ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY V BRNĚ PŘEHLED VÝZKUMŮ. Brno 2008

Transkript

1 ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY V BRNĚ PŘEHLED VÝZKUMŮ 49 Brno 2008

2 PŘEHLED VÝZKUMŮ Recenzovaný časopis Peer-reviewed journal Ročník 49 Volume 49 Předseda redakční rady Head of editorial board Redakční rada Editorial Board Odpovědný redaktor Editor in chief Výkonná redakce Assistant Editors Technická redakce, sazba Technical Editors, typography Software Software Pavel Kouřil Herwig Freisinger, Václav Furmánek, Janusz K. Kozlowski, Alexander Ruttkay, Jiří A. Svoboda, Jaroslav Tejral, Ladislav Veliačik Petr Škrdla Balász Komoróczy, Marián Mazuch, Ladislav Nejman, Rudolf Procházka, Stanislav Stuchlík, Lubomír Šebela Pavel Jansa, Ondřej Mlejnek Spencer Kimball, Peter Mattis, GIMP Development Team 2008: GNU Image Manipulation Program, GRASS Development Team 2008: Geographic Resources Analysis Support System, Kolektiv autorů 2008: Inkscape, 0.46 Kolektiv autorů 2005: L A TEX 2ε Fotografie na obálce Cover Photography Adresa redakce Adress Vrcholně středověká lotová závaží z českých a moravských lokalit. Gruna, Hradisko (vlevo); Písek, u Šarlatského rybníka (v popředí); Vícov, Městisko (vpravo dole); Boskovice, hrad (vpravo nahoře). Srov. studii J. Doležela v tomto svazku. Foto P. Smékal. Medieval cup nested weights from czech and moravian sites. Gruna, Hradisko (left); Písek, u Šarlatského rybníka (front); Vícov, Městisko (bottom right); Boskovice, hrad (top right). Cf. the article by J. Doležel in this volume. Photo by P. Smékal. Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i Královopolská Brno pv@iabrno.cz Internet: ISSN MK ČR E Vydáno v Brně roku 2008 Copyright 2008 Archeologický ústav AV ČR, Brno, v.v.i. and the authors.

3 Zprávy o výzkumech za rok 2007: Paleolit a mezolit Hladilová, Š. 1997: Výsledky studia miocenních fosilií pavlovienských lokalit u Dolních Věstonic a Předmostí u Přerova (sbírky ústavu Anthropos MZM). Acta Musei Moraviae, Sci. Soc., 83, Hladilová, Š. 2005: Tertiary fossils, especially molluscs. In: J. Svoboda (ed.): Pavlov I Southeast. A Window Into the Gravettian Lifestyles. The Dolní Věstonice Studies, 14, Brno, Klíma, B. 1976: Die paläolithische Station Pavlov II., Přírodovědné práce ústavů ČSAV v Brně 10/4. Praha. Králík, M., Svoboda, J., Škrdla, P., Nývltová Fišáková, M. 2008: Nové nálezy keramických fragmentů a otisků v gravettienu jižní Moravy. Přehled výzkumů 49. Opravil, E. 1994: The vegetation. In: Pavlov I, excavations ERAUL 66 / The Dolní Věstonice Studies 2, Liege, Svoboda, J. 1990: Sídelní celek LP/1 4 v Dolních Věstonicích. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy, Brno, Svoboda, J. (ed.) 1994: Pavlov I, excavations ERAUL 66 / The Dolní Věstonice Studies 2, Liege. Svoboda, J. (ed.) 2005: Pavlov I Southeast. A window into the Gravettian lifestyles. The Dolní Věstonice Studies 14, Brno. Svoboda, J., Klíma, B., Škrdla, P. 2002: Soupis lokalit paleolitu a mezolitu. In: S. Stuchlík (ed.): Oblast vodního díla Nové Mlýny od pravěku do středověku, Spisy AÚ AV ČR Brno 20, Svoboda, J., Králík, M., Čulíková, V., Hladilová, Š., Novák, M., Nývltová Fišáková, M., Nývlt, D., Zelinková, M. (v tisku): Pavlov VI: An Upper Paleolithic living unit. Antiquity. Verpoorte, A., Žemla, M. 2000: Pavlov (okr. Břeclav). Přehled výzkumů 1999, Resumé The area to the west of the village of Pavlov (within site I) has been proposed for protection and conservation as a National Cultural Monument, however, building activities have been approved for the area to the east (site II). The discovery of a new site (Pavlov VI) in 2007 shows that the potential of this area rich in Paleolithic finds (Dolní Věstonice Pavlov) is still far from being exhausted. It was possible to predict the geographic location of the site with a high level of probability using our previously defined settlement-geographic model: the site is on a gentle slope at a standard altitude, slightly above 200 m a.s.l. Based on 14 C results and some archaeological characteristics, the site can be considered as a satellite of the large aggregation of Pavlov I. The site itself consists of one isolated settlement unit, approximately 5 m in diameter, surrounded by sterile loess. Its inner structure consists of a pit with traces of fire in the center, surrounded by kettle-shaped pits and with an accumulation of large mammoth bones on the side. These features are typical of the Gravettian settlement units in the area. Although the settlement unit is small, the site has yielded a rich inventory, including charcoal; faunal remains showing traces of human interference (two mammoth individuals probably a female with a kalb), horse, reindeer, wolf, fox, wolverine, bear, and hare; numerous lithic artifacts of the Pavlovian industry; two bone artifacts; decorative objects and molded and unmolded pellets of fired clay (Králík et al., this volume), some with imprints of dermatoglyphs, textiles and animal hair visible on their surfaces. The animal hair imprints on Paleolithic ceramics is the first such case ever recorded. PŘEROV (K. Ú. PŘEROV-MĚSTO, OKR. PŘE- ROV) Horní náměstí č. 26. Magdalénien. Krátkodobé sídliště? Systematický výzkum. Uložení: Muzeum Přerov. Jestliže v samotném jihozápadním ústí Moravské brány dominovala pravobřeží řeky Bečvy izolovaná vápencová skaliska Skalka a Hradisko, jejich přirozený protipól na levobřeží představovala travertinová kupa dnešní Horní náměstí (obr. 39). Horní náměstí v Přerově (v minulosti nazýváno též Horní město či Kopec) zaujímá plochu výrazného návrší, které vystupuje v rovinatém terénu na levém břehu řeky Bečvy a jeho nadmořská výška dosahuje m. Relativní převýšení vůči okolní nivě činí přibližně m. Jde o travertinovou kupu, která je delší osou orientována ve směru severozápad jihovýchod, přičemž její vrcholové plató má rozměry kolem m. Podle starších geologických posudků je tvořena porézními, zčásti rekrystalizovanými travertiny (Müller et al. 2001). Ze statigrafického hlediska by měly tyto karbonáty spadat do některého teplého výkyvu svrchního pleistocénu (Havlíček et al. 2007). Patrně za nejstarší zmínku o nálezu pleistocénního stáří, která je spojena s Horním náměstím, můžeme považovat zprávu z roku 1857, podle které byly údajně nalezeny kosti zvířete Megaterium mastodon. K nálezu došlo během výstavby sklepa měšt anského pivovaru v prostoru náměstí Na Marku, v místě pod bývalou baštou (úroveň domu č. 28). Popis místa nálezu je následující: v naplavenině v žlutém písku mezi skalisky se nacházely (Bayer 1893, 43). Tato geologická situace zachycená ve 2. pol. 19. století se nápadně podobá výsledkům současných výzkumů v suterénu domu č. 26 na Horním náměstí. Vzdálenost této polohy od domu č. 26, kterým se zabývá aktuální příspěvek, činí přibližně 30 metrů. Prokazatelně paleolitický artefakt byl nalezen ve zjišt ovací sondě na nádvoří přerovského zámku v roce Jde o zlomek listovitého hrotu z eratického silicitu, značně eolizovaný, který se však nacházel v druhotném uložení ve vrstvách novověkého stáří (Schenk, Moník, následující příspěvek). Tento příspěvek se zabývá výzkumem v suterénu domu č. 26, parcelní č. 330, při severní frontě Horního náměstí města Přerova. V roce 1987 zde proběhl první zjišt ovací průzkum vedený R. Procházkou (Procházka 1993, 115). Od roku 1998 s přestávkami do roku 2006 zde vedl výzkumy J. Kohoutek. Na doklady paleolitického osídlení na lokalitě upozornil J. Kohoutek (2001). Později se o něm zmiňuje J. Svoboda (2001).V obou pracích je lokalita přiřazena ke gravettienu, což byl vzhledem k neda- 254

4 Přehled výzkumů 49, Brno 2008 lekému sídlišti v Předmostí oprávněný předpoklad. Nyní ale nové nálezy charakteristických nástrojů umožnily kulturní příslušnost souboru překlasifikovat. V prostoru Horního náměstí vystupuje travertinové podloží místy nad úroveň současného povrchu terénu (tj. dlažby). Povrch travertinu byl výrazně upraven intenzivní stavební činností v období vrcholného a pozdního středověku. Na základě současně odkryté situace si lze alespoň částečně představit původní podobu povrchu travertinové kupy, která byla výrazně morfologicky členěna. Pod samotným domem č. 26 se nacházejí dva výrazné travertinové suky. Pod severní obvodovou (štítovou) zdí domu byla obnažena svislá travertinová stěna (výška více než 6 m). Na druhý travertinový útvar byly ve vrcholně středověkém období dozděny základy mohutné stavby, která byla J. Kohoutkem interpretována jako část původního královského hradu situovaného ve výhodné poloze nad brodem řeky Bečvy (Janiš, Kohoutek 2003, 357). Volný prostor (dutiny, deprese, pukliny, kapsy či převisy) mezi travertiny byl vyplněn složitým souvrstvím písčitých spraší, patrně i fluviálních a navátých písků (Havlíček et al. 2007). V blízkosti travertinových skal se v písčitém sedimentu vyskytuje velké množství menších i větších travertinových bloků, jejichž současná (sekundární) poloha napovídá, že byly přemístěny po svahu z výše položených míst. Tak tomu mohlo být i v případě nalezené štípané kamenné industrie; vzhledem ke skutečnosti, že úštěpy a čepele ležely poblíž jader, ze kterých byly odraženy, nelze vyloučit osídlení v průběhu ukládání těchto sedimentů. Celé souvrství má svažitost směrem k JJZ. Poloha s nálezy se nachází v nadmořské výšce přibližně 215,3 m. V roce 2006 byla část sedimentů z místa nálezu proplavena J. Svobodou. Žádné drobné nálezy, které by se daly na místě opracování (štípaní) kamenné suroviny očekávat, ale nebyly získány. V místě nálezu kamenných artefaktů byla získána kolekce osteologického materiálu, zejména koňských zubů. Podle M. Nývltové Fišákové však nepatří pleistocénní (Equus germanicus), ale holocenní formě koně (Equus callabus). Tomuto poznatku odpovídá i radiokarbonové datum 4430 ± 130 BP (GrA-12910, Svoboda 2001, po kalibraci je to 3133 ± 179 calbc), které z koňského zubu získal J. Svoboda a které odpovídá staršímu eneolitu, který ale nebyl na lokalitě prokázán. Během 7 let byla v suterénu domu č. 26 postupně získána kolekce 45 artefaktů. V surovinovém spektru dominují eratické silicity (84%). Jedno jádro (J2, celkem 5 ks) je z křemičité zvětraliny, která je i na okolních lokalitách běžná, takže bude lokálního nebo semilokálního původu. Pouze jedním kusem je zastoupen radiolarit. Kolekci doplňuje další křemičitá hornina, která připomíná limnosilicit. V technologickém spektru výrazně převažují čepele nad ostatními kategoriemi. Celkem jich kolekce obsahuje 22 (obr. 40:5 11,13,14,a,b,c,f,h,j,k), další 4 artefakty představují zlomky čepelí a jedna čepel má velmi jemnou (perličkovou) retuš (obr. 40:4). Dále kolekce obsahuje 11 úštěpů, jeden rydlový odpad a 3 nástroje. Jádra jsou v kolekci 3 (obr. 40:12,J1,J2). První je zlomek podstavy jádra s patrnou úpravou úderové plochy a s negativy odražených úzkých čepelí. Další jádro je mandlového tvaru, s připravenými dvěma podélnými vodícími hranami a částečně odkorněnou plochou mezi těmito hranami (obr. 40:J1). Těženo bylo ze dvou protilehlých podstav, nikoliv však zároveň a proti sobě, jak je tomu v bohunicienu. Prvně byla iniciována jedna podstava a poté, co těžba skončila zaběhnutím artefaktu, bylo jádro otočeno o 180 stupňů a byla iniciována druhá podstava. Z každé podstavy bylo odraženo pouze několik artefaktů (3 respektive 4), z nichž se vždy po dvou podařilo přiložit (a,b, respektive c,d). Dva úštěpy dokládají úpravu vodících hran (e,g) a jedna čepel (f) úpravu podstavy. Třetí jádro (obr. 40:J2) je oproti předešlému trochu masivnější, nebylo tak precizně připraveno, ale bylo opět těženo ze dvou protilehlých podstav. Přiložena byla čepel z hrany jádra (h) z jedné podstavy a série dvou čepelí (j,k) z druhé podstavy. Úpravu úderové plochy dokládá přiložený úštěp (i). Skupina nástrojů je tvořena čepelí s otupeným bokem a příčnou retuší (obr. 40:1), jemným vrtáčkem (obr. 40:2) a klínovým rydlem na proximálním konci čepele (obr. 38:3). První dva ze zmíněných nástrojů představují velmi charakteristické typy nástrojů pro magdalénien, a proto lze celou kolekci (případně její větší část; vzhledem k statigrafické pozici a přítomnosti nedalekého sídliště v Předmostí nelze zcela vyloučit i výskyt ojedinělých gravettských artefaktů) na základě jejich přítomnosti přiřadit k magdaléninu. Rysy magdaléninu má i rekonstruované jádro J1 dlouhé a úzké čepele jsou těženy z úzké hrany jádra, které je připraveno do mandlovitého tvaru (cf. polotovar z Adlerovy jeskyně v jižní části Moravského krasu, Svoboda 1999, obr. 97; Oliva 2003, Fig. 2:9). Lokalita Přerov-Horní náměstí, situovaná na travertinovém návrší ve strategickém prostoru při ústí Moravské brány do Hornomoravského úvalu, tj. nedaleko soutoku Bečvy s Moravou, tak dokresluje východní hranici rozšíření magdalénské kultury na Moravě. Nevyřešenou otázkou zůstává chronologická pozice souboru a jeho případná vazba na nejblíže položené lokality u Hranic na Moravě, případně na lokality Javoříčského nebo Moravského krasu. Podobná terénní konfigurace jako v Přerově- Horním náměstí byla snad kdysi i na návrší Skalka u Hranic na Moravě-Hlavicova jeskyně (Škrdla, Nývltová Fišáková 2007). Nutno ovšem zmínit, že jsou známy i nedaleké povrchové výšinné lokality magdaléninu. První je v Hranicích na Moravě (Klíma 1951), druhá, v poslední době zkoumaná P. Nerudou a Z. Nerudovou (v tisku), v Lošticích. Masivní vrtáčky jsou známy i z Předmostí (Absolon, Klíma 1977, Tafel 44, 45), kde ale tvoří pravděpodobně součást gravettského inventáře. Přestože se někteří autoři snažili vyčlenit na lokalitě Předmostí (G. Freund, L. Zotz) i magdalénský horizont, nezdá se být jeho přítomnost pravděpodobná. Spolu s artefakty štípané kamenné industrie byl nalezen soubor čtyř valounů z jemnozrnného silicifikovaného pískovce se stopami vysráženého uhličitanu vápenatého na povrchu. Tyto valouny byly nepochybně na místo přineseny z říčních teras či přímo z koryta řeky. Přestože na všech z nich je patrné odlomení/odštípnutí konce valounu, jednoznačné stopy pracovní činnosti na nich pozorovány nebyly. Pouze na povrchu tří z nich, překryty krustou uhličitanu vápenatého, jsou nepatrné stopy červeného 255

5 Zprávy o výzkumech za rok 2007: Paleolit a mezolit Obr. 39: Přerov. Kresebná rekonstrukce původní situace. Pohled od jihu. Skalka a Hradisko na pravém břehu Bečvy (A) a travertinová kupa s popisovanou lokalitou na levém břehu (B). Kresba Dalibor Hajda. Fig. 39: Reconstruction of the original situation. A view from the south. Skalka and Hradisko cliffs on the right bank of Bečva River (A), and a travertine outcrop with the described site on the left bank (B). Drawing by Dalibor Hajda. pigmentu (max. rozměr 0,5 cm 2, ostatní jsou ještě menší). Zdali se jedná o roztírané barvivo nebo jde o oxidy kovů, které se na povrchu vysrážely z okolního sedimentu, nelze jednoznačně rozhodnout. Pokud akceptujeme první možnost, mohlo by se jednat o podložky na roztírání barviv (případně i jiných hmot), o hrubotvarou industrii, která byla zanechána na tábořišti pro další využití v průběhu příští návštěvy site furniture ve smyslu klasifikace L. R. Binforda (1979). Výzkum dosud nebyl ukončen a je možné, že v budoucnu poskytne další informace. Důležitá by byla zejména absolutní datace souboru. Literatura Petr Škrdla, Zdeněk Schenk, Radim Zapletal Bayer, F. 1893: Přerovsko. Město i hejtmanství. Díl I. Přerov. Binford, L. R. 1979: Organization and formation processes: looking at curated technologies. Journal of Anthropological Research 35 (3), Havlíček, P. a kol. 2007: Přerov: kvartérně-geologické vyhodnocení archeologických výzkumů uskutečněných v roce 2005 (rukopis zprávy). Janiš, D., Kohoutek, J. 2003: Královské hrady východní Moravy a jejich úloha v mocenském a správním systému ve 13. a 14. století. Archaelogica Historica 28, Klíma, B. 1951: Nové nálezy na paleolitické stanici u Hranic. Acta mus. moraviae, Sci. soc. 36, Kohoutek, J. 2000: Přerov-Horní náměstí 2000, Rekonstrukce domu čp. 26. Nálezová zpráva.(č. akce 7/00), ÚAPP Brno. Kohoutek, J. 2001: Přerov (okr. Přerov). Přehled výzkumů 42, 120. Müller, V. a kol. 2001: Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : Praha. Neruda, P., Nerudová, Z. v tisku: Loštice I Výzkum nové magdalénienské stanice v oblasi střední Moravy. Archeologické rozhledy. Oliva, M. 2003: Geographie du Magdalénien morave sous l aspect economique et social. In S.A. Vasil ev, O. Soffer, J. Kozlovski (eds.): Perceived Landscapes and Built Environments. The cultural geography of Late Paleolithic Eurasia. Oxford: BAR International Series 1122, Procházka, R. 1993: Výzkumy v Přerově v r Přehled výzkumů 1989, 115. Svoboda, J. 1999: Čas lovců. Brno: AÚ AV ČR. Svoboda, J. 2001: K analýze velkých loveckých sídlišt : výzkum v Předmostí v roce Archeologické rozhledy 53, Škrdla, P., Nývltová Fišáková, M. 2007: Hranice (okr. Přerov). Přehled výzkumů 47, Resumé A collection of knapped stone artifacts was obtained during excavation works of a basement at house No. 26, on Horní naměstí (Upper Square), in the town center of Přerov. The artifacts were situated in sandy sediments overlying a travertine deposit. The assemblage includes 45 artifacts mostly made from erratic flint (84%), followed by silcrete of local or semi-local origin (5 items), radiolarite, and a piece of (probably) a limnocryptocrystalline siliceous rock. 256

6 Přehled výzkumů 49, Brno 2008 Obr. 40: Přerov. Vybrané nálezy. Fig. 40: Přerov. Selected finds. Blades constitute the most common technological type (22 pieces) (obr. 40:5-11,13,14,a,b,c,f,h,j,k), followed by 4 blade fragments, and a finely retouched blade (obr. 40: 4). Two of the three cores were refitted (obr. 40 ). The assemblage also contains 11 flakes, a burin spall, and 3 tools. The collection of tools include a truncated backed blade (obr. 40:1), a fine borer (obr. 40:2), and a dihedral burin on the proximal end of a blade (obr. 40:3). Based on diagnostic tool types, the collection is classified as Magdalenian. Four pebbles of silicified sandstone were collected nearby. They are manuports brought to the site from a river. Three of the pebbles have traces of red ochre on the surface, but it is difficult to say if it is a pigment used by humans or ferrous oxides formed naturally. 14 C dating of horse teeth found at the site yielded a recent date of BP (GrA-12910, Svoboda 2001, calibrated value: 3133 ± 179 calbc). 257