Porovnání výrobních oblastí z hlediska využívání dotací

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie Porovnání výrobních oblastí z hlediska využívání dotací Diplomová práce Vedoucí práce: Prof. Ing. Jan Křen, CSc. Vypracovala: Bc. Simona Prečanová Brno 2011

2

3

4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Porovnání výrobních oblastí z hlediska využívání dotací, vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. Dne podpis diplomanta.

5 PODĚKOVÁNÍ Děkuji prof. Ing. Janu Křenovi, CSc. za pomoc a odborné rady při zpracování diplomové práce. Dále děkuji všem, na základě jejichž pomoci a rad bylo možno tuto diplomovou práci vypracovat, chtěla bych jmenovat alespoň Ing. Kateřinu Mračkovou, Ing. Květoslavu Mazalovou, Janu Kouckou. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat celé své rodině, především manželovi a dětem, kteří mne po celou dobu mého pětiletého studia, s trpělivostí a pochopením, podporovali. Děkuji všem, kteří mi jakkoliv pomohli. Diplomová práce byla zpracována s podporou Výzkumného záměru č. MSM Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

6 ABSTRAKT Porovnání výrobních oblastí z hlediska využívání dotací Diplomová práce je zaměřena na analýzu dotační politiky v zemědělství a na využívání dotací v rozdílných půdně-klimatických podmínkách České republiky. Je uvedena charakteristika jednotlivých zemědělských výrobních oblastí a možné zdroje čerpání finančních prostředků dotací. Analýza rozdílů v čerpáním dotací v jednotlivých výrobních oblastech je založena na vyhodnocení reprezentativního souboru zemědělských subjektů, tvořeného stejným počtem zemědělských subjektů (50 v každé oblasti). Těchto 50 subjektů je tvořeno vždy 25 právnickými a 25 fyzickými osobami. Vybrané subjekty celkově obhospodařují vždy přibližně stejnou výměru půdy v každé výrobní oblasti (cca ha). Z provedené analýzy vyplývá, že dotační podpory jsou směřovány do zemědělsky méně produktivních oblastí. Na zvážení proto je efektivnost využívání dotačních prostředků, tj. zda je potřeba větší váhu přikládat údržbě krajiny nebo rozvoji zemědělské výroby a zabezpečení soběstačnosti České republiky v zemědělských komoditách. Klíčová slova: zemědělské výrobní oblasti, LPIS, Program rozvoje venkova, dotace, EAFRD, podpůrné programy

7 ABSTRACT Comparison of production regions based upon agricultural subsidies The thesis is oriented to analysis of subsidy policy in agriculture and the use of subsidies in Czech regions with different soil and climatic conditions. Characteristics of individual agricultural production regions are reported, as well as possible sources of subsidy funding. Analysis of differences in drawing subsidies in particular production areas is based on the assessment of a representative set of agricultural entities which is formed of the same number (50) of agricultural entities in each region. These 50 entities are always formed of 25 individual persons (family farms) and 25 legal entities (agricultural companies). The selected entities always farm about the same soil acreage in each production region (about ha). The analysis shows that subsidies are targeted at the less productive regions. Therefore efficiency of subsidies should be considered, i.e. whether weight should be primarily given to landscape management or to the development of agricultural output and achieving national self-sufficiency concerning agricultural commodities. Keywords: agricultural production regions, LPIS, country development programme, subsidy, EAFRD

8 OBSAH Charakteristika klimatických podmínek a zemědělských výrobních oblastí 1. ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Charakteristika klimatických podmínek a zemědělských výrobních oblastí Charakteristika klimatických podmínek v ČR Zemědělské výrobní oblasti ZVO historie ZVO současnost Rozdělení a stručná charakteristika jednotlivých ZVO LPIS Přehled a vývoj jednotlivých zemědělských dotací Program rozvoje venkova Podpůrné a dotační programy podle Zásad Dotace PGRLF METODIKA A MATERIÁL Reprezentativní soubor zemědělských subjektů v jednotlivých ZVO Přehled čerpání poskytovaných dotačních.titulů souboru zem.podniků Přehled čerpání dotací ZVO kukuřičná Přehled čerpání dotací ZVO řepařská Přehled čerpání dotací ZVO bramborářská Přehled čerpání dotací ZVO horská VÝSLEDKY A DISKUSE Celkové čerpání dotací ZVO kukuřičná Celkové čerpání dotací ZVO řepařská Celkové čerpání dotací ZVO bramborářská Celkové čerpání dotací ZVO horská Výsledky čerpání dotací za jednotlivé ZVO přímé platby - celkem Výsledky čerpání dotací za jednotlivé ZVO dotace neprojektové celkem Výsledky čerpání dotací za jednotlivé ZVO dotace projektové celkem Celkové výsledky čerpání dotací za jednotlivé ZVO ZÁVĚR... 72

9 7. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY PŘEHLED TABULEK A GRAFŮ PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK PŘÍLOHY Výrobní oblasti a přirozené zemědělské krajiny Mapa Zemědělských výrobních oblastí z roku Mapa Zemědělských výrobních oblastí podle ČUZK Mapa Zemědělských výrobních oblastí podle ČUZK Mapa LFA Méně příznivých oblastí Přehled výplat dotačních titulů SZP v letech Přehled o vývoji podpor PGRLF, a.s

10 1. ÚVOD Česká republika na počátku listopadu 2003 uložila v Římě ratifikační listiny o přistoupení do Evropské unie, splnila všechny své formální náležitosti ratifikačního procesu Smlouvy o přistoupení, čímž se spolu s Estonskem, Kyprem, Litvou, Lotyšskem, Maďarskem, Maltou, Polskem, Slovenskem a Slovinskem stala od 1. května roku 2004 členským státem Evropské unie. Jednou ze společných politik Evropské unie je Společná zemědělská politika (SZP). Jedná se o systém zemědělských dotací a programů. Nynější podoba Společné zemědělské politiky klade stále větší důraz na ochranu životního prostředí, na tvorbu a údržbu krajiny, bezpečnost potravin a pohodu zvířat. Do vstupu České republiky do Evropské unie byly dotace do zemědělství poskytovány prostřednictvím podpůrných a dotačních programů podle Zásad (národní dotace), a prostřednictvím různých předvstupních dotačních programů (Operační programy, SAPARD, NV 505/2000 Sb.) Po vstupu České republiky do EU se dotační politika výrazným způsobem změnila. Česká republika přistoupila na režim jednotné platby na plochu (Nařízení komise (ES) č. 2199/2003). Další možností čerpání dotací se stal HRDP, následně PRV. Podpůrné a dotační podpory podle Zásad rovněž zůstaly, v podstatě navazují na programy předchozích let, některé programy však byly ukončeny nebo přesunuty či jinak strukturovány. Tato diplomová práce je zaměřena na dotační politiku a porovnání výrobních oblastí z hlediska využívání dotací a částečně navazuje na mou bakalářskou práci, která byla zaměřena porovnání výrobních oblastí a poskytování dotací do zemědělství na úrovni regionu konkrétně okresu Přerov. 9

11 2. CÍL PRÁCE Cílem této práce je provést charakteristiku půdně klimatických podmínek jednotlivých výrobních oblastí, provést výběr reprezentativních souborů zemědělských podniků na nichž bude prováděno šetření využívání jednotlivých dotačních titulů. Od těchto vybraných reprezentativních zemědělských podniků získat údaje o dotacích poskytovaných těmto podnikům od vstupu České republiky do Evropské unie (2004). Po získání těchto údajů vyhodnotit úroveň a trendy uplatnění poskytovaných dotačních titulů v jednotlivých výrobních oblastech. Na závěr charakterizovat trendy nárůstu dotací v jednotlivých výrobních oblastech s využitím statistických metod. 10

12 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1.Charakteristika klimatických podmínek a zemědělských výrobních oblastí Charakteristika klimatických podmínek v ČR Zemědělství v České republice je poměrně pestré především díky rozmanitosti terénních i klimatických podmínek. Náš stát se nachází v mírném klimatickém pásu na přechodu mezi oceánským a kontinentálním klimatem, přičemž kontinentalita přibývá směrem k východu. Vzhledem k malé rozloze naší republiky se více než geografická poloha v zemědělství uplatňuje členitost terénu a výškové poměry. Z hlediska klimatu dělíme území České republiky na tři teplotní pásy (přirozené klimatické oblasti) teplá, mírně teplá a chladná oblast. V teplé oblasti se v dlouhodobém průměru vyskytuje více než 50 letních dnů v roce, kdy je maximální teplota vzduchu vyšší než 25 C. Tato oblast má 6 podoblastí. V mírně teplé oblasti je průměrná teplota vzduchu v červenci okolo 15 C. Tato oblast má 10 podoblastí. V chladné oblasti je červencová izoterma pod 15 C. Chladná oblast má 3 podoblasti Zemědělské výrobní oblasti ZVO historie Kategorizace zemědělské území pro různé využití v zemědělské praxi se v České republice prováděla od počátku dvacátých let minulého století (viz. Příloha č. 1 - Výrobní oblasti a přirozené zemědělské krajiny (NOVÁK a kol., 1925). Zemědělské výrobní oblasti jsou nejstarší kategorizací zemědělského území a jsou jedním ze tří v současné době uplatňovaných typů kategorizace zemědělského území. Zbývající dva typy kategorizace jsou méně příznivé oblasti (LFA) a zranitelné oblasti. Zemědělské výrobní oblasti a podoblasti charakterizují výrobní podmínky a využití zemědělského půdního fondu České republiky z hlediska půdně-klimatických podmínek území bez ohledu na administrativní hranice vyšších územních celků což jsou hranice a regiony. Tato kategorizace území vytváří základnu katastrálních území a zemědělských podniků, které v těchto katastrálních územích hospodaří. Na počátku minulého století sloužila tato kategorizace pro zemědělskou statistiku a to za účelem srovnávacího hodnocení podnikatelských subjektů, analýzy jejich produkčních a ekonomických výsledků a k tvorbě a ověřování různých cenových a jiných ekonomických opatření, rovněž také pro řešení 11

13 základních opatření regionální politiky v zemědělství. Na začátku šedesátých let minulého století byly zemědělské výrobní oblasti legislativně upraveny ve Vyhlášce MZe č. 213/1959 Úředních listů a sloužily nejen pro rozvržení sazeb zemědělské daně (Zákon 50/1959 Sb. O zemědělské dani), ale také pro statistické účely vydávání Statistických ročenek půdního fondu České republiky. Později tato kategorizace posloužila pro rajonizaci zemědělské výroby. (Němec, 2001). Území bylo členěno do čtyř výrobních typů kukuřičný, řepařský, bramborářský, a typ horského hospodářství. Příslušnost do jednotlivých výrobních typů byla dána podle pěti kritérií reliéf terénu, nadmořská výška, průměrná roční teplota, úhrn ročních srážek a genetický půdní typ. V roce 1989 byla rajonizace přepracována a bylo vytvořeno pět zemědělských výrobních oblastí kukuřično-řepařsko-obilnářská, řepařsko-obilnářská, obilnářsko-krmivářská, bramborářsko-obilnářská a pícninářská s nižším stupněm zornění. Od roku 1996 do roku 2003 se využívalo vymezení zemědělských oblastí a podoblastí z roku 1996 (viz Příloha č. 2). Česká republika byla rozdělena na pět výrobních oblastí (kukuřičná K, řepařská Ř, obilnářská O, bramborářská B a pícninářská P) a jedenadvacet podoblastí (K1 - K5, Ř1 - Ř5, O1 O4, B1 B4, P1 P3). Toto vymezení zemědělských výrobních oblastí a podoblastí bylo zpracováno na základě výsledků bonitace zemědělských půd v České republice, tzn. stanovení BPEJ což jsou bonitační půdně-ekologické jednotky. Rozdělení těchto zemědělských výrobních oblastí a podoblastí respektovalo současné tržně-ekonomické podmínky v zemědělství, agroekologické a produkční předpoklady území, při jejich tvorbě bylo přihlédnuto zejména ke strukturálním změnám, ke kterým došlo v zemědělství v letech (Němec, 2001) ZVO současnost Zemědělské výrobní oblasti vytváří třídící základnu katastrálních území pro účely zemědělské statistiky pro hodnocení podnikatelských subjektů a analýzy jejich produkčních a ekonomických výsledků. Z hlediska agroekologických a ekonomických předpokladů území se v současné době opět využívá rozdělení výrobních oblastí, které bylo legislativně upraveno ve Vyhlášce MZe č. 213/1959 Úředních listů. Byly vymezeny čtyři výrobní typy a jedenáct podtypů: 1) výrobní oblast kukuřičná (K), typ kukuřično-řepařsko-obilnářský, která se člení na podtypy K1, K2, K3 2) výrobní oblast řepařská (Ř), typ řepařsko-obilnářský, která se člení na podtypy Ř1, Ř2, Ř3 12

14 3) výrobní oblast bramborářská (B), typ bramborářsko-obilnářský, která se člení na podtypy B1, B2, B3 4) výrobní oblast horská (H), typ pícninářský s rozhodujícím zaměřením na chov skotu, která se člení na podtypy H1, H Rozdělení a stručná charakteristika jednotlivých výrobních oblastí 1) kukuřičná (K), typ kukuřično-řepařsko-obilnářský 2) řepařská (Ř), typ řepařsko-obilnářský 3) bramborářská (B), typ bramborářsko-obilnářský 4) horská (H), typ pícninářský s rozhodujícím zaměřením na chov skotu Největší část území České republiky patří do bramborářské výrobní oblasti (54,39%), druhou nejvíce rozšířenou oblastí je oblast řepařská (32,2%) třetí je oblast horská (8,16%) a nejmenší podíl zaujímá území zařazené do kukuřičné výrobní oblasti (5,21%). V příloze č.4 je uvedena mapa současně platných ZVO (Půda, 2009). Kukuřičná výrobní oblast je rozdělena do 3 podoblastí - K1 K3 Charakteristika KVO: reliéf terénu - rovný až mírně zvlněný nadmořská výška - do 250 m klimatický región - velmi teplý, suchý průměrná roční teplota o C průměrné roční srážky mm půdní typy - převládají černozemní a lužní půdy, nivní půdy a drnové půdy zrnitostní složení půdy - převažují hlinité a hlinitopísčité půdy hlavní zemědělské plodiny - ozimá pšenice, jarní ječmen, kukuřice na zrno, cukrovka, slunečnice, vojtěška, kukuřice na siláž, teplomilné zeleniny, teplomilné ovoce, vinná réva zastoupení na zem. půdním fondu ČR - 5,21 % 13

15 Kukuřičná výrobní oblast zahrnuje zemědělské území se základním výrobním zaměřením na pěstování kukuřice na zrno (osivo), cukrovky, velmi kvalitních pekařských pšenic, sladovnických ječmenů a většiny teplomilných plodin. Do této výrobní oblasti jsou zařazeny podniky převážně v klimatickém regionu VT (velmi teplý, suchý). Podoblast K1 v této oblasti jsou kromě cukrovky optimální produkční předpoklady pro pěstování kvalitní pšenice a sladovnického ječmene. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků větších než 9,-Kč/m 2. Rozhodující zastoupení je v okresech Břeclav, Znojmo a Brno-venkov. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 2,91 %. Podoblast K2 zahrnuje území s výraznou převahou nejproduktivnějších řepařských půd a s podobnými pěstitelskými předpoklady jako Ř1- kromě cukrovky, pšenice a sladovnického ječmene se zde pěstuje také chmel. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků větších než 8 a 9,-Kč/m 2. Rozhodující zastoupení je v okresech Hodonín, Břeclav a Znojmo. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 1,81 %. Podoblast K3 zahrnuje území s průměrným zastoupením nejproduktivnějších řepařských půd a s průměrnými podmínkami pro většinu plodin, pěstovaných v řepařské oblasti, ještě při vysoké kvalitě. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků větších než 7 až 8,-Kč/m 2. Rozhodující zastoupení je v okresech Hodonín, Znojmo a Břeclav. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 0,49 %. Řepařská výrobní oblast je rozdělena do 3 podoblastí - Ř1 Ř3 Charakteristika ŘVO: reliéf terénu - rovný až mírně zvlněný nadmořská výška m klimatický región - teplý suchý až teplý mírně vlhký průměrná roční teplota o C průměrné roční srážky mm půdní typy - převládají černozemní a hnědozemní půdy, nivní půdy zrnitostní složení půdy - převažují hlinité a hlinitopísčité půdy hlavní zemědělské plodiny - ozimá pšenice, jarní ječmen, cukrovka, rané brambory, ozimá řepka, slunečnice, vojtěška, kukuřice na siláž zastoupení na zem. půdním fondu ČR - 32,2 % 14

16 Řepařská výrobní oblast zahrnuje zemědělské území se základním výrobním zaměřením na pěstování cukrovky. Do této výrobní oblasti jsou zařazeny podniky převážně v klimatickém regionu T 3 (teplý, mírně vlhký) a zčásti i MT 3 (mírně teplý), pokud se v něm vyskytuje alespoň 25% orných půd vhodných pro pěstování cukrovky. Podoblast Ř1 v této oblasti jsou kromě cukrovky optimální produkční předpoklady pro pěstování kvalitní pšenice a sladovnického ječmene. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků v rozmezí 9 až 13,4,-Kč/m 2. Rozhodující zastoupení je v okresech Olomouc, Kolín, Přerov, Prostějov a Mladá Boleslav. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 12,44 %. Podoblast Ř2 zahrnuje území s výraznou převahou nejproduktivnějších řepařských půd a s podobnými pěstitelskými předpoklady jako Ř1- kromě cukrovky, pšenice a sladovnického ječmene se zde pěstuje také chmel. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků v rozmezí 8 až 9,-Kč/m 2. Rozhodující zastoupení je v okresech Nymburk, Louny a Hradec Králové. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 10,96 %. Podoblast Ř3 zahrnuje území s průměrným zastoupením nejproduktivnějších řepařských půd a s průměrnými podmínkami pro většinu plodin, pěstovaných v řepařské oblasti, ještě při vysoké kvalitě. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků v rozmezí 7 až 8,-Kč/m 2. Rozhodující zastoupení je v okresech Nový Jičín, Plzeň-sever a Rakovník. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 8,80 %. Bramborářská výrobní oblast je rozdělena do 3 podoblastí - B1 B3 Charakteristika BVO: reliéf terénu - středně zvlněný až silně svažitý nadmořská výška - od m klimatický región - mírně teplý vlhký až mírně chladný vlhký průměrná roční teplota o C průměrné roční srážky mm půdní typy - převládají hnědé půdy zrnitostní složení půdy - hlinitopísčité písčitohlinité půdy hlavní zemědělské plodiny - krmné obilniny, brambory, ozimá řepka, len, jetel luční, kukuřice na siláž zastoupení na zem. půdním fondu ČR - 54,39% 15

17 Bramborářská výrobní oblast zahrnuje zemědělské území, ve kterém rozhodující význam v tržní produkci mají obiloviny a některé technické plodiny jako například řepka. Na rozdíl od ostatních výrobních oblastí není tato oblast agroekologicky vyhraněna a z hlediska klimatických podmínek může zahrnovat jak přechody do oblasti řepařské, tak i bramborářské. Podoblast B1 převažují zde půdy s průměrnou produkční schopností - s poměrně dobrými podmínkami pro pěstování obilnin, krmných plodin a řepky olejné, avšak nejvýhodnější pro pěstování konzumních brambor. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků vyšší než 5,-Kč/m 2. Rozhodující zastoupení je v okresech Třebíč, Svitavy, Havlíčkův Brod, Domažlice a Tábor. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 26,10 %. Podoblast B2 zahrnuje území se slabě nadprůměrnými až průměrnými podmínkami pro pěstování konzumních a sadbových brambor a s průměrnými až slabě podprůměrnými pro pěstování obilnin a krmných plodin a řepky olejné. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků v rozmezí 4 až 5,-Kč/m 2. Rozhodující zastoupení je v okresech Benešov u Prahy, Příbram, Jindřichův Hradec, Třebíč. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 12,12 %. Podoblast B3 pěstební podmínky pro pěstování brambor jsou stále dobré, ve svažitých polohách z technologických důvodů méně vhodné. Pro pěstování obilnin, krmných plodin a řepky jsou podmínky až podprůměrné, ve vyšších podmínkách jsou vhodné pro len. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků v rozmezí 3 až 4,-Kč/m 2. Rozhodující zastoupení je v okresech Pelhřimov, Jihlava, Jindřichův Hradec, Trutnov, Bruntál a Třebíč. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 16,17 %. Horská výrobní oblast je rozdělena do 2 podoblastí - H1 H2 Charakteristika HVO: reliéf terénu - členitý terén s vysokou svažitostí nadmořská výška - nad 600 m klimatický región - mírně chladný vlhký až chladný vlhký průměrná roční teplota o C průměrné roční srážky - více než 700 mm půdní typy - převládají hnědé půdy zrnitostní složení půdy - převažují písčitohlinité, štěrkovité až kamenité 16

18 hlavní zemědělské plodiny - vysoké zastoupení luk a pastvin, ojedinělé podmínky pro pěstování polních plodin zastoupení na zem. půdním fondu ČR 8,16 % Horská výrobní oblast zahrnuje zemědělské území, ve kterém rozhodující význam mají plodiny určené k pícninářským účelům, dále jsou vhodné pro pěstování okopanin a olejnin. Podoblast H1 - pěstitelské podmínky pro většinu zemědělských plodin jsou podprůměrné, poměrně příznivé jsou podmínky pro pěstování sadbových brambor a lnu. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků vyšší než 1,5,-Kč/m 2. Rozhodující zastoupení je v okresech Český Krumlov, Bruntál, Žďár nad Sázavou, Jindřichův Hradec, Klatovy a Prachatice. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 3,67 %. Podoblast H2 pěstitelské podmínky pro většinu zemědělských plodin jsou podprůměrné až nevhodné. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou zemědělských pozemků v rozmezí 1 až 1,5,-Kč/m 2. Rozhodující zastoupení je v okresech Vsetín, Prachatice, Frýdek-Místek, Šumperk a Bruntál. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 4,49 % LPIS Zemědělsky užívaná půda musí být evidována, pokud chce její uživatel žádat o dotace vztahující se k zemědělské půdě. Evidenci a všechny změny (prostorové i časové) s ní spojené umožňuje téměř v reálném čase aplikace vytvořená k tomuto účelu, tj. informační systém LPIS. Systém LPIS, jehož název vychází ze zkratky anglických slov Land Parcel Identification System. K vybudování systému LPIS se Česká republika zavázala v roce 1999 Evropské Komisi. Zavázala se, že do vstupu do EU vybuduje nový systém evidence půdy založený na uživatelských vztazích (LPIS - registr půdních bloků ), neboť takový systém v ČR do té doby chyběl. V letech 2000 až 2002 firma Ekotoxa Opava s.r.o. vytvořila první offline řešení českého LPIS. Pomocí leteckých snímků byly zakresleny bloky užívané půdy a verifikovány s farmáři. V červnu 2003 nabyla účinnosti novela zákona o zemědělství, která upravila procesní pravidla pro aktualizaci českého LPIS. Off-line řešení LPIS se však ukázalo jako nedostatečné a velmi provozně problematické pro obsluhu evidence půdy podle požadavků zákona o zemědělství. Proto Ministerstvo zemědělství na počátku roku

19 rozhodlo o změně dodavatele technologie řešení a o změně filozofie řešení LPIS. Nové technologické řešení českého LPIS vyvinula v období leden až březen 2004 firma Sitewell s.r.o.. Český LPIS je tvořen primárně jako referenční registr půdy, který slouží na prvním místě jako podklad žádostí o dotace poskytované ve vazbě na zemědělskou půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V minulosti byl primárně používán Ministerstvem zemědělství - Zemědělskými agenturami (dnes Agenturami pro zemědělství a venkov), které předávaly data z LPIS zemědělcům. V současné době využívá systém stále více organizací (SRS, ÚKZÚZ, SZIF, SVS, ekologické organizace KEZ, Abcert, Biokont) a především zemědělci prostřednictvím Portálu farmáře. To mělo za následek, že byly postupně vyvinuty další moduly, které se postupně integrují v jeden velký, provázaný celek. V systému jsou detailně zpracovány data méně příznivých oblastí (LFA), envirovrsty, faktory potřebné pro provádění agroenvironmentálních opatření dle nařízení Rady (ES) 1257/1999. Kromě evidence půdy zde přibyly moduly evidence krajinných prvků, evidence rybníků, evidence umístění provozoven, evidence erozní ohroženosti půd. LPIS slouží ke kontrole dotací, jako nástroj pro monitoring dopadu opatření EAFRD, jako podklad pro evidenci ekologicky obhospodařované půdy a v neposlední řadě jako nástroj pro usnadnění aplikace omezení hospodaření z titulu nitrátové směrnice. Co se týká farmářů je základním cílem LPIS umožnit jim získávat v krátkém čase z LPIS kvalitní a srozumitelné údaje o jimi užívaných půdních blocích. Velkou pomocí pro farmáře je rovněž zobrazení vrstvy z Katastrálního úřadu ohledně vlastnictví parcel, možnost vedení evidence hnojení a evidence přípravků na ochranu rostlin. Spuštění portálu farmáře je ze strany farmářů hodnoceno jako velký přínos pro jejich práci a orientaci v dotacích a navazujících předpisech. Evidence využití půdy se podle novelizované právní úpravy člení na: - evidenci půdy, - evidenci objektů, - evidenci krajinných prvků. Evidence půdy Základní jednotkou evidence půdy je půdní blok o minimální výměře 0,1ha, který představuje souvislou plochu zemědělsky obhospodařované půdy a podle nové právní úpravy také souvislou vodní plochu využívanou pro účely chovu ryb, vodních živočichů a pěstovaní 18

20 rostlin ve vodním útvaru povrchových vod, pro účely provozováni rybnikářství podle zvláštního právního předpisu, nebo souvislou plochu zalesněné půdy, která byla v evidenci půdy vedena jako zemědělsky obhospodařována půda se zemědělskou kulturou podle 3i písm. a) až g) nebo k) zákona o zemědělství. Důležitou součásti evidence půdy jsou rovněž údaje týkající se omezení hospodaření z titulu nitrátové směrnice, obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, údaje týkající se zařazeni do horské oblasti, oblasti s jinými znevýhodněnými a oblasti Natura 2000 a dále údaje vztahující se k příslušnosti krajinného prvku. Evidence krajinných prvků Základní jednotkou evidence krajinných prvků je krajinný prvek, který představuje souvislou plochu, popřípadě jiný útvar, i zemědělsky neobhospodařované půdy, která plní mimoprodukční funkci zemědělství. Evidence krajinných prvků slouží především k zajištění kontrolovatelnosti plnění podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu. Krajinnými prvky, které jsou evidované v LPIS jsou meze, terasy, travnaté údolnice, stromořadí a solitér. Evidence objektů Základní jednotkou evidence objektů je objekt příslušející k hospodářství chovatele, představující jednotlivou stavbu, zařízení nebo místo v krajině, kde jsou evidována zvířata držena. Evidence objektů slouží především k zajištění prostorové identifikace míst, na kterých jsou hospodářská zvířata chována, což je nezbytné zejména při zavedení mimořádných veterinárních opatření. Celková výměra zemědělského půdního fondu České republiky k činí tis. ha, což je přibližně 54 % celkové rozlohy půdního fondu ČR (7 887 tis. ha). Proti roku 2005 došlo ke snížení rozlohy zemědělské půdy cca o 16 tis. ha, tj. o 0,38 %. Orná půda zaujímá tis. ha, chmelnice 11 tis. ha, z toho využívaných 5,3 tis. ha, vinice 19 tis. ha, ovocné sady 46 tis. ha, zahrady 163 tis. ha a trvalé travní porosty (louky a pastviny) zaujímají 980 tis. ha. Nezemědělská půda činí celkem tis. ha, přibližně 46 % (ČUZK, 2009). Graf 1. Přehled rozdělení zemědělského půdního fondu ČR k (ČUZK, 2009). 19

21 V evidenci půdy (LPIS) je v České republice zaevidováno ha; tj. 83,22 % z celkové výměry zemědělské půdy; z toho (ha): Tab.1 - Přehled zemědělské půdy v LPIS k (Portál Mze, 2011) orné půdy ,46 % travních porostů ,15 % chmelnic ,16 % ovocných sadů ,62 % jiné kultury 1293,74 0,04 % zalesněno 4431,69 0,13 % 3.3. Přehled a vývoj jednotlivých zemědělských dotací (SAPS,Top Up, LFA, AEO) Dotační politika České republiky se výrazným způsobem změnila vstupem České republiky do Evropské unie (1. května 2004) Nařízení Rady (ES) č. 1259/1999 ze dne 17. května 1999, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky, pozměněného aktem o přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska, umožňuje novým členským státům nahradit platby podle režimů podpor podle Článku 1 tohoto nařízení jednotnou platbou (jednotná platba na plochu - SAPS). Česká republika na režim jednotné 20

22 platby na plochu přistoupila (Nařízení komise (ES) č. 2199/2003). Tyto dotace jsou poskytovány prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu, kterému byla v roce 2004 udělena akreditace Platební agentury pro provádění opatření Společné zemědělské politiky, financované ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu. Vzhledem ke skutečnosti, že se od roku 2007 zásadně mění charakter Společné zemědělské politiky, byla SZIF dne 10. října 2007 udělena akreditace jako Platební agentuře pro provádění Společné zemědělské politiky financované z EAFRD pro programové období Rok 2004 V roce 2004 Česká republika schválila vyplacení národních doplňkových plateb Top-Up, do , ještě před vstupem do EU. Tyto platby umožnily žadatelům zmírnit období přechodu na systém plateb poskytovaných v rámci Společné zemědělské politiky, který platbu na plochu realizuje až v období po sklizni, tj. od a nikoliv, jak tomu bylo zvykem v ČR formou plošné zálohy a doplatku. Přímé platby (SAPS systém jednotné platby na plochu). Poskytnuto na kultury - orná půdy, travní porost, vinice, chmelnice, ovocný sad, jiná kultura. Národní doplňkové platby ( Top-Up národní navýšení úrovně přímých plateb) Členěné na: 1.A. platba na ornou půdu 1.B. platba na chmelnice 1.C. platba na bahnice a kozy 1.D. platba na krávy bez tržní produkce mléka 1.E. platba na skot 1.F. platba na osivo pícnin a lnu Podpora méně příznivých oblastí a oblastí s environmentálními omezeními (LFA dotace) v rámci Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP). Agroenvironmentální opatření (AEO) v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP). Rok 2005 Přímé platby (SAPS systém jednotné platby na plochu). Poskytnuto na kultury - orná půdy, travní porost, vinice, chmelnice, ovocný sad, jiná kultura. 21

23 Národní doplňkové platby ( Top-Up národní navýšení úrovně přímých plateb). Členěné na : Top-Up plodiny pěstované na orné půdě Top-Up len na vlákno Top-Up chmel Top-Up platba na chov přežvýkavců LFA dotace (podpora méně příznivých oblastí a oblastí s environmentálními omezeními) v rámci HRDP. AEO (agroenviromentální opatření) v rámci HRDP (Horizontální plán rozvoje venkova). Rok 2006 Přímé platby (SAPS systém jednotné platby na plochu). Poskytnuto na kultury - orná půdy, travní porost, vinice, chmelnice, ovocný sad, jiná kultura. Národní doplňkové platby ( Top-Up národní navýšení úrovně přímých plateb). Poskytnuto na : Top-Up plodiny pěstované na orné půdě Top-Up len na vlákno Top-Up chmel Top-Up platba na chov přežvýkavců LFA dotace (podpora méně příznivých oblastí a oblastí s environmentálními omezeními) v rámci HRDP. AEO (agroenviromentální opatření) v rámci HRDP (Horizontální plán rozvoje venkova). Rok 2007 Přímé platby (SAPS systém jednotné platby na plochu). Poskytnuto na kultury - orná půdy, travní porost, vinice, chmelnice, ovocný sad, jiná kultura. Národní doplňkové platby ( Top-Up národní navýšení úrovně přímých plateb). Poskytnuto na : Top-Up plodiny pěstované na zemědělské půdě Top-Up len na vlákno Top-Up chmel Top-Up platba na chov přežvýkavců Top-Up brambory pro výrobu bramborového škrobu 22

24 EP (platba na pěstování energetických plodin). SSP (oddělená platba za cukr). LFA dotace (Platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě) v rámci PRV. Natura 2000 ( Platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě) v rámci PRV. AEO (agroenviromentální opatření) v rámci HRDP (Horizontální plán rozvoje venkova). AEO (agroenviromentální opatření) v rámci PRV (Program rozvoje venkova Osy II.). Rok 2008 Přímé platby (SAPS systém jednotné platby na plochu). Poskytnuto na kultury - orná půdy, travní porost, vinice, chmelnice, ovocný sad, jiná kultura. Národní doplňkové platby ( Top-Up národní navýšení úrovně přímých plateb). Poskytnuto na : Top-Up platba na zemědělskou půdu vedenou v LPIS Top-Up len na vlákno Top-Up na pěstování chmele Top-Up na chmel (stav k ) Top-Up platba na chov přežvýkavců (stav k ) Top-Up platba na chov ovcí a koz Top-Up na chov krav bez tržní produkce mléka Top-Up brambory pro výrobu bramborového škrobu EP (platba na pěstování energetických plodin). SSP (oddělená platba za cukr). STP (oddělená platba za rajčata). 23

25 LFA dotace (Platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě) v rámci PRV. Natura 2000 (Platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě) v rámci AEO (agroenviromentální opatření) v rámci HRDP (Horizontální plán rozvoje venkova), AEO (agroenviromentální opatření) v rámci PRV (Program rozvoje venkova Osy II.). Rok 2009 Přímé platby (SAPS systém jednotné platby na plochu). Poskytnuto na kultury - orná půdy, travní porost, vinice, chmelnice, ovocný sad, školka, zelinářská zahrada, jiná kultura- rychle rostoucí dřeviny, jiná kultura-ostatní. Národní doplňkové platby ( Top-Up národní navýšení úrovně přímých plateb). Poskytnuto na : Top-Up platba na zemědělskou půdu vedenou v LPIS Top-Up len na vlákno Top-Up na pěstování chmele Top-Up na chmel (stav k ) Top-Up platba na chov přežvýkavců (stav k ) Top-Up platba na chov ovcí a koz Top-Up na chov krav bez tržní produkce mléka Top-Up brambory pro výrobu bramborového škrobu EP (platba na pěstování energetických plodin). SSP (oddělená platba za cukr). STP (oddělená platba za rajčata). LFA dotace (Platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě) v rámci PRV. 24

26 Natura 2000 (Platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě) v rámci AEO (agroenviromentální opatření) v rámci HRDP (Horizontální plán rozvoje venkova). AEO (agroenviromentální opatření) v rámci PRV (Program rozvoje venkova Osy II.). Rok 2010 Přímé platby (SAPS systém jednotné platby na plochu). Poskytnuto na kultury - orná půdy, travní porost, vinice, chmelnice, ovocný sad, školka, zelinářská zahrada, jiná kultura- rychle rostoucí dřeviny, jiná kultura-ostatní. Národní doplňkové platby ( Top-Up národní navýšení úrovně přímých plateb). Poskytnuto na : Top-Up platba na zemědělskou půdu vedenou v LPIS Top-Up na chmel (stav k ) Top-Up platba na chov přežvýkavců (stav k ) Top-Up Top-Up Top-Up platba na chov ovcí a koz na chov krav bez tržní produkce mléka brambory pro výrobu škrobu Dojnice (platba na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka). SSP (oddělená platba za cukr). STP (oddělená platba za rajčata). LFA dotace (Platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě) v rámci PRV. Natura 2000 (Platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě) v rámci AEO (agroenviromentální opatření) v rámci HRDP (Horizontální plán rozvoje venkova), AEO (agroenviromentální opatření) v rámci PRV (Program rozvoje venkova Osy II.). 25

27 3.4. Program rozvoje venkova Mimo jednotné platby na plochu, doplňkových plateb a plateb AEO (které jsou poskytovány od roku 2007 z OSY II. PRV), mají zemědělci další možnosti čerpání dalších dotací hrazených z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), na základě nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky, na základě Programu rozvoje venkova ČR na období (PRV) a to z OSY I OSY IV. Tyto dotace jsou rovněž poskytovány prostřednictvím akreditované platební agentury Státního zemědělského intervenčního fondu, zřízený zákonem č. 256/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Program rozvoje venkova zahrnuje následující opatření a podopatření : OSA I Zlepšení konkurence-schopnosti zemědělství a lesnictví Skupina Opatření I.1 Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací I.1.1. Modernizace zemědělských podniků I Modernizace zemědělských podniků I Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp.inovací) v zemědělství I.1.2 Investice do lesů I Lesnická technika I Technické vybavení provozoven I Lesnická infrastruktura I.1.3. Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům I Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům I Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp.inovací) v potravinářství I.1.4. Pozemkové úpravy 26

28 Skupina Opatření I.2 Opatření přechodná pro Českou republiku a ostatní nové členské státy EU I.2.1 Seskupení producentů Skupina Opatření I.3 Opatření zaměřená na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu I.3.1. Další odborné vzdělávání a informační činnost I.3.2. Zahájení činnosti mladých zemědělců I.3.3. Předčasné ukončení zemědělské činnosti I.3.4. Využívání poradenských služeb OSA II. Zlepšování životního prostředí a krajiny Skupina Opatření II.1. Opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy II.1.1. Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech II.1.2. Platby v rámci oblastí Natura 2000 na zemědělské půdě a Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES II.I.3. Agroenvironmentální opatření II Podopatření Postupy šetrné k životnímu prostředí II Titul Ekologické zemědělství II Titul Integrovaná produkce II Management integrovaná produkce ovoce II Management integrovaná produkce révy vinné II Management integrovaná produkce zeleniny II Podopatření Ošetřování travních porostů II Podopatření péče o krajinu II Titul Zatravňování orné půdy II Titul Pěstování meziplodin II Titul Biopásy 27

29 Skupina Opatření II.2. Opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy II.2.1. Zalesňování zemědělské půdy II První zalesnění zemědělské půdy II.2.2. Platby v rámci Natura 2000 v lesích II Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu II.2.3. Lesnicko-environmentální platby II Zlepšování druhové skladby lesních porostů II.2.4. Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů II Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření II Neproduktivní investice v lesích OSA III. Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Skupina opatření III.1 - Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova III.1.1.Diverzifikace činností nezemědělské povahy III.1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje III.1.3.Podpora cestovního ruchu Skupina opatření III.2 - Opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech III.2.1.Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby III Obnova a rozvoj vesnic III Občanské vybavení a služby III.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova Opatření III.3 - týkající se vzdělávání a informování hospodářských subjektů působících v oblastech, na něž se vztahuje osa III 28

30 III.3.1. Vzdělávání a informace OSA IV. Leader IV.1.1. Místní akční skupina IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie IV.2.1. Realizace projektů spolupráce Zde jsou uvedeny podrobnější příklady základních podmínek nejčastěji čerpaných dotačních titulů opatření z PRV OSA I Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví Rozvojová osa se člení na dvě priority, a na celkové finanční alokaci EZFRV se podílí 22,39 %. Priorita 1.1 Modernizace, inovace a kvalita Priorita Modernizace, inovace a kvalita zahrnuje skupiny opatření na podporu zemědělských podniků a jejich činnosti, zlepšování kvality a přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských produktů, lesního hospodářství a posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí. Na tuto prioritu je soustředěno maximální množství finančních prostředků 85,21 % prostředků určených pro osu I. V rámci toho je nejdůležitější oblastí podpora modernizace zemědělských podniků. Priorita 1.2 Přenos znalostí Priorita Přenos znalostí zahrnuje skupiny opatření na podporu odborného vzdělávání a využívání poradenských služeb subjektů podnikajících v zemědělství, potravinářství a lesnictví a dále opatření na podporu mladých zemědělců a předčasného ukončení zemědělské činnosti. Na tuto prioritu připadá v rámci priority 14,79 % finančních prostředků. OSA II Zlepšování životního prostředí a krajiny Rozvojová osa obsahuje tři priority a její váha na celkové finanční alokaci EZFRV činí 55,2 %. 29

31 Priorita 2.1 Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přidanou hodnotou a tradičních zemědělských krajin Priorita podporuje zvyšování biodiverzity v krajině a jsou zaměřená na ochranu přírodních zdrojů a je na ní alokováno 80,10 % prostředků osy II. Priorita 2.2 Ochrana vody a půdy Tato priorita podporuje zejména zachování kvalitního přirozeného vodního režimu v krajině pomocí vhodných zemědělských systémů. V rámci osy II je na ni určeno 14,76 % prostředků. Priority 2.3 Zmírňování klimatických změn Priorita podporuje snižování emisí skleníkových plynů a zachování funkce lesů. Podíl priority na celkovém objemu osy II činí 5,14 %. OSA III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Rozvojová osa se člení na tři priority a její relativní váha na finanční alokaci EZFRV činí 16,93 %. Priorita 3.1 Tvorba pracovních příležitostí a podpora využívání OZE Na tuto prioritu je v souhrnu plánován podíl finančních prostředků v rámci osy III ve výši 50 %, přičemž hlavní důraz je kladen na diverzifikaci zemědělských aktivit, podporu zakládání podniků a podporu cestovního ruchu. V rámci diverzifikace zemědělských aktivit je cílem zejména podpora energetické soběstačnosti venkova a naplnění závazků ČR k dosažení 8 % energie z obnovitelných zdrojů. Priorita je orientována na zajištění náhrady za očekávané úbytky pracovních příležitostí v zemědělství a potravinářském sektoru, a tím naplnění cílů Lisabonské strategie. Priorita 3.2 Podmínky růstu a kvalita života na venkově Priorita je orientována na zlepšení podmínek růstu a kvality života ve venkovských oblastech (infrastruktura, čistota vody v obcích, vybavenost kulturní s sociální infrastrukturou). Na prioritu 3.2 je v souhrnu plánován největší podíl finančních prostředků v rámci osy III 48 %. Priorita 3.3 Vzdělávání Priorita je zacílena na vzdělávání a informování hospodářských subjektů, na něž se vztahuje osa III. Priorita se podílí na celkové finanční alokaci osy III 2 % finančních prostředků. OSA IV Leader 30

32 Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s posílením řídících a administrativních schopností na venkově. Principy Leaderu jsou pro rozvoj venkova zvlášť dobrou metodou, neboť vedou k pozitivním efektům, plynoucím ze spojení různých subjektů, které ve venkovském prostoru působí. Místní akční skupiny, využívající principu Leaderu, nejsou protikladem k místní samosprávě, ale vhodně ji doplňují v úsilí o obnovu a rozvoj obcí a přispívají i k rozvoji zemědělství a péči o přírodu a krajinu. Významné jsou mnohaleté zkušenosti obcí, svazků obcí a místních akčních skupin s programováním rozvoje a s přípravou a realizací projektů (POV, SAPARD, LEADER ČR, OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství). Pozitivním poznatkem z programů, které dosud využívaly metody Leader, je skutečnost, že místní akční skupiny si plně uvědomují nezbytnost vytváření zásobníků kvalitních projektů, v zájmu využití a náležitého zhodnocení místních specifik na programovací období EU a reálné využití Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova jako nástroje Společné zemědělské politiky EU. I přes krátkodobé zkušenosti s metodou Leader v České republice je možno uvést, že dosavadní výsledky ukázaly na její jedinečnost a mimořádný přínos pro rozvoj venkovských mikroregionů. V podmínkách České republiky, kde dosud mnohdy přetrvává způsob myšlení, orientovaný na někdejší centrální řízení s cíleným omezením místních a individuálních iniciativ, je tato nová metoda výrazným inovačním prvkem, který na místní úrovni poskytuje dostatečný prostor pro aktivní zapojení všech venkovských subjektů do rozvoje mikroregionů, včetně přenesení odpovědnosti za výsledky této činnosti na místní úroveň. Priority, cíle a opatření osy IV IV.1.1. Místní akční skupina IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie IV.2.1. Realizace projektů spolupráce V rámci Programu rozvoje venkova zemědělci kromě nejvíce využívané Osy II Zlepšování životního prostředí a krajiny Agroenvironmentální opatření, Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech nejvíce využívají Osu I, podopatření I.1.1. Modernizace zemědělských podniků poskytující investiční podpory na stavby a technologie pro živočišnou a rostlinnou výrobu. 31

33 I Modernizace zemědělských podniků Podpora je zaměřena na investice, které zlepšují celkovou výkonnost zemědělského podniku za účelem zvýšení jeho konkurenceschopnosti. Prioritní oblastí je podpora welfare zvířat a biobezpečnost. Cílem podopatření je zlepšení ekonomické výkonnosti podniků prostřednictvím lepšího využití produkčních faktorů a zvýšení konkurenceschopnosti. Podporu lze poskytnout na: investice do zemědělských staveb rekonstrukce a výstavba nových staveb, včetně nezbytných manipulačních ploch, pro živočišnou výrobu podpora se týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, koní a drůbeže: - výstavba nebo rekonstrukce ustájovacích prostor a chovatelských zařízení, - výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro druhotné produkty živ.výroby, - výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro objemná krmiva. investice do techniky a technologií pro živočišnou výrobu podpora se týká chovu skotu,prasat, ovcí, koz, koní a drůbeže, investice do zemědělských staveb (rekonstrukce a výstavba nových staveb) pro rostlinnou výrobu, včetně: -výstavby či rekonstrukce skladovacích prostor pro produkty rostlinné výroby, -výstavby či rekonstrukce nosných konstrukcí trvalých kultur, -nezbytných manipulačních ploch. investice do techniky a technologií pro rostlinnou výrobu, včetně pořízení a obnovy závlahových zařízení, stavební a technologické investice do zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové a odpadní biomasy pro energetické a materiálové účely, včetně nezbytných manipulačních ploch, investice do techniky pro tvorbu a údržbu krajiny. Dotace je poskytnuta formou příspěvku na vynaložené způsobilé výdaje (do 60 %). Částka způsobilých výdajů na jeden projekt je v rozsahu od 100 tis. Kč do 30 mil. Kč. Maximální výše podpory na jednoho příjemce podpory činí 90 mil. Kč za období Dále je využíváno podopatření I.3.2. Zahájení činnosti mladých zemědělců. 32

34 Opatření I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců Dotace je zaměřena na investice v zemědělské výrobě. Je určena mladým začínajícím zemědělským podnikatelům, kteří nedosáhli 40 let věku a zahajují zemědělskou činnost poprvé. Jedná se o dotaci přímou, ve výši cca Kč, max. však EUR. Způsobilé pro financování jsou tyto investiční výdaje:. - investice v rámci rostlinné výroby včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví a pěstování zeleniny, hub, okrasných rostlin, léčivých a aromatických rostlin, rostlin pro technické a energetické užití na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, popřípadě provozovaná bez pozemků, - investice v rámci živočišné výroby zahrnující chov hospodářských a jiných zvířat či živočichů za účelem získávání a výroby živočišných produktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov sportovních a dostihových koní, - investice v rámci produkce chovných plemenných zvířat a využití jejich genetického materiálu, pokud jde o zvířata uvedená v předchozím odstavci, - investice v rámci výroby osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetic. materiálu rostlin, - investice v rámci úpravy a zpracování pouze vlastní produkce zemědělské výroby, - stroje pro zemědělskou výrobu, - nákup pozemku. Další opatření, které je zemědělci využíváno, je opatření I.3.3. Předčasné ukončení zemědělské činnosti. Opatření I.3.3. Předčasné ukončení zemědělské činnosti Opatření motivuje starší zemědělce po dosažení věku 55 let ukončit aktivní zemědělskou činnost a vytvořit tak prostor pro nástup mladších zemědělců, což může přispět k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova. Obdobně jako u opatření I.3.2. Zahájení činnosti mladých zemědělců Programu rozvoje venkova má opatření za cíl zlepšení věkové struktury zemědělců a přispěje k vyšší výkonnosti zemědělských podniků a intenzivnějšímu zavádění inovací. Žadatel postupitel musí převézt zemědělský podnik na nabyvatele, za splnění určitých podmínek převodem zemědělského podniku z žadatele na nabyvatele se rozumí převod celého podniku, tzn. hmotných i nehmotných složek majetku, veškerých práv a závazků, které žadatel používal ke svému podnikání, včetně převodu uživatelských vztahů na půdním blokům v LPIS. Nabyvatel se zavazuje 33

35 provozovat zemědělskou výrobu na převedených půdních blocích po 5 let a postupitel s konečnou platností ukončí veškerou podnikatelskou i zaměstnaneckou činnost v zemědělství. Dotace je poskytována po dobu nejvýše 15 kalendářních let, počínaje rokem podepsání Dohody. Dotace se neposkytne žadateli počínaje kalendářním rokem, v němž dosáhne 70 let věku. Dotace se stanoví jako součet částky Kč a částky tvořené součinem sazby Kč na 1 ha zemědělské půdy, převedené z žadatele na nabyvatele, nejvýše však do výměry 30 ha této zemědělské půdy. Dále se rovněž realizuje opatření z Osy I., podopatření I.3.4. Využívání poradenských služeb Opatření I.3.4. Využívání poradenských služeb Opatření je určeno ke zlepšení informovanosti podnikatelů v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství, vlastníků lesa, sdružení vlastníků, nájemců lesa, odborných lesních hospodářů a dalších osob podílejících se na resortních a dalších činnostech ve venkovské krajině. Cílem je usnadnit orientaci a podpořit zavádění nových výrob, výrobních metod a technologií, které jsou zároveň slučitelné se zájmy zachování a zlepšení krajiny a ochrany životního prostředí. Předmětem podpory je: finanční podpora pro zemědělce ke krytí nákladů při využívání služeb zemědělského poradenského systému, který bude zemědělcům poskytovat poradenské služby ke zvyšování manažerských schopností pro zvyšování výkonnosti jejich hospodaření a dodržování zásad společné zemědělské politiky, zejména cross-complience a správné zemědělské praxe, nejméně v rozsahu povinných norem Společenství v oblasti životního prostředí, ochrany přírody a údržby krajiny, zdraví lidí, zvířat a rostlin a potravinové bezpečnosti a norem bezpečnosti práce. Finanční podpora bude dále sloužit k podpoře šetrného způsobu hospodaření v souvislosti např. s agroenvironmentálními opatřeními, finanční podpora vlastníkům lesa, nájemcům lesa a podnikatelským subjektům v lesním hospodářství pro poradenství v okruzích platné legislativy, včetně příslušnosti orgánů státní správy a procesních lhůt (ochrana životního prostředí, pracovně právní vztahy, bezpečnost práce aj.), norem příslušného certifikačního systému, managementu a marketingu, logistiky, nových technologií. Finanční podpora bude dále sloužit k podpoře šetrného způsobu hospodaření v lesích v souvislosti např. s lesnicko-environmentálními opatřeními. 34