informaèní ètvrtletník o událostech v našem mìsteèku Kvasická pou od 9 do 12

Transkript

1 strana 1 Kvasické noviny informaèní ètvrtletník o událostech v našem mìsteèku Tak jako každý rok, tak i letos se v našem mìsteèku konala tradièní Kvasická pou. Letos rok pøipadlo její konání na sobotu 16. srpna a nedìli 17. srpna. Pod kaštany, naproti budovì obecního úøadu jsme mohli po oba dny obdivovat umìlecké øemeslníky a jejich výrobky si i zakoupit. Anebo i sami udìlat na hrnèíøském kruhu misku, hrneèek, vázu Toto zpestøení pøi procházce poutí bylo milé a vítané. Všude bylo vidìt, že organizaci letošní pouti se obec více vìnovala. Oproti pøedešlým letùm zde bylo více stánkù s obèerstvením. Také si nešlo nepovšimnout osázení ulic, které k poøádání pouti slouží, odpadkovými koši. Kvasice byly na pou upravené, uklizené a naleštìné. To zajisté pøispìlo k sváteèní náladì sobotního a nedìlního hodování. Spokojenost se dala èíst z tváøí návštìvníkù pouti. Redakce Kvasická pou Cena 8,- Kè Pozvání na výstavu V sobotu 27. záøí ve 14 hodin bude v zasedací místnosti Obecního úøadu Kvasice zahájena výstava Staré èasy mìsteèka Kvasice. V tento den výstava potrvá až do 18. hodiny a následující den, v nedìli, bude otevøena dopoledne od 9 do 12 hodin a odpoledne od 14 do 18 hodin. Další návštìvní dny v mìsíci øíjnu, kdy bude výstava zpøístupnìna, budou ještì upøesnìny. Ve všední dny, v pøípadì zájmu mateøské školky Staré èasy mìsteèka Kvasice nebo základní školy èi jiných organizací, je možné termín návštìvy dohodnout na obecním úøadì. Výstava potrvá až do konce mìsíce øíjna. Jedná se o první výstavu svého druhu ve Kvasicích. Hlavní myšlenkou je zachytit alespoò pár støípkù z historie našeho mìsteèka, která v prùbìhu staletí byla opravdu bohatá. Návštìvníci tak mùžou zhlédnout staré pohlednice, fotografie a rùzné písemné dokumenty. Výstava je rozdìlená do rùzných tématických celkù a provede Vás tak obdobím od prvního osídlení naší krajiny až po druhou svìtovou válku. Nebudou chybìt ani rùzné zajímavosti, uvidíte napøíklad kvasický kroj, zvon ze høbitovního kostela a podobu kvasického hradu z 15. století. Nezbývá než popøát, aby se Vám naše výstava líbila a tìšíme se na Vaši návštìvu.

2 strana 2 U s n e s e n í ze 4. veøejného zasedání Zastupitelstva obce Kvasice, konaného dne 26. èervna 2003 v hod. v zasedací místnosti OÚ Kvasice 27/ ZO bere na vìdomí zprávu o èinnosti rady 28/ ZO schvaluje zámìr prodeje pozemku a budov ve Starém Dvoøe na pozemku parc. è. 29/1 v k. ú. Kvasice. 29/ ZO schvaluje hospodaøení obce za rok 2002 na základì zprávy o výsledku pøezkoumání hospodaøení obce za kalendáøní rok provedené Krajským úøadem Zlínského kraje. Výsledky referenda o pøistoupení ÈR k Evropské unii v Èeské republice v Kvasicích Celkem oprávnìných volièù Pro hlasovalo ,3 % ,86 % Proti hlasovalo ,7 % ,14 % Úèast 55,2 % 56,78 % Sbor pro obèanské záležitosti 30/ ZO ruší usnesení è. 171 ze dne Vyhláška Obce Kvasice è. 3/2002, kterou se stanoví øád veøejného pohøebištì Kvasice. 31/ ZO schvaluje Vyhlášku Obce Kvasice è. 1/2003, kterou se stanoví øád veøejného pohøebištì v Kvasicích. 32/ ZO schvaluje vyplacení mimoøádné pololetní odmìny ve výši poloviny další odmìny neuvolnìným èlenùm zastupitelstva podle naøízení vlády è. 37/2003 Sb., 4, odst / ZO schvaluje vyplacení mimoøádné pololetní odmìny èlenùm výborù a komisí ve výši 100,-Kè a pøedsedùm komise pro obè. záležitosti a komise sociální ve výši 400,-Kè, kteøí nejsou èleny zastupitelstva podle zák. è. 128/2000 Sb., ve znìní pozdìjších pøedpisù 84, odst. 2, písm. y). Kvasice dne Libuše Staòková, místostarosta Zdenìk Kohout, starosta obce My se ptáme a pan starosta odpovídá Jak pokroèila obec v øešení zpevnìní pravého bøehu Panenského potoka? Z nìkolika jednání a prostudování nemálo map vyšlo najevo, že vlastníkem problematické èásti Panenského potoka je stát. V souèasné dobì dostala obec povolení od státu k tomu, aby mohlo zaèít s postupným zpevòováním pravého bøehu. Obec zajistí vyklizení døevin a vyèištìní bøehu od porostu. Potom nastoupí Zemìdìlskovodohospodáøská správa Kromìøíž se svojí technikou a dokonèí práce na Panenském potoku. Vše by mìlo být hotovo bìhem tohoto podzimu. Co je nového v jednání s Krajským úøadem ve Zlínì o pøevodu zámeckého parku do majetku obce? Obec zaène jednat o tomto pøevodu až po úplném doøešení problému Panenského potoka. Není dobré, aby bylo mnoho vìcí rozjednáno a nic dokonèeno. Pøedpokládáme, že jednání zaènou ještì do koncem tohoto roku. Má obec pøehled, kolik vlastníkù nemovitostí reagovalo na vaši výzvu, aby odpadní vody z domù napojili pøímo na veøejnou kanalizaci a nadále nevypouštìli do kanalizace odpadní vody pøes septiky èi žumpy? Na obci máme pouze pøehled, komu jsme vydali materiál na provedení odstavení septiku èi žumpy a napojení odpadních vod pøímo na kanalizaci. Následnì není v naší kompetenci kontrolovat, zda vlastník nemovitosti tyto práce provedl. My mùžeme pouze obèany upozornit, aby tyto úpravy provedli co nejdøíve a tím se vyvarovali protizákonného jednání. Výsledky na èistièce odpadních vod nám ukazují, že informace podané obyvatelùm Kvasic o této záležitosti se neminuly úèinkem. Èistièka pracuje v souèasné dobì (ještì ve zkušebním provozu) na 80 % a v provozu jsou všechny tøi jednotky. To je také výsledek napojení odpadních vod pøímo na kanalizaci u základní školy, mateøské školy, obecního úøadu a dalších obecních budov. Po prodlouženém zkušebním provozu (listopad 2003) bude èistièka pracovat na dvì jednotky, tøetí jednotka bude sloužit jako záloha pro pøípad poruchy. Redakce Když mne požádala èlenka redakèní rady Kvasických novin o napsání èlánku o èinnosti Sboru pro obèanské záležitosti, který je komisí Rady obecního zastupitelstva, právì jsme se vrátili ze zájezdu dùchodcù. Po Kvasicích lze potkat øadu lidí a zvláštì dìtí, které se tu objevují právì vždy jen v tomto prázdninovém období a v tu dobu zase nepotkáte nìkteré kvasické obèany prostì proto, že je i doba dovolených, doba sbìru okurkù, doba kvašákù, zavaøování merunìk a broskví, doba cestování za ještì vìtším a stálejším sluncem, než je to naše. Zkrátka normální okurková sezóna pøed pou ovým gruntováním v domácnosti a obci. Právì èas sednout si a povyprávìt o èinnosti sboru. Sbor pro obèanské záležitosti má 12 èlenù, z toho 9 èlenù pracuje již nìkolikáté období a 3 èlenové jsou od posledních voleb noví. Do èinnosti sboru spadají radostné i ménì radostné události a všechny se týkají konkrétních obèanù. Mezi ty radostné patøí pøedevším svatby ty provádí pan starosta Zdenìk Kohout, místostarostka paní Libuše Staòková a èlen rady obce pan Ing. Pavel Ševèík, matrikáøka sleèna Marcela Kovaøíková, recitátorky a varhaník pan Mlèoch. V roce 2002 bylo sedm svateb a letos jedna v obøadní síni obce a jedna se konala v kostele. Do tìchto radostných obøadù patøí i vítání obèánkù do života, které provádìjí paní Doleželová, paní Hájková, paní Pospíšilová a varhaník. Paní uèitelka Mgr. Jana Štìbrová nacvièila s dìtmi pásmo básnièek a písnièek. Tyto dìti mají vždy nejvìtší úspìch a vyvolají nejednu slzièku u rodièù i pøíbuzných. Myslím si, že mohou litovat ti, kteøí na naše pozvání nereagují a se svými miminky nepøijdou. V minulém roce jsme na obecním úøadì pøivítali deset dìtí a letos již sedm. Tak jak jde život a pøibývají léta, èlovíèek zaène chodit do mateøské školy a pak do základní školy. Vítají je a louèí se s nimi nejen paní uèitelky a páni uèitelé, ale bývají i pøítomni èlenové zastupitelstva obce nebo Sboru pro obèanské záležitosti. A malý školák se dál vzdìlává, dospívá, pracuje a pomalu stárne, až zaène využívat dùchodu. Ani pak na nìj sbor nezapomíná poøádá zájezdy pro dùchodce. Tìm, kteøí dosáhnou 70, 75 a 80 let pak posíláme písemné blahopøání. V minulém roce to bylo 65 blahopøání a letos k 1. srpnu již 45. Zasílání blahopøání má na starosti matrikáøka obce. K 80, 85, 90-tinám a pak již každým rokem chodí èlenové sboru za tìmito obèany s kytièkou a malým dárkem blahopøát. Èlenové sboru se v návštìvách støídají. V minulém roce to bylo 23 návštìv a letos do konce srpna 11 návštìv. Nejstarší obèané Kvasic jsou paní Františka Hrubíková (98), paní Anežka Chytilová (94), paní Adolfína Hanaèíková (94), paní Štìpánka Opluštilová (93), paní Marie Zlámalová (93) a pan František Skopalík (92). Málo úspìšný je Sbor pro obèanské záležitosti pøi provádìní zlatých svateb. Vìtšina zlatých manželù obøad na obecním úøadu odmítá, a již ze zdravotních nebo jiných dùvodù. Škoda. Poslední zlatou svatbu jsme poøádali pro manžele Kuchaøovy v roce Sbor se nevyhýbá ani tìm smutným událostem, které také patøí k životu. Pokud to lze, louèí se zástupce sboru na církevních i obèanských pohøbech. Zápokraèování na str. 3

3 dokonèení ze str. 2 stupcem sboru pøi tìchto pøíležitostech je paní Skácelová a pan Kuchaø. V roce 2002 bylo 38 pohøbù a letos 16. Naši smuteèní øeèníci patøí k velmi dobrým, jejich projevy jsou vždy na vysoké úrovni. Nechci skonèit svoje povídání o èinnosti sboru smutnì, a tak jsem si nechala nakonec nìkolik poznámek k tradiènímu poøádání zájezdù pro dùchodce. Zájezdy zaèal poøádat pan Šiška a po jeho úmrtí si vzal sbor tyto zájezdy na starosti. Zaèali jsme v dubnu 1999, letos je to tedy jubilejní pátý roèník. Na starosti je mají paní Jana Doleželová, pan Svatopluk Hájek a zdravotní dozor má i zaskakuje za vedoucí zájezdu paní Jiøina Pospíšilová. Roènì jsme uskuteènili vždy 8 zájezdù. Z rozpoètu obce je hrazena doprava autobusem (v loòském roce to bylo Kè) a ostatní náklady si platí úèastníci sami. Pro nìkteré osamìlé a ménì zdravotnì schopné obèany je to ta jediná možnost, jak navštívit øadu krásných míst naší vlasti. Nìkteré zájezdy jsou celodenní, jiné pùldenní. O nìkteré atraktivnìjší zájezdy je takový zájem, že musím vzít i židle navíc a ještì odmítnout nìkteré zájemce. V minulém roce jsme navštívili Šternberk, Tovaèov, Úsov a Mladeè, Telè, Helfštýn, elektrárnu Dlouhé Stránì a výrobnu ruèního papíru ve Velkých Losinách, muzeum aut v Kopøivnici a Štramberk a na závìr byla návštìva Octárny Kromìøíž, Ranèe Kostelany a Kudlovské doliny. Poprvé tam byli s námi i manželé Muchovi a paní Muchová se svou harmonikou nás všechny rozezpívala tak, že se nám domù ani nechtìlo. Všichni velice rádi také vzpomínáme na návštìvu pøeèerpávací elektrárny Dlouhé Stránì v Jeseníkách. Nìkteøí vidìli toto zaøízení zevnitø poprvé. Pøálo nám také krásné poèasí. Rozhled po Jeseníkách od vybudovaného Horského jezera máme pøed oèima poøád. Na základì této zkušenosti jsme se rozhodli jezdit nejen po zámcích a hradech, ale vybírat rùzná témata. Tak jsme letos v dubnu jeli po stopách J. A. Komenského navštívili jsme Muzeum J. A. Komenského v Uherské Brodì a obec Nivnice, kde obecní úøad vybudoval minimuzeum Komenského a zaøízení staré slovácké selské usedlosti. Škoda tìch nìkolika volných míst v autobuse. Druhý zájezd v kvìtnu letošního roku byl celodenní. Navštívili jsme atomovou elektrárnu v Dukovanech. Hodnì se v posledním období hovoøí o tìchto elektrárnách, a tak jsme doufám pøispìli k upøesnìní pøedstav našich obèanù o takovém objektu. Mimochodem zde i pracoval náš rodák ing. Luboš Kopèil. Navštívili jsme také výstavu rozmìrných obrazù Alfonse Muchy v Moravském Krumlovì Slovanskou epopej. Zájem o tento zájezd byl velký, a tak zase pøišla k užitku židle navíc. Tøetím zájezdem za poznáním byla návštìva hvìzdárny a muzea ve Valašském Meziøíèí. I ta se líbila a bylo zcela obsazeno. Ètvrtý zájezd byl do Valašské dìdiny v Rožnovì pod Radhoštìm. Ve skanzenu jsme už byli pøed dvìma lety a tak letos byla na programu kopcovitá vesnièka s lidmi i zvíøaty. My, kteøí jsme zdravotnì ten valašský kopec nezvládli, jsme navštívili hrob Emila Zátopka a kulturní vystoupení souboru z Valašské Bystøice. Byli jsme všichni spokojeni. Zájezd nebyl plnì obsazen. Ale už se tìšíme na další zájezdy. K hodnocení všech zájezdù a poslouží povzdech jedné z úèastnic ve skanzenu: Je tady krásnì, prožila jsem pìkné odpoledne a kdoví, jestli se sem ještì nìkdy podívám. Dobøe, že jsem jela. Doma bych sedìla sama a pøemýšlela, co mne kde bolí. A je to tak osazenstvo zájezdù se mìní. Nìkdo už není mezi námi, nìkdo nemùže jet ze zdravotních dùvodù. Ale pøicházejí další mladší dùchodci a doplòují naše øady. A za všechny, kteøí mohou jezdit na zájezdy èi dostanou blahopøání nebo dárek k jubileu, patøí podìkování obecnímu zastupitelstvu. Pamatuje ve svém rozpoètu na starší, staré a nemohoucí obèany a vìnuje jim pozornost. Chci také za sebe podìkovat touto cestou všem èlenùm a pomocníkùm Sboru pro obèanské záležitosti za jejich práci. Bez nich by bylo i ménì spokojených obèanù našeho mìsteèka Kvasice. Ing. Jana Doleželová Pøedsedkynì Sboru pro obèanské záležitosti strana 3 Na otázky redakce Kvasických novin odpovídal zástupce obce pan Václav Mucha. Spoleènì s panem Muchou jsme oslovili i pana Libora Boudu, nového zastupitele obce. Pan Bouda nám sdìlil, že nebude na naše otázky odpovídat. 1. Z jakého dùvodu jste se rozhodl kandidovat do zastupitelstva obce? Co Vás k tomu vedlo? V. M. Dùvodem byla snaha podílet se svými zkušenostmi na zlepšování životního prostøedí v naší obci a jejím okolí. Jsem pøesvìdèen, že tato problematika zajímá pøevážnou èást obyvatel Kvasic. Ti nejsou lhostejní ke svému bydlišti a ve svém vlastním zájmu chtìjí pokraèovat ve spolupráci s obecním úøadem ve zvelebování našeho okolí. 2. Proè si myslíte, že Vám volièi dali svou dùvìru svùj hlas? V. M. Myslím, že jako dlouholetý èlen a funkcionáø Èeského zahrádkáøského svazu ve Kvasicích jsem mìl možnost se stýkat s vìtším poètem spoluobèanù støední a starší generace. Pøi poøádání spoleèných akcí jsme se dostateènì poznali a pøedávali si své poznatky a zkušenosti. Tato spolupráce byla snad oboustrannì prospìšná, a proto mi projevili svou dùvìru pøi kandidování do zastupitelstva obce. 3. Už jste dostateènì dlouhou dobu v zastupitelstvu obce. Splòuje tato funkce Vaše oèekávání a pøedstavy? V. M. V zastupitelstvu jsem první volební období. Za 8 mìsícù, kdy se nové zastupitelstvo ujalo své práce jsem nabyl dojmu, že se sešla parta lidí, kteøí mají spoleèný zájem na tom, aby se obèané v našem mìsteèku dobøe cítili, aby se jim v upraveném a èistém prostøedí dobøe bydlelo, aby se k nám hosté a návštìvníci rádi vraceli a odnášeli si ty nejlepší dojmy. Mé pøedstavy do budoucna jsou takové, abychom se na konci volebního období nemuseli stydìt za výsledky své práce, a abychom svým nástupcùm pøedali prosperující a upravené mìsteèko i s jeho okolím. Chceme, aby Kvasice patøily k nejlepším obcím na Kromìøížsku, tak jako to bývalo v minulosti. Vzhledem ke svým tradicím si to právem zasluhují. 4. Co Vy osobnì považujete za nejvìtší nedostatek v obci? Máte z Vašeho pohledu øešení? V. M. K nejvìtším problémùm patøí stále špatný stav námìstí Antoše Dohnala a nedokonèené zpevnìní bøehù Panenského potoka s pøilehlým zámeckým parkem. Obecní úøad má pøedstavy o øešení tìchto záležitostí, ale všechno závisí na vyjádøení nadøízených orgánù a uvolnìní finanèních prostøedkù. Dalším nedostatkem je nepoøádek na neobdìlávaných polích smìrem na Tlumaèov. Semena plevelù roznáší vítr po okolí a ty zneèiš ují obdìlávané kultury. Neošetøené a zanedbané zahrady a ovocné sady jsou rovnìž pøítìží pro obec a slouží vìtšinou k zakládání divokých skládek. Mám na mysli sad smìrem na Sulimov, park za fotbalovým areálem a podobnì. Problém je i v neukáznìnosti chovatelù psù pøevážnì vìtších plemen, kteøí je chodí venèit do míst, která jsou zcela nevhodná k tomuto úèelu. Napø. zámecký park, okolí základní školy a prostory kolem námìstí A. Dohnala. Doufám, že po osazení sbìrných košù na psí výkaly budou chovatelé natolik disciplinovaní, že po svých svìøencích budou uklízet. Tím se zabrání zneèis ování jmenovaných prostor. Øešení tohoto stavu je v každodenní práci našich obèanù pøi zvelebování okolí svých obydlí. Mìli by si všímat narušitelù poøádku a upozoròovat na nedostatky v jejich chování. Nenechat nièit spoleèný majetek a výsledky své práce skupinami vandalù a neodpovìdných jednotlivcù. Obecní úøad by mìl využít svých pravomocí a pøistižené delikventy tvrdì postihovat. V letošním roce vykonali pracovníci obce v péèi o vzhled obce velký kus práce a urèitì si zaslouží uznání od našich obyvatel. Z mnoha akcí bych chtìl jmenovat alespoò nìkteré: - likvidaci starých nemocných stromù a náletových døevin kolem cesty k Chlumu, vèetnì vysázení mladých ovocných stromkù - vyèištìní prostoru a vykácení keøù kolem køížové cesty na Kalvárii - úprava okolí sochy sv. Jana Nepomuckého na námìstí - úprava terénu kolem èistièky odpadních vod K dobrým pøíkladùm patøí též trvale hezky upravené okolí pošty, osázená okna na obecním úøadu i na domech, na balkonech i v zahrádkách našich obyvatel. Vážíme si hezkého pøístupu obèanù k upravenosti naší obce. Jejich pøíklad si zasluhuje následování a vìøím, že spoleènou prací nás všech dosáhneme dobrého výsledku.

4 strana 4 Na sobotu 17. kvìtna pøipadl památný den, kdy z rukou olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera, pøijalo ve kvasické farnosti jedenadvacet hochù a dívek svátost biømování. V tradici západní církve tato tvoøí spolu se køtem uvedení do køes anského života. Symbolickým pomazáním køižmem (vonným olejem, jenž oèiš uje, uzdravuje a dává vyzaøovat zdraví a kráse) naplòuje biskup Kristovu vùli pøedání daru Ducha svatého. Mladí lidé takto zpeèe ují svou dospìlost a jsou pøipraveni nést dìdictví otcù, dar víry, schraòovaný v naší zemi po více než tisíc let od dob cyrilometo- Katolická farnost Kvasice 2003 li kromìøížský dìkan P. Josef Øíha, administrátor farnosti P. Marek Adamczuk, P. Piotr Koloch, který vedl pøípravu biømovancù (oba sídlí u Bl. P. Marie v Kromìøíži), nìkdejší kvasický správce farnosti ThDr. doc. Rudolf Smahel, který nyní pùsobí na Katedøe køes anské výchovy Cyrilometodìjské teologické fakulty UP v Olomouci a v neposlední øadì rodák P. Bohumil Øezníèek, který namísto zaslouženého odpoèinku nese témìø celou tíhu pastoraèní práce ve farnosti. D D D Ke slavnosti v kvasickém chrámu Nanebevzetí P. Marie pøispìlo též vyveøejnosti byly nové varhany pøedstaveny na koncertì, poøádaném 4. kvìtna, kde pøedvedla díla Bachova, Mendelssohnova, Musilova a Regerova paní Anna Šebestíková. Je jen s podivem, jak malý zájem je ve kvasickém okolí o hodnotný kulturní zážitek tohoto rozmìru. D D D Za uplynulé desetiletí bylo vynaloženo velké úsilí na údržbì a opravách církevních objektù, které pøedstavují architektonickou ozdobu obce a památníky její historie. Jak by vyhlíželo bez chrámù, kaplièek, bez sochy sv. Jana Nepomuckého, fary se sluneèními hodinami a èetpoèet vìøících v našich zemích klesá, mùžeme s potìšením konstatovat, že naše farnost žije. V naší místní církvi nehledáme majetek a seberealizaci, ale své místo v pevných jistotách duševního a duchovního života. Bìhem celého liturgického roku tìžíme z bohatých tradic našich pracovitých a zbožných pøedkù, jejich zkušeností a životních pøíkladù. Souèasnì se nebráníme moderním zpùsobùm, tøeba jak šíøit radostnou zvìst evangelia a vzájemné spojení na Internetu. Hledáme odpovìdi, jak v podmínkách dnešního rychlého a nároèného života udržet nepøekonatelné etické hoddìjských. Èetné rodinné památky dokladují, jak si naši pøedkové vážili této svátosti. Nejen vystavené pamìtní listiny, obrázky a cenné dárky, ale zejména celoživotní pøátelství s kmotry a kmotøenkami patøily k tradiènímu bohatství v èeských a moravských rodinách. D D D Pøi slavnostní mši svaté arcibiskup Jan hovoøil s mladými lidmi pøátelským a velmi souèasným jazykem, aby zdùraznil, že nejde o formální slavnostní akt, nýbrž o cenný duchovní rozmìr jejich života. A oni to ve svém pøíslibu vìrnosti víøe pochopili a ocenili. Že jde pøi biømovacím slibu o skuteènou hodnotu, nás dnes pøesvìdèuje i zkušenost, kolik minulých i souèasných politicky i jinak orientovaných organizací a sdružení své mladé vede k napodobením, jež našly v køes anském aktu vzor. Pøi mši koncelebrovastoupení místní schóly za doprovodu nových varhan. Tyto byly poøízeny letos na jaøe ze sbírky farníkù a za významného laskavého pøispìní z rozpoètu kvasické radnice. Historické varhany z r po stoletém provozu volají po nákladné rekonstrukci a únosným øešením bylo poøízení moderního funkèního nástroje. Tím jsou varhany, zkonstruované podle principu digitálního samplingu. Zvuk klasických píš al je zaznamenán, digitalizován a uložen do pamìti poèítaèe, odkud je pøi høe reprodukován v pùvodní podobì. Výsledkem není pouhé napodobení, ale pøesná reprodukce tónù více originálních nástrojù. Aktivní vícepásmové reprodukèní soustavy dokáží pøenést zvuk vèetnì nastavitelné zvukové plasticity i dozvuku. Mají nespoèet funkcí a možností a podle slov tìch, kdo je umí rozezvuèet, je radost na nich hrát. Široké ných køížù naše mìsteèko chudì a nevýraznì. Pøesto nepovažujeme toto dìdictví za jediné a dominantní. Mimo nedìlní, všední a pøíležitostné bohoslužby se scházíme v nìkolika spoleèenstvích. Dalo by se øíct zájmových skupinách podle vìku a zamìøení od dìtí po seniory. Zde se snažíme hledat odpovìdi na bìžné starosti a problémy denního života, hledáme inspiraci v nevyèerpatelné a nepøekonané knihovnì v Bibli a v mnoha zajímavých svìdectvích, kterých pøibývá, jak se svìt pøibližuje po informaèní dálnici. Ceníme si souèasného daru svobody, když spoleènì sedáme po veèerech, tøeba namísto televize. Radost máme z naší poèetné a tvoøivé skupiny dospívajících, soustøedìných kolem zmínìné schóly pìveckého kruhu. D D D Pøes proklamované statistiky médií o tom, jak noty Desatera s dùrazem na vzájemné pochopení a snášenlivost. Jak najít èas pro nezbytnou duševní oèistu a tolik potøebný a hledaný vnitøní pokoj. Cíl vidíme v neustálém vzdìlávání a ve stálém spojení s naším Pánem. Nechceme pouèovat, ani se vyvyšovat. Vìøíme i v to, že nás zjednodušenì neonálepkujete jako zkostnatìlé pánbíèkáøe a kostelníky. Snažíme se o víc. Na to podáváme ruku s naším Pokoj vám! Václav Dosoudil

5 Návštìva v Sulimovì strana 5 V mìsíci srpnu jsme navštívili paní Zdeòku Ševèíkovou, místostarostku obce Sulimov. Dùvodem k návštìvì bylo získat základní informace o obci, která se nachází v blízkém okolí Kvasic. Sulimov je samostatnou katastrální obcí, jednou z nejmenších na území okresu Kromìøíž. Nejstarší zmínka o obci pochází z roku Sulimov je uveden jako souèást vlastnictví Milota a Budiše z Benešova. V historických záznamech z roku 1514 a 1548 je pøipomínán jako osada úplnì pustá, která byla snad už koncem 16. a zaèátkem 17. století znovu osídlena. Název obce prošel nìkoli- Dominantou obce je socha její patronky sv. Anny, která byla postavena na památku tragicky zesnulého sulimovského obèana na konci 2. svìtové války. Další významnou Socha sv. Anny. vým klubem RAPOS Sulimov a v blízké dobì jej doplní i klub turistù. Redakce Poznámka: V dalších vydáních Kvasických novin Vám chceme pøedstavit ostatní okolní obce. Budova bývalé školy. ka zmìnami, ve staré literatuøe se vyskytuje v nìkolika variantách. Poslední zmìna ze Silimov na dnešní podobu Sulimov byla provedena Úøedním listem v roce Název je odvozen od osobního jména Sulim. Svou dnešní podobou patøí Sulimov mezi vesnice ulicového typu. Její délka je 971 m. Lemuje silnici v prudkém stoupání a výškový rozdíl mezi horní a dolní èástí obce je 66 m. Nadmoøská výška je udávána 280 m n.m. Výmìra katastru je 197 ha. V obci žije 178 obyvatel, jejichž vìkový prùmìr je 36 let, což øadí obec k nejmladším v regionu. stavbou je pálenice, díky které je obec známá v širokém okolí. Její historie zaèíná už v roce 1906 a úspìšnì funguje dodnes. Centrem dìní se v poslední dobì stává novì opravená budova bývalé školy. Dnes je z ní, spolu s pøilehlým venkovním areálem, støedisko kulturní i sportovní, kde se odehrávají všechny významné obecní i soukromé události. Co se týká spoleèenského života v obci, je nejaktivnìjší Sbor dobrovolných hasièù, který kromì svých základních povinností organizuje i rùzné kulturní akce. Sport je oficiálnì zastoupen šacho- Zvonice.

6 strana 6 KAPITOLY Z NAŠÍ HISTORIE Rekonstrukce vnitøku polozemnice s pecí. Ještì než budeme pokraèovat dál v našem putování místní historií, vra me se krátce k pøedchozímu èlánku o pravìku. Novì objevené písemné zprávy, jež zpracoval v devatenáctém století faráø Mádr, popisují nálezy popelnic, v nichž byly uloženy zpopelnìné pozùstatky našich prapøedkù. Tyto popelnice se našly na polních tratích Rubanica, za Novým Dvorem, za Bažantnicí blíž k Lavkám a na novì rozšíøeném høbitovì, k jehož rozšíøení došlo v roce Tyto vzácné nálezy byly umístìny do muzejních sbírek v Brnì a v Praze. Od první vlny osídlení Slovany v 6. století se postupnì mìnila nejen hmotná a duchovní kultura populace, ale také osídlení podél bøehù Moravy postupnì sílí až do století tøináctého. Zdokonalila se øemeslná výroba a mìnila se také obydlí, ve kterých lidé žili. Pùvodní polozemnice se mìní na povrchové stavby se srubovou a kùlovou konstrukcí stìn. Kde pøesnì se osada, která dala základ dnešním Kvasicím, nacházela, se už asi nepodaøí zjistit. S nejvìtší pravdìpodobností se rozkládala v blízkosti dnešního zámku a námìstí Antoše Dohnala, odkud se postupnì rozšiøovala smìrem k Horní ulici. Archeologické nálezy v podobì úlomkù keramiky z doby hradištní, nalezené v okolí zámku, svìdèí o tom, že osada byla situovaná u øeky. V dobì, kdy Kvasice vznikaly, byly vesnice zakládány v blízkosti vodních tokù a jejich pùdorys ovlivòovalo nìkolik faktorù. Byly to povaha terénu, nadmoøská výška a hlavnì kvalita pùdy, která byla dùležitá pro obživu. Èasné slovanské vesnice mìly na Moravì pøevážnì návesní nebo øádové uspoøádání zástavby. Pokud náves nebyla dostateènì prostorná pro vybudování kostela, byl zpravidla vybudován poblíž osady /do 500 metrù / a byl obehnán vysokým náspem, ploty, pozdìji zdí. Takové místo mìlo v nepokojných dobách svùj význam, hlavnì obranný, sloužilo totiž jako útoèištì pro obyvatele osady. Nejinak tomu pravdìpodobnì bylo i ve Kvasicích. Období nazývané mladší a pozdní dobou hradištní (druhá polovina 10. stol. až první polovina 13. stol.) uzavírá poèáteèní historickou dobu raného støedovìku. Na území Moravy se vytváøí farní sí vìtšinou již s kamennými kostely románského èi ranì gotického slohu. Zaèíná pohøbívání na høbitovech kolem tìchto kostelù, zcela mizí mohyly a dary v podobì rùzných pøedmìtù, vkládaných do hrobu. V první polovinì 13. století vzniká i románská kaple na vrcholu kopce nad Kvasicemi, kolem které se rozkládá také høbitov, jenž navazuje na staré pohøebištì. Postupné pøestavby kaple konèí až v baroku, ale její pùvodní èást se øadí mezi nejstarší dochované památky ve Kvasicích. Kostel na høbitovì nebyl v Kvasicích jediný, podle písemných pramenù z 18. století, stával v našem mìsteèku, v dnešní èásti zvané Mariánov, ještì jeden malý kostelík, na jehož místì byla v pozdìjší dobì postavena olejárna. Pøesnou podobu ani polohu kostelíka není již možné zjistit, stejnì tak kdy nebo kým byl postaven. V blízkém okolí Kvasic u Nové Dìdiny byl archeology v 19. století objeven velkomoravský kostelík i s pohøebištìm, datovaný do jedenáctého století. Opus me na chvíli architektonické památky a vra pokraèování na str. 7 Velkomoravská keramika ze støední doby hradištní (9. století) zdobená vlnicí.

7 strana 7 KAPITOLY Z NAŠÍ HISTORIE dokonèení ze str. 6 me se k samotnému názvu našeho mìsteèka. Kvasice jsou pùvodem starou rodovou osadou a samotný název vznikl z rodového jména. V rodu tvoøili èlenové Slovanská osada. rodiny takzvanou zádruhu s nedílným a spoleèným majetkem. Nazýval-li se praotec Kvas, nazývali se jeho potomci, jakož i èeleï a osada Kvasici. Pokud se rodová osada usadila pevnì v urèitých hranicích, nesla jméno Kvasice. Tato jména se oznaèují jako jména èelední a jedná se o nejstarší vsi vùbec. Pokud se budeme zajímat o vznik našeho mìsteèka nemìli bychom zapomenout ještì na jednu a to starší verzi. Podle faráøe Matìje Moritze, pùsobícího u nás v 18. století, vznikl název mìsteèka podle kolonie kmene Kvádù. Oznaèil Kvasice pøímo za jejich bájné sídlo. Uvádí rozklad názvu Qua ssitz, jako jméno složené ze dvou substantiv, a to Kvádi a sídlo, nìmecky Quaden Sitz. Z toho odvozuje, že Kvádové zde umístili svou opevnìnou osadu chránìnou pøírodou, z jedné strany výbìžky hor a z druhé tokem a bažinami Moravy. Moritz onu dobøe chránìnou polohu nazýval Železná vrata. Byl to bažinatý ostrov, obklopený rameny Moravy, který i v pozdìjších dobách pùsobil nemalé problémy dobyvatelùm. Tuto zatím nijak nepodloženou verzi vzniku názvu našeho mìsteèka uvádím pouze jako zmínku ze starších písemných pramenù a lze ji chápat jako povìst. Z období osídlení slovanskými osadníky pochází nejen jména osad, ale také pojmenování rùzných míst, která byla pro tehdejší lid nìjakým zpùsobem významná. V okolí našeho mìsteèka známe hned dvì místa, jejichž názvy pravdìpodobnì pocházejí z období osídlení našeho kraje. Prvním místem je kopec Vrážisko na severozápad od mìsteèka, s nadmoøskou výškou 222 metrù nad moøem. O samotném názvu i kopci se traduje nìkolik verzí, jedna z nich hovoøí o bývalém obìtišti (Vráž obì ), druhá popisuje Vrážisko jako feudální popravištì. Ani jedna z obou verzí se nikdy nepotvrdila, a z archeologického hlediska èi z písemných dokladù. Ve Slovníku starých slovanských názvù zjistíme, že Vráž znamená pahorek, vrch, svah a jde o pojmenování vertikálního èlenìní zemského povrchu, jež se jeví jako vyvýšenina. Mimo jiné tento název také znamená osadu na úboèí ve svahu vyskytující se na starém sídelním prostoru. O takovém osídlení na úpatí Vrážiska máme archeologicky potvrzené zprávy. Druhé takové místo najdeme na opaèné stranì našeho mìsteèka a jedná se také o kopec. Tentokrát o významu jeho názvu není pochyb, jedná se totiž o vrch Strážný, který se tyèí nad øekou Moravou s širokým výhledem do okolí. Název vznikl ze slova stráž, støežení, strážnice, úkolem takového místa bylo støežit a dohlížet na klidný chod na kupeckých stezkách. Na takovýchto vyvýšených místech nad osadou stávaly hlídky, které mìly za úkol v pøípadì nebezpeèí obyvatele varovat ohnìm nebo kouøem. Od jedenáctého století nám do historie vnáší svìtlo písemné prameny, pøevážnì listiny olomouckých biskupù. V tìchto listinách jsou v souvislosti s majetkovým uspoøádáním poprvé zaznamenány názvy nìkterých osad. Pod letopoètem 1131 v nich nacházíme také první zmínku o Kvasicích. Další pro naše mìsteèko významná zmínka je z roku 1248, kdy je znám první majitel Kvasic - Ondøej z rodu Benešovicù. Nejen o tomto známém rodu, ale i o dalších majitelích kvasického panství si povíme v dalším pokraèování. Petr Klapil

8 strana 8 Životní osudy Zaslechnu-li jméno Josef Krasický, hned se mi vybaví obrázek namalovaný na stìnì chodby babièèina domku, ve kterém dnes bydlím. V dìtství jsem pøed ním rád postával a obdivoval mistrovsky vymalovanou pøírodní scenérii, kdy se na louce pase srna se svým malým kolouškem. Tenkrát jsem se zvìdavì ptal na autora nástìnného obrázku, který i po tolika letech neztratil nic ze svého kouzla. Obrázky Josefa Krasického zdobí mnoho domù v Kvasicích, a už v podobì nástìnných maleb nebo jednoduchých perokreseb vìtšinou s výjevy ulièek a staveb našeho mìsteèka. Josef Krasický patøí mezi rodáky a osobnosti, jejichž osudy jsou úzce spjaty s Kvasicemi, ve kterých se také 5. bøezna v roce 1900 narodil. Osud mu v jeho malíøském životì pøíliš nepøál, nemohl studovat umìleckou školu jako jeho starší bratr Marcel a následoval svého otce v øemesle malíøe pokojù. Vrozený talent s láskou prohluboval a malování nebo pøevážnì kreslení se vìnoval celý svùj život. V mládí se spøátelil s Jindøichem Spáèilem a z jejich spolupráce vzniklo hned nìkolik knížek ilustrovaných Krasického perokresbami. Historický text Spáèilùv a perokresby Krasického nám ještì dlouho budou pøipomínat, jak naše mìsteèko vypadalo v minulosti. V roce 1943 vychází Mlýn pod køíbem, 1969 Z èasù dávných i nedávných, 1972 Naše mìsteèko Kvasice. Dále ilustroval mnoho novinových èlánkù a kvasickou kroniku. Krasický nejen rád kreslil, ale již od dìtství v nìm rostla touha hrát divadlo. Není divu, že se stává známým a dlouholetým ochotníkem, vždy od divadla loutkového, které se svým bratrem Marcelem sám vyrábìl a poté s ním hrál vlastní pohádky, je jen malý krùèek na jevištì. První jeho divadelní role ve tøinácti letech byla postava Svatonì ve høe Svatoò a Milena, která mìla pro velký úspìch nìkolik repríz. Pùsobil pøes 40 let v ochotnickém divadle pøi osvìtové besedì ve Kvasicích, kde si zahrál milence, šlechtice, otce, dìdy, sluhy, faráøe, mistra Jana Husa a dokonce i Krista na Golgotì. Jeho divadelní èinnost byla zamìøena více smìry, navrhoval a dìlal kulisy, pomáhal líèit herce a dokonce i režíroval hry. Šíøe jeho zájmù byla velká, rád cestoval, a tak se nìkolikrát vrací na Podkarpatskou Rus, kde se zajímá o život zdejšího lidu a prostøedí, ve kterém žijí. Na cestách nechybí skicák, díky nìmuž vznikají pìkné perokresby a poutavé èlánky z míst, kde, jak sám øíkával, se zastavil èas. Láska k památkám v nìm prohloubila zájem o historii a èinnost muzejní, a proto se stává v roce 1947 spoluzakladatelem a správcem Kvasického muzea. Toto muzeum je nejprve v domì s èíslem popisným 18 a pak se až do svého zániku stìhuje do pøízemí zámku. V muzeu bylo díky Krasickému i Spáèilovi shromáždìno mnoho zajímavých pøedmìtù, týkajících se historie Kvasic. Je velká škoda, že muzeum, jež je perlou každého starého mìsteèka, už u nás není a pøedmìty ještì dosud alespoò zèásti zachované spoèívají v depozitáøi muzea v Kromìøíži, ukryté pøed zraky nás všech. Jen málo z toho, co Josef Krasický udìlal pro naše mìsteèko, je shrnuto v tomto malém medailonku a pevnì vìøím, že jsou ještì lidé, kteøí si na Josefa Krasického i jeho dílo rádi vzpomenou. Petr Klapil prvním èísle Kvasických novin jsme otiskli èlánek vìno- V vaný našim památným stromùm, kde jste se mohli doèíst také o jasanové aleji vedoucí podél staré cesty z Kvasic do Tlumaèova. Je smutné, když èlovìk pøi procházce tak pìknou alejí, která odolává èasu a stromy jen pomalu odumírají, zjistí, že oni pamìtníci neunikli pozornosti vandalù. V letošním roce museli kvasiètí hasièi vyjíždìt již tøikrát ke sta- POŽÁRY STROMÙ Témìø tropické teploty v sobotu svádìly spíše k lenošení nìkde u vody, pøesto se soutìže v požárním útoku zúèastnilo sedm družstev mužù a pìt družstev žen ze sborù dobrovolných hasièù z okolních obcí okrsku Kvasice. Rozvinout a spojit sto metrù hadic, nasát vodu z nádrže a otvorem o prùmìru pìt centimetrù srazit dva terèe v co nejkratším èase Soutìž v požárním sportu o Pohár starosty obce Kvasice Poøadí družstev: muži ré aleji, aby zde uhasili zapálený strom, který pak konèí tak, jak vidíte na snímku. Ve dvou pøípadech se strom nepodaøilo zachránit, stalo se tak v únoru a èervnu. V bøeznu skonèil výjezd o nìco lépe a strom se hasièùm zachránit podaøilo. A tak pøièinìním lidské hlouposti, èi snad jiné vlastnosti, která se tìžko dá vysvìtlit, pøicházíme o cenné pøírodní památky, jež nám jsou nejen svìdectvím historie, ale také krásným a ušlechtilým doplòkem naší krajiny. Dutiny starých stromù bývají nìkdy již odumøelé, to však neznamená, že by strom nemohl rùst nìkolik dalších let. Odumøelá èást v dutinì stromu bývá suchá, lehce se mùže vznítit, jak se také stalo v èervenci v parèíku pøed obecním úøadem, kde byl zapálen jeden z kaštanù. Díky rychlému zásahu našeho všímavého obèana pøípad neskonèil smutnì. Nejenže nemuseli vyjíždìt hasièi, ale také strom byl zachránìn. Oni lidé, kteøí tak bezohlednì a nemilosrdnì berou život starých stromù do svých rukou, by se mìli nad svým jednáním zamyslet. Pøipravují naše mìsteèko o krásu, na kterou je po právu hrdé, a navíc se i oni sami vystavují nebezpeèí postihu za své konání. Redakce se beze zbytku podaøilo všem soutìžícím družstvùm. V požárním sportu jsou zaøazeny disciplíny 100 m pøekážek, štafeta 4x100 m a královnou je právì požární útok, jenž má dlouholetou tradici. Zpùsob provedení a dosažený co nejkratší èas svìdèí o pøipravenosti jednotky pøi skuteèném zásahu. Poprvé se pøedvedlo na této soutìži celkem úspìšnì kvasické družstvo dorostu, které bylo sestaveno v èervenci letošního roku, tedy po jednom mìsíci pøíprav. Jiøí Š astný starosta Sboru dobrovolných hasièù Kvasice ženy 1. Kvasice - 28,32 s 1. Kvasice - 30,42 s 2. Karolín - 29,74 s 2. Kostelany - 30,65 s 3. Bìlov - 32,07 s 3. Karolín - 38,32 s 4. Baøice - 32,27 s 4. Sulimov - 44,01 s 5. Kvasice D - 32,51 s 5. Baøice - 56,62 s 6. Nová Dìdina - 49,13 s 7. Sulimov - 51,73 s

9 strana 9 Èeský zahrádkáøský svaz Vyhodnocení soutìže Komise základní organizace Èeského zahrádkáøského svazu v Kvasicích ve složení: Eliška Bartùsková pøedsedkynì, Ing. Zdenìk Onderka, Marie Gregorová èlenové a Dagmar Štìbrová èlenka Sboru pro obèanské záležitosti obce Kvasice, provedla vyhodnocení soutìže O nejlepší kvìtinovou výzdobu oken a úpravu pøedzahrádek s tìmito závìry: V obci Kvasice je pøevážná vìtšina majitelù rodinných domkù, kteøí vzornì peèují o vzhled a úpravu svých obydlí. Z velkého množství krásnì kvìtinami vyzdobených oken a pøedzahrádek bylo pro komisi tìžké vybrat ty nejlepší, ale nakonec se komise shodla na tìchto obèanech: 1. místo (odmìna 300,-Kè) paní Helena Zikmundová, Krajina 193 za pìknou kvìtinovou výzdobu oken a vzornì udržovanou pøedzahrádku K životním osudùm 2. místo (odmìna 200,-Kè) paní Marie Rybová, Osmek 600 rovnìž za kvìtinovou výzdobu oken a pìknì udržovanou pøedzahrádku Zapoèatá série Životní osudy slibuje pìkné a zajímavé ètení. Pøimlouvám se, aby byla zmínìna také rodina Proskowetzù. Za našich školních èasù nám tendenènì vtloukali, jak si zlá šlechta, a zvláštì ta s nìmeckými jmény poèínala bezohlednì, vykoøis ovala poddané a zamìstnance, potírala všechno èeské a nakonec kolaborovala s Nìmci. Doma jsem ovšem slýchal nìco jiného. Moje babièka, která u rodiny Proskowetzových našla v mládí práci, o nich vždy mluvila s úctou a uznáním. V historických písemnostech dnes nacházím plno odkazù, svìdèících o tom, jak byli Proskowetzové schopní, tvoøiví a šlechetní lidé. Pro naše mìsteèko, a nejen pro nì, udìlali velmi mnoho. Domnívám se, že ještì žijí pamìtníci, kteøí by mohli vyprávìt. Pøi svých èastých cestách po kvasickém høbitovì se rád zastavuji u hrobky Proskowetzù. Tam mne zaujala nejen neobvyklá tabulka, vyjadøující vdìk Spolku proti opilectví svým zakladatelùm, ale nejvíce jméno JUDr. Max Ritter von Proskowetz, K. u K. Consul, 1851 z Kwassitz, 1898 zu Fort Wayne. Vrtalo mi vždy hlavou, kdo byl a proè zemøel v daleké Americe. Odpovìï mi donesla až náhoda v r na výstavì S mapou i puškou - Objevitelské a lovecké výpravy støedoevropské šlechty v Muzeu knihy ve Žïáru nad Sázavou. Tam jsem v jedné vitrínì našel nìkolik vystavených dobových cestopisných knih a tento text: Rodák z Kvasic Max Proskowetz z Proskowa a Marsdorffu ( ) pocházel z èeské prùmyslnické rodiny nobilitované v r Vystudoval práva a zemìdìlství, ale jeho vášní byly daleké cesty. Od r byl rakouským konzulem v Chicagu, zemøel pøi železnièním neštìstí v Indianì. Publikoval díla o zemìdìlství a cestopisy. Na cestì do Moskvy a Uzbekistánu zachycoval slovem i kresbou exotické kraje Støední Asie. Knihu Von Newastrand nach Samarkand vìnoval osobní dedikací hrabìti Aloisovi Leopoldovi Lexovi z Aehrenthalu, pozdìjšímu ministru zahranièí Rakousko-Uherska. Pramen: Durch Russland auf neuen Galeise nach Inner-Asien. Wien und Olmütz Zámecká knihovna Doksany. Podobných faktù o lidech, kteøí se ve Kvasicích narodili a žili, by se dalo jistì vyhledat plno a domnívám se, že nejen mne zajímají. Václav Dosoudil 3. místo (odmìna 100,-Kè) paní Božena Frühbauerová, Kromìøížská 625 za peèlivì udržovanou pøedzahrádku, bohatou a pestrou kvìtinovou výsadbu Vítìzùm této soutìže výbor ZO ÈSZ Kvasice blahopøeje. Uveøejnìné odmìny jim budou pøedány na schùzi výboru, kam budou pozváni. Rovnìž za povšimnutí a uznání stojí kvìtinová úprava nìkterých veøejných budov jako napø. budova, v níž sídlí Èeská pošta (o úpravu peèuje paní Hrabalová) a budova Obecního úøadu Kvasice. Všem obèanùm, kteøí peèují o pìkný vzhled okolí svého bydlištì, dìkujeme za jejich snahu a pøejeme jim, aby se v pøíštích letech umístili na vítìzných místech. Za výbor ZO ÈZS Kvasice Zdenìk Špaèek - jednatel 2 Ohlasy ètenáøù 2 Ohlasy ètenáøù 2 Ohlasy ètenáøù 2 Ohlasy ètenáøù 2 Eva Honigschmid Vážený pane inženýre, z Bavorska Vás zdraví stará Kvasièanka. Paní Veverková Anna mi poslala. Všechny èlánky mì velice zajímaly. Hlavnì kapitola stromù. Jako mladá holka jsem se obèas šla podívat na liliovník. Loni pøi procházce pøes park jsem ho marnì hledala, byla jsem smutná. Promiòte, že Vás obtìžuji, ale jako stará Kvasièanka mám odvahu Vás o nìco poprosit. Máte-li možnost obstarat liliovník snad už nìkolika rokù starý, samozøejmì na mùj úèet též vysazení. Na vesnièce, ve které už 30 let bydlíme, vysázel soused krásný tulipánokvìtý strom a pokaždé, když rozkvete, sedívám u okna a vzpomínám kvasického stromu. Dovolte, abych Vás upozornila na krásný starý platan u nás ve velké tovární zahradì, také ten strom byl mým milovaným pohledem. Bohudíky ještì stojí. Nemohla jsem najít døezovec ve slovníku. Vzpomínám na povodeò roku 1930, mìla jsem 10 let. Nedalo se jezdit do Tlumaèova, bylo tam jedno jezero. Letos bude mùj pobyt v Kvasicích velice krátký. Moje neteø / pravnuèka Emanuela Proskowetze / a její rodina mì prosili, abych jim ukázala Kvasice. Bude to asi 22. nebo 23. záøí. Budu Vám velice vdìèná za odpovìï, zdravím Vás a zùstávám pro Kvasické obèany vždy paní Evièka.

10 strana 10 V A R O V Á N Í Tytam jsou doby, kdy jsme slýchávali zprávy o užívání drog ve spojitosti s velkými mìsty. V souèasné dobì není problém sehnat témìø jakoukoli drogu i v malých mìstech èi na vesnici. Nedaleké Otrokovice se dokonce v posledních letech umis ují na pøedních místech v republice v poètu závislých osob. Drtivou vìtšinu uživatelù tvoøí mladí lidé ve vìku let. Proè tomu tak asi je? Dìti dnes mají více volného èasu, ménì povinností v domácnosti, svou roli hraje i televize a pøedevším veliká touha experimentovat a objevovat nové vìci. Pøestože v posledních letech narùstá protidrogová osvìta, poèet dìtí, které mají s drogou zkušenost, dramaticky stoupá. I na naší škole pøiznalo experiment s drogou témìø 30 % žákù 2. stupnì. Pøevážnì se jedná o kouøení marihuany, ale objevují se i jiné drogy, pøedevším tzv. taneèní droga extáze. Nárùst poètu závislých a snižování vìkové hranice mají za následek zøizování nových center a institucí, které se snaží tìmto dìtem a jejich rodièùm pomáhat. Na každé škole pùsobí metodik prevence patologických jevù, v Kromìøíži je možné navštívit Poradenské centrum pro mládež nebo Støedisko výchovné péèe. A co udìlat pro to, aby se tyto øádky netýkaly našich dìtí? Pøedevším hlídat jejich volný èas, vìdìt, s kým se stýkají, snažit se podnìcovat rozvoj zájmù a koníèkù, komunikovat s nimi a øešit jejich problémy. Pokud ovšem dítì školou povinné tráví vìtšinu volného èasu v rùzných restauracích, hernách, na pochybných diskotékách a toulá se po nocích, je na nejlepší cestì rozšíøit neradostnou statistiku drogovì závislých. Mgr. Vìra Janoštíková metodik prevence patologických jevù Základní školy Kvasice Mateøská škola Kvasice 1. záøí je pro dìti vždy den plný oèekávání. Dìti se tìší po krásných prázdninách na kamarády, na hraèky i na své paní uèitelky. S úsmìvem jsme si pøi prohlížení fotografií vzpomnìli na pìkné pásmo plné milých písnièek pro maminky, kterým se dìti rozlouèily s mateøskou školou. Písnièkami otevíráme i nový školní rok. V nìm se objeví akce osvìdèené i úplnì nové. Z tìch nových se mùžeme tìšit na programy ekologického zamìøení, fotografický kroužek aj. Z osvìdèených a oblíbených se vrací plavání a výjezdy na Tabarky, protože se nám podaøilo díky ing. Kubíkovi zajistit dopravu. Také systém dramatické výchovy zaène v záøí a bude pokraèovat. Oporu najdeme v roèním plánu, kde na sebe jednotlivé aktivity pìknì navazují, mají smysl a øád. Tak nároèný program vyžaduje podporu a organizaèní pomoc ze strany všech pracovníkù mateøské školy, Obce Kvasice i rodièù. Vìøíme, že spoleènì vytvoøíme našim dìtem ty nejlepší podmínky pro jejich zdravý rozvoj. Hana Soukupová øeditelka MŠ Kvasice Vlasta Stránská zástupkynì øeditelky MŠ Kvasice Školní rok ve školní družinì Školní družina je zaøízení, které nabízí dìtem mladšího školního vìku škálu zájmových èinností, zdokonaluje jejich dovednosti, prohlubuje školní znalosti a plní funkci sociální. Družina bývá v provozu i o prázdninách a organizuje akce i ve volných dnech. Školní rok v naší školní družinì je pestrý a zajímavý. Zájem o pobyt v ní je u dìtí veliký. Nabízíme jim èinnosti, které je baví, ale také jim umožòují rekreaci a odpoèinek. Dosahujeme pìkných výsledkù v esteticko výchovné a pracovnì technické èinnosti. Zúèastòujeme se výtvarných soutìží, podílíme se na výzdobì školy, zhotovujeme pøáníèka a dáreèky pro budoucí prvòáèky. Výrobky našich dìtí byly vidìt také na velikonoèní výstavì. Pobyt v družinì zpestøujeme i zajímavými výlety do nejbližšího okolí - navštívili jsme muzeum ve Vrbce a v Kromìøíži, zámek a parky v Kromìøíži, byli jsme na exkurzi v èistírnì odpadních vod a firmì REMIVA, na zajímavé besedì v místní knihovnì a na besedì s pracovnicí Pedagogicko-psychologické poradny Kromìøíž. Kvasiètí florbalisti. Hodnì èasu vìnujeme sportovní èinnosti, nebo dìti pohyb potøebují. Poøádáme rùzné olympiády, závody, turnaje. Ve florbalu jsme se utkali se školní družinou Tlumaèov, s dìtským aerobikem jsme jeli soutìžit až do Napajedel. Letos poprvé jsme prožili s dìtmi víkend v pøírodì, ve støedisku Domu dìtí a mládeže. Na dìti èekal pohádkový les, koupání, hry a soutìže. V novém školním roce se mohou dìti tìšit na novinku. A to na celoroèní hru Cesta do pohádkového mìsta a Zálesácký rok. Kamila Willertová, vedoucí Pohádkový víkend základna DDM Sluníèko na Štìrkovišti. vychovatelka školní družiny

11 ????? Noví prvòáèci o slavnostním rozlouèení P v mateøských školách a krásnì proslunìných prázdninách se 42 nových prvòáèkù vydalo na svou první cestu do školy v oèekávání nìèeho pøevratného a nového. Zmìna prostøedí pøi vstupu do základní školy, je velkým náporem na psychiku dítìte. Tráví zde celé hodiny v neobvyklých situacích pøi uèení. Dìti nastupují školní docházku s urèitým oèekáváním, které se týká uèitele, spolužákù, školního prostøedí. U nìkterých dìtí mùže dojít k jistému zklamání, které vyplývá z toho, že je dítìti vìnováno mnohem ménì pozornosti než v rodinì. Takové dìti reagují buï pasivitou (stáhnou se do sebe, minimálnì komunikují), nebo zvýšenou aktivitou, kterou se snaží upoutat na sebe pozornost uèitele i spolužákù (mluví, vykøikují). Úprava takového chování pøedpokládá velmi citlivou a nároènou práci pro uèitele a rodièe. Uèení klade znaèné nároky na nervovou soustavu dítìte, proto dobrá adaptace na školní prostøedí hraje v životì školáka významnou úlohu. Smìlé, samostatné dìti, které se rychle sžívají s novým prostøedím a rychle se pøizpùsobují novým požadavkùm, reagují soustøedìnou pozorností a zájmem. Dìti nesmìlé, uzavøené potøebují více pozornosti ze strany uèitele, ale i rodiny. Po nástupu do školy je nejdøíve období pøípravy na ètení a psaní, které nelze uspìchat. Dìti si v nìm zvykají na nové prostøedí, na školní práci a uèí se pracovat pod vedením uèitele. Uèí se rozlišovat zvukovou stránku slova, pozorují obrázky, hovoøí o nich. V prùbìhu každé vyuèovací hodiny se støídají rùzné formy práce. V pøípravì na psaní nejdøíve žáci napodobují kresebné cviky, které motivujeme obrázkem a øíkankou. Aby dítì dobøe prospívalo, je tøeba, aby si osvojilo nìkterá pravidla duševní hygieny. Na jejich dodržování se musí pøirozenì podílet i okolí dítìte. Je nutno mít pravidelný režim (jídlo, spánek, odpoèinek). Proto je velmi dùležitý jednotný výchovný postup rodiny a školy. Pøejeme všem prvòáèkùm úspìšný vstup do školního života. Mgr. Jana Štìbrová uèitelka základní školy Škola zaèíná. K v í z Prvòáèky pøišli pøivítat i jejich starší kamarádi. strana 11 Odpovìdi na otázky èitelnì oznaète køížkem spoleènì se jménem, adresou a vìkem na lístek, který odstøihnete a vhodíte do schránky Kvasických novin. Uzávìrka soutìže je 12. øíjna Ze správných odpovìdí vylosujeme za pøítomnosti zastupitele obce výherce, který obdrží hodnotnou cenu. Jméno výherce uveøejníme v èísle 4/2003 Kvasických novin. Malá nápovìda: Odpovìdi na otázky najdete v Kvasických novinách 2/2003. Pøejeme Vám hezkou zábavu 1. Kdo objevil nejvìtší nalezištì kamenných nástrojù ve Kvasicích? A Jindøich Spáèil B I. L. Èervinka C František Pøikryl 2. Jakým zpùsobem byli pohøbíváni lidé v mladší dobì bronzové? A - Tìla pohøbívali v rakvích a popel ukládali i s milodary do vìtších nádob, popelnic, na ty navršili zeminu do výšky 1 až 2 metru, tak vznikly malé mohyly B - Tìla spálili a popel ukládali i s milodary do vìtších nádob, popelnic, na ty navršili zeminu do výšky 1 až 2 metru, tak vznikly malé mohyly C - Tìla spálili a popel ukládali i s milodary do vìtších nádob, popelnic, na ty navršili zeminu do výšky 1 až 2 metru, tak vznikly malé pyramidy 3. Kde byla nalezena bronzová sekera s ouškem? A Za Novým Dvorem B Za Novou Dìdinou C Za Starým Dvorem 4. Kde v okolí vybudovali Keltové svá sídlištì, které bylo v roce 1921 narušeno regulací øeky Moravy? A - nad pravým bøehem potoka Kotojedky z obou stran katastrálních hranic Kvasic a Bìlova B - nad levým bøehem Moravy z obou stran katastrálních hranic Kvasic a Bìlova C - nad pravým bøehem Moravy z obou stran katastrálních hranic Kvasic a Bìlova 5. Kde se nachází nejznámìjší slovanské mohylové pohøebištì v našem okolí? A U Bìlova B U Vrbky C U Kvasic 6. Kolik a v kterém roce bylo objeveno v pohøebišti u Nové Dìdiny v trati zvané Kostelík kostrových hrobù? A 140, 1920 B 143, 1922 C 142, 1921?????

12 strana 12 $ TOUR DE KVAS 2003 Dne 23. srpna 2003 poøádali èlenové z hokejbalového klubu HbC Kvasice Knight s, neoficiální a neobvyklou cyklistickou vyjížïku na starých kolech v maskách s názvem TOUR DE KVAS Zúèastnilo se 21 soutìžících v pøevlecích, 2 mimo soutìž, kameraman a øidiè doprovodného vozidla. Trasa vyjížïky nebyla nijak dlouhá, ale na druhou stranu nijak lehká. Start byl na zahrádce U Petøíkù, kde byla i prezence všech úèastníkù. Cestu do Støížovic zvládli všichni bez vìtších potíží, ani do Trávníka to nebyl žádný vìtší problém. Peloton se zaèal dìlit až stoupáním po cestì z Trávníka do Tìšòovic, ale vždy pøed znaèkou obce se všichni seøadili, abychom jeli spoleènì. Na cestì z Tìšòovic na Vrbku se projevily první technické potíže kol. Nejprve jeden závodník ztratil pedál a vzápìtí druhému praskla na kole pøední duše. Ale i pøes tyto problémy byli oba odhodláni dojet do cíle. Cestou na Vrbku odpadl jediný závodník, z dùvodu únavy a zbytek vyjížïky strávil v doprovodném vozidle. Poslední zastávkou pøed cílem byl Karolín. Celá vyjížïka byla zakonèena pøibližnì v 19 hodin, kdy byly seèteny hlasy za originalitu kola a pøevleku a také nejvíce vypitých piv ve vyjížïce. Odmìnìn byl i první odpadlík a také nejmladší úèastnice. Cílem vyjížïky bylo pobavit nejen sebe, ale i ostatní, kteøí mohli sledovat náš peloton. Josef Stašiak Kupon pro vyplnìní kvízu s pøedcházející strany Kdo to ví odpoví A B C Jméno: Pøíjmení: Adresa: Vìk: $ Kviz l Kviz l Kviz l Kviz l Kviz l Kviz l Kviz l Kviz l Kviz l Kviz l Kviz l Kviz l Kviz l

13 Výlet do Prahy za kulturou Jak jistì víte, obecní úøad v letošním roce uspoøádal dva zájezdy na muzikály do Prahy. První zájezd se konal 31. kvìtna 2003 do divadla Kalich na muzikál Galileo Galilei. Všem zúèastnìným se pøedstavení velmi líbilo. V sobotu 21. èervna odjel první autobus v 7:00 hodin do Prahy, tentokrát na muzikál Kleopatra. Po pøíjezdu do Prahy jsme se rozešli po památkách a opìt se sešli v 18:00 hodin pøed divadlem Broadway. Zde jsme zhlédli krásné vystoupení našich zpìvákù, pøedevším vystoupení Moniky Absolónové jako Kleopatry, která sklidila bouølivý potlesk. Krásné divadlo, umìlecká výprava, atmosféra, jednou vìtou nezapomenutelný kulturní zážitek. Po cestì autobusem domù jsme vstøebávali zážitky z uplynulého dne. K tomu pøispìla i bezpeèná jízda øidièù pana Štanglici a pana Zavadila. Obecní úøad chce i nadále poøádat zájezdy za kulturou. Vše záleží jen na Vás, obèanech Kvasic. V pøíštím èísle novin naleznete anketní lístek, ve kterém se Vás zeptáme na informace, které obecnímu úøadu pomohou pøi realizování kulturních zájezdù. Milena Hájková JAK SI UDRŽET DLOUHO ZDRAVÉ ZUBY? Není to vùbec tìžké, jak se nìkomu zdá. Zuby mají pro èlovìka velký význam. Nejenom estetický (jak vypadá èlovìk bez zubù?!), ale také pomáhají pøi mluvení a hlavnì pøi jídle. Když nìkdo nemùže potravu dobøe pokousat, mùže to vést až k celkovým onemocnìním zažívacího ústrojí.letité zkušenosti i výzkum ukázaly, že zuby mohou vydržet lidem až do pozdního vìku. Dìdiènost v tomto hraje vesmìs malou roli (napø. paradentóza není dìdièná!). Nejdùležitìjší je správná technika èistìní zubù, vhodný kartáèek, pravidelné èistìní i mezizubních prostorù, dobrá je žvýkaèka bez cukru po každém jídle a pøimìøená skladba jídelníèku. Ale a chceme nebo ne, všechno je potøeba zkontrolovat, pøípadnì opravit, aby to dlouho fungovalo. Proto je dobré chodit na preventivní prohlídky ke svému zubnímu lékaøi 2x roènì, což hradí zdravotní pojiš ovna. S prohlídkami je vhodné zaèít v dìtském vìku už tehdy, když se dítìti objevily první zoubky. Seznámení se s prostøedím ordinace je pro dítì urèitì lepší než hned první návštìva s bolestivým zoubkem. Døíve probíhaly prohlídky dìtí organizovanì na školách, nyní mají zdraví svých potomkù ve svých rukou jen a jen rodièe. Stav zubù našich dìtí je dnes horší než pøed lety, v pomyslném evropském žebøíèku jsme nìkde na jeho konci. Je tedy na nás všech, aby se toto zmìnilo a abychom se v zubním zdraví zaøadili co nejdøíve k tìm nejvyspìlejším zemím. MUDr Josef Kuèera ml. strana 13 INFORMACE O REFLEXNÍ TERAPII Milí obèané, vzhledem k tomu, že jsem zaèala aplikovat v masérnì pod kostelem reflexní diagnostiku a reflexní terapii, dovolte mi pár slov k tomuto zpùsobu ošetøení. v v v Reflexní terapie je jedna z nejúèinnìjších metod alternativní medicíny, která využívá skuteènosti, že všechny orgány nebo èásti tìla mají svoje reflexní místo (reflexní plošku) na chodidle. Existují ještì jiná reflexní místa kromì chodidel napø. ruce, uši, pøedloktí, podkolení, oèi atd, ale ty z rùzných dùvodù nejsou tak výhodné. Používají se pouze v nìkterých pøípadech ruce napøíklad, když nemáme možnost se zout nebo je noha amputována atd. Uši jsou více využívány pro možnost trvalé stimulace zavádìnými jehlami atd. v v v Komunikace prostøednictvím kùže (reflexních plošek) je skuteènì reflexní, protože reflexní ploška okamžitì reaguje na dysfunkci orgánu nebo èásti tìla zvýšenou citlivostí (bolestí pøi zmáèknutí).napøíklad po štípnutí komárem je na dotyk okamžitì bolestivá ploška sleziny, která je hlavním orgánem lymfatického systému. Podobnì i opaènì, když zmizí dysfunkce orgánu, ztratí se bìhem nìkolika sekund i bolest z pøíslušné reflexní plošky. v v v Ve skuteènosti kùže, která je nejvìtším orgánem lidského tìla, zabezpeèuje komunikaci mezi vnitøním a vnìjším svìtem.toho využívají všechny reflexologické techniky. v v v Reflexní terapie co nejvíce využívá pøi léèbì pacientových samoléèebných schopností. Proto ošetøuji pouze ty, kteøí o to mají zájem. Ti také obvykle velmi dobøe spolupracují a výsledek bývá pøekvapivý. Bolesti se odstraní mnohdy již v prùbìhu prvního ošetøení. Vždy je však nutné mít na pamìti, že všechny zpùsoby léèení, a už jsou jakékoliv, jsou jenom nadstavbou harmonické osobnosti lékaøe nebo léèitele. Eva Louèková Soukromé masérské zaøízení SOMATIC Kvasice zahajuje od každodenní provoz v masérnì pod kostelem. Provozní doba: O Z N Á M E N Í Zpùsoby ošetøení: Pondìlí 8 12 h Úterý h Støeda zavøeno Ètvrtek 8 12 h Pátek h Sobota na dohodu Reflexní diagnostika Reflexní terapie Uvolnìní krèní páteøe Reponace žeber Emocionální odblokování krèní páteøe psychoterapie Olejové masáže rehabilitaèní, rekondièní, relaxaèní Jóga thai masáž nejstarší originální masérské techniky Thajsko, Kambodža Objednávky k ošetøení na telefonním èísle , mobil Eva Louèková, Bc., fyzioterapeut žákynì Ing. J. Janèi, CSc.

14 strana 14 POZVÁNKA Èeský zahrádkáøský svaz Kvasice Vás zve v sobotu 27. záøí 2003 na Výstavu ovoce, zeleniny a kvìtin. Tuto výstavu organizuje Územní rada ÈZS Kromìøíž a bude instalována ve skleníku Kvìtné zahrady v Kromìøíži. Na výstavì bude ovoce, zelenina a kvìtiny z celého okresu Kromìøíž. Autobus odjíždí ve 14 hodin od budovy Renaultu a hradí ho ZO ÈZS Kvasice. Vstupné je 10,-Kè, pro dìti v doprovodu dospìlých je zdarma. K hojné úèasti Vás zve výbor ZO ÈZS. Za výbor ZO ÈZS Kvasice Zdenìk Špaèek-jednatel Výstava slamìných ozdob Pøestože léto ještì neskonèilo, ráda bych Vás pozvala již nyní na výstavu slamìných vánoèních ozdob. Výstava se uskuteèní v sobotu 8. listopadu a nedìli 9. listopadu Na výstavì mùžete zhlédnout výrobky pana Zuzky ze Zlína, vyzkoušet si šikovnost svých rukou a za pomoci odborníka si vánoèní ozdobu sami vyrobit. Vystavované ozdoby budou i k prodeji. Pøijmìte moje pozvání a pøijïte se podívat. Tìším se na vidìnou v obecní klubovnì na výstavì slamìných vánoèních ozdob. Milena Hájková Informace o hokejbalovém klubu HbC Kvasice Knight s Neoficiální zaèátky klubu sahají pøibližnì do roku 2000, kdy jsme vybudovali v areálu školního pozemku vlastní hokejbalové høištì. Toto høištì se stávalo terèem her dospívající mládeže a bylo zrušeno z dùvodu èastých oprav. Klub HbC Kvasice Knight s byl založen na základì zaèínající amatérské hokejbalové ligy, která se bude hrát v Kromìøíži na høišti místních druholigových Dragons. O této lize se v souèasné dobì ještì jedná, ale podle informací z vedení HC Dragons by tato liga mìla zaèít koncem záøí V souèasné dobì má klub HbC Kvasice Knight s pøibližnì 20 èlenù, kteøí jedenkrát týdnì jezdí na tréninky na hokejbalové høištì do Kromìøíže. Bìhem naší pùlroèní èinnosti jsme zakoupili 2 brankáøské výstroje a klub je základnì vybaven k tomu, aby mohl hrát amatérskou ligu. Všechny vìci a èinnost klubu byly financovány z vlastních prostøedkù. Do budoucna bychom chtìli založit i mládežnický klub. Josef Stašiak Oddíl házené zahajuje sezónu 2003/2004 I v letošním roce budou všechna tøi družstva hrát mistrovská utkání. Již 19. srpna zaèaly pravidelné tréninky pod vedením tìchto trenérù: Miniházená, pøípravka Hana Podaná, Marta Gazdová, Petra Kochaníèková, Helena Vysloužilová Mladší a starší žaèky Ivana Machovská, Vìra Matìjíèková, Josef Ondra Starší žaèky zahájily sezónu jako první 6. záøí ve Veselí nad Moravou. Dále následují utkání mladších i starších žaèek podle rozpisu, které jsou na nástìnce házené. Pro oddíl nastala složitìjší situace, protože družstva mladších a starších žaèek nehrají ve stejném místì, proto budeme muset øešit dopravu osobními auty, tak jak tomu bylo dosud u družstva miniházené. Naše mini budou hrát v této sezónì formou turnajù jako v minulém roce. Potøebovali bychom posílit naši základnu družstev miniházené a mladších žaèek dìvèaty od první tøídy a staršími. Již dva roky chodí za námi dìvèata z Tlumaèova a nyní zaèínají i z Otrokovic. Tréninky miniházené se konají každé úterý a pátek od 15:30 hodin a v 17 hodin nastupují k trénování mladší a starší žaèky na høišti házené za Sokolovnou. PØIJÏTE SE PODÍVAT I S RODIÈI. Chtìla bych dìvèatùm popøát do pøíští sezóny hodnì úspìchù a pozvat nejen rodièe, ale i ostatní obyvatele Kvasic na utkání na domácím høišti. Podpoøíte a povzbudíte tím naše hráèky. Anna Tomaníková

15 Fotbalová sezóna 2002/2003 skonèila v Kvasicích úspìšnì pro mládežnické celky. Velmi dobøe si vedli starší žáci pod vedením trenérù pánù Marcela Vojtáška a Milana Otýpky. V krajské soutìži skupiny B obsadili v koneèné tabulce velmi pìkné tøetí místo a z okresních soupeøù nechali za sebou silné celky Zborovic a Morkovic. Mladší žáci, za které nastupovali také chlapci vìkem patøící ještì do pøípravky, hráli pod vedením trenéra pana Jiøího Hégra. Projevili sice dostatek bojovnosti, ale vìtšinou na vìkem starší soupeøe nestaèili a obsadili s jedenácti body dvanácté místo. Dorostenci pod vedení trenéra pana Ludvíka Vybírala hráli krajskou soutìž skupinu B a v koneèném úètování obsadili pìkné páté místo. Za obìtavou práci a dosažené výsledky patøí všem dobrovolným trenérùm mládežnických celkù uznání a podìkování. I. mužstvo mužù nezaèalo soutìž I. A tøídy skupiny B dobøe a po polovinì soutìže bylo na nelichotivém dvanáctém místì se ziskem dvanácti bodù. Výbor se rozhodl ještì v prùbìhu podzimní èásti udìlat zmìnu na postu trenéra a místo pana Foukala pøišel k celku pan Jiøí Penner. Vidina možného sestupu a také nový trenér dokázali mužstvo v jarní èásti soutìže vyburcovat k lepším výkonùm. Závìr soutìže pak pøinesl šòùru osmi utkání bez porážky a mužstvo se dokázalo probojovat v koneèné tabulce na osmé místo. V pøípravì na novou sezónu 2003/2004, došlo v I. mužstvu mužù k nìkolika zmìnám. Z kádru byl uvolnìn hráè Židlík, který odešel na roèní hostování do celku Zdounek, které jsou vážnými aspiranty na postup do I. A tøídy. Na hostování do Tìšnovic odešli hráèi Pospíšil a Drobìna. Do oddílu byli získáni na pøestup hráèi, kteøí již nìkolik sezón ve Kvasicích hostovali a to Igor Sedlák a Radim Simerský. Z dorostu pøešel do prvního mužstva Adam Kokotík a na post náhradního brankáøe vìkem ještì dorostenec Jiøí Blažek. Na hostování pøišli výmìnou za dorostence dva mladíci z Jiskry Otrokovice Jiøí Bittner a Ondøej Štìpaník. Z SK HS Kromìøíž pøišel na hostování Ota Škrabal a Martin Polišenský. Cílem mužstva pro novou sezónu je umístit se v první polovinì tabulky. Antonín Foltýn FC KVASICE MUŽI I. A tøída skupina B - PODZIM 2003 strana 15 KOLO DATUM ZAÈÁTEK SOUPEØ NEDÌLE hod. LUŽKOVICE - KVASICE NEDÌLE hod. KVASICE - PRAKŠICE NEDÌLE hod. BOJKOVICE - KVASICE NEDÌLE hod. KVASICE - UH. OSTROH NEDÌLE hod. MLADCOVÁ - KVASICE NEDÌLE hod. KVASICE - JALUBÍ NEDÌLE hod. J. OTROKOVICE - KVASICE NEDÌLE hod. NEDAKONICE - KVASICE NEDÌLE hod. KVASICE - BØEZOLUPY SOBOTA hod. SPYTIHNÌV - KVASICE NEDÌLE hod. KVASICE - BØESTEK SOBOTA hod. PROVODOV - KVASICE NEDÌLE hod. KVASICE - NEDACHLEBICE DOROST KRAJSKÁ SOUTÌŽ skupina B - PODZIM 2003 KOLO DATUM ZAÈÁTEK SOUPEØ NEDÌLE hod. ÚJEZDEC - KVASICE SOBOTA hod. KVASICE - OSTR. N. VES NEDÌLE hod. BOJKOVICE - KVASICE NEDÌLE hod. KVASICE - UH. OSTROH NEDÌLE hod. ZDOUNKY - KVASICE hø. Troubky NEDÌLE hod. KVASICE - ŠUMICE SOBOTA hod. TUPESY - KVASICE NEDÌLE hod. FC BABICE - KVASICE NEDÌLE hod. KVASICE - HLUK SOBOTA hod. BÁNOV - KVASICE NEDÌLE hod. KVASICE - STRÁNÍ NEDÌLE hod. POLEŠOVICE - KVASICE NEDÌLE hod. KVASICE - NEDACHLEBICE ŽÁCI KRAJSKÁ SOUTÌŽ skupina B - PODZIM 2003 KOLO DATUM ZAÈÁTEK SOUPEØ SOBOTA st hod. KVASICE - O. N. VES ml hod STØEDA ml hod. KVASICE - ÚJEZDEC st hod SOBOTA st hod. ZBOROVICE - KVASICE ml hod SOBOTA st hod. KVASICE - BABICE ml hod SOBOTA ml hod. HLUK - KVASICE st hod. høištì Hluk II STØEDA ml hod. BOJKOVICE - KVASICE st hod SOBOTA st hod. KVASICE - MORKOVICE ml hod SOBOTA ml hod. KVASICE DOL. NÌMÈÍ st hod NEDÌLE st hod. J. OTROKOVICE - KVASICE ml hod. høištì Erbenova SOBOTA ml hod. KVASICE - UH. OSTROH st hod SOBOTA st hod. STRÁNÍ - KVASICE ml hod SOBOTA ml hod. KVASICE - BÍLOVICE st hod SOBOTA st hod. SYNOT C - KVASICE ml hod. høištì umìlá tráva St. Mìsto