10 LET ČLENSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V EVROPSKÉ UNII Z POHLEDU EKONOMICKÉ DEMOGRAFIE A PRŮZKUMU PRACOVNÍCH SIL PODLE EUROSTATU

Transkript

1 RELIK 214. Reprodukce lidského kapiálu vzájemné vazby a souvislosi lisopadu LET ČLENSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V EVROPSKÉ UNII Z POHLEDU EKONOMICKÉ DEMOGRAFIE A PRŮZKUMU PRACOVNÍCH SIL PODLE EUROSTATU Ondřej Šimpach Absrak Evropský saisický úřad (Eurosa) provádí pravidelná roční šeření pracovních sil (LFS Labour Force Survey) pro všechny sáy Evropského společensví, jehož součásí je od roku 24 i Česká republika. Od přisoupení naší republiky k Unii se odehrálo mnoho poliických a národohospodářských změn v naší společnosi. Jinak nasavené podmínky přinesly změny ve vývoji ekonomické akiviy a neakiviy obyvaelsva, zaměsnanosi a nezaměsnanosi, živoní úrovni, lidského kapiálu a zdraví obyvael. Předkládaný článek zhodnoí populační a socioekonomický vývoj České republiky od roku 24, kdy došlo k připojení k Unii, na základě vybraných ekonomicko-demografických přísupů a podle deailních výsledků průzkumu pracovních sil podle Eurosau. Vzhledem k omu, že nejde o vyčerpávající šeření, ale pouze o bodové odhady dle plané meodiky Eurosau, je nezbyné nahlíže na výsledky kriicky, neboť ne vždy yo výsledky musí plně korespondova se siuací, kerá vyplývá např. ze Sčíání lidu, domů a byů, edy z vyčerpávajícího šeření. Nicméně jedná se o jednonou meodiku, pomocí níž jsou výsledky mezi jednolivými zeměmi vzájemně srovnaelné. Na základě ohoo šeření poukáže náš článek na zlepšení mnohých socioekonomických saisik v naší společnosi od přísupu ČR k Unii, v někerých vybraných případech na zhoršení. Klíčová slova: ekonomická demografie, průzkum pracovních sil, Česká republika, Evropská unie, socioekonomická saisika JEL kód: I25, J11, J38 Úvod Přisoupení České republiky k Evropské unii v roce 24 přineslo mnoho změn v naší společnosi. Volnější pracovní rh, jednodušší dovoz a vývoz zboží a služeb, jednodušší cesování, snazší přísup k informacím a vzdělání. To je jen několik málo poziiv, kerá mají vliv na Českou republiku v uplynulých desei leech. Je pochopielné, že naše společnos je díky omuo člensví zaížena i někerými negaivními fakory. Mezi y můžeme zahrnou například 491

2 RELIK 214. Reprodukce lidského kapiálu vzájemné vazby a souvislosi lisopadu 214 rozsáhlejší a zdlouhavou adminisraivu, rozroušenos řízení a informací a příliš byrokracie (Šimpach, Langhamrová, 214b). V předkládaném článku bychom chěli poukáza převážně na socioekonomické veličiny, keré se vyvíjely v České republice od jejího vsupu do Unie. Od roku 24 nasal významný zlom ve vzdělanosní srukuře, změnily se proporce mezi jednolivými věkovými skupinami podle zaměsnanosi a nezaměsnanosi, obecně se zvýšila živoní úroveň obyvaelsva a s ím i dosupnos informací, zboží a služeb, sociálního zabezpečení a lékařské péče. Pořeba získání vyššího a kvaliního vzdělání je sále důležiější, neboť nároky na znalosi člověka a jeho lidský kapiál rosou (Šimpach, Langhamrová, 214a). Pravděpodobnos nalezení dobrého zaměsnání je s nízkým vzděláním velmi malá a česká společnos si o uvědomuje. Obecně lze říci, že se obyvaelům České republiky daří po uplynulých 1 leech lépe (Pavelka, Löser, 213). Dokážou o zejména výsledky vypočených měr ekonomické (ne)akiviy a (ne)zaměsnanosi, keré budou prezenovány pro mužskou a ženskou populaci za vybrané roky 24 a 213. Pomineme-li složié ekonomické období v leech , ve kerém se česká ekonomika poýkala a následně pomalu zoavovala z hospodářského oslabení, jsou výsledky podle socioekonomických saisik lepší (Pavelka e al., 214). Změny v socioekonomické demografické srukuře obyvaelsva České republiky podle věku, pohlaví a nejvyššího dosaženého vzdělání budou komenovány s využiím složených populačních pyramid v čase zv. muli-sromů (Šimpach, 213). Zde bude parný populační vývoj za celé uvažované 1leé období. Věšina změn, keré nasaly, jsou spíše poziivního charakeru. Změny, keré jsou spíše negaivní, budou pozorovaelné zejména v případě osob s nejvyšším dosaženým vzděláním. Výsledky z čási socioekonomických věkově-specifických měr a socioekonomického populačního vývoje budou vzájemně konfronovány a budou vyvozeny vzájemné souvislosi a závěry o očekávaném vývoji. 1 Meodika Pro pořeby mezinárodní klasifikace vzdělání byla ve spolupráci s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropského saisického úřadu (Eurosa) vyvořena meodika 97, kerá byla v roce 211 revidována na 211 a pro Českou republiku nabyla účinnosi od Bodové odhady počů ěcho osob podle nejvyššího dosaženého vzdělání jsou sice složié 1 a jejich výpoče rvá dlouhou dobu, ale v současné době máme již 1 Eurosa provádí pravidelná roční šeření pracovních sil (LFS Labour Force Survey) pro všechny sáy Evropského společensví podle různých specifických charakerisik. Jednou z ěcho charakerisik je i nejvyšší dosažené vzdělání podle meodiky 211, přičemž k dispozici máme hodnoy ED-2 vzdělání bez mauriy, vzdělání s mauriou a erciární vzdělání (alespoň bakalářský vysokoškolský iul). 492

3 RELIK 214. Reprodukce lidského kapiálu vzájemné vazby a souvislosi lisopadu 214 k dispozici komplení daové maice od 24 (přisoupení ČR k Unii) do 213. Na základě da Eurosau o celkových počech osob (kód lfsa_pgaed), počech osob ekonomicky akivních (kód lfsa_agaed) a počech osob zaměsnaných (kód lfsa_egaed), (vše podle věkových skupin x = až 7 74 le, pohlaví a nejvyššího dosaženého vzdělání), vypočeme A a, (1) x, x, = Sx, [ 1% ] což jsou věkově-specifické míry ekonomické akiviy, ekonomické neakiviy, zaměsnanosi, respekive nezaměsnanosi (v %) v čase pro muže a pro ženy podle nejvyššího dosaženého vzdělání. V éo srukuře Eurosa nepublikuje věkově-specifické počy osob ekonomicky neakivních (NEAKTx,) a počy osob nezaměsnaných (NEZAMx,), udíž je musíme pro vzah (1) nejprve dopočía. Teno dopoče vyplývá z meodiky Mezinárodní organizace práce (ILO), přičemž jako NEAKT x, POPx, = AKT (2) x, získáme věkově-specifické počy osob ekonomicky neakivních, kde POPx, počy osob v celkové populaci a AKTx, jsou počy osob ekonomicky akivních, a jako NEZAM x, AKTIVx, = ZAM (3) x, získáme věkově-specifické počy osob nezaměsnaných, (přičemž ZAMx,, jsou počy zaměsnaných osob). 2 Výsledky Specifické míry ekonomické akiviy, neakiviy, zaměsnanosi a nezaměsnanosi pro vybrané roky 24 a 213 české populace podle nejvyššího dosaženého vzdělání jsou posupně zobrazovány v Obr. 1 Obr. 4 po věkových skupinách až 7 74 le. V případě zaměsnaných osob by jisě bylo pro každou populaci výhodné, kdyby se výsledky co nejvíce podobaly proporcím a varu rozdělení ekonomicky akivních osob. Rozdíl oiž připadá na osoby nezaměsnané, (keré mají v Obr. 4 jako jediné zvoleno jiné maximum na ose y). S nezaměsnanosí podle ěcho výsledků nejvíce bojují osoby s nejnižším dosaženým vzděláním ED-2, i když je parné, že yo hodnoy se významně snížily mezi srovnávanými roky 24 a 213. V současné době je bohužel parný nárůs nezaměsnaných osob u nejvyššího dosaženého vzdělání. Vyšší hodnoy ekonomické neakiviy u žen ve věkových skupinách až 4 44 jsou pozorovaelné éměř ve všech vzdělanosních skupinách a jsou způsobeny převážně maeřskou a později rodičovskou dovolenou. 493

4 RELIK 214. Reprodukce lidského kapiálu vzájemné vazby a souvislosi lisopadu 214 Obr. 1: Specifické míry ekonomické akiviy (v %) České Republiky v leech 24 a 213 podle úrovně vzdělání ED ED M24 M M24 M24 Obr. 2: Specifické míry ekonomické neakiviy (v %) České Republiky v leech 24 a 213 podle úrovně vzdělání ED ED M24 M M24 M24 494

5 RELIK 214. Reprodukce lidského kapiálu vzájemné vazby a souvislosi lisopadu 214 Obr. 3: Specifické míry zaměsnanosi (v %) České Republiky v leech 24 a 213 podle úrovně vzdělání ED ED M24 M M24 M24 Obr. 4: Specifické míry nezaměsnanosi (v %) České Republiky v leech 24 a 213 podle úrovně vzdělání ED-8 25 ED M24 M24 M M24 M24 495

6 RELIK 214. Reprodukce lidského kapiálu vzájemné vazby a souvislosi lisopadu 214 Srovnání měr ekonomicky neakivních osob v nejvyšších věkových skupinách za roky 24 a 213 nás informuje o posupném oddalování vsupu osob do důchodového věku. Zaímco v roce 24 o byla již věková skupina 6 64 le, v současnosi jde spíše o skupinu. V případě nejvyššího dosaženého vzdělání je o věková skupina 7 74 le, což je logické zejména z důvodu pozdějšího vsupu ěcho osob na pracovní rh (Fiala, Langhamrová, 213). V případě žen v roce 24 byly vysoké míry ekonomické neakiviy zaznamenány již ve věkové skupině le. Bylo o způsobeno skuečnosí, že ženy odcházely do důchodového věku dříve než muži, dnes yo rozdíly sice přervávají, ale méně výrazně. Nyní přisoupíme k vývoji socioekonomických charakerisik populace. V Obr. 5 jsou zobrazeny 4 muli-sromy (j. složené populační pyramidy v čase), keré posupně zobrazují vývoj ekonomicky akivního obyvaelsva České republiky mezi ley Na levé sraně od nulové sředové osy každého grafu je vždy zobrazena mužská populace, na pravé sraně ženská. Vidíme, že v rámci celkové populace jsou nejvěší počy ekonomicky akivních mužů a žen ve věkových skupinách až le, nejvěší změny nasaly u mužské populace ve věkové skupině le (pokles z důvodu sudia na univerziě) a le (nárůs sarší absolveni sředních škol s mauriou a univerzi, keří si v průběhu le rozšiřovali své vzdělání). Vysoký pokles ekonomicky akivních žen bez mauriy (ED- 2) ve věkových skupinách, 5 54 a le je způsoben přesunuím ěcho žen do kaegorie ekonomicky neakivních, neboť yo ženy byly v ekonomicky akivním procesu již od svých velmi mladých le. Vývoj ekonomické neakiviy populace (zobrazený v Obr. 6) doplňuje zmíněné rendy. Při pohledu na celkovou populaci vidíme, že ekonomická neakivia žen převažuje nad muži ve věcích od le dále. V nižších věcích je o způsobeno sudiem na univerziě a rodičovskou dovolenou, ve vyšších věcích poom dřívějším odchodem do důchodového věku a vyšší ženská naděje dožií. Vyšší zasoupení ve věšině věkových skupin ekonomicky neakivních žen je parné u všech vzdělanosních úrovní, nejvěší změny v čase nasaly u žen na úrovni ve věkových skupinách až le (nárůs poču žen na vysokých školách). Na Obr. 7 je zobrazeno obyvaelsvo zaměsnané podle věku a přičemž nejzajímavější je pohlédnou na separované počy podle vzdělání. V průběhu času byly zaznamenány nejvýznamnější úbyky v počech a 5 54 leých žen na úrovni ED-2. Bylo o z důvodu, že yo ženy se vzděláním bez mauriy (viz komenář u ekonomicky akivní populace) odešly z pracovního procesu, proože začínaly pracova již jako nácileé. Počy zaměsnaných mužů s mauriou vždy převažovaly (a převažují) nad ženami, nicméně v uplynulých leech došlo k poklesu ve věkových skupinách a

7 RELIK 214. Reprodukce lidského kapiálu vzájemné vazby a souvislosi lisopadu 214 Tio muži si pravděpodobně rozšiřovali své vzdělání (na univerziě) a zařadili se do pracovního procesu jako skupina. Významný nárůs v počech zaměsnaných vysokoškoláků je parný z grafu (dole vpravo). V době člensví ČR v Unii začalo české vysoké školsví expandova a produkova obrovské množsví vysokoškolsky vzdělané pracovní síly. Mnoho z nich svá zaměsnání našlo, někeří ovšem ne, jak bude aké uvedeno dále. Nejvýznamnější nárůs v počech zaměsnaných osob s vysokoškolským iulem je ovšem parný u žen ve věku le. Není o způsobeno jen nárůsem v počech absolvenek, ale aké ím, že zaměsnavaelé začali více zaměsnáva mladé ženy do vyšších funkcí. V Obr. 8 (nahoře vlevo) je zobrazeno cca 4 48 isíc českých nezaměsnaných osob (podle uvažovaného roku), přičemž zcela nejhorší byl rok 24. Když se podíváme na nezaměsnané muže v populaci celkem, v populaci s vzděláním bez mauriy (ED-2) a s mauriou (), nalezneme nepříznivý rok 24, ve kerém byla věková skupina 2 24 leých nezaměsnaných mužů modální. V průběhu času se siuace ve věšině mladých věkových skupin zlepšovala, naopak zhoršení přišlo ve vyšších věkových skupinách. Obr. 5: Demografické srukura ekonomicky akivní populace České republiky v leech v 1 osob podle úrovně vzdělání ED M25 M ED M25 M M25 M M25 M24 497

8 RELIK 214. Reprodukce lidského kapiálu vzájemné vazby a souvislosi lisopadu 214 Obr. 6: Demografické srukura ekonomicky neakivní populace České republiky v leech v 1 osob podle úrovně vzdělání ED M25 M ED Ž23 Ž22 Ž21 Ž2 M M25 M M25 M24 Obr. 7: Demografické srukura zaměsnané populace České republiky v leech v 1 osob podle úrovně vzdělání ED M25 M ED M25 M M25 M M25 M24 498

9 RELIK 214. Reprodukce lidského kapiálu vzájemné vazby a souvislosi lisopadu 214 Obr. 8: Demografické srukura nezaměsnané populace České republiky v leech v 1 osob podle úrovně vzdělání ED M25 M ED M25 M M25 M M25 M24 Bylo o způsobeno ím, že zaměsnavaelé začali preferova zaměsnance ve sředním věku (j. y, keří již mají dosaečné množsví zkušenosí, ale nejsou ješě ak saří), a propoušě zaměsnance, keří mají před důchodem a již se od nich nedá očekáva akový výkon a nasazení. K poslední zmínce paří siuace vysokoškolsky vzdělaných nezaměsnaných ve věku le. Jedná se o čersvé absolveny univerzi, jejichž počy enormně narosly v leech 21, 211 a 212 (u žen významný skok i v roce 213) a v současnosi sále narůsají. Závěr Během zmíněného období od vsupu České republiky do Unie si naše populace nevedla podle prezenovaných socioekonomických saisik španě. Z rozvíjející se země se pomalu sává země vyspělejší. Živoní úroveň rose, ale je pořeba pamaova na o, že zvyšující se vzdělanos obyvaelsva a vyšší úroveň lidského kapiálu sebou přináší i pořebu udrže populaci déle v ekonomické akiviě, což čásečně může bý umožněno i ím, že se populace dožívá sále vyššího věku (Fiala, 213a). Odchod do důchodu bude muse bý v pozdějších věcích, než bylo před ley (Bílková, 214) a počy ekonomicky akivních osob (a pokud možno i počy 499

10 RELIK 214. Reprodukce lidského kapiálu vzájemné vazby a souvislosi lisopadu 214 zaměsnaných), se v prezenovaných muli-sromech (složených populačních pyramid v čase) posunou do vyšších věkových skupin. Komplikací do budoucna aké pravděpodobně bude výrazný nárůs poču vysokoškolských absolvenů (s alespoň bakalářským iulem), pro keré v dlouhém období nebude snadné naléz zaměsnání z důvodu velkého přesycení pracovního rhu ěmio absolveny (Fiala, 213b). Výzvou pro uo siuaci a její řešení budou sřední odborné školy s nabídkou odborných mauriních oborů, neboť jsou očekávání, že yo odborné zejména echnické profese, budou v blízké budoucnosi významně popávány. Lieraura BÍLKOVÁ, D. (214) Global Economic Crisis and he Wages of he Czech Employees by Educaional Aainmen. Managemen and Engineering, roč. XXII, č. 6, s FIALA, T. (213a) Důchodový sysém v (ne)růsové ekonomice. In: Oevřený prosor. Brno: UK, s FIALA, T. (213b) Reducing he Consequences of Populaion Ageing for he Pension Sysem by Raising he Reiremen Age in he Czech Republic. In: The 7h Inernaional Days of Saisics and Economics. Slaný: MELANDRIUM, s FIALA, T., LANGHAMROVÁ, J. (213) Vývoj ekonomického zaížení důchodového sysému ČR při různých varianách zvyšování důchodového věku. In: RELIK Reproducion of he Human Capial. Slaný: Melandrium, s PAVELKA, T., LÖSTER, T. (213) Changes in Regional Unemploymen Raes in he Czech Republic during Economic Cycle. Inellecual Economics, 7(4): ISSN PAVELKA, T., LÖSTER, T., LANGHAMROVÁ, J., MAKOVSKÝ, P. (214) Vybrané aspeky flexibiliy rhu práce České republiky. 1. vyd. Slaný: Melandrium. 147 s. ŠIMPACH, O., LANGHAMROVÁ, J. (214a) Changes in Demographic Srucures of ED5-6 Graduaes wih An Impac on Their Economic (In)Aciviy. In: Efficiency and Responsibiliy in Educaion (ERiE). Praha: Czech Universiy of Life Sciences Prague, s ŠIMPACH, O., LANGHAMROVÁ, J. (214b) Developmen of Socio-Economic Indicaors and Moraliy Raes during Ten Years of he CR Membership in he EU. In: ICEI 214. Osrava: VŠB TU, s ŠIMPACH, O. (213) The use of Muli-Tree chars in educaion of economic demographers. In: IMEA 213. Pardubice: Universiy of Pardubice, s

11 Konak RELIK 214. Reprodukce lidského kapiálu vzájemné vazby a souvislosi lisopadu 214 Ondřej Šimpach, Ing. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakula informaiky a saisiky Nám. W. Churchilla 4, Praha 3 Žižkov, Česká republika ondrej.simpach@vse.cz 51