Správa spotřebních daní a dopad jejích příjmů na státní rozpočet ČR

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Správa spotřebních daní a dopad jejích příjmů na státní rozpočet ČR"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Financí a účetnictví Správa spotřebních daní a dopad jejích příjmů na státní rozpočet ČR Diplomová práce Autor: Leona Bucharová Finance, Finance a hospodaření územní samosprávy Vedoucí práce: Ing. Jaroslav Sýkora, CSc. Praha březen 2010

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. Ve Lhenicích dne 10. dubna 2010 Leona Bucharová

3 Poděkování: Děkuji vedoucímu diplomové práce Ing. Sýkorovi, CSc. za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce.

4 Anotace práce: Diplomová práce se zabývá historií, vývojem, významem a správou spotřebních daní. Především je práce zaměřená na dobu, kdy je spravují celní orgány, tzn. od Materiál se zaměřuje na to, jak se v jednotlivých letech (2004, 2005, 2006, 2007, 2008) měnil příjem do státního rozpočtu vybraný na spotřebních daních z jednotlivých komodit v závislosti na jednotlivých novelách zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň se v něm poukazuje na rozdíly ve správě spotřebních daní mezi finančními orgány, které byly správci spotřebních daní dříve a celními orgány, které tuto správu od nich převzaly. Klíčová slova: Akcíz, Celní správa České republiky, daně, daňová harmonizace, daňový sklad, daňový zástupce, databáze SEED, nepřímé daně, oprávněný příjemce, osvobození od daně, podmíněné osvobození od daně, pohyb vybraných výrobků, povolovací řízení, principy správy spotřebních daní, spotřební daně, systém EMCS, volný daňový oběh, vracení daně, vybrané výrobky, uţivatel vybraných výrobků, zajištění spotřebních daní.

5 Anotation of paper: This dissertation deals with history, development, importance and administration of the excise tax. The dissertation targets above all the period under the administration of the customs authorities, i. e. since The document targets changes of the state budget income in the years 2004, 2005, 2006, 2007, 2008 based on excise tax from various commodities levied in accordance with each particular amendment of the Act No. 353/2003 Coll., On Excise Tax, as amended. Simultaneously the document refers to the distinctions in excise tax administration between the financial authorities administrating the excise tax previously and the customs authorities administrating at present the area in question. Key words: Excise tax, customs administration of the Czech Republic, Taxes, tax harmonization, tax warehouse, tax representative, SEED database, indirect taxation, registered trader, exemptions, suspension arrangement, movement of products subject to excise duty, license system, principles of excise duty administration, excise duty, EMCS system, release for consumption of product subject to excise duty, reimbursement, product subject to excise duty, product subject to excise duty user, guarantee payment of excise duty.

6 Obsah Úvod Malé historické ohlédnutí Historický vývoj spotřebních daní Vývoj spotřebních daní v českých zemích Spotřební daně v období od 16. století do vzniku Československé republiky Spotřební daně v období Československé republiky v letech Spotřební daně v období Československé republiky v letech Spotřební daně po roce Správa spotřebních daní od roku 1993 do roku 2003 vedená finančními orgány Zavedení samostatné správy spotřebních daní Přechod československého hospodářství k trţní ekonomice Příprava návrhu zákona o spotřebních daních Zavedení spotřebních daní v České republice Jednotlivá ustanovení zákona o spotřebních daních Předmět daně Vznik daňové povinnosti Základ daně a sazby daně Osvobození od daně Vrácení daně Zdaňovací období a daňové přiznání Změna správy spotřebních daní v návaznosti na vstup do EU Změna legislativních norem Nový zákon o spotřebních daních Nové pojmy v zákoně o spotřebních daních Daňová povinnost a vznik daňové povinnosti Reţim podmíněného osvobození od daně Daňový sklad Oprávněný příjemce Zajištění daně Analýza legislativy spotřebních daní za období 2004 aţ Zákon č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů 33 6

7 3.4.3 Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu Současná správa spotřebních daní vedená celními orgány Charakteristika spotřebních daní Jednotlivá ustanovení nového zákona o spotřebních daních Předmět daně Vznik daňové povinnosti Daňové sklady Výpočet spotřebních daní Nárok na vrácení daně Zdaňovací období a daňové přiznání Statistika plátců spotřebních daní, osob evidovaných k dani a drţitelů povolení Počty plátců spotřebních daní Počty osob evidovaných ke spotřebním daním Počty evidovaných povolení s rozdělením dle typu povolení a jednotlivých let Počty subjektů registrovaných ke značení lihu Daňové kontroly Dohlídková činnost Softwarové aplikace vytvořené pro správu spotřebních daní Celně technické laboratoře Personální obsazení celních orgánů/stav Mezinárodní spolupráce v oblasti spotřebních daní ELO - Excise Liaison Office Databáze SEED (System for Exchange of Excise Data) Systém MVS (Movement Verification System) Systém EWSE (Early Warning System Excise) Dotazy, týkající se spotřebních daní, které není moţné vyřídit formou MVS nebo EWSE EMCS Excise Movement and Control System Elektronický systém pro přepravu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani Dlouhodobě řešené problémy Minerální oleje Líh Pivo, víno a meziprodukty Tabákové výrobky 63 7

8 Doprava vybraných výrobků Ostatní poznatky a náměty Novely zákona o spotřebních daních a jejich vliv na výši příjmů ze spotřebních daní Přehled jednotlivých novel zákona o spotřebních daní Dvě nejdůleţitější novely zákona o spotřebních daních Analýza příjmů ze spotřebních daní za roky 2004 aţ Výnosy ze spotřebních daní souhrnně dle jednotlivých let Výnosy ze spotřebních daní dle jednotlivých komodit za období Výnosy ze spotřební daně z minerálních olejů dle jednotlivých let Výnosy ze spotřební daně z lihu dle jednotlivých let Výnosy ze spotřební daně z piva dle jednotlivých let Výnosy ze spotřební daně z vína a meziproduktů dle jednotlivých let Výnosy ze spotřební daně z tabákových výrobků dle jednotlivých let Vývoj kumulovaných nedoplatků vnitrostátní SPD za období Závěr 83 Seznam literatury 87 Seznam tištěných zdrojů 87 Seznam elektronických zdrojů 89 Seznam použitých zkratek, obrázků, tabulek, grafů 90 Seznam příloh 93 Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č

9 Příloha č

10 Úvod Jsem zaměstnancem celní správy, ve které pracuji jiţ dvanáct let. Nyní zastávám funkci vedoucího daňového oddělení na Celním ředitelství v Českých Budějovicích a po celou dobu je náplní mé práce oblast daní, především daně spotřební. To je také hlavním důvodem volby tématu mé diplomové práce. Cílem mé diplomové práce je seznámení s historií, vývojem, významem a správou spotřebních daní. Především jsem se ve své práci zaměřila na dobu, kdy správu spotřební daně vykonávají výhradně celní orgány, tzn. od Snaţila jsem se rozebrat a zaměřit se na to, jak se v jednotlivých letech (2004 aţ 2008) měnil příjem do státního rozpočtu vybraný na spotřebních daních z jednotlivých komodit v závislosti na jednotlivých novelách zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň jsem se snaţila poukázat na rozdíly ve správě spotřebních daní mezi finančními orgány, které byly správci spotřebních daní před rokem 2004 a celními orgány, které tuto správu od nich převzaly. Při zpracování své diplomové práce jsem vycházela především z právních předpisů platných jak v České republice, tak v Evropské unii (zákony, vyhlášky České republiky, směrnice Evropské unie), ale i vnitřních předpisů Celní správy České republiky. Nezbytné informace mi poskytla i odborná literatura. Při zpracování jsem dále vycházela nejen ze svých odborných znalostí, ale i praktických zkušeností. Práce je rozdělena do pěti kapitol, které jsou dále děleny na podkapitoly a oddíly. Kapitoly jsou řazeny za sebou podle časového vývoje, tzn. od historie daní aţ po správu spotřebních daní v současné době. V poslední kapitole je provedena analýza příjmů získaných výběrem spotřebních daní a to za roky , coţ zahrnuje poslední rok, kdy je spravovaly ještě finanční orgány a po té za roky, kdy jsou jiţ spravovány výhradně celními orgány. Spotřební daně tvoří spolu s daní z přidané hodnoty nedílnou součást nepřímých daní ve vyspělých ekonomikách a nejinak je tomu i v české daňové soustavě. Svým pojetím se však od univerzální daně z přidané hodnoty liší. Spotřební daně jsou daně, kterými stát zatěţuje prodej nebo spotřebu úzké skupiny výrobků. Důvodem jejich uplatnění je zejména přínos pro státní pokladnu. Jde přitom o velmi stabilní a dobře odhadnutelný zdroj díky 10

11 relativně nízké cenové a důchodové pruţnosti poptávky u výrobků zatíţených spotřební daní. Dále lze uvést důvody zdravotní nebo ekologické, neboť jde často o výrobky, jejichţ spotřeba negativně ovlivňuje zdravotní stav obyvatelstva nebo nepříznivě působí na ţivotní prostředí. Podobně jako daně z přidané hodnoty ani spotřební daně nezatěţují výrobce nebo dovozce zboţí, ten je pouze plátcem, ale konečného spotřebitele. Členstvím České republiky v Evropské unii se zahraničně obchodní činnost rozdělila na obchodně právní vztahy vznikající mezi českými subjekty a subjekty se sídlem v třetích zemích (nečlenských zemích Evropské unie) a na obchodně právní vztahy vznikající mezi českými subjekty a subjekty se sídlem (usazenými) v jiných členských státech Evropské unie. Mám-li kvantifikovat, cca 80 % zahraničního obchodu České republiky probíhá v podmínkách volného pohybu zboţí v rámci Evropské unie a cca 20 % zahraničního obchodu probíhá v klasických podmínkách zahraničního obchodu s třetími zeměmi. Je zde nutné také podotknout, ţe členstvím České republiky v Evropské unii fakticky zanikly funkce českého státu, kterými byly regulovány činnosti zahraničního obchodu a tyto byly nahrazeny jednotnou obchodní politikou Evropské unie, zásadami volného pohybu zboţí v rámci Evropské unie, snahami o unifikaci některých procesních postupů v oblasti obchodně právních či občanskoprávních vztahů, to vše ve snaze vybudovat jednotný trh Evropské unie. Proto také i základní kameny právní úpravy spotřebních daní jsou vedeny Směrnicí Rady 92/12/EHS, která tvoří základní pilíř právní úpravy spotřebních daní jak pro dovoz a vývoz vybraných výrobků, tak pro nakládání s vybranými výrobky při obchodování s nimi v rámci Evropské unie. Ze směrnice pro spotřební daně je jasné, ţe celá řada právních institutů upravujících nakládání s vybranými výrobky je převzata z celního práva a nakládání s vybranými výrobky je obdobné nakládání se zboţím podléhajícím celnímu dohledu. Vysvětlení je velice prosté. Postavení vybraných výrobků je obdobné postavení zboţí podléhajícímu celnímu dohledu, tj., ţe volné nakládání s vybranými výrobky je moţné aţ po přiznání a odvedení spotřební daně stejně jako volné nakládání se zboţím, které nemá celní status Společenství a podléhá celnímu dohledu je moţné jen po zaplacení cla a dalších dovozních dávek. Proto také v drtivé většině členských států Evropské unie je obecná správa spotřebních daní svěřena celním orgánům. 11

12 Právní úprava spotřebních daní je v České republice, tak jako v kaţdém členském státě Evropské unie, postavena na Směrnici Rady 92/12/EHS, tj. právním předpisu Společenství, který ve stanovených lhůtách má být recipován do vnitřních zákonů kaţdého členského státu, a to obsahově, ne formálně, např. v Slovenské republice mají na kaţdý druh vybraných výrobků zvláštní zákon o spotřební dani a není to v rozporu se směrnicí. Pouţitím směrnice zůstává zachována daňová výsost kaţdého členského státu Evropské unie, výjimku tvoří určení nejvyšších a nejniţších daňových sazeb, pravidla pro reţimy s podmíněným osvobozením od spotřební daně, tj. provozování daňových skladů a ustanovení týkající se dopravy vybraných výrobků v reţimu podmíněného osvobození od spotřební daně jak na daňovém území České republiky, tak i mezi členskými státy Evropské unie a osob oprávněných k úkonům při zahajování a ukončování dopravy vybraných výrobků. Splněním výše uváděných podmínek je umoţněn obchod s vybranými výrobky v rámci volného pohybu zboţí. 12

13 1. Malé historické ohlédnutí 1.1 Historický vývoj spotřebních daní Spotřební daně a poplatky mají dlouhodobou historickou tradici. Objevují se jiţ ve starověku, např. jako daň ze soli. Jednalo se o tzv. regál solní, tedy poplatek za propůjčení práv, které patřilo výlučně panovníkovi. Ve středověku a vlastně aţ od první poloviny 20. století to jsou známé akcízy (z anglického excise duties ). Akcízy představují první formu nepřímých daní, jsou modernější formou regálů. Tržní regál, který znamenal královské oprávnění zakládat tržní místa, tak vyúsťuje do poplatku ze zboží prodávaného buď na tržišti, nebo na cestách k němu. 1 Akcízy byly postupně nahrazovány spotřebními daněmi. Předchůdci dnešních daní z prodejů a ze spotřeby různé poplatky a daně, placené obchodníky při vjezdu na určité území, při průjezdu územím nebo při obchodování na trţištích představují historicky nejstarší daně vůbec, přičemţ nejdraţší z nich byla cla. Ta tvořila v mnohých státech aţ čtvrtinu celkových příjmů. Původně měla převáţně naturální charakter a teprve s rozvojem peněţního hospodářství nabyla peněţní podoby. Později se vývoj těchto daní začal ubírat dvěma směry. Prvním z nich byl rozvoj tzv. akcízů, fungujících jako daně z právního převodu zboţí. Vznikly z nich obratové daně (daň z obratu), ukládané jako určitá procentní část z ceny obratu zboţí. Vzhledem k tomu, ţe se jedno zboţí stalo předmětem akcízů vícekrát podle počtu převodu mezi obchodníky musely být sazby relativně nízké, neboť po kumulaci několika zdanění bylo celkové zatíţení obratu uţ tak dost vysoké. Druhý směr znamenal rozvoj akcízů ve funkci daní spotřebních selektivních, týkajících se pouze vybraných druhů zboţí. Z těchto akcízů se vyvinuly dnešní spotřební daně jednotkové, kdy je základem daně počet kusů, litrů nebo jiných fyzických jednotek. Během historického vývoje se předměty akcízů často střídaly. Např. v období na přelomu 19. a 20. století jiţ nebyly spotřební daně vybírány u nezbytného zboţí, ale většinou pouze u lihu, cigaret, petroleje, cukru, čaje a kakaa. V období mezi světovými válkami se snaha států získat finanční prostředky na obnovu ekonomiky projevuje právě tím, ţe akcízy jsou uvalovány opět na zboţí 1 ŠIROKÝ, J. Daňové teorie s praktickou publikací. C. H. Beck, 2003, s

14 nezbytného charakteru. V 70. a 80. letech se začala projevovat tendence zvyšování podílu nepřímých daní na celkových daňových výnosech. Tyto daně měly původně postihovat obraty a zisky obchodníků, avšak přesouvaly se do cen, a tak se jejich faktickými plátci stali spotřebitelé. 1.2 Vývoj spotřebních daní v českých zemích Spotřební daně v období od 16. století do vzniku Československé republiky V českých zemích existovaly jiţ v roce 1522 dvě nepřímé daně (akcíz z piva, tzv. posudné, a akcíz z vína). V roce 1534 povolil zemský sněm nepřímou daň z prodejů v zemi. Ta měla být placena z kaţdého prodeje movitých statků v zemi a spojena se cly vývozními a dovozními na pivo, víno, dobytek, olej a sůl a daní z výnosu kapitálu. Třicetiletá válka znamenala jednak rozvrat hospodářství a mnohdy nepostiţitelnost neplacení daní, jednak zvýšené finanční nároky a zavádění dalších daní, např. na nápoje (přibývá pálené ), ryby a dobytek všeho druhu, přičemţ tato daň jiţ není ze všech prodejů dobytka, ale jen ze zvířat určených na poráţku, jedná se vlastně o daň z masa. Po této válce se nepřímé daně týkají předmětů, u nichţ lze daň snadno vybírat a kontrolovat. Důleţitost tohoto systému nepřímých daní spočívá v tom, ţe se stal trvalým a zároveň základem, k němuţ během času byly připojovány další daně a jim podobné dávky. Společně s domovní daní tak tvořily dva nejdůleţitější pilíře české berní soustavy. V Rakousku byly vedle monopolu solního, tabákového a výbušninového vybírány daně z potravin, které byly roku 1829 sloučeny ve všeobecnou potravní daň. 2 Tato daň dělila obce do dvou kategorií, jedna na tzv. uzavřená města, kde byl okruh daňových objektů široký (víno, pivo, dobytek, maso, mouka, obilí atd.), jednak na ostatní místa (venkov), kde podléhalo dani jen víno, maso a dobytek. Koncem 19. století byly ze všeobecné daně potravní postupně některé výrobky vyjmuty a podrobeny samostatné dani (líh, pivo, víno a olej). Značná byla cukerní daň, jejíţ sazby byly v té době nejvyšší v Evropě. Daleko největší výnos ze spotřebních daní měl tabákový monopol. Bylo to dokonce více, neţ kolik se vybralo z ostatních nepřímých daní dohromady. Jako méně významné zůstávají i monopol solní, 2 SIBLÍK, J. Dějiny finančních institucí. Státní pedagogické nakladatelství, 1984, s

15 loterijní, výbušnin a umělých sladidel. Procentní poměr daní přímých a nepřímých činil v Rakousku v r ,7 ku 59, Spotřební daně v období Československé republiky v letech Přechod do poměrů samostatné republiky nebyl snadný zejména v oblasti správy daní. V roce 1918 byl zřízen ústřední finanční úřad Ministerstvo financí Československé republiky. Akcízům byly podrobeny cukr, líh, minerální oleje, pivo, šumivé víno a zapalovadla a byly převzaty státní monopoly tabákový, solný, umělých sladidel a výbušný. Značný vývoj prodělaly nepřímé daně, kdy v období let byly nově zavedeny všeobecná daň nápojová, daň z masa, daň z droždí, daň z přípravků ke kypření těsta, daň z kyseliny octové, daň z uhlí, daň z vodní síly, daň z limonád, minerálních a sodových vod a daň z motorových vozidel. 4 V roce 1927 proběhla dlouho připravovaná daňová reforma, na základě které spotřební daně nápojové byly rozděleny do dvou skupin. První skupinu tvořily daně na nápoje obsahující alkohol (pivo, líh a šumivá vína subjektem daně je ţivnostenský výčepní nebo konečný prodejce a jednotkové sazby jsou odstupňovány podle obsahu alkoholu) a druhou skupinu tvořily daně na jiné nápoje (sodová a minerální voda subjektem jednotkové daně je ten, kdo tyto nápoje vyrábí). Další spotřební daně a to na jiné potraviny byly ukládány na cukr, maso, z droţdí a tzv. potravní daň na čáře (platí pro tzv. uzavřená města Prahu, Brno a Bratislavu, předmětem daně je doprava vyjmenovaných, většinou luxusních potravin do obvodu měst). Dále byly upraveny spotřební daně na jiné spotřební předměty. Jedná se o daně ze zapalovadel, z minerálních olejů, z elektrických zdrojů záření, z uhlí, z vodní síly a z motorových vozidel (příloha II). Kromě daní existoval ještě státní finanční monopol na sůl, tabák, umělá sladidla a výbušné látky a v jejich ceně byl zahrnutý akcíz a to formou příplatku k ceně monopolních předmětů. Dále ještě některé státní podniky musely odvádět za provozování své specifické činnosti státní regály (regál loterijní, regál mincovní a regál poštovní). Na úseku nepřímých daní byla zákonem osamostatněna a zvýšena daň z piva (1930), daň z limonád, minerálních a sodových vod (1937), rovněž byly zavedeny některé další nepřímé daně, např. z umělých jedlých tuků. 5 3 SIBLÍK, J. Dějiny finančních institucí. Státní pedagogické nakladatelství, 1984, s ŠIROKÝ, J. Daňové teorie s praktickou publikací. C. H. Beck, 2003, s ŠIROKÝ, J. Daňové teorie s praktickou publikací. C. H. Beck, 2003, s

16 1.2.3 Spotřební daně v období Československé republiky v letech Po druhé světové válce došlo k zásadní změně a reformě daňové soustavy aţ po únoru 1948, kdy byla zavedena místo daně z obratu a všech spotřebních daní všeobecná daň, která se nazývala všeobecná nákupní daň. Bývalá československá legislativa spotřební daně neznala a jejich funkci částečně nahrazoval systém daně z obratu. Tato daň zatěţovala prodej a vnitropodnikové pouţití výrobků. Daň nebyla uplatňována u dodávek pro výrobní spotřebu (aţ na výjimky) a pro vývoz apod. Okruh plátců byl vymezen ve smyslu zákona o dani z obratu č. 73/1952 Sb., o dani z obratu ve znění zákona č. 107/1990 Sb. Daň obratu byla nástrojem rozdělení a přerozdělení národního důchodu. Plátci daně z obratu byli: a) státní podniky, státní hospodářské organizace, sdruţení s právní subjektivitou, akciové společnosti, obchodní společnosti, státní organizace Československé státní dráhy a specializované ţelezniční organizace, bytové, spotřební, výrobní a jiná druţstva, svazy druţstev, Ústřední rada druţstev, druţstevní podniky a jednotná zemědělská druţstva, společné podniky, podniky a hospodářská zařízení společenských organizací; b) podniky zahraničního obchodu, účelové zahraničně obchodní organizace pro zahraniční obchod, podniky se zahraniční majetkovou účastí; c) fyzické osoby (podnikatelé), které byly zapsány do podnikového rejstříku; d) subjekty se sídlem v cizině provádějící hospodářskou činnost na území České a Slovenské Federativní Republiky. Daň vypořádávaly také některé rozpočtové a jiné státní organizace a organizace s mezinárodním prvkem na území České a Slovenské Federativní Republiky, jestliţe tak stanovilo federální ministerstvo financí, pokud se jednalo o subjekty v působnosti orgánů federace a Ministerstvo financí cen a mezd České republiky a Ministerstvo financí cen a mezd Slovenské republiky, jednalo-li se o ostatní subjekty. Dani podléhal obrat z prodeje zboţí vlastní výroby nebo vlastního nákupu a zboţí z dovozu. Obrat téhoţ zboţí se zdaňoval pouze jednou. Dodával-li podnik zboţí do vlastních maloobchodních prodejen, povaţovalo se za prodej zboţí jeho převod 16

17 do těchto prodejen. Dani podléhalo vnitropodnikové pouţití zboţí, stanovil-li tak ministr financí a určil-li zboţí, na něhoţ se jeho opatření vztahovalo. Obrat z prodeje zboţí do zahraničí nepodléhal dani. Rovněţ dovoz neobchodního zboţí nebyl zatíţen spotřební daní, ale vztahovaly se na něj předpisy o cle Spotřební daně po roce 1989 Po listopadu 1989 bylo rozhodnuto stávající soustavu daní nereformovat, ale k vytvořit daňovou soustavu zcela novou (příloha č. 4). V mezidobí však došlo k několika změnám (příloha IV). Před existovalo kolem různých poloţek daně z obratu, po tomto datu byla daň z obratu sjednocena do 4 pásem. Novelou zákona byly stanoveny i nové sazby daně (ve výši 0, 12, 22 a 32 % z prodejní ceny). Tyto sazby byly k plošně sníţeny (na 0, 11, 20 a 29 % z prodejní ceny). Důvodem k redukci těchto sazeb byla i perspektiva daně z přidané hodnoty. 17

18 2. Správa spotřebních daní od roku 1993 do roku 2003 vedená finančními orgány 2.1 Zavedení samostatné správy spotřebních daní Přechod československého hospodářství k tržní ekonomice Součástí přechodu československého hospodářství k trţní ekonomice byla zásadní reforma systému daní. Celková koncepce daňové reformy byla zpracována Federálním ministerstvem financí ve spolupráci s ministerstvy financí obou republik a schválena usnesením vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 532/1990 ze dne Věcná náplň daňové reformy byla projednána na zasedání Finanční rady České a Slovenské Federativní Republiky dne , kde byla potvrzena nezbytnost legislativní úpravy nepřímých daní na federální úrovni. Federální ministerstvo financí proto zpracovalo návrh zákona o spotřebních daních, který byl schválen Federálním shromáţděním dne Příprava návrhu zákona o spotřebních daních Návrh zákona byl zpracován podle podkladů specializovaných pracovních skupin sloţených ze zástupců všech tří ministerstev financí, zástupců významných výrobních a odbytových organizací z obou republik a zástupců dalších zainteresovaných ministerstev. Na základě připomínek a námětů pracovníků finančních orgánů, pracovníků obecních a okresních úřadů byl zpracován dále návrh novely tohoto zákona, který řešil otázky spravovatelnosti spotřebních daní tak, aby byla co nejjednodušší a zároveň, aby pokud moţno sníţila moţnost daňových úniků. Výjimkou bylo doplnění některých uhlovodíkových paliv a maziv do předmětu daně, neboť se zjistilo, ţe místo motorové nafty je moţné pouţívat nejrůznější směsi nebo jiné ropné výrobky. Tato paliva a maziva měla být na základě návrhu novely zákona zdaněna stejnou sazbou, jako motorová nafta. Další věcnou změnou bylo doplnění nové sazby za cigaretový tabák. Platná československá legislativa spotřební daně neznala a jejich funkci částečně nahrazoval stávající systém daně z obratu. Daň z obratu zatěţoval prodej a vnitropodnikové pouţití výrobků. Daň z obratu nebyla uplatňována u dodávek pro výrobní spotřebu a pro vývoz. 18

19 V rámci zjednodušení výpočtu a odvodu daně z obratu provedeného k byl kromě sjednocení daně do čtyř pásem stanoven i vybraný okruh spotřebních výrobků se zvláštní úrovní zdanění. U tohoto okruhu spotřebních výrobků byl zaveden systém zdanění buď procentní sazbou z prodejní ceny, jak je obvyklé u převáţné většiny výrobků podléhajících dani z obratu, nebo sazbou stanovenou pevnou částkou v korunách na jednotku mnoţství, coţ se nejvíce blíţilo připravenému zdaňování spotřebními daněmi. V návaznosti na cíle komplexní daňové reformy byly zavedeny dva základní druhy nepřímých daní daň z přidané hodnoty a spotřební daně. Postavení spotřebních daní je nutno povaţovat za zcela specifické, neboť tyto daně představují vedle zdanění daní z přidané hodnoty další zdanění u vybraných výrobků spotřebního charakteru. K typickým znakům spotřebních daní patří, ţe ekonomicky postihují spotřebu vybraného okruhu výrobků bez ohledu na to, zda příslušné výrobky byly v tuzemsku vyrobeny nebo do tuzemska dovezeny. Při výběru okruhu výrobků, které podléhají spotřebním daním, se přihlíţelo především k fiskálním záměrům státu, jak je běţné všude ve světě. To je dáno tím, ţe výrobky zdaňované spotřebními daněmi mají velice malou pruţnost poptávky a daňový výnos z nich je tedy relativně stálý a rovnoměrný. Dále pak se přihlíţelo k tomu, u kterých výrobků je účelné zvláštní sazbou regulovat jejich spotřebu společensky ţádoucím směrem. Při respektování všech těchto skutečností se navrhovalo uplatnit spotřební daně u těchto skupin výrobků: - uhlovodíková paliva a maziva, - líh a lihoviny, - pivo, - víno, - tabákové výrobky. Spotřební daně se staly součástí základu pro výpočet daně z přidané hodnoty. Tento princip ekonomický dopad spotřebních daní dále multiplikoval. Daně začaly být vybírány jednorázově. Zákonem stanovená výše daní musela být stejná na celém území ČR, coţ bylo nezbytné z hlediska dodrţení regulérních podmínek hospodářské soutěţe. 19

20 Při formulování jednotlivých ustanovení zákona vycházeli předkladatelé z podmínek ekonomiky České republiky a z obecně platných principů uplatňovaných v zemích Evropských společenství. Byly respektovány směrnice Evropských společenství týkající se spotřebních daní. Návrh zákona zachovával princip neutrality nepřímých daní, tj. nezávislost na postavení plátce daně (velký podnik nebo malý podnikatel), na neekonomických vlivech (ekologie, sociální vlivy apod.), na sídle plátce daně (v rámci jednotného trhu mají všichni plátci stejné podmínky) apod. Proto návrh zákona vycházel z podmínky jednotné úrovně zdanění vybraných výrobků na celém území České republiky bez ohledu na to, zda jde o výrobky vyrobené v tuzemsku nebo o výrobky dovezené Zavedení spotřebních daní v České republice Spotřební daně byly tedy v České republice zavedeny od počátku roku 1993 zákonem č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních. Ten byl členěn do tří částí na: - všeobecnou část, ve které jsou řešena ustanovení společná pro všechny druhy výrobků, - speciální část, v níţ jsou ustanovení, která se týkají pouze jednotlivých skupin výrobků nebo jednotlivých výrobků, - a část obsahující přechodná a závěrečná ustanovení. Od univerzální daně z přidané hodnoty se spotřební daně v mnohém liší. Spotřební daně mají několik typických znaků: a) sazby jsou stanoveny pevnou částkou na jednotku mnoţství (kromě cigaret), b) daň je vybírána jednorázově, a to převáţně u výrobce nebo dovozce, c) spotřební daň se stává součástí základu pro výpočet daně z přidané hodnoty. Správu daně u vybraných výrobků při dovozu a při prodeji tabákových nálepek vykonávaly celní orgány. Finanční úřady vykonávaly správu daně u vybraných výrobků v tuzemsku vyráběných a u vracení daně (u vybraných výrobků z dovozu i z tuzemska, výrobků vyvezených a spotřebovaných lehkých topných olejů k výrobě tepla). 2.2 Jednotlivá ustanovení zákona o spotřebních daních Předmět daně Předmětem spotřební daně byly výrobky v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené. 20

21 V České republice se jednalo o pět základních skupin výrobků: - uhlovodíková paliva a maziva, coţ jsou především pohonné hmoty, - líh a lihoviny, - pivo - víno - tabákové výrobky. Pro tyto výrobky je v zákoně pouţívána legislativní zkratka vybrané výrobky. Avšak ani tyto vybrané výrobky se za určitých, zákonem stanovených podmínek, nezdaňovaly, nebo byly od daně osvobozeny, či dani nepodléhaly. Dani nepodléhaly ty vybrané výrobky, které byly spotřební daní jiţ jednou zdaněny, pokud však u nich nebylo uplatněno vrácení daně. Tímto postupem bylo zajištěno jednorázové zdaňování spotřební daní. Uplatnění spotřební daně pouze u několika skupin vybraných výrobků si vyţaduje jejich přesné vymezení. V zákoně o spotřebních daních je zvláštnostem jednotlivých skupin výrobků věnována celá samostatná část. Jednotlivé výrobky zatíţené spotřební daní jsou přesně definovány pomocí klasifikace celního sazebníku Harmonizovaný systém/kombinovaná nomenklatura Vznik daňové povinnosti Zákon stanovil v zásadě tři základní tituly vzniku daňové povinnosti, odlišně pro tuzemskou výrobu vybraných výrobků (kromě cigaret), pro dovoz vybraných výrobků (kromě cigaret) a u cigaret, určených pro tuzemskou spotřebu. Daňová povinnost vzniká plátci daně: a) při tuzemské výrobě vyskladněním (u všech výrobků, kromě cigaret určených pro tuzemskou spotřebu), b) při dovozu vznikem celního dluhu (u všech výrobků, kromě cigaret určených pro tuzemskou spotřebu), c) u cigaret určených pro tuzemskou spotřebu odebráním tabákových nálepek. a) Vznik daňové povinnosti při tuzemské výrobě U vybraných výrobků vyrobených v tuzemsku vznikla daňová povinnost dnem jejich vyskladnění od výrobce. Podle zákona musel plátce daně zdaňovat i vybrané výrobky určené 21

22 pro vývoz a teprve po prokázaném výstupu vybraných výrobků z území ČR do zahraničí byla daň vrácena. Daňová povinnost při vývozu vznikla také dnem vyskladnění, a to u všech vybraných výrobků, včetně cigaret. Vyskladněním se zde rozumí veškeré předání vybraných výrobků od jejich výrobce. Daňová povinnost vznikla i v dalších dvou případech, kdy se nejednalo o vyskladnění: - kdyţ odběratel nakoupil vybraný výrobek bez daně, případně uplatnil nárok na vrácení daně, protoţe deklaroval jeho pouţití pro účely, na které se vztahovalo osvobození od daně nebo nárok na vrácení daně, a přitom jej pouţil pro jiný účel (např. pro běţný prodej), - kdyţ došlo u vybraných výrobků k jejich ztrátě nebo zničení ještě před vyskladněním; v tom případě se za den vzniku daňové povinnosti povaţoval den zúčtování manka nebo škody na příslušný účet nebo den zapsání sníţení zásob ve skladové evidenci. b) Vznik daňové povinnosti při dovozu Při dovozu vybraných výrobků daňová povinnost vznikla dnem vzniku celního dluhu (kromě cigaret). Odlišný vznik daňové povinnosti pro tuzemskou výrobu a pro dovoz souvisí s tím, ţe správu daně u dováţených výrobků vykonávaly celní úřady. Zákon o spotřebních daních v tomto případě navazoval na platný celní zákon. c) Vznik daňové povinnosti u cigaret Systém zdaňování cigaret byl zcela odlišný od ostatních vybraných výrobků. Veškeré cigarety, které byly v tuzemsku prodávány, a to v tuzemsku vyrobené i do tuzemska dovezené, musely být povinně značeny tabákovými nálepkami. Tabákové nálepky zahrnovaly ve své ceně i spotřební daň. Daňová povinnost vznikla dnem odebrání tabákových nálepek. Spotřební daň byla tak od plátců vybírána jiţ při nákupu tabákových nálepek. Správu daně při prodeji tabákových nálepek a vybrání spotřební daně prováděl Oblastní celní úřad v Praze. Cigarety v tuzemsku vyráběné, ale určené pro vývoz, nesměly být tabákovými nálepkami značeny. 22

23 2.2.3 Základ daně a sazby daně Základem daně bylo mnoţství vybraných výrobků vyskladněných plátcem, vyjádřené ve stanovených měrných jednotkách. Pro výpočet výše spotřební daně nebyla podstatná cena, za jakou byly výrobky prodávány. Sazby daně byly stanoveny v pevných částkách na jednotku mnoţství. Kaţdý vybraný výrobek byl přitom přesně definován pomocí klasifikace celního sazebníku. Výše spotřební daně se pak vypočetla jako součin vyskladněného mnoţství vybraných výrobků (základu daně) a sazby daně. Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České republiky, bez ohledu na to, zda se jedná o výrobky v tuzemsku vyráběné, nebo do tuzemska dováţené. Další zásadou bylo, ţe sazby byly stanoveny pro stejný výrobek ve stejné výši bez ohledu na velikost plátce daně, kromě jediné výjimky, kterou tvořily pivovary, kdy byly sazby daně z piva stanoveny nejen v závislosti ne jednotce mnoţství daného druhu piva, ale i v závislosti na velikosti pivovaru. Sazby daně z uhlovodíkových paliv a maziv byly diferencované podle jednotlivých typů paliv a maziv a pohybovaly se v rozmezí Kč za tunu (u stlačených plynů za m³): - 0 Kč - bionafta, technické benzíny a stlačené plyny, Kč - zkapalněné plyny, Kč - motorové nafty, petroleje, směsi paliv a maziv, polotovary na výrobu Bionafty a lehké topné oleje, Kč - automobilové benzíny (olovnaté i bezolovnaté) a jejich směsi. Sazba daně z lihu byla obecně stanovena ve výši 195 Kč na 1 la. Při výpočtu daně se postupovalo přepočtem z absolutního alkoholu na skutečný obsah alkoholu v daném nápoji. U destilátů z pěstitelského pálení byla stanovena zvláštní sazba daně ve výši 95 Kč/1 la. Sazby daně u piva byly stanoveny v Kč na 1 hektolitr v závislosti na velikosti pivovaru a stupňovitosti piva. Pivovary byly rozděleny do velikostních skupin podle ročního výstavu piva. 23

24 Velikostní kategorie pivovarů Stupňovitost piva Do Nad hl hl hl hl hl hl Do 10 % včetně 79,- 94,- 110,- 126,- 141,- 157,- Nad 10 % do 12 % vč. 160,- 192,- 224,- 256,- 288,- 320,- Nad 12 % 215,- 258,- 301,- 344,- 387,- 430,- Tab. č. 1 sazby daně z piva Sazby daně z vína byly stanoveny v závislosti na druhu vína 2,50 23,40 Kč za litr: - 2,50,- Kč - révová vína - 5,10,- Kč - ovocná vína, medovina, sladové víno, - 12,20,- Kč - vína dosycovaná CO2, - 16,40,- Kč - dezertní a dezertní kořeněná vína, - 23,40,- Kč - šumivá vína. Sazby daně z tabákových výrobků byly stanoveny takto: - 0,46,- Kč za kus - doutníky a cigarilos, - 0,55,- Kč za kus - cigarety bez filtru nebo s filtrem krátké (délky do 70 mm včetně), - 0,65,- Kč za kus - cigarety s filtrem (délky nad 70 mm), tabákové vloţky pro ruční výrobu cigaret, - 690,- Kč za kg - tabák cigaretový, - 35,- Kč za kg - tabáky ostatní Osvobození od daně Od spotřební daně byly vybrané výrobky osvobozeny jen zcela výjimečně. Všeobecně se osvobození vztahovalo pouze na vybrané výrobky: a) určené k pouţití jako vzorky pro - povinné zkoušky, - hygienický dozor, - opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí, - mimořádná opatření při epidemii, - výzkumné účely týkající se téhoţ vybraného výrobku, b) dováţené, pokud byly osvobozeny od cla - osvobozeného od celní kontroly, např. zboţí diplomatů, 24

25 - u nichţ to vyţaduje obecný zájem, např. osobní majetek fyzických osob při jejich přestěhování z trvalého nebo přechodného bydliště v zahraničí do tuzemska, zboţí určené pro představitele států, vzorky nepatrné hodnoty, zboţí, které nemělo obchodní charakter, dováţené cestujícím (tj. v rámci individuálního dovozu, pokud hodnota zboţí nepřesahovala 3000 Kč) Další osvobození se netýkalo všech vybraných výrobků, ale pouze uhlovodíkových paliv a maziv a lihu. Jednalo se o: - uhlovodíková paliva a maziva - předaná do státních hmotných rezerv, - pohonné hmoty pro mezinárodní leteckou a vodní přepravu - líh - pouţívaný jako materiál na výrobu potravinářských, kosmetických a mydlářských výrobků, - pouţívaný při výrobě léčiv a obdobných výrobků, - předaný do státních hmotných rezerv, - obecně denaturovaný a syntetický technický, - ztráty lihu do výše stanovených norem, - vzorky odebrané finančním úřadem. Nárok na osvobození od daně u nákupu od tuzemských výrobců uplatňoval odběratel u výrobce. Odběratel musí uplatnit nárok písemně nejpozději před vyhotovením dokladu o vyskladnění. V případě dovozu vybraných výrobků uplatňoval nárok na osvobození plátce při podání návrhu na celní řízení Vrácení daně Spotřební daň se uplatňovala u vybraných výrobků vţdy při jejich vyskladnění (kromě vybraných výrobků osvobozených). Na rozdíl od DPH se spotřební daň na vstupu neodpočítávala. Aby nedocházelo ke dvojímu zdanění nebo zdanění při vývozu, mohla být v určitých případech spotřební daň vrácena. Ustanovení o vrácení daně se uplatňovalo především z důvodů zabránění dvojímu zdanění vybraného výrobku. Kaţdý kupující, tj. i výrobce jiného vybraného výrobku, byl povinen nakupovat vybrané výrobky za cenu včetně spotřební daně. Současně však platí, ţe od výrobce nesměly odcházet nezdaněné výrobky (kromě výrobků osvobozených od daně). 25

26 Vrácení daně bylo moţné: a) při vývozu, b) v tuzemsku. a) vrácení daně při vývozu Výrobky určené pro vývoz nebyly tedy osvobozeny od daně, jako je tomu v případě uplatňování DPH, ale daň musela být odvedena i při vyskladnění vybraných výrobků pro vývoz a aţ po realizovaném vývozu byla daň vrácena. Tento postup byl zvolen proto, aby bylo zabráněno daňovým únikům. Kaţdý vývozce tedy nakoupil od výrobce vybraný výrobek s daní (pokud výrobce vyváţel přímo, vznikla mu daňová povinnosti při vyskladnění) a zaplacená daň mu byla vrácena na základě potvrzení o vývozu (Jednotná celní deklarace JCD). Nárok na vrácení daně vznikl dnem potvrzení celního úřadu o přechodu hranic. Důleţité také je, ţe nárok na vrácení daně mohl být uplatněn jedině při vývozu uskutečněném v rámci podnikatelské činnosti. b) vrácení daně v tuzemsku Kromě nákupů za ceny bez spotřební daně (osvobozené od daně) mohla být ještě v některých případech zaplacená spotřební daň vrácena. Jednalo se o následující případy - při nákupu vybraných výrobků vstupujících jako materiál do výroby nových vybraných výrobků, - při reklamacích, - diplomatickým a podobným úřadům, - při zamítnutí ţádosti o souhlas s výmazem z obchodního rejstříku, - po prokazatelné spotřebě lehkých topných olejů k topným účelům Zdaňovací období a daňové přiznání U spotřebních daní existovalo pouze měsíční zdaňovací období. Po skončení zdaňovacího období plátce daně předloţil daňové přiznání a odvedl daň. V daňovém přiznání uvedl daňovou povinnost, popř. nárok na vrácení daně. 26

27 3. Změna správy spotřebních daní v návaznosti na vstup do EU 3.1 Změna legislativních norem V průběhu roku 2003, kdy se naše zákonodárství připravovalo na vstup do Evropské unie a po přistoupení České republiky v květnu 2004, se přepracovávalo mnoho legislativních norem, mimo jiné daňové předpisy. Byl zcela přepracován i zákon o spotřebních daních. Spotřební daně se v České republice vybíraly od Řada novel zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních se snažila ztížit možnost daňových úniků. 6 Proto byly vybrané výrobky zdaňovány zpravidla přímo u výrobce. Byl vidět zájem přibliţovat tento zákon legislativě Evropské unie. I přes snahu přiblíţit se zvyklostem v Evropské unii, byl stávající zákon daleko od principů stanovených Směrnicí Rady 92/12/EHS. Další novelizace starého zákona, platného od roku 1993, by byla ale jiţ nad únosný rámec praktické aplikace takto novelizovaného zákona. Ministerstvo financí České republiky připravilo návrh úprav této oblasti v souladu s výše uvedenou směrnicí a připravilo návrh nového zákona o spotřebních daních. Starý zákon o spotřebních daních č. 587/1992 Sb., pouţívaný deset let, byl novým zákonem zrušen. Nový zákon o spotřebních daních je evidován ve sbírce zákonů pod číslem 353 a byl vydán v roce Postup správce daně a práva a povinnosti daňových subjektů či dalších osob v daňovém řízení vystupujících upravuje i nadále zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Pro tento zákon se pouţívá výraz daňový řád. Tento zákon upravuje správu daní, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy a odvodů za porušení rozpočtové kázně (dále jen daně ), které jsou příjmem a) státního rozpočtu, státních finančních aktiv a nebo rezervních fondů organizačních složek státu (dále jen státní rozpočet ), b) rozpočtů územních samosprávných celků (dále jen územní rozpočet ), c) státních fondů nebo Národního fondu (dále jen fond ). 7 Daněmi se tak rozumí nejen jednotlivé daně tak, jak jsou upraveny ve zvláštních hmotněprávních daňových zákonech (např. zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 6 Clo douane měsíčník Celní správy České republiky, VLTAVA-LABE-PRESS, 2003, roč. XXXVII, č. 7-8, str Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, s

28 zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí a tak dále), ale i poplatky (např. telekomunikační poplatky ukládané podle zákona č. 151/2000 Sb.), v zákonem stanovených termínech (např. daně z příjmů) jsou tedy rovněž daní a proto podléhají celé systematice a procesu zde uvedenému. 8 Daněmi se tedy rozumí i daně spotřební, takţe tento zákon upravuje i správu spotřebních daní. Správa daně je podle tohoto zákona soubor oprávnění správce daně, která potřebuje k tomu, aby mohl naplnit cíl daňového řízení, tedy správně a úplně stanovit daň, k tomu si zajistit dostatek podkladů, rovněţ tak daň vyměřit a vybrat, popřípadě vymoci. Daňové řízení je jedno řízení, v rámci něhoţ probíhají jednotlivé etapy, úseky řízení, upravené v části první aţ šesté zákona, vztahující se vţdy ke konkrétní dani a zdaňovacímu období (řízení přípravné, řízení vyměřovací, řádné opravné prostředky, mimořádné opravné prostředky, placení daní). 3.2 Nový zákon o spotřebních daních Nový zákon o spotřebních daních se připravoval od roku V roce 2002 byl předloţen Poslanecké sněmovně, ale ta ho vzhledem k volbám neprojednala. Další dopracování bylo zdrženo ještě povodněmi, po nichž se připravovala především menší novela stávajícího zákona. 9 V pondělí byl návrh nového zákona o spotřebních daních podepsán prezidentem republiky. Dnem nabyla na účinnosti některá ustanovení zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Vyhlášení nového zákona o spotřebních daních bylo jednou z podmínek přijetí České republiky do Evropského společenství. Aţ do platný zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, se od roku 1993 sice postupně přibliţoval právu Evropského společenství v této oblasti, ale dosud s ním nebyl plně slučitelný. Nový zákon jiţ slučitelný je. Pouze u výše sazeb spotřební daně z cigaret bylo poskytnuto České republice přechodné období a u lihu, resp. sazeb daně z lihu, vyráběného v pěstitelských pálenicích nám byla poskytnuta trvalá výjimka. Přijetím zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních (dále jen zákon o spotřebních daních ) se staly celní orgány od správci spotřebních daní v plném rozsahu. Současně došlo k výrazné změně systému zdaňování vybraných výrobků spotřebními daněmi oproti stavu v roce 2003, kdy byly správci daně finanční orgány. Nejdůleţitější změnou, 8 KANIOVÁ, L. Správa daní úplné znění zákona, komentář, judikatura, ASPI, 2005, s Clo douane měsíčník Celní správy České republiky, VLTAVA-LABE-PRESS, 2003, roč. XXXVII, č. 4, str

29 která nastala, je zavedení tzv. reţimu podmíněného osvobození od daně. Smyslem tohoto reţimu je odloţení daňové povinnosti (vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit) co nejblíţe k vlastní spotřebě vybraných výrobků. Takto pojatý systém zdaňování vybraných výrobků je náročnější z pohledu správce daně. Období, neţ je odvedena spotřební daň z vyrobených, dovezených nebo dopravených vybraných výrobků z jiného členského státu, je výrazně delší, neţ tomu bylo v době účinnosti zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, tj. v době před Dalšími důleţitými změnami oproti předchozímu stavu je nutnost provádět povolovací řízení týkající se nakládání s vybranými výrobky (daňové sklady, oprávnění příjemci, zvláštní povolení, prodej za ceny bez daně, daňoví zástupci, ručitelé atd.). Od roku 2004 je regulováno i nakládání se zkapalněnými ropnými plyny uvedenými do volného daňového oběhu. Výrazným způsobem byla správa spotřebních daní ovlivněna také vstupem České republiky do Evropské unie, coţ mělo za důsledek volný pohyb zboţí a odstranění kontrol zboţí při přestupu státní hranice. Jediným hraničním přechodem se stal Celní úřad Praha Ruzyně. Navrhovaný zákon byl posledním krokem ve sbliţování právní úpravy spotřebních daní v České republice s právní úpravou Evropské unie. Přesto některá ustanovení, jako je například zavedení institutu oprávněných příjemců, ustanovení týkající se dopravy vybraných výrobků v reţimu podmíněného osvobození od daně z členských států EU, bylo moţné uplatnit v právním řádu České republiky aţ k datu jejího vstupu do Evropské unie. Proto byl návrh zákona zpracován tak, ţe určitá ustanovení byla v zákonu obsaţena ve dvou verzích s tím, ţe jedna verze bude platit ode dne účinnosti zákona do data vstupu České republiky do Evropské unie a druhá po tomto datu. Typickým příkladem jsou ustanovení 3 písm. a) - platnost do data vstupu a 3 písm. b) - platnost od data vstupu. Takový postup není v legislativní praxi České republiky nový, stejným způsobem byl koncipován např. zákon č.370/2000 Sb. uveřejněný ve Sbírce zákonů v částce 100/2000 (novela obchodního zákoníku). Probíhající legislativní proces byl většinou sdělovacích prostředků a jejich prostřednictvím i občanů sledován převáţně z pozice konečných spotřebitelů výrobků podléhajících spotřební dani a nárůstu cen, které by měly být odrazem změny některých sazeb spotřební daně. Tyto v některých případech oproti stávajícímu zákonu odlišné sazby daně však nejsou těmi nejpodstatnějšími změnami. V případě, ţe bychom chtěli identifikovat základní rozdíly mezi stávajícím a novým zákonem, našli bychom zhruba 3 okruhy. 29

30 První okruh tvořily jiţ zmíněné změny sazeb u lihu, tabáku a některých minerálních olejů (i toto bylo novum, dosud byl zaběhlý pojem dle stávajícího zákona uhlovodíková paliva a maziva ). Druhá podstatná změna byla v osobě správce spotřebních daní. S účinností od stávajícího správce finanční úřady plně nahradily celní úřady. Převzetí správy spotřebních daní celními orgány bylo vzhledem k charakteru spotřebních daní logické. Téměř ve všech stávajících členských státech správu spotřebních daní vykonávaly celní orgány, totéţ platilo i pro kandidátské země, které měly vstoupit do Evropského společenství spolu s Českou republikou. První seznámení s novým správcem daně bylo však (zejména pro dosavadní plátce) úzce spjato s třetím a nejpodstatnějším okruhem změn souvisejících s obecnými principy správy spotřebních daní. 3.3 Nové pojmy v zákoně o spotřebních daních V Evropské unii se legislativní úprava spotřebních daní řídí zásadou umoţnit volný oběh zboţí nezatíţeného spotřební daní aţ do dne, kdy je toto zboţí dodáno pro konečnou spotřebu. Zároveň však je nezbytné (vzhledem k moţným daňovým únikům) zajistit, aby pohyb nezdaněného zboţí byl pod daňovým dohledem. To je řešeno reţimem pohybu zboţí pod daňovým dohledem, který v souladu s terminologií uţívanou v Evropské unii nazýváme reţimem podmíněného osvobození od daně (Směrnice 92/12/EHS). Tento reţim je zajištěn systémem daňových skladů. V daňových skladech a při dopravě mezi těmito sklady se zboţí (v terminologii zákona o spotřebních daních vybrané výrobky ) pohybuje pod daňovým dohledem. Systém daňových skladů byl do legislativní úpravy spotřebních daní v České republice zaveden ještě před datem vstupu České republiky do Evropské unie s cílem čas zbývající do data vstupu vyţít pro ověření tohoto systému v praxi a pro případné další legislativní úpravy. V souvislosti s tím se zásadně změnil obsah všech pojmů, které zákon o spotřebních daních do té doby pouţíval (plátci daně, vznik daňové povinnosti, osvobození od daně, lhůty zaplacení a splatnosti daně apod.). Zároveň byly zavedeny a definovány nové pojmy, jako jsou daňové sklady, provozovatelé daňových skladů, oprávnění příjemci, uţivatelé vybraných výrobků osvobozených od daně, podmíněné osvobození od daně apod. Zásadou je zdanění v členském státu spotřeby, i kdyţ byl vyroben jinde. To znamená, 30

31 ţe konkrétní vybraný výrobek se pohybuje od výrobce (dovozce) k obchodníkům, kteří jsou oprávněni provozovat daňový sklad, nezatíţený spotřební daní. Daň se odvádí aţ tehdy, kdy je vybraný výrobek uveden do volného daňového oběhu z daňového skladu konečnému spotřebiteli nebo drobnému obchodníkovi, který jiţ není oprávněn daňový sklad provozovat. Tímto se naplňuje význam slovního spojení spotřební daň, protoţe placení daně se přibliţuje místu spotřeby vybraného výrobku. Subjekt, který chce získat od celního ředitelství povolení provozovat daňový sklad, musí splňovat zákonem stanovené podmínky (způsob uskladnění, reţim skladového hospodářství apod.) a je pod dohledem příslušného celního úřadu. Rovněţ pohyb výrobků, které nejsou dosud zdaněny, je přísně sledován. Navrhované změny byly natolik zásadní, ţe je nebylo moţné zahrnout do stávajícího zákona formou novely. Proto bylo navrţeno dosavadní zákon o spotřebních daních zrušit a nahradit jej zákonem novým. Kromě zavedení reţimu podmíněného osvobození od daně byla navrţena úprava sazeb spotřebních daní u těch výrobků, kde stávající sazby platné v České republice nedosahovaly úrovně minimálních sazeb platných v Evropské unii ať uţ v jejich výši (např. minerální oleje) nebo struktuře (víno a meziprodukty). Tím došlo k úplnému vyrovnání sazeb kromě cigaret, pro něţ bylo schváleno přechodné období. Zákon byl od nabytí účinnosti jiţ několikrát novelizován. Přehled jednotlivých změn a prováděcích předpisů je uveden v příloze č. 11, části 1. Příloha č. 12 obsahuje přehled Nařízení Komise, která jsou přímo závazná a Směrnic Rady, s nimiţ by měly být naše předpisy kompatibilní. Nový zákon vymezuje a pracuje s některými nám do té doby neznámými pojmy. Jsou to, uţivatel vybraných výrobků osvobozených od daně, daňový sklad, oprávněný příjemce a reţim podmíněného osvobození od daně. Pokusím se vysvětlit tyto pojmy na principu zdaňování vybraných výrobků spotřebními daněmi Daňová povinnost a vznik daňové povinnosti Podle starého zákona daňová povinnost vznikala ve většině případů vyskladněním či dovozem vybraných výrobků. Pokud vznikla daňová povinnost, byl tento okamţik zjednodušeně řečeno totoţný s povinností daň přiznat a zaplatit. Nový zákon však rozlišuje vznik daňové povinnosti (okamţikem výroby či dovozu vybraných výrobků) a vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit (uvedení do volného daňového oběhu). 31

32 3.3.2 Režim podmíněného osvobození od daně Od okamţiku výroby aţ do doby uvedení do volného daňového oběhu se tedy mohou vybrané výrobky nacházet v reţimu podmíněného osvobození od daně. Podle citace nového zákona je tento reţim odklad povinnosti přiznat, vyměřit a zaplatit daň do dne uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu. S tímto reţimem souvisí i další nové pojmy jako je daňový sklad či oprávněný příjemce Daňový sklad Jsou to místa, kde provozovatel daňového skladu na základě povolení vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá. Můţe to být tedy jak podnik na jejich výrobu tak i distribuční sklad. Aţ na malé výjimky nelze vybrané výrobky jinde neţ v daňovém skladu vyrábět Oprávněný příjemce Dalším pojmem je oprávněný příjemce, coţ je právnická nebo fyzická osoba, která není provozovatelem daňového skladu a přijímá v rámci své podnikatelské činnosti vybrané výrobky v reţimu podmíněného osvobození od daně z jiného členského státu. Části zákona týkající se oprávněných příjemců nabyly účinnosti aţ vstupem do Evropského společenství. Umoţňují pohyb vybraných výrobků v rámci států Evropského společenství v reţimu podmíněného osvobození od daně a povinnost daň přiznat a zaplatit vznikne, bude vyměřena a odvedena v zemi spotřeby. Toto bylo pro nás oproti stávajícímu a zaběhlému systému nové, ale byl zde časový prostor se na tuto změnu připravit Zajištění daně Jednou z podmínek k vydání povolení je zajištění daně. Tato forma ochrany státu vůči daňovým únikům je v členských státech běţná a dá se velmi zjednodušeně přirovnat k zálohové platbě. Nejde však o zálohu na daň jak jsme ji do té doby znali. Toto zajištění daně můţe být poskytnuto jak převodem finančních prostředků, tak zárukou banky či třetí osoby. Nový zákon umoţňuje pro spolehlivé subjekty i sníţení či úplné upuštění od tohoto zajištění spotřební daně. Na rozdíl od podmíněného osvobození od daně byl pojem osvobození od daně jiţ uţívaný. Změnilo se však místo a náleţitosti podání ţádostí. Subjekty, které chtěly uţívat vybrané 32

33 výrobky osvobozené od daně po tak mohly opět na základě tentokrát zvláštního povolení, které mu opět při splnění příslušných podmínek vydalo místně příslušné celní ředitelství. 3.4 Analýza legislativy spotřebních daní za období 2004 až Zákon č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu Se správou spotřebních daní velice úzce souvisí povinné značení lihu, které bylo zavedeno na podporu její účinnosti. Účelem přijetí zákona č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu (dále jen zákon o povinném značení lihu ) bylo zejména zamezení nelegální výrobě lihu a zajištění, aby výroba, dovoz, prodej, skladování, distribuce a vývoz lihu probíhaly v souladu s platnými právními předpisy, které upravují nakládání s lihem, a spotřební daně. Právní úpravou byla zavedena povinnost značit kaţdé spotřebitelské balení lihu, které je určeno pro tuzemský trh, kontrolní páskou a to takovým způsobem, aby při otevření spotřebitelského balení došlo ke znehodnocení této pásky. Za spotřebitelská balení jsou dle stávajícího znění zákona povaţovány uzavřené nádoby nebo jiné obaly opatřené etiketou výrobce, dovozce, nebo prodejce o objemu balení od 0,2 l,určená pro prodej lihu konečnému spotřebiteli na daňovém území České republiky. Značení lihovin se osvědčilo v řadě států - Slovensko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Dánsko. V tuzemsku se obdobný systém osvědčil u cigaret a tabákových výrobků. Zákonem č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů bylo zavedeno povinné značení lihovin kontrolními páskami s přechodným obdobím umoţňujícím doprodej neznačených lihovin do Účelem přijetí tohoto legislativního opatření bylo omezení, popř. ztíţení výroby a distribuce nezdaněných lihovin, zjednodušení kontrolních prvků ze strany správce daně a v neposlední řadě poskytnutí garance spotřebitelům, ţe nakupované zboţí odpovídá platným normám. I zákon o povinném značení lihu byl od nabytí účinnosti několikrát novelizován. Vesměs se však jednalo o technické změny. Přehled jednotlivých změn a prováděcích předpisů je uveden v příloze č Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů Pro určitou blízkost problematiky se správou spotřebních daní byly celní orgány pověřeny i správou poplatku za neuvedení povinného podílu biopaliv na trh. Na základě Směrnice 33

34 č. 2003/30/ES, kterou se členské země EU zavazují postupně nahrazovat fosilní paliva palivy z obnovitelných zdrojů, bylo nutné upravit problematiku pouţívání biopaliv v pohonných hmotách v národní legislativě. V souvislosti s tím byl zákonem č. 180/2007 Sb., který upravuje problematiku uvádění biopaliv pro dopravní účely, novelizován zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší). Problematika povinného uvádění biopaliv na tuzemský trh je upravena v 3a zákona o ochraně ovzduší. Toto ustanovení stanovuje: - Minimální mnoţství biopaliva, které má být za dané období uvedeno v pohonných hmotách do volného daňového oběhu pro dopravní účely - Způsob splnění výše uvedené povinnosti - Definuje osobu, která má povinnost uvádět biopaliva prostřednictvím dodávaných pohonných hmot na trh (dále jen povinná osoba ) - Oznamovací povinnost pro osobu, která dopravuje nebo dováţí pohonné hmoty obsahující biopalivo na daňové území české republiky - Povinnost vést evidenci o pohonných hmotách a biopalivech povinným osobám a podávat hlášení o splnění zákonem stanovené povinnosti - Výši poplatku za neuvedené mnoţství biopaliv - Orgán státní správy, který vykonává správu podaných hlášení, poplatku a provádí kontrolní činnosti související s uplatňováním biopaliv. Popsaná úprava nabyla účinnosti k Od tohoto data byla povinně přimíchávána biopaliva do pohonných hmot typu motorová nafta. Od tato povinnost začala platit i pro automobilové benzíny. Nedokonalost ustanovení 3a si vyţádala okamţitou novelizaci. Obsah zmíněné novely je uveden v příloze č Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu Právní úprava, která byla platná do doby přijetí zákona č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (dále je zákon o lihu ), vycházela z podmínek státního, plánem řízeného hospodářství a nevyhovovala jiţ novým podmínkám. Navíc skutečnost, ţe povinnosti při výrobě a uvádění lihu do oběhu byly ukládány právnickým 34

35 a fyzickým osobám vyhláškami, byla v rozporu s Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod. Líh je výrobkem, který vyţaduje zvláštní a zvýšený dohled státu. Tato zvláštnost spočívá v mnohostranném uţití, vyplývajícím z vlastností lihu, pro které je zpracováván v řadě průmyslových oborů, zdravotnictví a v potravinářských odvětvích. Jen asi jedna třetina domácí produkce lihu je vyuţívána k výrobě lihovin. Zákon uplatňuje zásady a podmínky výroby a oběhu lihu pro ekonomiky v trţním prostředí. Zároveň neomezuje podnikatelské aktivity právnických a fyzických osob, ale vytváří právní rámec pro tuto činnost. Nařízení Evropských společenství se týkají definic jednotlivých druhů lihovin, kterými se však návrh zákona o lihu nezabývá. Lihoviny jsou potravinou, a proto jsou předmětem zákona o potravinách. Kvalitativní parametry jednotlivých druhů lihu jsou pak upraveny prováděcími předpisy k tomuto zákonu. Charakter jednostranného nastavení maximálního mnoţství příměsí/nečistot, na základě kterého jsou některé druhy zaměnitelné (např. hypoteticky lze technický líh deklarovat jako jemný líh) a skutečnost, ţe líh je moţno vyrobit poměrně levně ze snadno dostupných surovin, podněcují spekulativní záměry některých skupin dosáhnout vysokých příjmů, na úkor příjmů státního rozpočtu. Tyto skutečnosti následně vyvolávají potřebu vytvoření specifických zákonných mechanismů, zabezpečujících ochranu zájmů státu i jeho obyvatel. Tento problém není specifický jen pro Českou republiku. V řadě států západní Evropy existuje doposud státní lihový monopol anebo stát chrání své zájmy v této oblasti přísným vymezením povinností, které určuje zákon. Obsah poslední změny zákona a prováděcích předpisů je uveden v příloze č. 11, části 4. 35

36 4. Současná správa spotřebních daní vedená celními orgány 4.1 Charakteristika spotřebních daní Spotřební daně patří historicky mezi nejstarší daně. Jiţ od dob svého vzniku vţdy představovaly významný přínos pro státní pokladnu. Jejich význam je poměrně velký i v současné době. Spotřební daně jsou v rámci Evropské unie harmonizovány. Důvodem je jednak to, ţe se promítají do cen a mohly by tak bránit volnému obchodu mezi státy Evropské unie. V rámci Unie je pevně stanoveno, co povinně musí být předmětem spotřebních daní a co naopak spotřebním daním podléhat nesmí. Zároveň jsou u jednotlivých skupin zboţí stanoveny minimální sazby. Výše těchto minimálních sazeb je v České republice většinou jiţ dosaţena. Předpoklad, ţe v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se důleţitost spotřebních daní v České republice ještě zvýší, byl oprávněný a ukázal se pravdivým. V následující tabulce je uveden přehled spotřebních daní. Spotřební daně daň z minerálních olejů daň z piva daň z vína a meziproduktů daň z lihu daň z tabákových výrobků Tab. č. 2 přehled spotřebních daní Spotřební daně jsou stejně jako daň z přidané hodnoty daněmi nepřímými. Svým pojetím se však od univerzální daně z přidané hodnoty v mnohém liší. Spotřební daně jsou daně, kterými stát cíleně zatěţuje prodej nebo spotřebu úzké skupiny výrobků. Důvodem jejich uplatnění je zejména přínos pro státní pokladnu. Jde přitom o velmi stabilní a dobře odhadnutelný zdroj díky nízké cenové a důchodové pruţnosti poptávky u většiny výrobků, které této dani podléhají. Dále lze uvést důvody zdravotní nebo ekologické, neboť jde často o výrobky, jejichţ spotřeba negativně ovlivňuje zdravotní stav obyvatelstva nebo nepříznivě působí na ţivotní prostředí. Na následujícím grafu je moţnost získat představu o významu jednotlivých spotřebních daní. 36

37 6,8% 0,3% 19,5% 4,5% daň zminerální olejů daň z tabákových výrobků daň z piva daň z lihu daň z vína 68% Graf č. 1 význam jednotlivých komodit při výběru spotřební daně Asi nikoho nepřekvapí, ţe největší podíl na výnosu spotřebních daní má daň z minerálních olejů. Ta se podílí přibliţně dvěma třetinami na celkovém výnosu spotřební daně a je také zdrojem příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury. Druhou výnosově významnou je daň z tabákových výrobků. Proto je logické, ţe právě na tyto dvě daně soustředil stát pozornost z hlediska zmenšení prostoru pro daňové úniky a zvýšení moţnosti daňové kontroly. V oblasti minerálních olejů se to projevuje barvením a značkováním minerálních olejů a u tabákových výrobků se pouţívají tabákové nálepky. V posledních letech dochází k meziročnímu poklesu výběru spotřební daně z lihu, a to i přesto, že došlo ke zvýšení sazby spotřební daně. Naproti tomu u tabákových výrobků, které jsou kolkovány, k tomuto poklesu nedochází. 10 Proto byl navrţen a schválen zákon o povinném značení lihu. Od 1. července roku 2005 byla tedy zavedena povinnost značit kaţdé spotřebitelské balení lihu, které je určeno pro tuzemský trh, kontrolní páskou. Účelem tohoto zákona bylo nastavení účinného kontrolního mechanismu, který v podstatné míře omezí nezákonné nakládání s lihem a ve svém důsledku tedy povede právě ke zvýšení výběru spotřební daně. Naopak výnos daně z vína bychom v grafu těţko hledali, je zanedbatelný a nedosahuje ani 1 % výnosu spotřebních daní. Stejně jako daň z přidané hodnoty ani spotřební daně ve skutečnosti nenese výrobce nebo dovozce zboţí (ten je pouze plátcem daně), ale konečný spotřebitel (příloha č. 5). Způsobem výběru se však spotřební daně od daně z přidané hodnoty liší, neboť jsou vybírány jednorázově, většinou při uvedení do volného daňového oběhu, coţ je zejména prodej od výrobce konečnému spotřebiteli. 10 Clo douane měsíčník Celní správy České republiky, VLTAVA-LABE-PRESS, 2004, roč. XXXVIII, č. 12, str

38 Jde tedy o daň, která se uplatňuje jen jednou. Spotřební daně jsou zároveň součástí daňového základu pro výpočet daně z přidané hodnoty, coţ jejich ekonomický dopad ještě zvyšuje. Základním právním předpisem pro uplatňování spotřebních daní je zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Tento zákon stanoví podmínky zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků (dále jen vybrané výrobky ) spotřebními daněmi a způsob značení a prodeje tabákových výrobků Jednotlivá ustanovení nového zákona o spotřebních daních Zákon o spotřebních daních je daňový předpis, který má za cíl zdanit vybrané komodity zvláštní daní ze spotřeby, proto spotřební daní. Jde o výrobky, u kterých je státním zájmem zcela či úplně regulovat spotřebu. Proto i zákon o spotřebních daních právě pouţívá legislativní zkratku pro tyto přesně určené komodity, kterou je pojem vybrané výrobky. Současně lze také připomenout, ţe příjmy z výběru spotřební daně jsou nemalou příjmovou poloţkou státního rozpočtu. Mezi tyto vybrané výrobky zákon o spotřebních daních deklaruje: - minerální oleje, - líh a lihové výrobky, - pivo, - víno a meziprodukty, - tabákové výrobky Předmět daně Spotřební daně zatěţují 5 skupin výrobků, které se nazývají vybranými výrobky. Jedná se o: - minerální oleje - líh - pivo - víno a meziprodukty - tabákové výrobky Předmětem daně nejsou vybrané výrobky jiţ jednou spotřební daní zdaněné, tím je zaručena jednorázovost spotřebních daní pokud ovšem nedojde k porušení podmínek, např. obchodník není schopen doloţit nákup prodávaného zboţí za cenu včetně spotřební daně. 11 Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, s

39 Ve kterých situacích jsou tyto vybrané výrobky předmětem jednotlivých spotřebních daní? Předmětem daně jsou vybrané výrobky vyrobené na daňovém území České republiky vyrobené nebo na daňové území České republiky dovezené. Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropského společenství vyrobené nebo na daňové území Evropského společenství dovezené. 12 Vzhledem k tomu, ţe mezi členskými státy Evropské unie stále existují rozdíly v úpravě konkrétních sazeb u jednotlivých vybraných výrobků, je uplatňován princip zdanění v zemi spotřeby, tj. v zemi, kde dochází k prodeji pro konečnou spotřebu. Zdanění spotřební daní aţ v okamţiku propuštění do volného daňového oběhu má zajistit, aby v daném členském státě vybrané výrobky stejného charakteru podléhaly stejné sazbě daně. Pokud by se spotřební daň uvalovala v okamţiku, kdy členské státy dosáhnou úplné shody sazeb spotřebních daní, bude moţné v Evropské unii přejít na způsob zdanění v zemi výroby. V současnosti se legislativa Evropské unie řídí zásadou umoţnit volný oběh zboţí mezi členskými státy aţ do okamţiku dodání ke konečné spotřebě. Daňovým únikům se Unie brání přesně stanoveným daňovým dohledem nad pohybem zboţí před zdaněním Vznik daňové povinnosti Tento způsob zdanění je v současné době zajištěn tím, ţe okamţik vzniku daňové povinnosti se odlišuje od okamţiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území České republiky nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území České republiky. Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropského společenství nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství. 13 Oproti tomu definice povinnosti daň přiznat a zaplatit je podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, tato: Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. 14 V období mezi těmito dvěma situacemi je výrobek v reţimu podmíněného osvobození od daně. Pro větší názornost uvádím následující schéma: 12 Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, s Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, s Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, s

40 daňový sklad daňový sklad prodejna výroba doprava velkoobchod vznik daňové reţim podmíněného uvedení do volného povinnosti, osvobození daňového oběhu = zajištění daně dodání ke konečné spotřebě vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit Obr. č. 1 režim podmíněného osvobození od daně Kromě reţimu podmíněného osvobození od spotřebních daní, které má dočasný charakter, se u spotřebních daní uplatňuje také běţné osvobození od daně, které má charakter trvalý. U vybraných výrobků je moţno uplatnit například tato osvobození od daně: - vybrané výrobky určené pro povinné poskytnutí vzorků pro stanovené účely jako povinné zkoušky a hygienický dozor, výzkumné účely týkající se testování paliv pro vývoj ekologicky šetrnějších směsí, - minerální oleje pouţívané jako pohonná hmota pro mezinárodní i vnitrostátní vodní a leteckou přepravu, - líh pouţívaný jako materiál na výrobu léčiv a potravinářských výrobků, - pivo vyrobené fyzickou osobou pro vlastní potřebu do mnoţství 200 l za kalendářní rok, - tiché víno do 500 l vyrobené fyzickou osobou pro vlastní potřebu, - líh, pivo nebo víno v potravinářských výrobních do stanovené výše obsahu alkoholu, - vybrané výrobky osvobozené od cla. Pokud určitý subjekt nakupuje vybrané výrobky pro některý z výše jmenovaných účelů, musí nárok na osvobození tohoto nákupu oznámit prodávajícímu dříve, neţ dojde ke vzniku daňové povinnosti. Nárok na osvobození totiţ musí nabyvatel uplatnit většinou písemně před dnem jejich vydání. Fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje vybrané výrobky osvobozené od daně, je tzv. uţivatelem. Uţivatel pro daný účel uţívání vybraných výrobků musí zpravidla 40

41 získat zvláštní povolení celního ředitelství. Pokud není dodrţen výše uvedený postup, nárok na osvobození automaticky zaniká Daňové sklady Pro zajištění výběru daní a zamezení daňovým únikům je důleţité vyuţívání daňových skladů. Pro účely zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daní, ve znění pozdějších předpisů, se rozumí: Daňovým skladem prostorově ohraničené místo na daňovém území České republiky, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak ( 59, 78, 89 a 99), přičemž hranice takového místa nesmějí být přerušeny s výjimkou případu, kdy tímto místem prochází veřejná komunikace; celní ředitelství může stanovit, že určité objekty a plochy tohoto místa nejsou jeho součástí. 15 Povolení pro provozování daňového skladu uděluje místně příslušné celní ředitelství. Osoba, které bylo povolení vydáno, je provozovatelem daňového skladu a zároveň plátcem spotřební daně. V daňových skladech a při dopravě mezi těmito sklady jsou vybrané výrobky v reţimu podmíněného osvobození a podléhají daňovému dohledu. Ten stejně jako celou správu spotřebních daní zajišťuje stát prostřednictvím celních orgánů. Velmi důleţitým nástrojem daňového dohledu v reţimu podmíněného osvobození jsou průvodní daňové doklady a zajištění daně, bez nichţ není moţná přeprava ani mezi členskými státy ani na daňovém území České republiky. Daňovým skladem jsou například výrobci vybraných výrobků jako zpracovatel minerálních olejů Česká rafinerská, a.s., výrobce piva pivovar Regent, s. r. o.. Na základě povolení celního ředitelství se při splnění stanovených podmínek zabezpečení mohou daňovým skladem stát například skladovací prostory apod.. Provozovateli daňového skladu automaticky vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň v následujících situacích: - uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu, tedy vydáním osobám, které nejsou provozovateli daňového skladu, příp. oprávněnými příjemci, - při ztrátě nebo znehodnocení vybraných výrobků, - při porušení podmínek podmíněného osvobození. 15 Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, s

42 Plátci spotřebních daní jsou zejména všechny právnické a fyzické osoby, které provozují daňové sklady, dále pak osoby, které jsou oprávněnými příjemci nebo výrobci vybraných výrobků. Plátcem spotřební daně se stává také dovozce, který při dovozu výrobků neuplatní reţim podmíněného osvobození od daně. Plátci spotřebních daní Plátci spotřebních daní Plátci spotřebních daní Plátci spotřebních daní Při uvedení do VDO Při ztrátě nebo znehodnocení Při dovozu Při pouţití pro jiný účel po osvobození nebo vrácení daně Při ztrátě nebo znehodnocení, při porušení podmíněného osvobození Obr. č. 2 plátci spotřebních daní v tuzemsku Zákon o spotřebních daních uplatňuje všeobecnou povinnost nákupu vybraných výrobků za ceny včetně daně. Tím postihuje i nedovolenou podnikatelskou činnost. Plátci daně se tak mohou stát také právnické a fyzické osoby, které skladují nebo vyskladňují větší mnoţství vybraných výrobků, pokud neprokáţí, ţe vybrané výrobky byly jiţ zdaněny, nebo byly oprávněně nabyty bez daně. Plátcem nejsou fyzické osoby, které vyrábějí pivo pro vlastní potřebu do mnoţství 200 l za kalendářní rok, nebo, které vyrábějí tiché víno pro vlastní potřebu do 500 l za kalendářní rok. Pro většinu plátců platí povinnost registrace nejpozději k datu vzniku první povinnosti daň přiznat a zaplatit. Okamţik vzniku povinnosti v České republice daň přiznat a zaplatit je spojen s okolností: - uvedení v. v. do volného daňového oběhu na území České republiky, - při dovozu vzniká daňová povinnost dnem vzniku celního dluhu - nebo se stejnými okolnostmi, které vedou k povinnosti stát se plátcem spotřebních daní při porušení určitých podmínek nebo limitů - pouţití pro vlastní spotřebu 42

43 - u tabákových výrobků s odběrem tabákových nálepek Výpočet spotřebních daní Kaţdý plátce spotřebních daní, pokud u jeho vybraného výrobku vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, je povinen zahrnovat částku daně do ceny výrobku. Velikost spotřební daně se odvíjí od velikosti daňového základu a sazeb daně. Základem daně u spotřebních daní je mnoţství vybraného výrobku vyjádřené v měřicích jednotkách a u tabákových výrobků také cena pro konečného spotřebitele. Tyto měřicí jednotky se odlišují podle skupiny vybraných výrobků. Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek, pokud tento zákon nestanoví jinak. 16 Konkrétní spotřební daň se vypočte u tabákových výrobků součtem dvou spotřebních daní. Sazby jsou pevné a diferencované podle skupin výrobků. V rámci skupin vybraných výrobků jsou sazby dále diferencované podle různých vlastních výrobků. Nejnázornějším příkladem bude, kdyţ uvedu některé sazby společně s měřicími jednotkami základu daně. Druh vybraného výrobku Sazba Minerální oleje Automobilové benziny bezolovnaté Kč/1 000 l Automobilové benziny olovnaté Kč/1 000 l Motorové nafty a petroleje Kč/1 000 l LPG pro: pohon Kč/t výrobu tepla 0 Kč/t ostatní uţití Kč/t Líh Líh, lihoviny a destiláty Kč/hl etanolu Líh v ovocných destilátech z pěst Kč/hl etanolu Víno Vína tichá 0 Kč/hl Vína šumivá Kč/hl Meziprodukty Kč/hl Tabákové výrobky Sazba pevná/sazba procentní/minimální sazba Cigarety 1,03 Kč/kus / 28% / 1,92 Kč/kus Tabák ke kouření a ostatní 1280 Kč/kg Doutníky a cigarilos 1,15 Kč/kus Tab. č. 3 vybrané sazby spotřebních daní k Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, s

44 U spotřební daně z piva je sazba diferencovaná podle subjektu, který pivo vyrobil, a kterému vznikla daňová povinnost. Pro malé nezávislé pivovary se pouţívají sazby sníţené. Čím menší pivovar je, tím menší sazby se mohou uplatnit. Velikost pivovarů je přitom dána ročním výstavem piva, tedy zhruba mnoţstvím piva, které pivovar za kalendářní rok vyrobí. Pro ostatní subjekty, které produkují více neţ 90% u nás vyrobeného piva, se pouţívá sazba základní ve výši 24 Kč. Sazba spotřební daně z piva je tedy stanovena v Kč za 1 hektolitr a kaţdé procento extraktu původní mladiny. Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé nezávislé pivovary za 1 hektolitr a každé celé procento extraktu původní mladiny, ze které bylo pivo vyrobeno, před zakvašením, jsou stanoveny takto. 17 Sazba daně v Kč/hl za kaţdé celé procento extraktu původní mladiny Základní sazba Sníţené sazby pro malé nezávislé pivovary Velikostní skupina podle výroby v hl ročně do nad nad nad nad včetně do do do do včetně včetně včetně včetně 24,00 Kč 12,00 Kč 14,40 Kč 16,80 Kč 19,20 Kč 21,60 Kč Tab. č. 4 Sazby daně z piva k Pro vaši orientaci jsem v následující tabulce uvedla, na kolik běţný spotřebitel pocítí existenci spotřební daně v jedné obvyklé maloobchodní jednotce (bez dalšího zatíţení daně z přidané hodnoty). Jednotka zboží Spotřební daň 1 l benzínu 11,84 Kč 0,5 l 40% alkoholu 53,00 Kč 0,7 l šumivého vína 16,38 Kč 1 krabička cigaret za 50 Kč 38,40 Kč Tab. č. 5 výše spotřební daně v ceně maloobchodního balení vybraného výrobku v sazbách daně k Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, s

45 Nárok na vrácení daně V některých situacích můţe plátci nebo osobě, která od něj vybrané výrobky nakoupila za cenu včetně spotřební daně, vzniknout nárok na vrácení zaplacené spotřební daně. U spotřebních daní se nárok na vrácení daně objevuje jen v určitých situacích a hlavně jednorázově. Jedná se například o situace, kdy: - plátce vyveze v. v. v reţimu vývozu nebo reţimu pasivního zušlechťovacího styku, - výrobky zdaněné v České republice jsou v rámci podnikání převáţeny do jiného členského státu Evropské unie (za podmínky, ţe daň bude odvedena ve státě příjemce), - výrobek je provozovateli daňového skladu vrácen z důvodu uplatnění oprávněného reklamace a uveden opětovně do reţimu podmíněného osvobození, - výrobky jsou u výrobce, který není provozovatelem daňového skladu, prokazatelně zničeny z důvodu nepředvídatelné a neodvratitelné události, - zaplacená spotřební daň se také vrací diplomatickým misím, mezinárodním organizacím a osobám jiných států, které poţívají výhod diplomatické imunity. Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit v daňovém přiznání ( 18) Zdaňovací období a daňové přiznání Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných výrobků je kalendářní měsíc. 19 Za dané zdaňovací období plátce podává celnímu úřadu daňové přiznání za kaţdou daň samostatně. Výjimku představuje dovoz vybraných výrobků a tabákové výrobky. Daňová povinnost je výše daně, kterou je nutno přiznat a zaplatit. Plátci, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou daň celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud tento zákon nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak. 20 Pokud ovšem daňová povinnost vznikne z důvodu nedodrţení podmínek reţimu podmíněného osvobození, ztráty nebo znehodnocení a nebo výrobou mimo daňový sklad, je daň splatná nejpozději první následující pracovní den po této skutečnosti nebo jejím zjištění. 18 Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, s Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, s Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, s

46 Při výrobě a dovozu cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku vzniká daňová povinnost dnem odebrání tabákových nálepek od výše jmenovaného celního úřadu. Objednávka nálepek plní úlohu daňového přiznání. U cigaret a tabáku je daň splatná do 30 dní od odebrání tabákových nálepek, u doutníků a cigarillos je splatnost 60 dní po odebrání nálepek. Tato daňová povinnost se neuvádí do daňového přiznání. 4.3 Statistika plátců spotřebních daní, osob evidovaných k dani a držitelů povolení Počty plátců spotřebních daní Počet registrovaných plátců spotřebních daní od roku 2004 do roku 2007 postupně stoupal. Pokles v roce 2008 je způsoben zejména čištěním registru plátců od osob, u nichţ vznikla pouze nahodilá daňová povinnost a které neměly být podle zákona o správě daní a poplatků registrovány. Největší podíl na počtu registrovaných osob tvoří výrobci tichého vína a provozovatelé pěstitelských pálenic. Druh daně z tabákových výrobků z minerálních olejů z piva z vína a meziproduktů z lihu Celkem Tab. č. 6 - počty registrovaných plátců SPD dle druhu daně a jednotlivých let 46

47 Graf č. 2 počty registrovaných plátců SPD dle jednotlivých let Druh daně z tabákových výrobků 100,00 415,00 868, ,67 735,00 z minerálních olejů 100,00 124,83 138,50 152,39 130,30 z piva 100,00 134,75 163,83 187,23 212,06 z vína a meziproduktů 100,00 118,92 129,07 136,91 141,34 z lihu 100,00 161,73 255,80 343,81 301,80 Výrazné odchylky ve vývoji: - nárůst počtu registrovaných plátců SPD u všech druhů daně, nejvýrazněji se projevující v oblasti daně z tabákových výrobků Tab. č. 7- vývoj počtu registrací plátců SPD v ročním rozdělení bazické indexy Druh daně z tabákových výrobků 100,00 415,00 209,24 123,42 68,58 z minerálních olejů 100,00 124,83 110,95 110,03 85,50 z piva 100,00 134,75 121,58 114,29 113,26 z vína a meziproduktů 100,00 118,92 108,54 106,07 103,24 z lihu 100,00 161,73 158,17 134,41 87,78 Výrazné odchylky ve vývoji: - nárůst počtu registrovaných plátců SPD u všech druhů daně, nejvýrazněji se projevující v oblasti daně z tabákových výrobků Tab. č. 8 vývoj počtu registrací plátců SPD v ročním rozdělení řetězové indexy 47

48 Počty osob evidovaných ke spotřebním daním Počet evidovaných daňových subjektů od roku 2004 do roku 2008 pravidelně narůstá. Největší podíl na počtu evidovaných daňových subjektů tvoří osoby uplatňující nárok na vrácení daně z minerálních olejů pouţitých v zemědělské prvovýrobě a na druhém místě se jedná o osoby uplatňující nárok na vrácení daně z minerálních olejů pouţitých pro výrobu tepla. Druh daně zemědělská prvovýroba ozbrojené síly NATO výsady a imunity výroba tepla ostatní benzin Celkem Tab. č. 9 - Počty daňových subjektů s rozdělením dle účtu SPD "vratky" a jednotlivých let Graf č. 3 celkové počty daňových subjektů dle jednotlivých let vratky SPD Počty evidovaných povolení s rozdělením dle typu povolení a jednotlivých let Počet vydaných a evidovaných povolení dosáhl maxima v roce Následující pokles je vyvolán jak důkladnějším prověřováním ţadatelů o vydání povolení, tak i důslednějším vyţadováním plnění povinností drţitelů vydaných povolení, které v některých případech 48

49 vyústilo v konečné odejmutí povolení. Od roku 2007 lze sumu platných povolení povaţovat za stabilní. Typ povolení Daňový zástupce Povolení k ustanovení daň. zástupce pro zasílání vybraných výrobků Prodej za ceny bez daně (Letiště) Jednorázový příjemce Zvláštní povolení na přijímání a uţívání lihu osvobozeného od daně Povolení k nákupu zkapaln. ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu Oprávněný příjemce Povolení k provozování daňového skladu Zvláštní povolení na přijímání a uţívání vybraných výrobků osvobozených od daně Celkem Tab. č. 10 počet vydaných povolení dle jednotlivých let Graf č. 4 celkové počty evidovaných povolení dle jednotlivých let 49

50 Typ povolení Daňový zástupce 100 x x x x Povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků 100 x x x x Prodej za ceny bez daně (Letiště) Jednorázový příjemce Zvláštní povolení na přijímání a uţívání lihu osvobozeného od daně Povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu Oprávněný příjemce Povolení k provozování daňového skladu Zvláštní povolení na přijímání a uţívání vybraných výrobků osvobozených od daně Tab. č vývoj počtu evidovaných povolení v ročním rozdělení - bazické indexy (rok 2004=100%) Typ povolení Daňový zástupce 100 x Povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků 100 x x x x Prodej za ceny bez daně (Letiště) Jednorázový příjemce Zvláštní povolení na přijímání a uţívání lihu osvobozeného od daně Povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu Oprávněný příjemce Povolení k provozování daňového skladu Zvláštní povolení na přijímání a uţívání vybraných výrobků osvobozených od daně Tab. č vývoj počtu evidovaných povolení v ročním rozdělení řetězové indexy (rok 2004=100%) 50

51 Typ povolení Podíl (v %) Daňový zástupce 0,03 Povolení k ustanovení daňového zástupce 0,03 pro zasílání vybraných výrobků Prodej za ceny bez daně (Letiště) 0,32 Jednorázový příjemce 10,36 Zvláštní povolení na přijímání a uţívání 12,46 lihu osvobozeného od daně Povolení k nákupu zkapalněných ropných 28,04 plynů uvedených do volného daňového oběhu Oprávněný příjemce 14,70 Povolení k provozování daňového skladu 17,77 Zvláštní povolení na přijímání a uţívání 16,30 vybraných výrobků osvobozených od daně Tab. č struktura evidovaných povolení dle typu v roce Počty subjektů registrovaných ke značení lihu Počet vydaných platných povolení k povinnému značení lihu dosáhl maxima v roce 2006, coţ bylo důsledkem vydávání těchto povolení i osobám, které dosud skladovaly inventarizovaný, naznačený líh získaný před nabytím účinnosti zákona o povinném značení lihu. Moţnost odnětí těchto mrtvých povolení (v případě, kdy osoba sama o odnětí nepoţádá) bude dána aţ schválením a nabytím účinnosti projednávané novely zákona o povinném značení lihu. Rok Celkem Tab. č. 14 počty vydaných platných povolení k povinnému značení lihu 51

52 Graf č. 5 počty subjektů registrovaných ke značení lihu Celní ředitelství Podíl (v %)* CŘ Brno 11,90 CŘ České Budějovice 3,72 CŘ Hradec Králové 5,58 CŘ Olomouc 8,92 CŘ Ostrava 10,97 CŘ Plzeň 8,36 CŘ Praha 43,49 CŘ Ústí 7,06 * - Podíl na celkovém objemu v %. Tab. č podíl jednotlivých CŘ na celkovém počtu subjektů registrovaných ke značení lihu v roce Daňové kontroly Institut daňové kontroly má základní význam pro zajištění dodrţování daňových zákonů a pro dosaţení příjmů státního rozpočtu v nezkrácené výši. Vedle plánovaných daňových kontrol jsou prováděny kontroly operativní, a to zejména na základě výslovné ţádosti zaměstnanců zabývajících se vyměřováním při zjištění pochybností o správnosti daňového základu nebo dalších okolností rozhodných pro stanovení daně, na základě podnětu nadřízeného orgánu apod. Na tomto místě je však třeba poznamenat, ţe systém daňových kontrol nelze posuzovat pouze přes částky doměřených daní. Daňová kontrola je jistě 52

53 i nástrojem upevňování daňové disciplíny subjektů, je-li provedena kvalitně. Široký záběr činností oddělení 031 CÚ a jejich personální stavy však působí proti růstu odborné kvality kontrolních pracovníků v oblasti správy spotřebních daní. Počty a výslednost daňových kontrol je jistě ovlivněna i počtem a velikostí subjektů podléhajících kontrole. Rok Inkaso od 100 největších Celkové inkaso Poměr v % plátců ,35 Kč ,17 Kč 74,9 % ,08 Kč ,93 Kč 70,6 % ,68 Kč ,38 Kč 63,8 % ,32 Kč ,39 Kč 94,6% Tab. č Inkaso daní od největších 100 subjektů vs. celkové daňové výnosy Rok Počet ukončených DK Počet pozitivních zjištění Procento úspěšnosti Doměřeno v mil. Kč ,76 % 0, ,33 % 113, ,72 % 15, ,48 % 563, ,44 % 177,151 Tab. č statistika daňových kontrol celkem Graf č. 6 přehled počtu ukončených DK a pozitivních zjištění 53

54 4.5 Dohlídková činnost Dohlídková činnost jako nástroj kontrolní, ale i metodický a poradenský se v praxi osvědčila a lze konstatovat, ţe je pozitivně hodnocena i ze strany celních ředitelství a celních úřadů. Dohlídková činnost je prováděna na všech úrovních řídících útvarů. Dohlídky jsou odborem spotřebních daní prováděny kaţdý rok na všech ředitelstvích a vţdy nejméně na dvou celních úřadech dle vlastního výběru. Rovněţ oddělení 23 jednotlivých celních ředitelství provádí dohlídkovou činnost u svých podřízených útvarů. Odborem 25 Ministerstva financí si vybírá k dohlídkové činnosti dvě aţ tři celní ředitelství ročně. Cílem dohlídkové činnosti je zkvalitnění výkonu správy spotřebních daní na úrovni celních ředitelství a celních úřadů a prověřování vyuţití přijatých závěrů z úrovně GŘC v jejich koncepčním a systémovém řízení. Výsledky dohlídkové činnosti prováděné v posledním období signalizují vzestupnou kvalitu činnosti jednotlivých správců daně. Řada nedostatků, zejména v období po převzetí správy spotřebních daní celními orgány, byla mnohdy zapříčiněna nesjednocenou aplikací předpisů upravujících předmětnou problematiku jednotlivými správci daně. V některých případech, zejména u větších celních úřadů, zřejmě i nárazovým či permanentně vysokým zatíţením pracovníků zabezpečujících agendu daňového řízení. 4.6 Softwarové aplikace vytvořené pro správu spotřebních daní V souvislosti s přechodem správy spotřebních daní z finančních úřadů na celní úřady a změnou systému správy těchto daní musely být vytvořeny nové softwarové aplikace. 1. Pro evidenci (registraci) plátců spotřebních daní a zároveň i dalších subjektů, které mají postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat, byla vytvořena aplikace RDS (registr daňových subjektů). V této aplikaci se také evidují vydaná povolení ke spotřebním daním. Součástí tohoto informačního systému je databáze SEED, slouţící k ověřování identifikátorů SEED subjektů z jiných členských států EU. 2. K evidenci daňových povinností plátců spotřebních daní byla vytvořena aplikace - Modul evidence SPD (ME-SPD). Součástí tohoto systému je i evidence pěstitelského pálení. 3. Informační systém RZL (registr značení lihu) byl vytvořen pro registraci odběratelů kontrolních pásek ke značení lihu a evidenci odebíraných kontrolních pásek ke značení lihu. 54

55 4. Softwarová aplikace EVV (evidence dopravy vybraných výrobků) byla vytvořena pro elektronické evidování dopravy vybraných výrobků v reţimu podmíněného osvobození od daně. Součástí tohoto systému je i evidence informativních nebo varovných zpráv o zahájených dopravách vybraných výrobků odeslaných v reţimu podmíněného osvobození od daně na území Evropské unie. Dále byly upraveny některé stávající aplikace pouţívané i pro celní řízení jako např. SPR (sdruţená podpora rozhodování), kde byl vytvořen modul pro evidenci daňových kontrol a místních šetření (modul SPR-daňové kontroly a modul SPR místní šetření) nebo GLZ (Globální záruky), kde je moţnost elektronicky evidovat zajištění daně poskytnuté v souvislosti s daňovými povinnostmi týkajícími se spotřebních daní. Mezi nejdůleţitější připravované změny v oblasti informačních systémů ke spotřebním daním je vytvoření elektronického systému pro přepravu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani v rámci Evropské unie (projekt EMCS - Excise Movement and Control System). V současné době je EMCS ve fázi dokončování a testování projektu. Do provozu by měl být uveden Na národní úrovni by však měl tento systém nahradit aplikaci EVV jiţ v září letošního roku. 4.7 Celně technické laboratoře Pro účely kontroly správy spotřebních daní provádí CTL analýzu různých typů vzorků automobilová paliva, líh a lihoviny, pivo víno a jiné alkoholické nápoje, tabák a tabákové výrobky. Předmětem analýz těchto vzorků je zejména zjišťování jejich vlastností, které pak umoţní určit, zda jsou a jakým předmětem spotřební daně, případně ověřit základ daně. Dalším předmětem zkoumání v CTL jsou celní závěry, kontrolní pásky pouţívané ke značení lihu a tabákové nálepky. Celní závěry jsou pracovníky celní správy pouţívány při zajišťování výrobních zařízení v daňových skladech, zejména v lihovarech, a také v pálenicích. U celních závěr se zjišťuje, zda s nimi nebylo nějakým způsobem manipulováno bez vědomí celní správy. U kontrolních pásek pro značení lihu a u tabákových nálepek je předmětem zjišťování jejich pravost, tj. zda se jedná o originální pásku vyrobenou Státní tiskárnou cenin nebo zda se jedná o více či méně zdařilý falsifikát. 55

56 4.8 Personální obsazení celních orgánů/stav Při vyhodnocení obsazenosti funkčních míst pro správu spotřebních daní je nutné souběţné porovnání několika faktorů tabulkových počtů funkčních míst určených 34 systemizaci, skutečný stav obsazenosti systemizovaných míst a současně postupný nárůst činností, které pracovníci zařazení na těchto místech musí zabezpečit. K personální situaci na jednotlivých celních úřadech je moţné konstatovat, ţe v období od do došlo k poklesu počtů systemizovaných funkčních míst na úrovni jednotlivých daňových agend o téměř 35% (z počtu 1544 na počet 1013 funkčních míst). Od však současně došlo na těchto pracovištích k nárůstu neobsazených funkčních míst. Tento jev byl pravděpodobně zapříčiněn nabytím účinnosti nového zákona o služebním poměru, který řeší výhodněji neţ předcházející právní úprava např. finanční náleţitosti v souvislosti s ukončením sluţebního poměru příslušníků. Neobsazenost těchto systemizovaných míst je bohuţel stále na stejné úrovni (cca 8,5% z celkového počtu všech systemizovaných míst), celní správě se trvale nedaří tato volná místa obsadit. Na jednotlivých celních ředitelstvích je počet systemizovaných funkčních míst od v podstatě na stejné úrovni, přičemţ obdobně jako na celních úřadech dochází zhruba od ke zvyšování neobsazenosti, která činí v současné době cca 10%. Obdobný vývoj (pokud se týká neobsazenosti funkčních míst) je i na Odboru 23 GŘC. V současné době (ke konci hodnoceného období) dosahuje na tomto pracovišti z celkových 18 funkčních míst neobsazenost zhruba 11%! Nároky na pracovníky zabývající se správou spotřebních (a ekologických) daní, biopaliv a povinným značením lihu trvale rostou. První podstatný nárůst těchto činností sebou přinesl nový zákon o povinném značení lihu (s účinností od ), další pak novela zákona o ochraně ovzduší účinná od a s ní činnosti související se správou poplatku z biopaliv a v neposlední řadě i nabytí účinnosti zákona o tzv. ekologických daních od Tento nárůst činností však nebyl podpořen adekvátním nárůstem počtů systemizovaných míst, případně zvýšením bonity pracovních míst jiţ existujících. Tento faktor je tak další moţnou příčinou neúspěchu celní správy při obsazování volných míst v této oblasti. Situace by měla být systémově řešena, neboť význam správy a výběru spotřebních daní je nezanedbatelný a navíc trvale roste. 56

57 4.9 Mezinárodní spolupráce v oblasti spotřebních daní ELO - Excise Liaison Office ELO zabezpečuje činnosti, které jsou účinným nástrojem k odhalování i prevenci daňových deliktů. Jeho úkolem je zajistit efektivní a flexibilní spolupráci se zahraničními správci spotřební daně v ostatních členských zemích Evropské unie. Na výměně a poskytování informací v oblasti spotřebních daní participuje Česká republika od od vstupu do Evropské unie. Tato činnost probíhá ve zvláštním reţimu tak, aby se vyloučila rizika moţného zneuţití sdělovaných informací. Mezinárodní spolupráce v oblasti spotřebních daní se opírá o Směrnici 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, drţení, pohybu a kontrole výrobků podléhajících spotřební dani a Nařízení Rady 2073/2004/ES ze dne 16. listopadu 2004 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní. Ţádosti o poskytnutí informací o vybraných výrobcích nebo podnikatelských subjektech přijaté z členských zemí EU, příp. určené z České republiky ostatním členským zemím mohou být odeslány pouze prostřednictvím referátu ELO. Informace a písemnosti získané v rámci těchto šetření nelze následně pouţít pro jiné účely, neţ pro ty, pro něţ byly vyţádány. Nesmí být dále sděleny bez souhlasu osoby, které se týkají, nebo bez souhlasu orgánu, který je poskytl. Doţadovaný správce daně není povinen vyhovět postoupenému poţadavku, pokud by tato skutečnost byla v rozporu se zájmem státu nebo vedla k porušení obchodního, sluţebního či profesního tajemství. Pro účely výměny informací mezi členskými státy EU a referátem ELO v České republice se vyuţívá síť CCN/CSI platforma zaloţená na společné komunikační síti (Common Communication Network CCN) a společném systémovém rozhraní (Common System Interface CSI), kterou vyvinulo Společenství k zajištění všech přenosů dat elektronickými prostředky mezi příslušnými orgány v oblasti daní a cel. Ve výjimečných případech se výměna informací mezi členskými státy EU uskutečňuje písemně nebo faxem Databáze SEED (System for Exchange of Excise Data) Databáze SEED je systém pro výměnu dat o daňových subjektech obchodujících s vybranými výrobky podléhajícími spotřební dani a provozovatelích daňových skladů 57

58 (fyzických nebo právnických osobách), kterým bylo uděleno povolení k provozování Daňového skladu (S) nebo se jedná o Oprávněného příjemce (P) či Prodej za ceny bez daně (D). Databáze je tvořena z národního registru plátců spotřební daně, která můţe obsahovat i další identifikační údaje, které nejsou do mezinárodní databáze SEED zahrnuty. Systém SEED umoţňuje, aby se kdekoli v Evropské unii správce daně mohl přesvědčit, ţe se obchodu s vybranými výrobky (zboţí podléhajícímu spotřební dani) věnuje osoba k tomuto úkonu oprávněná. Referát ELO má k dispozici databáze SEED všech členských zemí Evropské unie. SEED číslo v České republice je od 1. ledna timístné. První dvě pozice obsahují ISO kód země (Česká republika pouţívá CZ), další 2 pozice jsou rokem vydání oprávnění, následujících 5 pozic je národním identifikačním číslem (automaticky generovaným počítačem), následující 1 pozice je určení subjektu (S-povolení k provozování daňového skladu, J-jednorázový příjemce vybraných výrobků, P-oprávněný příjemce, Z-uţivatel zvláštního povolení na přijímání a uţívání vybraných výrobků osvobozených od daně (vyjma lihu), L-uţivatel zvláštního povolení na přijímání a uţívání lihu osvobozeného od spotřební daně, D-prodejce za ceny bez daně), poslední 3 pozice jsou pořadové číslo daňového skladu v rámci jednoho daňového subjektu. Údaje z databáze jsou pro potřeby všech členských států EU aktualizovány denně. Ţádosti celních úřadů o poskytnutí informací o podnikatelských subjektech z databáze SEED jiných členských zemí musí být adresovány výhradně referátu ELO na odboru 23 GŘC. ROK SEED ID - ověřování pro EU a ČR Tab. č statistika žádostí, týkajících se ověřování evidenčního čísla subjektů SEED ID Systém MVS (Movement Verification System) Systém MVS umoţňuje kontrolu jednotlivých zásilek vybraných výrobků podléhajících spotřební dani i kontrolu oznámené trasy přepravy mezi subjekty uvedenými v průvodním dokladu v případě dopravy v reţimu podmíněného osvobození od daně nebo ve zjednodušeném průvodním dokladu v případě dopravy vybraných výrobků propuštěných do volného daňového oběhu. Příslušné celní úřady mají moţnost si tak ověřit regulérnost přepravy nebo pohyb zboţí mezi podnikatelskými subjekty v rámci EU. Systém MVS se týká výměny 58

59 informací na základě ţádostí, které jsou specifikovány v příslušném elektronickém formuláři. Členská země, která obdrţela poţadavek na provedení kontroly či poskytnutí konkrétních informací, můţe kontrolu realizovat na základě vlastního uváţení a s vyuţitím informací poskytnutých úřadem poţadujícím informaci. V případě, ţe kontrola nebyla provedena, celní úřad má za povinnost oznámit důvody, které bránily její realizaci. Jakmile je příslušný orgán členské země EU doţádán o poskytnutí informace od kompetentního orgánu jiné členské země, má za povinnost této ţádosti vyhovět. MVS se zasílá prostřednictvím národního úřadu ELO. Doplňující informace musí mít jasnou vypovídací schopnost a musí být napsány v angličtině, němčině nebo francouzštině. Formulář MVS se mezi úřady ELO postupuje CCN mailem, výjimečně i v klasické papírové podobě. Kopie průvodních dokladů AAD nebo SAD se zasílají jako příloha k postupovanému formuláři. ROK MVS odeslané MVS přijaté Tab. č statistika MVS (Movement Verification System) systém kontroly přepravy vybraných výrobků podléhajících spotřební dani Systém EWSE (Early Warning System Excise) Systém EWSE je systém včasného upozornění na přepravu vybraných výrobků podléhajících spotřební dani. Je zaměřený hlavně na kontrolu přepravy vybraných výrobků odpovídajícího sazebního zařazení a jeho prostřednictvím je avizována přeprava rizikových zásilek. Příslušným nařízením Evropské komise jsou stanoveny minimální limity těchto zásilek. Přijaté i odesílané zprávy mohou být ve dvou formách, buď jako informace nebo varovná zpráva, a) Informace zasílá se, pokud mnoţství vybraných výrobků, které podléhá spotřební dani, překročí stanovený limit. Odpověď na informativní EWSE zprávu se nevyţaduje. b) Varovná zpráva zasílá se, pokud analýza rizik určí zásilku vybraných výrobků, jako zboţí s vysokým stupněm rizika. Odpověď na varovnou EWSE zprávu je nutné zaslat do 30 dnů od jejího obdrţení členským státem EU. 59

60 ROK EWSE odeslané EWSE přijaté Tab. č statistika EWSE (Early Warning System Excise) - systém včasného upozornění na přepravu vybraných výrobků podléhajících spotřební dani Dotazy, týkající se spotřebních daní, které není možné vyřídit formou MVS nebo EWSE Dotazy členských států EU vyřizuje referát ELO přímo ve spolupráci v rámci odboru 23 GŘC nebo ve spolupráci s celními úřady České republiky. Odpověď na doţádání se zasílá v elektronické podobě, formou nascanovaného dopisu a příloh. Dotazy, odpovědi a informace celních úřadů České republiky a naopak se na referátu ELO překládají do anglického jazyka a následně se zasílají příslušnému členskému státu EU. ROK ţádosti odeslané ţádosti přijaté Tab. 21 přehled počtu přijatých a odeslaných žádosti EMCS Excise Movement and Control System Elektronický systém pro přepravu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani Z důvodu zvyšující se úrovně daňových podvodů v oblasti spotřebních daní v členských zemích Evropské unie, zejména v oblasti lihovin a tabákových výrobků, a následného sníţení příjmů ze spotřebních daní do státního rozpočtu jednotlivých členských zemí, schválila Rada ekonomických a finančních ministrů (ECOFIN) 19. května 1998 doporučení High Level Group o zřízení elektronického systému ke kontrole pohybu zboţí podléhajícího spotřebním daním. Systém EMCS umoţní celnímu úřadu odeslání předat celnímu úřadu přijetí informaci o zahájení přepravy v okamţiku jejího započetí, čímţ dojde k informování správce daně ještě před příchodem zboţí. Všichni správci daně budou propojeni jednotným informačním systémem. Podle nového systému kontroly dopravy si odběratel a dodavatel budou vyměňovat 60

61 pouze obchodní informace, veškeré průvodní doklady budou předávány mezi příslušnými správci daně elektroniky. Tím dojde ke značnému zrychlení výměny dat. Na vybudování systému EMCS se spolu s výborem pro SPD a ostatními členskými státy významně podílí i Celní správa České republiky. V současné době je EMCS ve fázi dokončování a testování projektu. Do provozu by měl být uveden k s tím, ţe některé státy (Německo, Polsko, Bulharsko, Portugalsko, Slovensko, Velká Británie, Holandsko) se však budou do systému zapojovat postupně tak, aby byly aktivní součástí EMCS nejpozději od Systém EMCS je budován tak, aby byl slučitelný s novým elektronickým tranzitním systémem (NCTS) a zjednodušil tak správní a obchodní postupy. Důvodem propojení obou systémů je posílení boje proti podvodům (zabránění daňovým únikům), jednodušší obsluha pro operátory systému a pro kontrolní úřady, niţší náklady na provoz. Společně oba systémy budou tvořit jednotný integrovaný počítačový systém, který bude současně poskytovat kontrolu zboţí podléhajícího spotřební dani a zboţí podléhajícího clu ve vztahu k třetím státům. Prostřednictvím systému EMCS bude propojeno přibliţně 80 tisíc daňových subjektů s 27 národními správci daně členských zemí v rámci celé Evropské unie. Komise odhaduje, ţe konečný počet (po rozšíření EU) bude přibliţně 200 tisíc daňových subjektů Dlouhodobě řešené problémy Minerální oleje V oblasti správy spotřební daně z minerálních olejů povaţuji za velice závaţnou činnost spojenou s povolovacím řízením. Takřka všechna celní ředitelství zaznamenala, zejména v posledním období, stoupající počet ţádostí daňových subjektů o vydání povolení k opakovanému přijímání vybraných výrobků ve smyslu ustanovení 22 zákona o spotřebních daních, tento institut patří z hlediska moţnosti daňového úniku k nejrizikovějším. Zásadní moţnosti eliminování případných rizik v předmětné oblasti lze spatřovat především ve změně způsobu zajištění spotřební daně, případně rozšíření výčtu předpokladů nezbytných k vydání povolení. 61

62 Oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků je osoba, která nemusí mít jako hlavní podnikatelskou činnost obchod s vybranými výrobky, ale v rámci svých podnikatelských aktivit vyuţívá různých moţných obchodních nabídek. Pokud se bude jednat o náhodný obchod s vybranými výrobky, pak jejich realizaci slouţí právě institut oprávněného příjemce pro jednorázové přijetí. Oproti tomu u subjektu, který má jako hlavní předmět podnikání nákup a prodej pohonných hmot nebo je výhradním dodavatelem alkoholických výrobků z různých destinací Evropy, je pak na místě, aby subjekt podal návrh na vydání povolení k opakovanému přijímání. Jestliţe existuje ze strany celního ředitelství pochybnost o solidnosti subjektu, pak řešením není jej nutit do podání návrhu na vydání povolení k jednorázovému přijetí vybraných výrobků, ale důkladné zdůvodnění správce daně, proč nelze vydat povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků. Současně by celní ředitelství uvítala některé další legislativní změny týkající se například nákupu pohonných hmot určených pro leteckou dopravu a omezení, resp. zúţení výjimek z povinnosti barvit a značkovat minerální oleje. Výše uvedené problematické oblasti nejsou obsahem novel projednávaných Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky. K řešení některých problémů by mělo napomoci spuštění EMCS od Líh V oblasti správy spotřební daně z lihu se jeví nejvíce problematickou oblast povinného značení lihu dle zákona o povinném značení lihu. Dle názoru většiny celních ředitelství je netrpělivě očekávána novela shora citovaného zákona, která by měla odstranit řadu problémů, s nimiţ se celní ředitelství, resp. jednotliví místně příslušní správci daně při aplikaci zákona potýkají (spočívá v upřesnění, případně novém vymezení některých pojmů, výkonu kontroly, zániku či odejmutí registrace, omezení odběru nadměrného mnoţství kontrolních pásek apod.). Nevyhovující se ukazuje i současná legislativa umoţňující prodej lihovin rozlévaných z neznačených obalů velkého objemu. Provedení změny právních předpisů spočívající v omezení prodeje lihovin pouze ve spotřebitelském balení by znamenalo další podstatný krok k zamezení prodeje mimobilančního lihu. 62

63 Pivo, víno a meziprodukty Oblast správy spotřebních daní z piva, vína a meziproduktů v současné době nepřináší, dle názoru jednotlivých celních ředitelství, ţádné zásadní problémy, které by bylo nezbytné řešit. Celní ředitelství Olomouc pouze upozorňuje na skutečnost, ţe zatímco v případě spotřební daně z lihu lze, v souladu s ustanovením 71 odstavec 1 písmeno g) zákona o spotřebních daních, osvobodit líh obsaţený ve výrobcích kombinované nomenklatury 2207 a 2208 znehodnocených podle pokynů a za přítomnosti zaměstnanců, kteří pracují na celním úřadu, nebo za jejich přítomnosti zničených, v případě spotřební daně z piva obdobné ustanovení absentuje Tabákové výrobky Za jeden z nejzávaţnějších nedostatků v oblasti správy spotřební daně z tabákových výrobků je povaţováno znění ustanovení 101 odstavec 3 zákona o spotřebních daních, jeţ obsahuje definice tabákových výrobků, umoţňující různý výklad předmětu daně z tabákových výrobků. Tato skutečnost následně vede některé daňové subjekty k účelovému obcházení zákona a krácení spotřební daně (viz některé kauzy pseudodoutníků Gullivers, Merlin, případně nabídky tabáku určeného k vykuřování skleníků). Od roku 2004 byla CS ČR nucena řešit jiţ probíhající obcházení daně v kauze tzv. tabáků pro vykuřování skleníků. Někteří dovozci a výrobci ve snaze zkrátit daň jiţ cca od roku 2001 deklarovali dovezený zpracovaný tabák nebo tabákový odpad jako tabák určený k vykuřování skleníků, nevhodný pro humánní spotřebu. Tento tabák nebyl řádně zdaněn, po dovozu byl přebalen do malospotřebitelských balení a prodáván v trafikách a prodejnách tisku. Počátkem roku 2006 zaznamenala Celní správa ČR v maloobchodní prodejní síti prodeje atypických tabákových výrobků, deklarovaných jejich výrobci a distributory jako doutník. Tyto výrobky (pracovně nazvané pseudodoutníky ) se však od tradičních doutníků v menší či větší míře odlišovaly. Při jejich výrobě byly pouţívány nekvalitní, podřadné suroviny (především tabákový odpad) a jejich konstrukce a zpracování neodpovídala obecně zaţitému obsahu pojmu doutník (jakoţto nejkvalitnější tabákový výrobek, vyráběný s velkým podílem ruční práce). Tabáková směs pseudodoutníků šla velmi obtíţně zapalovat, při pokusu o vykouření často samovolně zhasínala či vypadávala. Příčinou bylo nedodrţení základních technologických postupů při výrobě. Jednalo se ve své podstatě jen o jinak balený tabák 63

64 ke kouření, kdy jako tabák ke kouření byly také často tyto pseudodoutníky jejich prodejci v obchodní síti nabízeny. Podstata problému tkví v rozdílu mezi sazbou daně pro doutník (od je doutník zdaňován částkou 1,15 Kč za 1 kus) a sazbou daně pro tabák ke kouření (od je 1 kg tabáku ke kouření daněn částkou 1.280,- Kč). Při váze pseudodoutníku aţ 20 gramů dosahuje daňový rozdíl v neprospěch státního rozpočtu aţ 24,50 Kč na 1 kus Doprava vybraných výrobků V oblasti dopravy vybraných výrobků by všechna celní ředitelství uvítala zavedení elektronického systému pro přepravu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani (dále jen EMCS ). Neustálým oddalováním zavedení tohoto systému je ztěţována role celní správy na úseku kontroly vybraných výrobků přepravovaných v reţimu podmíněného osvobození od spotřební daně mezi členskými státy EU. Nejpalčivějším se tento problém jeví zejména v oblasti správy spotřební daně z minerálních olejů. Řada celních ředitelství v této souvislosti upozorňuje na problematiku nekontrolovaného pohybu minerálních olejů (typu: MEŘO, FAME, formovací oleje s pouţitím pro stavebnictví, vymazávání forem apod.), dopravovaných bez moţnosti účinného dohledu správců daně nad přepravou, skladováním a zejména konečnou spotřebou těchto olejů. Časté jsou případy, kdy tyto minerální oleje nejsou značkovány s odůvodněním, ţe značkování by bylo na závadu jejich pouţití, ve smyslu ustanovení 134m) zákona o spotřebních daních. Pokud však nejsou tyto oleje značkovány, nelze zpravidla následně prokázat jejich míchání s ostatními minerálními oleji podléhajícími povinnosti daň přiznat a zaplatit (např. motorovou naftou). S problematikou doprav vybraných výrobků, zejména v případě minerálních olejů, souvisí rovněţ problematika odběru vzorků. Při dopravách minerálních olejů ze zemí EU můţe správce daně rozhodnout i o odběru vzorků za účelem ověření mnoţství přimíchané biosloţky v souladu s příslušným ustanovením zákona o ochraně ovzduší. Některé automobilové cisterny jsou však vybaveny pouze tzv. spodním plněním a vzorek bez zvláštního technického zařízení, kterým však celní správa v současné době nedisponuje, nelze odebrat. Celními úřady je proto navrhováno, aby byla tato technika opatřena a zároveň byla stanovena pravidla pro rotační předávání technického zařízení umoţňujícího odběr vzorků mezi jednotlivými CÚ, případně zpracování metodiky, která by uvedenou problematiku jinak upravovala. 64

65 Ostatní poznatky a náměty Systém výpočtu a sledování zajištění spotřební daně, stanovený zákonem o spotřebních daních ( 21), povaţuji za sloţitý a nepřehledný. Zejména s ohledem na zkušenosti s oprávněnými příjemci minerálních olejů se stanovení zajištění daně ve výši odpovídající jedné dvanáctině daňové povinnosti, která daňovému subjektu vznikla v běţném kalendářním roce, jeví jako nedostatečné. Vzhledem k tomu, ţe s vybranými výrobky je spojeno vysoké riziko daňových úniků, je ţádoucí, aby zajištění daně dostatečně pokrývalo moţné daňové úniky. V tomto ohledu je současný princip zajištění daně v několika místech nedostatečný. Z mého pohledu je jedním z takových míst stanovování výše zajištění u nově vydávaných příslušných povolení z předpokládaného mnoţství přijímaných či vyrobených vybraných výrobků. Celní orgány v těchto případech disponují velice omezenými moţnostmi účinných opatření, kdy jde často víceméně o dohodu se ţadatelem o podobě budoucí výše zajištění. V případě výroby vybraných výrobků je moţné opřít výpočet zajištění daně o technologické moţnosti výrobních zařízení a stanovit zajištění daně s ohledem na technologicky moţné mnoţství výroby. V případě přijímání vybraných výrobků z jiného členského státu je situace komplikovanější, protoţe předpokládané mnoţství přijímaných vybraných výrobků je velice těţké zpochybnit. Dochází tak k tomu, ţe po vydání povolení oprávněného příjemce s určitou výší zajištění daně dle předpokládaného mnoţství přijímaných vybraných výrobků, dochází k přijímání daleko vyšších objemů a vzniku vysokých nedoplatků. Dalším z takových míst je výpočet výše daně odpovídající součtu dvanáctin u příslušných činností. V souvislosti se splatností daně, která je nyní 40 dní (u lihu dokonce 55 dní), dochází tak k tomu, ţe neţ správce daně zjistí, ţe daňový subjekt řádně a včas neuhradil spotřební daň, vzniká nový daňový dluh v dalších, jednom aţ dvou zdaňovacích období, coţ jen zvyšuje daňový nedoplatek, aniţ by správce daně mohl včas takovému jednání zamezit. Na zvýšení případného daňového nedoplatku má vliv také způsob navyšování zajištění daně v případě zvětšení objemu vybraných výrobků v souvislosti s aktivnější činností příslušných osob. Systém sledování tří po sobě jdoucích zdaňovacích období rovněţ vypovídá se značným zpoţděním o případném prohlubujícím se daňovém nedoplatku. 65

66 Výše zajištění daně odpovídající jedné dvanáctině roční daňové povinnosti je zcela nedostačující zvláště v případech nově povolených oprávněných příjemců. Proto bych navrhovala, aby výše zajištění daně, která se odvíjí od příslušných dvanáctin, odpovídala, vzhledem ke splatnosti daně, alespoň dvěma dvanáctinám výše daně. Zvýšení zajištění u těchto subjektů by lépe pokrylo rizika vzniku nedoplatků. U zavedených subjektů lze ve vyšší míře vyuţívat instrument sníţení případně upuštění od zajištění daně, aby tyto subjekty nebyly tímto zvýšením míry zajištění postiţeny. Zároveň bych navrhla změnu v moţnosti úpravy výše zajištění daně a to tak, aby správce daně mohl upravit stanovenou výši zajištění daně bezprostředně po navýšení objemu hospodářské činnosti příslušné osoby. 66

67 5. Novely zákona o spotřebních daních a jejich vliv na výši příjmů ze spotřebních daní 5.1 Přehled jednotlivých novel zákona o spotřebních daní Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, byl k datu několikrát novelizován. Přehled jednotlivých novel zákona je uveden v příloze č. 11. Zákon č. 479/2003 Sb. pouze rozšířil s účinností od moţnost uplatnění sankcí podle ustanovení 123 aţ 129 a 130 také na fyzické osoby, které jsou podnikateli. Druhou změnou, kterou přinesl tento zákon, byla jen změna výpočtu zajištění daně pro osoby, které po nabytí účinnosti zákona o spotřebních daních podávaly návrh na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu dle 136 odst. 3 písm. c). Další novely zákona (kromě zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 217/2005) měly pouze administrativní, ne tak významné, zásahy do zákona. Jako např.: zákonem č. 179/2005 Sb. se pouze mění limit výroby tichého vína u osob, které se právě v závislosti na tomto limitu nemusejí registrovat jako plátci daně z vína. Tento limit se zvýšil z dosavadních litrů dvojnásobně, t.j. na litrů. Toto zvýšení bylo promítnuto do ustanovení, které osvobozuje právě tato tichá vína od daně. Jednalo se o ustanovení 92 a 97. Nebo např. zákonem č. 377/2005 Sb. se doplňuje pojem bankovní záruky a v 49 se upravuje osvobození od daně z minerálních olejů, které jsou pouţívány jako pohonná hmota pro plavby po vodách na daňovém území České republiky. Zákon č. 545/2005 Sb. a dále zákon č. 310/2006 Sb. upravuje uvedení do volného daňového oběhu u cigaret v jednotkovém balení obsahujícím méně neţ 20 kusů. Poněkud rozsáhlejší úpravou zákona byly novely provedené zákonem č. 237/2004 Sb. a zákonem č. 217/2005 Sb Dvě nejdůležitější novely zákona o spotřebních daních Zákon č. 237/2004 Sb. zákon, který byl vlastně přívěškem zákona o dani z přidané hodnoty, jehoţ vývoj byl veřejností značně sledován, přinesl mimo jiné změny zákonů, které souvisejí přímo, či nepřímo s přijetím nového zákona o dani z přidané hodnoty 67

68 (zákon č. 235/2004 Sb.). V rámci poslanecké iniciativy se podařilo do tohoto souvisejícího zákona doplnit i 63 bodů, které doplňují, pozměňují či zpřesňují některá ustanovení zákona o spotřebních daních. Nejprve je nutno připomenout fakt, ţe vstupem smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost přestávají platit ustanovení zákona o spotřebních daních, které byly platné jen pro území České republiky. Jednalo se zejména o definování území, na které se uplatňuje tato daň. Drobné změny se také vztahovaly na dovoz a vývoz vybraných výrobků. Jde zejména o posunutí hranic na úroveň Evropské unie. Současně s tímto termínem mohlo být plně aplikováno ustanovení zákona o spotřebních daních, které umoţňovalo přijímat vybrané výrobky osobou, oprávněným příjemcem v případech jednorázového či opakovaného přijetí těchto výrobků. Obdobně, jak je tomu u aplikace pojmu oprávněný příjemce, vstupují plně v platnost ustanovení, která upravují pohyb vybraných výrobků po území Evropské unie. Jde stejně, jak tomu bylo dosud, o kontrolované přesuny nezdaněných vybraných výrobků v rámci dopravy těchto vybraných výrobků v reţimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy unie ( 25) a také o vývoz vybraných výrobků ( 27). Nově se bude také sledovat pohyb zdaněných vybraných výrobků, tedy uvolněných do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání ( 29 a násl.). Současně se mění i minimální sazba spotřební daně u cigaret a to na 0,94 Kč na kus. Zákon č. 217/2005 Sb. - Zákon o spotřebních daních (353/2003 Sb.) byl dále novelizován zákonem č. 217/2005 Sb., který vstoupil v účinnost Jedná se o poměrně rozsáhlou novelu, která však je zaměřena především na technicko legislativní změny zákona vyplývající z praxe a především se dotýká zvýšení spotřební daně na tabákové výrobky. Zvyšování spotřební daně v této oblasti je v souladu s harmonizací s předpisy EU, kdy je třeba postupnými kroky dosáhnout do roku 2007 minimálních sazeb platných v EU. Novelizovaná ustanovení podstatně ovlivňují činnost celních úřadů v postavení zejména obecného správce daně. Novelizace byla vynucena nejen potřebou nedostatečné právní úpravy, ale i změnami v předpisech komunitárního práva, upravujícího správu spotřebních daní Clo douane měsíčník Celní správy České republiky, VLTAVA-LABE-PRESS, 2005, roč. XXXIX, č. 10, str

69 Dovolím si poukázat na to, v čem tedy tkví změny zákona o spotřebních daních ve výše uvedené novele? 1. Novelou zákona se rozšiřuje okruh plátců daně o daňového zástupce ( 23a zákona) a o daňového zástupce pro zaslání vybraných výrobků ( 33 a 33a zákona). 2. Zákon stanovuje definici výroby vybraných výrobků ( 3 písmeno s) zákona). 3. Zákon mění nebo upravuje obsah dokladů a dokumentů, jímţ se prokazují některé relevantní skutečnosti při správě spotřebních daní (např. obsah dokladu prokazujícího zdanění vybraných výrobků ( 5 odst. 2, 14 zákona). 4. Zákon mění a upřesňuje úkony při zajištění daně ( 21 a 21a zákona) včetně změny podmínek pro zajištění daně při dopravě vybraných výrobků v reţimu podmíněného osvobození od daně ( 24 zákona). 5. Zákon upřesňuje podmínky nakládání s průvodními doklady pro dopravu vybraných výrobků v reţimu podmíněného osvobození od daně. 6. V zákoně jsou změněna nebo upřesněna ustanovení týkající se nakládání s konkrétními vybranými výrobky (komoditami), z nichţ se jedná např. o vracení daně z minerálních olejů, podmínky nákupu, prodeje a dopravy ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu, vracení lihu z volného daňového oběhu do daňového skladu, změny a upřesnění při správě spotřební daně z vína a meziproduktů, změny a upřesnění v oblasti správy spotřební daně z tabáku a tabákových výrobků, včetně stanovení podmínek pro činnost oprávněného příjemce pro opakované přijímání tabákových výrobků a daňového zástupce pro tabákové výrobky. 7. Novelizována byla část 3 zákona týkající se zákazu prodeje některých vybraných výrobků v trţnicích, na trţištích a na stáncích, nově byla do zákona uvedena část 4 přestupky a správní delikty, dluţno však dodat, ţe tyto části nebyly novelizovány příliš šťastně. 5.3 Analýza příjmů ze spotřebních daní za roky 2004 až 2008 Uplynulo jiţ pět let od nabytí účinnosti zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních (dále jen zákon o spotřebních daních ), na základě kterého se staly celní orgány od výhradním správcem spotřebních daní. Současně došlo k výrazné změně systému zdaňování vybraných výrobků spotřebními daněmi oproti stavu v roce 2003, kdy byly správci daně finanční orgány. 69

70 Celní orgány vykonávají správu spotřebních daní ve velmi odlišných a sloţitějších podmínkách, neţ jí prováděly finanční orgány. Přesto lze konstatovat, ţe celní orgány své nové kompetence zvládají dobře, coţ lze prokázat na nejdůleţitějším ukazateli - vývoji inkasa spotřebních daní v letech 2004 aţ 2008 v porovnání s vývojem inkasa spotřebních daní s obdobím před rokem 2003, neboť inkaso spotřebních daní roste i přes výrazně jiné a sloţitější podmínky správy spotřebních daní. Samozřejmě nelze opomenout, ţe inkaso spotřebních daní roste i díky zvýšení sazeb spotřebních daní Výnosy ze spotřebních daní souhrnně dle jednotlivých let V příloze č. 13 je pro ilustraci uveden přehled celkových příjmů státního rozpočtu ze spotřebních daní od zavedení daňové reformy, tj. od roku Rok Celkem mld. Kč 95,8 110,5 119,6 138,9 130,6 595,4 Tab. č. 22 výnosy ze spotřebních daní dle jednotlivých let Graf č. 7 - výnosy ze spotřebních daní dle jednotlivých let Následující tabulka ukazuje nárůst výnosů ze spotřebních daní za hodnocené období 2004 aţ 2008 a porovnává roky 2005 aţ 2008 v procentuálním vyjádřením. 70

71 Výše inkasa v mld. Kč 95,8 110,5 119,6 138,9 130,6 Porovnání roku % 100% 92% 79% 73 % Porovnání roku % 108% 100% 86% 92 % Porovnání roku % 126% 116% 100% 106 % Porovnání roku % 118% 109% 94% 100% Tab. č. 23 nárůst výnosů ze spotřebních daní za období Stoupající trend výnosů ze spotřební daně mezi roky 2004 aţ 2007 je odrazem přijímaných opatření celní správou zabraňujících vzniku daňových úniků. Dále to jsou přijatá legislativní opatření, jako je zavedení povinného značení lihu, úprava problematiky barvení a značkování vybraných minerálních olejů a zavedení značkování některých dalších minerálních olejů. Do nárůstu výnosů se částečně promítlo i navýšení spotřební daně u tabákových výrobků na úroveň minimálního zdanění v rámci Evropské unie. U ostatních komodit se sazby daně nezvyšovaly. Následný pokles výnosů v roce 2008 je pak ovlivněn jednak hospodářskou krizí, která začala v posledním čtvrtletí uplynulého roku výrazně ovlivňovat světovou ekonomiku a masivním předzásobením výrobců cigaret v roce 2007 v očekávání změn sazeb daně na cigarety k Toto předzásobení zcela zásadně ovlivnilo výnosy ze spotřební daně z tabákových výrobků a tím i celkové výnosy ze spotřebních daní Výnosy ze spotřebních daní dle jednotlivých komodit za období Minerální oleje Líh Pivo Víno Tabák Celkem 380,1 32,1 18,0 1,6 163,6 595,4 Tab. č. 24 výnosy spotřebních daní dle jednotlivých komodit za období

72 Graf č. 8 výnosy spotřebních daní dle jednotlivých komodit za období Následující tabulka rozebírá podíly výnosů jednotlivých daní z celkového výnosu spotřebních daní za hodnocené období 2004 aţ 2008 a pak také souhrnně za uplynulých pět let. Celkem Líh Výnos v mld. Kč 32,10 5,30 5,80 6,80 7,10 7,10 Podíl na výnosu v % 5,39 5,53 5,25 5,68 5,11 5,43 MO Výnos v mld. Kč 380,10 65,20 75,40 76,60 80,80 82,10 Podíl na výnosu v % 63,83 68,03 68,29 64,04 58,15 62,84 Pivo Výnos v mld. Kč 18,00 3,60 3,50 3,60 3,70 3,60 Podíl na výnosu v % 3,02 3,76 3,17 3,01 2,66 2,76 Víno Výnos v mld. Kč 1,60 0,24 0,31 0,32 0,34 0,34 Podíl na výnosu v % 0,27 0,25 0,28 0,27 0,24 0,26 Tabák Výnos v mld. Kč 163,70 21,50 25,40 32,30 47,00 37,50 Podíl na výnosu v % 27,49 22,43 23,01 27,00 33,83 28,70 Celkem 595,50 95,84 110,41 119,62 138,94 130,64 Tab. č podíly výnosů jednotlivých daní z celkového výnosu spotřebních daní za hodnocené období 2004 až 2008 a pak také souhrnně za uplynulých pět let Podíly na výnosech ze spotřebních daní u komodit líh, pivo a víno a meziprodukty nevykazují ţádnou výraznější anomálii. Je to dáno plynulým nárůstem výběru spotřebních daní u zmíněných komodit a jejich relativně malým podílem vůči zbývajícím komoditám. Výkyvy v podílech na výnosech ze spotřebních daní u minerálních olejů a tabákových výrobků kopírují stav související s postupným zvyšováním sazby daně u tabákových výrobků aţ na úroveň minimálního zdanění závazného pro členské státy EU. V obavě před výpadkem ve 72

73 výběru daně z tabákových výrobků v následujících letech (pokud by zvýšení na úroveň minimálního zdanění bylo provedeno jednorázově) bylo zvyšování sazeb u tabákových výrobků provedeno v několika krocích. Historická zkušenost však ukazuje, ţe ani toto opatření nebylo zcela dostačující Výnosy ze spotřební daně z minerálních olejů dle jednotlivých let Rok Celkem mld. Kč 65,2 75,4 76,6 80,8 82,1 380,1 Tab. č. 26 výnosy z minerálních olejů dle jednotlivých let Graf č. 9 - výnosy z minerálních olejů dle jednotlivých let Výběr spotřební daně z minerálních olejů nejvýrazněji ovlivňuje celkové příjmy státního rozpočtu v poloţce spotřebních daní. Podíl na celkovém příjmu spotřebních daní se pohybuje od 62,3 do 68,3 %. Pouze v roce 2007 je tento podíl niţší neţ 60%, co je způsobeno velkým skokem ve výběru spotřební daně z tabákových výrobků, kdy se výrobci výrazně předzásobili tabákovými nálepkami. Pozitivní význam výběru daně z minerálních olejů tkví zejména v tom, ţe byl v průběhu jednotlivých let rovnoměrný a současně nebyl způsoben zvýšením sazby této daně. Daň se u minerálních olejů vypočítává z hmotnostní nebo objemové jednotky. Proto zvyšování cen minerálních olejů a v důsledku toho i sníţení poptávky spotřeby působí na výběr daně výhradně negativně. 73

74 S ohledem na shora uvedené údaje lze konstatovat, ţe vývoj inkasa spotřební daně z minerálních olejů je z dlouhodobého hlediska poměrně stabilní. V průběhu jednotlivých období můţeme zaznamenat ve výběru daně výrazný nárůst inkasa pouze mezi roky 2004 a 2005, coţ bylo zapříčiněno tím, ţe v únoru roku 2005 zaplatil náš největší distributor minerálních olejů posečkanou platbu daně z roku 2004 ve výši cca 2,3 miliard Kč. Tato platba vztahující se k plnění z roku 2004 výrazně navýšila příjem spotřební daně z minerálních olejů v roce Současně měla výrazný dopad i do porovnání s rokem 2006, neboť očistíme-li o ni příjmy roku 2005, dojdeme k závěru, ţe v roce 2006 jsou příjmy státního rozpočtu v této poloţce oproti srovnatelnému období roku 2005 vyšší o cca 3,48 mld. Kč. Dle údajů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu je dlouhodobý vývoj dodávek pohonných hmot v ČR mírně rostoucí. Porovnáme-li vývojovou křivku procentuálního nárůstu dodávek a procentuálního nárůstu příjmů ze spotřební daně z minerálních olejů, je zde na první pohled zřejmý pozitivní výsledek činností celních orgánů a správnost přijatých opatření. Zatímco v období před převzetím správy spotřební daně celními orgány měly obě křivky obdobný průběh, od roku 2004 dochází k odklonu obou křivek (otevírající se nůţky). Graf č. 10 porovnání hrubých dodávek PHM a výběru SPD z MO Pozitivní dopad měla i novela zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o SPD ), účinná od , která zavedla zdanění ostatních benzínů z důvodu jejich častého zneuţívání k jiným, neţ určeným účelům. Současně byl zaveden nový typ nároku na vrácení SPD z ostatních benzínů, pokud byly pouţity ke stanovenému účelu. 74

1. Charakteristika spotřebních daní.

1. Charakteristika spotřebních daní. Spotřební daně 1. Charakteristika spotřebních daní. 2. Předmět spotřebních daní. 3. Osvobození od daně. 4. Plátci daně. 5. Správa daně. 6. Zdaňování minerálních olejů. 7. Zdaňování lihu. 8. Zdaňování piva.

Více

Spotřební daně. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Spotřební daně. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah předmětu 1. Charakteristika spotřebních daní. 2. Předmět spotřebních daní. 3. Osvobození od daně. 4. Plátci daně. 5. Správa daně. 6. Zdaňování minerálních olejů. 7.

Více

Obsah. 2.2.4 Prokázání zdanění vybraných výrobků, nebo oprávněného nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně a doklady s tím související...

Obsah. 2.2.4 Prokázání zdanění vybraných výrobků, nebo oprávněného nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně a doklady s tím související... Obsah Obsah ČÁST PRVNÍ Komentář k zákonu o spotřebních daních... 11 1. Preambule rychlý start...12 1.1 Rychlý start...13 1.2 Zaměření komentáře...17 2. Společná ustanovení...21 2.1 Význam spotřebních daní

Více

Obsah. 1 Spotřební daně v ČR... 13

Obsah. 1 Spotřební daně v ČR... 13 Obsah Úvodem... 11 1 Spotřební daně v ČR... 13 2 Dva principy výběru daní a jejich využití u spotřebních a ekologických daní... 19 2.1 Princip země původu (výroby)... 20 2.1.1 Princip země původu ve vztahu

Více

Michaela Voráčková Jan Zábrodský. 1FU350 Daně v účetnictví Letní semestr 2007/2008

Michaela Voráčková Jan Zábrodský. 1FU350 Daně v účetnictví Letní semestr 2007/2008 Michaela Voráčková Jan Zábrodský 1FU350 Daně v účetnictví Letní semestr 2007/2008 Předmět daně 1 Tabákové výrobky Minerální oleje Líh Víno & meziprodukty Pivo 2 Správce daně = celní úřady a ředitelství

Více

OBSAH. Předmluva... XI Seznam použitých zkratek...xv

OBSAH. Předmluva... XI Seznam použitých zkratek...xv OBSAH Předmluva.............................................................. XI Seznam použitých zkratek.................................................xv ZÁKON O SPOTŘEBNÍCH DANÍCH........................

Více

Finanční právo. 2. seminář 18. října 2013

Finanční právo. 2. seminář 18. října 2013 Finanční právo 2. seminář 18. října 2013 NEPŘÍMÉ DANĚ Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty Nepřímá daň. Neutrální = vztahuje se na všechny podnikatelské aktivity a subjekty, včetně zboží z dovozu

Více

Podkladový materiál pro přednášku: Subkapitola 7.3 - Spotřební daně LS 2012. Spotřební daně (SD)

Podkladový materiál pro přednášku: Subkapitola 7.3 - Spotřební daně LS 2012. Spotřební daně (SD) Předmět SD = vybraný výrobek (VV), tj.: Spotřební daně (SD) minerální oleje líh... pivo... alkoholické nápoje víno + meziprodukty... tabákové výrobky Vynětí z předmětu SD (výběr) pivo obsahující 0,5 %

Více

Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ SPOTŘEBY V ČR

Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ SPOTŘEBY V ČR Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ SPOTŘEBY V ČR ZSCR (4 soustředění) AKADEMICKÝ ROK 2011/2012 LS 2012 Název tématického celku : Teorie daní ze spotřeby.

Více

Tématické okruhy problematiky finančního práva ke zkoušce z předmětu Finanční právo (obecná část)

Tématické okruhy problematiky finančního práva ke zkoušce z předmětu Finanční právo (obecná část) Tématické okruhy problematiky finančního práva ke zkoušce z předmětu Finanční právo (obecná část) 1/ Finance a finanční činnost státu. Předmět a systém finančního práva. Věda o finančním právu 2/ Finanční

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Spotřební daně 2011 Charakteristika a právní úprava Nepřímé

Více

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Obsah Úvodem... 11 ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Přehled změn...12 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů... 17 Příloha č. 1... 190 Příloha č. 2... 199 Příloha č. 3... 199 Vyhláška č. 146/1993 Sb., kterou

Více

Plátce spotřební daně

Plátce spotřební daně Spotřební daně Právní úprava Problematika spotřebních daní je upravena v ČR zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních (ZSD), Spotřební daň je uvalena na tzv. vybrané výrobky těmi jsou minerálních oleje,

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

- daňové přiznání a daň za únor 2011 souhrnné hlášení za únor 2011. - daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za únor 2011

- daňové přiznání a daň za únor 2011 souhrnné hlášení za únor 2011. - daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za únor 2011 Daňový kalendář pro rok Daňový kalendář pro rok LEDEN 10. ÚNOR 9. 21. 28. BŘEZEN biopaliva - splatnost za listopad 2010 (mimo z lihu) - měsíční odvod úhrnu sražených záloh na fyzických osob ze závislé

Více

OBSAH. Předmluva... XIII O autorech... XVII Seznam použitých zkratek... XIX

OBSAH. Předmluva... XIII O autorech... XVII Seznam použitých zkratek... XIX OBSAH Předmluva............................................................. XIII O autorech............................................................ XVII Seznam použitých zkratek................................................

Více

DAŇOVÁ SOUSTAVA ČR ANEŽKA ROHROVÁ ZS 2012/2013 K 126 MANAGEMENT PODNIKU ČVUT V PRAZE, STAVEBNÍ FAKULTA

DAŇOVÁ SOUSTAVA ČR ANEŽKA ROHROVÁ ZS 2012/2013 K 126 MANAGEMENT PODNIKU ČVUT V PRAZE, STAVEBNÍ FAKULTA DAŇOVÁ SOUSTAVA ČR ANEŽKA ROHROVÁ ZS 2012/2013 K 126 MANAGEMENT PODNIKU ČVUT V PRAZE, STAVEBNÍ FAKULTA POJEM DAŇ UMĚNÍ VÝBĚRU DANÍ SPOČÍVÁ V TOM, JAK OŠKUBAT HUSU, TAK ABY CO NEJMÉNĚ SYČELA. JEAN-BAPTIST

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně...24 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně...24 1.1.1 Dílčí základy...24 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů...28 1.1.3 Procentní

Více

Daňový systém v ČR. Filip Rufer

Daňový systém v ČR. Filip Rufer + Daňový systém v ČR Filip Rufer + Co to je a k čemu slouží daň je povinná, nenávratná zákonem určená platba do veřejného rozpočtu neekvivalentní neexistuje nárok na adekvátní plnění za daň, neúčelovou

Více

1 43 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

1 43 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ OBSAH Předmluva... XXV O autorech...xxvii Seznam použitých zkratek...xxix ZÁKON O SPOTŘEBNÍCH DANÍCH...1 1 43 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ...1 1 Předmět úpravy...1 2 Daňové území...5 3 Vymezení pojmů...8

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu CZ. 1.07/1.5.00/34.0996 Číslo materiálu Název školy Jméno autora Tématická oblast Předmět Ročník VY_32_INOVACE_EKO174

Více

NEPŘÍMÉ DANĚ ( TEORIE )

NEPŘÍMÉ DANĚ ( TEORIE ) NEPŘÍMÉ DANĚ ( TEORIE ) Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_UCE1413 Autor Ing. Martina Macháčková

Více

Použité zkratky 8. Úvod 9. Stručný komentář a přehled změn v zákoně o DPH s účinností od 1. 4. 2011 12

Použité zkratky 8. Úvod 9. Stručný komentář a přehled změn v zákoně o DPH s účinností od 1. 4. 2011 12 OBSAH Použité zkratky 8 Úvod 9 Stručný komentář a přehled změn v zákoně o DPH s účinností od 1. 4. 2011 12 1-110 ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 1-4 HLAVA I OBECNÁ USTANOVENI 1 Předmět úpravy 19 2 Předmět

Více

Daňový systém České republiky. Ing. Jakub Fischer Politický klub Třídního fondu VŠE Praha

Daňový systém České republiky. Ing. Jakub Fischer Politický klub Třídního fondu VŠE Praha Daňový systém České republiky Ing. Jakub Fischer Politický klub Třídního fondu VŠE Praha Struktura přednášky Pojem daně Historické ohlédnutí Tři hlavní funkce daní Daňové principy Druhy daní Coffee break

Více

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Obsah Úvod... 11 ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Přehled změn...13 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů... 17 Příloha č. 1... 192 Příloha č. 2... 200 Příloha č. 3... 200 Vyhláška č. 146/1993 Sb., kterou se

Více

OBSAH. Předmluva... XIII O autorech... XVII Seznam použitých zkratek... XIX

OBSAH. Předmluva... XIII O autorech... XVII Seznam použitých zkratek... XIX OBSAH Předmluva............................................................. XIII O autorech............................................................ XVII Seznam použitých zkratek................................................

Více

Daň z přidané hodnoty. Bc. Alena Kozubová

Daň z přidané hodnoty. Bc. Alena Kozubová Daň z přidané hodnoty Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty DPH Daň z přidané hodnoty je - daň nepřímá (plátce je výrobce, obchodník, dovozce a poplatník je konečný

Více

OBSAH PUBLIKACE. 1.1 Přehled změn v oblasti DPH od vstupu ČR do EU

OBSAH PUBLIKACE. 1.1 Přehled změn v oblasti DPH od vstupu ČR do EU strana 1 Obsah Aktuální výklady a komentáře k dani z přidané hodnoty s CD-ROMem A Základní informace v oblasti uplatňování DPH A 1 Oblast úpravy DPH 1.1 Přehled změn v oblasti DPH od vstupu ČR do EU A

Více

Daně z alkoholu a jiných neřestí. Ing. Jakub Fischer VŠE Praha

Daně z alkoholu a jiných neřestí. Ing. Jakub Fischer VŠE Praha Daně z alkoholu a jiných neřestí Ing. Jakub Fischer VŠE Praha Východiska přednášky Daňový systém ČR (J. Fischer) Dělení alkoholu (P. Míka) Druhy daní spotřební daně daň z přidané hodnoty Souvislosti makroekonomické

Více

SYSTÉM DANÍ. Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami Nové Město na Moravě

SYSTÉM DANÍ. Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami Nové Město na Moravě SYSTÉM DANÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_9 Sada: Ekonomie Téma: Daně Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování Anotace: Prezentace

Více

OBSAH PUBLIKACE. 1.1 Přehled změn v oblasti DPH od vstupu ČR do EU

OBSAH PUBLIKACE. 1.1 Přehled změn v oblasti DPH od vstupu ČR do EU strana 1 Obsah Aktuální výklady a komentáře k dani z přidané hodnoty s CD-ROMem A Základní informace v oblasti uplatňování DPH A 1 Oblast úpravy DPH 1.1 Přehled změn v oblasti DPH od vstupu ČR do EU A

Více

Daň a její konstrukční prvky

Daň a její konstrukční prvky Daň a její konstrukční prvky Daň a její charakteristika Daň je platba: zákonem určená povinná plynoucí do rozpočtu v penězích neúčelová nenávratná neekvivalentní najdu ji ve Sbírce zákonů; v rámci legislativního

Více

Finanční právo. 1. seminář 4. října 2013

Finanční právo. 1. seminář 4. října 2013 Finanční právo 1. seminář 4. října 2013 Daňové právo Daňové právo je součástí zvláštní části finančního práva, řadí se do veřejnoprávních práv (převažuje zde kogentní úprava, práva a povinnosti vznikají

Více

Seznam čísel vybraných výrobků pro EMCS

Seznam čísel vybraných výrobků pro EMCS Seznam čísel vybraných výrobků pro EMCS Číslo vybrané ho výrobku Sazba daně Měrná jednotka na e-ad 150701 12 840 l MINERÁLNÍ OLEJE 1507-1518 45/3/A BLÍZKÉ 272001,272002,272003 NEBO,272004 Stručný popis

Více

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 5. část

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 5. část Historie české správy SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 5. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

1.1 Přehled změn v oblasti DPH od vstupu ČR do EU

1.1 Přehled změn v oblasti DPH od vstupu ČR do EU Obsah Aktuální výklady a komentáře k dani z přidané hodnoty s CD-ROMem A Základní informace v oblasti uplatňování DPH A 1 Oblast úpravy DPH 1.1 Přehled změn v oblasti DPH od vstupu ČR do EU A 2 Základní

Více

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné VEŘEJNÉ PŘÍJMY» jsou zdrojem krytí veřejných výdajů» dlouhodobě jsou rozpočtovým omezením» zabezpečují alokační, redistribuční a stabilizační funkci veřejných financí.» plánovatelné a neplánovatelné A.

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_14_FINANČNÍ PRÁVO_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 12. Daňový systém České republiky Mgr. Zuzana

Více

Daňová soustava České republiky v roce 2013

Daňová soustava České republiky v roce 2013 Daňová soustava České republiky v roce 2013 Daně z příjmů Daně majetkové Daně ze spotřeby Sociální pojištění Daň z příjmů fyzických osob právnických osob Daň z nemovitostí daň ze staveb daň z pozemků Převodové

Více

Oprava základu daně a výše daně, slevy a bonusy

Oprava základu daně a výše daně, slevy a bonusy VNITŘNÍ SMĚRNICE pro podnikatele 2011 1. aktualizace k 1. 4. 2011 Vzhledem k tomu, že novela č. 47/2011 Sb. s účinností od 1. 4. 2011 zrušila v zákoně č. 235/2004 Sb. pojmy daňový dobropis a daňový vrubopis,

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 EKONOMIKA. Ing. Ivana Frantesová

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 EKONOMIKA. Ing. Ivana Frantesová Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 EKONOMIKA Ing. Ivana Frantesová 1 Spotřební daně III/2 VY_32_INOVACE_36 2 Název školy Registrační číslo projektu Název

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Daň z přidané hodnoty 2011 Charakteristika a právní úprava

Více

Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D.

Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. Podnikatel Podnikatel je fyzická nebo právnická osoba, která soustavně podniká. Nezáleží přitom na objemu podnikatelských

Více

Plnění ve vztahu k třetím zemím a DPH (výběr)

Plnění ve vztahu k třetím zemím a DPH (výběr) Plnění ve vztahu k třetím zemím a DPH (výběr) Terminologie vývoz zboží poskytnutí služby zahraničním osobám Česká republika Třetí země dovoz zboží přijetí služby od zahraniční osoby (resp. dle zákona:

Více

DAŇOVÝ SYSTÉM V ČR. Mgr. Ing. Šárka Dytková

DAŇOVÝ SYSTÉM V ČR. Mgr. Ing. Šárka Dytková DAŇOVÝ SYSTÉM V ČR Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5.

Více

OSOBNÍ DOPRAVA. D. daňové právo

OSOBNÍ DOPRAVA. D. daňové právo OSOBNÍ DOPRAVA D. daňové právo 1. Místní příslušnost správce daně, není-li stanoveno jinak, se řídí: a) u fyzické osoby jejím místem pobytu, u právnické osoby jejím sídlem b) u fyzické osoby jejím místem

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, okruh Celnictví

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, okruh Celnictví Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, okruh Celnictví Studijní materiál vytvořila Ing. Iva Labaštová Období vytvoření VM: prosinec 2012 Klíčová slova: celnictví, struktura

Více

Spotřební daně DAŇOVÉ PORADENSTVÍ

Spotřební daně DAŇOVÉ PORADENSTVÍ Spotřební daně DAŇOVÉ PORADENSTVÍ Obsah Úvod Předmět daně Plátce Zdaňovací období Daňové přiznání Splatnost daně Diskuse 2 Nepřímě daně Nepřímé daně odváděné státu plátcem daně Spotřebitel platí v ceně

Více

ové oblasti 19. března 2014. náměstek ministra financí I. náměstek ministra financí

ové oblasti 19. března 2014. náměstek ministra financí I. náměstek ministra financí Opatřen ení v daňov ové oblasti 19. března 2014. náměstek ministra financí I. náměstek ministra financí Nejbližší aktivity Přehled vybraných daňových příjmp jmů STÁTN TNÍHO ROZPOČTU v mld. Kč 2006 2007

Více

NEPŘÍMÉ DANĚ. Seminář Finanční právo II. 3.12.2012 Alice Vykydalová. Irene Geaney

NEPŘÍMÉ DANĚ. Seminář Finanční právo II. 3.12.2012 Alice Vykydalová. Irene Geaney NEPŘÍMÉ DANĚ Seminář Finanční právo II Irene Geaney 3.12.2012 Alice Vykydalová Nepřímé daně - definice Přenáší se na jiný subjekt prostřednictvím ceny (především na spotřebitele) Nepřímé daně univerzální:

Více

243/2000 Sb. ZÁKON ze dne 29. června 2000

243/2000 Sb. ZÁKON ze dne 29. června 2000 Systém ASPI - stav k 3.6.2009 do částky 45/2009 Sb. a 18/2009 Sb.m.s. Obsah a text 243/2000 Sb. - poslední stav textu 243/2000 Sb. ZÁKON ze dne 29. června 2000 o rozpočtovém určení výnosů některých daní

Více

ová reforma a ekologické daně

ová reforma a ekologické daně Ekologická daňov ová reforma a ekologické daně Karel Korba Ministerstvo financí ČR červen 2006 I. Chronologie vývoje v ČR Zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní - titul daně k ochraně ŽP (zákon zrušen)

Více

Téma: Selektivní daně ze spotřeby. Spotřební daně Příklad 1 Jak se nazývá obecně předmět spotřebních daní? Doplňte termín do rámečku.

Téma: Selektivní daně ze spotřeby. Spotřební daně Příklad 1 Jak se nazývá obecně předmět spotřebních daní? Doplňte termín do rámečku. Téma: Selektivní daně ze spotřeby. Spotřební daně Příklad 1 Jak se nazývá obecně předmět spotřebních daní? Doplňte termín do rámečku. Příklad 2 Uveďte u jednotlivých vybraných výrobků nástroje, které stát

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně... 23 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně... 23 1.1.1 Dílčí základy... 23 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů... 27 1.1.3 Procentní

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 5298 Sbírka zákonů č. 382 / 2015 Částka 161 382 ZÁKON ze dne 10. prosince 2015, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Více

Spotřební daně DAŇOVÉ PORADENSTVÍ

Spotřební daně DAŇOVÉ PORADENSTVÍ Spotřební daně DAŇOVÉ PORADENSTVÍ Obsah Úvod Předmět daně Plátce Zdaňovací období Daňové přiznání Splatnost daně Diskuse 2 Nepřímě daně Nepřímé daně odváděné státu plátcem daně Spotřebitel platí v ceně

Více

Daňové změny v roce 2011 aneb plánovaná reforma daňového systému Hospodářská komora České republiky Praha, 19. ledna 2011

Daňové změny v roce 2011 aneb plánovaná reforma daňového systému Hospodářská komora České republiky Praha, 19. ledna 2011 Daňové změny v roce 2011 aneb plánovaná reforma daňového systému Hospodářská komora České republiky Praha, 19. ledna 2011 Ing. Martin Jareš, Ph.D. Ministerstvo financí Obsah prezentace Daňové změny 2011

Více

OBSAH. úvod 9 Přehled změn 12 Účinnosti 24. 1 110ze část První základní UstAnovení 25. 1 4b HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ 25

OBSAH. úvod 9 Přehled změn 12 Účinnosti 24. 1 110ze část První základní UstAnovení 25. 1 4b HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ 25 úvod 9 Přehled změn 12 Účinnosti 24 1 110ze část První základní UstAnovení 25 1 4b HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ 25 1 Předmět úpravy 25 2 Předmět daně 25 2a Vynětí z předmětu daně 26 2b Volba předmětu daně

Více

o spotřebních daních

o spotřebních daních ZÁKON č. 353/003 Sb., o spotřebních daních ve znění zákona č. 479/003 Sb., zákona č. 37/004 Sb., zákona č. 313/004 Sb., zákona č. 558/004 Sb., zákona č. 693/004 Sb., zákona č. 179/005 Sb., zákona č. 17/005

Více

Novela zákona o DPH k 1. 5. 2004

Novela zákona o DPH k 1. 5. 2004 Ing. Hana Čermáková Daňový poradce číslo 3037 Novela zákona o DPH k 1. 5. 2004 Zákon č. 235/2004 ze dne 1. dubna 2004 o dani z přidané hodnoty, kterým je nahrazen zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané

Více

IV. Dovoz zboží. Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

IV. Dovoz zboží. Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. IV. Dovoz zboží Dovoz zboží je definován v 20 ZDPH jako vstup zboží z třetí země na území Společenství. Zboží, které vstupuje na území Společenství se nachází v režimu tranzit. Jestliže je režim tranzit

Více

V případě přijetí úplaty před dnem zdanitelného plnění (záloha) se postupuje podle 37a

V případě přijetí úplaty před dnem zdanitelného plnění (záloha) se postupuje podle 37a DPH k 1.1.2013 Sazby DPH od 1.1.2013 (Zákon 500/2012 Sb.) Základní sazba 21% Snížená sazba 15% Přechodná ustanovení: dodání, odvod a čištění vody, dodání tepla a chladu rozdělení na období dodání elktřiny,

Více

Přednáška č. 7 ZÚČTOVACÍ VZTAHY. Charakteristika zúčtovacích vztahů. Pohledávky z obchodního styku. Závazky z obchodního styku

Přednáška č. 7 ZÚČTOVACÍ VZTAHY. Charakteristika zúčtovacích vztahů. Pohledávky z obchodního styku. Závazky z obchodního styku Přednáška č. 7 ZÚČTOVACÍ VZTAHY Charakteristika zúčtovacích vztahů Pohledávky z obchodního styku Závazky z obchodního styku Charakteristika zúčtovacích vztahů Pohledávky a závazky - převážná část zúčtovacích

Více

ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA. ze dne 29. června 2000

ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA. ze dne 29. června 2000 ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) ze dne 29. června 2000 jak vyplývá

Více

souhlas vlastníka ochranné známky s návrhem na stanovení ceny pro konečného bez č.

souhlas vlastníka ochranné známky s návrhem na stanovení ceny pro konečného bez č. Číslo aktu stanovisko k aplikaci 5 Název stanovisko k aplikaci 64 stanovisko k postupu správce daně při zjištění absence náležitostí daňových dokladů podle 5 prokazujících zdanění vybraných výrobků stanovisko

Více

Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci 10. Úvod 11

Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci 10. Úvod 11 Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci 10 Úvod 11 1 Novela zákona o DPH od 1. 4. 2011 13 1 Oblasti, kterých se týká novela zákona o DPH 19 2 Změny zákona o DPH spočívající ve změně místa

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2009 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Více

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního

Více

Informace klientům k aplikaci režimu přenesené daňové povinnosti platné k 1.4.2015

Informace klientům k aplikaci režimu přenesené daňové povinnosti platné k 1.4.2015 Informace klientům k aplikaci režimu přenesené daňové povinnosti platné k 1.4.2015 V návaznosti na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 v platném znění, dochází počínaje dnem 1. 4. 2015

Více

Daňová soustava. Osnova: 1. Zařazení

Daňová soustava. Osnova: 1. Zařazení Daňová soustava Didaktické zpracování učiva pro střední školy Osnova: 1) zařazení 2) struktura daňové soustavy 3) cíle učiva 4) metodické zpracování učiva 5) daň z příjmů FO 6) daň z příjmů PO 7) DPH 1.

Více

Předmluva 1. Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2. Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4

Předmluva 1. Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2. Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4 Předmluva 1 Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2 KAPITOLA 1 Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4 KAPITOLA 2 Účetní záznamy 5 Význam a podstata

Více

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby Strana 1 P Ř Í J M Y Daně z příjmů fyzických osob v tom: Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti Daň z příjmů fyzických

Více

ZÚČTOVACÍ VZTAHY Charakteristika zúčtovacích vztahů Pohledávky z obchodního styku Závazky z obchodního styku ZÚČTOVACÍ VZTAHY Charakteristika zúčtovacích vztahů Pohledávky a závazky - převážná zúčtovacích

Více

Obchodování s finančními futures a související daňové dopady. Štěpán Karas Jana Antošová 13. dubna 2011

Obchodování s finančními futures a související daňové dopady. Štěpán Karas Jana Antošová 13. dubna 2011 Obchodování s finančními futures a související daňové dopady Štěpán Karas Jana Antošová 13. dubna 2011 Agenda DPH aspekty obchodů s finančními futures na elektřinu Dopady na DPH agendu a vstupy obchodníka

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor Datum 15. 9. 2013 Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze,

Více

Stanovisko k výrobě bylinných extraktů mimo daňový sklad

Stanovisko k výrobě bylinných extraktů mimo daňový sklad Stanovisko k výrobě bylinných extraktů mimo daňový sklad V návaznosti na množící se dotazy daňových subjektů týkající se výroby bylinných extraktů mimo daňový sklad uvádí GŘC k této problematice následující

Více

ZÁKON O ROZPOČT ZÁKON O OVÉM ROZPOČT URČENÍ URČE DANÍ

ZÁKON O ROZPOČT ZÁKON O OVÉM ROZPOČT URČENÍ URČE DANÍ ZÁKON O ROZPOČTOVÉM URČENÍ DANÍ č. 243/2000 Sb. upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů, daně z nemovitostí a daně silniční pro účely tohoto zákona se rozumí:

Více

Podnik a daně. Vysoká škola finanční a správní zimní semestr 2014. Jaromír Stemberg. daňový poradce, člen Komory daňových poradců ČR

Podnik a daně. Vysoká škola finanční a správní zimní semestr 2014. Jaromír Stemberg. daňový poradce, člen Komory daňových poradců ČR Podnik a daně Vysoká škola finanční a správní zimní semestr 2014 Jaromír Stemberg daňový poradce, člen Komory daňových poradců ČR Český daňový systém Český daňový systém Český daňový systém zahrnuje tyto

Více

daně ze spotřeby a majetkové daně

daně ze spotřeby a majetkové daně daně ze spotřeby a majetkové daně Zdanění majetku Možnost osvobození zemědělských pozemků od daně z nemovitostí [ 4 / 1 v)] -pozemky -orná půda, -vinice, -chmelnice, -ovocné sady, -trvalé travní porosty

Více

Tematická oblast: Daňová soustava (VY_32_INOVACE_07_3_EK) Autor: Ing. Hana Volencová. Vytvořeno: březen - prosinec 2013. Anotace: Využití ve výuce:

Tematická oblast: Daňová soustava (VY_32_INOVACE_07_3_EK) Autor: Ing. Hana Volencová. Vytvořeno: březen - prosinec 2013. Anotace: Využití ve výuce: Tematická oblast: (VY_32_INOVACE_07_3_EK) Autor: Ing. Hana Volencová Vytvořeno: březen - prosinec 2013 Anotace: Digitální učební materiály slouží k seznámení se s daňovou problematikou ČR vymezení základních

Více

2. přednáška - 7.3. 2006. Téma: Účtování zásob. 1) Pořízení materiálu nákupem ze zahraničí

2. přednáška - 7.3. 2006. Téma: Účtování zásob. 1) Pořízení materiálu nákupem ze zahraničí 2. přednáška - 7.3. 2006 Téma: Účtování zásob Osnova: 1) Účtování DPH při pořízení materiálu ze zahraničí 2) Pořízení materiálu s poskytnutou zálohou 3) Reklamace materiálu 4) Prodej materiálu 5) Škody

Více

Prolínání celních a daňových aspektů v zahraničním obchodu s Ruskem

Prolínání celních a daňových aspektů v zahraničním obchodu s Ruskem Prolínání celních a daňových aspektů v zahraničním obchodu s Ruskem Mgr. Milan Tomíček Staněk, Tomíček & Partners, s.r.o. Široká36/5, Praha 1, 11000 Tel: +420 221990455 E-mail: tomicek@stanek-tomicek.com

Více

Clo a spotřební daně-selektivní daně ze spotřeby

Clo a spotřební daně-selektivní daně ze spotřeby Clo a spotřební daně-selektivní daně ze spotřeby Clo Nepřímá daň na dovážené zboží Je to též zákonem daná, povinná, nenávratná a neekvivalentní platba Je příjmem centrálního rozpočtu (vstupem do EU 75%

Více

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah

Více

402/2010 Sb. ZÁKON ze dne 14. prosince 2010, ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů

402/2010 Sb. ZÁKON ze dne 14. prosince 2010, ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů 402/2010 Sb. ZÁKON ze dne 14. prosince 2010, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných

Více

Při poskytování stravovací služby je místem plnění místo, kde je tato služba skutečně poskytnuta.

Při poskytování stravovací služby je místem plnění místo, kde je tato služba skutečně poskytnuta. 1-110_DPH_2014_Sestava 1 25.3.14 13:49 Stránka 11 M í S to p l n ě n í 3051 3054 Slovenská společnost (plátce daně) nakoupí pro své zaměstnance deset vstupenek na představení do divadla v Čr. divadlo vystaví

Více

Daňový kalendář. 3. březen (pondělí) 10. březen (pondělí) 11. březen (úterý) 14. březen (pátek ) 17. březen (pondělí) 18.

Daňový kalendář. 3. březen (pondělí) 10. březen (pondělí) 11. březen (úterý) 14. březen (pátek ) 17. březen (pondělí) 18. Daňový kalendář 3. březen (pondělí) Daň z příjmů Podání vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2007 10. březen (pondělí) Pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek

Více

II. Návrh. VYHLÁŠKA ze dne 2015,

II. Návrh. VYHLÁŠKA ze dne 2015, II. Návrh VYHLÁŠKA ze dne 2015, kterou se mění vyhláška č. 202/2014 Sb., o způsobu výpočtu nároku na vrácení daně z minerálních olejů zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské

Více

OBECNÍ ÚŘAD Dolní Krupá

OBECNÍ ÚŘAD Dolní Krupá OBECNÍ ÚŘAD Dolní Krupá Směrnice o zabezpečení zákona č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů Obec: Dolní Krupá Adresa: 582 71 Dolní Krupá 55 Směrnici zpracoval:

Více

Manažerská ekonomika Daně

Manažerská ekonomika Daně DANĚ (zkouška č. 5) Cíl předmětu Učivo se zaměřuje na komplexní zobrazení daňového systému České republiky a na základní konstrukční prvky a přístupy k přímým a nepřímým daním. Dále jde o objasnění systému

Více

INFORMACE. Oprava základu daně a výše daně a oprava výše daně v jiných případech 42-43 - od 1. 4. 2011

INFORMACE. Oprava základu daně a výše daně a oprava výše daně v jiných případech 42-43 - od 1. 4. 2011 INFORMACE Oprava základu daně a výše daně a oprava výše daně v jiných případech 42-43 - od 1. 4. 2011 1. Hlavní změny při opravě základu daně a výše daně a při opravě výše daně v jiných případech Od 1.4.2011

Více

Nařízení vlády č. 317/2012 Sb., kterým se stanoví formulář dokladu o původu některých druhů lihu, destilátu a některých druhů lihovin, se zrušuje.

Nařízení vlády č. 317/2012 Sb., kterým se stanoví formulář dokladu o původu některých druhů lihu, destilátu a některých druhů lihovin, se zrušuje. Přehled nejdůležitějších právních předpisů vyšlých ve Sbírce zákonů v období červenec září 2014 z pohledu podnikatelských aktivit OSVČ a obchodních společností Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu

Více

Zákon č. 174/1968 Sb.

Zákon č. 174/1968 Sb. Zákon č. 174/1968 Sb. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 575/1990 Sb., zákonem č. 159/1992

Více

Věc: Novela zákona o SPD nová ustanovení vztahující se k tabákovým výrobkům

Věc: Novela zákona o SPD nová ustanovení vztahující se k tabákovým výrobkům Č. j.: 60470-2/2014-900000-231 Věc: Novela zákona o SPD nová ustanovení vztahující se k tabákovým výrobkům Ke znění zákona účinnému dne: 1. 12. 2014 Doplňuje/mění předchozí zveřejněná stanoviska: žádné

Více

Nakládání s odpadními oleji komentář k přiloženému schématu

Nakládání s odpadními oleji komentář k přiloženému schématu Nakládání s odpadními oleji komentář k přiloženému schématu Obecný úvod do problematiky Podmínky nakládání s vybranými výrobky podléhajícími spotřební dani (tedy i minerálními oleji) na daňovém území České

Více

Program záruk pro malé a střední podnikatele ZÁRUKA (záruky za úvěry pro malé podnikatele)

Program záruk pro malé a střední podnikatele ZÁRUKA (záruky za úvěry pro malé podnikatele) Program záruk pro malé a střední podnikatele ZÁRUKA (záruky za úvěry pro malé podnikatele) Navrhovatel programu: Ministerstvo průmyslu a obchodu (www.mpo.cz) Poskytovatel podpory: Českomoravská záruční

Více

OBSAH EDITORIAL...10. Zákon o daních z příjmů s komentářem...11 Úvod... 11

OBSAH EDITORIAL...10. Zákon o daních z příjmů s komentářem...11 Úvod... 11 OBSAH EDITORIAL..........................................................10 Zákon o daních z příjmů s komentářem...................................11 Úvod..............................................................

Více

Úvod do potravinářské legislativy. Dovozy a vývozy. Kamila Míková

Úvod do potravinářské legislativy. Dovozy a vývozy. Kamila Míková Úvod do potravinářské legislativy Dovozy a vývozy Kamila Míková Dovozy a vývozy EU volný obchod - uznávání certifikátů, značek, atestů - společné obchodní standardy - upravují Nařízení Evropské komise

Více