V Pardubickém kraji je k registrováno 295 sociálních služeb. Celkem existuje 32 druhů sociálních služeb.

Transkript

1 Příloha č. 1 Charakteristika Pardubického kraje Pardubický kraj se rozkládá ve východní části Čech. Sousedícími kraji jsou kraj Středočeský, Královehradecký, Olomoucký, Jihomoravský a Vysočina. Kraj je se svou rozlohou km² pátým nejmenším krajem ČR. Počet obyvatel k činil dle dat ČSÚ obyvatel, což představuje 4,9 % celkového počtu obyvatel ČR. Kraj je čtvrtým nejméně lidnatým krajem ČR. Pardubický kraj je tvořen čtyřmi okresy: Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí a sestává se z celkem 451 obcí. Dále je členěn na 15 obvodů s rozšířenou působností a 26 obvodů s pověřeným obecním úřadem. Mezi tři největší města kraje se řadí město Pardubice, které je statutárním městem s koncentrací nejdůležitějších institucí veřejné správy, Chrudim a Svitavy. Slibným faktorem pro rozvoj Pardubického kraje je jeho výhodná dopravní poloha, k nejvýznamnějším železničním uzlům patří města Pardubice a Česká Třebová, jež jsou součástí mezinárodní železniční magistrály Berlín Praha Brno Vídeň (ČSÚ, 2011; Zastupitelstvo Pardubického kraje, 2011b). V Pardubickém kraji je k registrováno 295 sociálních služeb. Celkem existuje 32 druhů sociálních služeb. Popis sítě sociálních služeb Síť sociálních služeb v Pardubickém kraji je velmi rozvinutá, avšak rozložení služeb je nerovnoměrné. Rozložení sociálních služeb se vyznačuje vysokou koncentrací služeb v západní části kraje, konkrétně v Pardubicích a Chrudimi, kde se nachází 45 % veškerých služeb. Naopak nízká koncentrace služeb převládá zejména v okrajových oblastech kraje na území Holicka, Králicka a Lanškrounska. Lze tedy říci, že jsou sociální služby soustředěny do větších měst, která zajišťují dostupnost sociálních služeb pro spádové oblasti. Zde však vyvstává problém zajištění dopravy, ke které se váže časová a finanční náročnost (Zastupitelstvo Pardubického kraje, 2011a).

2 Tabulka č. 16: Druhy a počet sociálních služeb v Pardubickém kraji Druh sociální služby Počet Druh sociální služby Počet azylové domy 9 osobní asistence 14 centra denních služeb 4 pečovatelská služba 62 denní stacionáře 13 podpora samostatného bydlení 1 domovy pro osoby se zdravotním postižením 9 průvodcovské a předčitatelské služby 1 domovy pro seniory 22 raná péče 1 domovy se zvláštním režimem 7 služby následné práce 2 domy na půl cesty 4 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 19 chráněná bydlení 7 sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 12 intervenční centra 1 sociálně terapeutické dílny 8 kontaktní centra 1 sociální rehabilitace 18 krizová pomoc 5 telefonická krizová pomoc 1 nízkoprahová denní centra 3 terapeutické komunity 0 nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 13 terénní programy 11 noclehárny 3 tísňová péče 1 odborné sociální poradenství 30 tlumočnické služby 1 odlehčovací služby 10 týdenní stacionáře 2 (zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb, autorsky upraveno) Charakteristika Domova sociálních služeb Slatiňany Domov sociálních služeb Slatiňany patří mezi příspěvkové organizace Pardubického kraje. Jedná se o zařízení sociálních služeb podle zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb., 34, odst. 1, písm. d) ve znění pozdějších předpisů. Hlavním předmětem činnosti DSS Slatiňany jsou sociální služby poskytované osobám s mentálním postižením a osobám s mentálním postižením v kombinaci s postižením tělesným nebo smyslovým. Řadí se také do kategorie zařízení, které poskytuje ústavní a ochrannou výchovu dětem a mládeži s mentálním postižením. V rámci poskytovaných služeb zajišťuje DSS Slatiňany domov pro osoby se zdravotním postižením, odlehčovací služby, denní stacionář a chráněné bydlení (Domov sociálních služeb Slatiňany, 2010).

3 V souvislosti s novým zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách byly zpracovány nebo aktualizovány některé vnitřní předpisy, zejména směrnice a metodiky týkající se sociálních služeb. V DSS Slatiňany probíhá plánování sociálních služeb na základě individuálního plánu každého uživatele služby. Personál DSS uskutečňuje poskytování služby na základě pracovních postupů, které jsou pro personál závazné. Nejvýznamnějším pracovním postupem při procesu plánování sociální služby je Směrnice ředitele DSS Slatiňany č. 3/2009 (dále jen směrnice). Směrnice pojednává o procesu individuálního plánování a způsobu přehodnocování procesu poskytování sociální služby v DSS Slatiňany. Směrnice byla vydána v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění. Účelem směrnice je vymezit základní pravidla a postupy procesu individuálního plánování a přehodnocování průběhu sociální služby v DSS dle osobních cílů, potřeb a schopností klientů DSS včetně pravidel pro zpracování a vedení písemných záznamů tohoto procesu (Směrnice ředitele DSS Slatiňany, 2009).

4 Příloha č. 2: Vymezení teoretické oblasti sociálních služeb Rozsah a forma Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., 2, odst. 2 vymezuje, že rozsah a forma poskytnutých služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc jednotlivcům musí být odvozena z jejich individuálních potřeb, přičemž musí být důstojně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod člověka. Sociální začlenění, vyloučení Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., 3, odst. e) sociálním začleňováním rozumí proces zajišťující, aby osoby sociálně vyloučené nebo osoby ohrožené sociálním vyloučením, dostaly příležitosti, které jim umožní začlenit se do ekonomického, sociálního i kulturního života a zároveň žít životem zcela běžným. V případě sociálního vyloučení dochází k vyčlenění osoby mimo běžný život ve společnosti. Odpovědné orgány V procesu poskytování sociálních služeb jsou vymezeni zadavatelé sociálních služeb, poskytovatelé sociálních služeb a uživatelé sociálních služeb. Poskytovateli sociálních služeb jsou dle zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb., 6 územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, další právnické osoby, fyzické osoby a ministerstvo a jim zřízené organizační složky státu. Uživateli sociálních služeb jsou osoby potýkající se s problémy, které vychází z jejich nepříznivé sociální situace, anebo jsou to osoby odkázány na pomoc druhých. Sedláková (2008) zmiňuje, že v souvislosti s poskytováním sociálních služeb je zaveden princip triády, tzv. princip rovnoměrného zastoupení všech výše zmíněných zúčastněných skupin. Jestliže tomu tak není, je nutné se pokusit o zapojení skupiny s alespoň malým zastoupením. Havlík a Skříčková (2007) se domnívají, že je nutné dát všem účastníkům prostor k vyjasnění svých očekávání, postavení a svých rolí v procesu.

5 Registr poskytovatelů sociálních služeb Dohnalová a Průša (2011) zmiňují, že údaje o poskytovatelích sociálních služeb jsou uvedeny v tzv. Registru poskytovatelů sociálních služeb. Registr poskytovatelů sociálních služeb byl zřízen na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jedná se systém, ve kterém jsou registrováni všichni poskytovatelé sociálních služeb, kteří jsou rozlišeni z hlediska druhu sociální služby, formy poskytování sociální služby, cílové skupiny klientů a místa poskytování sociální služby. Matoušek (2011) zmiňuje, že rozhodnutím o registraci vzniká oprávnění k poskytování sociálních služeb, bez něhož nelze sociální služby poskytovat. Tuto registraci může registrující úřad také zrušit, zejména v případě porušení podmínek registrace nebo nedodržení standardů kvality. Základní druhy sociálních služeb Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., 32 určuje základní druhy sociálních služeb, a to sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Základními formami služeb jsou forma pobytová, ambulantní a terénní. Pobytová forma je spojena s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantní sociální služba je definována jako služba, za kterou osoba dochází do zařízení sociálních služeb, není zde však ubytována. V případě terénních služeb je služba osobě poskytována v jejím přirozeném sociálním prostředí. Zařízení sociálních služeb Johnová (2003) charakterizuje zařízení sociálních služeb jako samostatnou jednotku pro poskytování sociálních služeb. Dále uvádí základní prvky, kterými jsou adresa, skupina uživatelů, pracovní tým, soubor na sebe úzce navazujících služeb a prostor pro poskytování služeb. Inspekce poskytování sociálních služeb Podle zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb., 97 se provádí inspekce pro účely kontroly kvality poskytovaných služeb, plnění povinností poskytovatelů sociálních služeb a plnění podmínek stanovených pro registraci poskytovatelů sociálních služeb.

6 Inspekci provádí krajský úřad a ministerstvo, vůči kterým je kraj v pozici zřizovatele nebo zakladatele. Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., 99 stanovuje způsob kontroly kvality, a to pomocí standardů kvality sociálních služeb. Financování sociálních služeb Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., 101 obsahově vymezuje financování sociálních služeb. Státní rozpočet je zdrojem dotací, které jsou využívány na financování sociálních služeb poskytovatelům, kteří jsou zapsáni v registru poskytovatelů sociálních služeb. Dotace je poskytována za účelem financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb. Průša (2007) zdůrazňuje, že základním principem poskytování sociálních služeb je jejich financování z více zdrojů. Zdroji financování jsou zejména dotace od státu, dotace od krajů, vlastní zdroje jednotlivých obcí, prostředky z fondů Evropské unie, příspěvky z nadačních fondů. Mezi další zdroje financování jsou řazeny dary, sponzoring nebo příspěvky od klientů. Potůček (2004) uvádí, že sociální výdaje tvoří nejrozsáhlejší složku výdajů státního rozpočtu. Zdroje a prostředky plánování musí být podle Havlíka a Skříčkové (2007) využívány: - hospodárně, tudíž na prokazatelně potřebné služby, - transparentně a srozumitelně, společnost má povědomí o rozhodování o zdrojích, o pravidlech, dle kterých rozhodování probíhá. Standardy kvality sociálních služeb Podle zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb., 99, odst. 1: Standardy kvality sociálních služeb jsou souborem kritérií, jejichž prostřednictvím je definována úroveň kvality poskytování sociálních služeb v oblasti personálního a provozního zabezpečení sociálních služeb a v oblasti vztahů mezi poskytovatelem a osobami. Johnová (2003) definuje standardy kvality jako první ucelený nástroj, který slouží k zajištění kvality sociálních služeb. Tošnerová (2010) zároveň dodává, že standardy slouží nejen jako nástroj kontroly, ale také jako významný zdroj informací, který umožňuje poskytovatelům sociálních služeb přesněji pochopit zákon. Standardy kvality popisují,

7 jakým způsobem má poskytovatel službu poskytovat, čemu věnovat zvýšenou pozornost a dohled. Matoušek (2011) charakterizuje standardy jako pokus o formulaci ideálu dobré praxe. Hlavní charakteristika standardů kvality sociálních služeb (Johnová, 2003): - stanovují podobu kvalitní sociální služby, - dají se aplikovat na všechny druhy sociálních služeb, - podporují uživatele v naplňování jejich osobních cílů, - umožňují srovnávat efektivitu poskytování jednotlivých služeb, - napomáhají nastavit úroveň naplnění sociálních služeb, - sjednocují přístup k poskytování sociálních služeb, což vede ke zkvalitnění a sjednocení služeb na celém území ČR, - zlepšují komunikaci mezi všemi účastníky sociálních služeb. Prioritním cílem zavedení standardů je zhodnocení kvality poskytované služby průkazným způsobem, souběžným cílem je srovnání efektivity poskytování jednotlivých sociálních služeb. Johnová (2003) uvádí, že předpokládaným výstupem zavedení standardů je zvýšení efektivity využití prostředků, jež jsou vynaloženy na sociální služby. Čermáková a Johnová (2002) představují členění standardů, a to do tří základních skupin: na standardy personální, provozní a procedurální. Za nejdůležitější jsou považovány standardy procedurální. Tyto standardy přesně definují, jak má poskytování služby vypadat, tedy jak službu přizpůsobit individuálním potřebám každého člověka. Personální standardy jsou orientovány na personální jištění služeb. Třetí skupinu standardů tvoří standardy provozní. Provozní standardy stanovují podmínky pro poskytování sociálních služeb. Jsou zaměřeny na prostory poskytování služeb, dostupnost, ekonomické jištění a rozvoj kvality jednotlivých služeb.

8 Příloha č. 3: Dotazník Vážení zaměstnanci Domova sociálních služeb Slatiňany, jsem studentkou Mendelovy univerzity v Brně a ráda bych Vás požádala o vyplnění následujícího dotazníku. Vyplnění dotazníku Vám zabere zhruba 5 minut a přispějete tím ke zpracování bakalářské práce na téma Zhodnocení plánování sociálních služeb v Pardubickém kraji na případu Domova sociálních služeb ve Slatiňanech. Na základě výsledků dotazníků stanovím návrhy na zlepšení plánování sociálních služeb, které předám DSS Slatiňany. Dotazník je zcela anonymní. Pokud není uvedeno jinak, zaškrtněte vždy jednu Vámi zvolenou odpověď. Děkuji za Váš čas a ochotu při vyplnění dotazníku. Martina Černohorská Kontakt: xcernoho@node.mendelu.cz Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií 1. Změnily se poskytované služby v DSS Slatiňany od roku 2008? ne (pokračujte otázkou č. 3) 2. K jaké změně poskytovaných služeb v DSS Slatiňany došlo? došlo k rozšíření služeb došlo k útlumu služeb jiné (uveďte): 3. Zkvalitnily se podle Vás poskytované služby od roku 2008, tzn. od platnosti Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Pardubického kraje ? určitě ano spíše ano nevím (pokračujte otázkou č. 5) spíše ne (pokračujte otázkou č. 5) určitě ne (pokračujte otázkou č. 5)

9 4. Které sociální služby poskytované DSS Slatiňany se podle Vás zkvalitnily (možnost zaškrtnutí více odpovědí). domov pro osoby se zdravotním postižením odlehčovací služby denní stacionář chráněné bydlení 5. Kvalita poskytovaných služeb uživatelům DSS Slatiňany je podle Vás (ohodnoťte známkou). výborná chvalitebná dobrá dostatečná nedostatečná 6. Poskytuje podle Vás DSS Slatiňany sociální služby dle individuálních potřeb jeho uživatelů? určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne 7. Podporuje DSS Slatiňany uživatele v samostatném bydlení s cílem začlenění uživatelů do běžného prostředí? ne 8. Sestavovali jste konkrétní požadavky vašich uživatelů na poskytované sociální služby při procesu plánování sociálních služeb v Pardubickém kraji? ne (pokračujte otázkou č. 10) 9. Byly stanovené požadavky zapracovány do Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Pardubického kraje ? ne

10 10. Spolupracuje DSS Slatiňany s jinými subjekty/organizacemi při procesu plánování sociálních služeb? ne (pokračujte otázkou č. 12) 11. Uveďte subjekty/organizace, se kterými DSS Slatiňany spolupracuje při procesu plánování sociálních služeb (možnost zaškrtnutí více odpovědí). s Pardubickým krajem s domovy pro osoby se zdravotním postižením v Pardubickém kraji s ostatními zařízeními sociálních služeb v Pardubickém kraji jiné (uveďte): 12. Kvalita návrhu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Pardubického kraje byla podle Vás (ohodnoťte známkou). výborná chvalitebná dobrá dostatečná nedostatečná 13. Připomínkoval DSS Slatiňany návrh Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Pardubického kraje ? ne 14. Akceptoval Pardubický kraj stanovené připomínky DSS Slatiňany? ne