Adventisté a problematika pornografie

Transkript

1 Adventisté a problematika pornografie V Adventu č. 2 jsme se věnovali tématu Adventisté a problematika pornografie. V tištěné verzi časopisu jsme přinesli zkrácenou verzi odpovědí na následující otázky. Ty jsme položili několika adventistům z různých profesí. Protože jsou odpovědi velmi zajímavé, přinášíme je nyní alespoň v elektronické podobě v plném znění. red Roman Mach - kazatel, vyučuje na Teologickém semináři systematickou teologii a etiku Ve slově pornografie zaznívá řecké porneia, tedy termín, zastřešující sexuální nemorálnost v širším smyslu. Typicky si zde představíme odhalení a zachycení nahoty v sexuálním kontextu, odhalení sexu. Pornografie v plném slova smyslu však u tohoto odhalování sexu nezůstává, vždy jej ještě dále snižuje a redukuje má tedy své další cíle a souvislosti. Sex je v ní zcela oddělen od svého zdravého kontextu odpovídajících vztahů, intimity, hranic, zázemí manželství. Pornografie bývá úzce spojena s agresivitou, vulgárností, překračováním všech myslitelných hranic, odhalením ošklivosti. Ona záplava dostupných materiálů také není o nějaké výchově, pokroku či svobodě, nýbrž o penězích, je to byznys. To vše se nemusí dít pouze graficky, ale také slovně, tedy i literatura se stejným obsahem, cílem a kontextem je pornografií. Také značná část reklamních billboardů, fotografií a obrázků u nás dnes vyznívá jako lehká pornografie. Na druhé straně ne každé odhalení je automaticky pornografií. Například umělecké a estetické ztvárnění krásy těla aniž bych teď hodnotil jeho správnost či morálnost nemá nutně ony zmíněné cíle a souvislosti a nepatří tedy rozhodně do stejného šuplíku. Pochopitelně není žádný důvod si to myslet, to by naopak byla docela zaručená cesta k velkým problémům. Platí zde podobný princip jako u sexuální tematiky vůbec: je třeba o těchto věcech decentně a přiměřeně hovořit, informovat, zpřístupňovat informace navzdory přirozeným rozpakům, jinak budou tiše narůstat a tikat velké problémy. Ignorovat celý problém je jeden extrém; neúměrně jej dramatizovat, pohoršovat se nad ním, skandalizovat jej nad jiné, vyhýbat se jeho vyslovení, to vše je také extrém, a to neméně škodlivý. Pornografie odkrývá to, co má být zakryto, a dovoluje, ba povzbuzuje to, co není dovoleno, čímž mate a odstraňuje důležité hranice a normy v této oblasti života. Sex mimo kontext, bez lásky a manželského zázemí, ztráta hranic a odpovědnosti, tam to začíná. Jak už jsem zmínil, pornografie se navíc nezastavuje jen u vystavení nahoty, sexu a vášně, nýbrž nabízí zároveň všechen ten kontext neslušnosti, agresivity a vulgarizace. Nemění se zde pouze pohled na sex a morálku mění se i pohled na člověka, jeho vztahy a hodnoty v životě. Zobrazo- 1

2 vaná osoba se stává sexuálním objektem člověk je zde vyňat ze všech ostatních souvislostí reálného života a velice snížen. Od sedmdesátých let, kdy se pornografie začala v západních zemích rozrůstat do dnes známých rozměrů, se také ve společnosti více diskutuje. V těchto diskusích mezi obhájci a odpůrci pornografie se opakovaně objevuje argument o její společenské neškodnosti a možnosti léčebného využití. Dnes existují studie, které nepotvrdily jedno ani druhé pornografie má společenské důsledky a může negativně ovlivnit sexuální reakce jednotlivců. (Atkinson, D. J., a David H. Field, editoři: New Dictionary of Christian Ethics and Pastoral Theology, Downers Grove: IVP, 1995, str. 676) Další kapitolou je zde riziko závislosti, které nesmíme podceňovat. Pornografii konzumují zákazníci obojího pohlaví, muži i ženy jsou sexuální bytosti, tradičně však velmi převažují muži. Nicméně závislosti sexuálního typu existují i u žen. ( How the Church Can Help, Advetist Review, Special Issue: Adventists and Addiction, July 31, 2003, str ) Více o tomto rozdílu nevím. Zajímavé ale je, že ne vše ve společnosti se sune pouze negativně. Statistický průzkum v letech 1993 a 1998 např. ukázal, že se mezi dotázanými muži i ženami výrazně zvýšilo procento těch, kdo k pornografii a její dostupnosti vyjádřili záporný postoj. (Weiss, Petr a Jaroslav Zvěřina: Sexuální chování v ČR situace a trendy, Portál 2001, str. 105) 2 Jaké může mít důsledky, když se Zde patří odpověď dětským psychologům, navíc hodně záleží na tom, o jaký materiál a věk dítěte by se jednalo. Domnívám se, že výsledek se může pohybovat od drobného incidentu až po narušení morálního a psychického vývoje dítěte a formování jeho vztahu k sexualitě. Znovu ale platí: zahlédne-li dítě obrázek či časopis, klidné, moudré a informované rodičovské slovo udělá mnohem více než neúměrné zděšení či drama nad celou věcí. Může u křesťana existovat závislost Neuvěřitelná dostupnost pornografického materiálu (ne pouze v knize, časopise, TV, ale např. po internetu), možnost naprostého soukromí a anonymity ve spojení se schopností přinést okamžité vzrušení a silné podněty tato kombinace dodává pornografii v dnešním podání velký potenciál pro vznik závislostí. To vše se může sejít s dalšími okolnostmi, jako je nedostatek zdravé intimity, zraňující záležitosti minulosti nebo třeba i specifická únava, plynoucí z nesnadné práce s lidmi. Někdy se v této souvislosti dovídáme, že ten či onen známý duchovní má problém s pornografií... Jako kazatelé bychom tedy měli vnímat toto riziko nejen ve svém okolí, ale osobně. Stres a únava nás činí zranitelnými. pornografii, resp. se jí hodně zabývá, jak je možné zbavit se této závislosti? Může mu nějak pomoci kazatel, sbor, církev? Veškerá tématika sexuality má silný emocionální náboj nejen pro dotčenou osobu, ale i pro její okolí. Proto si nemyslím, že by věřící s tímto problémem měl svou situaci zveřejnit ve sboru či větší skupině

3 lidí. Někteří velmi pravděpodobně nebudou připraveni zaujmout adekvátní postoj k věci a pomáhat přiměřeným způsobem, mohou však být zaskočeni, pohoršeni... Americké zkušenosti v těchto případech spíše hovoří o důležité roli partnera v odpovědnosti. Jedná se o blízkého přítele (v případě ženy o přítelkyni), který má dotyčného rád, rozumí mu, k jeho problému má však zároveň zdravý postoj před Bohem ( mám tě rád, ale musíš toho nechat ) a přijme roli toho, kdo mu bude od této závislosti pomáhat. Takový člověk musí vědět, že závislost často neumírá ze dne na den, že na této cestě musí očekávat dílčí úspěchy i selhání. Postižený tím získává někoho, kdo o něm ví, komu může každý den bezpečně říci, jak dnes zvítězil či prohrál, s kým se modlí, a nezůstává na to z lidského hlediska sám. Tento partner přitom svého přítele nenechá utápět se v pocitech provinilosti a sebeodmítání. Pokud si závislý už více či méně vytvořil zaběhaný vzorec chování, bude obvykle zapotřebí určitého času k pravidelnému osobnímu setkávání, jasného vymezení cíle, disciplíny, osobního vedení, chvil nad Písmem a modliteb. (Pro popis konkrétního případu viz např. P. Powell: Pornography: The Journey to Healing, Ministry, March 2004, str ) Závislosti navíc zpravidla nevyrůstají z ničeho, nýbrž tam, kde v životě něco důležitého chybí či přebývá pomoc tedy nespočívá pouze v samotném zanechání toho negativního, ale také v nalezení toho dobrého, co předtím scházelo, nebo břemen minulosti, která si člověk nese životem, aniž by si to předtím uvědomil. Kromě takového partnera ve vedení k odpovědnosti si dovedu představit stmelenou malou skupinu věřících, která by podobnou úlohu mohla zvládnout také, má-li vybudovány dostatečně blízké vztahy a stabilní zdravé postoje. V době, kdy tento problém v naší zemi narůstá, je třeba, abychom o něm byli informováni a učili se pomáhat, a to na úrovni kazatelů i laiků. Jen tak budeme mít větší jistotu, že ten, kdo dnes bojuje se závislostí jemu samotnému velmi trapnou, najde zítra někoho, kdo mu bude umět vlídně pomoci. Nezapomeňme také, že samotné odsouzení zlé věci ještě nikoho nevyléčilo. Josef Slowík - vyučuje na Západočeské univerzitě v Plzni, je speciálním pedagogem v Ústavu sociální péče pro mentálně postižené v Mnichově Ve slovnících se nejčastěji setkáváme s definicí pornografie jako tvůrčího díla bez umělecké hodnoty, které nemá jiný smysl, než pouze stimulovat sexuální touhu (zpravidla bývá odlišována od erotiky charakterizované jako emocionálně výrazný a umělecky hodnotný produkt intimní povahy). Standardně je pojmem pornografie označováno jakékoliv zveřejňování ryze sexuálního obsahu v té nejhrubší podobě, navíc zpravidla jako komerčního produktu (coby výtvoru tzv. sexuálního průmyslu). Netýká se to pouze obrazových forem (tedy časopisů, fotografií, kreseb, videa), pornografie má také svou literární podobu a vlastně vždy velmi brzy pronikla do nových médií všeho druhu. Definování pornografie je ale ve skutečnosti velmi složité a má silné propojení na takzvanou konvenční morálku společnosti, takže leccos z toho, co bylo považováno ještě před 100 lety za pornografické, může dnes působit jako naprosto běžné a nijak pohoršující. Zatím je pornografie ve většině spo- 3

4 lečností pokládána za nestandardní prvek a alespoň částečně je její šíření regulováno, ale tolerance se zvolna zvyšuje. Existuje proto riziko, že hranice pojmu pornografie se i v naší mysli pomalu, ale jistě posouvají nezdravým směrem. Existuje ovšem také riziko opačného extrému že v zájmu zachování čistoty hodíme do jednoho pytle s pornografií i veškeré přirozené a zdravé projevy lidské sexuality a za pornografické dílo pak budeme považovat každou zmínku o ní třeba i biblickou Píseň písní. Obecně lidsky rozhodně ne více než kdokoliv jiný. Vidím tu ale několik zvláštností, které mohou postoje věřícího člověka k pornografii do značné míry určovat nebo korigovat. Aktivní křesťané včetně adventistů se pohybují v prostředí s jasně vyhraněnými pohledy na pornografii (podobně jako na některá další témata), víceméně s jasně antipornografickým programem, a z různých důvodů je proto pro ně téměř naprosto nemyslitelné veřejně vyjádřit pozitivní vztah k pornografickým materiálům, i kdyby se jimi ve skutečnosti v nejtajnějším soukromí zabývali. To zní možná hodně pokrytecky, ale skutečnost nemusí být tak jednoznačná. Člověk s podobným problémem totiž nemusí mít pouze strach a obavy z ostudy, odsouzení a zavržení ze strany církevního společenství; pocit studu, viny a nevhodnosti jeho jednání v něm může být vyvolán samotným dotekem křesťanské zvěsti a jejím silným morálním nábojem (včetně protipornografické argumentace), který vlastně jako pozůstatek křesťanské historie zůstává zatím přítomen i v celé naší společnosti (proto není pornografie dosud pokládána za něco úplně normálního), ovšem zdaleka už ne v tak silné a zásadní podobě. 4 A pak je tu ještě další aspekt: nevysvětlitelná Boží moc, která dokáže člověka přivést k takovému vnímání sexuality, že pornografie pro něj ztrácí svou přitažlivost a sílu, zkrátka přestává na něj silně působit. Tady by se možná dalo o určité získané imunitě hovořit (možná dokonce po fyzické stránce, protože velkou roli v této oblasti hrají hormony, a Bůh tedy musí pracovat i s naším tělem). Je to ale imunita stejně křehká, jako samotná svoboda člověka. O to se vedou spory, byla prováděna i řada průzkumů a výzkumů (mnohdy jednostranně zaujatých, a tedy málo spolehlivých), které se pokoušely zjišťovat, do jaké míry může pornografie podněcovat u svých konzumentů vznik sexuálních deviací, agresivní chování nebo dokonce kriminalitu. Ovšem jednoznačně nebylo prokázáno prakticky nic; sama o sobě totiž pornografie ani žádné důsledky mít nemůže. Všechno se odehrává až v člověku-konzumentovi, v jeho mysli, a to už je velmi individuální. Co jednomu z nás připadá odporné, to druhého až magicky přitahuje. Ten druhý se samozřejmě ocitá v nebezpečí, že se začne k tomuto pro něj fascinujícímu zážitku vracet a pracovat s ním ve své fantazii. Postupně to může vést k častějšímu vyhledávání pornografických materiálů a nakonec třeba až k silné závislosti, která vzniká poměrně snadno a rychle. Počáteční pocit viny a vnitřní konflikty jsou překonávány a postupně se posouvají hranice citlivosti na silnější podněty. Důsledky mohou být samozřejmě velice různorodé, ale obecně platí, že takový člověk začíná vnímat sexualitu stále více především jako záležitost tělesnou a vytrácí se mu její duševní a duchovní rozměr. Pornografie u něj podněcuje tělesné uspokojování, nikoliv vztah. I když si

5 to uvědomuje, mnohdy sám neví, jak z toho ven a může se ocitat ve stavech zoufalých pocitů bezmocnosti, pro které nemá řešení, protože se o nich nemá s kým sdílet a většinou se bojí nebo stydí o nich komunikovat. Podle moderních zjištění je názor, že ženy jsou méně sexuálně vnímavé než muži, spíše mýtus. Celý problém je v tom, že ženy sexualitu jinak prožívají, reagují na jiné podněty než muži. Zatímco pro ženu jsou důležitá slova, něžné doteky, vůně a především emocionálně silný vztah, pro muže je nejdůležitějším sexuálním smyslem zrak, hned po něm pak sluch. Z toho důvodu je muž obrazovou pornografií výrazně lépe oslovitelný což potvrzuje i naprostá většina pornografické produkce. Ženy zase velice snadno podlehnou romanticky laděným příběhům, které pro ně mají podobný účinek, jako pornografická fotografie pro muže. Základní rozdíl je tedy v přirozeném vnímání sexuality u mužů a žen vůbec to neznamená, že by ženy byly vůči pornografii naprosto imunní a že by muži naopak nepotřebovali ke zdravému prožívání své sexuality city a vztah. Každý člověk se v tomto směru musí hledat, urovnávat si hodnoty a koneckonců třeba i zápasit s určitými sklony. Každý má trochu jiné a jinak intenzivní sexuální potřeby, a netýká se to jenom rozdílů mezi muži a ženami. Jaké může mít důsledky, když se Je nepochybné, že nesrovnatelně horší než u dospělých. Dokonce i trestní zákon počítá v takovém případě s rizikem mravního narušení dětí a mládeže a ideálně by se k dětem neměly podobné materiály vůbec dostat. Realita je samozřejmě trochu 5 jiná, ale v tom bych neviděl úplnou tragédii, pokud to není první a nejvýraznější informace, kterou dítě k tématu sexuality dostává. V dětství a dospívání je osobnost člověka mimořádně citlivá na jakékoliv sociální, emocionální a vztahové podněty, tvoří se charakterový základ, silně se rozvíjí citová výbava, řešíme si v tomto období vztah k vlastnímu tělu i k druhému pohlaví možná si toho jako dospělí (rodiče, učitelé apod.) ani nepovšimneme, ale velmi jednoduše se dá něco pokazit a následky zůstanou na dlouho, ne-li na celý život. Všechno ukazuje na to, že setkání s pornografií je nejvíce nebezpečné pro děti a dospívající mladé lidi, s nimiž před touto zkušeností nikdo o sexu příliš nekomunikoval, kteří mají málo solidních informací anebo pocházejí z prostředí, kde je téma sexuality silně tabuizováno. Toto riziko se křesťanských rodin i církevního společenství rozhodně může týkat ovšem zatímco dostupnost pornografických materiálů lze ovlivnit jen velmi obtížně, sexuální výchova nabízí široce otevřený prostor, který nevyužíváme prakticky vůbec. Pokud se dítě nedozví nic v rodině a nenarazí na osvíceného a citlivého učitele, může se mu stát pornografie učebnicí sexuálního chování. Církev určitě nemůže aktivně zasahovat do intimních záležitostí jednotlivců, ovšem na druhou stranu má i tady co nabídnout. Sexualita je pro mladé lidi téma vždycky zajímavé a mají v něm bezpočet otázek, na které hledají odpovědi. Chceme-li prosazovat takové zásady, které je mohou chránit od promiskuitního jednání, budou je motivovat k předmanželské sexuální zdrženlivosti a třeba i omezit riziko vzniku závislosti na pornografii, musíme jim nabídnout kvalitní a zajímavou argumentaci a nejlépe i programy rozvíjející citové prožívání, odpovědnost v partnerském vztahu a schopnosti vyjadřovat svou se-

6 xualitu (včetně komunikace o intimních tématech) nejen otevřeně a svobodně, ale zároveň také citlivě a kultivovaně. Když se kazatel snoubenců těsně před svatbou s ostychem ptá na jejich dosavadní intimní soužití, je to velmi málo a velmi pozdě. Může existovat u křesťana závislost Určitě může, protože existuje. Křesťan je jenom člověk a žádný člověk není bez problémů. Stejně, jako má někdo potíže s alkoholem, kouřením anebo třeba se závistí či nesnášenlivostí (abychom nejmenovali pouze typicky neadventistické neřesti), může mít křesťan problém i s pornografií. V dnešní době je navíc riziko vzniku závislosti na pornografii neobyčejně vysoké, protože s rozšířením nových médií typu internetu je dostupnost materiálů všeho druhu takřka bezproblémová a současně velmi levná, navíc je tu zaručena téměř absolutní anonymita a diskrétnost (nikdo neuvidí, jak si kupujete časopis nebo videokazetu apod.), což je třeba právě pro křesťana s tímto problémem samozřejmě mimořádně důležité. Právě bezbariérový přístup k čemukoliv je nesmírně lákavý a je tím ohroženo obrovské množství lidí (včetně dětí!), kteří by si jinak pornografické materiály patrně neopatřovali. Webové stránky s erotickým a pornografickým obsahem patří na internetu k nejnavštěvovanějším a v tomto neskutečném (virtuálním) světě je možné opravdu všechno i to, co je ve skutečnosti nereálné. Virtualita navíc budí dojem nezávaznosti, ačkoliv může mít na uživatele obrovský vliv. Cybersex (jak se tomuto fenoménu říká) se pro některé jedince může dokonce stávat náhradou skutečného partnerského vztahu a to už je velmi nebezpečné vybočení z reality. Možná někoho napadne otázka, zda je křesťan experimentující s pornografií 6 vůbec ještě křesťanem; jakékoliv prohřešky spojené s oblastí sexuality jsou totiž zvláště v prostředí církve hodnoceny mimořádně přísně a nekompromisně (možná také často ne úplně spravedlivě, protože o detailech se moc nemluví, a máme-li málo informací, nelze věci posuzovat dost objektivně). Oblast sexuality je tu stále ještě hodně tabuizovaná a neschopnost otevřeně o ní komunikovat vzbuzuje právě určitou tendenci ke zjednodušujícím a jednostranným postojům a hodnocením, které nejenže nikomu nepomohou, ale jsou zřetelným projeven nezdravé rigidity, tedy jakési zatvrdlosti vztahů mezi námi. pornografii, resp. se jí hodně zabývá, jak je možné se zbavit této závislosti? Může mu nějak pomoci kazatel, sbor, církev? Považoval bych vlastně za úspěch už to, že se takový člověk rozhodne věc řešit a někomu ze sboru nebo dokonce kazateli se svěří, případně že si někdo takového problému u svého bratra nebo sestry povšimne a dokáže ho správně rozpoznat. V takovém případě je pomoc a podpora možná a rozhodně musí být založena na naprosté důvěře a otevřenosti v rámci přátelského vztahu. Každé závislosti je možné se zbavit, ale vždycky musí být nabídnuto něco místo oné drogy musí zkrátka nastoupit silná motivace, která stimuluje vůli. Rozhodně to nebude lehké (někdy si to třeba vyžádá i vyhledání odborné pomoci psychologa apod.) osobně jsem přesvědčen, že sexualita je jeden z nejkrásnějších, a zároveň nejsilněji zneužitých Božích darů člověku. Je důležité vědět, že sexuální potřeby jsou naprosto normální a přirozené a každý člověk se s nimi musí nějak vypořádat. Jejich intenzita je u různých lidí v různých situacích a v různých obdobích života různá,

7 ale nikdy zcela nezmizí a ani by to nebylo žádoucí jsou obohacením života a mají svůj dobrý smysl. Je zbytečné pokoušet se je naprosto potlačit a nereagovat na ně to není řešení, jenom oddálení další vlny jejich projevů. Pokud je to aspoň trochu možné, viděl bych řešení v kvalitním a trvalém partnerském vztahu, v dobrém manželství. Takový vztah se musí budovat a udržovat, včetně sexuálního soužití, které v něm má svoje důležité místo, nikoliv ale místo nejdůležitější. Tam, kde to možné není, se dají nalézt rozhodně lepší řešení, než je využívání pornografie. Křesťan chycený do pasti závislosti třeba na internetové pornografii si jen těžko pomůže sám, zároveň ale bude mít nejspíše problém najít natolik spřízněnou duši, které by se snadno odvážil svůj problém svěřit a požádat o podporu lidskou i duchovní (třeba o modlitby atd.). Takový člověk totiž do velké míry virtuálním světem přímo žije, pomoc a podporu v něm ovšem v podstatě nenachází. Proto se skupina křesťanů s touto zkušeností rozhodla mezeru v internetové síti zaplnit a vznikly tak dokonce speciální stránky nabízející solidní informace a osvědčenou podporu pro ty, kdo by se rádi své závislosti na pornografii zbavili a sami to nedokážou. Kromě jiného si může uživatel například zdarma stáhnout do svého počítače malý program, který automaticky odesílá na zvolenou ovou adresu (nejspíše někoho z nejlepších přátel) seznam navštívených webových stránek jde tedy o jakési dobrovolné svolení k vnější kontrole nad tím, co si takto závislý člověk na internetu prohlíží, a tato kontrola pak funguje jako dobrá motivace k sebezapření (vlastně se tím řeší ona problematická anonymita internetu, která s sebou přináší velké pokušení). Nejširší možnosti a zároveň i největší dluh ze strany církve, sborů a kazatelů stále vidím 7 v cílené prevenci a především určité sexuální výchově. Pokud se budeme učit komunikovat i o velmi intimních oblastech našeho života bez strachu a předsudků, může to být pro leckoho ochrana před sklouznutím k vyhledávání a konzumování pornografie jako náhražkové formy vyjádření svého zájmu o téma sexuality, zároveň nám to ale také pomůže stávat se společenstvím propojeným opravdu hlubokými a důvěrnými vazbami tak by tomu koneckonců v dobrých sourozeneckých vztazích mělo být. Petr Činčala - věnuje se misijním projektům Zatímco se běžně pod pojmem pornografie rozumějí obrázky vystavující intimní části těla, pornografie je ve skutečnosti jakákoli představa nebo předmět, který vyvolává chtivou, smyslnou reakci. Sexuální předmět lze udělat z čehokoli, například i klika u dveří může být použita k vytvoření sexuálních představ. Stejně tak může osoba nebo části těla osoby sloužit k sexualizaci. Voják se vrátí z procházky na dvoře kasáren, kde v jednom místě bylo skrz plot vidět ven. Ačkoliv se venku nic zvláštního nedělo kromě toho, že po chodníku šla mladá dáma, voják ve své fantazii viděl úplně jiný obraz, o kterém pak vyprávěl ostatním vojákům. Pornografie začíná v mysli. Největší a nejaktivnější sexuální orgán, který člověk má, je mozek. Z Ježíšových slov je jasné, že sexuální nemravnost nezahrnuje pouze vlastní fyzický kontakt, ale pouhé pomyšlení na něj. Jen pohled na jiného člověka nebo dokonce na obrázek druhé osoby stačí k tomu, aby se uvedl do pohybu a gradoval

8 cyklus sexuální závislosti. Do forem pornografie patří také sexuální slídičství, v němž se interní sexuální fantazírování přenáší i na něco nebo někoho, kdo zjevně není vyzývavý. Například muž může mít ženě za zlé, že ho svádí, když zvedá své paže nad hlavu, aby se protáhla, nebo když vyndá své nohy ven z auta, aby vystoupila. Neznám žádné výzkumy u nás, ale domnívám se, že imunní nejsou. Někteří odborníci se domnívají, že čím konzervativnější, tím méně imunní mohou křesťané být vůči závislosti na pornografii a jiným sexuálním problémům. Ve striktním prostředí je pornografie obklopena tajemstvím nebo mystifikací, protože je to zakázáno, a proto se také o tom ani nemluví. Ne nadarmo se říká, že zakázané ovoce nejvíc chutná. Je třeba vzít v úvahu to, že lidé, kteří mají historii sexuálního či jiného zneužití, jsou zranitelnější vůči jakýmkoli druhům závislosti. Sebeuspokojování přichází v mnoha formách. Rád bych v této souvislosti upozornil, že může platit, pokud někdo velmi ostře vystupuje proti zlu pornografie, sexuality atd. a věnuje hodně energie vystupování proti tomuto zlu, může se jednat o způsob jeho reakce. Taková osoba může být zapletena do té samé věci, proti které horlí. I když nejsou prokázané žádné důsledky u člověka závislého na pornografii, přesto průzkum ukazuje, že může dojít ke změnám v neurochemii mozku. Často jsou tyto aktivity provozovány, aby se člověk vyhnul negativním pocitům jako stres, smutek, žal, ztráta, odmítnutí, pocit méněcennosti, selhání atd. 8 Důsledky se mohou dostavit v případě vypěstování závislosti. Podobně jako u jiných forem závislosti, to co stačí k uspokojení jednou, už příště nestačí. Závislost na pornografii nutí člověka posouvat hranice, propadat hlouběji za cílem sebeuspokojení. Použití pornografie je způsob, který pomůže závislé osobě, aby se cítila milována, silná a snad i žádaná. Dívání se na pornografii se stane posedlostí a převezme kontrolu nad životem. Zvyšuje se frekvence a čas strávený nad pornografií a během času se stupňuje k riskantnějším a degradovanějším formám. Pocit hanby a viny z dívání se na porno vede k opětovnému dívání se na porno, aby došlo k úlevě z pocitu hanby a viny. Tak pokračuje začarovaný kruh. Mezi muži a ženami všeobecně je rozdíl. Muži jsou stimulováni vizuálně. Obecně ženy nejsou tak nadšené pornografickými obrázky, i když existují výjimky. Ženy reagují spíše na vztahové podněty. Jaké může mít důsledky, když se Dítě v raném věku vnímá sexuální podněty jinak než v dospívání a dospělosti. U dětí existuje zvědavost a rodiče by měli být opatrní v tom, aby nezahalovali oblast sexuality tajnůstkářstvím. Podněty zvenku přijdou stejně, a to může v jejich myslích vyvolat chaos. Když děti k tomu dozrají, je dobré, aby jim rodiče podali vysvětlení, které jim pomůže srovnat si věci v hlavě a podle toho se i zařídit ve vztahu k pornografii. Může u křesťana existovat závislost Ano. Je to problém. Před několika lety se kazatel CASD ve Spojených státech, který

9 byl zapojen do NETu 98, přiznal k závislosti na pornografii. Jeho příběh se objevil v časopise TIME a v televizi. Momentálně se léčí a rozvíjí program pro jiné kazatele. Ve sborech se o sexu moc nemluví a lidé tedy jsou v těchto otázkách často uzavření. Olga a Jiří Benešovi Jiří Beneš vyučuje na Husitské teologické fakultě a na Teologickém semináři pornografii, resp. se jí hodně zabývá, jak je možné zbavit se této závislosti? Může mu nějak pomoci kazatel, sbor, církev? Domnívám se, že v této oblasti kazatel, sbor, církev nejsou vybaveny tak, jak by bylo potřeba. Závislost na pornografii se podobá kterékoli jiné závislosti a potřebuje léčbu jak duchovní, psychologickou, tak i emocionální. Léčba v této oblasti je velmi obtížná, protože je to jednu z nejdůvěrnějších (nejosobnějších) závislostí. Je nutné získat lepší porozumění v této oblasti. Potřebujeme se naučit vyjít vstříc těm, kteří se pohybují v začarovaném kruhu viny a hanby a nemohou požádat o pomoc. Osvědčenou pomůckou je program 12 kroků pro léčbu ze závislosti všeobecně. Používají ho např. anonymní alkoholici. Tento program lze přizpůsobit pro specifické potřeby. Sbor Ricka Warrena, autora knihy Proč jsme vůbec tady? nabízí pomoc na webové straně lidem, kteří mají problém závislosti. Velkou pomocí na půdě sboru může být také skupinka osobního růstu (SOR) nebo skupinka působící změnu (SPZ). Jedná se o pravidelné setkávání dvou nebo tří osob stejného pohlaví, kde se duchovní partneři vzájemně zodpovídají jeden druhému za svůj duchovní růst, modlí se spolu a podporují se. Pro více informací, obraťte se na vedoucího misie nebo na následující y: j.tomas@tiscali.cz, marves@quick.cz, petrcin@volny.cz, pimekpetr@volny.cz. 9 Pornografie je výraz složený ze dvou řeckých slov: PORNEIA a GRAFÉ. PORNE- IA znamená smilnění i modlářství. Sloveso PORNEIN = oddávat se modlářství. Odvozená substantiva: nevěstka, kněžka (fem.) a smilník (mask.). GRAFEIN znamená psát, popsat, zaznamenat, kreslit. Pornografie je tedy doslova popis smilnění, popis chování nevěstky a prostituta. Záznam je možno provést slovem či obrazem. Cílem je patrně ukazováním genitálií či sexuálních aktivit fascinovat (ovládnout mysl či emoce) a vyvolat živočišnou reakci (vzrušení). Zajímavé je, že původně jde o náboženskou aktivitu určité náboženské prožitky jsou s těmi, které vyvolává pornografie, velmi blízké. Nikoli. Myslím, že jen negativní: probouzí živočišné (animální, pudové) chování, pomáhá ztrácet cudnost a úctu k druhému člověku (jej snižuje jen na nástroj rozkoše), zkresluje partnerský vztah a zabraňuje rozvíjení (realizování) tohoto vztahu. Nevím. Ženy jsou prý citlivější na akustický vjem, kdežto muži na vizuální.

10 Jaké může mít důsledky, když se Vzhledem k tomu, že dítě nemá vybudované obranné bariéry ani systém hodnot, napomáhá jeho vnitřnímu rozpadu patrně mnohem rychleji proces znečištění duše a ztráta vlastní důstojnosti i úcty k druhému je tak urychlen. Může u křesťana existovat závislost Samozřejmě. pornografii, resp. se jí hodně zabývá, jak je možné zbavit se této závislosti? Myslím, že jen odbornou psychiatrickou léčbou. Svou roli mohou sehrát důvěrní přátelé, partneři, životní otřes, možná určitá vhodně motivovaná sebekázeň, možná hluboká náboženská (očistná a osvobozující) zkušenost (víra). Může mu nějak pomoci kazatel, sbor, církev? Myslím, že nikoli závislý většinou svůj stav tají a nábožensky motivovaná mravoučná ponaučení (či tlak) nemají valného smyslu. Jaroslav Slavíček lékař, odborný garant Rekondičních pobytů NEWSTART Jde o literární nebo výtvarný brak necudného obsahu (viz slovník cizích slov). Vzniklo z řeckého pornei zneuctíti, a graphein psáti. Tedy oplzlost v literatuře a umění. 10 Jde o zneuctění (za účelem mnohdy výdělečným) fyziologického děje spojeného s rozmnožováním a plozením nových jedinců, což Bůh požehnal při stvoření (Gn 1,22.28). Jistě nejsou, tak jako nikdo není imunní vůči ostatním praktikám satana, nepřimkne-li se pevně ke Kristu. Mám za to, že snižuje sebevědomí a zabraňuje zdravému sexuálnímu životu s partnerem v manželství. U muže jde o náhradní zdroj ukojení přirozeného pohlavního instinktu alternativním způsobem, není-li možný ten běžný se ženou v manželství a v rodině, u ženy asi podobně. Jaké může mít důsledky, když se Je patrně lepší, když rodiče dítěti vysvětlí včas děj, jak přicházejí děti na svět, dříve, než se setkají s pornografií. Ani křesťané se této výuky dětí nemusí bát, což se někdy děje, a pak to dítě dostane z druhé ruky nevhodně zkreslené. Může u křesťana existovat závislost Neměla by být, je-li dostatečně pevná víra. pornografii, resp. se jí hodně zabývá, jak je možné zbavit se této závislosti?

11 Myslím, že je to zase otázka víry. Člověk věřící cítí v podvědomí Boží hlas, který ho od toho odvrací. Záleží na tom, zdali tento hlas poslechne nebo ne. Spoluvěřící, kazatel nebo sbor mu mohou pomoci, svěří-li se jim. Tomáš Kábrt novinář Pornografii bych definoval jako trojjediný obraz obecného ponižování nejzranitelnějších členů společnosti, vyprázdnění citových vztahů na pouhé sledování tělesných orgánů a pošlapání hranice mezi veřejným a soukromým. Může u křesťana existovat závislost U křesťana může vzniknout závislost na pornografii, protože má prostě od Boha stejně jemnou psychiku jako jiní lidé. pornografii, resp. se jí hodně zabývá, jak je možné zbavit se této závislosti? Zbavit se závislosti je možné spoluprací s Bohem, který může vše, i s členy církve, kteří jsou nástroji tohoto Boha. Křesťané (adventisté) jsou proti pornografii imunní do té míry, do jaké si cení druhých lidí a vztahů jako Božích. Pornografie může deformovat dospělému pohled na druhé lidi i na sebe samého, například do přeceňování tělesného vzhledu. Muži vnímají pornografii intenzivněji, protože se více sexuálně vzrušují zrakem než ženy. Jaké může mít důsledky, když se Dítěti pornografie představuje základní citové vztahy jako pouhou manipulaci s tělesnými orgány, a tím jej duševně i společensky mrzačí. 11