch listin neměli, přiöli o ně za v lek ohněm a zk z, mnoh m přiöly za těch nepokojn ch dob, ztracènìm a zapomen tìm ve skryt ch mìstoch, tak jak rovněû negdy t poklady ludskè. (uk zka z knihy J.Kobz ně U poč tků vod, napsanè autorem kolem roku 1930) Naöi prastařìček - to byli chlap! To mi dycky o nich vykl dali tatìček, kdyû jsem b l eöče mal m ogarcem, jak oni měli velk silu. é dn chlap sa s nima měřať nemohl. Neraz oni vytahovali formanom naloûen vůz, kdyû uvìzl v mokřině alebo kdyû vůz zeörajdov l do zgrapy. Za slobodna - to nebylo lepöìho tanečnìka nad ně. To si dycky zabr sili do b rkerej dědiny k muzice. (uk zka z knihy G.Imr öka Čertoviny z Valaöska, napsanè autorem kolem roku 1950) Dyû si včil zpomìn m na svojèho stařìčka, toû sa ně ťakvì v mysli tajak ûiv. PomenöÌ, troöku uû přihnut k zemi, s čag nkem v ruce a kr tk fajk v hubě, v červenèm, uû hodně odřenèm bruncleku, na kerèm sa ale mosaznè gombìky svìtily jak ze zlata, ve lněnèj koöuli z voln ma ruk vami a po čèrnu vyöit m lèmečkem u krku; na noh ch obyčajně bìlè s kenè papuče, koû oböitè. Pod vysok m čèrn m klob kem ze öiröì střech - mil tv ř - ale Boûe, tu uû v m nemoûu vypodobniť tak jasno, jaksi sa ně ztr c v mlh ch, dyť je to ťanu takèj kolèj rok, co n m odeöèl. äak sa doûìl poûehnanèho st řì - 85 rok. (uk zka z povìdky J.Cedidly StařÌčkovy dělky, napsanè autorem kolem roku 1950) Z uveden ch uk zek je patrnè, ûe psan text v n řečì můûe mìt mnoho forem a kaûd autor uûìv k z znamu svèho vypr věnì různ ch způsobů. Pomineme-li nedůslednost v uûìv nì spr vn ch n řečnìch slov a jejich tvarů (někdy jde jen o česk text proloûen obecně zn m mi v razy z dialektu), vidìme, ûe v textech se objevujì hl sky, kterè n řečì nezn (ě, ů, ou), a naopak, někdy sch zì hl sky pro n řečì typickè (, ł, ĺ, ŕ a hl sky změkčenè). Pokud m b t vyj dřena spr vn původnì v slovnost, měly by b t určitè jednotnè z sady přepisu dodrûov ny. 3

4 Je vöak samozřejmě plně v moci autora i redakce, jakou formu z znamu zvolì. Je pravdou, ûe z znam textu v původnì archaickè podobě je velice těûkop dn a pro čten ře sloûit. Čten ř by při čtenì povìdek psan ch v n řečì neměl b t ruöen luötěnìm neběûn ch symbolů a pìsmov ch kombinacì vyjadřujìcìch n řečnì v slovnost; grafick obraz textu by se měl co nejmèně liöit od obrazu slov, jak jej m me zafixov n ze spisovnèho jazyka. Jde mu přece předevöìm o přìběh, zajìmav a trefn přirovn nì, vtipnè frazeologickè obraty a lidov rčenì, nikoli o stereotypně se opakujìcì hl skoslovnè n řečnì znaky. VydavatelÈ knih psan ch v n řečì proto vesměs pouûìvajì zjednoduöenèho z znamu, kter vypouötì hl sku ł, vynech vajì dlouhè samohl sky v muûskèm rodě u přìčestì minulèho. Obvykle takè doch zì k uplatňov nì krouûkovanèho ů mìsto tam, kde je to obvyklè ve SJ. Slova, kter začìnajì v n řečì na i/ì se zapisujì shodně se spisovnou transkripcì (jìdlo, jiskra ap.). UpouötÌ se zpravidla i od označov nì spodoby - pìöe se kde, nikdo, kdyû (nikoli gde, nigdo, dyö/gdyû) a takè vöak, vöecko, kdyby (mìsto öak, öecko, dyby), jakoû i jsem, jsi, jest (mìsto vyslovovanèho sem, si, ste, sme). N řečnì přìklonn podmìnkov spojka -i/-ji se pìöe ve shodě se spisovn m jazykem byl-li (nikoli b ł-i/ji). Jsou to sice obvykle nemalè z sahy do přepisu dialektu. Čten ř si je ale schopen n řečnì formy slov vytvořit, pokud m vůbec potřebu si je rekonstruovat. ZjednoduöenÌ neubere nic na kr se dialektu a čten ři značně usnadnì a zpřìjemnì četbu (dr. Balhar). V slovnost Slova by měla b t vyslovov na tak, aby se jejich zněnì co nejvìce blìûilo původnì v slovnosti n řečì, kter m naöi předkovè mluvili po dobu nejmèně 350 let ( ), tj. od jeho vzniku a ust lenì aû do doby, kter sv mi vlivy způsobila jeho z nik. Obecně platì pro v slovnost tyto z sady: 1) Odliöov nì tvrdèho a měkkèho ł, l[ľ], y, i ve v slovnosti (mladöì generace je uû ovlivněna působenìm SJ a vyslovuje uû spìöe střednì l a y). 2) Souhl sku v před samohl skou vyslovujeme v n řečì čistě a nezkresleně [vojvoda, v z, vakeöa, kov ř], stejně tak ji vyslovujeme v předponě [vchodiť, vlèzť, vraziť]. Avöak před souhl skou a na konci slova ji větöinou vyslovujeme jako f [např. děfča, doprotifky, FsetÌn, fčil, jałofčì, krèf, łafka, ofca, předeföeck m, Roûnof, zafčasu ap.], ve slovnìku je tato v slovnost označena symbolem [v/f]. 3) U slov začìnajìcìch na ji- (i na övu sloûenin) se obvykle vyslovuje i/ì bez hi tovèho j [Ìť, Ìdło, itrnica, dûìť], ve slovnìku označ. (i-). 4) Slabiky s ě po retnicìch b, f, m, p, v se vyslovujì zvl öť měkce. 5) Hl ska n před k a g m zvl ötnì nosovou, prodlouûenou (alveol rnì) v slovnost. 6) Hl ska i po měkk ch slabik ch û,ö,c,č,ř a obojetn ch z, s se obvykle vyslovuje tvrdě (tèměř jako tvrdè y), ve zvl öť markantnìch přìkladech je tato v slovnost uvedena přìmo ve slovnìku [cymb ł, cycek, sydła, syła, zyma, z pať apod.] značkou pro v slovnost. 7) Hl sky ĺ a ŕ se vyslovujì dlouze (jako tři spojenè hl sky, u ŕ se zřetelnou vibracì). 8) Ve v slovnosti bychom měli tak jako ve spisovnèm jazyce dodrûovat dèlky samohl sek (kr tk ch i dlouh ch) v souladu se z pisem. 4

5 Kromě těchto obecně platn ch z sad v slovnosti n řečnìch slov platily pro jednotlivè oblasti Valaöska jeötě určitè odchylky: a) v oblasti Frenöt tska doch zì pod vlivem laöskèho n řečì ke kr cenì dlouh ch samohl sek (fěrtuöek, błukať, gryčna, polaňka) a k měkčenì d, t, n před e; b) v oblasti jiûnìho Valaöska (Valaöskokloboucko, Brumovsko, ZlÌnsko) se v infinitivu u větöiny sloves neuûìv ť jako v ostatnìch č stech regionu, ale t (moset, dělat, chodit, ûat - v jimky viz tvořenì infinitivu sloves). Kromě toho staröì generace v tèto oblasti nevyslovovala ř, ale zřejmě pod vlivem slovenötiny jen r ("r k nì"); c) na Roûnovsku lze u staröì generace vypozorovat v někter ch slovech dlouûenì samohl sek v předposlednì přìzvučnè slabice (dûm, budète, křyčèła, nemjèli, udrûèła, kupov ly). Hl ska g ve spojenì s d na zač tku někter ch slov se na Roûnovsku a Karlo-vicku vyslovovala jako h (hdyû, hde, hdo); d) na VsetÌnsku (HovězÌ, Luûn, ale takè Hodslavice) se v minulosti vyskytovalo tzv."obałov nì", tj. v slovnost tvrdèho ł jako neslabičnèho u. PřÌzvuk PůvodnÌ n řečnì přìzvuk se nach zel na předposlednì slabice slova. Naöe staröì generace takovèho přìzvuku jeötě leckde pouûìv (u okna, co děł ö, takov, do kosteła, na VsetÌně). Dnes vöak i do n řečì pronikl přìzvuk na prvnì slabice nebo předloûce jako hlavnì a vedlejöìm se stal přìzvuk na slabice předposlednì (červenochvostek, devades t, na VsetÌně). Pravopis Z sady spisovnèho jazyka a jeho pravopisn pravidla (pokud se od nich n řečì neodliöuje) musì b t dodrûov ny i v z pisu n řečnìm. T k se to zejmèna psanì vlastnìch jmen, psanì velk ch pìsmen, psanì zkratek a značek, rozdělovacìch znamènek (tečka, otaznìk, vykřičnìk, střednìk, č rka, uvozovky, dvojtečka a po-mlčka). Slova přejat do n řečì z cizìch jazyků zapisujeme z sadně ve zněnì povalaötěnèm (UherčÌk, Rak se, Talij nsko, Saksi, renda, apatèka, hûflìferant, hystûryja). PÌsmeno x se obvykle přepisuje jako ks, v skyt pìsmene q a w je vz cn. TVAROSLOVÕ PODSTATN JM NA V n řečì, stejně jako ve SJ, je trojì rod (muûsk, ûensk a střednì); stejn je i počet p dů (v přehledu je zachov no i jejich pořadì). Pro určenì tvaru koncovky v rodech i p dech jsme zvolili vzory, podle nichû je moûno určit spr vnou koncovku. Aby nedoölo k z měně se SJ, byly vzory vybr ny z měrně ze slov n řečnìch. Ke kaûdèmu vzoru je přiřazen čìseln symbol (m1, û3, s2), kter bude uveden u vöech podstatn ch jmen v česko-valaöskèm slovnìku, jehoû vyd nì se připravuje. U tvarů nepravideln ch budou p dovè koncovky uvedeny přìmo u slova. Podstatn jmèna rodu muûskèho Vzory pro skloňov nì: (tvrdè) chłap, kł t, (měkkè) k ň, kroj, starosta (mìsto p n, hrad, muû, stroj, předseda) 5

6 m1 j.č. - 1.chłap, 2.chłap-a, 3.chłap-ovi, 4.chłap-a, 5.chłap-e!, 6.(o) chłap-ovi, 7. chłap-em mn.č. - 1.chłap-i (-È**/), 2.chłap- (- ch, -uv*/), 3.chłap-om, 4.chłap-y, 5.chłap-i!, 6.(o) chłap-och, 7.chłap-ama m2 j.č. - 1.kł t, 2.kł t-a, 3.kł t-u, 4.kł t, 5.kł t-e!, 6.(o) kł -tě, 7.kł t-em mn.č. - 1.kł t-y, 2.kł t- (- ch, -uv*/) 3.kł t-om, 4.kł t-y, 5.kł t-y!, 6.(o) kł t-och, 7.kł t-ama m3 j.č. - 1.k ň, 2.koň-a, 3.koň-ovi, 4.koň-a, 5.koň-u!, 6.(o) koň-ovi, 7.kon-ěm mn.č. - 1.kon-ě, 2.koň- (- ch, -uv*/), 3.koň-om, 4.kon-ě, 5.kon-ě!, 6.(o) koň-och, 7.koň-ama m4 j.č. - 1.kroj, 2.kroj-a, 3.kroj-i(u), 4.kroj, 5.kroj-u!, 6.(o) kroj-i(u), 7.kroj-em mn.č. - 1.kroj-e, 2.kroj- (- ch, -uv*/), 3.kroj-om, 4.kroj-e, 5.kroj-e!, 6.(o) kroj-och, 7.kroj-ama m5 j.č. - 1.starost-a, 2.starost-y, 3.starost-ovi, 4.starost-u, 5.starost-o!, 6.(o) starost-ovi, 7.starost- mn.č. - 1.starost-È, 2.starost- (- ch, -uv*/), 3.starost-om, 4.starost-y, 5.starost-È!, 6.(o) starost-och, 7.starost-ama Pozn mka: Ve 2.p. jedn.č. je u někter ch podst. jmen hromadn ch, l tkov ch a abstraktnìch slov, kter vyjadřujì něco nehmotnèho, koncovka -u (cukru, maku, hrachu, hładu, strachu, dechu, času). Pomnoû. jmèna končìcì na -ice (Karłovice, Vizovice, Jasenice) majì v 2., 3. a 6.p. mnoû. čìsla koncovky -ic, - ic m, -ic ch (Karłovic, Karłovic m, Karłovic ch). */ V oblasti Roûnovska a Karlovicka se ve 2.p. mnoû. čìsla uûìvala koncovka - ch, v oblasti Frenöt tska se ve 2.p. mnoû. čìsla uûìvala koncovka -uv. **/ U jmen označujìcìch obyvatele mìst, končìcìch přìponou -an, b v v 1.p. mn.č. koncovka -È (LhocanÈ, HověûanÈ, BrumovjanÈ, RoûnovjanÈ, KarlovjanÈ, LuöovjanÈ ). Podstatn jmèna rodu ûenskèho Vzory pro skloňov nì: (tvrd ) roba, (měkk ) duöa, (bez konc.) ûìûeň, złosť (mìsto ûena, růûe, pìseň, kost) û1 j.č. - 1.rob-a, 2.rob-y, 3.rob-ě, 4.rob-u, 5.rob-o!, 6.(o) rob-ě, 7.rob- mn.č. - 1.rob-y, 2.rob, 3.rob- m, 4.rob- ch, 5.rob-y!, 6.(o) rob- ch, 7.rob-ama û2 j.č. - 1.duö-a, 2.duö-e, 3.duö-i, 4.duö-u, 5.duö-o!, 6.(o) duö-i, 7.duö- mn.č. - 1.duö-e, 2.duö-Ì (-Ìch*/), 3.duö- m, 4.duö-e, 5.duö-e!, 6.(o) duö- ch, 7.duö-ama û3 j.č. - 1.ûÌûeň, 2.ûÌûn-ě, 3.ûÌûn-i, 4.ûÌûeň, 5.ûÌûň-i!, 6.(o) ûìûň-i, 7.ûÌûň- mn.č. - 1.ûÌûn-ě, 2.ûÌûň-Ì (-Ìch*/), 3.ûÌûň- m, 4.ûÌûn-ě, 5.ûÌûn-ě!, 6.(o) ûìûň- ch, 7.ûÌûň-ama û4 j.č. - 1.złosť, 2.złosť-i, 3.złosť-i, 4.złosť, 5.złosť-i!, 6.(o) złosť-i, 7.złosť- mn.č. - 1.złosť-i, 2.złosť-Ì (-Ìch*/), 3.złosť- m, 4.złosť-i, 5.złosť-i!, 6.(o) złosť- ch, 7.złosť-ama 6

7 Pozn mka: U slov podle vzoru duöa končìcìch v 1.p. na souhl sku je 4.p d rovněû bez koncovky (maöal, zem, ökřaň, kuchyň). Ve 2. p dě mn.č. u substantiv končìcìch v 1. p dě na -ca, -ica je tvar bez koncovky (brc, slibovic, tr vnic, noûnic, ûnic, ale ovec i ovcì). */ Na Roûnovsku a Karlovicku se se u vzoru û2, û3, û4 ve 2.p. mnoû. čìsla uûìvalo koncovky -Ìch. Podstatn jmèna rodu střednìho Vzory pro skloňov nì: (tvrd ) dřevo, (měkk ) hoře, h sa, (dlouh ) bolènì (mìsto město, moře, kuře, stavenì) s1 j.č. - 1.dřev-o, 2.dřev-a, 3.dřev-u, 4.dřev-o, 5.dřev-o!, 6.(o) dřev-u, 7.dřev-em mn.č. - 1.dřev-a, 2.dřev, 3.dřev-om, 4.dřev-a, 5.dřev-a!, 6.(o) dřev-och, 7.dřev-y s2 j.č. - 1.hoř-e, 2.hoř-e, 3.hoř-i/u, 4.hoř-e, 5.hoř-e!, 6.(o) hoř-i/u, 7.hoř-em mn.č. - 1.hoř-e, 2.hoř-Ì (-Ìch*/), 3.hoř-om, 4.hoř-e, 5.hoř-e!, 6.(o) hoř-och, 7.hoř-ama s3 j.č. - 1.h s-a, 2.h s-ata, 3.h s-ati, 4.h s-a, 5.h s-a!, 6.(o) h s-sati, 7.h s-atem mn.č. - 1.h s-ata, 2.h s-at, 3.h s-atom, 4.h s-ata, 5.h s-ata!, 6.(o) h s-atoch, 7. h s-atama s4 j.č. - 1.bolÈn-Ì, 2.bolÈň-, 3.bolÈň-Ì/, 4.bolÈn-Ì, 5.bolÈn-Ì!, 6.(o) bolèň-ì/, 7.bolÈn-Ìm mn.č bolÈn-Ì, 2.bolÈn-Ì (-Ìch*/), 3.bolÈň- m/om, 4.bolÈn-Ì, 5.bolÈn-Ì!, 6.(o) bolèň- ch, 7.bolÈň-ama Pozn mka: Podle vzoru dřevo se skloňujì takè substantiva zakončen na -isko (chłapisko, psisko, strnisko). U vzoru bolènì se v 1.p. jedn. čìsla vyskytuje takè koncovka -È (zelè, obilè). */ Ve 2.p. mnoû.čìsla u vzoru s2, s4 se na Roûnovsku a Karlovicku uûìvala koncovka -Ìch. PŘÕDAVN JM NA PřÌdavn jmèna jsou stejně jako ve SJ tvrd a měkk. Sv mi tvary vyjadřujì p d, čìslo a rod. Jejich skloňov nì se tèměř neliöì od SJ, pro n řečì vöak zvolìme rovněû odliönè vzory: dobr, zimnì (mìsto mlad, jarnì) 1.dobr, 2.dobrÈho, 3.dobrÈmu, 4.dobrÈho, 6.(o) dobrèm, 7.dobr m 1.dobr, 2.dobrÈj, 3.dobrÈj, 4.dobr, 6.(o) dobrèj, 7.dobr 1.dobrÈ, 2.dobrÈho, 3.dobrÈmu, 4.dobrÈ, 6.(o) dobrèm, 7.dobr m 1.zimnÌ, 2.zimnÌho, 3.zimnÌmu, 4.zimnÌ, 6.(o) zimnìm, 7.zimnÌm 1.zimnÌ, 2.zimnÌ, 3.zimnÌ, 4.zimnÌ, 6.(o) zimnì, 7.zimnÌ 1.zimnÌ, 2.zimnÌho, 3.zimnÌmu, 4.zimnÌ, 6.(o) zimnìm, 7.zimnÌm 1.dobřÌ/dobrÈ, 2.dobr ch, 3.dobr m, 4.dobrÈ, 6.dobr ch, 7.dobr ma 1.zimnÌ, 2.zimnÌch, 3.zimnÌm, 4. zimnìch, 6.(o) zimnìch, 7.zimnÌma PřÌdavn jmèna přivlastňovacì se skloňujì stejně jako ve spisovnèm jazyce, kromě 7.p. mn.č., kde m me koncovku -ov ma, -i(y)n ma, (otcov ma, matčin ma). Stupňov nì přìdavn ch jmen 7

8 Větöina přìdavn ch jmen můûe při srovn v nì zvl ötnìmi tvary, tak jako ve SJ, vyjadřovat trojì stupeň vlastnostì. Druh stupeň se tvořì přìponami -ejöì, -ějöì (modřejöì), -öì (horöì, tvrdöì) nebo -Ì (- ). TřetÌ stupeň tvořìme z druhèho stupně předponou n j- (n jnovějöì, n jmenöì). StaröÌ generace uûìvaly k vyj dřenì třetìho stupně vlastnosti takè pomocnèho slova sam (sam n jöikovnějöì, sam n jhoröì). Někter přìdavn jmèna se stupňujì nepravidelně. Z JMENA Stejně jako ve SJ zn me z jmena osobnì, přivlastňovacì, ukazovacì, t zacì, vztaûn, neurčit a z porn. Z jmena osobnì a jejich skloňov nì: 1. j, 2. mňa, 3. ně/mně, 4. ňa/mňa, 6. (o) mně, 7. mn 1. ty, 2. ťa/tebja, 3. tobě, 4. ťa/tebja, 5. ty!, 6. (o) tobě, 7. teb 1. on, 2. něho, 3. mu/němu, 4. ho, 6. (o) něm, 7. nìm 1. ona, 2. nì, 3. nì, 4. ju, 6. (o) nì, 7. ň 1. ono, 2. něho, 3. mu/němu, 4. ho, 6. (o) něm, 7. nìm 1. my, 2. n s, 3. n m, 4. n s, 6. (o) n s, 7. nama, -my 1. vy, 2. v s, 3. v m, 4. v s, 5. vy!, 6. (o) v s, 7. vama, -my 1. oni (ony), 2. nich, 3. nim, 4. jich, 6. (o) nich, 7. nima, -my Z jm. zvratnè: 2. sebe, 3. sobě/si, 4. sebe/sa (se*/), 6. (o)sobě, 7. seb */ jen na Frenöt tsku Z jmena ukazovacì a jejich skloňov nì: vzor tvrd - ten, vzor měkk - n ö 1. ten/n ö, 2. teho/naöeho, 3. temu/naöemu, 4. teho/naöeho, 6. (o) tem/naöem, 7. t m/naöìm 1. t /naöa, 2. tèj/naöèj, 3. tèj/naöèj, 4. t /naöu, 6. (o) tèj/naöèj, 7. t /naö 1. to/naöe, 2. teho/naöeho, 3. temu/naöemu, 4. to/naöe, 6. (o) tem/naöem, 7. t m/naöìm 1. tì/naöi, 2. t ch/naöich, 3. t m/naöim 4. t ch/naöich, 6. (o) t ch/naöich, 7. t ma/naöima, -my 1. ty/naöe, 2. tych/naöich, 3. tym/naöim, 4. ty/naöe, 6. (o) tych/naöich, 7. tyma/naöima, -my Pozn mka: Podle z jmennèho skloňov nì tvrdèho (ten) se skloňujì takè z jmena tente, tentehle, on, onen. Z jmena přivlastňovacì: patřì mezi ně zejmèna z jmena - m j, tv j, n ö, v ö, jeho, jejì, jejich a zvratnè přivl. z jmeno sv j. Z jmena t zacì: patřì sem z jmena - gdo/do, co, čì, ker, jak Z jmena vztaûn : řadìme k nim - gdo/do, co, ker, jak, čì 8

9 Z jmena neurčit : z jmena - nedo, neco, nečì, neker, nejak, dosik, cosik, čìsik, ker sik, jak sik, d le pak z jmena sloûen ze z jmen t zacìch a předpon (ne-, leda, gde(de)-, m lo-) a přìpon -sik, -kolvěk, jako např. (neco, ledagdo, ledaco, gdegdo, gdo-kolvěk, cokolvěk, m łogdo, vöecko, gdosik/dosik, nigdo, kaûd, s m, ten sam. Z jmena z porn : z jmena - nido, nic, nijak, ničì, û dn. Skloňov nì z jmen přivlastňovacìch, t zacìch, vztaûn ch, neurčit ch a z porn ch: Ve skloňov nì z jmennèm tvrdèm (podle vzoru ten) skloňujeme tato z jmena - ten, tento, onen, gdo, negdo, gdosi, ledagdo, gdegdo, m łogdo, gdeco, gdosi/dosi, negdo/nedo. Ve skl. z jmennèm měkkèm (podle vzoru n ö) skloňujeme z jmena - n ö, v ö, co, neco, cosi, ledaco, nic. Ve skloňov nì podle přìdavn ch jmen podle tvrdèho vzoru dobr skloňujeme z jmena - m j, tv j, takov, ker, jak, nejak, kaûd, vöecko, ten sam, s m, sam, nijak, û dn, sv j. Ve skloňov nì podle přìd. jmen podle měkkèho vzoru zimnì skloňujeme z jmena - jejì, čì, nečì, čìsi, ničì. ČÕSLOVKY Stejně jako ve SJ se v n řečì uplatňujì čìslovky z kladnì, řadovè, druhovè a n sobnè. Pouze některè se vöak liöì od SJ, a jen těch si vöimneme. ČÌslovky z kladnì (kolik?) - jeden, dva, tři/třè, ötyry/ötyřè,... sedum (sedn), osum (osn),...jeden st, ötrn st, sedumn st, osumn st, devatn st, dvacet, jedenadvacet,...ötyryadvacet,...sedumadvacet, osumadvacet,...ötyryaötyrycet, sedumaötyrycet, osumaötyrycet, sedum/osum/a sedumdes t, sedum/osum/aosumdes t,... sto,... tisìc, milijûn. OstatnÌ jako ve SJ. ČÌslovky řadovè (kolik t?) - prvnì druh, třetì, ötvrt, öèst, sèdm, Ûsm, ötrn st, sedumn st atd. ČÌslovky druhovè (koliker?) - dvojì, trojì, ötver, ötrn ster, sedumn ster,... ostatnì stejně jako ve SJ. ČÌslovky n sobnè (kolikr t, kolikan sobn?) - jedn c/jedenkr ť, dvakr ť, dvojn sobn, trojn sobn atd. ČÌslovky neurčitè - nekolik, tolik, moc, m lo, nekolikr ť, mockr ť, nekolik t atd. Skloňov nì čìslovek ČÌslovky řadovè, druhovè a n sobnè se skloňujì jako přìdavn jmèna vzoru tvrdèho (druh, Ûsm, trojì, dvojn sobn ) nebo měkkèho (prvnì, třetì, tisìcì, obojì, trojì). ČÌslovky z kladnì sto, tisìc, milijûn se skloňujì jako podstatn jmèna stejně zakončen (podle vz. m1, m4, m2). ČÌslovka jeden m z jmennè skloňov nì podle vzoru ten. ČÌslovky dva/dvě, oba/obě (4.p. = 1.p du), dv ch/ob ch ( 2. a 6.p d), dv ma/ob ma ( 3. a 7.p d). ČÌslovky třè, ötyřè se skloňujì: 2.p.třoch/ötyřoch, 3.p.třom/ötyřom, 6.p.(o) třoch/ ötyřoch, 7.p.třoma/ötyřma. 9

10 OstatnÌ z kladnì čìslovky (5 aû 99) majì jen dva tvary: pět, öest, atd. (v 1.a 4. p dě) a pěti, öesti atd. ve vöech p dech ostatnìch. NeurčitÈ čìslovky nekolik, tolik, kolik, moc majì takè jen dva tvary (1.p d = 4. p du), ostatnì p dy jen tvar nekolika, kolika, mnoha. ČÌslovka m lo (ve spojenì s počìtan m předmětem) je nesklonn (avöak 2.p. = m la). StojÌ-li sama o sobě, skloňuje se. SLOVESA V znam a tvořenì sloves i jejich mluvnickè v znamy (osoba, čìslo, čas, způsob, rod a vid) jsou stejnè jako ve SJ. Povöimneme si pouze rozdìlů. Infinitiv se tvořì přìponou -ť ke kmeni minulèmu: nès-ť, bra-ť, kupova-ť. Takto se tvořì infinitiv i u sloves s kmenem zakončen m na k nebo h (řècť, tł cť, mocť, pècť), slovesa s kmenem zakonč. na nu se neměnì na ou (min ť, kopn ť). Na jiûnìm Valaösku se infinitiv tvořì přev ûně přìponou -t (moset, ûat, pit, t hn t), avöak slovesa I. třìdy s kmeny končìcìmi sykavkami s a z majì (dle F. Bartoöe) v infinitivu -ť (hňèsť, jesť, kłasť, kysť, mň sť, nèsť, p sť, přasť, r sť, tř sť, vèsť, zesť, hryzť, lèzť, vèzť aj.), ostatnì slovesa tèto třìdy končì rovněû na t. Slovesa zvratn jsou spojena se zvratn m z jmenem sa (se), si (se jen na Frenöt tsku!). Koncovky osobnì nejsou u vöech sloves stejnè a jsou trojìho typu: jedn. čìslo: 1.os. -u(i), -Ìm, - m 2.os. -eö, -Ìö, - ö 3.os. -e, -Ì, - mnoû. čìs.: 1.os. -em(e), -Ìme, - me 2.os. -ete, -Ìte, - te 3.os. -, -, - Podle tvaru 3. os. jedn.čìs.přìtomnèho času je dělìme stejně jako ve SJ na 5 třìd: I. -e, II. - ne, III. -je, IV. -Ì,V. - (vzory pro časov nì jsou odliönè od SJ). */ Časov nì vzorů sloves I. třìdy a) vèzť (vezu, vezeö, veze, vezem(e), vezete, vez ); vez, vezme, vezte!; veza(ci); vèz/vèzł b) hr ť (hraju, hrajeö, hraje, hrajem(e), hrajete, hraj ); hraj, hrajme, hrajte!; hraja(ci), hr ł*/ c) vŕzať (vŕûu, vŕûeö, vŕûe, vŕûem(e), vŕûete, vŕû ); vrû, vrûme, vrûte!; vŕzaja(ci); vŕz ł **/ d) sècť (seču, sečeö, seče, sečem(e), sečete, seč ); seč, sečme, sečte!; seča(ci), sèk/sèkł */ e) třìť (třu, třeö, tře, třem(e), třete, tř ); tři, třime, třite!; třaja(ci); třèł **/ Časov nì vzorů sloves II. třìdy a) t hn ť (t hnu, t hneö, t hne, t hnem(e), t hnete, t hn ); t hni, t hnime, t hnite!; t hňa(ci); t h/t hł */ b) chytn ť (chytnu, chytneö, chytne, chytnem(e), chytnete, chytn ); chyť, chyťme, chyťte!; chytňa(ci); chyt/chytł c) sedn ť (sednu, sedneö, sedne, sednem(e), sednete, sedn ); sedni, sednime, sednite!; sedňa(ci); sed/sedł Časov nì vzorů sloves III. třìdy a) kuť (kuju, kujeö, kuje, kujem(e), kujete, kuj ); kuj, kujme, kujte!; kuja(ci); k ł **/ b) rabovať (rabuju, rabujeö, rabuje, rabujem(e), rabujete, rabuj ); rabuj, rabujme, rabujte!; rabuja(ci), rabov ł **/ Časov nì vzorů sloves IV. třìdy 10

11 a) kosiť (kosìm, kosìö, kosì, kosìme, kosìte, kosij ); kos, kosme, koste!; kosa(ci); kosìł **/ b) vrtěť (vrtìm, vrtìö, vrtì, vrtìme, vrtìte, vrtij ); vrť, vrťme, vrťte!; vrťa(ci); vrťèł **/ c) zněť (znìm, znìö, znì, znìme, znìte, znij ); zněj, znějme, znějte!; zněja(ci); zňèł **/ Časov nì vzoru slovesa V. třìdy vołať (voł m, voł ö, voł, voł me, voł te, vołaj ); vołaj, vołajme, vołajte!; vołaja(ci), voł ł **/ Časov nì sloves nepravideln ch byť (budu, budeö, bude, budem, budete, bud ); buď, buďme, buďte!; buďa(ci); b ł **/ jesť (Ìm/jÌm, Ìö/jÌö, Ì/jÌ, Ìme/jÌme, Ìte/jÌte, ij /jij ); jez, jezme, jezte!; jeďa(ci); jed/jedł věděť (vìm, vìö, vì, vìme, vìte, vij ); věďèł **/ chtěť (chcu, chceö, chce, chcem, chcete, chc ); chtěj, chtějme, chtějte!; chťa(ci); chťèł **/ U sloves I., II. a III. třìdy je 1.os.mn.č. oznam. způsobu přìt. času zakončena oproti SJ koncovkou -em (nesem, řeûem, berem, tłučem, idem), na Roûnovsku a VK je uûìv na koncovka -Ème (nesème), na Frenöt tsku koncovka -emy (něsemy). U sloves I. II. a III. třìdy je ve 3. os.mn.č. oznam. způs. přìt. času koncovka - (nes, ber, jed, umř ), u sloves IV. třìdy se vyskytuje koncovka -ij (prosij, trpij, učij sa) a u sloves V. třìdy koncovka -aj (děłaj, utěkaj, zavìraj ). U sloves II. třìdy se v přìčestì minulèm pouûìv tvar bez -nu- (t hł, chytł, sekł, spadł, uschł, k sł, tiskł). NepravidelnÈ sloveso byť se časuje v indik. prèz. takto: sg. 1. su/sem, 2. si, 3. je, pl. 1. sme/zme, 2. ste, 3. s. NepravidelnÈ sloveso jesť mìv v indik. prèz. vedle tvarů s j- takè tvary bez j- (jìm/ìm, jìö/ìö, jìme/ìme, jìte/ìte, jij /ij ). RozkazovacÌ způsob se uûìv jen pro 2. os. jedn. čìsla, 1. a 2. osobu mnoû. čìsla (vołaj!, vołajme!, vołajte!). PřechodnÌk přìtomn : jeho pouûìv nì bylo značně rozöìřeno. Pro vöechny rody se uûìvalo pouze dvou tvarů s koncovkami -a, -aci (beraci, buďaci, čekajaci, čujaci, d vajaci, hleďa/ci/, choďa/ci/, chyťa/ci/, obuďa/ci/ sa, řekňa/ci/ - řeci, stoja/ci/, přìjďa/ci/, učujaci, viďa/ci/, v jďa/ci/ apod.). PřechodnÌk minul se v n řečì neuûìval. PřÌčestÌ minulè se tvořì stejně jako ve SJ přìponami připojen mi ke kmeni minulèmu (-l, -ła, ło, li, ly, ly). V přìčestìch označen ch */ doch zì ve vöech osob ch k dlouûenì kmenovè samohl sky (nèsł, vèdła, vèzło, hr li), u označen ch **/ pak pouze v j.č. muûskèho rodu (kupov ł/kupovała, k ł/kuli, prosìł/prosiło), u neoznačen ch k dlouûenì nedoch zì vůbec (chyt/chytli, sed/sedło, jed/jedły).!!! - na Roûnovsku a Karlovicku se dlouûenì kmenovè samohl sky vyskytovalo u vöech sloves, ve vöech rodech (musèła, voł ło, pasème, kupov li), na Frenöt tsku naopak k dlouûenì nedoch zelo vůbec (vrtěł, kuł, vołał, chtěł, kupovał). PřÌčestÌ trpnè tvořìme rovněû přìponami ke kmeni minulèmu, tyto jsou vöak odliönè od SJ - (e)n /t, -(e)n /t, -(e)nè/tè, -(e)nì/tì, -(e)nè/tè, -(e)nè/tè (chv len /umyt, chv len /umyt, chv lenè/umytè,... chv lenì/umytì...) PodmiňovacÌ způsob přìtomn slovesa se vytvořì z přìčestì minulèho a tvarů bych, bys, by, bysme, byste, by (voł ł bych, tancovali bysme, chodili by, přìpadně takè abych, gdybysme). K vytvořenì podmiň. způsobu minulèho přid me přìčestì minulè slovesa b ti ( b ł,-a,-o,-i,-y, nebo b v ł,-a,-o,-i,-y - b ł bych voł ł, b v ł bych chťèł věděť). Jeho uûìv nì v mluvenè řeči bylo vöak jen ojedinělè. Čas budoucì se u sloves dokonav ch vyjadřuje tvary přìtomn mi (zavoł m, vr tìm sa), u nedokonav ch se budoucì čas vyjadřuje tvarem sloûen m z budoucìho času slovesa byť - budu, budeö, bude, budem, budete, bud a infinitivu (budu vołať, bud tancovať). 11

12 Čas minul se tvořì z přìčestì minulèho ( voł ł, hr ła, tancovali) a z přìt. tvarů slovesa b t (kromě 3.osoby) - sem, si, sme/zme, ste (voł ł sem, sed(ł) si, hr li sme, tancovali ste). U t zacì formy 2. os. j.č. minulèho času se uûìv takè zkr cen tvar slovesa b t - s mìsto si (např. vèzł s?, vŕz ł s?, sèkł s?, t hł s?, chytł s?, kosìł s?, vrťèł s?, voł ł s?, b ł s?, jedł s?, věďèł s?). U sloves zvratn ch se toto kr cenì neuûìv. PŘÕSLOVCE Stejně jako ve SJ vyjadřujì přìslovce i v n řečì různè bliûöì okolnosti dějů a předmětů (mìsto, čas, způsob, přìčinu a důvod), nebo označujì stupeň vlastnosti a mìru věci. PřÌslovce jsou slova neohebn a tvořì se větöinou od přìd. jmen přìponami -e a -o (přìpona -o je v n řečì častějöì - rovno, neskoro, słabo, tenko, vasko; dobře, okoličně...). Někter přìslovce mohou b t odvozena z přìčestì (stojačky, seďačky, klekačky apod.), nebo i přìponami -Èj (včilèj, prvèj, zasèj, kolèj ap.), -em (honem, k rem, sp tkem...), -k, -kaj (gdesyk, jaksyk, tadyk; dneskaj, toťkaj, henkaj ap.), - čko(y) (malučko, suchučko teplučko, pomalučky), - nko (lehunko, słab nko, malunko...), -y (nenazdajky, potichy, pom ły, poöepty, ötvernoöky, zdoły, zdomy, ap.). PřÌslovce odkud, odsud, odtamtud, pokud, posud, potud majì tři tvary (otkel/otk ť/otky, stuotel/stuoc ť/stuoty, stamotel/stamoc ť/ stamoty, pokel/pok ť/poky, posel/pos ť, potel/pot ť/poty). Druh stupeň přìslovcì se tvořì přìponami -öì, -čì, -ejöì (lehčì, horöì, těûöì, teplejöì...), -Èj (bliûèj, meňèj, pomeňèj, dalèj...) nebo se vyskytujì i bez koncovky (blìû, mèň, spěö...) TřetÌ stupeň se tvořì pomocì předpony n j- (n jmeňèj/n jmèň, n jpłyďèj, n jpěkňèj, n jzdravjèj...) PŘEDLOéKY, SPOJKY, Č STICE, CITOSLOVCE Jsou to slova neohebn a pro jejich uûitì v n řečì platì v plnèm rozsahu pravidla platn ve spisovnèm jazyce. Tato platnost se vztahuje samozřejmě jen na takov slova, kter se v n řečì uûìvajì. N ŘEČNÕ SLOVOTVORBA A OBOHACOV NÕ SLOVNÕ Z SOBY VE VALAäSK M N ŘEČÕ Podstatn jmèna JmÈna rodin se odvozujì od muûova přìjmenì. Nejčastěji je u přìjmenì nebo jeho přezdìvky koncovka -È, -Ì (KoöuťÈ, Vr ûlè, KopečtÌ, VrchovötÌ) u přìjmenì končìcìch na -k, -ek, - ec takè koncovka -i (ZajÌčci, äul ci, Ors ci, Adamci). JmÈna vdan ch ûen se tvořì od muûsk ch přìjmenì, přìpadně přezdìvek. NejčastějöÌmi koncovkami těchto jmen jsou -ka, -ena (Mikulč čka, Vr blìčka, KoňařÌčka, Pol öčena, Holčena, Zbrančena). JmÈna svobodn ch dcer se odvozujì od otcova přìjmenì přìponou -ova, -Èho (Vojtkova, Jochcova, Holcova, äťastnèho, HajnÈho, HrubÈho). JmÈna dom ck se tvořì podobn mi přìponami jako ve SJ, existujì vöak odchylky. U osobnìch jmen muûsk ch jsou častè koncovky -oö, -uö, -ek (Antoö, Mat ö, Janek, Vincek, OzÈfek). U ûensk ch jmen se v zakončenì často vyskytujì přìpony -a, -ča, -ina, -uöa, - na (Roz ra, Aneöa, Kača, Hanča, RozÌna, Maruöa, Mar na). JmÈna zdrobněl se v n řečì vyskytujì častěji neû ve SJ. TvořÌ se nejčastěji přìponami -ek, -ka, -ko (sklèpek, hoł bek, stromek, öenkèrka, putènka, sklènka), - öek (bř öek, koû öek), -ča (cèrča, pt ča, chud ča), -ica (łavica, truhlica, polica), -ec (ogarec, zvonec, chlèvec, stolec, zhłavec), -co, -ca (kolco, okènco, dvèrca, suknica, sanica). ZdrobněnÌ se vyjadřuje takè 12

13 koncovkou -eček, -ečka (k sìneček, cèrenečka, chvilenečka), zv öenì intenzity zdrobněnì lze dos hnout zdvojenìm přìponovè slabiky (k sìneneček, cèrenenečka, chvìlenenečka). JmÈna zveličel a zhruběl, vyjadřujìcì oproti z kladnìm slovům větöì mìru vlastnosti, jsou v n řečì poměrně čast m jevem. Mezi přìpony, jimiû jsou tvořeny, patřì nejčastěji -isko (chłapisko, psisko, dobračisko, koc řisko), -sko, -cko (rob-sko, babsko, telacko, jahňacko), - n (ham n, čah n, křikl n), -oň (křupoň, blboň, hłupoň, n toň), - č (k l č, f s č, kaf č, mał č), - l (noh l, břuch l, ok l, nos l), -ała, -ala (ť pała, k vała, oûrała, srala), -aňa (kabaňa, blbaňa). Podobně jako u zdrobnělin větöina těchto slov zesiluje z kladnì v znam slova a takè citov vztah mluvčìho ke zmiňovanèmu objektu. N zvy vlastnostì a povol nì se podobně jako ve SJ tvořì přìponami. Pro n řečì jsou typickè -osť (radosť, bujnosť, hł posť, m rnosť, starosť), -ota (ûebro-ta, dobrota, słota, istota), -stvo, - ctvo (pestvo, złodějstvo), - ř (bedn ř, stołař, sadař, hospod ř, koöìk ř), -ina (sedlačina, řezničina, dřina), -ista (h slista, cymbalista, basista). JmÈna nositelů vlastnostì tvořìme přìponami -ec, -ica (usmŕkanec, usople-nec, naf kanec, zavöivenec, darebnica), -oň (hłuchoň, blboň, křupoň), - č (břu-ch č, pupk č, nah č), -uöa (dobruöa, strakuöa). JmÈna obyvatelsk se odvozujì od mìstnìch přìponou -an, -jan, - k (Lipta-lan, Lhocan, Roûnovjan, Brumovjan, Hrozenkovjan, VsetÌň k, Mezř č k/-čan). JmÈna mìstnì se tvořì řadou přìpon, z nichû nejčastějöìm b v zakončenì na -isko, -iöče, - ňa, rňa, -Èrňa, -ovňa (rubisko, oranisko, hradiöče, kolňa, kov rňa, palèrňa, ovčìrňa, ledovňa). JmÈna hromadn jsou obvykle zakončena přìponou -ctvo, -ina (ptactvo, četina, letina). NejoblÌbenějöÌm zakončenìm jmen hromadn ch je přìpona -Ì (pr tì, pch čì/pch lì, lèöčì, bûřì, chach lì, chabaûdûì, vŕbì, kł čì, krkoöčì). JmÈna l tkov b vajì zakončena na -inec, - k, -ačka, -ica (kuřinec, trnč k, vlň k, chudačka, česnekačka, kyselica). JmÈna činitelsk (nositele děje) jsou nejčastěji zakončena přìponami -tel, -ač/ č, - k, -a, -ała/ala, -oň (kazatel, učitel, roznaöač, pomahač, tuł k, pij k, bŕłomta, oceba, nemrava, oûrała, r pała, brbłoň, ömatłoň). Substantiva dějov b vajì zakončena přìponami -Ì, -a, -ačka, -ba (topènì, vozènì, dûjènì, oprava, n jeza, noöa, paöa, zabijačka, öuchtačka, opletačka, ûè-nitba, sadba). PřÌdavn jmèna TvořÌ se ve větöině přìpadů stejně jako ve spisovnèm jazyce. PřÌdavn jmèna přivlastňovacì se tvořì obvykle koncovkami: -, -uv**/, -ova, -ovo, -in, - ina, -ino, -Ì, -sk /ck */; vyjadřujìcì l tkov původ: -ov, -ěn, -n ; mìstnì a prostorov : -nì, - ov, -it, -sk /ck */; vyjadřujìcì jakost: -at, -nat, -iv, -av ; značìcì podobnost: -ov, - ovit, -at, -nat ; vyjadřujìcì vlastnost: -n, -nì, -v, -av, -iv, -ačn, - cn, -kav. */ 1. p. mnoû. čìsla se u takto zakončen ch přìd. jmen tvořì koncovkou -öčì nebo -ččì. **/ -uv jen na Frenöt tsku! Na Brumovsku b vala u přìdavn ch jmen přivlastňovacìch koncovka -oj. PřÌdavn jmèna zesilujìcì činek jsou v n řečì často ûìvan. OdvozujÌ se přìponami - nsk, -at nsk (öirok nsk, dł hat nsk ). Typick m valaösk m zakončenìm je koncovka - cn, -ajzn, -čajzn (star cn, kyseł cn, velikajzn, öiročajzn ). K těmto přìdavn m jmènům patřì i ta, kter majì zdrobňovacì a citovou funkci. Mohou b t vyj dřena celou řadou přìpon: - učk, -unk, -ulink, -uöenk (malučk, chuďučk, bleďučk, uzunk, hłaďunk, teňulink, maluöenk ). Zv öenì intenzity zdrobněnì je moûno dos hnout zdvojenìm přìponovè slabiky (drobululink, maluluöenk ). Slovesa 13

14 U sloves, kter vyjadřujì expresivně pojat děj se tato tvořì přìponami -otať, - čiť, - oliť, - Ûniť (blkotať, drkotať, plkotať, ťapčiť, dropčiť, prdoliť, mrholiť, hûniť). Slovesa zdrobněl (mazliv ) tvořìme přìponou -kať, a zesìlenè -in/ynkať (huökať, hopkať, rypkať, čapkať, drckať, spinkať/spinunkať, čurkať/čurynkať, capkať/capinkať). Slovesa vyjadřujìcì zhrubělou kvalitu děje tvořìme přìponami - ňať, - zňať, - zgať, - ňať, - ňať, - zňať, - cn ť, -gať (bř ňať, pał zňať, trm zgať, chlach ňať sa, zgł ňať, ökrab ňať, zvor zňať, kop cn ť, chlop cn ť, zderygať, vŕzgať, ömarygať), nebo toho můûeme dos hnout změnou kmenovè souhl sky (dŕcať, gŕcať, gŕgať, gècať). I v n řečì, stejně jako ve SJ, se slovnì z soba měnila a vyvìjela. PůvodnÌ jednoduch lidov řeč zemědělců a pastevců byla ovlivňov na různ mi faktory a slovnì z soba se postupně rozöiřovala. Ke slovům typicky n řečnìm (odliön m) a těm, kter se shodujì s obecnou čeötinou (např. k ň, husa, koza, voda, ruka, kostel, cesta atd.) přibyla slova přejat z cizìch jazyků a nov slova, kter přinesla změna zemědělsk ch pracovnìch procesů i technick pokrok a rozvoj vöeobecnè vzdělanosti. NejvÌce cizìch slov bylo přejato z němčiny a slovenötiny, s nimiû obyvatelstvo přich zelo do styku nejčastěji. Tato slova byla pak v pozměněnè formě přejata i do n řečì (např. h reöt, kvèr, kvicht, prubovať, pucovať, hał öka, kon r, dereö, demogracija, krucifix atd.). Četnost slov přejat ch z jin ch jazyků nebyla tak v razn (to platì i o rumunötině, z nìû to bylo jen asi 30 slov zce se vztahujìcìch k salaönictvì ). Slova spojen s vědou se v běûnè lidovè mluvě nevyskytovala. Technick pokrok zasahujìcì do 2. pol. 19. stol. přinesl s sebou dalöì neb valè mnoûstvì nov ch slov, předevöìm v řemeslech a dopravě. I tato slova měla obvykle svè n řečnì ekvivalenty (např. ciment, tèr, ûent r, Èro, glajza, ötreka, raöpla, bicygl, repeť k atd.). Pro přijetì slova do n řečì byla vöak rozhodujìcì doba jeho vzniku. Slova vznikl po přelomu 19. stol. jiû nemohou b t povaûov na za n řečnì, neboť v tèto době byl jiû v voj n řečnì formy fakticky ukončen. Proto takè je zařa-zov nì nov ch slov spojen ch s rozvojem modernì vědy a techniky (jakoû i dalöìch slov z cizìch jazyků) do n řečì problematickè, jelikoû jejich n řečnì formy nebyly jiû vytvořeny (např. pad k, vrtulnìk, sbìječka, nadjezd, kosmonaut, počìtač, laser, radar, internet, digit lnì, tankovat, surfovat atd.). Je-li vöak uûitì takov ch slov v n řečnìm textu nezbytnè, neměla by jiû b t nijak měněna, ale uûìv na jako jin slova shodujìcì se se spisovnou či obecnou čeötinou, pouze s n řečnìmi odchylkami v tvaroslovì (počìtača, sbìječk, digit lnìma, surfuj ). Skladba V n řečì se tèměř v hradně jednalo o mluven projev. Ten byl ve svè podstatě vûdy sporn a jednoduch. Sloh psanèho textu, pokud je zpracov v n v n řečnì formě, by si měl proto v co největöì mìře zachovat tyto znaky a měl by samozřejmě obsahovat pouze takov slova, kter se v n řečì uûìvala. Větn skladba se od dneönì poněkud odliöovala a jejì formu je třeba vnìmat jako zastaralou. Proto bychom dnes v psanèm projevu měli přijmout ta pravidla, kter jsou platn ve spisovnèm jazyce, jak to činì větöina autorů, kteřì s texty psan mi v n řečì pracujì. 14

Pravopis i-y. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Pravopis i-y. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Pravopis

Více

... 4. 1 P Ř I J Í M A C Í Ř Í Z E N Í ..4 V O Š...

... 4. 1 P Ř I J Í M A C Í Ř Í Z E N Í ..4 V O Š... 2 0 1 2 / 2 01 V ý r o č n í z p r á v a o č i n n o s t i š š k o l n í k r2o0 1 2 / 2 01 Z p r a c o v a l : I n g. P e t r a M a n s f e l d o v á D o k u m e n t : I I V O S / I / S M 9 8 8 S c h v

Více

Dataprojektor, kodifikační příručky

Dataprojektor, kodifikační příručky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Prima 2 hodiny týdně Dataprojektor, kodifikační příručky Slovní druhy Objasní motivaci pojmenování slovních druhů Vysvětlí

Více

ůř Í ý Í Ť ý Á Ž Í Á ť Í ť ý ť Ť ě č ě Š ř ú ý š Č ř č ď ř Á Í Í ě ě ř ó ě č ř č ě ř š ě Á Í č ě Í Í Č É ě Š Í Č ě Í ě ů ů ů Č ý ú Ž ří Á Ý Í Á ÍČ ŽÍ Ý Ů ě č ě ě ě ř ě ě ó ž ž ě ýš ě ě ó ě ř ú ě ďý ě Ú

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

Český jazyk a literatura - jazyková výchova

Český jazyk a literatura - jazyková výchova Využívá znalostí získaných v předešlých ročnících. OPAKOVÁNÍ OPAKOVÁNÍ Vysvětlí pojmy: sl.nadřazené, podřazené a slova souřadná.uvede příklady. Rozpozná sl. jednoznač.a mnohoznačná. V textu vyhledá synonyma,

Více

Direct emailing na míru Emailing podle kategorií Traffic pro váš web Databáze firem SMS kampaně Propagace přes slevový portál Facebook marketing

Direct emailing na míru Emailing podle kategorií Traffic pro váš web Databáze firem SMS kampaně Propagace přes slevový portál Facebook marketing I N T E R N E T O V Ý M A R K E T I N G e f e k t i v n í a c í l e n ý m a r k e t i n g p r o f e s i o n á l n í e m a i l i n g š p i č k o v é t e c h n i c k é z á z e m í p r o p r a c o v a n é

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

1. Podstatná jména (substantiva)

1. Podstatná jména (substantiva) 1. Podstatná jména (substantiva) - názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, činností a vztahů - určujeme mluvnické kategorie: PÁD, ČÍSLO, ROD (životnost) + VZOR Druhy podstatných jmen a/ abstraktní

Více

Český jazyk Název Ročník Autor

Český jazyk Název Ročník Autor Pomůcka - Slabiky - foto 1. Pomůcka Psací tvary písmen 1. PL - Samohlásky 1. PL Slabiky - slova 1. PL - Souhlásky 1. PL Slova - věty 1. PL Souhlásky m, l, p 1. PL Tvoření slov 1. PL Souhlásky s, j, t 1.

Více

Získejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru

Získejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru J s m e j e d i n ý s l e v o v ý s e r v e r B E Z P R O V I Z E s v o u c h e r y p r o u ž i v a t e l e Z D A R M A! Z í s k e j t e n o v é z á k a z n í kzy v! i d i t e l n t e s e n a i n t e r!

Více

á é š Ž ř ž éčá é ý ů Ťž é á č ář é ž ý ř ú ý ď ť á Ú á ú Í ř á ř ř ž éčá Ť é ý ů é žší čí á Ťá ý č ý ů č é ď é ř ý é ď š š č ř ý Ý ů é á áš ň ú á é á ý é Ž é š á á á áň á Ž Ú ů é ž é á á ž č ř ý š ř á

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Mgr. Marie Mušková

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Mgr. Marie Mušková Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Poř. Číslo materiálu Předmět Ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program 1 VY_32_INOVACE_04_09 Český jazyk 1. ČJ - ověření učiva za 1.

Poř. Číslo materiálu Předmět Ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program 1 VY_32_INOVACE_04_09 Český jazyk 1. ČJ - ověření učiva za 1. Poř. Číslo materiálu Předmět Ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program Stran Stran celkem DUM 1 VY_32_INOVACE_04_09 Český jazyk 1. ČJ - ověření učiva za 1. pololetí ČJ - písemná práce Word 6 4 2 VY_32_INOVACE_04_10

Více

Číslovky. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Číslovky. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslovky MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu:VY_32_INOVACE_38_10 Tématický celek:gramatika, skladba, sloh

Více

POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ.

POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ. POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ. POPIS SYSTÉMU: NA ÚSTŘEDÍ FIRMY NEBO NA PRONAJATÉM SERVERU JE NAINSTALOVANÝ

Více

Í é čá í á ř í á ó ř é ď ň í á é č é ř á í á á á í í á á á á ď á é č á ó ů č á í ů č é é í Í é ů é ř í í ů í ď é ř é é í é í é é é á č é á á á é í ů í é á é Á Í Š Í É é á é í íčí ů Í ů é á á í ř é á é

Více

Í é É í ó ž á ó ý Ž á á ó ý í š ú Ó ř Ýí č ý Ó ř Ú í Ť ř č Ó ý Č ý Ó Ó ý ě Ž á Ž Ú ř Ž š á ýě š ě š š í í ě š ř ě š Ó ě úč ě š ě é óř ř Ó Ř Ó ý ř ý Ó ú Ó ý í éř ř ř é řč ň šé á é ěřé ý Ó Ó ý Ó ří é š á

Více

SADA VY_32_INOVACE_CJ1

SADA VY_32_INOVACE_CJ1 SADA VY_32_INOVACE_CJ1 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Mgr. Bronislavou Zezulovou a Mgr. Šárkou Adamcovou. Kontakt na tvůrce těchto DUM: zezulova@szesro.cz a adamcova@szesro.cz

Více

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova - zná pojem mateřský jazyk 1. Čeština jako mateřský jazyk MKV 4.4 - zná základní složky

Více

í Ý í í í ž ú í š š é í í í š ě ú ť í š š ě é íťě é É š ě ž í ě ó ó ú í ěž ó é í Č é š íí ž óí ě ž é í ó í é í ř í řě í ěž é úé í í í ú ě ř ó í ž í úé ó ú ú í í í š í í š Ý š é ř Á ú ó í í é úé íé ě í

Více

... 4. 2 P Ř I J Í M A C Í Ř Í Z E N Í

... 4. 2 P Ř I J Í M A C Í Ř Í Z E N Í 2 0 0 9 / 2 0 1 0 V ý r o č n í z p r á v a o č i n n o s t i š š k o l n í r o k 2 0 0 9 / 2 0 Z p r a c o v a l : I n g. P e t r a M a n s f e l d, o vm ág r. D a g m a r V l a d y k o v á D o k u m

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 TS Český jazyk 1 (Pravopis) Terasoft Vyjmenovaná slova doplňování i(í) nebo y(ý), chybné odpovědi jsou vypsány s uvedením správného pravopisu před vlastním testem je možné zvolit písmena, po kterých budou

Více

Český jazyk, 3. ročník 2014/2015

Český jazyk, 3. ročník 2014/2015 Tematický plán ZŠ Tichá Český jazyk, 3. ročník 2014/2015 Měsíc Učivo Poznámka Výstupy ŠVP ZÁŘÍ ŘÍJEN Opakování učiva 2. ročníku Význam slova Slabika, hláska, slovo Vlastní jména osob, zvířat, měst, řek,

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 3. Časová dotace: 8 hodin týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, členění slov na hlásky, dlouhé a krátké samohlásky

Více

Obsah. Předm luva / п M o tto /13. G ra m a tic k é n á z v o s lo v í /15

Obsah. Předm luva / п M o tto /13. G ra m a tic k é n á z v o s lo v í /15 Předm luva / п M o tto /13 G ra m a tic k é n á z v o s lo v í /15 I. V ý z n a m la tin y /2 3 1.1 P ř e d c h ů d c i la tin y ja k o m e z in á r o d n íh o ja z y k a /2 3 1.2 L a tin a ja k o m e

Více

Ť č č ó ó č č č ý č ď ý ď š ě ý ň ě ý ú Ó ý ě č ě č Š ě Ž ý ý ě č č Ú č ý Č ě ě Š ř ěťž ě č É ť Č č ř Ž ě š č č ě ě ú č ó ó č č ů ě ř ě š Ž š ě Ž č š ď č ěž ž č ň š ň ň ř č ň č ý š ě ý Č Ó č É Á Ý Š č

Více

15. Nic nejde vzít zpět Sextet: Katarina, Carmen, Aunt Inez, Garcia, Mayor, Jose

15. Nic nejde vzít zpět Sextet: Katarina, Carmen, Aunt Inez, Garcia, Mayor, Jose h=72 Em(add2) 15. Nic nejde vzít zpět Sextet: Katarina, Carmen, Aunt Inez, Garcia, Mayor, Jose 5 Em(add2) JOSE 9 D7 1 Am(add2) CARMEN Tennáh- lý zvrat tennáh - lý pád když lás Už nik - ka své o - tě -

Více

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: Jméno a příjmení autora: STŘEDNÍ ODBORNÁ

Více

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE... 2 2. PŘEHLED OBORŮ VZDĚLÁVÁNÍ... 3

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE... 2 2. PŘEHLED OBORŮ VZDĚLÁVÁNÍ... 3 2 0 0 8 / 2 0 0 9 V ý r o č n í z p r á vča i no n o s t i š k o l y š k o l n í r o k 2 0 0 8 / 2 0 Z p r a c o v a l : I n g. P e t r a M a n s f e l d, o vm ág r. D a g m a r V l a d y k o v á D o k

Více

Předklá daný materiá l sleduje v prvé řadě četnost a rozloženíposkytovatelů sociá lních služeb na územíhl. m. Prahy.

Předklá daný materiá l sleduje v prvé řadě četnost a rozloženíposkytovatelů sociá lních služeb na územíhl. m. Prahy. Plá nová ní sociá lních služeb v Praze jako obci a zároveň kraji se neobejde bez důkladný ch znalostí stá vající nabídky služeb. Potřeba přehledu poskytovatelů sociá lních služeb a jejich rozloženív rá

Více

Ú š šť ž Č Č Č Ž ž š š ž ž š š ď ď Č š š ž š š š Ú š š š š ď š š ď ž š š ď š ů ď ď š Í Ž ů ů ů ů ů š š Ú Í Í ť š š š š ž ů š š š š Ž ž ďš š š Íš Ž š Č š ž Ý ď š Ž š ď ť ž É š š Í š Ž š Č ž ď š Ň ž š óó

Více

Zájmena Pronomina Číslovky Numeralia Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Zájmena Pronomina Číslovky Numeralia Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Zájmena Pronomina Číslovky Numeralia Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 5.9.2009 Mgr. Jitka Riedlová Zájmena - Plnovýznamový slovní druh

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30 porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

Í Ě Ť Ž š Ž Éč č ž é ě ž ě é ě Í ž š ě é ž ž ž ě ž ž ň ě ž ž ž ž ž žš č ě č ž č č č ě č č ě ž ě ž č č š ě ě č ě ů ů š é č ě š é č ě ě č ů ž č č ě ě ě ž š é č š š é é ě ž é é é ě ě é ě ě š ě ž é é ů ů š

Více

Nabídka na firemní akce

Nabídka na firemní akce Nabídka na firemní akce S K Y D I V E A R E N A P R A H A Konference Teambuildingové aktivity Firemní večírky Ostatní firemní akce Dárek pro obchodní partnery a klienty Rozšíření benefitního programu pro

Více

Č t. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Františka Křižíka Učebna: P1 rozvrh platný od 1. 9. 2015

Č t. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Františka Křižíka Učebna: P1 rozvrh platný od 1. 9. 2015 Vyšší dbrn škla a řední průmyslv škla elekrechnick Franiška Křižíka Učebna: 1 rzvrh planý d 1. 9. 2015 Bakalři Vyšší dbrn škla a řední průmyslv škla elekrechnick Franiška Křižíka Učebna: 2 rzvrh planý

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Český jazyk a literatura 2. období 4. ročník Český jazyk pro 3. ročník II. část (Fortuna) Český jazyk pro 4. ročník I. část (Fortuna), Čítanka pro 4. ročník

Více

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka-sluch, rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin. Modelace souvislé řeči/tempo, intonace, přízvuk/ Hláska, slabika, slovo, věta,

Více

Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad

Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Projekt: Příjemce: Moravou Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Zařazení materiálu: Šablona: Inovace

Více

PŘÍDAVNÁ JMÉNA, ZÁJMENA, ČÍSLOVKY

PŘÍDAVNÁ JMÉNA, ZÁJMENA, ČÍSLOVKY PŘÍDAVNÁ JMÉNA, ZÁJMENA, ČÍSLOVKY Autor Mgr. Jiří Ondra Anotace Opakování základních pojmů a kategorií z oblasti ohebných slovních druhů (přídavná jména, zájmena, číslovky) Očekávaný přínos Procvičení

Více

č ý é ů é ý é é ž ó ž Č é ě ěš é ř ů ř ý ěž č ň č ý č é č ř ě é č é č ů č ž š ě ý ě š č ů ů é č é č ý é é ž č ě ě é ý č ě é č ů ě ů ě ý ů ě č é ř é č ď ř ě ýš č č č č č é é č ž č ě š ť ě ě ý ř é ž č ý

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 5. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas vymyslí

Více

ČESKÝ JAZYK 5. TŘÍDA

ČESKÝ JAZYK 5. TŘÍDA A) Mluvnice 1 - Obecné poučení o jazyce a abeceda a písmo b jak se lidé dorozumívají, funkce řeči c rozlišení prostředků mluveného a psaného projevu 2 - Zvuková stránka jazyka a slabiky a slabikování b

Více

Název materiálu. Význam slov. Slova souřadná, nadřazená, podřazená, procvičování.

Název materiálu. Význam slov. Slova souřadná, nadřazená, podřazená, procvičování. Název materiálu ročník SLUCHOVÁ DIFERENCIACE DÉLKY SAMOHLÁSEK 1 ZRAKOVÁ DIFERENCIACE KRÁTKÝCH A DLOUHÝCH SLABIK 1 VYVOZOVÁNÍ HLÁSKY S, SLUCHOVÁ PAMĚŤ 1 VYVOZOVÁNÍ HLÁSKY P, SLUCHOVÁ PAMĚŤ 1 ZRAKOVÁ ANALÝZA

Více

ú Í ŤÍ ď š ě ě ř šť Á Š É Š Ě š ě Č Č š ě é éř Í ě éč éř É šť ř é ě ý é Ž ů ů ň Č Č Č Š ř ý Ó ý š ě ý ř é ě ý Í ž š é š ě ě š ě é é ý é ě ý Ž éř Ž Š Ž ř Šť éř Í ř Č Č Č ě ý éř Í Ž ě ě ý éř Í ř šť ěř é

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 6. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 6. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. KOMUKIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Žák - vypravuje ústně i písemně, využívá jazykových prostředků vhodných k oživení vypravování, dodržuje časovou posloupnost, sestavuje osnovu vypravování; - popisuje ústně

Více

Ročník VI. Anglický jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy

Ročník VI. Anglický jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy Opakování IX. Přítomný čas prostý a průběhový Rozhovor, popis činností, porozumění textu Základní a řadové číslovky Práce s učebnicí Zájmena Práce s textem, dramatizace Slovní zásoba Hry, soutěže, práce

Více

é ž ý ížá é čí š ž é š Ó š ť š é é í í í í í ď ž ž ú á č áč č ř á ťá íč ý š ý š í š š ž š ř ý ó š č éž áž ž á á á šříš á š ř š é ú á ž ý š ý ř š í é í áč š í ú ú í š š č é š é ó é ž ž šš š ř ů é ř ř ř

Více

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince Cíl kursu: 1/rychlé osvojení češtiny na komunikační úrovni - rozvoj slovní zásoby 2/ pochopení základních pravidel systému jazyka druhy

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Tematický plán Český jazyk pro 4. ročník

Tematický plán Český jazyk pro 4. ročník Tematický plán Český jazyk pro 4. ročník Vyučující: Klára Dolanová Hodinová dotace: 7 hodin týdně Školní rok: 2015/2016 ZÁŘÍ 1. a UČ str. 3 9 Opakování (Věta souvětí; Význam slov; Slova s citovým zabarvením,

Více

GRAPE SC IPTV. více než televize

GRAPE SC IPTV. více než televize GRAPE SC IPTV více než televize Uz ivatelska pr i rucka TELEVIZE IPTV je digita lni televize, ktera je vzdy o krok napred. Tato televize Va m prina s i nadstandartni funkce a ten nejve ts i komfort pri

Více

TEMATICKÝ,časový PLÁN vyučovací předmět : český jazyk ročník : 5. x Školní rok_2014/ 2015 vyučující: Lenka Šťovíčková. Zařazená průřezová témata OSV

TEMATICKÝ,časový PLÁN vyučovací předmět : český jazyk ročník : 5. x Školní rok_2014/ 2015 vyučující: Lenka Šťovíčková. Zařazená průřezová témata OSV Školní rok_2014/ 2015 vyučující: Lenka Šťovíčková Září Opakovat učivo min. roč. Pozná kořen, předponu, příponu, koncovku. Vyhledá a tvoří slova příbuzná. SLOH: Vypravuje o prázdninách, sestaví osnovu,

Více

Získejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru

Získejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru J s m e j e d i n ý s l e v o v ý s e r v e r B E Z P R O V I Z E s v o u c h e r y p r o u ž i v a t e l e Z D A R M A! Z í s k e j t e n o v é z á k a z n í kzy v! i d i t e l n t e s e n a i n t e r!

Více

O jednom mučedníkovi nebo mučednici

O jednom mučedníkovi nebo mučednici 1. nešpory spočné texty O dnom mučedníkov nebo mučednc Jkub Pvlík 1. nt. - VI.F (Žlm 118-I.II) já Ke kž dé mu, př znám před svým kdo cem v neb. ke mně j. př zná před ld m, 2. nt. - VI.F (Žlm 118-III) ž

Více

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0963 II/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 4. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas čte s porozuměním

Více

Á Ž í é á ž é ří íší ě é ý á ě ý ž ů ý íší ě é ř ě ší ší ří ě ší é ě é ý ž á í ří ň ó ň ě ž ě ý á á ž á á é čá í í í í ší í čí íý é ř í á ř ž ž č ě ě ů é í í í á ě á é í é é ř á ý á í ý ů í ý í ů á é é

Více

í í ž á ů č ř í Íý ú ě é íč ě áčě ěř Í á ě čč áď ě á ý ý ěš é ú ě í é š ě í ž ří ě é šá ě ý á ě á é á ě é č Í í ě á ě ě é š Í á á Í Í ž á í á š š řě ě ř á Ž ě Í í í čí š á š ě ý ží č á ě í í š ě í ý á

Více

ú Š ň ú ú ů ž Č ů ó Ý ů š ú ú ů ů Ů ů ú Ů ů ť ž ú ú ú Ů ž ú ž ú Ů Ř ž ů ú ů Ý Ě ú ů ň ž Ř ň Č š ž Ř Č Š ž ž ň ž Š ž š ů š Ý ž ž ž š ž Š š š š ú ž š š ň ůš úš ž š ů ž Ý š ň š ž ž š š ů š ú š Č ů ů š ž ů

Více

ÁŠ Š Í É áš Š í é č á ó é á ší ě é š ů ě ě é í é á ž ď ě ů ží ě á í é ě é ě é é č í ž é ý ů ň č í ř ýš í ří í ž í á ů á á ů ď á ý í é á á í á í ě é í ř ž ě ě ě í ř ř ěž ž ě ě ž Š í é ř ž ž ď é č ř š ý

Více

Slovní druhy. Metodika: Pracovní list je určen ke skupinové i k samostatné práci. Jednotlivá cvičení jsou věnována jednotlivým slovním druhům.

Slovní druhy. Metodika: Pracovní list je určen ke skupinové i k samostatné práci. Jednotlivá cvičení jsou věnována jednotlivým slovním druhům. Slovní druhy VY_32_INOVACE_ČJL_542 Autor: Melanie Hozová Mgr. Použití: 6.- 9. ročník Datum vypracování: 5.9. 2012 Datum pilotáže: 17.9.2012 Metodika: Pracovní list je určen ke skupinové i k samostatné

Více

Á Š ř á ář Á É Í á š Ř ÁŘ á é ř č á ž é ř š ů ř á é ě š ď ř š šč Č á ě ý č ář é ď ý ý ř ě č ě ý Č Á Ě Ý Č ř ě ý č á š ž áš ě ž š ž č ě é č ě č éř ř š ý š ž á é áš č á ů á š š ř éž ř ý č á á ě ř á á ý ř

Více

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková ČÍSLOVKY VY_32_INOVACE_CJ_3_15 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti Druhy číslovek, skloňování číslovek, duálové skloňování

Více

3.3 SHODA V PŘÍČESTÍ MINULÉM - PŘEHLED 35 4 PRAVOPIS OSTATNÍCH SAMOHLÁSEK 37 4.1 Psaní -ů- uprostřed a na konci slov 37 4.2 Psaní -ú- na začátku a

3.3 SHODA V PŘÍČESTÍ MINULÉM - PŘEHLED 35 4 PRAVOPIS OSTATNÍCH SAMOHLÁSEK 37 4.1 Psaní -ů- uprostřed a na konci slov 37 4.2 Psaní -ú- na začátku a Obsah NĚKOLIK SLOV ÚVODEM 17 1 HLAVNÍ ZÁSADY V HLÁSKOSLOVÍ 19 1.1 Psaná podoba slov složených 19 1.2 Pravopis při zachovávání výslovnosti zdvojených souhlásek 19 1.3 Slova s počátečním j- 19 1.4 Spodoba

Více

Ť Ú Ž Ý Ý ě ě ě ý ů ě ů ů ě ů ů ř č ě č ď č ň ý š ě ž ř ě ý ě š ř š ž ý ý š š ý ě Ú ř ž ď ě ř ž ý ř š ý ČČ Č č ý ČČ Č Č Č Č ý Č Č Č Č Č Č Č ý č Ř š ř č ě ě Á ž Ž ě ě ě Šý ě ž ř ě ů č ž ě š š ý č ý ČČ

Více

ší č í á í ě ř ě ě š Í á í á ě š á á ř č é é ě é é é íí í ě í ý í áž í ž Í ť ě ý ě ě á í ý ů í ří éň ří é á Ó ž é í ž é ůž ý ě é é Ž é ř č ú ů ě ě š áš í í ř í ří í ó ý ý ů ý ů í č í Í ý í ý ý ů í á é

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 3. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

"Kancionálové" nedělní nešpory

Kancionálové nedělní nešpory "Kncionálové" nedělní nešpory Jkub Pvlík Jednotný kncionál obshuje pod č. 084 nedělní 2. nešpory zhudebněné Zdeňkem Pololáníkem. Většin textů je z neděle 1. týdne žltáře, ntifon k Mgnifict je schválně

Více

Test č.1 1. Napište slovo nadřazené těmto výrazům (1 bod) : háček, síť, vlasec, podběrák, návnada

Test č.1 1. Napište slovo nadřazené těmto výrazům (1 bod) : háček, síť, vlasec, podběrák, návnada Test č.1 1. Napište slovo nadřazené těmto výrazům (1 bod) : háček, síť, vlasec, podběrák, návnada 2. Vyberte větu jednoduchou (1 bod): a) Víš, v kolik se máš vrátit? b) Máme doma králíka, myšky a chameleóna.

Více

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň: Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 5.

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 5. Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 5. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas Žák: - ovládá plně

Více

Ý Á Í á á ý ř ź á á á č á á é ě ě š ř ů á č ě é Ę ý á ý ŕ ě ř ř ý ů á ě ě š ě á á ě ý á é á ý ý ů č á ć Í č ę ý á ě é ú ž é ú ů á ě ú ů ě ř ň á ů šř á ű ě ě š ě á ř ě żá á ź é č ě ě é ž ů ů ý ž é ř á é

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21. sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30. porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

Ý Á Ř é á ší ě ý ů á é ří á í á í í ěří ř á á í á ř č áš ý ý é á í Š ší é ů ř č ý ří Ž ě ý í á ý ó é č ý ý ó ý á í š čá í á Ž é á í Ž á í Í š ě ší ě ž í ě ě ě éř é žř č ó žč ě ěř ž á í ě é óž ý é ř í é

Více

PROCVIČOVÁNÍ TVARŮ A PRAVOPISU PODSTATNÝCH JMEN PODLE VZORŮ

PROCVIČOVÁNÍ TVARŮ A PRAVOPISU PODSTATNÝCH JMEN PODLE VZORŮ Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Vývoj českého jazyka

Vývoj českého jazyka Vývoj českého jazyka Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_07 Tématický celek: Historie a umění Autor: PaedDr. Helena

Více

č é é ý ů é Í č ě Í řĺč ě ĺ ĺ Č ř ř ů Í Řĺ ř é ě ý Ž č ř Ć č ú ĺ ĺ Ą ž é ě é Ž řĺ é č é č ý ě é ú é š ÍŽ ý Ú ě Í ř ř š é ř č ĺ é é ĺ ý ĺ Ů é Ú ř ř Ž ř é ě ř é ě ŠÍ č ř Í é Úč é é ú ĺ š ě ě Ž č é ř ý Ž

Více

Než zaklepete u zaměstnavatele

Než zaklepete u zaměstnavatele Než zaklepete u zaměstnavatele Úřad práce v Pardubicích Mgr. Lucie Tvarůžková Informační den o práci a podnikání, 24. 9. 2009 Informační centrum Pardubice Region Tourism Hlavníčinnosti a služby ÚP Poskytují

Více

Ó é ě é é Ť č é ě č ě č ž ě é č ěš é é é ž č é ě Ť č Ť ž é é ě ň č č č ú é Ť é ě č č é é Ž é é ž ě ě é ě ž š é ž ě ě ěč ě č Ť é Ť é é é ž č ě č š é ž ú ž ě ě ž ěč ž ž Í ě Ť ž Ť ě ě ž Í Ť ěč č é č ž č Ť

Více

ž ž Č ó Ú ý é ý Ú č č ý ě Ú ť š č ý č Č Č š é ý š é ž é é ď Ě š ú Š č úč ů úč ů ž úč ů ó č ě ž š š š š č č Č é šť é é é é é é š Ú č č ý ň ě č ý ě ě ůč ě č č č Ů ž č ý ě ů ě ě ý ú Ť ě ý ě ů ě ě ý ů Ť š

Více

ř ý ý ř é č ě é ě ě é ě č ě ř ů é ř ě č Šč é ě ě é š ú ů ů š é ýš é ř é ř é ě ě č ů é ů š ě é é é ů ě ů ě č ř ý ý š č ř č čů č é ů č ů č ě ýš č ý ů č é é ů ů ů ř š ě č ě ě ř é ř š ů š ú ů ř Šč š ě é ě

Více

ČÍSLOVKY (NUMERALIA) ČÍSLOVKY ZÁKLADNÍ - označují počet, pojmenovávají čísla

ČÍSLOVKY (NUMERALIA) ČÍSLOVKY ZÁKLADNÍ - označují počet, pojmenovávají čísla ČÍSLOVKY (NUMERALIA) - slouží jako slovní druh vyjadřující množství, a to buď počítané (vyjádřitelné čísly) nebo nepočítané (neurčité) - členíme je na číslovky základní, řadové, druhové a násobné a ty

Více

ď ě č č č ř ě č úě ň ú ď Ď Ť Ú ř ř Ň ě É ř ř ú č Ó É š Í ě ó ř ě úč Ú ó č ó ř ř É ř É É É ě É ú ě č ť ó É ď ť ú ě Ď É š úó ť úč Í Ý Á š ě ě ě š ť ř Ňů č ú Č č úč č ř Č ř Á Á ř ř ř ť š ě š ě ě ň č ň ě ú

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Do pisni ce z ghet ta do pro tek to rá tu z 21. 8. 1944 s po moc ným ra zít kem ŽRS v Pra ze. /Sou kro má sbír ka, SRN/

Do pisni ce z ghet ta do pro tek to rá tu z 21. 8. 1944 s po moc ným ra zít kem ŽRS v Pra ze. /Sou kro má sbír ka, SRN/ Do pisni ce z ghet ta do pro tek to rá tu s no vým po moc ným ra zít kem po pře jme no vá ní Ži dov ské ná bo žen ské ob ce na Ži dov skou ra du star ších v Pra ze. /ŽM/ Do pisni ce z ghet ta do pro tek

Více

Ý é ř á ě á č é í ř ě ší í é í í ó ř á í ý č é á í č í ř ě í ů í í ě í á š áží í ň í í á ý ž ě ší á é á č é ěšéá é č á ě ú í ř é č ý ň ě é ý ž é í í í á é á é í é ž ě í ř á í č é ý é í á á ý ó í á é íř

Více

Ř í č ň é á Í ů é ž é ú ý ř čá í ý í é ý ů í í ů á é č ý ý š ý ý ř í é ž š ý ý ž ý ý ů ý á Ž č š č ý č ř é ž é ší ý ý ř ý ý é ř é ř Ž í ě š ě í á í Ž ý č á ů ř ý š ý á é ý í ř ů ří é á á ů á ů á ů á ý

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Český jazyk a literatura 1. období 2. ročník Konopková, L.: Český jazyk pro 2. ročník 1. a 2.díl (Fortuna) Wildová, R.: Psaní a mluvnická cvičení 1. a 2.

Více

DOPLNÃK K INSTALA»NÕMU

DOPLNÃK K INSTALA»NÕMU DOPLNÃK K INSTALA»NÕMU A PROGRAMOVACÕMU MANU LU Pouze pro modely: S A-39 -A S P-39 -A S A-39 -B S P-39 -B S A-38 -A S P-38 -A S A-38 -B S P-38 -B Výrobce: NIVELCO Process Control Co.Ltd. H-1043 Budapest,

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti 2. porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti 3. respektuje základní komunikační pravidla

Více

Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk

Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk 2. období 5. ročník Počet hodin : 231 Učební texty : J. Štroblová, D. Benešová: Český jazyk pro 5. ročník

Více

Mgr. Petra Hrnčířová. Období tvorby Únor 2013. Střední vzdělání s MZ, čtyřletý maturitní obor 2. ročník. Český jazyk -morfologie.

Mgr. Petra Hrnčířová. Období tvorby Únor 2013. Střední vzdělání s MZ, čtyřletý maturitní obor 2. ročník. Český jazyk -morfologie. Anotace Tematický celek zaměřený na tvaroslovné jevy je zpracován do textového souboru, který lze použít pro více vyučovacích hodin k procvičení dané problematiky. Cvičení mají za úkol upevnit znalosti

Více

plynule čte slova ve větách, rozlišuje je sluchem i zrakem správně řadí slova ve větě, slabice používá znaménka ve slovech i větách samohlásky

plynule čte slova ve větách, rozlišuje je sluchem i zrakem správně řadí slova ve větě, slabice používá znaménka ve slovech i větách samohlásky ČESKÝ JAZYK 1.ROČNÍK žák skládá a rozkládá slova podle sluchu poznává jednotlivá písmena ve vztahu k jim odpovídajícím hláskám, rozlišuje písmo tiskací a psací skládá, rozkládá a čte všechny druhy slabik

Více

ą ý ú ý ý ýš Á é š ě é ž ř é é é é ý ú ý ý š ř é é é ě ř ě ů ý é é ý Ž é ř ý Í é ů ů ř ěž é ů š ě ě é š é š é é ř ž Č Č é ř é ě Ę ě ý é š ř é ě ě š ř ů é ě é ę ę ý ý ř ě ř ř é ř ý ů ě ě ě ě ě š ě ě ý ý

Více

Č í ý ř ň í é é ň ř ý í á ďé í ří í Ž č é í á é á í í á š č Í á é Č í áž é á Č é š č éč č é é ó č ří š í á á Ž Í ÁŠ ď á ž í ý á á ř í é é ž á á í é ž č í ž ří Ž á é ží éč í í í ř í á ř ý ž č í ž č á í

Více

č č Úč ě č ě č č č ů ů Č č Č š č č ů č ů Ú Š Ť č Ž Ž č Ž š š ě é ůž č Ž č ůž Ž é š ě č š é ůž é č é č é é č ůž č é ě š é č ůž š č š ů ě č Ž š ě č é ě č č ě ě š ě ů ůž š ě ž Ž é Ž ůž ž é š ě č š é Ž ě é

Více

Slovní druhy Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Slovní druhy Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Slovní druhy Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_25_04 Tématický celek: Gramatika, skladba, sloh Autor: Mrg. Libuše

Více