Diagnostika morfologicko-syntaktické roviny jazyka u dětí s narušeným vývojem řeči

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Diagnostika morfologicko-syntaktické roviny jazyka u dětí s narušeným vývojem řeči"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky Diagnostika morfologicko-syntaktické roviny jazyka u dětí s narušeným vývojem řeči Diplomová práce Brno 2011 Vedoucí práce: doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph.D. Vypracovala: Bc. Dagmar Červinková

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne 3. dubna Bc. Dagmar Červinková 2

3 Poděkování Děkuji doc. PaedDr. Jiřině Klenkové, Ph.D. za odborné vedení mé diplomové práce, kolegiální přístup, cenné rady, podněty a připomínky. Současně také děkuji Mgr. Evě Juráskové, ředitelce MŠ, která mi umoţnila vlastní výzkum realizovat. 3

4 Obsah Úvod Teoretická východiska řešené problematiky Vývoj intaktního dítěte předškolního věku Psychomotorický vývoj Vývoj komunikační schopnosti dítěte Narušený vývoj řeči Specificky narušený vývoj řeči Vymezení pojmu z oblasti narušeného vývoje řeči Diagnostika a diferenciální diagnostika dítěte se specificky narušeným vývojem řeči Symptomatologie a vliv vývojové dysfázie na osobnost dítěte Logopedická intervence u dítěte s vývojovou dysfázií Morfologicko-syntaktická rovina jazyka Vymezení pojmu Vývoj morfologicko-syntaktické roviny jazyka Diagnostika úrovně morfologicko-syntaktické roviny jazyka Moţnosti stimulace morfologicko-syntaktické roviny u dítěte předškolního věku Aplikace subtestů k diagnostice morfologicko-syntaktické roviny jazyka Cíl výzkumného šetření, pouţité techniky a metody Charakteristika zařízení, popis výzkumného vzorku Vlastní výzkumné šetření Děti zařazené do logopedické třídy MŠ Děti zařazené do běţné třídy MŠ Závěry výzkumného šetření a návrhy pro praxi Závěr Shrnutí Summary Použitá literatura Seznam tabulek a grafů Seznam příloh Přílohy

5 Úvod Problematika specificky narušeného vývoje řeči nazývaného jako vývojová dysfázie je velmi obsáhlé a v současnosti často diskutované téma. Svým rozsahem a závaţností překračuje toto narušení komunikační schopnosti rámec fatické poruchy a negativně ovlivňuje vývoj celé osobnosti dítěte. Děti s vývojovou dysfázií vyţadují včasnou, odpovídající a dlouhodobou logopedickou intervenci. Téma diplomové práce jsem zvolila na základě své odborné profese. Jako učitelka mateřské školy se podílím na vzdělávání dětí s narušenou komunikační schopností, skupinově integrovaných v logopedické třídě mateřské školy. Ve své pedagogické praxi jsem tedy denně v kontaktu s dětmi u kterých je vývoj řeči narušen a jejich předškolní vzdělávání doplněno intenzivní skupinovou i individuální logopedickou intervencí v rámci vzdělávacích specifik těchto dětí. Cílem diplomové práce je analyzovat úroveň komunikačních dovedností u dětí ve věku 5 7 let v oblasti slovní zásoby a jazykové roviny morfologicko-syntaktické. K dosaţení výzkumného záměru bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření, doplněné kvalitativním. Diplomová práce je rozčleněna na část teoretickou, ve které jsou zpracována teoretická východiska, získaná analýzou odborné literatury a část empirickou, obsahující vlastní výzkumný projekt. První kapitola je zaměřena na vývojová specifika předškolního období a problematiku narušeného vývoje řeči. Druhá část ze zabývá specificky narušeným vývojem řeči. Vymezuje pojem a symptomatologii vývojové dysfázie a analyzuje problematiku diagnostiky a terapie v této oblasti. Třetí oddíl popisuje morfologickosyntaktickou rovinu jazyka, její ontogenetický vývoj, moţnosti její diagnostiky a stimulace u dítěte předškolního věku. Praktická část práce je rozpracována ve čtvrté kapitole. Uvádím zde cíl výzkumu s dílčími výzkumnými tezemi, charakteristiku vzdělávacího zařízení a popis výzkumného vzorku. Ve vlastním šetření jsou zpracovány odpovědi dvaceti respondentŧ. Závěr kapitoly uvádí výsledky získané kvantitativním šetřením a následná doporučení pro praxi. Pro výzkumné šetření byla zvolena technika rozhovoru, analýza odborné literatury, nestandardizovaný test, analýza výsledkŧ činnosti a analýza dokumentŧ. 5

6 1 Teoretická východiska řešené problematiky 1.1 Vývoj intaktního dítěte předškolního věku Pojem vývoj znamená proces, při kterém se určitý systém mění v prŧběhu času (Čáp, J., Mareš, J., 2001). Probíhá podle vnitřních zákonitostí, avšak současně je ovlivňován vzájemnou interakcí systému s prostředím. Ve vývoji osobnosti pŧsobí aspekty zrání i vzájemné ovlivňování jedince a prostředí, které jsou spolu propojeny. Vývoj osobnosti není tedy pouze proudem změn, ale má svou strukturu, kterou charakterizují dále popsané znaky. Jedná se o změnu nevratnou a zákonitou. Tato změna je determinována zvenčí i zevnitř. Jde o proces od méně dokonalého k dokonalejšímu, která spočívá nejen v kvantitativním rŧstu, ale i v kvalitativních změnách (Říčan, P., Krejčířová, D., a kol., 2006). Základním východiskem při sledování vývoje osobnosti dítěte je dle M. Havlínové, (2000) respektování skutečnosti holistického pojetí. Zdraví dle autorky vychází z celistvé struktury lidské bytosti a jejího prostředí. Tyto mají svou dynamiku a navzájem na sebe pŧsobí. Z. Helus (2004) připomíná skutečnost, ţe vývoj je postupně ovlivňován narŧstajícím významem odlišných činitelŧ jako je zrání, učení, socializace, edukace a seberozvojové úsilí. Dítě odmalička poznává okolní svět a zpŧsob tohoto poznávání a chápání věcí a jevŧ bývá velmi specifický. Souběţně se prostupují vývoj tělesný s vývojem psychickým, k tomu přistupuje vývoj sociálního cítění, emocionálního proţívání a morálních postojŧ (Čáp, J., Mareš, J., 2001). Vývoj jedince lze členit na vývojové fáze - stadia. Kaţdé stadium má své zvláštnosti. Prŧběh předchozích stadií ovlivňuje stadia následná. Periodizace vývoje, jak je tato skutečnost nazývána, má u kaţdého jedince svá individuální specifika (Helus, Z., 2004). M. Vágnerová (2000) uvádí v období dětství následující vývojové periodizace: prenatální období, novorozenecké období, kojenecký věk, batolecí věk, předškolní věk, nástup do školy, školní věk, období dospívání a adolescence. Předškolní období trvá přibliţně od třetího do šestého roku věku dítěte, popřípadě do nástupu školní docházky. D. Přinosilová (2007) zdŧrazňuje výrazný pokrok ve srovnání s předchozím obdobím batolecím. Jeho hlavní potřebou je aktivita a 6

7 sebeprosazení dítěte. V prŧběhu tohoto vývojového období se výrazněji projevují individuální a vrozené rozdíly mezi dětmi. J. Kuric (1986) vyzdvihuje dŧleţitost etapy předškolního věku pro rozvoj inteligence z hlediska předpokladu existence senzitivních fází. Aby mohlo dojít k vývojovému efektu, musí se zvýšená pohotovost organismu setkat ve vhodnou dobu s vnějšími podněty, jestliţe se toto časové spojení promešká, další vývoj se zpomalí a opoţdění se jiţ nedá kompenzovat. Erikson vystihl hlavní moment předškolního období termínem iniciativa (Čáp, J., Mareš, J., 2001). Zdravé dítě je převáţně aktivní a svou aktivitu mŧţe rozvíjet v mnoha aspektech, formách, v hrách, v komunikaci s okolím. V předškolním věku také pokračuje proces diferenciace chlapeckých a dívčích rolí a s tím spojený rozdíl obou pohlaví (Vágnerová, M., 2000). Významnou modalitou potřebnou pro vývoj dítěte se v předškolním věku se stává hra. V. Mertin, I. Gillernová (2003) poukazují na její souvislost s rozvojem motoriky, kognitivních struktur a motivačně volními vývojovými faktory. Hra napomáhá dítěti odlišit realitu od vlastní fantazie a během ní dochází také k naplňování sociálních vztahŧ. Hra ve všech rŧzných formách je pro celkový rozvoj dítěte naprosto nezbytná a dává dítěti příleţitost k osobnímu proţitku, uplatnění zájmŧ a zkušeností a k vyjádření vlastní představy o světě. Na podporu rozvoje osobnosti dítěte je zaměřeno předškolní vzdělávání (Bytešníková, I., 2007). Doplňuje rodinnou výchovu, vytváří podmínky pro zdravý citový, rozumový a tělesný rozvoj a podílí se na osvojení základních pravidel chování, mezilidských vztahŧ a základních ţivotních hodnot. Respektuje osobně proţívané zkušenosti a poznání dítěte, jeho individualitu i hranice moţností (Kolláriková, Z., Pupala, B., 2001). Cíle a záměry předškolní výchovy jsou v českém školském systému definovány Rámcovým programem pro předškolní vzdělávání (2004). Jeho hlavní principy stanovují přijmout vývojová specifika dětí předškolního věku a s tím související respektování individuálních moţností dítěte. Zaměřit se na zkvalitňování schopností dětí a vytvoření základŧ klíčových kompetencí v tomto věku (Koťátková, S., 2008). Klíčové kompetence směřují k učení, řešení problémŧ, ke komunikaci, ke kvalitě vzájemných vztahŧ, k seberealizaci a přijímání základních občanských pravidel. Předškolní vzdělávání se realizuje většinou v mateřských školách. Podporuje spontánnost a neorientuje děti předčasně na výkon, vyuţívá odpovídající formy a 7

8 metody práce. Vzdělávání a výchova se tak stávají otevřeným systémem a představují první stupeň pŧsobení, v němţ se princip individualizace v podmínkách skupiny mŧţe v plné šíři uplatnit (Havlínová, M., 2000). 1.2 Psychomotorický vývoj Ve věku od tří do šesti let se u dítěte mění jeho tělesná konstituce. Pokračuje také osifikace kostí, které však ještě nejsou dostatečně pevné. Koncem předškolního období probíhá perioda rŧstu nazývaná období první vytáhlosti. Ke konci šestého roku se završuje osifikace zápěstních kŧstek a tento proces umoţňuje rozvoj jemné motoriky (Kuric, J., 1986). Vývoj nervové soustavy se oproti předchozímu období relativně zpomaluje, zdokonaluje se však její stavba i funkce. M. Sovák (1984) popisuje subjektivní stránku nervové činnosti, nebo-li stránku vnitřního proţívání, která je spjata se stránkou obsahovou. Tato subjektivní a obsahová stránka je dále autorem definována jako psychika. Její vývoj ovlivňuje tělesné zrání (Mertin, V., Gillernová, I., 2003). Dŧsledkem intenzivního rozvoje mozkové kŧry a psychického vývoje se mění i pohybové funkce. Roste kvalita pohybové koordinace. Pohyby dítěte jsou přesnější, účelnější a plynulejší a jsou postupně vědomě kontrolovány. Rozvíjí se koordinace drobného prstového svalstva, zdokonaluje se koordinace ruky a oka a tím se u dítěte rozvíjí manuální zručnost. Vnímání tvaru i prostoru je patrné i v kresbě, která zobrazuje rŧst dětského chápání světa. (Langmeier, J., Krejčířová, D., 1998). Výtvarné projevy dítěte jsou značně kreativní. Kognitivní vývoj je charakterizován podle Piageta názorným intuitivním myšlením (Čáp, J., Mareš, J., 2001). Dítě je ve svých úsudcích stále ještě vázáno na názor. Je schopno usuzovat, vyvozovat závěry, slovem vyjádřit pojmy, ale v závislosti na vnímání, především zrakovém. Myšlení je řízeno názorným poznáním, autoři hovoří o předoperačním myšlení. Je stále úzce vázáno na činnost dítěte, proto jej mŧţeme označit jako egocentrické. D. Přinosilová (2006) 1 popisuje ulpívavost a magičnost myšlení tohoto věkového období. Typický znak myšlení dítěte v předškolním období je 1 Přinosilová D. Charakteristika dětského věku. In: Opatřilová, D. (ed.). Pedagogicko psychologické poradenství a intervence v ranném a předškolním věku u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

9 absence komplexního přístupu. Myšlení je zúţené na jednu oblast, jeví se jako útrţkovité a nepropojené, chybějí mu vzájemné souvislosti a vztahy. Fantazie není dosud korigována kritickým myšlením a její vliv převládá nad respektováním logických skutečností (Vágnerová, M., 2000). Pro dítě v tomto období má harmonizující význam, zejména pro jeho citovou a rozumovou rovnováhu. V předškolním věku vzrŧstá citlivost analyzátorŧ, zejména sluchového a zrakového. Vnímání je globální, je orientováno subjektivně a ovládáno dětským egocentrismem. O. Čačka (1994) popisuje tři stadia vnímání dítěte v tomto období. Jedná se o stadium předmětŧ, stadium činností a stadium vztahŧ. S tímto souvisí i druhý věk otázek. Dosud slabé nervové buňky nedovolují dlouhodobější zaměření pozornosti. Prostředkem k jejímu posilování jsou především dětské konstruktivní hry, ve kterých dítě cvičí i svou motorickou zručnost (Langmeier, J., Krejčířová, D., 1998). Představy v tomto věku jsou nutné, neboť přizpŧsobují dítěti realitu okolí. Vyznačují se bohatostí a barvitostí. V. Mertin, I. Gillernová (2003) popisují tzv. dětskou konfabulaci. Jedná se o smyšlenky, o jejichţ pravdivosti jsou děti přesvědčeny. Paměť předškolního dítěte je nespolehlivá. Ovlivňují ji subjektivní proţitky a přání dětí, které mají vliv na vštěpování a vybavování (Čačka, O., 1994). Dítě se učí zejména bezděčně a mechanicky. Je vázána na konkrétní události. S motivačně volní sloţkou je spojena potřeba dítěte být aktivní, která se projevuje v rovině verbální i lokomotorické. Stejně silné jsou i potřeby stabilního zázemí a bezpečí, které souvisejí s potřebou sociálního kontaktu, identity a seberealizaci. (Mertin, V., Gillernová, I., 2003). Autoři se dále zabývají socializací dítěte v předškolním věku, která se projevuje ve třech rovinách. Zkvalitňuje se vývoj sociální reaktivity, formou vztahŧ s okolím, kdy má dítě moţnost sociální aktivity diferencovat a zvyšovat jejich úroveň. Dále nastává vývoj sociálních kontrol, tedy přijímání norem ţádoucího chování. Třetí rovinou je osvojování sociálních rolí, které se děje uvnitř rodiny i mimo rodinu, většinou v mateřské škole. Vývoj verbálních dovedností je popsán podrobněji v následující kapitole. Dle M. Vágnerové (2000) zde nezastupitelnou úlohu zastává nápodoba, která má selektivní charakter. Vývoj řeči umoţňuje dítěti rŧst poznatkŧ o sobě a okolním světě. Významnou sloţku řečového vývoje tvoří egocentrická řeč. Ta bývá spojena s myšlením a později přechází na úroveň vnitřní řeči. V prŧběhu vývoje dítěte se rŧzné řečové funkce diferencují a později v souvislosti s jejich zaměřením dochází ke změnám i v jejich struktuře. Egocentrická řeč je těsně spjata s volními procesy (Čáp, J., 9

10 Mareš, J., 2001) a mŧţe mít funkci regulační, expresivní a stává se prostředkem myšlení. Psychomotorický vývoj ovlivňuje i sebepojetí dítěte. V předškolním věku dochází k chápání sebe sama jako subjektu a vzniku vědomí vlastní identity (Mertin, V., Gillernová, I., 2003) 1.3 Vývoj komunikační schopnosti dítěte Vývoj komunikačních schopností patří k nejpozoruhodnějším procesŧm v celém ţivotě člověka (Lechta, V., 1990). Autoři E. Škodová, I. Jedlička a kol. (2003) rozlišují hledisko fylogenetické a ontogenetické. Z hlediska fylogenetického je systém budování řeči podmíněn sociálním chováním lidského rodu. Ontogenetické hledisko je sloţitý proces, který je ovlivněn řadou endogenních i exogenních faktorŧ. Je nutné jej sledovat v souladu s celkovým psychickým vývojem jedince i s ohledem na podmínky, které jsou vytvářeny dynamikou zevního prostředí (Bytešníková, I., 2007). Vztahem myšlení a řeči se zabývá L. S. Vygotskij (2004). Upozorňuje na odlišné linie vývoje obou procesŧ, které probíhají nezávisle do určitého věku dítěte. Kolem druhého roku věku dítěte se tyto linie protnou. Myšlení se stává verbálním a řeč nabývá funkci intelektuální. Vývoj řeči lze rozčlenit na stadia přípravná a stadia vlastního vývoje řeči (Klenková, J., 2006). Stadia se navzájem prostupují a prŧběh vývoje řeči je u kaţdého dítěte individuální. Přípravná stadia mŧţeme časově zařadit do období jednoho roku věku dítěte. Předverbální projevy spojené s aktivitou plodu lze sledovat jiţ v intrauterinním období. V. Lechta (1990) zdŧrazňuje primární funkci sání a ţvýkání, kterou je příjem potravy. Tato funkce však představuje dŧleţitou úlohu i z hlediska vývoje řeči, jedná se přípravu artikulačních orgánŧ k řečovým aktivitám (Klenková, J., 2006). Období novorozeneckého křiku zahrnuje první bezprostřední řečový projev dítěte po narození (Škodová, E., Jedlička, I. a kol., 2003). Kolem osmého aţ desátého týdne věku dítěte nastává období broukání, které přechází do období pudového ţvatlání, které lze charakterizovat jako hru dítěte s mluvidly (Bytešníková, I., 2007). 10

11 Největším mezníkem v přípravném období je stadium napodobujícího ţvatlání, přibliţně v šestém aţ osmém měsíci ţivota dítěte. D. Kutálková (1996) jej popisuje jako zapojování vědomé sluchové a zrakové kontroly. Objevují se náznaky vyšší nervové činnosti, dítě si začíná všímat pohybu úst, začíná napodobovat hlásky mateřského jazyka. Tyto pokusy o napodobování se nazývají fyziologickou echolálií (Lechta, V., 1990). V období okolo desátého měsíce ţivota nastává stadium rozumění řeči. Dítě ještě nechápe obsah slyšených slov, ale reaguje na globální zvukový obraz slyšeného. Tyto zvuky asociuje s vjemem či představou často se opakující konkrétní situace. Významné jsou optické informace, které zlepšují pochopení sdíleného (Lejska, M., 2003). Nastává motorická reakce nazývaná komunikace gesty. U jednoročního intaktního dítěte existuje tedy moţnost určitého výchovného pŧsobení pomocí komunikace. Tato skutečnost má z pedagogicko-psychologického i logopedického hlediska nesmírný význam pro jeho další rozvoj (Lechta, V., 1990). Vlastní vývoj řeči nastupuje kolem prvního roku ţivota dítěte a charakterizují jej na sebe navazující stadia (Bytešniková, I., 2007). Stadium emocionálně-volní ve kterém dítě verbálním projevem formou jednoslovných vět vyjadřuje svá přání, prosby, city. V období mezi jedním a pŧl aţ dvěma roky ve stadiu egocentrickém dítě napodobuje dospělé a objevuje mluvení jako činnost (Klenková, J., 2006). V následujících stadiích nastává prudké kvalitativní i kvantitativní zdokonalování komunikačních schopností. Ve stadiu asociačně reprodukčním řeč zŧstává ještě na prvosignální úrovni, ale slova jiţ nabývají funkci poznávací. Mezi druhým a třetím rokem, kdy dítě komunikuje s dospělými stále častěji, sledujeme stadium rozvoje komunikační řeči. Okolo třetího roku věku dítěte ve stadiu logických pojmů, nastává přechod myšlenkových operací z první do druhé signální soustavy (Sovák, M.,1984). Slova dosud spjatá s konkrétními jevy se pomocí abstrakce stávají všeobecnými pojmy. Z logopedického aspektu je dŧleţitá moţnost vzniku vývojových obtíţí v řeči u dětí, právě v tomto období (Klenková, J., 2006). V období počátku čtvrtého roku věku začíná stadium intelektualizace řeči, ve kterém probíhá zpřesňování obsahu slov, gramatických forem a celkové zkvalitňování komunikačních dovedností. Toto stadium pokračuje aţ do dospělosti. Při ontogenezi řečového vývoje nelze opomenout hledisko jazykových rovin, které jsou dílčími systémy jazyka. 11

12 Jiţ po narození dítěte mŧţeme sledovat rovinu foneticko-fonologickou, která zahrnuje zvukovou stránku řeči. Klíčovým momentem je přechod od pudového na napodobivé ţvatlání v šestém aţ devátém měsíci věku. V. Lechta (1990) i J. Klenková ( 2006) zdŧrazňují, ţe od tohoto období lze hovořit o vývoji výslovnosti v pravém slova smyslu. Vývoj výslovnosti se řídí pravidlem nejmenší námahy. Dítě nejprve ve své řeči fixuje samohlásky a po ustálení jejich artikulace diftongy. Při realizaci souhlásek uvádí K. Ohnesorg (1985) následující pořadí fixačního procesu. Jako první se fixují hlásky závěrové, dále úţinové jednoduché, polozávěrové a jako poslední hlásky úţinové se zvláštním zpŧsobem tvoření. V současném trendu by měl být vývoj zvukové stránky řeči ukončen do pátého roku věku dítěte, poté je třeba zváţit zahájení logopedické intervence. Lexikálně-semantická jazyková rovina se zabývá pasivní a aktivní slovní zásobou. Počátky rozvoje pasivní slovní zásoby lze sledovat kolem desátého měsíce věku dítěte (Lechta, V., 1990). Rozvoj aktivní slovní zásoby začíná kolem prvního roku, kdy dítě začíná uţívat svá první slova. Tato slova však chápe všeobecně, hovoříme o hypergeneralizaci. Po rozšíření slovní zásoby nastává opačná tendence hyperdiferenciace, kdy dítě povaţuje slova za názvy jen jediné konkrétní věci nebo osoby. Do vývoje této roviny mŧţeme zahrnout i první věk otázek Co je to?, Kdo je to?, typický kolem jednoho a pŧl roku věku dítěte a druhý věk otázek kolem tří a pŧl roku Proč?, Kdy?. Nejprudší rŧst slovní zásoby dle J. Kurice (1986) mŧţeme sledovat do třetího roku ţivota dítěte, kdy dítě má rozsah přibliţně 1000 slov. Ve věku šesti let činí slovní zásoba dítěte 2500 aţ 3000 slov. Celková úroveň duševního vývoje dítěte se odráţí v jazykové rovině morfologicko-syntaktické. Zde lze sledovat vývoj základních gramatických struktur a uplatňování gramatických pravidel v mluvním projevu dítěte Tato rovina je podrobně popsána ve třetí části práce. Pragmatickou rovinu povaţuje V. Lechta (1990) za sociální aplikaci komunikační schopnosti, která není jen souhrnem jednotlivých jazykových rovin, ale kvalitativně vyšším procesem. Dochází zde k propojení komunikačního záměru jedince. Dítě ve věku dvou aţ tří let dokáţe pochopit svou roli komunikačního partnera, po třetím roce projevuje snahu komunikovat, ve čtyřech letech dokáţe komunikovat v dané situaci. Řeč získává regulační funkci v rámci určité společenské interakce (Klenková, J., 2006). 12

13 1.4 Narušený vývoj řeči Narušený vývoj řeči definuje M. Mikulajová (2003) 2 jako rozsáhlou kategorii, která zahrnuje velké mnoţství etiologických faktorŧ a rŧznorodé symptomy s vlivem na psychický vývoj dítěte. Jedná se o strukturní a systémové narušení jedné, více a nebo všech oblastí vývoje řeči a přihlédnutím k chronologickému věku dítěte. Narušení se mŧţe promítnout do jazykových rovin foneticko-fonologické, lexikálně-semantické, morfologicko-syntaktické i pragmatické. Vzhledem k rozsáhlosti kategorie narušeného vývoje řeči je stanovení etiologické příčiny velmi sloţité. V. Lechta (1990) vymezuje výčet příčin a vlivŧ na narušení vývoje řeči, které pŧsobí bez ohledu zda je narušení dominantní či symptomatologické. I. Bytešniková (2007) prezentuje rovněţ názor multidimenzionálního charakteru patogeneze narušeného vývoje řeči, ve kterém dochází k interakcím velkého počtu činitelŧ a vlivŧ. M. Mikulajová, S. Kapalková (2005) 3 uvádějí dle Rossettiho dvě kategorie rizikových dětí od narození do tří let u nichţ se vyskytuje riziko vývojového opoţdění. Do první skupiny jsou zařazeny děti s následujícím výčtem patologií: genetické poruchy a chromozomální anomálie, neurologická onemocnění, vrozené poruchy metabolismu, vrozené malformace. Dále děti u nichţ jsou diagnostikovány atypické vývojové poruchy, senzorické deficity, děti chronicky nemocné, s váţným infekčním onemocněním a děti vystavené toxickým vlivŧm. Druhou skupinu potenciálně rizikových tvoří děti, u kterých rodiče mají obavy z hlediska jejich vývoje, dále děti rodičŧ duševně nemocných, závislých na drogách či alkoholu, děti z rodin, kde je prokázán výskyt váţného genetického onemocnění či těţké chronické nemoci rodičŧ. Dále děti s nízkou porodní váhou a předčasně narozené, děti s chronickým zánětem středního ucha a s poruchami emocionality a chování. K tomuto výčtu lze přiřadit i děti z extrémně špatných socioekonomických podmínek. I. Bytešníková (2007) uvádí současné pojetí narušeného vývoje řeči, rozšířené vlivem tří základních okolností. V první oblasti stále stoupá mnoţství dětí s tzv. lehkými odchylkami od normálního vývoje. U těchto dětí se často vyskytují specifické 2 Mikulajová, M. Diagnostika narušeného vývoje řeči. In: Lechta, V. a kolektiv. Diagnostika narušené komunikační schopnosti Mikulajová, M., Kapalková, S. Terapie narušeného vývoje řeči. In: Lechta, V. a kolektiv. Terapie narušené komunikační schopnosti

14 vývojové dysfunkce, projevující se v osvojování mluvené řeči, čtení a psaní. Druhou okolností je posun a rozšíření výzkumu v oblasti normálního vývoje řeči, na kterém má velký podíl i diagnostika. Třetí skutečností jsou změny v chápání rozdílu mezi teoretickým a klinickým stanovením diagnózy. Narušený vývoj řeči lze klasifikovat z několika hledisek. V. Lechta (1990) i J. Klenková (2006) uvádí nejčastější Sovákovu typologii narušeného vývoje řeči z hlediska prŧběhu. Z tohoto pohledu se jedná o vývoj řeči opoţděný, omezený, přerušený a odchylný s rŧznými kombinacemi odchylek od normy. Z věkového hlediska diferencují autoři E. Škodová, I. Jedlička a kol. (2003) tři druhy vývojové nemluvnosti. Fyziologická nemluvnost trvá nejčastěji do konce prvního roku ţivota, během kterého dítě prochází předverbálními stadii vývoje řeči. Do třetího roku ţivota hovoříme o prodlouţené fyziologické nemluvnosti u intaktního dítěte. Vývojová nemluvnost, patologická zahrnuje skutečné narušení řečového vývoje. Je třeba diferenciální diagnostikou odlišit vývojovou nemluvnost od nemluvnosti získané na bázi neurotického či organického poškození mozku. Dle etiologických symptomŧ mŧţe být narušení vývoje řeči dominujícím příznakem v klinickém obraze a nebo je jeho výskyt součástí jiných vývojových poruch a deficitŧ a není samostatnou nozologickou jednotkou. Hledisko stupně zahrnuje narušení vývoje řeči od úplné nemluvnosti aţ po lehké odchylky od normy (Klenková, J. 2006). Neurokognitivní síť, kterou tvoří řada korových i podkorových oblastí obou hemisfér je velmi rozsáhlá a závisí na ní rozvoj komunikačních schopností. Narušení či porucha koordinace a integrace těchto funkcí se mŧţe projevit poruchou ve vývoji řečových či jazykových dovedností (Svoboda, M., Krejčířová, D.,Vágnerová, M., 2001). Na kategorii narušeného vývoje řeči se vztahují všeobecné postupy logopedické intervence. Diagnostika v této oblasti je přímo úměrná intaktnímu prŧběhu vývoje řeči a hodnotí jazykové schopnosti v oblasti sémantiky, gramatiky, pragmatiky a metalingvistiky (Mikulajová, M., 2003) 4. Ke změření úrovně výše uvedených sloţek řeči a jazykových schopností jsou pouţívány slovníkové zkoušky, které bývají součástí testŧ inteligence, např. 4 Mikulajová, M. Diagnostika narušeného vývoje řeči. In: Lechta, V. a kolektiv. Diagnostika narušené komunikační schopnosti

15 Wechslerův test, Stanford-Binetův test. Z dalších metod jmenuje D. Přinosilová (2007) obrázkově slovníkovou zkoušku autora O. Kondráše, vhodnou pro děti 5 7 leté. Pro děti ve věku od 4 do 9 let je určen Heidelberský test řečového vývoje (HSET), který lze charakterizovat jako vývojový test jazykových schopností se zaměřením na řečově-lingvistickou sloţku a řečově- pragmatické kompetence. Při terapii narušeného vývoje řeči jsou sledovány všeobecné cíle logopedické terapie, coţ znamená eliminovat, zmírnit či alespoň překonat narušenou komunikační schopnost popsané V. Lechtou a kol. (2005). K tomu však přistupují i cíle specifické pro děti s narušeným vývojem řeči, které uvádí. M. Mikulajová a S. Kapalková (2005) 5. S vyuţitím stimulujících a korekčních metod je cílem změnit či eliminovat příčinu narušeného vývoje řeči, modifikovat poruchu a učit dítě pouţívat kompenzační strategie. Dŧleţitým aspektem je zaměření terapie na dítě, jeho rodinu a nejbliţší okolí. Opoţdění či narušení ontogeneze řeči v ranném i předškolním věku mŧţe mít negativní vliv na další vývoj jedince. I. Bytešníková (2007) zdŧrazňuje nutnost vzájemné vyrovnanosti vnějších i vnitřních faktorŧ, které korespondují s jednotlivými vývojovými etapami komunikace. Nezastupitelnou úlohu zastává včasná logopedická intervence. S tím souvisí nutnost týmové spolupráce odborníkŧ z lékařských i nelékařských oborŧ, pedagogŧ a rodiny dítěte. Předškolní období lze vymezit od třetího do šestého roku věku jedince. Nastávající rozvoj ovlivňuje dovednosti dítěte v oblasti fyzické, psychické, emoční i společenské. Zkvalitňování senzomotorické koordinace spolu s dalšími faktory působí na ontogenezi komunikačních schopností. Narušení vývoje řeči můţe mít systémový dosah na celou osobnost dítěte. Je proto nutné začít u těchto dětí s včasnou komplexní logopedickou intervencí. 5 Mikulajová, M., Kapalková, S. Terapie narušeného vývoje řeči. In: Lechta, V. a kolektiv. Terapie narušené komunikační schopnosti

16 2. Specificky narušený vývoj řeči 2.1 Vymezení pojmu z oblasti narušeného vývoje řeči Pojem specificky narušený vývoj řeči - vývojová dysfázie nelze jednoznačně vymezit. Definování tohoto pojmu je ovlivněno rozdílnými pohledy na danou problematiku v návaznosti na vývoj diagnostických moţností (Bytešníková, I., 2007). J. Klenková (2006) uvádí terminologii uţívanou ve starších odborných pramenech, kde je vývojová dysfázie pojmenována jako alálie, sluchoněmota, anemie či dětská vývojová nemluvnost. M. Sovák (1978) uţívá pojem dysfázie a povaţuje ji za hlavní a vedoucí symptom se specifickými příčinami. Mezinárodní klasifikace nemocí (1992) zařadila specificky narušený vývoj řeči jako nozologickou jednotku pod kódem F80, který označuje Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka s následujícím dělením: F80. 1 Expresivní porucha řeči jedná se o specifické vývojové narušení schopnosti dítěte uţívat expresivně mluvenou řeč zřetelně pod úrovní stávajícího mentálního věku, ale chápání jazyka je v normě. Poruchy artikulace mohou ale i nemusí vyskytovat. F80. 2 Receptivní porucha řeči specifické vývojové narušení chápání řeči dítětem se nachází pod úrovní stávajícího mentálního věku. Téměř vţdy je narušena i expresivní stránka řeči a často přítomny jsou poruchy tvorby slova a zvuku. Od tohoto klasického dělení se v současné praxi dle J. Dvořáka (2003) jiţ upouští. Autor pojímá vývojovou dysfázii jako systémovou poruchu jazyka, která zasahuje v rŧzném stupni a širokém spektru senzorickou, centrální i motorickou oblast ve všech jazykových rovinách. Tento patologicky odchylný vývoj jazyka se projevuje narušením schopnosti naučit se komunikovat pomocí artikulované řeči, přičemţ okolní podmínky pro rozvoj řeči i jazyka jsou v normě. Česká klinická logopedie (Škodová, E., I. Jedlička a kol., 2007) uvádí obdobné vymezení vývojové dysfázie. Definuje ji jako specificky narušený vývoj řeči, který se projevuje ztíţenou schopností či neschopností naučit se verbálně komunikovat, při přiměřených podmínkách pro rozvoj řeči. Z foniatrického pohledu M. Lejska (2003) i O. Dlouhá (2003) vymezují vývojovou dysfázii jako poruchu centrálního zpracování řečového signálu, přičemţ 16

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová ŘEČ Typicky lidská duševní funkce Umoţňuje komunikovat

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII VÝVOJ ŘEČI 14 Základní podmínky anatomicko-fyziologické 15 Dýchání 15 Tvorba hlasu 16 Artikulace 16 Smyslové vnímání 16 Centrální nervový systém

Více

2.3 Poruchy řečové komunikace - psycholingvisticky orientovaný přístup Josef Liška a vývoj české a slovenské logopedie

2.3 Poruchy řečové komunikace - psycholingvisticky orientovaný přístup Josef Liška a vývoj české a slovenské logopedie O b sah 1. ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI ŘEČOVÉ KOMUNIKACE, DEFINICE OBORU LOGOPEDIE... 11 1.1 Základní pojmy v oblasti řečové komunikace... 11 1.1.1 Řečová komunikace...11 1.1.2 Jazyk... 11 1.1.3 Individuální

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení Definice: - neschopnost naučit se číst, psát a počítat pomocí běžných výukových metod za alespoň průměrné inteligence a přiměřené sociokulturní příležitosti - nevznikají v důsledku

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení SPU jsou tématem, který je v českém školství neustále aktuální. Pojem poruchy učení označuje skupinu obtíží projevujících se při osvojování čtení, psaní, počítání i ostatních dovednostech.

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Poruchy psychického vývoje

Poruchy psychického vývoje Poruchy psychického vývoje Vymezení Psychický vývoj - proces vzniku zákonitých změn psychických procesů v rámci diferenciace a integrace celé osobnosti Poruchy psychického vývoje = poruchy vývoje psychických

Více

OBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19

OBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19 OBSAH Autoři jednotlivých kapitol..................................... 11 O autorech................................................... 13 Seznam zkratek...............................................

Více

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43 OBSAH 1. ÚVOD il 1.1 VYMEZENÍ OBECNÉ PSYCHOLOGIE 11 1.2 METODY POUŽÍVANÉ K HODNOCENÍ PSYCHICKÝCH PROCESŮ A FUNKCÍ 12 1.3 DÍLČÍ OBLASTI, NA NĚŽ JE ZAMĚŘENA OBECNÁ PSYCHOLOGIE 14 1.3.1 Psychologie poznávacích

Více

KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ

KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ 1. ORGANIZACE VÝUKY úprava režimu výuky s využitím relaxačních přestávek PAS PAS úprava režimu výuky s důrazem na individuální práci 1.1.1. 1.1.2.

Více

Obsah. Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13

Obsah. Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13 Obsah Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13 KAPITOLA 1 Metody a techniky logopedické terapie, principy jejich aplikace (Viktor Lechta) 15 1.1 Trendy vývoje 16 1.2 Vymezení 18 1.3 Východiska 20 1.4 Cíle

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most

NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ poruchy učení PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most Nabídka pro rodiče Logopedická terapie žák & rodič Včasná péče u dítěte poradenství, intervence

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út

Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út 20.9.2011 PŘEDNÁŠKY ORGANIZAČNÍ INFORMACE SAMOSTUDIUM 14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním

Více

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Obsah kurzu: 1. Pedagogická diagnostika 2. Pedagogická diagnostika v pedagogické praxi 3. Diagnostika

Více

Kurzy pro sborovny mateřských škol

Kurzy pro sborovny mateřských škol Kurzy pro sborovny mateřských škol Pokud uvažujete, že přihlásíte sebe či své kolegy na kurz a nevíte, který by nejvíce vyhovoval Vašim potřebám, nebo jsou pro Vás otevřené kurzy nedostupné kvůli vzdálenosti

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková

LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková LOGOPEDICKÝ ASISTENT Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková 25.11. 2014 V LIBERCI Logopedická prevence 01 Dětský věk, zejména prvních 7 let, je dobou

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Moravské gymnázium Brno s. r.o.

Moravské gymnázium Brno s. r.o. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s. r.o. Autor Mgr. Kateřina Proroková Tématická oblast Základy společenských věd Téma Vývojová psychologie II. Pracovní list Ročník

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy. Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy. Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora 1 Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora Charakteristika

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ 1. Speciální výuka 2. Podmínky pro vřazení žáka do speciální třídy 3. Charakteristika speciálních tříd 4. Vymezení pojmů SPUCH, logopedických obtíží

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

Cvičení ze společenských věd Základy psychologie

Cvičení ze společenských věd Základy psychologie Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 2 Cvičení z českého jazyka Cvičení z českého jazyka 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika Žáci si tento předmět vybírají

Více

Název materiálu: Ontogeneze duševního vývoje Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu:

Název materiálu: Ontogeneze duševního vývoje Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

JAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE

JAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE JAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE Řeč a správné vyjadřování, je vizitkou každého člověka. Každý rok roste počet dětí v mateřských školách, u kterých je přítomná narušená komunikační

Více

Psychický vývoj jedince

Psychický vývoj jedince Psychický vývoj jedince Jean Piaget výzkum dětského myšlení, vývojová teorie vysvětlující, jak děti utvářejí koncepty dětské chápání podmíněno schopností tvořit pojmy a utvářet vnitřní model, který se

Více

Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika

Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika Povinné předměty Inkluzivní (speciální) pedagogika Umět vyložit pojmy v oboru speciální pedagogika se zaměřením na inkluzi, inkluzivní vzdělávání

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie Dětský klinický psycholog I. Psychologická diagnostika dětí a dospívajících 1. Psychologická vývojová diagnostika

Více

Metody výuky jako podpůrná opatření

Metody výuky jako podpůrná opatření Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;

Více

Příloha č.1 Diagnostika dyslalie Diagnostické vyšetření obvykle navazuje na screeningové logopedické vyšetření, které má orientační charakter a je

Příloha č.1 Diagnostika dyslalie Diagnostické vyšetření obvykle navazuje na screeningové logopedické vyšetření, které má orientační charakter a je Příloha č. Diagnostika dyslalie Diagnostické vyšetření obvykle navazuje na screeningové logopedické vyšetření, které má orientační charakter a je zaměřené na selekci osob s narušenou komunikační schopností

Více

Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku. doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže

Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku. doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Vývoj Vývoj je podmíněn zráním (proces je funkcí určitého programu genotypu) učením (poznání a

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY

EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY strach (konkrétní) X úzkost (nemá určitý podnět) Separační úzkostná porucha v

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné

Více

PŘEDŠKOLNÍ VĚK TESTY INTELIGENCE TESTY SPECIÁLNÍCH SCHOPNOSTÍ A ZNALOSTÍ

PŘEDŠKOLNÍ VĚK TESTY INTELIGENCE TESTY SPECIÁLNÍCH SCHOPNOSTÍ A ZNALOSTÍ PŘEDŠKOLNÍ VĚK TESTY INTELIGENCE SON - R (P. J. Tellegen, J. A. Laros, D. Heider, Testcentrum) Věkové určení: 2;5 7 let Čas potřebný k administraci: 50 60 minut Aktuálnost nástroje: Popis testu: Je to

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Speciálněpedagogická intervence u jedinců se specifickou poruchou učení 2. Speciálněpedagogická intervence

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8 května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost- sociálně výchovná

Více

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP 1. Osobnost dítěte předškolního a školního věku 2. Rodina a její vliv na vývoj dítěte 3. Osobnost pedagoga předškolního a zájmového vzdělávání 4. Institucionální

Více

Dítě s vývojovou dysfázií v inkluzivní škole Child with Developmental Language Disorder at Inclusive School Jana Horynová

Dítě s vývojovou dysfázií v inkluzivní škole Child with Developmental Language Disorder at Inclusive School Jana Horynová Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Dítě s vývojovou dysfázií v inkluzivní škole Child with Developmental Language Disorder at Inclusive School Jana Horynová Katedra speciální pedagogiky Vedoucí

Více

Speciálně pedagogická diagnostika psychopedická žáků s LMP

Speciálně pedagogická diagnostika psychopedická žáků s LMP Speciálně pedagogická diagnostika psychopedická žáků s LMP V případě osob s mentálním postiţením hovoříme o speciálně pedagogické (psychopedické) diagnostice, jeţ se zabývá rozpoznáním podmínek, prostředků,

Více

Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech

Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech Libuše Novotná Časopis Maminka Naučí-li se dítě správně mluvit před nástupem do 1. třídy, bude to mít pozitivní vliv na jeho výsledky ve škole

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Ruský jazyk

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Ruský jazyk 6. Ruský jazyk 75 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Ruský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Ruský

Více

METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK

METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK VERZE: 25/04/2014 KOMPLEXNÍ METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK VŠECHNO, CO MÁ DÍTĚ UMĚT A ZNÁT PŘED NÁSTUPEM DO ŠKOLY PŘEHLEDNĚ A NA JEDNOM MÍSTĚ KLOKANŮV KUFR MOHOU

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Název materiálu: Vlohy a schopnosti Autor materiálu: PhDr. Jitka Ivanková Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu:

Název materiálu: Vlohy a schopnosti Autor materiálu: PhDr. Jitka Ivanková Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

K čemu slouží záznam provedených výkonů logbook?

K čemu slouží záznam provedených výkonů logbook? Jméno a příjmení školence: K čemu slouží záznam provedených výkonů logbook? Předkládaný Záznam provedených výkonů ve specializačním vzdělávání neboli logbook je součástí vzdělávacího programu a slouží

Více

3 Narušený vývoj řeči. 3.1 Klasifikace narušeného vývoje řeči

3 Narušený vývoj řeči. 3.1 Klasifikace narušeného vývoje řeči 3 Narušený vývoj řeči Vývoj řeči je velmi složitý proces, který je ovlivněn mnoha faktory. Dělíme je na faktory v n i t ř n í související se schopnostmi dítěte a se stavem jeho organismu. Jde o vrozené

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie Klinický psycholog 1. Duševní poruchy v dětství a adolescenci. 2. Neurotické poruchy v dětství. 3. Poruchy spánku u

Více

Diagnostika specifických poruch učení a chování. PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D.

Diagnostika specifických poruch učení a chování. PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D. Diagnostika specifických poruch učení a chování PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D. Historický přehled Počátky zájmu na přelomu 19/20 století (Heinz Werner, Arnold Gesell) České prostředí prof. Antonín Heveroch

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Kateřina Panáčková dětský psycholog Oddělení dětské neurologie při Fakultní nemocnici v Ostravě Historický vývoj terminologie E. Bleuler, 1911:

Více

Speciálně pedagogická diagnostika

Speciálně pedagogická diagnostika Speciálně pedagogická diagnostika pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti

Více

Poradenství pro osoby s narušenou komunikační schopností část 1

Poradenství pro osoby s narušenou komunikační schopností část 1 Poradenství pro osoby s narušenou komunikační schopností část 1 doc. Mgr. Kateřina Vitásková, Ph.D. Cíle Cílem této kapitoly je seznámit vás se základními principy v oblasti narušené komunikační schopnosti

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

1. Vymezení normality a abnormality 13

1. Vymezení normality a abnormality 13 Úvod 11 1. Vymezení normality a abnormality 13 1.1 Druhy norem 15 Statistická norma 15 Sociokulturní norma 17 Funkční pojetí normality 19 Zdraví jako norma 20 M ediální norma 21 Ontogenetická norma 21

Více

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin. Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké

Více

10 SEZNAM PŘÍLOH. 11.1 Specifické poruchy učení. 11.1.1 Poruchy učení. 11.1.2 Strategie vyučování ţáků se specifickými poruchami učení

10 SEZNAM PŘÍLOH. 11.1 Specifické poruchy učení. 11.1.1 Poruchy učení. 11.1.2 Strategie vyučování ţáků se specifickými poruchami učení 10 SEZNAM PŘÍLOH 11.1 Specifické poruchy učení 11.1.1 Poruchy učení 11.1.2 Strategie vyučování ţáků se specifickými poruchami učení 11.1.3 Druhy SPU a jejich základní charakteristika 11.2 Rehabilitace

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek l, PSČ VZDĚLÁVÁNÍ ŢÁKŮ SE SPECIÁLNĚ VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŢÁKŮ NADANÝCH

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek l, PSČ VZDĚLÁVÁNÍ ŢÁKŮ SE SPECIÁLNĚ VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŢÁKŮ NADANÝCH VZDĚLÁVÁNÍ ŢÁKŮ SE SPECIÁLNĚ VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŢÁKŮ NADANÝCH Dodatek k ŠVP oborů vzdělávání kategorie E, H, M a L Dodatek je součástí ŠVP oborů: 65-51-H/01 Kuchař-číšník 65-51-E/01 Stravovací a

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Vyučovací předmět Ruský jazyk druhý cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor Další cizí jazyk dle RVP.

Vyučovací předmět Ruský jazyk druhý cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor Další cizí jazyk dle RVP. DALŠÍ CIZÍ JAZYK - RUSKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Ruský jazyk druhý cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor Další cizí

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči

Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči při ZŠ pro žáky se specifickými poruchami učení Karlovy Vary, příspěvková organizace Zahájení činnosti: 1.9.2011 Ředitelka: Mgr. Klára Píšová Kontakty: 351 161

Více

Cvičení v anglickém jazyce

Cvičení v anglickém jazyce Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Ukázka z Vlastního hodnocení školy, které bylo schváleno 21.10.2010 a bylo provedeno za předcházející 3 roky. Vybraná část popisuje oblast, která asi nejvíce ovlivňuje

Více

-Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015

-Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 Vyhlášky platné od 1.1.2015: -Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 -Vyhláška č. 325/2014 Sb., o nákladových indexech věkových

Více