Tvorba elektronické studijní opory

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Tvorba elektronické studijní opory"

Transkript

1 Záhlaví: Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Tvorba elektronické studijní opory Ošetřovatelská péče v neurologii Základy obecné neurologie Obecná neurologie D. Školoudík Vlastní opora: A. Motivační úvod ke kapitole Neurologie je lékařskou disciplínou, která se zabývá nemocemi a poruchami periferní nervové soustavy (periferní nervy, nervové pleteně a nervové kořeny) včetně nervosvalových plotének a svalů, centrální nervové soustavy (mozek a mícha) a jejich obalů (tvrdá a měkké plena). Neurologie se také zabývá některými onemocněními páteře (obratlů a meziobratlových plotének), kostí a žláz s vnitřní sekrecí, které mají vztah k nervové soustavě (hypofýza). Obecná neurologie pojednává o obecných zásadách diagnostiky neurologických nemocí, přičemž vychází především z poznatků strukturálních oborů (normální i patologické anatomie, histologie) a oborů zkoumajících funkční zákonitosti (fyziologie, patofyziologie a biochemie). Vzájemně související symptomy (příznaky) seskupuje v syndromy a snaží se o přesnější lokalizaci místa poškození nervové soustavy (topizace). Zahrnuje také vlastní neurologické vyšetření (klinické vyšetření - objektivní nález), dále anamnézu a tzv. pomocná paraklinická vyšetření (různá laboratorní vyšetření, zobrazovací metody, elektrofyziologické vyšetřovací metody apod.) B. Studijní cíle, vztahující se k obsahu kapitoly V této kapitole se dozvíte: Co to je nervová soustava a z čeho se skládá Na jakém principu dochází k přenosu informace nervovou soustavou Co to je motorický systém, jak se dělí a jak funguje Co to je senzitivní systém, jak se dělí a jak funguje Jak se makroskopicky dělí nervová soustava Jakou funkci mají jednotlivé části nervového systému Co jsou to symbolické funkce, bolest, vědomí a spánek Co je to vývojová neurologie

2 Budete schopni: Definovat a popsat nervovou soustavu Popsat funkci motorického a senzitivního systému Makroskopicky rozdělit nervovou soustavu a popsat funkci jednotlivých částí Popsat symbolické funkce Definovat vědomí a jeho poruchy Popsat neurologický vývoj dítěte C. Vlastní obsah kapitoly 1. Charakteristika nervové soustavy Nervová soustava je základní a z určitého hlediska nejdůležitější soustavou člověka. Většina z nás si nedovede představit plnohodnotný život bez plně funkční nervové soustavy. Možnost pohybu, řeči, myšlení, psaní a počítání je pro nás samozřejmostí. K tomu však potřebujeme nepoškozený a dobře vyvinutý nervový systém. Pochopení jeho stavby a funkce je nezbytnou podmínkou pro pochopení etiopatogeneze jednotlivých neurologických onemocnění, který je klíčový nejen pro lékařskou diagnostiku a léčbu, ale i pro ošetřovatelský proces, který je nezbytnou součástí pro uzdravení, úspěšný návrat do života nebo alespoň jeho usnadnění u pacientů s neurologickým onemocněním. 2. Základy anatomie nervové soustavy Z anatomického (makroskopického) hlediska je nervový systém tvořen 2 základními oddíly centrálním nervovým systémem (CNS) a periferním nervovým systémem (PNS). 2.1 Periferní nervový systém (Periferní nervový systém) Periferní nerv začíná anatomicky v místě výstupu předních a zadních míšních kořenů z míchy. Přední kořeny (eferentní, motorický sytém) a zadní kořeny (aferentní, senzitivní systém) jednotlivých míšních segmentů (viz mícha) se spojují, vytváření míšní nervy a vystupují přes intervertebrální otvory (foramina) z páteřního kanálu. Dále se dělí na zadní větve, které zásobují kůži a svalstvo zad, a přední větve, které vytváření ze segmentů C4-Th1 brachiální plexus, inervující horní končetiny, a ze segmentů L1-S2 lumbosakrální plexus, inervující dolní končetiny.v obou plexech dochází k přeskupení nervových vláken a vytváření jednotlivých periferních nervů.

3 Periferní nervy jsou tvořeny nervovými vlákny motorickými, senzitivními a vegetativními. Jednotlivé nervy můžou obsahovat všechny či jen některé tyto typy vláken (smíšený, motorický nebo senzitivní nerv). Motorická vlákna se dělí na dva typy: 1. alfa vlákna končící na nervosvalové ploténce a umožňující volní inervaci příčně pruhovaných svalů 2. gama vlákna inervující intrafuzální vlákna svalových vřetének. Funkčně každý motoneuron alfa inervuje určitý počet svalových vláken, které tvoří tzv. motorickou jednotku (obr. 1). 2.2 Centrální nervový systém se dělí na 5 základních částí: (Centrální nervový systém) 1. Spinální míchu (medulla spinalis) jedná se anatomicky o nejjednodušší část centrální nervové soustavy (obr. 2). Procházejí zde dráhy vedoucí vzruchy (bolest, teplo, chlad, hluboké čití) z trupu a končetin, dráhy volní hybnosti (nachází se zde periferní motorický neuron), jsou zde uložena periferní centra pro vylučovací a sexuální funkce a s pomocí interneuronů zabezpečuje mícha základní reflexní okruhy a jejich vzájemnou modulaci. 2. Mozkový kmen anatomicky tvoří pokračování míchy. Je složen ze 3 částí prodloužené míchy (medulla oblongata), Varolova mostu (pons) a středního mozku (mezencefalon). Jsou zde uložena jádra hlavových nervů (III. - XII. nervu), prochází zde dráhy citlivosti i volní hybnosti, senzorické informace dráhy sluchové, chuťové, rovnováhy a části zraku, zabezpečuje vegetativní regulaci hrudníku a břicha, řízení dýchání a srdeční akce. Retikulární formace mozkového kmene je zodpovědná za stav bdělosti. 3. Mozeček je uložen v zadní lebeční jámě dorzálně nad mozkovým kmenem, s kterým je spojen stonkovitými útvary pendunkuly, které obsahují dráhy, axony, vedoucí vzruchy do mozečku a eferentní (vývodné) dráhy z mozečku. Centrální, vývojově nejstarší část (vermis) se podílí na udržení rovnováhy. Na ní nasedají dvě mozečkové hemisféry. Mozeček se podílí na udržení vzpřímeného stoje a rovnováhy, koordinaci pohybů (včetně jemných pohybů a psaní) a mechanizmu řeči. 4. Diencefalon se skládá ze 2 částí talamu a hypotalamu. Talamus obsahuje jádra přepojující dráhy senzitivní a senzorické (mimo čich), které míří do mozkové kůry, a tyto informace moduluje a rozhoduje o tom, zda budou zpracovány na vědomé úrovni. Dochází zde také k integraci motorických informací z mozečku a bazálních ganglií, které převádí do mozkové kůry. Hypotalamus je šestiboký útvar mezi optickými trakty, chiazmatem a mozkovými pendunkuly, sousedící s talamem a 3. komorou. Kaudálně přechází plynule v

4 hypofýzu. Hypotalamus řídí autonomní funkce související s homeostázou a reprodukcí, řídí žlázy s vnitřní sekrecí prostřednictvím hormonů produkovaných v hypofýze, řídí cirkadiánní (denní) cyklus a je důležitou součástí motivačního systému. 5. Telencefalon (koncový mozek) je fylogeneticky nejmladší a nejrozvinutější částí nervové soustavy. Je tvořen dvěma mozkovými hemisférami (pravou a levou). Každá z nich se skládá ze 4 laloků čelního (frontálního), temenního (parietálního), spánkového (temporálního) a týlního (okcipitálního). Hemisféry jsou tvořeny mozkovou kůrou (šedou hmotou, obsahující jádra nervových buněk) a podkořím (bílou hmotou, která obsahuje nervové dráhy axony). Telencefalon zajišťuje všechny lidské funkce na vědomé úrovni hybnost, zpracovává senzorické signály (zrak, sluch, chuť, čich, hmat) a citlivost (chlad, teplo, bolest), zajišťuje vyšší nervové činnosti řeč, časoprostorovou orientaci, plánování pohybu, paměť, emoce či abstraktní myšlení. Většina přívodných i vývodných drah se kříží, takže pravá poloviny těla je ovládána levou (kontralaterální) hemisférou. Dominantní hemisférou, která je zodpovědna za řečové funkce, je v 95 % levá hemisféra. Hemisféra nedominantní je zodpovědna za časoprostorovou orientaci, je specializována pro emoční vnímání a vytváří zřejmě i obsah snů. Spolupráci obou mozkových hemisfér zajišťují tzv. komisury, z nichž největší je corpus callosum. Podle rozsahu případného postižení těchto struktur je pak tato spolupráce v různém stupni narušena. 2.3 Neuron a neuroglie Nervový systém člověka je tvořen dvěma základními typu buněk: neurony a neuroglií. (Neuron) Neuron je základní morfologickou a funkční jednotkou nervové tkáně. Neuron (obr. 3) je složen z 1. těla (soma), kde v mitochondriích a endoplazmatickém retikulu probíhají metabolické pochody a je zde obsaženo také jádro, 2. výběžků, které vedou vzruchy dostředivě (k tělu buňky) dendritů, a 3. odstředivě vedoucího výběžku (axonu, neuritu). Podle anatomických studií obsahuje mozek asi neuronů. Neurit (axon) je jediným odstředivým výběžkem neuronu a vede signál z těla do periferie. Na svém konci se obvykle bohatě větví a vytváří mnoho zakončení. Podle toho, zda je obalen myelinovou pochvou, se dělí axony na myelinizované a nemyelinizované. Tato pochva je tvořena neuroglií Schwanovými buňkami (v periferní nervové soustavě) nebo oligodendrocyty (v centrální nervové soustavě). Vzniká několikanásobným otočením lipidové dvojvrstvy buněčné membrány okolo axonu. Účel myelinové pochvy spočívá v urychlení vedení nervového vzruchu (signálu).

5 Nakupení těl nervových buněk se na řezu mozkem a míchou jeví makroskopicky jako šedá oblast, od čehož je odvozen název šedá hmota. Oblast, ve které se nachází převážně nervové dráhy tvořené neurity (axony), se pak díky výše uvedenému myelinu jeví makroskopicky jako bílá a nazývá se bíla hmota. Šedou hmotu mozku tvoří šedá mozková kůra, šedá kůra mozečku a mozková jádra (bazální ganglia, talamus, jádra hlavových nervů a další). Bílá hmota mozku se nachází pod mozkovou kůrou, pod kůrou mozečku a v mozkovém kmeni. V míše je šedá hmota umístěna podél centrálního kanálku, bílá hmota pak obklopuje centrální šedou hmotu a obsahuje dráhy vedoucí vzruchy centrálně do mozkového kmene, mozečku a telencefala a dráhy vedoucí vzruchy zpět do míchy. (Neuroglie) Neuroglie vytváří podpůrnou (intersticiální) složku nervového systému a zahrnuje asi buněk. Umožňují signální funkci neuronů (oddělením jednotlivých neuronů, izolací chemických synapsí a odstraňováním přebytečných neurotransmiterů), podílí se na výživě i exkreci neuronů (přívodem živin i odvodem odpadních produktů metabolismu), regeneračních i degradačních pochodech a také zajišťují ochranu neuronů (podílí se na stavbě hematoencefalické bariéry). Neurogliální buňky lze rozdělit na 4 základní typy astroglie, oligodendrocyty, ependymové buňky a mikroglie (makrofágy). 3. Vedení vzruchu a reflexní činnost Jednou ze základních vlastností nervové soustavy je schopnost přenosu signálu. Stavba neuronu je vytvořena primárně k tvorbě, zpracování a přenosu signálu. (Vedení vzruchu) Buněčná membrána nervové buňky je v klidu bipolární se záporným nábojem uvnitř buňky a kladným vně. Elektrický náboj na membráně vzniká v důsledku nerovnoměrného rozložení elektricky nabitých částic (především ionty a proteiny) vně a uvnitř buňky a musí být udržován aktivně transportními iontovými kanály. Při dostatečně silném vzruchu dojde k změně polarity (depolarizaci) této membrány otevřením iontových kanálů. Indukcí pomocí místních elektrických proudů je tato změna elektrického náboje přenášena dále po membráně nervového vlákna, čímž dochází k vedení vzruchu nervovým vláknem. Vzruch může být veden vždy jen jedním směrem, v dendritu je to směrem k tělu buňky, v axonu (neuritu) naopak z těla do periferie. Tímto způsobem je veden vzruch v nemyelinizovaných vláknech. V myelinizovaných vláknech je axon obalen myelinovou pochvou a vzruch se přenáší skokovitě mezi zářezy v myelinové pochvě, čímž dochází k mnohonásobnému urychlení vedení vzruchu nervem.

6 (Synapse) Synapse (obr. 3) je speciální místo kontaktu mezi neurony (např. axon-dendrit nebo axon-tělo neuronu), kde dochází k přenosu informací. Přenos signálu v synapsi je vždy jen jednosměrný. V nervovém systému existují kromě interneurálních synapsí také synapse mezi neurony a žlázami a neurony a svalovými buňkami (nervosvalová ploténka). Rozlišují se 2 základní typy synapsí: chemické přenos je zprostředkováván chemickými látkami (neurotransmitery např. acetylcholin, noradrenalin, dopamin, serotonin, atd.) elektrické přenos se děje přímým šířením vzruchu z buňky do buňky elektricky pomocí iontových kanálů (u člověka se vyskytují v minimálním množství ve speciálních strukturách). Histologicky je synaptický komplex složen z presynaptické části, kde jsou vezikuly (váčky) se zásobárnou neurotransmiteru, synaptické štěrbiny, do které je neurotransmiter vyplavován, a postsynaptické části, kde jsou umístěny na buněčné membráně proteinové receptory, na které se váže specifický neurotransmiter. Hustota receptorů může kolísat podle množství vyplavovaného neurotransmiteru. Přenos vzruchu (Přenos vzruchu) Elektrický vzruch šířící se po axonu vyvolá vyplavení neurotransmiteru do synaptické štěrbiny s následným reverzibilním navázáním neurotransmiterů na receptory v postsynaptické části, čímž dochází k předem danému příslušnému ději na membráně postsynaptického neuronu, nejčastěji depolarizaci membrány. (Reflexní činnost) Reflexní činnost je reakce organizmu na podněty z vnějšího prostředí. Je zprostředkovaná nervovým systémem díky jeho základním vlastnostem dráždivosti (schopnost přijímat specifické podněty pomocí receptoru s přeměnou specifické energie z vnějšího prostředí na nervový vzruch), vodivosti (schopnosti vést nervový vzruch změnou polarizace buněčné membrány z místa podráždění do vyšších nervových center a zpět) a vazbami mezi nervovými buňkami (umožnujícími analýzu a syntézu podnětů a vytváření neuronálních okruhů). (Reflex) Reflex (reakce organizmu na specifický podnět) se uskutečňuje po reflexním oblouku, který se skládá z čidla (receptor), dostředivé dráhy, která vede signál do centra (míchy a mozku), odstředivé dráhy, která vede signál zpět z centra k efektoru (sval nebo žláza) (obr. 4).

7 Nejjednodušším reflexem je monosynaptický, dvouneuronový reflex (např. proprioceptivní čidlo ve svalu senzitivní neuron motorická buňka předních rohů míšních sval). Složitější reflexy jsou tvořeny více neurony. Reflexy lze také dělit na: vrozené nepodmíněné (sací reflex, úchopový reflex, kašlací, apod.) tvoří I. signální soustavu. podmíněné učením (slinění psa vyvolané zazvoněním zvonku v očekávání potravy) tvořící II. signální soustavu. Kontrolní otázky a úkoly: 1. Popište vedení vzruchu v nervové buňce. 2. Jaké typy synapsí znáte? 3. Které vlastnosti nervové soustavy umožňují reflexní činnost? 4. Co to je reflex? 5. Jaké znáte reflexy? Pro zájemce: 4. Motorický systém a jeho poruchy (Řízení motoriky) Na řízení motoriky se podílí celá nervová soustava tj. mozková kůra, podkorová centra, mozeček, mozkový kmen, mícha, periferní nervový systém a svaly. Řízení pohybu je složitý proces, během kterého se přenáší informace z řídícího orgánu (mozku a míchy) na řízený orgán (sval). Při pohybu musí být dokonalá koordinace mezi agonisty (svaly, které se zapojují do pohybu současně ), antagonisty (svaly, které jsou při pohybu relaxované a mají většinou opačný účinek) a synergisty (svaly, které pohyb podporují). Nezbytná je také zpětná informace centra, zda byl příslušný pohyb vykonán (zde hraje hlavní úlohu propriorecepce hluboké čití) a další informace (např. z rovnovážného ústrojí, zraku, sluchu a dalších). (Svalové napětí) Základem pro možnost pohybu je trvalé svalové napětí (tonus), které je zajišťováno především činností míchy. Dále se na něm podílí retikulární formace, rovnovážný (vestibulární) systém a mozeček. Na svalovém napětí závisí systém postojových a vzpřimovacích reflexů (motorický systém polohy, stoje). (Typy pohybů) Motorický systém generuje dva základní typy pohybů: reflexní odpovědi rychlé, stereotypní, mimovolní pohyby vyvolávané stimulem,

8 cílená (volní) motorika neboli úmyslné pohyby. Mohou to být jednoduché lokomoční nebo rytmické pohyby. Nejkomplexnější jsou složité cílené volní pohyby, které iniciálně vyžadují vědomou volní část a jsou řízeny konkrétním cílem. Do pohybů se zapojují mozková kůra, bazální ganglia a kůra mozečku. Motorický systém (obr. 1) lze rozdělit na fylogeneticky starší dvouneuronový pyramidový systém a fylogeneticky mladší víceneuronový extrapyramidový systém. 4.1 Pyramidový systém (Pyramidová dráha) Pyramidová dráha začíná v primární motorické korové oblasti, která je umístěna v gyrus precentralis. Kortikální prezentace jednotlivých částí těla je podle tzv. somatotopická organizace motorický homunkulus (obr. 1). Motorická kůra tvoří jednotný funkční celek s oblastmi senzorickými v gyrus postcentralis, proto se často mluví o senzomotorické kůře. V oblasti motorického kortexu leží tělo prvního (centrálního) motoneuronu, jejich axonální výběžky vytváří kortikospinální trakt (pyramidovou dráhu). Na rozhraní dolní části prodloužené míchy a horní části krční míchy (segmenty C1 a C2) se většína vláken kříží (tzv. decussatio pyramidum) a probíhají dále v kontralaterálních postranních míšních provazcích spinální míchy. Většina vláken pak končí na rozhraní předních a zadních rohů míšních a část končí přímo v předních rozích míšních.v oblasti předních rohů míšních pak začíná druhý (periferní) motoneuron kortikospinální dráhy. Informace z mozkové kůry vedená kortikospinální dráhou má význam pro základní pohybový impulz, který je následně ještě upravován složitými regulačními mechanizmy za účasti dalších center v oblasti bazálních ganglií, mozečku, atd. Výsledkem této činnosti je úmyslný pohyb a jeho přesné a jemné řízení. Z buněk předních rohů míšních (periferní motoneuron) vycházejí motorické eferentní výběžky (neurity, nervová vlákna), které jsou součástí periferních nervů a vedou nervovou informaci dále k nervosvalovému spojení. 4.2 Extrapyramidový systém (Extrapyramidový systém) Extrapyramidový systém se skládá ze struktur, které jsou primárně zapojeny v motorice, ale nejsou součástí pyramidového systému a nejsou vůlí ovlivnitelné. Patří sem kortikální, subkortikální a kmenové struktury, které vytváří přímý a nepřímý motorický okruh.

9 Ke kortikálním strukturám extrapyramidového systému patří premotorická a suplementární (sekundární) motorická korová oblast, která se rozkládá na mediální (vnitřní) straně hemisféry frontálně od gyrus precentralis. Podílí se na programování pohybů a v hierarchii motorických oblastí je předřazena primárnímu motorickému kortexu. Hlavní součástí extrapyramidového systému jsou jádra bazálních ganglií (obr. 5), která se podílí na kontrole svalového tonu a realizaci pohybu a jeho koordinaci. K bazálním gangliím patří nucleus lentiformis (neboli vnitřní a zevní palidum), putamen, nucleus caudatus a dále i nucleus subthalamicus Luysii, substantia nigra a temporální část amygdaly. Bazální ganglia dostávají stimuly ze senzorické a motorické části kůry a z talamu. Dráhy vystupující z bazálních ganglií vedou k motorickým jádrum talamu, nc. ruber a retikulární formaci kmene. 4.3 Příznaky postižení motorické dráhy Z klinického hlediska lze rozlišit symptomy postižení pyramidové dráhy, a to iritační (svalové záškuby - fibrilace, fascikulace a myoklony; křeče spazmy) a zánikové (paréza a plegie), a postižení extrapyramidové dráhy. (Obrna) Zánikovým symptomem pyramidové dráhy je obrna - pokud dojde pouze k částečnému oslabení svalové síly, jedná se o parézu (může být různé tíže, ale vždy je zachována alespoň minimální stupeň svalové síly). Pokud dojde k úplnému vymizení svalové síly, jedná se o plegii. Podle počtu postižených končetin lze rozlišit monoparézu (1 končetina), paraparézu (obě horní či obě dolní končetiny), hemiparézu (horní a dolní končetina na stejné straně), triparézu (3 končetiny) či kvadruparézu (postižení všech 4 končetin). Paréza může postihnout také svaly inervované motorickými hlavovými nervy (např. n. facialis nebo n. hypoglossus). (Poruchy svalového tonu) Dalšími projevy postižení motorického systému mohou být dlouhodobé či dokonce trvalé poruchy svalového tonu - snížení (hypotonus) bývá především při postižení periferního motoneuronu a mozečku, zvýšení (hypertonus) pak při poškození centrálního motoneuronu (spasticita) nebo části bazálních ganglií (rigidita). (Dyskinézy) Mimovolně vznikající neúčelné pohyby, které vůlí nelze potlačit, bývají projevem poškození extrapyramidového systému - dyskinézy (hyperkinézy). Jsou spojené s poruchou svalového tonu měnlivého charakteru (dystonie). Dyskinézy mají různý původ i charakter. Nejčastěji se setkáváme s tiky, myokloniemi (záškuby) a tremorem (třesem), dále potom s dyskinézami choreatickými (rychlými a trhavými), atetoidními (pomalými a vlnitými) i balistickými (vrhavými).

10 4.3.1 Rozdělení paréz dle výšky postižení (Centrální paréza) Centrální (spastická) paréza vzniká při postižení centrálního motoneuronu (pyramidové dráhy). Pokud k postižení dojde nad zkřížením (decussation pyramidum), které se nachází na rozhraní míchy (segment C1 C2) a prodloužené míchy, tedy v motorické kůře mozku, podkorově, v oblasti vnitřního pouzdra nebo v mozkovém kmeni, vzniká paréza na opačné straně těla (kontralaterálně). Pokud dojde k postižení v míše pod zkřížením pyramidové dráhy, je postižení na stejné straně těla (homolaterální). Centrální paréza je charakterizovaná svalovou slabostí se zvýšením svalového napětí (hypertonus, spasticita), zvýšením proprioceptivních reflexů (šlachověokosticová hyperreflexie), přítomností abnormních kožních reflexů (pyramidových jevů) a absencí svalových atrofií. (Periferní paréza) Periferní (chabá) paréza vzniká při postižení periferního motoneuronu, a to buď při postižení těla motoneuronu v předním míšním rohu, postižení předního kořene míšního nebo periferního motorického nervu. Je vždy na stejné straně (homolaterální) jako postižený motoneuron. Projevuje se snížením svalové síly se snížením až vymizením svalového napětí (hypotonie, atonie), snížením až vymizením proprioceptivních a exteroceptivních reflexů (hyporeflexie, areflexie), postupně se rozvíjejícími svalovými atrofiemi, fibrilacemi a fascikulacemi (spontánními svalovými záškuby bez motorického efektu) bez přítomnosti abnormních kožních reflexů (pyramidových jevů). (Smíšená paréza) Smíšená paréza vzniká při současném postižení centrálního i periferního motoneuronu (např. u amyotrofické laterální sklerózy). Klinicky nacházíme příznaky entrální i periferní parézy snížení svalové síly se zvýšením svalového tonu, zvýšením některých proprioceptivních reflexů, snížením exteroceptivních reflexů, abnormními kožními reflexy (pyramidovými jevy), atrofiemi a fascikulacemi. (Psychogenní paréza) Od výše uvedených typů paréz je diferenciálně diagnosticky nutno odlišit psychogenní parézu na podkladě konverzní dissociativní poruchy (blíže viz diferenciální diagnostika v kapitole č Epilepsie dětského věku). Dominuje zde porucha hybnosti, pacient končetinu ignoruje, ale nejsou zde přítomny žádné další příznaky postižení nervové soustavy (změna svalové tonu, reflexů či citlivosti). Extrapyramidové symptomy (hyperkinetické, hypokinetické poruchy, třes, chorea, atetóza, dystonie, tiky a hypertonicko hypokinetický syndrom) jsou blíže probrány v kapitole č Extrapyramidové onemocnění.

11 Poruchy motoriky (pohybu) se projevují také při postižení zadních míšních provazců, rovnovážného ústrojí, mozečku, mozkového kmene a dalších struktur mozku (blíže viz také příslušné kapitoly). 5. Senzitivní systém a jeho poruchy (Senzitivní systém) Lidská činnost je závislá na neustálém proudu informací a senzitivních (pocitových) impulzů. Mluvíme o anatomicky i fyziologicky komplexním systému aferentace (dostředivý tok informací). Aferentní systém zajišťuje neustálý dostředivý tok vzruchů ze zevního i vnitřního prostředí do centrálního nervového systému. Jednou ze složek aferentního systému je povrchové a hluboké čití (senzitivita), dalšími jsou senzorické funkce (zrak, sluch, čich, chuť). Část signálů z periferie jde přímo a je zpracována vědomě (na kortikální úrovni, čímž vyvolá příslušný specifický vjem), další část informací je nepřímá a je zpracována na nižších úrovních podvědomě (nespecificky aktivují mozkovou kůru, například zajišťují vigilitu - vědomí). (Přímá senzitivní dráha) Přímá senzitivní dráha povrchového čití převádějící vzruchy do mozkové kůry je tříneuronová (obr. 6) a zahrnuje: Receptor (přijímač) základní funkční element, který je schopen přijímat a reagovat na vzruchy mechanického, chemického či termického charakteru ze zevního nebo vnitřního prostředí a převádět je na bioelektrické potenciály. Periferní cítivý (senzitivní) neuron -vede vzruch od receptoru přes senzitivní ganglion do míchy a mozkového kmene. Druhý senzitivní neuron spojuje jádra v zadních rozích míšních, jádra zadních provazců míšních a jádra senzitivních hlavových nervů se senzitivními neurony v talamu. Třetí senzitivní neurony jsou umístěny v talamických jádrech a napojují se na senzitivní mozkovou kůrou v gyrus postcentralis v parietální (temenní) krajině. Zde, podobně jako u motorického kortexu, je opět přítomna somatotopická kortikální prezentace (přesná projekce) jednotlivých částí těla, která je téměř identická s motorickým homunkulem (obr. 1). Základní anatomický a funkční systém tvoří primární (periferní) senzitivní jednotka. Zahrnuje aferentní senzitivní vlákno s jeho zakončením, receptory, tělem neuronu a centrálními výběžky. Oblast, ze které lze vyvolat aferentní senzitivní impulz, se označuje jako recepční pole jednotky.

12 (Rozdělení cítivosti) Rozdělení somestézie (cítivosti těla): Povrchová citlivost receptory jsou uloženy v kůži a sliznicích a vnímají základní kvality ze zevního prostředí. Zachycují podněty mechanické (dotyk a tlak) mechanoreceptory (např. opouzdřené Pacciniho, Krauseho a Meissnerova tělíska), chlad a teplo termoreceptory (neopouzdřená volná nervová zakončení), bolest nociceptory (volná nervová zakončení papilárního nebo štětečkového typu) a vibrace (volná nervová zakončení). Mimo tyto elementární počitky dochází ke kombinaci stimulů a vzniku komplexních vjemů v různých formách (suchost, tvrdost, šimrání, vibrace, svědění). Adekvátním podnětem pro všechny tlakové receptory je deformace kůže, sliznice,ohyb vlasů, chloupků. Hluboká citlivost receptory jsou uložené v okostici, kostech, svalech, kloubech, šlachách a fasciích. Jsou to proprioreceptory (registrují napětí svalů, šlach, polohu kloubů) a interoreceptory (registrují podněty ve vnitřních orgánech, cévách, výstelkách dutin apod.) 5.1 Somatosenzitivní (cítivé) poruchy (Somatosenzitivní poruchy) Patologické změny mohou mít zánikový (výpadkový) charakter, kdy dochází ke sníženému vnímání podnětů a nazýváme je hypestézií (částečná ztráta vnímání) a anestézií (úplná necitlivost), nebo iritační charakter a nazýváme je hyperestézií (zvýšená citlivost). Další nefyziologické senzitivní vjemy nazýváme dysestézie (abnormální senzitivní vjem nepříjemného až bolestivého charakteru, který vzniká jiným, nebolestivým stimulem, např. dotykem či tlakem), parestézie (abnormální spontánně vznikající senzitivní vjem nebolestivého charakteru jako je brnění, mravenčení, píchavé pocity), hyperpatie (zvýšený senzitivní práh pro dotykové, bolestivé či tepelné stimuly, které jsou vnímány nadměrně bolestivě). Prosté algie (bolesti) signalizují obecně chorobné dění v organismu, čímž plní pozitivní signalizační varovnou funkci. Zánikové symptomy na všech úrovních senzitivního nervového systému můžou být způsobeny poruchami prokrvení (ischémií nebo krvácením), zánětem, úrazem nebo nádorovým onemocněním. Iritační projevy vznikají při dráždění nádory, záněty, jizvami, kompresí či krvácením. Patologická změna citlivosti se může týkat všech kvalit čití (porucha povšechná, asociovaná) nebo jen některého vjemu (postižení disociované). Podle místa postižení lze poruchy čití rozdělit na periferní a centrální. (Periferní poruchy citlivosti) Periferní poruchy vznikají z postižení senzitivních a smíšených nervů nebo z poruch zadních míšních kořenů (viz Kapitolu 9). Postižení se projeví v

13 inervačních senzitivních oblastech (area nervorum) jednotlivých nervů distálně od místa postižení (obr. 7). Při poruše senzitivního kořene vznikají pásovité poruchy čití, odpovídající jednotlivým segmentům míšním míšním dermatomům (obr. 7). Porušeno je čití povrchové i hluboké a často je doprovázeno kořenovými bolestmi. (Centrální poruchy citlivosti) Centrální poruchy vznikají při postižení míchy (viz míšní syndromy) nebo mozkových struktur (viz kmenové syndromy, postižení talamu, vnitřního pouzdra a parietálního laloku). 6. Sval (Sval) Sval (latinsky musculus) je základní částí svalové soustavy a tvoří hybnou (efektorovou) složku pohybového systému. Souhrn všech svalů představuje okolo 40 % hmotnosti lidského těla. Svaly jsou aktivní složkou umožňující lokomoci těla jako celku nebo změny v poloze částí těla. Podle histologické stavby a fyziologických vlastností rozeznáváme tři druhy svalových tkání: svalstvo hladké (orgánové), svalstvo příčně pruhované srdeční, svalstvo příčně pruhované kosterní. (Svalové vlákno) Anatomickou jednotkou je svalové vlákno. Je to nejmenší jednotka schopná samostatné funkce, patří ke vzrušivým tkáním a jeho zevní membrána je dráždivá a vodivá podobně jako u nervové buňky. Svalové vlákno má sarkolemu (membránu), sarkoplazmu (cytoplazmu a v ní organely a myofibrily aktin a myozin). Ochrannou část svalu tvoří vazivo, může se podílet na celkově hmotě 3 až 30 %. Je složeno z kolagenních a elastických vláken. (Složení svalového vlákna) Rozlišujeme epimysium vytváří vazivové pouzdro svalu (fascii), perimysium proniká do svalu a tvoří vazivová septa, odděluje jednotlivé snopečky, kterými prostupují nervově cévní svazky a vycházejí vlákna ke šlaše, a endomysium obaluje jednotlivá svalová vlákna, jsou zde kapilární sítě zásobující sval a jeho elastická vlákna také přecházejí ve šlachu. Obě složky svalu mají elastické vlastnosti, a to pružnost a dopružování, které tlumí prudkost svalových záškubů a ladí svalový stah. (Motorická jednotka) Funkční a biomechanickou jednotkou je motorická jednotka (obr. 1). Je to skupina svalových vláken inervovaná jedním motoneuronem. Svalové vlákno je transformátorem chemické energie na energii mechanickou a konečný efekt je pohyb. Sval využívá asi % své energie. Aktivace svalu nervovými vlákny vede ke změně délky svalu (zkrácení) izotonická kontrakce. Izometrická kontrakce způsobuje napnutí svalu, délka

14 svalu se nemění. Při podráždění svalu (stimulace motoneuronem) vznikne svalový záškub. Svalová síla je dána počtem zapojených motorických jednotek v daném časovém úseku. Podle anatomických, histochemických a fyziologických vlastností rozlišujeme tři typy svalových vláken: bílá vlákna rychlá, fázická, převažují ve svalech určených pro rychlý pohyb, pomalá červená vlánka a rychlá červená vlákna obojí mají méně myofibril, hodně mitochondrií a myoglobinu jsou pomalejší, tvoří osové svalstvo trupu a posturální svaly dolních končetin. U člověka jsou v každém svalu zastoupena jak rychlá, tak pomalá vlákna, jejich poměr se mění dle funkce svalů. Rychlost kontrakce svalového vlákna je ovlivňována vlastnostmi motoneuronu. Velké alfa motoneurony mají rychlost vedení m*s -1 a zásobují svalová vlákna s krátkou dobou kontrakce (svaly lokomoční, bílé). Tvoří 70 % všech motoneuronů, synapse jejich axonů jsou excitační, mediátorem je acetylcholin. Malé alfa motoneurony mají rychlost vedení m*s -1. Vlákna mají delší dobu kontrakce, jsou pomalá a jde o systém udržovací, hlavně osové posturální svaly. Jsou energeticky méně náročné, vytrvalé. Další řídící motoneurony jsou malé motoneurony gama, které ovládají svalová vřeténka. Velikost motorické jednotky je rozdílná podle funkce svalu. Počet svalových vláken je malý (7 10) u svalstva sdělovacího s jemnou funkcí (svaly oční, mimické, mluvidel), zatímco u svalstva posturálního a dolních končetin je počet svalových vláken na 1 motoneuron. Platí, že čím je jemnější funkce, přesnější pohyb, je menší motorická jednotka, ale i menší síla. Pro plynulost a hladkost pohybu svalu je důležité, že svalová vlákna jedné motorické jednotky netvoří izolovanou anatomickou jednotku, ale jsou rozptýlena do několika svalových snopečků, takže jeden svalový snopeček obsahuje vlákna několika různých motorických jednotek. Vlastní (proprioceptivní) receptory svalu jsou svalová vřeténka, Pacciniho tělíska a ve svalové šlaše Golgiho tělíska. Kromě těchto útvarů jsou ve svalu četná volná nervová zakončení. 6.1 Symptomy poškození kosterních svalů (Příznaky svalového poškození) K vyjádření patologického stavu týkajícího se svalstva povšechně používáme název myopatie, porucha vycházející z postižení svalu je myogenní. Subjektivními příznaky svalových onemocnění jsou:

15 Snížení svalové síly vyskytuje se přednostně v oblasti pletenců, u horních končetin je nejdříve oslabena elevace paží a pohyby proti gravitaci, na dolních končetinách se projevuje slabost při chůzi, nejdříve po schodech a nerovném terénu, dřepu a sedu. Svalová bolest (myalgie) může být lokální, skupinová nebo generalizovaná. Fyziologicky se vyskytuje po námaze, nezvyklém zatížení. Lokální bolest je např. po poranění svalu, skupinová po přetížení nadměrným výkonem, generalizovaná myalgie např. při virózách, intoxikacích, zánětech. Bolesti svalů mohou být také navozené neurogenně (z nervových příčin) při kompresi nervových struktur, zánětech. Svalová ztuhlost doprovází některé patologické stavy myogenní, ale často je způsobena onemocněním centrální nervové soustavy (příčina je neurogenní). Objektivní příznaky svalových onemocnění: Svalová dystrofie je úbytek svalové hmoty. Svalová hypertrofie jde o zvětšení objemu svalu. Dochází ke zmnožení a zvětšení svalových buněk bez zlepšení funkce a zlepšení svalové síly. Fyziologická hypertrofie vzniká při cíleném posilování a je doprovázená zlepšenou funkcí ovšem jen do určité hranice. Svalová pseudohypertrofie jde o zvětšení objemu svalu. Při pseudohypertrofii je makroskopicky objem svalu zvětšen, ale myofibrily a svalové snopečky jsou nahrazeny nefunkční tkání vazivem a vmezeřenou tukovou tkání. Může být zřetelné na svalech lýtek ( skřetí lýtka ), ramenních svalech ( epoletová výložková ramena ). Myotonie a paramyotonie se vyznačuje obtížnou dekontrakcí (povolením svalového stahu). Periodická svalová obrna je krátkodobé ochrnutí svalů s dokonalou úpravou. Bývá vázána na určité období (probouzení ze spánku) nebo na krevní hladiny některých prvků (např. draslíku). Myopatická chůze, myopatický šplh typ pohybu při postižení pletenců a trupového svalstva náhradními pohybovými mechanizmy. Chůze je kolébavá ( kachní ), vztyk z lehu a dřepu pomocí síly horních končetin. 6.2 Syndromy poškození kosterních svalů (Syndromy poškození svalů) Syndrom myodystrofický vzniká plíživá progredující svalová slabost častěji ve svalech pletenců končetin a trupu, vyvíjí se úbytek svalové hmoty dystrofie. V první fázi mohou být přechodně hypertrofie a následně pseudohypertrofie.

16 Syndrom myozitický jde často o akutní vznik svalové slabosti s myalgiemi zhoršující se pohybem. Dochází ke změně svalové konzistence, svaly jsou pastózní, tuhé a stav je doprovázen laboratorními známkami zánětu. Typické myogenní myopatie jsou choroby izolovaných svalových struktur. Další skupina onemocnění je dána postižením motorických nervových buněk jsou tedy neurogenní a jsou zařazovány do skupiny neuromuskulárních (nervosvalových) chorob. U některých klinických jednotek není původ (myogenní nebo neurogenní začátek) jasný, klinické příznaky se prolínají. Mohou být degenerativní, autoimunitní, zánětlivé nebo metabolické povahy. Mnohé z nich jsou podmíněny geneticky. Při diagnostice je důležité elektromyografické vyšetření, svalová histochemie z bioptického vzorku, laboratorní a imunologické nálezy a genetické vyšetření. Kontrolní otázky a úkoly: 1. Jak dělíme svalovou tkáň podle histologické stavby? 2. Popište anatomickou a funkční jednotku. 3. Jaké 3 typy svalových vláken znáte? 4. Vyjmenujte symptomy poškození kosterních svalů. 5. Popište 2 základní syndromy poškození kosterních svalů. Pro zájemce: 7. Nervosvalová ploténka struktura, funkce a poruchy (Nervosvalová ploténka) Nervosvalové spojení je tvořeno jednoduchou synapsí mezi axonem terminálního motorického neuronu a svalovým vláknem nervosvalovou (motorickou) ploténkou (obr. 1). Tvoří ji dva základní útvary presynaptická a postsynaptická část, které jsou odděleny sypatickou štěrbinou. V presynaptické části (nervové zakončení) se nacházejí synaptické vezikuly, které obsahují mediátor acetylcholin. Postsynaptickou částí je svalová membrána (sarkolema) se záhyby. Na vrcholcích záhybů je množství acetylcholinových receptorů hustota je asi na m 2. Plocha postsynaptické membrány je stokrát větší než membrány presynaptické. Příchodem vzruchu na nervové zakončení se zvýší propustnost presynaptické membrány pro vápníkové ionty, které proudí dovnitř, aktivují přesun vezikul k membráně a uvolnění acetylcholinu do synaptické štěrbiny. Uvolněný mediátor se naváže na acetylcholinové receptory na postsynaptické svalové membráně a způsobí změnu její propustnosti pro sodíkové a

17 draslíkové ionty. Tím se vyvolá vzruch (změna elektrického náboje na membráně), který se dále šíří rychlostí asi 5 m/s. Aby došlo k ukončení stimulace receptoru na postsynaptciké memnráně, je acetylcholin posléze rozkládán acetylcholinesterázou. Motorické ploténky jsou zpravidla umístěny uprostřed svalových vláken a jedno svalové vlákno má na svém povrchu jednu motorickou ploténku. 7.1 Poruchy nervosvalového přenosu (Poruchy nervosvalového přenosu) Poruchy nervosvalového přenosu vznikají na presynaptické i na postsynaptické membráně. Myastenický syndrom je způsoben poruchou postsynaptickou, poškozením acetylcholinových receptorů na postsynaptické membráně. Projevuje se svalovou slabostí a nadměrnou unavitelností příčně pruhovaných svalů. Typické je kolísání potíží během dne. Ráno po probuzení jsou mírnější, během dne se obtíže horší, odpočinkem zmírňují. Postiženy jsou svaly okohybné, což je provázeno diplopií (často jako první), mimické svaly (obličej má unavený výraz, je přítomen pokles víček), dále jsou postiženy svaly žvýkací, polykací, řeč je huhňavá až nesrozumitelná, postupně dochází k oslabení pletencových svalů horních i dolních končetin. Je-li postiženo svalstvo dechové, dochází k dechové nedostatečnosti s nutností umělé plicní ventilace. Při opakované (repetitivní) stimulaci při EMG vyšetření dochází ke snížení amplitudy akčních svalových potenciálů. Tetanický syndrom je charakterizován bolestivými svalovými křečemi postihujícími většinou akrální svalstvo končetin (karpopedální spasmy). Typické je sevření prstů horních končetin do tzv. porodnické ruky, dolní končetiny jsou v extenzi, chodidla flektovaná plantárně a rotována dovnitř s flektovanými prsty. Spazmy postihují často i svalstvo mluvidel, nemocný není schopen promluvit, vzácně se vyskytuje laryngospazmus se stridorem, kardiospazmus, bronchospazmus a cévní křeče. Záchvaty mohou přervávat několik minut až hodin. Někdy může dojít k poruše vědomí, která se okolí jeví jako bezvědomí, ale nemocný zpravidla slyší, co se kolem něj děje. Mimo období křečí nacházíme známky zvýšené nervosvalové dráždivosti, např. Chvostkův příznak (záškub ústního nebo očního koutku při poklepu zevně od ústního koutku nebo laterálněji před temporomandibulárním kloubem), Trousseaův příznak (křeč v dlani vedoucí k porodnické ruce po zaškrcení paže tonometrem). Spazmy jsou způsobeny zvýšením dráždivosti nervosvalové ploténky, která je při snížené hladině kalcia citlivější na dopadající kvanta acetylcholinu. EMG vyšetření prokazuje přítomnost typických repetitivních potenciálů nazývaných tetanické multiplety.

18 Kontrolní otázky a úkoly: 1. Co je to myastenický syndrom? 2. Jak se klinicky projevuje myastenický syndrom? 3. Kterou vyšetřovací metodou můžeme diagnostikovat myastenický syndrom? 4. Co je to tetanický syndrom? 5. Popište klinické příznaky tetanického syndromu. Pro zájemce: 8. Periferní nervový systém Soubor všech neuronů převádějících informace mezi centrální nervovou soustavou a rozhraním organizmu v obou směrech představuje periferní nervovou soustavu. Neurony lze rozdělit na: Neurony přivádějící vstupní informace od receptorů do centrální nervové soustavy (senzitivní, aferentní, centripetální). Dělí se na somatosenzitivní (z povrchu těla exteroceptivní a z pohybového aparátu proprioceptivní) a viscerosenzitivní (přivádějí informace z útrob, orgánů). Těla senzitivních neuronů tvoří senzitivní ganglia mimo mozek a míchu. Neurony odvádějící výstupní informace z centrální nervové soustavy k efektorům (eferentní, centrifugální). Dělí se na somatomotorické (motoneurony inervují příčně pruhovaná svalová vlákna a představují poslední společný neuron pro všechny tyto výstupní informace) a visceromotorické (inervují buňky hladkého svalstva, srdce a buňky žláz vnitřních orgánů). Těla motoneuronů jsou uložena v míše a mozku a jsou většinou seskupena v motorická jádra. Funkčně je důležité rozlišit periferní motoneuron (tělo neuronu uložené v předních rozích míšních a jeho dlouhý výběžek neurit, axon) a motorickou jednotku (skládá se z motorického neuronu a určitého množství svalových vláken, tímto neuronem ovládané, inervované, obr. 1). Dlouhé axony eferentních (motorických) a dendrity aferentních (senzitivních) neuronů probíhají společně a označujeme je jako periferní (obvodové) nervy. Mimo části nervové jsou doplněny podpůrnými složkami vazivem (kolagen), cévami a pomocnými buňkami (glie). Z míchy vystupuje 31 párů míšních nervů, které vznikají spojením předních a zadních míšních kořenů. Skládají se z axonů nervových buněk (motorických a vegetativních neuronů) v předních míšních rozích (eferentní část) a výběžků nervových buněk uložených ve

19 spinálních gangliích (složka aferentní). Eferentní systém vede nervové vzruchy z míšních center do kosterního a hladkého svalstva a do žláz, je to systém výkonný. Aferentní část vede signály z receptorů kůže, sliznic, pohybového aparátu a orgánů do míchy, je to systém informační. Každý míšní nerv je smíšený, obsahuje v rozlišném poměru vlákna eferentní a aferentní. Nervové výběžky jsou obaleny různě silnou myelinovou pochvou, vazivovými obaly, elastickými vlákny, tukovou tkání, vyživujícími a odvádějícími cévami a lymfatickými cévami. Míšní nerv je smíšený a obsahuje vlákna motorická, sensitivní i vegetativní (autonomní). Po výstupu se dělí na 4 větve. Dvě z nich patří k autonomnímu systému, zadní větev zásobuje kůži a svalstvo zad, zatímco přední větve jsou určeny k inervaci končetin a přední a laterální plochy trupu. V oblasti krční, bederní a křížové vytvářejí pleteně, ze kterých odstupují jednotlivé nervové kmeny. Tyto zásobují kůži a svaly krku, horní a dolní končetiny. V pleteních dochází ke složité výměně vláken a vznikají jednotlivé periferní nervy. Většina z nich je smíšená, ale jsou i nervy jen s čistě motorickou nebo senzitivní funkcí. V hrudní oblasti si přední větve míšních nervů zachovávají v mezižeberních prostorech jednotlivý průběh. Hlavové nervy zprostředkovávají senzitivní, motorickou i autonomní inervaci v oblasti hlavy a části krku. Svým charakterem patří k perifernímu systému, mají stejný typ motorických a enzitivních poruch, ale zajišťují i funkce senzorické. 8.1 Příznaky onemocnění periferního nervstva Zánikové motorické příznaky mají znaky postižení periferního motoneuronu tedy chabé obrny se všemi atributy. To je snížení svalové síly, šlachosvalových reflexů (hypo- až areflexie), snížení svalového tonu (hypo- až atonie), snížení trofiky (hypo- až atrofie) a změny elektrofyziologické. Příznaky se vyskytují v oblasti poškozeného nervu nebo nervového kořene a mají typickou distribuci. Iritačními motorickými příznaky jsou záškuby příslušného svalu nebo svalových snopců. Senzitivními zánikovými projevy jsou snížení až ztráta čití v postižené oblasti (hypestézie až anestézie). Většinou je porucha všech kvalit čití současně. Senzitivní iritační jevy jsou parestézie (trnutí, mravenčení), dysestézie (změněné vnímání počitků) a bolest. Periferní bolest jako projev iritace obvodového nervu se týká senzitivních částí hlavových i spinálních nervů. Patří sem například:

20 Primární neuralgie bolest vznikající iritací nejčastěji hlavového nervu (nejtypičtěji trojklanného). Příčinou bolestí může být kontakt atypicky probíhající tepny a kmene trojklanného nervu, ale ne vždy bývá plně prokazatelná. Sekundární neuralgie bolest v zóně příslušného nervu jasného původu (například zánět, zranění tkáně apod.) Kauzalgie palčivá bolest při částečném přímém poranění periferního nervu. Fantómová bolest bolest v místě úplného přerušení nervu, bolest se promítá do amputované části končetiny. Útrobní bolest bolest v útrobách, projikuje se do kožních zón somestetických nebo míšních nervů. Allodynie bolestivé vnímání normálně nebolestivých jevů (doteku, tlaku). Hyperpatie abnormálně zesílené vnímání senzitivních podnět. Pro postižení periferních nervů používáme obecně název neuropatie (lat. patior trpěti). Jdeli o postižení jednoho nervu, mluvíme o mononeuropatii, pokud je léze difúzní, jde o polyneuropatii. Lokalizované poruchy vznikají nejčastěji mechanickým nebo fyzikálním porušením nervu a podle intenzity a stupně rozeznáváme: Neurapraxii je to reverzibilní (vratné) poškození motorické i senzitivní složky. Projevuje se parézou a hypestézií až anestézií. Vzniká přechodnou kompresí, není porušena kontinuita nervu. Příkladem může být svodná anestézie či komprese vlastního nervu či cév, které jej vyživují (například parestezie a oslabení nohy po jejím "přesezění", příznaky rychle odeznívají po změně polohy). Axonotmézu (přerušení axonu) jde o částečně reverzibilní postižení. Vzniká následkem déle trvajícího tlaku či tahu, což vede k přerušení axonů. Schwannovy pochvy a i vazivové obaly nervu jsou zachovány. Neurotmézu dochází k úplnému přerušení kontinuity nervu, např. řezným poraněním. Stav je spontánně nevratný, nerv musí být odborně ošetřen. Poranění nebo zánik těl neuronů jedná se o poranění předních rohů míšních, rozdrcení, vytržení kořenů, degenerativní onemocnění apod. Regenerace periferních nervů probíhá složitých procesem Wallerovy degenerace a regenerace. Dochází k odúmrti axonu distálně od jeho poškození. Úspěšnost a stupeň regenerace záleží na zachování životaschopnosti Schwannových buněk.

21 Degenerace v oblasti poškození většinou probíhá 3 týdny, axon následně za ideálních podmínek dorůstá rychlostí 1 2 mm za den. Mimo tento typ regenerace je možná částečná reinervace prostřednictvím kolaterál ze sousedního zdravého neuritu do konečného větvení degenerovaných vláken. Tento jev nazvaný sprouting pučení, přináší méně kvalitní inervaci než přímé prorůstání axonů. Kontrolní otázky a úkoly: 1. Popište základní dělení periferní nervové soustavy. 2. Kolik párů míšních nervů je v lidském organismu? 3. Vyjmenujte příznaky onemocnění periferního nervu. 4. Popište typy poruch (poškození) periferního nervu. 5. Popište regeneraci při poškození periferního nervu. Pro zájemce: 9. Mícha Mícha se nachází v páteřním kanále, v oblasti foramen magnum navazuje na prodlouženou míchu a distálně sahá až po dolní okraj prvního lumbálního obratle. Má válcovitý tvar a na příčném řezu má motýlovitou strukturu (obr. 2). Vzestupné a sestupné nervové dráhy tvoří bílou hmotu míšní (přední, postranní a zadní provazce). V centrální části míchy se nachází motýlovitá struktura šedé hmoty (přední a zadní rohy míšní) obsahující těla neuronů. V oblasti krční a bederní dochází k vřetenovitému rozšíření míchy (intumescence). Mícha je zakončena kónickým zúžením (conus medullaris), distálně od kterého probíhají míšní kořeny a vytváří tzv. cauda equina. Mícha se dělí na jednotlivé míšní segmenty (8 krčních, 12 hrudních, 5 bederních a 5 křížových), ze kterých vychází vždy dva páry kořenů (přední a zadní kořen míšní). 9.1 Motorické symptomy Při poškození centrální motorické dráhy (tractus corticospinalis) dochází k rozvoji centrální (spastické) svalové obrny. Ta je charakterizována: snížením svalové síly (paréza, plegie), zvýšením šlachookosticových reflexů a vyhasnutím kožních reflexů, zvýšením svalového napětí (spasticita), přítomností patologických reflexů,

22 nepřítomností svalové hypotrofie nebo atrofie. Při poškození předních rohů míšních nebo předních míšních kořenů dochází ke vzniku chabé periferní motorické obrany. Ta je charakterizována : snížením svalové síly (paréza, plegie), vyhasnutím šlachookosticových a kožních reflexů, ztrátou svalového napětí (hypotonie), přítomností svalové atrofie, přítomností svalových fascikulací (spontání kontrakce svalových vláken). 9.2 Senzitivní symptomy můžeme dělit na pozitivní iritační symptomy (bolesti nebo parestezie) a na zánikové (ztráta některé nebo všech kvalit citlivosti). Při zániku pouze některých kvalit citlivost mluvíme o disociované ztrátě citlivosti. 9.3 Poruchy mikce, defekace a sexuálních funkcí Při zástavě schopnosti močit mluvíme o retenci močové, pokud při této poruše je močový měchýř zcela naplněn, dochází k parodoxní ischurii (odkapávání moči při přeplněném močovém měchýři). O automatickém reflexním měchýři hovoříme v případě automatického vyprazďnování moči v pravidelných intervalech několika hodin. K podobným poruchám dochází i v případě defekace (retence, inkontinence stolice). Sexuální dysfunkce je charakterizována erektilní dysfunkcí, jedná se buď o reflexní erekci (dlouhotrvající bolestivá se nazývá priapizmus) nebo o ztrátu erekce erektilní impotence. Specifickým druhem impotence při zachování erekce je ztráta ejakulace. 9.4 Míšní syndromy Syndrom transverzální míšní léze dochází k němu při úplném přerušení míchy, poškození všech nervových drah i šedé hmoty míšní v určitém míšním segmentu (např. při tříštivé zlomenině obratlového těla). Klinický obraz souvisí s vertikální výši léze a je charakterizován: 1. centrální spastickou obrnou pod postiženým segmentem, 2. periferní parézou v úrovni postiženého míšního segmentu, 3. ztrátou hlubokého a povrchového čití pro všechny kvality pod postiženým míšním segmentem, 4. inkontinencí moče a stolice,

23 5. kořenovou bolestí ve výši postiženého míšního segmentu. V akutní fázi transverzální míšní léze dochází k rozvoji míšního šoku, který je charakterizován chabou parézou všech svalů inervovaných v úrovní míšní léze a pod ní s kompletní ztrátou čití (anestezií) ve stejné oblasti a inkontinencí moče a stolice. Toto stádium může přetrvávat až několik týdnů. Poté dochází postupně mění paréza chabého typu na centrální (spatickou) a inkontinence moči na retenci s paradoxní ischurií (přetékání močového měchýře). Transverzální míšní léze v oblasti horní krční míchy (C1-C4) je charakterizována úplnou ztrátou volní hybnosti končetin (kvadruplegií) s úplnou ztrátou citlivosti na trupu a končetinách (kvadruanestezií) a absencí spontánní dechové aktivity (nutnost umělé plicní ventilace). Při postižení v oblasti krční intumescence (C5-C8) dochází také ke kvadruplegii, ale na horních končetinách se jedná o chabou plegii či parézu, na dolních končetinách je plegie centrální (spastická). Dochází i k paréze mezižeberních dýchacích svalů, dýchání je částečně umožněno díky zachované inervaci bránice z vyšších center. Léze v oblasti hrudní míchy je charakterizována spastickou paraplegií dolních končetin. Při lézi v oblasti bederní intumescence je paraplegie na dolních končetinách v úrovni postiženého segmentu chabá, v nižších segmentech centrální. Postižení volní hybnosti je ve všech těchto případech doprovázeno ztrátou čití ve stejné výškové lokalizaci jako postižení hybnosti s poruchami vylučovacích a sexuálních funkcí. Lokalizaci přesné výšky postižení provádíme pomocí určení hranice citlivosti. Syndrom postižení zadních provazců (tabický syndrom) vzniká při postižení zadních provazců a zadních kořenů míšních. Je charakterizován ztrátou hluboké citlivosti a krutými kořenovými bolestmi. Klinicky se ztráta hluboké citivost projeví poruchou koordinace pohybu zejména při chůzi spinální ataxií, se zvýrazněním při zavřených očích. Je jedním z příznaků tabes dorsalis (u syfilitidy) Syndrom zadních a postranních provazců (neuroanemický syndrom) je charakterizován rozvojem spastické parézy (obrny) se spinální ataxií, které se manifestují zejména na dolních končetinách, kde je porušena hluboká citlivost, vnímání vibrací a diskriminační citlivost způsobený postižením zadních provazců. Objevuje se při nedostatku vitamínu B12. Syndrom postižení předních míšních rohů se objevuje při systémovém postižení předních rohů míšních a je charakterizován obrazem chabé (periferní) obrny postihující svaly příslušných míšních segmentů. Není zde přítomna žádná porucha citlivosti.

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_ZDRK34060FIG Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =

Více

Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová

Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Svalový tonus Reflexně

Více

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava NERVOVÁ SOUSTAVA základní stavební jednotkou je. neuron Funkce.. řídí a koordinuje

Více

Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:

Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako: Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako: Přijímá podněty smyslovými orgány tzv. receptory (receptory), Kontroluje a poskytuje komplexní komunikační

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

7. Nervová soustava člověka

7. Nervová soustava člověka 7. Nervová soustava člověka anatomie nervové soustavy a stavba neuronu Nervová soustava člověka je rozlišena na: 1. CNS - centrální nervovou soustavu (hlava - řídící centrum, mícha zprostředkovává funkce)

Více

Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.

Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní. Otázka: Centrální nervový systém Předmět: Biologie Přidal(a): wewerka68 Dělení nervové soustavy, nervová tkáň, koncový mozek, kůra, korové analyzátory, mozkové laloky a dutiny, mozkomíšní mok, obaly mozku,

Více

Neurologie pro fyzioterapeuty: vstupní přednáška. Jan Roth

Neurologie pro fyzioterapeuty: vstupní přednáška. Jan Roth Neurologie pro fyzioterapeuty: vstupní přednáška Jan Roth Obecný úvod Neurologie je lékařský obor zabývající se diagnostikou, terapií a prevencí nemocí a poruch centrální nervové soustavy (mozek, mícha),

Více

Senzorická fyziologie

Senzorická fyziologie Senzorická fyziologie Čití - proces přenosu informace o aktuálním stavu vnitřního prostředí a zevního okolí do formy signálů v CNS Vnímání (percepce) - subjektivní vědomá interpretace těchto signálů na

Více

SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA

SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_14_BI2 SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA NS: anatomický a funkční celek řídí kosterní a útrobní orgány > řízeny odděleně

Více

HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 18. 9. 2009 Mgr. Radka Benešová Nervový systém dělíme na centrální = mozek a mícha periferní

Více

Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IV SENZITIVNÍ DRÁHY A JEJICH PORUCHY

Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IV SENZITIVNÍ DRÁHY A JEJICH PORUCHY Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IV SENZITIVNÍ DRÁHY A JEJICH PORUCHY Senzitivní systém povrchová citlivost hrubé dotykové čití ( protopatické), bolest, teplo, chlad hluboká citlivost: jemné

Více

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4

Více

Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá

Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá Centrální nervová soustava 1. Obecná stavba nervové soustavy (neuron, glie, synapse, mediátory, receptory) Hlavní body: základní typy neuronů, glií, synapsí,

Více

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,

Více

Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie

Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_19_NERVOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí! SVALSTVO Typy svalové tkáně: 1. Hladké svalstvo Stavba je tvořeno jednojader. b. jádro je tyčinkovité, leží uprostřed buňky Nachází se: v trávicí trubici v děloze v močovodech v moč. měchýři ve vejcovodech

Více

motorická část x aktivace při vnímání pohybu jiného subjektu sulcus centralis sensorická část x částečně ovládá svalstvo trupu a končetin

motorická část x aktivace při vnímání pohybu jiného subjektu sulcus centralis sensorická část x částečně ovládá svalstvo trupu a končetin Petr Dušek sulcus centralis motorická část x aktivace při vnímání pohybu jiného subjektu sulcus centralis sensorická část x částečně ovládá svalstvo trupu a končetin 1. paréza centrální periferní 2. apraxie

Více

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Buňka Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,

Více

Obsah. Předmluva...13

Obsah. Předmluva...13 Obsah Předmluva...13 1 Pohyb jako základní projev života...17 1.1 Pohyb obecně...17 1.2 Pohybové chování...17 1.3 Vliv pohybu na životní pochody...18 1.4 Vztah pohybu k funkci CNS...19 1.5 Psychomotorické

Více

- do svalu pronikají cévy - uvnitř se větví až na drobné vlásečnice, které opřádají svalová vlákna

- do svalu pronikají cévy - uvnitř se větví až na drobné vlásečnice, které opřádají svalová vlákna Otázka: Svalová soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Brabencová Svalová soustava - svaly hladké - příčně pruhované - srdeční - do svalové soustavy řadíme jen svaly příčně pruhované - orgány jsou svaly

Více

Neurony a neuroglie /

Neurony a neuroglie / Nervová tkáň Jedna ze 4 základních typů tkání Vysoce specializovaná - přijímá /dráždivost/, vede /vodivost/, porovnává, ukládá, vytváří informace, zabezpečuje přiměřenou reakci Původ: neuroektoderm CNS

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_99_Nervová soustava I. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK,

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_99_Nervová soustava I. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK, NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_99_Nervová soustava I. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK, DATUM: 8., 26. 4. 2012 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Přírodopis,

Více

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Tématický celek: LIDSKÉ TĚLO. Téma: NERVOVÉ ŘÍZENÍ STAVBA MOZKU. Ročník: 8. Autor: Mgr. Martina Kopecká

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Tématický celek: LIDSKÉ TĚLO. Téma: NERVOVÉ ŘÍZENÍ STAVBA MOZKU. Ročník: 8. Autor: Mgr. Martina Kopecká Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: LIDSKÉ TĚLO Téma: NERVOVÉ ŘÍZENÍ STAVBA

Více

ŘÍZENÍ ORGANISMU. Přírodopis VIII.

ŘÍZENÍ ORGANISMU. Přírodopis VIII. ŘÍZENÍ ORGANISMU Přírodopis VIII. Řízení organismu Zajištění vztahu k prostředí, které se neustále mění Udrţování stálého vnitřního prostředí Souhra orgánových soustav NERVOVÁ SOUSTAVA HORMONY NEROVOVÁ

Více

Variace Nervová soustava

Variace Nervová soustava Variace 1 Nervová soustava 21.7.2014 15:59:34 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA NERVOVÁ SOUSTAVA CNS MOZEK, PRODLOUŽENÁ MÍCHA, HŘBETNÍ MÍCHA PNS PERIFERNÍ NERVY (OBVODOVÉ) VYSTUPUJÍCÍ Z HŘBETNÍ MÍCHY

Více

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Základní škola Sokolov,Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784 Název a číslo projektu: Moderní škola, CZ.1.07/1.4.00/21.3331 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK

NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_12_BI2 NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK MOZEK vznikl během evoluce postupným rozšiřováním nervové trubice zakládají se 3 váčky: první

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD537 Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů

Více

Variace Smyslová soustava

Variace Smyslová soustava Variace 1 Smyslová soustava 21.7.2014 16:06:02 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ SLUCH, ČICH, CHUŤ A HMAT Receptory Umožňují přijímání podnětů (informací). Podněty jsou mechanické, tepelné,

Více

(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová

(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová (VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová Kontrakce příčně pruhovaného kosterního svalu Myografie metoda umožňující registraci kontrakce svalů

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

Míšní syndromy. Martina Hoskovcová

Míšní syndromy. Martina Hoskovcová Míšní syndromy Martina Hoskovcová Úvod Provazec dlouhý 40-50cm, kraniálně přechází prodlouženou míchu, kaudálně se zužuje v conus medullaris končící na rozhraní obratle L1- L2 filum terminale k S2 Embryonálně

Více

Neuron. Neurofyziologie. Neuroglie. Akční potenciál. Klidový membránový potenciál 4.5.2015

Neuron. Neurofyziologie. Neuroglie. Akční potenciál. Klidový membránový potenciál 4.5.2015 Neuron Neurofyziologie Michaela Popková http://en.wikipedia.org/ Neuroglie Podpora Výživa Ochrana Myelin Fagocytóza CNS Ependymové buňky: výstelka dutin, pohyb likvoru, transport Astrocyty: podpora, výživa,

Více

Téma I: Tkáň svalová

Téma I: Tkáň svalová Téma I: Tkáň svalová Charakteristika: Morfologie: buňky nebo vlákna, spojená intersticiálním vazivem - hladký sval buňky bez příčného žíhání - kosterní sval vlákna (syncytium) příčně pruhovaná - srdeční

Více

MÍŠNÍ REFLEXY PROPRIOCEPTIVNÍ MÍŠNÍ REFLEXY

MÍŠNÍ REFLEXY PROPRIOCEPTIVNÍ MÍŠNÍ REFLEXY MÍŠNÍ REFLEXY Jak již bylo uvedeno v úvodu motorických drah, představuje spinální mícha nejnižší strukturu pro řízení pohybu. Na úrovni spinální míchy je zabezpečena základní pohybová aktivita, která je

Více

CNS. NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému

CNS. NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému CNS NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému Opakování - organizace nervstva Centrální nervová soustava Chráněno kostí, integrační funkce Mozek mícha Periferní nervová soustava Efektorová

Více

Funkce míchy a Reflexy

Funkce míchy a Reflexy Funkce míchy a Reflexy Funkce páteřní míchy fylogeneticky nejstarší funkce koridor pro přenos informací mezi mozkem a orgány Nervové centrum pro zpracování části reflexů Reflexy zprostředkované páteřní

Více

(NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

(NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové NERVOVÁ SOUSTAVA (NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Nervový systém obecně (1) Nervová regulace = funkce NS Zajišťuje vzájemnou souhru mezi

Více

Nervová tkáň. neurony. neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky

Nervová tkáň. neurony. neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky Nervový systém Nervová tkáň neurony neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky Nervový systém - CNS a PNS CNS mozek, mozkový kmen, mozeček,

Více

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly. Fyziologie svalů Svalová tkáň - je složena z buněk, které jsou schopny reagovat na podráždění změnou své délky nebo napětí, - slouží k pohybu a udržování polohy organizmu v prostoru, - tvoří stěny dutých

Více

VY_32_INOVACE_19_OPAKOVANI_NERVOVA_SOUSTAVA_CLOVEKA. 45 minut Datum ověření:

VY_32_INOVACE_19_OPAKOVANI_NERVOVA_SOUSTAVA_CLOVEKA. 45 minut Datum ověření: Kód materiálu: Název materiálu: VY_32_INOVACE_19_OPAKOVANI_NERVOVA_SOUSTAVA_CLOVEKA Opakování nervová soustava člověka. Předmět: Přírodopis Ročník: 8. Časová dotace: Jméno autora: 45 minut Datum ověření:

Více

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly. Fyziologie svalů Svalová tkáň - je složena z buněk, které jsou schopny reagovat na podráždění změnou své délky nebo napětí, - slouží k pohybu a udržování polohy organizmu v prostoru, - tvoří stěny dutých

Více

NERVOVÉ ŘÍZENÍ MOTORIKY (zpracoval Filip Neuls, Ph.D.)

NERVOVÉ ŘÍZENÍ MOTORIKY (zpracoval Filip Neuls, Ph.D.) NERVOVÉ ŘÍZENÍ MOTORIKY (zpracoval Filip Neuls, Ph.D.) Pohyb patří mezi základní předpoklady existence vyšších organismů. U člověka je vedle zajišťování základních fyziologických a dalších potřeb i významným

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

46. Syndrom nitrolební hypotenze 47. Syndrom nitrolební hypertenze 48. Mozkové konusy 49. Meningeální syndrom 50. Likvor a jeho funkce 51.

46. Syndrom nitrolební hypotenze 47. Syndrom nitrolební hypertenze 48. Mozkové konusy 49. Meningeální syndrom 50. Likvor a jeho funkce 51. Obecná neurologie 1. Stavba nervového systému, funkce neuronů a glie 2. Extrapyramidový systém 3. Pyramidový systém 4. Senzorické systémy účastné v řízení motoriky 5. Řízení motoriky: senzomotorická integrace

Více

Pohybová soustava - svalová soustava

Pohybová soustava - svalová soustava Pohybová soustava - svalová soustava - Člověk má asi 600 svalů - Svaly zabezpečují aktivní pohyb z místa na místo - Chrání vnitřní orgány - Tvoří stěny některých orgánů - Udržuje vzpřímenou polohu těla

Více

strukturu krátkou máloneuronovou cestou. Jsou vývojově mladé.. interoreceptorů dráhy sensorické vedou do CNS čití od smyslových receptorů

strukturu krátkou máloneuronovou cestou. Jsou vývojově mladé.. interoreceptorů dráhy sensorické vedou do CNS čití od smyslových receptorů TRACTUS NERVOSI - DRÁHY NERVOVÉ Tractus - nervová dráha (zkratka tr.) Homogenní skupina neuronů, která propojuje 2 šedé struktury CNS a vede nervové vzruchy stejné povahy. V ryze anatomickém pojetí jsou

Více

- tvořen nervy mozkovými (hlavovými-12 párů) a míšními nervy (31 párů)

- tvořen nervy mozkovými (hlavovými-12 párů) a míšními nervy (31 párů) Otázka: Fylogeneze nervové soustavy Předmět: Biologie Přidal(a): KamilCullen = řídící soustava spolu s endogenním systémem - funkce: zprostředkuje příjem, zpracování, ukládaní a výdej informací Fylogeneze

Více

NERVOVÁ SOUSTAVA. Reflex, reflexní oblouk. Funkce nervové soustavy

NERVOVÁ SOUSTAVA. Reflex, reflexní oblouk. Funkce nervové soustavy NERVOVÁ SOUSTAVA Funkce nervové soustavy - ovládá (řídí) přímo či nepřímo (vliv na endokrinní soustavu) činnost všech orgánů v těle - zajišťuje vyšší nervové funkce - složité nervové děje umožňující komplexní

Více

Histologická praktika. Nervový systém

Histologická praktika. Nervový systém Histologická praktika Nervový systém NERVOVÝ SYSTÉM nejkomplexnější systém v lidském těle tvořen sítí více než 100 milionů neuronů každý neuron má tisíce mezispojů, což vytváří velmi efektivní komunikační

Více

Senzitivní systém a bolest. Hana Kalistová Neurologická klinika 1. LF UK, Praha

Senzitivní systém a bolest. Hana Kalistová Neurologická klinika 1. LF UK, Praha Senzitivní systém a bolest Hana Kalistová Neurologická klinika 1. LF UK, Praha Senzitivní systém - povrchová citlivost (protopatická) hrubé dotykové čití, bolest, teplo, chlad - hluboká citlivost (epikritická):

Více

MOZEK A MÍCHA vacíoblast.:

MOZEK A MÍCHA vacíoblast.: VY_52_INOVACE_11 MOZEK A MÍCHA Ročník: 8. Vzdělávac vacíoblast.: Člověk a příroda Vzdělávac vacíobor: Přírodopis Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace Petr Chalupný VY_52_INOVACE_11

Více

Motorický systém a řízení motoriky

Motorický systém a řízení motoriky Motorický systém a řízení motoriky Martina Hoskovcová, Petr Dušek, Jan Roth Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice

Více

Stavba mozku. Pracovní list. VY_32_INOVACE_Bi3r0112. Olga Gardašová

Stavba mozku. Pracovní list. VY_32_INOVACE_Bi3r0112. Olga Gardašová Stavba mozku Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0112 Hlavní oddíly mozku Prodloužená mícha Její funkcí je přepojování signálů do vyšších center mozku. Řídí základní reflexy - dýchání, činnost

Více

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard) Fyziologie svalstva Svalstvo patří ke vzrušivým tkáním schopnost kontrakce a relaxace veškerá aktivní tenze a aktivní pohyb (cirkulace krve, transport tráveniny, řeč, mimika, lidská práce) 40% tělesné

Více

Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách

Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Difuze Vyrovnávání koncentrací látek na základě náhodného pohybu Osmóza (difuze rozpouštědla) Dva roztoky o rúzné koncentraci oddělené

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní základní stavební jednotkou svalové vlákno, představující mnohojaderný útvar (soubuní) syncytiálního charakteru; vykazuje příčné pruhování;

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_20_NERVOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA2_P1-2 Číslo projektu: CZ

Více

receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS)

receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS) Smyslový orgán n = čidlo receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS) Reflexní oblouk receptor dostředivá (aferentní,senzitivní) dráha ústředí odstředivá (eferentní,motorická) dráha

Více

Mgr. Dagmar Králová Fyzioterapie, FSpS MU

Mgr. Dagmar Králová Fyzioterapie, FSpS MU Aference. Volba FT vzhledem k míře poruchy pohybového systému. Etáže řízení a jejich ovlivnění. Analgetický účinek FT. Teorie bolesti. Fyzikální terapie II Mgr. Dagmar Králová 30. 3. 2011 Fyzioterapie,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň EPITELOVÁ TKÁŇ Epitelová tkáň potní žlázy Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň Epitel tvoří vrstvy buněk, které kryjí vnější a vnitřní povrchy Epitel, kterým cítíme, je běžně nazýván kůže Sekrece

Více

PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM

PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM 1 Kraniální nervový systém dvanáct párů nervů vystupujících z mozku z lebky vystupují zvláštními otvory inervují hlavu a krk nervus vagus inervuje navíc orgány hrudníku a břišní

Více

Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií. Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno

Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií. Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno Definice Radikulopatie postižení míšního kořene Míšní kořeny 8 krčních kořenů, 12 hrudních kořenů, 5

Více

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN Živočišná buňka lysozóm jádro cytoplazma plazmatická membrána centrozom Golgiho aparát ribozomy na drsném endoplazmatickém retikulu mitochondrie Živočišná tkáň soubor

Více

Mícha a míšní syndromy

Mícha a míšní syndromy Mícha a míšní syndromy Martina Hoskovcová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Úvod Provazec dlouhý

Více

XXVIII. Registrace reflexu Achillovy šlachy

XXVIII. Registrace reflexu Achillovy šlachy XXVII. Reflexy u člověka XXVIII. Registrace reflexu Achillovy šlachy Fyziologie II - cvičení Fyziologický ústav LF MU, 2016 Mohamed Al-Kubati Reflexy Reflex: mimovolní odpověď organismu vyvolaná podrážděním

Více

Variace Svalová soustava

Variace Svalová soustava Variace 1 Svalová soustava 21.7.2014 16:15:35 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SVALOVÁ KOSTERNÍ SOUSTAVA Stavba a funkce svalů Sval ( musculus ) hybná, aktivní část pohybového aparátu, kosterní sval

Více

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Druhy tkání Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si rozšíří znalosti o tkáních, z kterých se pak vytváří větší celky

Více

NEUROFYZIOLOGIE II STAVBA CENTRÁLNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU

NEUROFYZIOLOGIE II STAVBA CENTRÁLNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU NEUROFYZIOLOGIE II STAVBA CENTRÁLNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU 1. Páteřní mícha - segmentálně členěna podle obratlů - spinální nervy: dostředivá vlákna zadních kořenů (aferentní) odstředivá vlákna předních kořenů

Více

Eatonův myastenický syndrom. Josef Bednařík II.Neurologická klinika LFMU v Brně

Eatonův myastenický syndrom. Josef Bednařík II.Neurologická klinika LFMU v Brně Lambertův-Eaton Eatonův myastenický syndrom Josef Bednařík II.Neurologická klinika LFMU v Brně Autoimunitní etiopatogeneze MG a LEMS Myasthenia gravis (MG) a Lambert-Eatonův myastenický syndrom (LEMS)

Více

PNP bez paréz s EMG nálezem těžkého stupně a nutností užívání antiepileptik či opiátů

PNP bez paréz s EMG nálezem těžkého stupně a nutností užívání antiepileptik či opiátů Bonusový indikační seznam - SENIOŘI nad 60 let - 2019 - léčebné čtrnáctidenní lázeňské pobyty Číslo indikace Indikace ZÁKLADNÍ léčebný pobyt Zvláštní podmínky Vyžadovaná vyšetření/ doklady VI VI/1 - Chabé

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. Aleš Hejlek Cíle předmětu: Seznámit studenty s fyziologií všech systémů s

Více

FUNKCE NERVOVÉ SOUSTAVY

FUNKCE NERVOVÉ SOUSTAVY NERVOVÁ SOUSTAVA (SYSTEMA NERVOSUM) FUNKCE NERVOVÉ SOUSTAVY řídící funkce nervová soustava zajišťuje nervové řízení činnosti orgánů, jedná se tedy o kybernetický systém organizmu. Základní vlastností je

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA POHYBOVÁ SOUSTAVA člověk cca 600 svalů svalovina tvoří 40 až 45% hmotnosti těla hladká 3% Svalová

Více

KLINICKÝ PŘÍNOS RADIOLOGICKÝCH PARAMETRŮ U SPONDYLOGENNÍ CERVIKÁLNÍ MYELOPATIE

KLINICKÝ PŘÍNOS RADIOLOGICKÝCH PARAMETRŮ U SPONDYLOGENNÍ CERVIKÁLNÍ MYELOPATIE KLINICKÝ PŘÍNOS RADIOLOGICKÝCH PARAMETRŮ U SPONDYLOGENNÍ CERVIKÁLNÍ MYELOPATIE Neurologická klinika LF MU a FN Brno Tomáš Horák 7.12.2017 MYELOPATIE = nezánětlivé onemocnění míchy Spondylogenní (kompresivní)

Více

I. MOTORIKA (HYBNOST)

I. MOTORIKA (HYBNOST) NEUROFYZIOLOGIE II Motorika (hybnost) I. MOTORIKA (HYBNOST) 1) postoj, lokomoce 2) práce, jídlo 3) komunikace (verbální - nonverbální) 1) volní motorická aktivita (úmyslná) 2) mimovolní motorická aktivita

Více

5-6 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest I

5-6 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest I 5-6 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest I Význam a regulační povaha nervového systému ANTICIPACE Kortex Potenciální vstup Potenciální výstup Kortex Integrace CNS Senzor Vstup Výstup

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Nemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc.

Nemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc. Nemoci nervové soustavy Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc. MKN 10 - VI.kap.l G00-99 G00-G09 Zánětlivé nemoci centrální nervové soustavy G10-G13 Systémové atrofie postihující primárně nervovou soustavu G20-G26

Více

Speciální ZŠ a MŠ Adresa

Speciální ZŠ a MŠ Adresa Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

Úvod do preklinické medicíny PATOFYZIOLOGIE. Kateryna Nohejlová a kol.

Úvod do preklinické medicíny PATOFYZIOLOGIE. Kateryna Nohejlová a kol. Úvod do preklinické medicíny PATOFYZIOLOGIE Kateryna Nohejlová a kol. Praha Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta 2013 Úvod do preklinické medicíny: Patofyziologie Vedoucí autorského kolektivu

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Hav17 Vypracoval(a),

Více

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter. Fyziologie svalů Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu dfgdfgdfgdfgdfg Fyziologie. Autor přednášky:

Více

Projekci obrazu na sítnici udržují níže uvedené hlavní okulomotorické systémy:

Projekci obrazu na sítnici udržují níže uvedené hlavní okulomotorické systémy: OKULOMOTORIKA Vzhledem k tomu, že nejostřejší místo vidění se nachází na fovea centralis musí existovat velmi přesné motorické řízení, které zabezpečuje koordinované pohyby očí a hlavy tak, aby docházelo

Více

V mediolaterálním směru je mozeček členěn na mediánní, paramediánní a laterální zónu. Každá zóna obsahuje kortex, odpovídající bílou hmotu a jádra.

V mediolaterálním směru je mozeček členěn na mediánní, paramediánní a laterální zónu. Každá zóna obsahuje kortex, odpovídající bílou hmotu a jádra. SPOJE MOZEČKU Mozeček a okolní struktury mozkového kmene. Základní členění mozečku: lobus flocculonodularis, vermis a dvě hemisféry. V mozečku je šedá hmota uložena ve formě jader a povrchového kortexu.

Více

CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA. Mícha hřbetní (Medulla spinalis) Obaly mozku a míchy:

CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA. Mícha hřbetní (Medulla spinalis) Obaly mozku a míchy: CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA Mícha hřbetní (Medulla spinalis) - dlouhý, válcovitý provazec, délka 40 50 cm, končí na úrovni prvního bederního obratle, dále pokračuje jako svazek nervů koňský ohon - uvnitř

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava 1/7 3.2.11.5 Cíl charakterizovat druhy svalstva - popsat stavbu svalu - objasnit pojmy výživa a únava svalstva - chápat význam relaxace a tréninku - vyjmenovat nejznámější druhy svalstva - uvést úrazy,

Více

Vlastnosti neuronových sítí. Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze

Vlastnosti neuronových sítí. Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze Vlastnosti neuronových sítí Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze 7. 3. 2011 Obsah Neuronální pooly Divergence Konvergence Prolongace signálu, kontinuální a rytmický signál Nestabilita a stabilita

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_100_Nervová soustava II. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK,

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_100_Nervová soustava II. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK, NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_100_Nervová soustava II. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK, DATUM: 8., 27. 4. 2012 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Přírodopis,

Více

Jak podpořit naši stabilitu, PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Jak podpořit naši stabilitu, PaedDr. Mgr. Hana Čechová Jak podpořit naši stabilitu, rovnováhu PaedDr. Mgr. Hana Čechová OSNOVA 1. Rovnováha, stabilita 2. Poruchy rovnováhy 3. Rovnovážný systém 4. Projevy poruchy rovnováhy 5. Co může způsobit poruchu rovnováhy

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ Tkáně lidského těla Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ buněčná složka mezibuněčná složka 1typ buněk nositel funkce extracelulární matrix Tkáně Složené ze souborů (populací) buněk, které mají

Více