V popředí zleva Ing. Jaroslav Camplík, prezident PK ČR, Ing. Hynek Strnad a Ing. Stanislav Coufal, viceprezidenti PK ČR Z valné hromady PK ČR

Transkript

1 L I S T P O T R A V I N Á Ř S K É K O M O R Y Č E S K É R E P U B L I K Y Potravinářský FEDERACE VÝROBCŮ POTRAVIN, NÁPOJŮ A ZPRACOVATELŮ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE zpravodaj Číslo 6 Ročník V 15. června 2004 Cena 16 Kč N A S T R A N Ě 3 2 uvádíme odpovědi na aktuální dotazy spojené s národní a evropskou potravinářskou tématikou, zpracované Ing. Bedřichem Škopkem, CSc., odborníkem MZe ČR. Trh je trendy, my jsme trendy Své kolegyni Marii von Winterberg, spolužačce z pražské zemědělské univerzity, která žije od devětašedesátého roku v Austrálii posílám pravidelně české noviny. Někdy jsou to ekonomické časopisy, jindy takové ty ženské a vždy přidám deníky. Mám vždy velkou radost, odpovídá na zásilky Maruška. Vysvětlila mi v jednom z dopisů, jaký následuje rituál. Nejdříve noviny vezme a očichá. Cítím Evropu a vždy jsem tak trochu naměkko, popsala první krok. Potom třídím. Manželovi Euro nebo Ekonoma, mamince Napsáno životem, Květy a nebo Vlastu, vždy křížovky a sama listuji nejraději deníky, svěřuje co následuje po prvním čichovém potěšení. Nedávno popsala ještě navrch své mírné zděšení. Co říkají jazykozpytci a učitelé češtiny té hrozné změti slov přejatých z angličtiny. Necítíte to, jak se čeština mrší? Dříve to byly rusismy, nyní ne vždy správně přejaté anglické termíny, upozorňuje Maruška, která v Austrálii po tvrdé několikaleté práci si vydobyla místo manažera velké vodohospodářské společnosti. I když u protinožců žije přes čtyřicet let, má stále brilantní češtinu. Kritika od ní je proto namístě. Na Marušku jsem si vzpomněla na jedné tiskové konferenci, kde jistý muž zvučného českého jména i příjmení přivítal novináře vzletně a neskrýval svůj přízvuk amerického středozápadu. Narodil se sice a žije odjakživa v České republice, ale své studium na jazykové škole se rozhodl využít. Je už taky manažerem jedné české úspěšné firmy. Meeting point je prosím o patro výše, vítal zástupce pressu a prstem naznačoval, kde jsou sekt pointy. Po velkém drinku se v laiftailovém stylu seznámíme s výsledky holdingu, děl dobrý muž se zářivým úsměvem svých třiceti let. Vážení, zjistíte, že jsme trendy, posunoval dynamický brend manažer novináře, jimž od prvého okamžiku učaroval. Nechyběly pověstné tabulky kde formou titulků bylo řečeno co firma uskutečnila a hodlá vykonat. Přesně po vzoru amerických poradců deset minut chrlil jeho kompjuter tato stručná sdělení, která dávala tušit velkého analytika a člověka na svém místě, prostě brend manažera. Podnikatel Andrej Babiš, který mezi tuzemskými i zahraničními byznismany skutečně něco znamená, mi před časem prozradil, že obdobné tabulky hned několika amerických poradců jej stály něco milionů, aniž z toho ale firma měla cent profitu. Vyhnal jsem je svinským krokem, i při pouhé vzpomínce na americké poradce šéf Agrofertu nadsedl a jen stěží potlačoval hněv. Dnes právě on řídí nejen obrovský chemický a potravinářský holding v zemi,vlastní i velkou chemickou firmu v Německu a učí tamní podnikatele v branži pořádku. Přestože mluví osmi jazyky tak jako kdyby konverzoval v mateřštině, neosvojil si ani anglický nebo německý přízvuk a vše nazývá v tuzemsku přesnými českými pojmy. Na nic si nehrajeme, nepotřebujeme to, posunul při tomto konstatování brýle ještě o kousek níž od kořene nosu, až mírně zakolísaly na špičce. Nevím sice zda je trendy a zda v lajfovém stylu umí přiblížit své podnikání, peníze ve firmě ale točí od svého Babišpointu zručně v byznismanstylu. A proto si myslím, že trendy přece jen bude. Optám se ale přece jen raději zmiňovaného brend manažera. E. Línková V popředí zleva Ing. Jaroslav Camplík, prezident PK ČR, Ing. Hynek Strnad a Ing. Stanislav Coufal, viceprezidenti PK ČR Z valné hromady PK ČR Valná hromada Potravinářské komory ČR se konala v úterý za účasti představitele senátu Ing. Fencla, prezidenta agrární komory Ing. Hlaváčka, náměstka ministra zemědělství Ing. Růžičky, náměstkyně ministra financí Ing. Legierské, náměstka ministra zdravotnictví MUDr. Víta a dalších vysokých představitelů státní správy. Zprávu představenstva o činnosti přednesl viceprezident PK ČR Ing. Coufal. Konstatoval, že rok 2003 znamenal přelom v činnosti PK ČR. Především se podařilo zajistit dobrou připravenost potravinářů na vstup do EU. PK ČR vytěžila z existujících příležitostí maximum k podpoře potravinářského průmyslu do sektoru bylo investováno celkem korun. Přesto, že se toto číslo zdá vysoké, ve skutečnosti představuje jen zlomek vynucených investic, které musely potravinářské podniky s ohledem na vstup do EU investovat a pouze nevelkou část podpor přislíbených ministerstvem a zemědělským výborem parlamentu. Získávání nových členů uvedl Ing. Coufal jako trvalý a dlouhodobý úkol. V porovnání našich přímých členů s počtem v evropských federacích ustavených na srovnatelných principech, dosahujeme v současnosti pouze třetiny jejich členské základny. PK reprezentuje asi 85 % tuzemského potravinářského průmyslu, má přes 76 individuálních členů a zahrnuje také 12 společenstev. Dlouhodobě nedořešeným úkolem zůstává změna statutu komory na zaměstnavatelský svaz s možností jeho účasti v tripartitě a dalších vyjednávání. Co se týče finančních zdrojů a možností jejich získávání, i v uplynulém období platil model, kdy přibližně 35% nákladů komory bylo kryto platbami členů, 7% z projektu PHARE a zbytek z vlastních aktivit a dotací. V oblasti rozvoje vnějších vztahů je trvalou prioritou stabilizace a posilování společenského postavení, jak ve vztahu k české státní správě, tak k evropským organizacím, které je nutným předpokladem pro efektivní lobování za zájmy potravinářského průmyslu. Za samostatnou kapitolu označil Ing. Coufal, vztahy s ministerstvem zemědělství, které měly silně kolísavý charakter. Praktickým řešením, přijatelným pro všechny strany, se ukázalo komorou navrhované vypracování samostatné koncepce potravinářského průmyslu v rámci státní správy. Po ukončení připomínkových řízení by měla být schválena vládou. Pokud se tak stane, bude možné konstatovat, že se podařilo posílit postavení potravinářů v ČR. Zřízení úřadu pro bezpečnost potravin vnímá komora jako jeden ze zásadních úkolů. PK ČR se nyní podílí na činnosti Koordinační skupiny pro bezpečnost potravin, nahrazující zatím neexistující úřad. Plán činnosti PK ČR na příští rok, jak řekl Ing. Coufal, lze rozdělit na čtyři hlavní priority: 1. rozvoj služeb ve spolupráci se společností FoodConsult. 2. získávání nových členů 3. dopracování organizační struktury přecházející na systém oddělení 4. trvalé zlepšení vnějších vztahů ve všech oblastech komunikace Ze zprávy dozorčí rady, kterou přednesl její předseda Ing. Musil vyplynulo, že dozorčí rada neshledala žádné vážné nedostatky. Předložila pouze několik doporučení. Po schválení uvedených materiálů následovala volba členů představenstva, dozorčí rady, viceprezidentů a prezidenta. Za členy představenstva byli zvoleni: Ing. Baťha, Ing. Bermann, Ing. Boháč, F. Čapek, JUDr. Červenka, Ing. Gavenda, Ing. Hlavica, Ing. Hönigová, M. Hrabcová, J. Husák, Ing. Chlan, J. Ježková, Ing. Kadlec, Ing. Kasper, Ing. Kojan, Ing. Kubiska, Ing. Špatina, MVDr. Mates, Ing. Miller, F. Minařík, M. Němec, Ing. Novotný, Ing. Obermaier, M. Pařík, Ing. Pelech, Ing. Perner, Dr. Pojer, Ing. Popelka, Ing. Průša, Ing. Říha, Ing. Sedlická, Ing. Somberg, Ing. Steiner, Ing. Strnad, Ing. Sýč, Ing. Šilhavý, Ing. Šíma, MVDr. Šůs, J. Tomá- šek, Ing. Trčka, O. Týř, Ing. Vačkář, MUDr. Vajdík, Ing. Veselý, Ing. Vybíral, Ing. Walter, M. Zobal. Členové dozorčí rady: V. Buchl, JUDr. Huml, Ing. Pešková, Ing. Vítů, M. Zahradník. Viceprezidenti: Ing. Coufal, JUDr. Červenka, Ing. Musil, Ing. Steiner, MVDr. Steinhauser, Ing. Strnad. Do funkce prezidenta byl opětovně zvolen Ing. Jaroslav Camplík. V diskusi vystoupil nejdříve náměstek ministra zemědělství Ing. Růžička, který především ocenil vytvoření koncepce potravinářského průmyslu, která bude v dohledné době předložena vládě. Tato koncepce počítá s vytvořením národního úřadu pro potraviny. Ten by se měl věnovat potravinářskému oboru a jeho řízení. MZe, které by bylo zřizovatelem úřadu, by se pak přejmenovalo na ministerstvo zemědělství a výživy. Senátor Fencl zdůraznil nutnost propojení potravinářů se zemědělskou výrobou a nastavení dlouhodobých podnikatelských vztahů mezi prvovýrobci a zpracovateli. Zvýšení cen by mělo přinést ochotu spravedlivě se rozdělit o zisk. Náměstkyně ministra financí Ing. Legierská informovala o dalším snižování daňové zátěže k na 26% a zrychlení odpisování. Zmínila se o novele zákona o DPH, která by měla být projednána ještě před prázdninami. O největším nebezpečí zdraví našich občanů obezitě, hovořil náměstek ministra zdravotnictví MUDr.Vít. Přislíbil, že PK bude mít přístup k připomínkování zásadních legislativních záležitostí, týkajících se potravinářského průmyslu. Prezidentka svazu obchodu a cestovního ruchu Ing. Pískovská přítomné požádala o společné lobování v oblasti potravinářské legislativy a o konkrétní označování problematických řetězců. O vytvoření společné organizace, která by prosazovala zájmy našich výrobců a zpracovatelů na evropském trhu a o aktivní účasti při projednávání v EU a WTO hovořil předseda agrární komory Ing. Hlaváček. Na závěr vystoupil znovu zvolený prezident PK ČR Ing. Camplík, který poděkoval za důvěru a reagoval na některá diskusní vystoupení. Jako prioritu číslo jedna označil prosazení schválené koncepce potravinářského průmyslu ve vládě ČR a uvedení této koncepce do života. V té souvislosti požádal Ing. Růžičku o aktivní účast při prosazování této koncepce. Prezident dále hovořil o připravenosti PK k dialogu se zemědělci a o svém přesvědčení, že okolnosti nás donutí řešit zásadní problémy společně. Směrem k ministerstvu financí vznesl požadavek o zařazení všech potravin do 5% sazby DPH. V závěru Ing. Camplík poděkoval výkonné radě, řediteli PK ČR a jeho spolupracovníkům za odvedenou práci v uplynulém období. PK ČR (Poznámka redakce další zpravodajství z valné hromady PK ČR přinášíme na stranách 4 5.)

2 2 / aktuálně z domova Potravinářský zpravodaj 6 / 2004 je v síti pro kontrolu geneticky modifikovaných potravin Ministr zemědělství ČR Ing. Jaroslav Palas, ředitel SZIF Ing. Jan Höck a ředitel odboru pro marketing SZIF Mgr. Evžen Staněk předávali nově oceněným potravinářským produktům a jejich výrobcům značku KLASA. Foto: SZIF V pondělí 31. května 2004 se odehrálo již páté slavnostní udílení prestižní známky jakosti kvalitním domácím potravinám Klasa. Značku Klasa propůjčil ministr zemědělství celkem již 439 produktům od 83 výrobců. Naposledy v Planetáriu Praha bylo takto oceněno 110 výrobků od 19 společností. Pro udělování známky Klasa jsou však již připravena nová, přesnější a přísnější pravidla. Individuálně se například posuzují lihoviny a destiláty, které jsou pro udělování známky citlivou komoditou. Napříště nebudou do udělování známek zařazovány také výrobky, které obsahují tzv. separát, neboli strojně oddělované maso, nebudou zařazovány výrobky s nízkou trvanlivostí, výrobky které vznikly pouhým dělením jinak nezpracovaného produktu bez vyšší přidané hodnoty apod. Dočasně SZIF také pozastavil udělování značky vínům, dokud nebude hotov nový, již připravovaný legislativní předpis, který se této oblasti týká. Při posledním výběru produktů neudělila výběrová komise známku KLASA 8 produktům. V jednom případě se např. jednalo o lihovinu, v dalších případech o výrobky s nízkou trvanlivostí, určené k okamžité spotřebě, při jejichž výrobě navíc byly použity jiné již hotové produkty. Dále se jednalo o chlazené, avšak pouze dělené a dále nezpracované části kuřat. Na propagaci domácích produktů by mělo být vynaloženo až dvě stě miliónů korun v časovém trvání zhruba jednoho roku (tedy v roce 2004 s přesahem do roku 2005). Nejde však pouze o peníze pro propagace známky Klasa, ta je a bude pouze jedním z marketingových nástrojů. Nebude se rovněž jednat pouze o jednorázovou kampaň, ale o soubor navazujících propagačních a marketingových akcí, zahrnující v první fázi tyto hlavní aktivity: Propagační a reklamní kampaně vybraných komodit, veletrhy, zahraniční expozice, katalogy výrobků, podpora turistického ruchu Obchodní podpora, kontraktační akce Podpora metodami Public Relations Udělování známky KLASA potravinářským produktům, které splní kvalitativní měřítka pro její udělení Mgr. Evžen Staněk, ředitel odboru marketingu SZIF Chceme-li pro program Školní mléko unijní dotace, musíme respektovat pravidla Vstup do Evropské unie znamenal pro program školní mléko několik změn, a to změn veskrze pozitivních pro děti i pro dodavatele. Mléko a mléčné výrobky jsou od 1.května dotovány nejen z národních zdrojů, ale i z peněz Unie, takže v současné době může každý žák mateřské nebo základní školy dostávat levné mléko nebo jiné mléčné výrobky každý školní den (v předchozím období pouze 2x týdně). Zároveň s tím, že Unie poskytuje svou dotaci, vyžaduje ale také přístup ke kontrole svých vynaložených prostředků. S tím, aby se dalo prověřit, zda nebylo překročeno maximální množství odebraného dotovaného mléka, na které má každý žák nárok, souvisí požadavek na evidenci dětí zařazených v programu. Pro školy, které si dosud jmenné seznamy nevedly, může být tato nová povinnost nepříjemnou agendou navíc. Zároveň ale toto opatření může zamezit některým pochybením, která byla při kontrolách zjištěna a zaručí, že se dotované výrobky dostanou právě a jen k dětem. Účelnost vynaložených prostředků EU skutečně střeží a důsledně kontroluje. V případě zjištění nedostatků pak také nemilosrdně trestá a odebírá státu dotace. Respektive o dotace přijde ta společnost, která si pořádek v evidenci na školách nedokáže zajistit. Kdo tedy nabádá k brojení proti Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu jako pomyslnému strůjci byrokratické evidence, pláče nejen na nesprávném hrobě, ale školám činí skutečně medvědí službu. Připravuje je mimo jiné o čas k vytvoření vyhovujícího distribučního systému a správné evidence. Prospěšnější by bylo informovat školy pravdivě o konkrétních podmínkách a zamyslet se nad pobídkou pro ty zaměstnance, kteří mléčné výrobky distribuují mezi žáky. Vždyť jde o oboustranně výhodné spojení. Je řada mlékáren, které společně s dotovanými svačinami prodávají ve školách úspěšně i další svůj sortiment. Vlastní administrativu související s programem školního mléka řeší každá škola po svém. Pomáhá ji zpřehlednit např. systém stravenek, které školám nabízí společnost Laktea, někde má každý žák svou osobní kartu, do které se zapisuje, co si objednal. Nabídka výrobků zůstává stejně pestrá jako byla dosud, takže si děti mohou objednat mléko ochucené nebo neochucené, polotučné či plnotučné, jogurt bílý nebo ochucený, jogurtové mléko i smetanový krém. Do budoucna je možné počítat i s rozšířením sortimentu o produkty, které dosud dotovány nebyly, např. sýry. Mléčná svačina, kterou školáci mohou dostávat každý den, má být nejen zdravá, ale i chutná. Aby se nestala jednotvárnou, jsou nařízením vlády stanovena pravidla, určující, že není možné odebírat celý týden jediný výrobek, ale je nutné výrobky střídat. Takže školák může třeba 3x týdně vypít mléko a k tomu si dát jednou jogurt a jednou smetánek. Obyčejné mléko dostávají školáci ve čtvrtlitrovém balení za 3 Kč, ochucené mléko za 3,50 Kč. Stabilita této maximální ceny je garantována až do konce příštího školního roku, tedy do Jogurtová mléka a smetanové krémy jsou našimi domácími specifiky a vztahuje se na ně podpora pouze z českých peněz. Jejich cena je pak oproti ostatním vyšší. Nicméně i tak zůstává cena pro školáky 4,50 Kč za jogurtové mléko a 4 Kč za smetanový krém ve srovnání s cenou běžnou v obchodech velmi atraktivní. Možnost zvýšit počet odebíraných výrobků ze dvou až na pět týdně, představuje vyjádřeno v procentech 150% nárůst, což je také novou pobídkou pro samotné příjemce finanční podpory, tedy pro mlékárny. Záleží na nich, jak dokáží zaujmout a motivovat školy, aby peníze určené pro tento program byly vyčerpány a aby výsledkem byla všestranná spokojenost. Jitka Sluková, tiskové oddělení SZIF BRNO (zub) Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) se připojila k Evropské síti laboratoří analyzujících geneticky modifikované organismy (GMO). Součástí sítě se tak vedle 45 odborných pracovišť Evropské unie stalo i dalších 24 laboratoří z přistupujících zemí. Inspekce má nyní přístup k databázím, referenčním materiálům a výměně expertů, řekla mluvčí inspekce Daniela Kolejková. Pracoviště na analýzu geneticky modifikovaných potravin je v brněnských laboratořích již od roku Přístrojová technika umožňuje podle mluvčí veškeré množstevní i kvalitativní rozbory. Centrum Evropské sítě laboratoří analyzujících geneticky modifikované organismy (ENGL) je v italské Ispře a v souladu s nařízením Evropské komise sem musejí zasílat příslušný materiál všichni, kteří GMO produkují, upozornila Kolejková. Evropská komise v uplynulém týdnu ukončila pětiletý zákaz prodeje nových geneticky upravených plodin na jednotném vnitřním trhu. Povolila totiž dovoz konzervované, geneticky modifikované kukuřice BT-11 na základě záruky, že každá povolená plodina byla vědecky dokonale prozkoumána a nepředstavuje sebemenší riziko pro lidské zdraví. Všichni spotřebitelé, včetně tuzemských, navíc mají možnost volby, zda si tyto potraviny koupí nebo ne. Veřejné mínění v mnoha zemích EU je však šíření GMO málo nakloněno. Zatím je na evropském trhu 34 geneticky modifikovaných organismů, které byly povoleny před rokem 1998, kdy moratorium začalo; BT-11 je Evropští veterináři jednali o sjednocení legislativy PRAHA BRNO (vetko) V sobotu dne 22. května skončilo v Praze mezinárodní setkání zástupců veterinárních lékařů Evropy, sdružených Federací evropských veterinárních lékařů (FVE). Více než stopadesát zástupců z třiatřiceti členských zemí Evropy si během třídenní konference vzájemně vyměňovalo zkušenosti z veterinární praxe v jednotlivých zemích a hovořilo o klíčových problémech současného evropského veterinárního lékařství. Veterináři kvůli daním zdražují tedy třicátý pátý. Na povolení, které se předpokládá na podzim, čeká dalších čtyřiadvacet GMO. SZPI je navíc od roku 2002 národním kontaktním místem pro Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva. Tato síť zahrnuje Evropskou komisi, členské státy EU a Evropský úřad pro bezpečnost potravin. S její pomocí lze zabránit ohrožení zdraví lidí potravinami či krmivy, které jsou rizikové a byly vyvezeny mimo území státu svého původu. FVE je zastřešující profesní sdružení národních evropských organizací, která sdružuje čtyři hlavní oblasti praktické veterinární lékaře, veterinární hygienu, veřejné veterinární lékařství a výrobce léčiv. Hlavním cílem je ovlivňovat rozhodování o evropských normách se vztahem k veterinárnímu lékařství na půdě evropského parlamentu a Rady Evropy a sdružovat a sjednocovat všechny státy Evropy z hlediska veřejného zdraví (maso a hygiena potravin), přenosné nákazy ze zvířat na lidi, veterinárního vzdělávání, dostupnosti veterinárních léčiv a pohody zvířat. Podle prezidenta Komory veterinárních lékařů (KVL) ČR a účastníka konference Jana Bernardy ho přinesly závěry jednání s kolegy přínos zejména v získání poznatků a argumentů, kterých hodlá KVL v budoucnu využít při uplatňování a prosazování svých požadavků na ministerstvech a vládě. Bude to například při výkladu uplatňování rozdílné sazby DPH při distribuci veterinárních a humánních léčiv, která je v dalších evropských zemích buď jednotná, nebo má přesná a zažitá pravidla upozornil Bernardy. Podotkl, že k dalším velmi aktuálním tématům patřilo chystané zavedení evropských pasů pro zvířata, které chce EU uplatnit již od letošního července. Shodli jsme se na tom, že tak rychlé uvedení nařízení do praxe přinese problémy například v systému evidence a kontrol. Není totiž prozatím jednoznačně stanoveno, kdo a za jakých podmínek bude pasy evidovat, ani jak se bude případné nedodržení postihovat, konstatoval prezident KVE. K dalším velmi diskutovaným bodům jednání pro ČR patřila podle Bernardyho i potřeba zlepšení dostupnosti léků pro malé skupiny zvířat, jako jsou u nás například ovce, kozy nebo koně. Vzhledem k tomu, že nejsou u nás tyto skupiny léků registrovány, kvůli malým počtům zvířat, nejsou vždy dostupné, což by se mělo změnit, řekl Bernardy. Členové konference diskutovali také o porovnání a potřebě jednotného vymezení životních podmínek při chovu hospodářských zvířat, tzv. welfare (pohody zvířat), zejména brojlerů. Členové zasedání porovnávali způsoby a diskutovali o dalším postgraduálním vzdělávání veterinárních lékařů na úrovni každého státu a zavedení bodového systému hodnocení jednotlivých absolvovaných školení. Praha (egi) Kvůli změnám daně z přidané hodnoty zdražily zatím hlavně větší veterinární praxe, v průměru asi o deset procent. Veterinární úkony i léčiva se podle nové úpravy přesunuly z pěti do 19procentní sazby DPH, řekl prezident Komory veterinárních lékařů Jan Bernardy. Nadpoloviční většina soukromých zvěrolékařů zatím nedosahuje obratu plátců DPH a daň za úkony tak neodvádí. U těchto malých praxí přijde zdražení zřejmě až koncem května, kdy nakoupí nové léky, již s vyšší daní. Větší veterinární ordinace pak kvůli konkurenci částečně kompenzují vyšší zdanění úkonů na svůj úkor a ceny plně nezvyšují. Naplno už ale zákazníkům účtují zdražení léků, uvedl Bernardy. Konkurenční tlak podle Komory veterinárních lékařů bude zpočátku držet zdražení veterinární péče do deseti procent, postupně se ale nárůst cen může vyhoupnout i na 20 procent. Šéf veterinární komory také upozornil, že změny v DPH mohou zdražit vepřové a drůbeží maso. Na jeho ceně se asi ze tří čtvrtin podílí krmiva. Polovina z nich přitom obsahuje nějaká léčiva či medikamenty a tudíž by měla být s 19procentní sazbou daně. To by se v cenách drůbežího a vepřového mohlo projevit až pětiprocentním nárůstem. S tím ale nesouhlasí zemědělci. Myslím si, že pan prezident Bernardy přehání. Léky jsou v celkových nákladech tak zanedbatelnou položku, že by se růst jejich cen prakticky nemusel promítnout zdražením masa, řekl Jan Veleba, předseda celostátního odbytového družstva pro prasata Centroodbyt. Změny v DPH provází i zmatky, protože zvířatům se v některých případech ordinují medikamenty pro léčení lidí. Ty jsou ve snížené pětiprocentní sazbě. Když je ale veterinář předepíše zvířeti, měla by být daň 19procentní. Některé lékárny proto lék raději nevydají, uvedl Bernardy. Vyšší zdanění léků bude podle propočtů veterinářů znamenat pro chovatele růst výdajů o 150 až 300 milionů korun ročně.

3 Potravinářský zpravodaj 6 / 2004 aktuálně z domova / 3 Premiér Špidla by si při žádosti o dotace nechal poradit Praha Jako studenti do lavic usedli premiér Vladimír Špidla a ministr zemědělství Jaroslav Palas v budově Státního zemědělského a intervenčního fondu v Praze ve Smečkách. Státní zemědělský intervenční fond bude vzhledem k funkci platební agentury pro správu agrárních dotací hospodařit s podstatně větším objemem peněz než dosud. Pro letošek počítá s rozpočtem kolem 27 miliard korun proti loňským asi deseti miliardám. Fond získal zmocnění k činnosti agentury k prvnímu květnu. Prezentace nových funkcí a informačního systému se zúčastnili premiér Vladimír Špidla, ministr zemědělství Jaroslav Palas a někteří poslanci. Premiér odcházel podle svých slov z představení SZIF s dobrými pocity. Při vyplňování žádosti o podpory by si ale nechal poradit. Je to precizní systém i když náročný, uvedl. Přes agenturu půjdou veškeré zemědělské dotace z Bruselu, ale i národní peníze pro zemědělství. Politici s premiérem tak odstartovali chod platební agentury, jíž by mělo letos protéci z evropských podpůrných fondů a prostřednictvím přímých plateb desítky milionů eur. Je předpoklad, že Státní zemědělský a intervenční fond, jehož je platební agentura součástí, vyplatí v rámci podpor přibližně 16,4 miliardy korun, řekl ministr Palas. Peníze půjdou z Bruselu z Evrospkého zemědělského orientačního a záručního fondu. Administrovat se bude 50 různých typů podpor a počet žádostí je v současné době na úrovni 46 tisíc, uvedl Palas. Na podání žádostí je ale jen velmi omezený počet dní a právě to vidí opoziční poslanci jako hrozbu toho, že se peníze nepodaří zemědělcům uchopit. Lhůty jsou velký problém. Zpoždění způsobené pomalou prací ministerstva má vliv na to, že na podání žádostí je pouhých 14 dní. Navíc je teď období jarních prací. Přitom do 15. května je konečný termín, který se týká přímých plateb, což je největší balík peněz z celkového souboru, uvedl poslanec. Jiří Papež, stínový ministr zemědělství za ODS. Zemědělci o peníze v žádném případě nepřijdou, reagoval na jeho slova Palas. Podle státního tajemníka ministerstva zemědělství Miroslava Tomana, v případě přetlaku žádostí se zvažuje možnost prodloužení termínu. Administrativa, která s vyplácením přímých plateb, ale i dalších podpůrných prostředků z Evropské unie souvisí, není jednoduchá. Proto ministr Palas přislíbil pomoc. Počítáme s tím, že nyní výrazně žadatelům při administraci žádostí pomohou regionální agentury, řekl. Je proškoleno na 500 odborníků, státních úředníků. Sám premiér Špidla připustil, že v některých případech by při vyplňování žádosti určitě zaváhal a žádal by poradit. Je to velmi precizní systém a mám velkou radost, že se nám podařilo jej včas a v termínu spustit, řekl. Jde o velké peníze a bylo by na škodu zemědělství, aby se nevyužily, dodal. A na dotaz naší redakce, proč si myslí, že právě po ministerstvu obrany má právě tento resort největší podporu, z více než poloviny pocházející z evropských fondů, premiér řekl. Považuji zemědělství za součást naší existence a národní identity a jsem hrdý na to, že naše zemědělství je konkurenceschopné a pokrokové. U toho jistě zůstane. Je sympatické na Evropské komisi, že chce, aby dlouhodobě evropské zemědělství fungovalo a také je tak vnímá a podporuje. Je vidět z grafů a ekonomických podkladů o jakou jde strategii. Větší část peněz jde totiž na podporu enviromentálních služeb, které poskytuje zemědělství při ochraně a rozvoji krajiny. Druhá menší část peněz představuje podporuje produkce. S tím naprosto souhlasím. Myslím si, že postupně právě ta první část funkce zemědělství při rozvoji krajiny bude nabývat na stále větším významu. Dílo, které bylo předvedeno je monumentální, velmi komplexní a vážím si toho, že jsme je jako jedni z mála kandidátských států dovedli k úspěchu, řekl premiér. Mimo České republiky je to Premiér ČR Vladimír Špidla, ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas a Ladislav Skopal předseda zemědělského výboru PSP ČR v lavicích SZIF. totiž jen Estonsko, které z deseti kandidátských států má jako ČR plně akreditovanou platební agenturu. Ani Slovenská republika ještě agenturu nemá, ale podle zákona Evropské unie o platebních agenturách mohou slovenští zemědělci prostřednictvím naší agentury (nebo jiné z členských zemí), žádat o dotace, ne ale o ty, které jsou spojené s národními kvótami. Žádosti platební agentuře mohou zemědělci na předtištěném formuláři, který si stáhnou z internetu posílat prostřednictvím mailu. E. Línková Perfektnost kontrol je zárukou bezpečnosti potravin J A R O S L A V C A M P L Í K : Ú Ř A D P R O P O T R A V I N Y S P U S T Í Č I N N O S T K P R V N Í M U L E D N U P Ř Í Š T Í H O R O K U to ekonomické pravdě připojil i požadavek svého úřadu hlavního hygienika České republiky. Potraviny musí být nejen kvalitní, ale měly by odpovídat i modernímu stylu výživy, konstatoval Jaroslav Camplík. Potravinářské komoře napříště půjde o i osvětu v konzumaci potravin a chystá i kampaň, v níž by měli odborníci vysvětlovat, jak nakládat i s tak zvaně rizikovými potravinami s vyšším obsahem cukru nebo tuku. Rozhodně nebudeme tyto potraviny zavrhovat ale doporučíme v jaké kombinaci je vhodné tato jídla konzumovat. Nesouhlasíme s tím, aby se tyto druhy potravin s vyšší kalorickou hodnotou označovaly jako nezdravé nebo méně zdravé. To by bylo zploštění dietologických i kvalitativních skutečností, řekl prezident Camplík. Druhým krokem po uvedení koncepce potravinářství v život je konstrukce Úřadu pro potraviny, který by měl být plně v činnosti počínaje příštím rokem. Měl by být zastřešujícím úřadem, který by řídil celý potravinářský průmysl a měl by dbát na bezpečnost potravin. Jedním z prvních kroků by mělo být sjednocení kontrolních orgánů pod jednoho ředitele, který bude činnost inspekčních prací koordinovat a řídit. Chceme vyloučit překrývání a dublování jednotlivých činností, uvedl Jaroslav Camplík. Komora chce aktivně bránit tomu, k čemu nezřídka v minulosti docházelo. Některé instituce a firmy totiž mohly kontrole zcela unikat, protože šlo o tak zvanou terru inkognitu a jiné firmy zase kontrolovalo hned několik institucí. V prvním případě to byly hospody a maso, které jeden čas nikdo nekontroloval, v druhém zase provozy kde se zpracovávají živočišné produkty a ty hned braly pod lupu dvě až tři odlišné kontrolní instance. Druhotným jevem těchto situací potom byly neověřené zprávy, které pronikaly do médií a strach spotřebitelů z potravin. To vše způsobilo nedozírné problémy, řekl prezident. Upozornil i na to, že dlouhou dobu chyběla jednotná metodika při stanovení limitů na hygienu a technické parametry potravinářských provozů. Kritizovali jsme za to státní zprávu, byla to především oblast veterinární. Sami jsme si tak způsobili zbytečné problémy, jejich vyústěním bylo velké množství uzavřených potravinářských provozů. Neodpovídaly normám Evropské unie, proto jejich činnost byla ukončena, vysvětlil Camplík. Pro nás v té době, kdy se potravinářství připravovalo na vstup do Evropské unie bylo takřka nepochopitelné to, že konečné číslo uzavřených potravinářských provozů se po evropské inspekci ukázalo být neúplným.našlo se dalších zhruba 70 provozů, které svým hygienickým a technickým zázemím vybočovaly z norem. To byl určitý noncens, uvedl prezident. Nebylo to zrovna nejlepší vysvědčení českým kontrolním orgánům a odborníci z potravinářské komory nechtějí, aby se to opakovalo. Upozorňují na to, že záhy se inspektoři vrátí, není o tom pochyb. Jestli najdou další takové provozy, které by již neměly vyrábět, mohlo by dojít k horší situaci. Obáváme se toho, že by našim potravinářům mohly vzniknout určité těžkosti v přístupu na společný evropský trh. Upozorňujeme na to jak samotné potravináře, tak veterináře a inspektory z dalších kontrolních institucí. Snížilo by to věrohodnost jejich práce a výstupů z tohoto odvětví, řekl Jaroslav Camplík. Věříme, že až znovu dojde ke kontrolám, mělo by být vše v pořádku. E. Línková Praha Staronový prezident nezní sice libozvučně, ale Jaroslav Camplík byl valnou hromadou znovu instalován do čela Potravinářské komory. Získal mandát v dalším funkčním období zastupovat potravináře České republiky sdružené v Potravinářské komoře nejen na národních kláních a jednáních, ale i v zahraničí. Jaroslav Camplík má bohaté zkušenosti nejen s lobováním v parlamentu, senátu, jedná spolu s ředitelem komory Miroslavem Kobernou i na ministerstvech, jezdí za zkušenostmi k partnerům do zahraničí a zastupuje české potravináře v Bruselu v Konfederaci potravinářů Evropské unie. (Konfederaci tvoří federace potravinářů jednotlivých zemí). Novela zákona o ochraně hospodářské soutěže Vážení čtenáři, v čísle 7 Potravinářského zpravodaje Vám přineseme plné znění zákona č. 316 ze dne zákon o potravinách a tabákových výrobcích. (redakce) Prioritou Jaroslava Camplíka, jak hned po své inauguraci zdůraznil, je uvést v život novou koncepci potravinářského průmyslu. Komora na ní spolu s útvarem prvního náměstka ministra zemědělství Miroslava Tomana a náměstka pro potravinářství Jiřího Růžičky pracuje již nějaký čas a nyní by již mělo dojít k postupným krokům při její realizaci. Rád bych také docílil toho, aby potravinářství bylo bráno s náležitou vážností. Je to strategický průmysl. V jakékoliv kritické situaci jsou potraviny strategickým zbožím a proto je tomuto průmyslu potřeba věnovat patřičnou vážnost, uvedl prezident Potravinářské komory. Vysvětlil, že prioritou přestanou být komodity jako takové, kterých je ve světě nadbytek a produkce bude směřovat k vysoce kvalitně zpracovaným výrobkům. Pro každý vyspělý stát je velmi důležité prodávat výrobky s co nejvyšší přidanou hodnotou, platí to samozřejmě i pro potraviny. Na valné hromadě Potravinářské komory pan náměstek Vít k tébyla projednána v zemědělském výboru parlamentu České republiky. Výbor po bohaté diskusi se dohodl na vypuštění zemědělských komodit ze zákona o ochraně hospodářské soutěže a tím chce napomoci zemědělcům k lepšímu zhodnocení jejich produktů. Dále se výbor konstatoval, že v zákonu o cenách je již jasně specifikováno to, že není možné prodávat pod nákladovými cenami. Je pravdou, že prozatím nedochází k důkladnější kontrole ze strany ministerstva financí a tím ztrácí tento mechanizmus pomoci naším výrobcům proti velkoobchodním řetězcům na významu. Proto bylo odsouhlaseno, že se vyzve ministerstvo financí k tomu, aby dodalo soupis kontrol, které proběhli podle tohoto zákona a postihy, které byli z toho vyvozeny. Jako dalším zásadním bodem, který byl schválen v zemědělském výboru bylo stanovení doby splatnosti na maximálně 30 dnů u zboží, které podléhá rychlé zkáze nebo má právním předpisem stanovenou časově omezenou minimální dobu trvanlivosti a nebo jehož použitelnost a jakost je biologicky omezena. Novela zákon musí ještě projít hospodářským výborem a výborem pro evropské záležitosti. Očekává se, že znění, které bylo navrženo v zemědělském výboře bude schváleno v poslanecké sněmovně a postoupeno Senátu. Účinnost této novely by měla být od Ing. Ladislav Skopal, předseda zemědělského výboru PSP ČR Vážení čtenáři, oznamujeme Vám, že na adrese bezpecnostpotravin.cz jsou zveřejněny všechny naše vydávané tituly tj. Potravinářský zpravodaj, Řeznicko-uzenářské noviny a nové periodikum Potravinářská revue. (redakce)

4 4 / zpravodajství PK ČR Potravinářský zpravodaj 6 / 2004 Obrazové zpravodajství Doc. MVDr. Ladislav Steinhauser, CSc., Jan Katina a Ing. Jitka Vostatková ve skupině představitelů ČSZM. Zleva: Ing. František Sládek, CSc., vrchní ředitel MZe ČR, Ing. Václav Hlaváček, prezident Agrární komory ČR, Ing. Helena Pískovská, prezidentka svazu obchodu ČR. Řekli o valné hromadě Potravinářské komory ČR I N G. S T A N I S L A V C O U F A L, předseda představenstva, Moravia Lacto a.s. Jihlava, viceprezident PK ČR Činnost PK ČR probíhala v roce 2003 velmi aktivně, a to plně v souladu s dokumenty Plán činnosti pro rok 2003 a Akční plán pro léta 2003 a Dosavadní činnost komory hodnotím pozitivně a stejně ji hodnotí i Zpráva představenstva o činnosti za rok 2003 schválená na této valné hromadě. Za jednu z hlavních priorit považuji získávání nových členů. Podařilo se vyjednat členství s deseti významnými společnostmi a dále posílit aktivitu odborných sekcí. PK ČR si stále více získává větší prestiž a vážnost při prosazování zájmů výrobců potravin. V tomto smyslu je velmi důležité neustálé posilování společenského postavení komory, a to jak ve vztahu k české státní správě, tak k evropským organizacím. V tom vidím nezastupitelný předpoklad pro efektivní lobování za naše zájmy. A právě v této oblasti činnosti považuji uplynulý rok za přelomový. Důležitým krokem byl také vstup PK ČR v roce 2003 do Hospodářské komory ČR. Jako přímý účastník valné hromady mám dobrý pocit i z účasti významných přítomných hostů z jednotlivých resortů státní zprávy, Senátu ČR, Agrární komory ČR, HK ČR a dalších organizací. Účast těchto zástupců dokumentuje vážnost, s jakou je nyní PK ČR, ale i celé odvětví potravinářského průmyslu, v hospodářském povědomí vnímáno. K tomu jistě velmi přispěla i připravenost našich podniků na nové evropské podmínky, v níž je odvedeno nemalé množství poctivé práce. A já pevně věřím, že současní i budoucí naši členové budou na novém velkém trhu úspěšní a že jim v tom bude nápomocna i Potravinářská komora České republiky. I N G. M I L O S L A V C H L A N, předseda Českého škrobárenského svazu Potravinářská komora ČR dokázala průběhem své valné hromady a účastí mnohých zástupců státní správy na této valné hromadě, že zaujala nezastupitelné místo mezi lobistickými organizacemi u nás i v Bruselu. Zároveň ukázala, že je stále co zlepšovat, především pokud se jedná o vztahy mezi jednotlivými svazy a komorami, například pokud jde o vztah mezi Agrární komorou ČR a Potravinářskou komorou ČR. Domnívám se, že právě shora jmenované dvě komory jsou klíčové pro budoucnost našeho zemědělství a potravinářství v rámci rozšířené Evropské unie. Z jednání valné hromady rovněž vyplynulo, že bude nutné ještě hodně usilovné práce, abychom zájmy našich potravinářů dokázali prosazovat i v ústředí Evropské unie v Bruselu. Právě v této práci vidím jednu zklíčových činností Potravinářské komory v budoucnu. I N G. J A N F E N C L, senátor Cítím potřebu poděkovat touto cestou jménem Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, ale také jménem Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova za pozvání na Valnou hromadu vaší Potravinářské komory. Bylo pro mne ctí reprezentovat Senát Parlamentu ČR při vašem jednání. Analyzoval jsem vaše pozvání jako gesto uznaní dobré spolupráce zákonodárců dosud i do budoucna s vaším členstvem. Stali jsme se součásti EU a podle mého názoru úroveň jednotlivých zemí lze hodnotit také podle toho zda exportují převážně suroviny nebo výrobky s co nevyšší přidanou hodnotou. To platí i pro zemědělskou produkci a proto potravinářství musí být v centru naší pozornosti. Téma současnosti a především budoucnosti vidím v bezpečnosti potravin, v jejich kvalitě provázanosti s kulturou národa a schopnosti modernizace výroby při respektování tradic. Potravinářství a to je vaše parketa, je zpracování bohatství země a mělo by být pokud možno propojeno pupeční šňůrou až k základní sedlačině. Nemyslím si, že by to oslabovalo byznys, jiné kroky považuji za chybu. Přeji vám podnikatelům a také vašemu představenstvu a mému příteli prezidentu vaší Potravinářské komory Jaroslavu Camplíkovi řadu dobrých rozhodnutí a především úspěch. I N G. J A R O S L A V A L B R E C H T, předseda sekce surovin a polotovarů pro pekařskou a cukrářskou výrobu PK ČR firma KONTINUA, spol. s r.o., Praha Jakožto hlavní skrutátor valné hromady jsem byl poněkud nepříjemně překvapen relativně nízkou účastí zástupců firem, kteří měli právo hlasovat. Celková účast nakonec dosáhla 52,3% všech hlasů, což sice stačilo k právoplatnému průběhu voleb do orgánů PK ČR, ale na druhé straně svědčí o určité nezodpovědnosti některých členů. Příjemně mě překvapila účast vysoce postavených osob z různých ministerstev a komor, což je neklamným důkazem celospolečenského respektu, kterého PK ČR svou činností dosáhla. Osobně mě velmi potěšilo zvolení Ing. Stanislava Musila jedním z viceprezidentů komory, které považuji mimo jiné za uznání důležitého postavení pekárensko cukrárenského oboru v rámci celého potravinářského průmyslu. Chtěl bych touto cestou všem nově zvoleným funkcionářům v čele s prezidentem PK ČR Ing. Jaroslavem Camplíkem ke zvolení pogratulovat a popřát hodně úspěchů v jejich náročné práci. I N G. A N T O N Í N K A L I N A, poradce předsedy představenstva a generálního ředitele SETUZA, a.s. JAKO GARDENPARTY NA ANGLICKÉM TRÁVNÍKU Tak Valná hromada Potravinářské komory České republiky ještě nevypadala, protože jsou jí (tedy PK) přece jenom pouze něco málo přes čtyři roky. Nicméně už to nebylo pole zarostlé bodláčím na kterém se náhodně sešlo několik málo pocestných. Členové i funkcionáři komory a také hosté vědí jaká hra se hraje, ještě si nejsou vždy jisti, pokud jde o některá pravidla hry, ale už se přesvědčili, že i přes rozporné zájmy v některých oblastech, je spolupráce možná. Pokud to tak bude, myslím, že potravináři nebudou potřebovat oněch příslovečných 300 let na to, aby se existence a rozvoj potravinářského průmyslu staly v České republice všeobecně vnímaným a podporovaným národním zájmem. I N G. M I R O S L A V K O J A N, předseda představenstva XAVEROV, a.s. Negativně hodnotím účast na valné hromadě PK ČR a to jak u členů představenstva, tak i u řádných členů PK ČR. Negativně také hodnotím vystoupení ředitele marketingového odboru SZIF, protože s výší finančních prostředků jaké má k dispozici, nemůže rozjet masivní reklamní kampaň na podporu českých potravinářských výrobků. Pozitivně naopak hodnotím programové prohlášení PK ČR. I N G. Z D E Ň K A P E Š K O V Á, zástupce ředitele Sdružení drůbežářských podniků Valná hromada Potravinářské komory ČR jasně stanovila cíle své činnosti a presentovala postoje jednak směrem ke zpracovatelskému průmyslu, ale i ke státní správě, Vládě ČR i Parlamentu ČR. Důležitost a váhu vrcholného setkání členů PK podtrhla i účast hostů mezi něž patřil senátor Ing. J. Fencl, náměstek ministra zemědělství Ing. Růžička, náměstek ministra zdravotnictví a hlavní hygienik MUDr. Vít, náměstkyně ministra financí Ing. Legierská. Mezi další významné hosty patřil president agrární komory Ing. Hlaváček, presidentka svazu obchodu a cestovního ruchu Ing. Pískovská a řada dalších. Z jednání valné hromady i příspěvků hostů vyplynulo, že zaměření, vnitřní organizace a vazby na státní správu i zahraniční organizace tak jak jsou realizovány Potravinářskou komorou, reprezentují zájmy potravinářských oborů.

5 Potravinářský zpravodaj 6 / 2004 zpravodajství PK ČR / 5 z valné hromady PK ČR Senátor Ing. Jan Fencl při projevu. Pohled do pléna při hlasování. V popředí zprava Milan Zahradník, tajemník a Ing. Tomáš Miller, prezident oba z Asociace výrobců lahůdek. Pohled za předsednický stůl při volbě představenstva PK ČR. V popředí Ing. Pavel Popelka při vyhlašování výsledků voleb. Fota: F. Kruntorád I n g. J A N V E S E LÝ, prezident Evropské pivovarské konvence, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven, zástupce společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. v představenstvu PK ČR Pozitivní duch jednání s výhledem do budoucna. Povznesení se nad tuzemskými spory PK ČR a Agrární komory ČR. Oba prezidenti odmítli myšlenky konfrontace. Vzhledem ke vstupu ČR do EU je nutná oboustranná úzká spolupráce. To jsou mé hlavní postřehy z jednání valné hromady PK ČR. I N G. O L D Ř I C H O B E R M A I E R, tajemník Českého komitétu IDF a jednatel TPK, spol. s r.o., Hodonín Patřil jsem vždy k těm, kteří navrhovali, aby Českomoravský svaz mlékárenský, zastupující zájmy mlékáren (tj. zpracovatelů mléka), vystoupil z Agrární komory (která zastupuje výrobce mléka), protože v otázce ceny stojíme na opačných stranách a pozice zemědělců v komoře bude vždy silnější. Proto vítám činnost Potravinářské komory a zejména vystoupení ing. Kaliny, protože řekl, co všichni víme: zastupovat zájmy potravinářů znamená hájit i zájmy zemědělců, tam, kde jsou společné. A společné jsou hodně. A nebát se hájit specifické zájmy potravinářů jako jednoho z hlavních odvětví průmyslu, i proti zemědělské lobby. I N G. Z D E N Ě K R Ů Ž I Č K A, náměstek ministra zemědělství ČR Moje dojmy z jednání valné hromady Potravinářské komory České republiky jsou velmi příznivé. Aktivní účast členů mě utvrdila v tom, že se komora stává skutečně stavovskou organizací českých potravinářů. Příjemně mě překvapila účast významných představitelů důležitých spolupracujících rezortů a podnikatelských svazů, radost jsem měl z přítomnosti prezidenta Agrární komory České republiky Ing. Hlaváčka a doufám, že i ve spolupráci obou komor se blýská na lepší časy. Chtěl bych poblahopřát zvoleným funkcionářům Potravinářské komory, především viceprezidentům i prezidentovi Ing. Camplíkovi a vyslovit přesvědčení, že i komunikace mezi naším ministerstvem a komorou bude v dalším funkčním období ještě intenzivnější a konstruktivnější. I N G. J A R O S L A V C A M P L Í K, nově zvolený prezident Potravinářské komory ČR Na valné hromadě jsem především ocenil účast významných hostů, jejichž přítomnost potvrdila, že PK ČR je respektována jako významný a seriozní partner pro státní správu. Zvláště jsem ocenil, že příspěvky hostů nebyly formální a měly svou věcností co říci zástupcům potravinářského průmyslu. Potěšilo mě, že jsem dostal důvěru a byl opět zvolen prezidentem PK ČR. Všem, kdo mi důvěru projevili, bych rád i touto cestou poděkoval. D O C. M V D r. L A D I S L AV S T E I N H A U S E R, C S c., předseda Českého svazu zpracovatelů masa Víceprezident Potravinářské komory ČR Málokdy se v posledním období o našem potravinářském průmyslu na veřejnosti a mezi špičkovými politiky mluvilo tak často, jako před naším vstupem do EU. Myslím si, že teprve v tuto dobu si všichni uvědomili, že náš potravinářský průmysl není jen největším oborem zpracovatelského průmyslu, ale je odbytovou základnou pro naše zemědělství nezmenšeného rámce. Dnes již nikdo nepochybuje o tom, že vznik Potravinářské komory byl správným a dobře načasovaným krokem. Komora se za poslední období stala opravdovým reprezentantem našeho potravinářského průmyslu, respektovaným partnerem při všech jednáních. Myslím si, že všichni přítomní na valné hromadě si byli při čtení obsáhlé zprávy vědomi množství práce, které museli vynaložit lidé, kteří myšlenku Potravinářské komory oživili. Nakonec i volby ukázaly, že potravinářská veřejnost nechce v posledním vývoji Potravinářské komory změnu. J A N K A T I N A, výkonný ředitel ČSZM Hodnotící zprávy, které byly předneseny na letošní valné hromadě Potravinářské komory, shrnovaly její činnost za uplynulých 12 měsíců a hovořily o směru, kterým se bude PK dále ubírat. Je patrné, že byl vykonán obrovský kus práce, agenda komory se neustále rozšiřuje a jednotlivým problematikám je věnován větší prostor. Z Potravinářské komory se zkrátka profiluje moderní organizace evropských parametrů. Skutečnost, že valná hromada téměř ve všech případech znovuzvolila do vedení PK původní představitele, přináší důkaz, že tento proces má mezi českými potravináři podporu. ČSZM přeje nově zvoleným představitelům PK mnoho úspěchů v jejich záslužné práci. O L D Ř I C H T Ý Ř, předseda podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v České republice, jednatel a generální ředitel společnosti JAPEK, s.r.o. Měl jsem velice dobrý dojem z dnešní valné hromady, protože mi jednání připadalo velmi věcné. V dostatečném předstihu jsme obdrželi projednávané materiály. Velice mě potěšilo zastoupení jednotlivých ministerstev, agrární a hospodářské komory, hygieniků, atd. což svědčí o tom, že naše problematika problematika potravinářů je těmito složkami považována za důležitou. Zároveň mě potěšila volba nového vedení, která byla jednoznačná a všem zvoleným bych chtěl tímto poblahopřát. Jsem velice rád, že díky Potravinářské komoře se staly i jednotlivé firmy připomínkovým místem při tvoření zákonů, které se potravinářů dotýkají. I N G. J A N H U S Á K, generální ředitel a člen představenstva Karlovarské minerální vody, a.s. Mé dojmy z valné hromady PK ČR: především oceňuji vynikající organizaci přípravy a samotného jednání, která nikdy není jednoduchou záležitostí velmi jsem ocenil i to, že se jednání zúčastnili kompetentní zástupci zainteresovaných ministerstev a profesních komor, což svědčí podle mně o stoupajícím významu Potravinářské komory velmi mně zaujal a potěšil brilantní příspěvek Dr. Víta a dlouho si budu pamatovat jeho větu Konkurence = kvalita jsem rád, že drtivá většina přítomných dala svůj hlas k znovuzvolení pana ing. Camplíka presidentem komory I N G. Z D E N Ě K K U B I S K A, ředitel a předseda představenstva společnosti ZZN Pelhřimov a.s. a předseda dozorčí rady Českomoravského sdružení ZZN Valná hromada probíhala jako obvykle v poklidné atmosféře. Co mě však mrzí je to, že potravináři mezi sebe stále nechtějí vzít i společnosti typu ZZN. Myslím tím do výkonné rady. Ve všech vystoupeních se objevovaly informace o důležitosti a nezbytnosti zajistit výrobu nezávadných potravin. Dle mého názoru potravináři jsou velice důležitou složkou v celém procesu této výroby, ale jsou až na samém konci procesu. Z hlediska celého procesu výroby potravin jsou daleko větší rizika pochybení na začatku procesu, a to je u prvovýroby a našich podniků, kdy na ně bezprostředně navazujeme svými dodávkami krmiv, průmyslových hnojiv, osiv a pesticidů. Z tohoto důvodu si myslím, že by mělo být naše místo ve výkonné radě.

6 6 / z domova Potravinářský zpravodaj 6 / 2004 Evropská komise nepřímo navrhuje zvýšit minimální spotřební daně z alkoholu Praha / BRUSEL (egi) Evropská komise se pozastavila nad škodlivými dopady rozmanitosti spotřebních daní z alkoholických nápojů v Evropské unii pro jednotný vnitřní trh. Zveřejnila k tomu obsáhlou analytickou zprávu, jež se má stát podkladem pro celoevropskou debatu o tom, zda více sladit zdanění alkoholu nebo ne. Zpráva v podstatě dospívá k závěru, že by bylo v zájmu EU a jejích členských států zdanění trochu lépe sladit, a to směrem vzhůru. Jinak bude přetrvávat tendence nejen vozit nápoje přes hranice pro vlastní spotřebu, ale také je masově pašovat za účelem zisku, což výrazně poškozuje producenty a obchodníky v zemích, kde jsou daně vyšší, nehledě na jejich státní pokladnu. Za nynějších podmínek je nemyslitelné předkládat přímo návrh směrnice na to je vinařská lobby moc silná, uvedl mluvčí EK Jonathan Todd. Připomněl, že postoj členských států ke spotřebním daním se různí některé je pěstují jako důležitý zdroj příjmů, jiné je zase považují za škodlivé pro domácí ekonomiky. Směrnice EU stanoví minimální zdanění piva (deset centů na litr), tvrdého alkoholu (1,54 eura na láhev 0,7 litru) a silných vín (31 centů na láhev). Pro vína a šumivá vína žádná minimální hranice neexistuje. Státy si mohou stanovit jakékoli vlastní daně, které nesmějí být nižší než unijní. Například ČR aplikuje minimální hranici na pivo a na víno. Šumivá vína zatěžuje daní 51 centů na láhev a na tvrdý alkohol aplikuje daň 2,33 eura. Vyjednala si s EU trvalou výjimku, která umožňuje méně zdaňovat podomácku vyrobenou slivovici. Česko tak patří mezi země, kde je alkohol nejméně daňově postižen. Nejvyšší daně praktikují Švédsko, Finsko a Británie. Například k sedmičce destilátu musejí Švédové na spotřební dani připlatit 15,41 eura. V ceně láhve vína v Británii je započítána daň 1,77 eura. Evropská komise doufá, že se do debaty zapojí nejen výrobci alkoholických nápojů a zejména vinaři, ale také spotřebitelé a lékaři. Chce totiž poukazovat i na zdravotní aspekt požívání alkoholu a činit souvislost mezi cenou, tedy dostupností, a mírou spotřeby. Řekli k daňovému návrhu EU: VINAŘI JSOU PROTI ZDANĚNÍ TICHÝCH VÍN O těchto tendencích EK víme již nějakou dobu. Osobně se domnívám, že více zdanit tichá vína by nebylo rozumné ( šumivá vína a dezertní vína totiž zdaněna jsou a to poměrně výrazně). Používání vína v rozumných dávkách je zdraví prospěšné o čemž hovoří mnoho našich i zahraničních studií. Máme za to, že přechod od tvrdšího alkoholu k vínu je trendem, který by měl být podporován a tudíž nejsme pro zavádění či zvyšování daní u tichých vín. Jistá je jedna věc, kvalitní vína mají vyšší cenu již v důsledku vyšších nákladů při výrobě a navyšovat jejich cenu vyšším zdaněním nevidím jako moudré. Otázku sladění daní u již v současnosti zdaněných alkoholických nápojů je možné diskutovat. Osobně pro úpravu směrem vzhůru nejsem. Ing. Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu ČR PIVAŘI SE BRÁNÍ VYŠŠÍMU ZDANĚNÍ Pokud se týká spotřební daně piva byla poslední daňová úprava provedena stejným způsobem jako je realizována u největšího producenta piva tj. Německa a její výše dle stupňovitosti piva je odpovídající, takže pokud srovnáme cenové relace výrobců v ČR a v dalších zemích EU je možno hodnotit, že podíl spotřební daně z realizační ceny je vyšší než v EU a to souvisí s životní úrovní a celkovou cenou piva, jeho spotřebou a trhem. Mimo to, technologie výroby českého piva je daleko ekonomicky náročnější než u ostatních produkcí v rámci EU a pokud se jedná o historickou technologii tak je zde stále vysoký podíl lidské práce. Přitom české pivo samozřejmě patří mezi významné komodity produkce, u kterých je možno zaznamenat prudký investiční rozvoj, udržení zaměstnanosti, průměrných výdělků a tam kde byly zachovány i menší pivovary jsou rozhodující firmou, která udržuje zaměstnanost v regionu. Pokud tedy mohu hodnotit z českého hlediska ve vztahu k realizační ceně je zatížení srovnatelné s Evropou, přitom podílově tato dań znamená výraznou zátěž pro pivovary. Přesto, že se jedná o významný turistický artikl nemá pivo samostatný zákon o spotřební dani, ale je vřazeno mezi komodity ropa, těžké topné oleje atd. které byly v minulosti zařazeny mezi rizikové komodity. To znamená, že řada článků např. skládání kaucí na spotřební daň, ať už pro vnitřní pohyb či export, je brzdícím faktorem zcela neopodstatnělým a výrazně postihuje pro státní kasu tento obor, daňové úniky tak nejsou možné a pokud ano, tak jsou dohledatelné, protože výrobci jsou jednoznační a nemůže je nahrazovat žádný býlí kůň. Rovněž je pivo postiženo proti vínu, kde taková zátěž není. Radek Pavlík, asistent předsedy představenstva Pivovar Černá Hora VELMI NÍZKÝ ZISK A VYŠŠÍ DANĚ NEJDOU DOHROMADY Ve stejném duchu jako zástupce malých pivovarů mluví i velcí producenti piva. Zisková marže je totiž minimální a kdyby se zvedly daně, došlo by k ekonomickým problémům řady pivovarů. V České republice je pivo ve srovnání s okolními státy skutečně mnohem levnější a i proto je turistickým lákadlem. Není to ale z důvodu nižších daní, ale z ekonomických, kdy nízkou cenu nesou na svých bedrech pivovarníci a doslova se bojí zdražovat, aby neklesla spotřeba. Pokud proto hovoříme o změnách u daní v případě alkoholických nápojů, měla by si Evropská unie udělat pořádek ve velkých rozdílech danění mezi jednotlivými státy. Finsko má například 13 krát vyšší daň u alkoholických nápojů než Španělsko. Další disproporce je v rozdílnosti daní u jednotlivých druhů nápojů. Zásadně jsme ale proti, aby se nám zvyšovaly daně, státu by to nic pozitivního nepřineslo. Ing. Jan Veselý, prezident Českého svazu pivovarů a sladoven Je to zvláštní: po bůčku mi nejvíc šmakuje pívo... a po pívu rum! (sch) ZVÝŠENÍ DANÍ BY ZNAMENALO RŮST CEN LIHOVIN Podle Evropské komise by prospělo zvýšení spotřebních daní z alkoholických nápojů. Evropská komise zveřejnila obsáhlou zprávu, z níž vyplývá že rozdílnost spotřebních daní alkoholických nápojů v jednotlivých členských zemích je škodlivá pro jednotný vnitřní trh EU. Navrhuje tedy toto zdanění sladit, a to směrem vzhůru. Pro ČR by to znamenalo ještě další zvýšení spotřební daně lihovin. Zvýšení spotřební daně automaticky vyvolá nárůst cen. Pro státní rozpočet by to navíc znamenalo opět nižší výběr této daně. Směrnice EU stanoví minimální zdanění. Jednotlivé členské státy si pak mohou stanovit vyšší daňové sazby. Nesmějí být ale nižší než minimální zdanění podle evropské směrnice. Zavedení tohoto opatření by znamenalo další znevýhodnění pro české výrobce lihovin, kteří se už nyní potýkají s řadou administrativních komplikací. Mám na mysli například zákonem stanovenou povinnost zajistit dopředu kaucí případné nezaplacení spotřební daně a s tím spojené daňové sklady, nebo momentálně schvalované zavedení povinného kolkování lihovin. Přitom nedávno již v ČR ke zvýšení spotřební daně z lihu došlo. Od počátku letošního roku se daň zvýšila z 234 na 265 korun. Další zvýšení spotřební daně z lihovinu by navíc nevedlo k posílení příjmů státního rozpočtu. Růst ceny způsobí pokles spotřeby a poptávka se více zaměří na černý trh, případně dovozy, například ze Slovenska, kde je spotřební daň ve srovnání s ČR nižší zhruba o třetinu. Pro pohostinství je mnohem výhodnější individuálně si dovézt zboží ze země, kde je tato daň nižší. Aby si státy zachovaly možnost výběru této lukrativní daně, naopak ji snižují. Ve Finsku nebo Norsku nedávno právě z tohoto důvodu spotřební daň z lihu snižovali. Evropská komise chce dle své zprávy poukazovat i na zdravotní aspekt požívání alkoholu a činit souvislost mezi cenou, tedy dostupností, a mírou spotřeby. Podle zdravotnických statistik jsou ale případy opilosti, nebo poškození vlastního zdraví spojené především s konzumací piva nebo vína, což jsou typy alkoholu cenově dostupnější pro nejširší veřejnost, uvedl na závěr. Jiří Janák, ředitel společnosti KB LIKÉR, ZVÝŠENÍ DANÍ U ALKOHOLU VEDE K RŮSTU DOMÁCÍHO PÁLENÍ Na jednání lihovarníků členských států Evropské unie, které v minulých dnech proběhlo v Bruselu, nic o zvyšování daní u lihu nebylo. O sjednocování daní se v rámci lihovarnické asociace zatím nejednalo. Jsem ale přesvědčený o tom, že zvyšování daní u lihu by vedlo k jedinému, ke zvyšování objemu doma vypáleného lihu. myslím si, že by mělo zůstat na jednotlivých státech, jak si stanoví daňový základ. V EU stanovuje minimální výši spotřební daně direktiva č. 92/84/EEC, a to od lihoviny 550 Euro za l hl t.j. 100 litrů absolutního alkoholu, dále pro lihové nápoje s obsahem etanolu méně než 15 % etanolu, které nejsou pivem ani vínem 45 Euro za 1 hl, pro pivo 187 Euro za 1 hl a pro víno je povolena nulová sazba. Srovnáme-li tyto hodnoty s naší republikou, potom vidíme, že u lihovin se sazbou Kč za 1 hl tj. při kurzu 32 Kč za Euro dostáváme 828 Euro, což je o 50 % nad minimální sazbou. Jestliže porovnáváme poměr sazby za stejný alkoholový obsah u lihovin a piva, pak je současná sazba u lihovin 4,3 krát vyšší. Z toho plyne rostoucí poptávka po pivu a klesající prodej legálních výrobců lihovin. Ve výši spotřební daně u lihovin jsme předstihli Španělsko a Italii z původní patnáctky a z nových zemí EU jsme nad Slovenskem, Slovinskem, Maďarskem, Dle mého názoru vede zvyšování spotřební daně k rostoucímu černému trhu, který se ještě více vyplácí, dále klesá tzv. nepřímý export, což jsou lihoviny, které si berou čeští turisté do zahraničí nebo si je od nás odvážejí zahraniční turisté a roste naopak dovoz lihovin nakoupených v zemích s nižší SD to je nyní případ Slovenska. Vladimír Steiner, prezident Unie výrobců lihovin NASTAVOVAT JEDNOTNÉ LAŤKY VŠEM JE NESMYSL Nastavit v rámci Evropské unie nějakou jednotnou laťku na zdanění lihovin, vína a piva beru jako velmi nerozumné. Je to šlápnutí vedle. Nemyslím si, že by to bylo pozitivní. Víme to z Norska, Finska, kde je přístup státu k alkoholu na úrovni prohybice. Když zdaníme u nás třeba ještě víc pivo, bude to katastrofální dopad. A srovnání daní mezi jednotlivými státy je nesmysl a myslím si, že to vzbudí velký odpor. Ing. Jaroslav Camplík, prezident Potravinářské komory ČR Anketu k daním připravila: E. Línková Lucemburk/Praha Kolem zásob zemědělských surovin a potravin začalo být v Evropské unii dusno. Česká republika a Polsko podpořily na jednání v Lucemburku slovenský požadavek, aby Evropská komise zkrátila a definitivně ustálila seznam komodit, u kterých vyžaduje, aby vstupující státy nahlásily stavy existujících zásob. Všechny tři země uvedly, že již zabránily vytváření spekulativních zásob a že by je EK neměla zatěžovat dodatečnou administrativou. Komise neustále vstupuje do seznamu Kontrola zásob je podle potravinářů přehnaná těchto položek. V českém případě vyškrtli margaríny a doplnili hovězí maso a mandarinky, stěžoval si náměstek českého ministra zemědělství Zdeněk Růžička. Tyto neustálé změny znemožňují přijetí příslušné vyhlášky, podle níž by se podnikatelé v zemědělském sektoru řídili. EK se chce vyvarovat vytváření spekulativních zásob dovážených, ale i domácích potravin před vstupem. Podle její směrnice by členské státy v případě hromadění zásob byly penalizované. Peníze by šly do státní kasy té které země. Obáváme se zneužitelnosti, uvedl prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík. S určitou nadsázkou se potravináři obávají toho, že by si ministerstvo financí mohlo přehnaným sankcionováním zvyšovat finanční rezervy. Unie navíc nutí vstupující země, aby předkládaly složité statistiky, a na jejich základě půl roku po rozšíření vyhodnotí, nakolik byl trh EU zasažen spekulací. Pokud usoudí, že k ní došlo, budou nadměrné zásoby zatíženy zvláštní daní. Bylo by s tím navíc spojeno přehnané administrování, jsme proti, uzavřel Camplík. Česká republika má momentálně sledovat 164 komodit; největší problémy by mohla mít podle odborníků s cukrem. Požaduje, stejně jako obě další země, aby EK splnila svůj loňský slib, zvážila reálnou situaci a seznamy podstatně zkrátila. V minulosti se stávalo, že dovozci v zemích vstupujících do EU nakoupili v poslední chvíli před přijetím velké množství potravin ze třetích zemí za výhodnějších podmínek, než jaké praktikuje unie. Drželi je v celních skladech a pak je vrhli na vnitřní trh. Tomu chce Evropská komise zabránit tím, že stanoví pro určité produkty limity zásob. E. Línková

7 Potravinářský zpravodaj 6 / 2004 z domova / 7 Měsíc po vstupu České republiky do Evropské unie nelze sice hodnotit změny, které budou citelné až po půl roce. Ministr zemědělství Jaroslav Palas se ale pro Potravinářský zpravodaj vyjádřil ke změnám ve vztahu k politice nezávadnosti potravin ražené Evropskou komisí a k vnitřním změnám v koncepci českého zemědělsko-potravinářského komplexu. Jedním z velmi významných postulátů Evropského modelu zemědělství jsou společná pravidla na ochranu trhu před zdravotně závadnými potravinami. Jak se resort, který řídíte zhostí tohoto úkolu? Především problémem již není vyrobit dostatek potravin. Prioritou je zajistit jejich zdravotní nezávadnost bez ohledu na to, zda si koupíte sýr od chovatele ovcí v zapadlé horské vesnici baskického Španělska nebo ve Vilniuském supermarketu, nebo si objednáte vepřovou pečeni v české hospůdce. Z hlediska potravinové bezpečnosti představuje Multifunkční model zemědělství v rámci Společné zemědělské politiky velmi komplexní společný systém kontroly kvality výroby takříkajíc od pole až po vidličku. Jeho úkolem je zajistit nezávadnost potravin v maximální možné míře ve všech členských zemích unie a splnit tak oprávněné nároky evropských spotřebitelů a zamezit jakýmkoli zdravotním rizikům. V této oblasti investovali čeští prvovýrobci, zpracovatelé i samotný stát v posledních letech obrovské finanční prostředky a mnoho lidského úsilí, aby splnili náročné směrnice Evropské unie. Nyní jde o to, aby domácí výrobci obstáli v otevřené konkurenci především ze strany nově přijatých členů unie a zůstali v pozici hlavního dodavatele potravin do spotřebního koše obyvatel. Jaroslav Palas: Potravináři by měli obhájit pozici hlavního dodavatele zboží do evropského spotřebního koše Nepochybuji o tom, že toto si klade nyní za cíl každý prozíravý výrobce. Samozřejmě nelze ztratit ze zřetele ani skutečnost, že i pro nás se otevírá obří trh s téměř půlmiliardou spotřebitelů, na němž se již naše špičkové firmy pohybují. Kvalita našich potravin je plně srovnatelná s kvalitou potravin nabízených na trhu evropských zemí. To, co nyní nejvíce potřebujeme, je masivní podpora kvalitních domácích výrobků pomocí všech myslitelných marketingových nástrojů a strategií, a to na domácím i zahraničním trhu. Potravinářská komora hovoří o nutnosti nové koncepce. Jak to s ní vypadá? Vzhledem k úkolům, které stojí před potravinářským průmyslem v následujících letech, jsem nařídil zpracovat koncepci potravinářství na období let , v níž je zdůrazněna strategická role výroby potravin v České republice, která spočívá zejména v zabezpečení výživy našeho obyvatelstva výrobou zdravotně nezávadných, kvalitních, cenově dostupných a bezpečných potravin, a to především z domácích surovin. Vyšší stupeň zpracování a větší ekonomické zhodnocení produktů zemědělské prvovýroby je jedním z cílů předkládané koncepce, protože kromě přímých ekonomických efektů je to základní podmínka ke změně negativní bilance agrárního obchodu ČR. Co je se slibovanou činností marketingové agentury? Abych napomohl dosažení těchto cílů, rozhodl jsem o zřízení odboru marketingu při Státním zemědělském intervenčním fondu, který funguje od počátku letošního roku. Z tohoto odboru vznikne marketingová agentura, jejímž úkolem bude podpora prodeje zemědělské produkce a potravinářských výrobků na společném trhu Evropských společenství i na trzích ostatních zemí. Z hlediska budoucího vývoje hodnotím potravinářský průmysl jako velice perspektivní, se značným potenciálem dalšího rozvoje. Toto hodnocení odpovídá stavu v Evropské unii, kde odvětví vykazuje trvalý růst i při dosažené vysoké úrovni zpracování zemědělské produkce. Jak byste pane ministře charakterizoval změny v pohledu Evropské komise na funkci zemědělství a produkci potravin? Nesmírně významnou změnu přinese již schválená reforma Společné zemědělské politiky sjednocené Evropy. Tato změna na dlouhou dobu ovlivní náš agrární a zpracovatelský sektor. Reforma zcela mění způsob, jakým Evropská unie podporuje zemědělský sektor. Nová Společná zemědělská politika bude směřovat jednoznačně k uspokojování požadavků spotřebitelů a zároveň poskytne zemědělcům v unii volný prostor k tomu, abychom produkovali, co si žádá trh. Do budoucna se naprostá většina dotací bude vyplácet nezávisle na objemu výroby, kvalita produkce bude upřednostněna nad její kvantitou. Poskytování těchto dotací bude vázáno na plnění standardů na ochranu životního prostředí, bezpečnosti potravin a pohody hospodářských zvířat. V důsledku postupného snižování přímých plateb naopak porostou farmářům prostředky na programy související se zlepšováním životního prostředí, kvality produkce a rozvoje venkova jako takového. Jednotlivé prvky reformy vstoupí v platnost již v letošním a v příštím roce. Tato reforma je přitom zcela v souladu s realizací evropského modelu multifunkčního zemědělství. Zachování kulturní krajiny, obnovování biodiverzity a ochrana půdy a vody po dlouhodobém působení industriálně orientovaného zemědělství představují základní dlouhodobé cíle Evropské unie v této oblasti. Rozvoj venkova se tak stává ve sjednocené Evropě stejnou prioritou jako rozvoj zemědělské prvovýroby. Musíme však mít na paměti, že v produkčních oblastech je třeba udržet vysoce efektivní, konkurenceschopné produkční podnikání. Reforma počítá s finanční účastí podpůrných programů. Jak hodnotíte jejich dosavadní činnost? V souvislosti s využíváním programů na rozvoj venkova bych rád poukázal na skutečnost, že čeští zemědělští podnikatelé dokázali již v období před vstupem do unie velmi dobře využít podpůrné opatření v rámci programu SAPARD. Na tomto poli se stala Česká republika dokonce premiantem mezi kandidátskými zeměmi počtem akreditovaných opatření a počtem uzavřených smluv na nejrůznější projekty. A nejsou to jen moje slova. Toto hodnocení bylo opakovaně vysloveno i ze strany nejvyšších představitelů Evropské komise. Tato dobrá příprava vedla k tomu, že mnoho žadatelů má již připraveny hotové projekty, které nemohly být spolufinancovány v rámci programu SAPARD kvůli omezenému rozpočtu. Tito podnikatelé se nyní ucházejí o podporu z programů rozvoje venkova a je velmi pravděpodobné, že dojde k převisu poptávky nad nabídkou. S tím souvisí nezbytnost zajistit potřebné finanční toky. Proto věřím, že Ministerstvo financí dodrží svůj slib a potřebné prostředky uvolní tak, abychom mohli v maximální možné míře využít kofinancování ze společných fondů Evropské unie. Byl by to nepochybně velmi pozitivní signál pro naši zemědělskou a venkovskou veřejnost v tom smyslu, že se na pomoc státu může spolehnout, když sama odvede svůj díl. Jaká je národní vize další činnosti resortu? Do společné Evropy jdeme s vlastní vizí s našimi národními zájmy. V první řadě nám jde o zachování rozměru zemědělství. Tato priorita je samozřejmě propojena s potravinářským průmyslem a s požadavkem vyrábět dostatečné množství potravin z domácích surovin. Tyto zájmy půjde ovšem těžko obhájit bez zvyšování konkurenceschopnosti zemědělských podniků vůči zemím Evropské unie a třetím zemím na základě zvyšování efektivity výroby, kvality samotných výrobků, jejich přidané hodnoty a regionální pestrosti produkce. Proto je i vyšší konkurenceschopnost podniků českým národním zájmem. Do tohoto souboru priorit přirozeně patří zachování přiměřené zaměstnanosti v zemědělství a zlepšení životní úrovně zemědělské populace. Toho bychom měli docílit nabídkou multifunkčního zemědělství, včetně diverzifikace zemědělství do nepotravinářského užití zemědělské produkce a do nezemědělských činností venkova. Jak vidíte, nelze hovořit o našich národních zájmech jako o samostatně stojících cílech, které lze dosáhnout jeden po druhém. Jsou vzájemně úzce provázané a existuje mezi nimi závislost. Proto je musíme vnímat jako komplex priorit, kterým musíme věnovat soustavně veškerou naši pozornost, veškeré naše úsilí. Domnívám se, že jen touto cestou si dokážeme vydobýt důstojné místo v rodině evropských národů, které nám právem náleží. Jaké je Vaše osobní poselství zemědělcům a potravinářům? Česká republika stojí na prahu období, kdy může začít těžit z příležitostí, které po dlouhá staletí neměla. O tyto příležitosti je však třeba bojovat a chopit se jich s veškerou osobní iniciativou každého z nás, a k tomu je zapotřebí zdravé sebevědomí a rozhled. Nepochybuji o tom, že máme tyto vlastnosti a že je v plné míře použijeme. Děkuji za rozhovor: E. Línková Delvita. Dobrý obchod znamená příslib, jak zákazníkům tak obchodním partnerům R O Z H O V O R S G E N E R Á L N Í M Ř E D I T E L E M S P O L E Č N O S T I D E L V I T A, I N G. J I Ř Í M C H A R V Á T E M, M B A Před několika týdny spustil řetězec Delvita novou kampaň s názvem: Delvita. Dobrý obchod. Zeptali jsme se generálního ředitele, Ing. Jiřího Charváta, o přiblížení této události. Zajímalo nás mimo jiné i to, jak se nová strategie dotkne výrobců a dodavatelů potravinářského zboží. Delvita. Dobrý obchod, to je hodně široký pojem. Co si pod tímto spojením máme představit? Delvita se již dlouhou dobu profiluje jako specialista na potraviny, které prodáváme za dobré ceny. Kromě toho si u nás zákazníci pochvalují příjemné a pohodlné prostředí k nakupování. Hledali jsme tedy způsob jak toto vše shrnout do jediného a výstižného spojení. Dobrý obchod má dva významy. Jednak je to pro zákazníka dobrá koupě a za druhé tento slogan označuje naše prodejny, které jsou bezpochyby dobré. Přesto nemyslíte, že když zákazníci očekávají ten nejlepší obchod, není příslib dobrého obchodu příliš skromný? Nemyslím si, že by byl příliš skromný. Udělat z každého supermarketu vážně dobrý obchod a předložit zákazníkům vždy takovou nabídku, která pro ně bude dobrým obchodem, je úkol, který si denně žádá ohromné úsilí. Netvrdím, že se nesnažíme být nejlepší a myslím, že v celé řadě oblastí jsme nejlepší, ne náhodou získala Delvita ocenění Supermarket Roku Na druhou stranu zákazníkům dáváme slib, na který se vždy mohou spolehnout. A protože jsou naši zákazníci stále náročnější, musí náš dobrý obchod být na úrovni, kterou často nikdo jiný nemůže nabídnout. Jaké čekáte reakce ze strany zákazníků? Kampaň jsme vytvářeli v těsné spolupráci s nimi. Víme, že zákazníci netouží pouze po nejnižších cenách, ale oblíbili si Delvitu také pro další hodnoty. Celkově naši nabídku chápou jako dobrý obchod a odtud se zrodil i název. Současné reakce jsou pozitivní a zákazníci vidí, že pro ně připravujeme stále nové věci. Obraz jejich dobrého obchodu tak začíná postupně nabírat stále jasnější rysy a roste i síla naší značky. Vynecháme-li nákupní prostředí tedy supermarket člověk si pod dobrým obchodem především představí výhodnou koupi. Znamená to, že se nyní budete orientovat více na ceny? Cenová realita je v Delvitě velmi dobrá, což víme i z nezávislých průzkumů, horší je to s očekáváním zákazníků, kteří považují Delvitu stále za trochu dražší řetězec, i když neoprávněně. Z očekávání zákazníků víme, že pro ně dobrý obchod znamená nákup všeho, co potřebují, za dobré ceny. A dobrá cena je přesně to, co jim chceme nabídnout. Jak je to se zaměřením na kvalitu? Delvitu si lidé spojují právě s kvalitou a tímto směrem jste výrazně zaměřili aktivity v minulém roce. Nejen v minulém roce, zaměření na kvalitu trvá. Je však nutné říci, že máme kromě dodavatelských značek již více než 600 výrobků pod privátní značkou Delvita. A právě privátní značka je nejsilnějším spojením vysoké kvality za dobré ceny. Proto je privátní značka také nosným motivem v první vlně kampaně. Nikde netvrdíme, že prodáváme naprosto nejlevněji. Naši zákazníci chtějí odpovídající kvalitu za dobrou cenu, jedině takový obchod je pro ně dobrý. A co 365? To je přece novinka s maximální orientací na nízké ceny, kterou Delhaize zavádí nadnárodně. Projekt 365 je určitě důležitou součástí portfolia našich produktů. Je zaměřen na výrobky používané každodenně tedy 365 dní v roce. Jsou to výrobky, kde zákazníci nechtějí utratit ani korunu navíc. To je jeden z dalších příkladů dobrého obchodu. Nyní se v supermarketech setkáte s asi dvacítkou těchto výrobků; jejich počet však dramaticky poroste. Nejen v privátní značce Delvita, ale také u výrobků 365 se pro naše dodavatele otevírá velký prostor. Co znamená nová strategie Delvita. Dobrý obchod pro výrobce a dodavatele společnosti Delvita? Rád bych zdůraznil, že nejde o novou strategii, ale spíše o jednoznačné pojmenování toho, o co se již dlouhou dobu snažíme. Naším cílem je dlouhodobé a kvalitní partnerství. Stejně jako pro své zákazníky, tak i pro své obchodní partnery, by Delvita měla představovat Dobrý obchod. A naopak i naši partneři se spolu s námi musí snažit o to, abychom společně pro zákazníky dobrý obchod připravili. Společná práce na zákazníkově spokojenosti je to, co Delvitě i všem jejím partnerům přinese dlouhodobou prosperitu. Závěrem bych chtěl touto cestou poděkovat všem našim partnerům za dosavadní spolupráci v průběhu první poloviny roku 2004 a popřát jim dobrý obchod i do dalšího období. Děkuji za rozhovor: Ing. Pavel Veselý

8 8 / z domova nabídky informace Potravinářský zpravodaj 6 / 2004 Milkagro a.s. v dnešní podobě je výslednicí destiletého vývoje, kterým tato společnost musela projít. Bylo to období získávání důvěry vlastních akcionářů, ale i budování vztahů a získávání pozic v oblasti uznání od státních orgánů i zemědělské veřejnosti. Dnes můžeme konstatovat, že všechny instituce uznávají společnost jako aktivní, životaschopnou organizaci, která jako jediná v České republice touto formou privatizovala zpracovatelský průmysl v oblasti mléka a jatečných zvířat. Zemědělci na Moravě prokázali tímto spojením svoji odhodlanost a sílu nejen morální, ale i ekonomickou. Je to zásadní zlom, který není publikován, protože to není o žádné korupci, není Milkagro a.s. Olomouc 10. výročí založení to o tunelování, není to rozkrádádní, je to jen o cílevědomé, každodenní práci ve vztahu zemědělská výroba, zpracování, prodej. Dnes je síla společnosti nejen ve svém složení z akcionářů zemědělské výroby, ale i v systému rozhodování, kdy žádný akcionář nemá majoritní podíl, proto je zásadní rozhodování postaveno na vůli nadpoloviční většině hlasů ve všech orgánech společnosti. V ekonomické oblasti, kde byly logicky problémy obdobné každé začínající společnosti je v posledních letech, zejména v roce 2003 vývoj příznivý. Společnost dosahuje tržby přesahující jednu miliardu pětset milionů Kč. Společnost dnes obchoduje nejen s mlékem, ale významně se podílí na trhu s ostatními komoditami. Během své působnosti byla obchodní činnost zaměřována na komodity, které byly požadovány od akcionářů. V současné době jsou dva nosné okruhy obchodní činnosti. Je to obchodování s pohonnými hmotami, kde je Milkagro a.s. společníkem obchodní společnosti, specializované na tyto produkty. Tato aktivita byla v roce 2003 velmi úspěšná a pokračuje i v roce Dalším významným artiklem je obchod s řepkovými a sojovými šroty. V této oblasti zajišťuje společnost potřeby akcionářů ve vazbě na požadavky kvalitních komponentů do krmných směsí. Dle požadavků akcionářů společnost zajišťuje potřeby a požadavky i v dalších oblastech. Jde zejména o osiva, hnojiva, chemické přípravky do zemědělské produkce, mléčné krmné směsi, ale též oleje a pneumatiky pro stroje a strojní zařízení. Od letošního roku není Milkagro a.s. zaměřeno jen na výše uvedené aktivity. V únoru 2004 byl uskutečněn nákup Masokombinátu Martinov od správkyně konkursní podstaty společnosti SENA Corporation a.s. Tento významný vstup do oblasti zpracování živočišných produktů zásadně ovlivnil další činnost. Vliv je dnes zřejmý nejen v oblasti odbytu jatečných zvířat, ale i v obchodování s výslednými produkty tohoto zpracovatele, který výrazně vstoupil na trh s tradiční značkou. Za desetiletou působností společnosti jsou nejen výsledky obchodní a společenské, ale i významné změny ve vztazích ekonomických. Aktivní a perspektivní činnost společnosti se projevila zejména ve vztahu k financování. Bankovní společnosti dnes berou Milkagro a.s. jako významného a důležitého partnera, který prokázal svoji životaschopnost. Před deseti roky bylo hybnou sílou činnosti zemědělců založit společnost, která dává záruky, že produkce bude vždy odebrána, zpracována a že za ni bude zaplaceno. Garance jsou plněny a dnes nejen v mléce, ale i v jatečných zvířatech. Ing. Stanislav Večeřa, ředitel společnosti Milkagro a.s. Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů Snad lépe se Pardubice rýmují s hokejem, Velkou pardubickou, ba i perníkem, než chlebem. A přesto se chléb každoročně stává pevným spojníkem mezi tímto městem a naším každodenním životem. Konají se tu a letos už jsme tento svátek slavili podesáté Dny chleba. Bývají dvoudenní, spojeny s poutavou výstavou v areálu. Ideon, za účasti široké veřejnosti, zvláště pak mládeže, nebo jen jednodenní to když se v Brně konají mezinárodní gastronomické veletrhy MBK, spjaté s tradiční SALIMOU. Tak tomu bylo letos, kdy se do Pardubic sjelo více než čtyři stovky odborníků, aby vzdali hold chlebu při tradičním obřadu žehnání tentokrát jej vykonal generální vikář Msgre Josef Socha prohlédli si exponáty 34 vystavujících firem a vyměnili si názory s jejich reprezentanty, zúčastnili se odborného semináře, na němž vystoupili specialisté z firem Pfahnl Backmittel, Ireks Enzyma, Kontinua a J 4. Zcela mimořádný byl opět zájem o soutěže, tvořící pevnou součást Dnů chleba. Je jich celkem pět a jsou věnovány chlebu, moukám a výtvarně pojatým výrobkům z pekařského těsta. Z 25 soutěžních vzorků zaslaných z průmyslových pekáren získal v přísně anonymní soutěži titul Chléb roku 2004 výrobek pekáren RA- v České republice Pardubice ve znamení chleba CEK, Mader a synové s.r.o. Přerov a ze 13 chlebů vyrobených řemeslně zvítězil chléb běžně pečený v brněnské pekárně HEPEK, která si zopakovala loňský úspěch. Ze 13 soutěžících mlýnů si v kategorii pšeničná mouka hladká pekařská speciál odnesl titul Mouka roku 2004 mlýn BEATA s.r.o. Netolice, nejlepší žitnou mouku chlebovou semleli v mlýnech J. Voženílek Předměřice nad Labem. Odborná porota, která hodnotila výrobky z pekařského těsta, se plně zaujala prací žáka I. ročníku Středního odborného učiliště potravinářského ve Smiřicích, nazvanou Kombajn, jednoznačně označenou logem EU Ostatně prací s tematikou Evropské unie tu bylo více. Druhou cenu získalo technicky neobyčejně náročné dílko nositele titulu Český pekař roku 2003 Bohumila Kubíčka, nazvané Bez práce nejsou koláče mj. autora dokonale ztvárněných bochníků chleba se symbolikou EU. Konečně i 3. cenou odměněná práce roztopená lokomotiva směřovala Plnou parou do EU. Tak pekařský svátek obrážel 21, května 2004 aktuální, vpravdě historickou událost. Ještě dovolte větu charakteru jubilejního: Letošní slunečné Dny chleba v Pardubicích se konaly podesáté, a to v roce 85. výročí založení mlynářského a následně pekařsko-cukrářského odborného školství, jehož poslání dále rozvíjí Střední průmyslová škola potravinářské technologie. A ta má v Pardubicích své sídlo plných 65 let. Jaromír Pešek (Poznámka redakce Bližší informace z akce Dny chleba Vám přineseme v příštím čísle Potravinářského zpravodaje.) Spotřebitelské centrum podá informace o evropských nákupech Praha (egi) Ministerstvo průmyslu a obchodu zřídí v druhé polovině roku v Praze evropské spotřebitelské centrum, které bude občanům poskytovat informace o podmínkách nákupu zboží ve všech zemích Evropské unie. Lidé v centru získají osobně, telefonicky nebo elektronickou poštou informace o tom, jaké jsou v zemích EU podmínky nákupu, jak se bránit proti možným problémům či o poskytování záruk na nakoupené zboží. Centrum má podpořit důvěru spotřebitelů při nákupu v Evropské unii, řekl ředitel sekce ochrany spotřebitelů a vnitřního obchodu na ministerstvu Josef Tržický. Podobná spotřebitelská centra jsou téměř ve všech státech Evropské unie. Provoz centra nebude administrativně náročný, bude v něm pracovat pár lidí, kteří jsou schopni kvalifikovaně odpovídat na dotazy spotřebitelů, podotkl. Centrum založí ministerstvo průmyslu a obchodu, na financování se bude podílet Brusel. Stát by měl při činnosti centra spolupracovat se spotřebitelskými organizacemi, tak jako tomu je ve většině zemí Evropské unie, upozornil Tržický.

9 Potravinářský zpravodaj 6 / 2004 rozhovor / 9 5 otázek pro: Steve Woodwarda, generálního ředitele společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. 1. Od dubna loňského roku jste generálním ředitelem společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Můžete nám prozradit, s jakými pocity jste nastupoval na Vaši současnou vrcholovou funkci v Plzeňském Prazdroji a seznámit naše čtenáře s Vašimi dosavadními manažerskými zkušenostmi? A jednu otázku trochu osobní, jak se Vám pracuje a žije v České republice? Do České republiky jsem se velmi těšil, vždyť je to země pivu zaslíbená. Přijížděl jsem do Plzně také s pocitem obrovské odpovědnosti. Přebíral jsem po svém velmi úspěšném předchůdci firmu, která je českým národním pokladem, symbolem země ve světě. Je tedy něčím více než pouhým výrobcem nápojů. Navíc vyrábí produkt, který v sobě obsahuje kromě výrazných kvalitativních charakteristik část historického dědictví, symbolizuje vývoj pivovarnictví nejen v Čechách, ale také ve světě, dal jméno celé velké kategorii piv atd. Uvědomoval jsem si, že můj úkol jako představitele této firmy bude nejen úspěšně ji vést manažersky a finančně, ale také brát ohled na všechny tyto skutečnosti. Mám zkušenosti z oblasti řízení lidí, z podnikání v nejrůznějších regionech světa, z výroby a prodeje různých komodit. Podstatným krokem v mé kariéře byl nástup do jedné z nejvýznamnějších jihoafrických firem SAB. Od té doby jsem spojil svůj pracovní život s pivovarnictvím, také proto, že jsem typický pivař. Mám pivo ze všech nápojů nejraději a rád trávím čas s přáteli při posezení u piva. Z tohoto pohledu je můj pobyt v České republice požehnáním. České pivo, především Pilsner Urquell, a české hospody nabízejí to nejlepší, co si může pivař přát, zážitek z pití piva naprosto nesrovnatelný s ničím jiným v celém světě. 2. Plzeňský Prazdroj, a.s. se svojí více jak 160 letou tradicí patří k nejvýznamnějším potravinářským podnikům v České republice. Mohl byste nás seznámit s celkovým výrobním sortimentem značek piv, které vaše společnost dodává na tuzemský trh a také na trhy zahraniční? Plzeňský Prazdroj, a.s. je respektovaným lídrem na českém trhu pivovarnictví. Společně se sesterskou firmou Pivovar Šariš na Slovensku tvoří jednu řídicí a podnikatelskou entitu největší ve střední Evropě, pokud jde o výstav piva. V České republice vyrábíme a prodáváme čtyři hlavní značky piva Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel. Pouze pro maloobchodní síť dodáváme lahvové pivo dalších dvou značek Primus a Klasik. Naše české značky distribuujeme prostřednictvím Pivovaru Šariš také na Slovensku, přičemž značky Velkopopovický Kozel a Gambrinus se v Šariši vyrábějí licenčně. Jsme přesvědčení, že nabízíme vyvážené portfolio značek, které uspokojí všechny spotřebitelské preference. Od května 2004 jsme uvedli na trh novinku mírně alkoholický sladový nápoj Frisco s citronovo-jablečnou chutí. Dnešní trh není v žádném případě izolovaným pivním trhem je to komplexní trh nápojů, který se dramaticky mění. Využili jsme proto příležitosti v jednom z jeho segmentů, který má podle nás slibný potenciál. Naší strategií je dále posilovat vedoucí pozici na domácím pivním trhu a ve spolupráci s mateřskou společností SABMiller pak zejména dále expandovat do zahraničí. Jakožto leader českého trhu chceme také rozšiřovat své aktivity i do dalších oblastí a nabídnout spotřebitelům zajímavé inovace, například Frisco. 3. Podle našich informací je současná poptávka po vašem pivu tak vysoká, že současné výrobní kapacity již nestačí. Proto jste přistoupili k rozsáhlým investicím směřujícím k posílení vašich výrobních kapacit. Kde nyní tyto investice do výrobních kapacit probíhají, jaký je jejich charakter a kdy budou uvedeny do provozu? Plzeňský Prazdroj, a.s. vyrábí pivo ve třech pivovarech v ČR Plzeň, Radegast (Nošovice) a Velké Popovice. Každý je jiný a každý přispívá svým dílem k úspěchu celé společnosti. Nejméně problematický z hlediska kapacity je Radegast nejmodernější pivovar v ČR, vlastně jediný postavený u nás po 2. světové C U R R I C U L U M V I T A E : Steve Woodward Steven James Woodward (44) se narodil v Mombase (Keňa). Má jihoafrické občanství. Vystudoval univerzitu Witwatersrand v Jižní Africe bakalářský diplom získal v oboru psychologie a angličtina, postgraduální studium absolvoval v oboru Marketing a Management. Na londýnské Brunel University pak doplnil studium MBA zaměřené na strategické plánování a situační analýzy. Svou kariéru zahájil v oddělení lidských zdrojů společnosti Anglo-American Corporation/De Beers, světového lídra v těžbě diamantů. Pracoval v namibijské filiálce a vedl oddělení lidských zdrojů filiálky v Botswaně. Začátkem 90. let nastoupil do Jihoafrických pivovarů South African Breweries a tři roky byl regionálním manažerem firmy v oblasti Transkei. Pracoval v oddělení lidských zdrojů a v oddělení strategického plánování. V roce 1998 stál v čele dceřiné společnosti Traditional Beer Investment, která se zabývá výrobou čirokového piva tradičního afrického nápoje. Jako generální ředitel se výrazně zasadil o restrukturalizaci této součásti SAB. Od prosince 1999 byl generálním ředitelem dceřiné společnosti SAB v Rumunsku. V této zemi vlastní dnešní SABMiller několik pivovarů a se značkami Ursus, Timisoreana a Keller ovládá přes 15 procent trhu jako druhá nejsilnější společnost po BBAG (dnes Heineken). Steve Woodward je ženatý a má dceru. válce. Historické pivovary v Plzni a Velkých Popovicích dosáhly v posledních letech, kdy stabilně roste poptávka po našem pivu v ČR i v zahraničí, vrcholu své dosavadní kapacity. Proto jsme se rozhodli investovat do nových výrobních zařízení. V Plzni je to rekonstrukce a rozšíření varny Pilsner Urquell v hodnotě přes 300 milionů korun, ve Velkých Popovicích pak výstavba cylindro- -kónických tanků pro fermentaci v hodnotě přes 100 milionů korun. Obě investice jsou dokončeny a přispějí ke zvýšení kapacity pivovarů: v Plzni o 20 procent, ve Velkých Popovicích až o 50 procent. Rozšiřování varny Pilsner Urquell v Plzni bude ale dále pokračovat dalšími etapami, které umožní až zdvojnásobit kapacitu výroby tohoto prémiového piva podle očekávané poptávky na českém a hlavně na mezinárodním trhu. 4. Plzeňský Prazdroj, a.s. je již nyní významným vývozcem piv s vysokým podílem výstavu mimo území naší republiky. Od se náš bezcelní trh zvětší na území ostatních států celé Evropské unie. Jaké změny to přinese v obchodním chování Vaší společnosti? A jak jste na tuto změnu připraveni? Bude Váš obchodní zájem namířen také do dalších zemí mimo EU a která teritoria v této oblasti jsou pro Plzeňský Prazdroj prioritou? Mám na mysli především velký trh Ruska a okolních zemí. Licenčně se zatím vyrábí na tomto území Velkopopovický kozel. Bude Vaše úsilí v tomto směru pokračovat? Vstup ČR do Evropské unie nijak dramaticky neovlivnil naše podnikání, obchod se zeměmi EU je už delší dobu volný, bez kvót, cel a dalších administrativních překážek. Významnou pomocí je pro nás odstranění celních kontrol na hranicích, takže se kamiony s našim pivem rychleji a snadněji dostanou k zákazníkům v zahraničí, a to nejen v Evropě a také v zámoří, kam dopravujeme pivo přes německé přístavy. Jako pivovar splňujeme všechny evropské i mezinárodní normy pro kvalitu a pro ochranu životního prostředí (ISO 9001 i 14001, IPPC). Díky zázemí globální mateřské společnosti SABMiller spolupracujeme s dodavateli surovin a technologií po celé Evropě a díky centralizovanému mezinárodnímu systému dodávek jsme schopni s nejvýznamnějšími a nejlepšími dodavateli vyjednávat o efektivních podmínkách. Naše pivo prodáváme ve více než 50 zemích po celém světě a například Spojené státy patří k největším a nejdynamičtěji se rozvíjejícím trhům, kde prodej Pilsner Urquell roste díky velké a viditelné marketingové podpoře a také díky distribuci přes obchodní partnery naší sesterské společnosti Miller. Rusko je velmi perspektivním trhem, kde slavíme s licenčně vyráběným Velkopopovickým Kozlem obrovské úspěchy (vyrábí se v pivovaru Kaluga, 150 km od Moskvy, který také patří SABMiller). Dokončujeme tam zkoušky licenčně vyráběného Pilsner Urquell podle pilotního modelu osvědčeného v Polsku. Tam se toto prémiové pivo úspěšně vyrábí od září 2002, vlastně poprvé za hranicemi České republiky i města Plzně. 5. Vašemu předchůdci panu T. van Kralingenovi jsem v č. 7/2002 našeho listu položil otázku, týkající se skutečnosti, že Plzeňský Prazdroj je společnost vedená a řízená jak zahraničními, tak českými manažery. Jak hodnotíte Vy, na základě svých dosavadních zkušeností na pozici generálního ředitele, úroveň českých manažerů ve srovnání se zahraničními, resp. je mezi oběma skupinami manažerů nějaký zásadní rozdíl? A jaký? Žádný zásadní rozdíl mezi českými a jihoafrickými, nebo jinými zahraničními manažery nevidím. Kolegů z Jižní Afriky je v naší firmě minimum, naprostou většinu rozhodujících funkcí obsazujeme českými a slovenskými odborníky, zejména v oblasti technologie výroby, obchodu a distribuce. Určité rezervy u místních spolupracovníků vidím ve znalosti anglického jazyka, ale ty se rychle napravují. Práce v Plzeňském Prazdroji znamená pro mě především skloubit poznatky a požadavky moderního managementu, vlastně exaktní vědu řízení a čísel, s tradičním uměním českých sládků, skutečných mistrů svého oboru. Není to vždy jednoduché, ale nám se to velmi dobře daří. Děkuji za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.

10 10 / z domova Potravinářský zpravodaj 6 / 2004 Českolipská mlékárna hledá jiný výrobní program ČESKÁ LÍPA (zub) Českolipská mlékárna, která již zhruba čtyři roky nevyrábí, v nejbližší době neobnoví provoz. Noví majitelé, kteří podnik získali po konkurzu, zvažují zavedení jiného výrobního programu. Uvedl to ředitel Martin Landa, bližší informace o záměrech společnosti ale odmítl sdělit. V podniku zůstává 13 zaměstnanců, ostatní firma propustila. Na začátku 90. let mlékárna patřila k nejmodernějším v zemi a zaměstnávala 340 lidí. Mlékárna byla projektována na zpracování litrů mléka denně. Výroba se zastavila v polovině roku Podnik přitom krátce před tím získal certifikát k vývozu do Evropské unie. Podle odborníků ho na kolena srazila krize v odvětví a bankovní úvěry. Noví majitelé získali mlékárnu po konkurzu. Do podniku jsme ale museli investovat desítky milionů korun, uvedl Landa. Podle původních záměrů měl obnovený podnik při plné výrobě zaměstnávat až stovku lidí a denně zpracovávat kolem litrů mléka. Zaměřit se chtěl na Pribina loni zvedla obrat PŘIBYSLAV (zub) Mlékárna Pribina v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku loni zvedla obrat asi o osm procent na 1,2 miliardy korun. Podnik v posledních třech letech vytváří provozní zisk a jeho výše roste, řekl bez dalších podrobností generální ředitel Miroslav Hošek. Zvýšení výroby firma plánuje i letos. Má k němu přispět vyšší export do Evropské unie. Podnik nyní vyváží asi 12 procent výrobků, především na Slovensko. Zahájili jsme oťukávání s Polskem a máme připravené projekty pro více zemí, přiblížil Hošek. Smetanové krémy, včetně známého Pribináčku, předsmažené sýry nebo výrobky pro gastronomii bude firma v jiných zemích prodávat pod názvy, které jsou místně obvyklé. To podle něj odpovídá strategii skupiny Bongrain, do níž přibyslavský podnik patří. mléčně produkty, kde budou živočišné tuky nahrazeny tuky rostlinnými palmovým olejem. Výrobu v mlékárně chtěli majitelé obnovit letos v únoru. Firma se ale dostala do finančních potíží a své záměry musela přehodnotit. Propuštění zaměstnanci nemají podle Marie Píškové z českolipského úřadu práce velké šance najít uplatnění v oboru. Podle předběžných informací hledalo na konci dubna na Českolipsku zaměstnání zhruba 5730 lidí a míra nezaměstnanosti klesla těsně pod deset procent. K dispozici bylo kolem 700 volných míst, a to včetně práce v sousedních okresech Mladá Boleslav a Liberec. V současné době je v evidenci 21 pracovníků, kteří mají jako poslední zaměstnání uvedenu právě mlékárnu, a volná místa pro ně nejsou prakticky žádná, řekla Píšková. Českolipská mlékárna není jediným mlékárenským podnikem v regionu, který nevyrábí. Už loni v září ukončila výrobu sýrů ve Velkém Valtinově hodonínská společnost TPK. O práci tehdy přišlo 178 pracovníků. Podle Hoška se však zatím důsledky vstupu do unie pro domácí mlékárny nedají odhadnout. To ukáže až příštích šest až 12 měsíců, odhadl. Klíčovou roli podle něj bude mít aktuální cena mléka, která je v zemích unie rozdílná. V Německu je mléko dražší, naopak v Polsku je cena výrazně nižší. Tuzemští výrobci se proto obávají levných polských dovozů i toho, že se větší část českých producentů mléka rozhodne dodávat do Německa. Francouzská společnost Bongrain je majoritním vlastníkem Pribiny deset let. V tomto období se podle Hoška do modernizace výrobních technologií investovalo 140 milionů. Dalších 45 milionů podnik vynaložil na úpravy v souvislosti s přísnějšími veterinárními a hygienickými podmínkami unie. Společnost, která vyrábí i plísňové sýry jako Král sýrů, Brie nebo Géramont, zaměstnává 400 lidí. Kdepak dárek to jsou rohlíky. Pečivo se teď musí prodávat balené! (sch) Sezóna zmrzlin a mražených smetanových krémů je tady Praha (egi) S teplými jarními dny vzrůstá spotřeba zmrzliny. Češi jí v posledních letech stále více holdují a ročně za ní podle odhadů utratí více než sedm miliard korun. Zmrzlina přitom v tuzemsku v průměru zlevňuje. Češi ale současnou spotřebou asi osm litrů na hlavu za rok stále zaostávají za průměrem Evropy. Američané si dopřávají mražené osvěžení dokonce v trojnásobném množství. Po poklesu spotřeby v první polovině 90. let se tuzemský trh se zmrzlinou postupně stabilizoval a od roku 1997 celková konzumace roste, zejména v posledních čtyřech letech, řekl manažer divize zmrzliny a mražených výrobků Unileveru ČR Martin Hejduk. Podle Unileveru, který trh zásobuje zmrzlinami značky Algida je ale stále ještě asi 15 procent pod úrovní roku My zaznamenáváme setrvalý růst spotřeby, uvedl bývalý předseda představenstva firmy Nanuk Zdounky Jaroslav Pukl. Podle něj se výrobků firmy v průměru na osobu a rok sní v České republice necelý Krkonošské sýrárny nesmějí používat ochrannou známku ementál Jeden z producentů tvarůžků končí Loštice/Praha (egi) Již od začátku března nevyrábí olomoucké syrečky společnost JD Loštice, která je jedním ze dvou výrobců pravých olomouckých tvarůžků. Dostala se do finančních problémů a má údajně značné litr, což je osmina celkové spotřeby. Lidé jsou přes 40 let zvyklí na míšy a další podobné výrobky. Mají přesně na obalu deklarované, jaké je složení výrobku. Na tom bude po vstupu do Evropské unie čím dál tím víc záležet, uvedl. Jelikož mražené krémy obsahují živočišné i rostlinné produkty, podléhají navíc dvojí kontrole a to jak veterinářů, tak státní zemědělské a potravinářské inspekce. To si pochvalují hygienici, protože u zmrzlin v cukrárnách a pojízdných zmrzlinových stáncích je u každého druhu jen označení malinová, vanilková nebo pistáciová, ale složení spotřebitel nevidí. Pokud není narušen mrazírenský řetězec a zmrzlina na dřívku nebo v kelímku neroztaje a znovu nezmrzne, není se při její konzumaci čeho bát, uvedl dietolog Jiří Syrový. Potvrdil, že jsou ale na místě přísné kontroly výrobců zmrzlin z malých provozoven, protože tam v minulosti docházelo k porušování nejen hygieny, ale i pozměňování receptury. Přísné postupy státní inspekce ale přispěly k tomu, dluhy u hlavního dodavatele mlěkárny z Frýdku-Místku. Podle jednatelky mlékárny Boženy Kaločové dluží přes osm milionů korun. Mlékárna majitelce tvarůžkárny Olze Křupkové nabídla splátkový kalendář, tím že odmít- Obří syreček nesmí chybět na žádné potravinářské výstavě, kde firma A.W. prezentuje pravé olomoucké syrečky. Foto E. Línková že již vloni byly tyto případy prakticky výjimkou. Obchodníci se shodují na tom, že v poslední době vzrůstá zájem o rodinné balení. Mezi velmi oblíbené patří polárkové a v poslední době zmrzlinové rolády nebo vaničky s exotickou příchutí. Přestože si ale obchodníci slibovali, že díky těmto výrobkům rodinného balení se konzum zmrzlin rozloží do celého spektra ročních období, Češi budou zřejmě i nadále konzumovat zmrzlinu sezónně. Přibližně 60 až 65 procent spotřeby se odehrává v rozmezí čtyř měsíců, od května do srpna. Asi bychom nenašli mnoho zemí s větší sezónností, což je jeden z největších rozdílů vůči zemím Evropy, uvedl Hejduk. Soustředění konzumace do relativně krátké části roku, kdy stoupá šestkrát až osmkrát, působí podle něho veliké problémy výrobcům i distributorům zmrzliny. Navíc obchodníci v tomto období zvýšeného konzumu se snaží dostat ceny co nejníž a to pro producenty není nic příjemného, zatímco spotřebitel na tom může jedině vydělat. PRAHA (kri) Krkonošské sýrárny v Jičíně nesmějí používat ochrannou známku Krkonošský ementál. Zakázal jim to Úřad průmyslového vlastnictví a značku vymazal z rejstříku. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že se Československo v roce 1976 zavázalo Švýcarsku nepoužívat komerčně jeho zeměpisné názvy. Výrobce s tím nesouhlasí a chystá žalobu. Název ementál podle něj volně používají i další výrobci mimo Švýcarsko. Pravý tvrdý sýr s oky ementál pochází z údolí řeky Emme ve Švýcarsku. Od 30. let minulého století se v Kruhu u Jilemnice vyrábí stejný typ sýra, Krkonošský ementál. Úřad průmyslového vlastnictví zapsal tuto ochrannou známku v roce 2001, po třech letech ji ale vymazal s odkazem na smlouvu se Švýcarskem. Je pozůstatkem komunistické doby, kdy tehdejší éra v podstatě nechtěla, aby ementál a typy západních sýrů a názvů byly vyráběny, řekl Václav Polách z Krkonošských sýráren. Mlékárně se rozhodnutí úřadu nelíbí, protože nepravý sýr s oky dál prodávají pod názvem ementál české obchody. V Rakousku, ve Francii nebo v Německu nepravý ementál pod tímto názvem také vyrábějí. Označují to bohužel takovým způsobem, že se sem dnes dováží do obchodních řetězců řada sýrů ementálského typu, které vůbec ementálem nejsou, ale jmenují se tak, uvedl Bohumil Dryák z mlékárny Nový Bydžov. Výrobce Krkonošského ementálu přiznal, že pět měsíců porušoval zákaz a sýr pod touto ochrannou známkou do poloviny dubna prodával. Podle Polácha bylo nutné vypotřebovat obalové materiály, ve kterých měla firma uloženy statisíce až miliony korun. Východočeští výrobci sýrů tvrdí, že by mohli sýr nazvaný ementál vyrábět dál, ovšem nikoli pod ochrannou známkou. Nechtějí však riskovat soudní spor se Švýcarskem. la, prakticky si zpečetila osud. Bývalí klienti tvarůžkárny se již od března obracejí na dalšího výrobce, jímž je společnost A.W. sídlící v Brně a vyrábějící mnohem větší množství syrečků v Loštici. Obě firmy jsou v rukách pravnuček původního zakladatele tvarůžkárny Aloise Wesselse. Zatímco Olga Křupková ale zřejmě dovedla svou firmu do konkurzu, druhá pravnučka Alena Kovářová konkurenční firmu A.W. dál rozvíjí. Máme 18 druhů pravých olomouckých tvarůžků a ročně jich vyprodukujeme na tun, uvedl Jaroslav Kovář, manžel majitelky. Dodal, že navyšují výrobu, protože původní klienti konkurence již přešli k nim. Firma A.W. již vyváží syrečky do Polska, Slovenska a do Maďarska, do zemí Evropské unie ale nesmí ani po vstupu. Jde o diskriminaci ze strany Evropské unie, která z určitých dokumentů vypustila článek 17, který se vztahoval k chráněnému označení původu, uvedl Kovář. Namísto krátké procedury musí nyní firma do požádat Úřad průmyslového vlastnictví, aby žádost o chráněné označení prostudoval a postoupil Evropské unii do data Až teprve potom se bude k olomouckým tvarůžkům vyjadřovat gremium 25 zemí. Unie zveřejní žádost o uznání chráněného označení původu s odůvodněním odborníků v evropském věstníku a během 6 měsíců se k ní mohou vyjadřovat členské státy. Pokud nebudou námitky, je procedura schvalování u konce a následně by již známku neměl a nesměl nikdo zneužít, či jinak poškodit. Kdyby ale zmíněný článek během vyjednávání s deseti kandidátskými státy Evropská unie nezrušila, mohli jsme vesele již od května vyvážet na evropský trh, uvedl Kovář.

11 Potravinářský zpravodaj 6 / 2004 z domova / 11 Euro Shopper v Hypernově a Albertovi nahradil značku Koruna Praha (red) Na základě velké obliby u zákazníků zavádí společnost AHOLD Czech Republic do svých prodejen Albert a Hypernova celou řadu dalších produktů pod úspěšnou privátní značkou Euro Shopper. V České republice, Polsku a na Slovensku se tak v průběhu května objevilo na třicet nových výrobků se značkou Euro Shopper. Teprve loni zavedená privátní značka Euro Shopper, která nahradila dřívější značku Koruna, si u zákazníků prodejen Albert i Hypernova získala velmi rychle výsadní postavení díky vysoké kvalitě, nabízené v každé prodejně za zaručeně nejnižší ceny ve své kategorii. Sortiment výrobků Euro Shopper pokrývá ve všech třech zemích nejprodávanější položky ze všech kategorií trvanlivých a čerstvých potravin a spotřebního zboží, uvádí Ing. Jiří Soural, Manager Food, Ahold Central Europe. Od května dostanou zákazníci Výrobní limity cukrovarů z loňska budou platit i v EU Praha (egi) Výrobní limity, které stát loni přidělil cukrovarům, budou platit i v rámci regulačního systému Evropské unie. Vyplývá to z nařízení, které schválila vláda. Pro rok 2003/ 2004 byl celkový limit domácí produkce téměř tun rozdělen mezi osm cukrovarnických společností. Podle předsedy Českomoravského cukrovarnického spolku Stanislava Toboly jde jen o technickou záležitost. Těžko mohli odsouhlasit něco jiného. Nic se ale nemění na tom, že ten způsob rozdělení je pod správními žalobami a stížností u Ústavního soudu, tak- v našich prodejnách už téměř půldruhé stovky produktů s typickým červeným pruhem a symbolem nákupního vozíku. Mezi již zavedené výrobky značky Euro Shopper patří například džusy, minerální vody, těstoviny, ale i potrava pro domácí zvířata, hygienické potřeby a potřeby pro úklid. Nově se k nim nyní přiřazuje například víno v tetrapakovém balení, čokopiškoty, pěny do koupele, tekutá mýdla, zubní pasta, ocet, mražené rybí výrobky nebo tvaroh. Vždy jde o výrobky, po nichž je u našich zákazníků velmi vysoká poptávka říká Kateřina Černá, Manager Communication ad interim, AHOLD Czech Republic. Na veškeré procesy, receptury i samotnou výrobu pod privátní značkou Euro Shopper stále dohlížejí naši specialisté. Pro výrobce z toho pak vyplývá velmi výhodná možnost dodávek tohoto produktu do všech tří zemí Aholdu Central Europe (ACE). Například ocet dodává český dodavatel na český, slovenský i polský trh, zatímco tekutá mýdla a pěny do koupele se vyrábějí v Polsku. A na Slovensku pro všechny tři země dělají šlehačku ve spreji. Velké objemy přitom dovolují i při zachování zajímavé rentability výroby stlačit náklady a tím i cenu pro konečného spotřebitele na minimum. Zvláště nyní, po vstupu Česka, Slovenska i Polska do Evropské unie, a s tím spojeným odbouráním obchodních bariér, mají tuzemští výrobci velkou šanci ještě znásobit své dodávky produktů pod značkou Euro Shopper i na trhy dalších zemí Evropské Unie, kde Ahold působí, dodává Jiří Soural. Značka Euro Shopper vznikla v roce 1995 a jejím majitelem je obchodní sdružení AMS (Associated Marketing Services), jejímž členem je rovněž společnost Ahold. Se značkou Euro Shopper se kromě zemí střední Evropy tak můžete již léta potkávat v evropských sítích Aholdu v Holandsku, Švédsku, Norsku, Španělsku a Portugalsku. V České republice se můžete s produkty Euro Shopper seznámit také v magazínu Albert, v letácích Albert a Hypernova i na internetových stránkách a AHOLD CENTRAL EUROPE V lednu 2003 vznikla společnost Ahold Central Europe, která sdružila síly sesterských společností Ahold na Slovensku, v Polsku a České republice (ACE). Nyní prodejní sítě ACE zahrnují ve střední Evropě přes 450 supermarketů Albert a hypermarketů Hypernova. V roce 2003 zaznamenaly společnosti působící v rámci ACE obrat 1,58 miliard euro (bez DPH). Společnost Ahold Central Europe je řízená z Prahy. AHOLD CZECH REPUBLIC AHOLD Czech Republic, a. s., ve svých více než 220 prodejnách jen za rok 2003 obsloužil na 133 milionů zákazníků a zaměstnal více než lidí. S obratem 924 milionů euro za rok 2002 (bez DPH) je jednou z nejrychleji se rozvíjejících maloobchodních společností a zároveň sedmým největším zaměstnavatelem u nás. Není bez zajímavosti, že i řetězce Albert nabízejí na své prodejní ploše nepotravinářské zboží, a to v rozsahu pět až šest procent celkového obratu. V Hypernovách se toto zboží podílí na celkovém objemu prodejů více než 30 procenty. ROYAL AHOLD Dle maloobchodních výsledků za rok 2002 je společnost Royal Ahold největším poskytovatelem potravin v Holandsku a jednou z největších společností dodávající hotové pokrmy v USA. Koncem roku 2002 společnost provozovala prodejen a zaměstnal přibližně lidí. Převážně se specializuje na supermarkety. Nicméně také provozuje obslužné hypermarkety, diskonty, speciální prodejny, prodejny cash and carry a samoobsluhy. Unilever chce posílit postavení a důvěryhodnost novou strategií PRAHA (li) Posílit postavení a důvěryhodnost firmy i jejích značek si klade za cíl nová komunikační strategie společnosti Unilever, která patří mezi největší výrobce zboží denní spotřeby na světě. Firma v rámci ní zavádí nové logo, které se začne od července postupně objevovat na výrobcích. Ty dosud nesly jen logo značky. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci Unilever ČR. Nové firemní logo tvoří 25 ikon, které souvisí s Unileverem a jeho značkami. Jeho umístění na výrobcích má posílit povědomí o firmě. Tu zná v tuzemsku kolem 20 procent lidí, v jiných že tam se dá očekávat do budoucna zase nějaký jiný vývoj, řekl. Objem tun byl na základě nové úpravy mezi cukrovary rozdělen podle jejich výrobní kapacity. Zbývajících přibližně tun tvoří rezerva, kterou stát rozděloval podle dodatečných kriterií, například podle toho, jak výrobce přispěl ke stabilizaci trhu nebo snížení zásob cukru. Novou úpravu cukerního pořádku vláda schválila loni v březnu. Ústavní soud již regulaci zrušil dvakrát, a to na podzim 2002 a v únoru Vstupem ČR do EU byla zrušena minimální cena cukru a maximální cena melasy. V platnosti zůstala minimální cena cukrové řepy pro kvótový rok 2003/2004 ve výši 980 korun za tunu. Česko také od května užívá celní ochranu EU vůči dovozu cukru ze třetích zemích. Od 1. července, kdy v EU začíná kvótový rok, Česká republika plně převezme unijní regulační systém. Minimální cena řepy se má zvýšit na 1470 korun za tunu. Podle týdeníku Wochenblatt budou kvóty na cukr včetně cukerního pořádku a s tím spojenými limity platit minimálně do roku zemích to bude podle generální ředitelky Unilever ČR Cornelie Roettgerové patrně méně. Každý zná naše značky, ale ne každý už ví, že jde o Unilever, prohlásila. V některých zemích například pobočky firmy nesou i jiný název. Na Unilever by se měly všechny přejmenovat k začátku příštího roku. Pozorujeme rostoucí zájem spotřebitelů o zdravý životní styl, větší pestrost a kvalitu výrobků a také o úsporu času, uvedla dále Roettgerová. Právě těmto potřebám má vycházet vstříc nová strategie s názvem Vitalita. Například hodnota trhu se zdravou výživou podle firmy roste o šest až sedm procent ročně a pohybuje se kolem 130 miliard dolarů. Unilever celosvětově nabízí 400 značek produktů, které jsou určeny pro výživu, osobní péči a hygienu. Každoročně přitom věnuje dvě procenta obratu, tedy asi miliardu eur (33 miliard korun), na výzkum a vývoj nových výrobků. Na tuto oblast chce klást nadále důraz, navíc hodlá posílit diskusi s odborníky i dialog se spotřebiteli o zdravém životním stylu. Unilever má po celém světě 265 tisíc zaměstnanců. Působí ve 150 zemích a jeho loňský obrat činil 48 miliard eur. V tuzemsku firma vyrábí v povltavské Nelahozevsi například rostlinné tuky Rama, Flora a Perla, mýdla Lux a kosmetiku Pond s a Rexona. V Zábřehu na Moravě se produkují především majonézy Hellmann s a instantní výrobky Knorr. Unilever ČR má přibližně 1400 zaměstnanců. Praha (zub) Tržby potravinářské společnosti Emco loni činily 825 milionů korun, což je meziroční nárůst o 50 milionů korun. Zisk před zdaněním ale klesl zhruba na 11 milionů korun proti předchozím 27 milionům korun, oznámila firma. Emco část výrobků ze své nabídky dováží, zbytek vyrábí v provozovnách v Bohumíně, Brně a Dobříši. Z importovaných výrobků loni vykázala největší nárůst prodejů o více než 40 procent značka těstovin Panzani. Spolu s müsli tyčinkami Corny a čokoládovými výrobky Stollwerck tvoří nejsilnější dovozové značky v portfoliu firmy. Prodeje výrobků značky Emco loni činily téměř 300 milionů korun. Nejvýznamnější místo přitom zaujímaly müsli Na výrobu rostlinných jedlých tuků se specializují v České republice především Povltavské tukové závody. Oblíbené pomazánky Ramy Créme Bonjour či Ramy máslové 250 g se za hodinu vyrobí 21 tisíc kusů, Hery více než polovina z tohoto množství. Na snímku je balení rostlinných tuků do kartonů. Foto archiv Společnosti Emco loni stouply tržby, její zisk ale klesl Praha (li) Společnost Delta Pekárny chystá expanzi na rakouský a německý trh. Uvedl to generální ředitel a spolumajitel největšího tuzemského výrobce pečiva Marko Pařík. Podle něj chce firma využít vstupu Česka do Evropské unie. ČISTÝ ZISK UNILEVERU STOUPL O ČTRNÁCT PROCENT Potravinářská a kosmetická skupina Unilever ČR vykázala za loňský rok čistý zisk 521 milionů korun, což je meziroční nárůst o 14 procent. Hospodářský výsledek byl rekordní od návratu Unileveru na český trh na začátku 90. let, uvádí se ve výroční zprávě firmy. Její tržby se pohybovaly kolem osmi miliard korun podobně jako v předchozím roce vzhledem k téměř nulové inflaci, makroekonomické situaci a vysoké konkurenci na maloobchodním trhu. K výsledkům přispěly zejména investice do klíčových značek a řada inovací, uvádí dále zpráva. Dařilo se mimo jiné divizím zmrzliny a cateringu. Podíl klíčových značek na obratu firmy se zvýšil téměř na 90 procent. Během loňského roku firma dále transformovala výrobní závody v Nelahozevsi i Zábřehu na Moravě v evropské dodavatele. Unilever za dobu působení v tuzemsku investoval více než šest miliard korun. Produkce na export loni přesáhla 2,3 miliardy korun. Vstup Česka do EU přinese podle Už tam sice své výrobky vyvážíme delší dobu. Teď, kdy se uvolnily hranice, hodláme dodávat i čerstvé zboží dennodenně kamiony, řekl. K vývozu do Rakouska podnik využije své výrobní kapacity v Bratislavě - Petržalce a ve Znojmě, k proniknutí na německý trh pak pekáren v Plzni, Strakonicích, případně i v Kladně. Delta Pekárny sdružují 11 průmyslových pekáren v Česku, čtyři na Slovensku a akvizice mají také v Polsku firmy mnoho výhod v dlouhodobém pohledu, ale také řadu nových požadavků. Unilever ČR se na členství v unii s předstihem připravoval, a proto neočekává výrazné dopady do hospodaření. Emco, které společnost vyrábí v závodě v Brně. Jejich prodej loni zaznamenal dvouciferný nárůst. Emco loni postoupilo v budování výrobní základny. Zvyšující se odbyt müsli si vynutil výrobu sedm dní v týdnu v třísměnném provozu. To si vyžádalo strojní investice na konci roku, které zvedly kapacitu produkce müsli téměř o polovinu. Společnost Emco patří mezi největší zpracovatele ovesných vloček v tuzemsku. Loni vyrobila 1500 tun ovesných výrobků a pro letošek plánuje produkci více než 2000 tun. Nárůst výroby plánuje firma i s ohledem na úspěšný rozvoj vývozu vlastních výrobků v loňském roce, kdy byly müsli, ovesné kaše a další produkty dodány do 12 zemí. Mimo jiné šlo o Polsko, Spojené státy, Maroko, Rusko, Německo či Maďarsko. Delta Pekárny chtějí expandovat do Rakouska a Německa a Maďarsku. Do skupiny Delta patří také společnosti Delta Frozen Products, Lotus Delta, Harry s Delta, Spojené cestovinárne SK, Vegilife, Eureca Shops a Le Patio. Pekárny zásobují 7000 obchodních míst. Firma zvažuje fúzi s lucemburskou firmou Bakeries International Luxembourg S.A.. Návrh na spojení firem posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

12 12 / z domova Potravinářský zpravodaj 6 / 2004 Maso Planá loni zvýšilo produkci PLANÁ NAD LUŽNICÍ (Táborsko) (zub) Společnost Maso Planá loni vyprodukovala tun masa a masných výrobků, což bylo meziročně o 16 procent více. Tržby firmy, která patří mezi největší tuzemské masokombináty, převýšily 1,3 miliardy korun a zisk vzrostl o 12 milionů na 32,5 milionu korun. Podle výkonného ředitele společnosti Emila Kaspera se do výsledků příznivě promítla kompletní rekonstrukce výroby, do níž firma v uplynulých třech letech vložila zhruba 300 milionů korun. Tyto rozsáhlé investice, jejichž hlavním cílem bylo splnění norem EU, však nepůsobí na razantní zadlužení společnosti. Její cizí zdroje jsou pod 300 miliony korun, tedy zhruba na stejné úrovni jako v roce Přitom výrobní provozy jsou, dá se říci, nové, řekl Kasper. Celkovou rekonstrukcí, jejíž poslední etapa začala loni na podzim, prošly jatky, bourárna, masná výroba i chladírenské kapacity. Vedle nové technologie získaly objekty i nové střechy, rozvody páry, elektřiny a vody. Na investici 300 milionů korun získala společnost dotaci ministerstva zemědělství v částce 3,3 milionu, na některé technologické celky pak prostředky z evropského fondu SAPARD. Většinu ale hradila z vlastních zdrojů a zhruba 40 milionů korun z dlouhodobých investičních úvěrů. Na začátku loňského roku uvedlo Maso Planá do provozu novou porážecí linku, která umožňuje omračování vepřů oxidem uhličitým. Technologie za zhruba 100 milionů korun, která je zatím v zemi ojedinělá, eliminuje stres zvířat, a zvyšuje tak kvalitu masa, zajišťuje vyšší bezpečnost a produktivitu práce a maximální čistotu. Letos v březnu byla firma opět schválena EU jako exportní závod v činnostech vepřová a hovězí porážka, zpracování svrového masa a masná výroba. Společnost. která je součástí skupiny AGF Trading, od l. dubna uplatňuje nový systém identifikace hovězího masa, který znamená vyšší standard než v EU. Každý spotřebitel si na základě čárového kódu z etikety nebo registračního čísla na produktu může na webových stránkách firmy najít detaily o původu zvířete. Stloukání smetany v dřevěné máselnici. JARO NA DĚDINĚ S K V Ě L Á S O B O T A V E V A L A Š S K É M M U Z E U V P Ř Í R O D Ě Na první květnovou sobotu připravilo Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm program pod názvem Jaro na dědině. Pracovníci muzea předváděli tradiční jarní práce a řemesla, prováděné touto dobou na valašských vesnicích. Návštěvníci Valašské dědiny mohli vidět výrobu šindele, březových metel, výroba loubkových a proutěných předmětů, hadrových koberců, zpracování ovčí vlny, kovářské práce, drátování, sázení brambor, setí ovsa, lnu, A protože byl začátek května, nemohlo chybět ani stavění máje. Zajímavé byly ukázky výroby potravin, mletí obilovin, pečení chleba i příprava tradičních pokrmů. Samozřejmě, že zde nemohla chybět ani prezentace na Valašsku běžného zpracování mléka. A právě při tom asistovali žáci VOŠ potravinářské a SPŠ mlékárenské v Kroměříži. Hned nedaleko vstupu, na Salašnické kolibě z Černé Hory, byla předváděna výroba ovčího sýra, hrudky, kterou bylo možné ochutnat, případně si i koupit čerstvý nebo prozrálý ovčí a kozí sýr a žinčici. V domě z Nového Hrozenkova se vyráběl tvaroh. Po vysrážení se tvarohovina nechala okapat v plachetce a nakonec dolisoval na dřevěném mechanickém lisu. Vyrobený tvaroh mohli návštěvníci ochutnat s čerstvě upečeným domácím chlebem stejně jako další, tentokrát mnohem pikantnější výrobky připravené prozráním tvarohu: starý sýr a formanský sýr. V Matochově usedlosti z Velkých Karlovic stloukali žáci společně s pracovníky muzea smetanu. K dispozici byla již připravená mírně prokysaná smetana a hned dva typy máselnic. Asi po půlhodinovém stloukání a pár mozolech vytvořilo máslo na dně máselnice velké hroudy, které po vychlazení ve studené vodě bylo možné v dřevěné formě úhledně vytvarovat. Vyrobené máslo i podmáslí bylo výborné a všem, kteří okusili, chutnalo. Na stejném místě předváděli žáci přeměnu sýrové hrudky v tenká vlákna pařeného sýra. I v tomto případě žádný vyrobený kousek sýra nezůstal, spíše naopak, na všechny se ani nedostalo. Během programu zbylo i trochu času na prohlídku areálu a připravených ukázek starých prací, koupi suvenýru, ochutnávku valašských specialit, třeba pravé houbové polévky ve stylovém prostředí. Hlavní však byla skvělá příležitost vyzkoušet si tradiční postupy, ke kterým se žák běžně v mlékárně ani ve školním poloprovozu dnes již nedostane. Podle všech těch příjemných setkání s návštěvníky muzea a jejich reakcí se lze domnívat, že se ukázky zpracování mléka povedly. Velmi rádi s podobnou prezentací pomůžeme i příště. Ing. Josef Mrázek, VOŠ potravinářská a SPŠ mlékárenská Kroměříž Hamé má mnohamilionovou kampaň v Rusku Babice (kri) Potravinářská společnost Hamé vynaložila 27 milionů korun na televizní kampaň v Rusku. Z exportních teritorií je pro společnost nejdůležitější Rusko a Rumunsko, kde zejména v Ruské federaci se v 1. čtvrtletí trojnásobně zvedly tržby, uvedl generální ředitel firmy Leoš Novotný. Oproti stejnému období v loňském roce vykázalo Hamé v prvním čtvrtletí tržby 835 milionů korun, což je o osm procent více než ve srovnatelném období loňského roku. Tržby na tuzemském trhu tvoří 74 procent z celkového obratu, zbytek je prodej ve Slovenské republice a export do ostatních zemí. Nejvíce se na tržbách podílely masové a zeleninové výrobky a produkty z rajčatového protlaku. Výrazná podpora prodeje na ruských trzích souvisí i se zahájením výroby v nově zbudovaném tamním výrobním závodu, který zahájí provoz letos v červnu v předměstí Moskvy. Hamé zde zaměstná přibližně 250 lidí. Ročni obrat je plánován na 300 milionů rublů (276 milionů Kč). V první fázi začne výroba masových výrobků a paštik. Druhou etapu směřujeme na výrobu kojeneckých výživ, řekl šéf babické firmy, která vloni utržila 3,28 miliardy korun. Brněnské Vinohrady hostily vinný košt BRNO (kri) Brněnská městská část Vinohrady hostila již 12. Vinohradský vinný košt. Letos bylo při ochutnávce k dispozici 448 vzorků celkově 35 odrůd bílých a červených vín, řekl Ivan Pitlach z pořádajícího Kulturního, vzdělávacího a informačního centra. Soutěžní vzorky dodali pěstitelé vína ze 45 obcí, kromě jiných také z Bořetic, Prušánek, Bzence, Čejkovic, Mikulova, Mutěnic, Valtic, Vlčnova či Žarošic, tedy obcí, po nichž jsou pojmenovány ulice Vinohrad. Ochutnávku z bohaté nabídky vín odstartoval výstřel z historického děla. Na zájemce pak čekal na Pálavském náměstí na Vinohradech i kulturní program. V rámci koštu vystoupila cimbálová muzika Mládí z Čejče, hudební skupina Nota Bene, folklorní kroužek Vinohraďánek či taneční skupina Honki Tonk. Připravena byla také VALTICE (Břeclavsko) (li) Rekordní počet vzorků vína nabízí letošní 37. ročník Valtických vinných trhů. V zámecké Jízdárně ve Valticích na Břeclavsku mohli zájemci ochutnat celkem 853 vín, což je o 56 vzorků více než loni. Je to největší výstava vín v České republice a navíc jsou to skutečné trhy vína, neboť každý výrobce uvádí u vína i množství na skladě, řekl Jan Otáhal z organizačního výboru výstavy. Návštěvníci našli na trzích celkem 685 vín z Česka a vína ze sedmi dalších zemí. Nejvíce byly zastoupeny vzorky ze Slovenska a Rakouska, lidé ale ve Valticích mohli ochutnat i vína z Austrálie, Bulharska, Maďarska, Rumunska a Španělska. autogramiáda se spisovatelem a vinařem Jaroslavem Pátkem, jehož poslední kniha má název Víno je věčné. Odborné posouzení soutěžních vzorků zvládla degustační komise pod vedením Eduarda Postbiegla. Nejvýše ohodnotila Frankovku kabinet 2002 z Moravína Valtice. Cenu pořádajícího kulturního centra Brno-Vinohrady získal Muškát moravský kabinet 2002 od Blanky Ďurinové z Bzence. Vyhlášeno bylo celkem 24 vítězů jednotlivých kategorií odrůdových vín a směsek, uvedl Pitlach. Vinohrady s obyvateli patří k nejmladším brněnským městským částem. Zdejší jižní a jihovýchodní slunné svahy sloužily již v minulosti k pěstování vinné révy, jak napovídá název celé části i místních ulic. Ještě před vstupem do EU stihla městská část letos na jaře vysázet na svých svazích vlastní vinohrad. Valtické vinné trhy nabídly letos rekordní počet vzorků vína Valtice už ráno zaplavili zájemci o hroznový mok. Loni i v předcházejících letech byla návštěvnost trhů kolem 4500 vinařů a milovníků dobrého vína, uvedl Otáhal. Návštěvníci byli podle něj většinou z Moravy a z Čech, ale také ze Slovenska a Rakouska. Jen ojediněle přijeli i zájemci i z jiných vinařských zemí. Otáhal připomněl, že trhy mají cíl vytvářet také vhodné prostředí pro setkávání vinařských producentů, obchodníků s vínem a výrobců. Organizátoři výstavní přehlídky se podle Otáhala snaží, aby se do Valtic dostala jen nejkvalitnější vína. Rostoucí počty vystavovatelů vysvětluje tím, že získat medaili na Valtických vinných trzích je velkým lákadlem a také dobrou a levnou reklamou především pro menší vinaře. Celkem bylo 137 vystavovatelům uděleno 37 zlatých, 39 stříbrných, 36 bronzových medailí a 180 diplomů, uvedl Otáhal. Rozdalo se také osm pohárů a šampionem letošních Valtických vinných trhů se stal slovenský Ryzlink vlašský, ročník 2003, výběr z hroznů z Vinohradnické společnosti Modra. Při letošním ročníku valtických trhů museli mít podle Otáhala vystavovatelé k dispozici nejméně 500 litrů příslušného vína. Ze statistik vyplývá, že největší zastoupení, 309 vzorků, měla vína pozdní sběr a téměř sedm desetin všech vzorků bylo v kategorii vín přívlastkových. Už seš zase v tom zelí? Ty se halt nemůžeš dočkat, viď? (sch) Prezentaci Českého rybářského svazu na národní výstavě myslivosti, rybářství a včelařství NATURA VIVA 2004, která se konala na výstavišti v Lysé nad Labem ve dnech navštívil a zahájil ministr zemědělství ČR Ing. Jaroslav Palas. Pořadí zleva: Ing. Jaroslav Mráček, jednatel ČRS, Ing. Jaroslav Palas, ministr zemědělství ČR, Prof. Ing. Petr Semeniuk, CSc., předseda ČRS. foto a text ČRS

13 Potravinářský zpravodaj 6 / 2004 z domova / 13 Na veletrhu vín a destilátů se představilo i zahraničí Praha (egi) Účast na mezinárodním veletrhu Víno & Destiláty 2004 stoupá. Letošní ročník představil na 260 vystavovatelů, tedy asi o pětinu více než loni. Plocha byla ve srovnání s předchozím rokem zhruba stejná, kolem 6500 metrů čtverečních. Přes 95 procent účastníků tvořili vystavovatelé vína, uvedli zástupci firmy Vego Prag s.r.o., která sedmý ročník akce pořádala od 18. do 20. května na výstavišti v Holešovicích. K vidění kromě vín, destilátů a dalších lihovin byla také piva, nealkoholické nápoje, káva i řada pochutin. Podle pořadatelů přitom roste zájem vystavovatelů dovozových vín, protože členství Česka v EU zvyšuje možnosti zahraničních producentů proniknout na domácí trh. Tím, že vstupem odpadla cla, mají dovozci šanci levnějšími víny zvýšit jejich prodej. Veletrh nabídl celonárodní expozici rakouských vinařů. Národní stánky mělo zde i Slovensko a Francie. Novým generálním ředitelem společnosti Vinium je Pavel Stefanovič PRAHA (egi) Novým generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti Vinium je Pavel Stefanovič (43), který byl dosud místopředsedou představenstva. Ve funkci generálního ředitele nahradil Radima Štěpánka. Předchozím předsedou představenstva byl Richard Novák. Vinium, které je předním tuzemským výrobcem a distributorem moravských vín, to sdělilo mediím. Nově jmenovaný generální ředitel potvrdil záměr pokračovat v dosavadní strategii orientované na vína s garantovaným moravským původem a kvalitou, uvedla firma v tiskové zprávě. Pokračujeme v budování dlouhodobých vazeb s pěstiteli vinné révy a v prohlubování vazeb s distribučními partnery. Realizujeme významnou investici do technologického zařízení společnosti, uvedl Stefanovič. A. s. Vinium nedávno zvýšila vlastní zdroje o 80 milionů korun. V současnosti společnost zaměstnává 89 pracovníků a její tržby se pohybují kolem 360 milionů korun. Krásným moravským přízvukem představoval rakouský vinař z Vídně kolekci rakouských vín. Tajemství jeho češtiny vyzradil hned při představování. Rodiče pocházeli z Hodonínska, ale v roce 1946 museli Československo opustit, protože měli rakouskou příslušnost. Doma se ale mluvilo dál česky a tak Christian jen výjimečně potřeboval pomoc při upřesnění nějakého výrazu. Chválil české vinaře a říkal, že takoví odborníci jako je Martin Půček z Českomoravské vinohradnické a vinařské unie a jemu podobní mají zelenou. Byli totiž v zahraničí na zkušené a dovedou srovnávat, vidí do triků obchodní politiky a hlavně se i snadno domluví německy i anglicky. Na veletrhu v Praze představujeme vína typická pro naši zemi. Jsou to odrůdy, co jsou známé na českém trhu. Budeme se porovnávat, vyměňovat zkušenosti a odborně se radit. Předávali jsme vám například zkušenosti s činností našeho vinařského fondu. Tato organizace má sídlo ve Vídni a zaměstnává pět manažerů. Peníze na činnost fondu jdou jako v České republice z prodeje vín. Příspěvky ještě dřív v šilincích byly na úrovni 750 šilinků z hektaru a potom šlo ještě do fondu z každého litru vyprodukovaného vína 15 grošů. Dnes se to přepočítává na eura. Je to příspěvek z něhož se potom hradí propagace rakouských vín ve světě, uvedl Jaborek. Pochválil změny, k nimž po roce 1990 došlo ve vinařství České republiky a tak jako o technologii řekl, že je srovnatelná s vyspělými vinařskými státy, tak dával i našim vínům značku vysoké kvality. Text a foto E. Línková Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., který se 30. května 2004 dožil osmdesáti let, obdržel Pamětní medaili Jihomoravského kraje za celoživotní přínos pro rozvoj moravského vinařství, dále obdržel věcný dar akvarel malíře Antonína Vojtka. Ocenění mu předali hejtman Jihomoravského kraje Ing. Stanislav Juránek (první zleva) a náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Antonín Kment při zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje dne 20. května Profesor Kraus je první osobností, která obdržela Pamětní medaili Jihomoravského kraje. Je vinařským odborníkem svým dosahem evropského formátu. Jeho význam vyniká zejména z pohledu Jihomoravského kraje, který je jediným vinařským regionem ČR srovnatelným s vinařskými regiony Evropy. Simona Svitáková Rakouská vína představil Christian Jamborek Šebela: Letošní růst spotřeby vína už nebude tak vysoký jako v letech 2002 a 2003 PRAHA (li) Letošní růst spotřeby vína by měl dosáhnout maximálně šesti procent a nebude už tak vysoký jako nárůst mezi roky 2002 a 2003, kdy činil 9,7 procenta. Spotřeba vína se v České republice výrazně zvyšuje od roku 1997, v průměru o pět procent. Uvedl to Dalibor Šebela, obchodní ředitel společnosti Bohemia Sekt, která reprezentuje největší českou skupinu vinařských podniků. Podle průzkumu agentury GfK se loni v tuzemsku prodalo více než 150 milionů litrů vína. Také letos bude patrný pokles spotřeby lihovin, naopak spotřeba vína díky příklonu ke zdravému způsobu života opět poroste, dodal. Kategorie jakostních odrůdových vín, která tvořila 31,5 procenta prodeje, by už letos neměla zaznamenat tak vysoký nárůst jako loni, kdy se meziročně zvýšila o 13,5 procenta, tedy ze všech nejvíce. Odrůdová vína rostla výrazně dva roky po sobě, letos už to tak silné nebude, uvedl Šebela. Kategorie nejlevnějších stolních vín, kterých se loni v ČR prodalo 32 procent, zřejmě nezaznamená letos výraznou změnu. I když bude podle Šebely stále více patrnější příklon spotřebitelů ke kvalitě, bude stále hodně lidí, kteří na dražší produkty nemají nebo nejsou ochotni dát za víno vyšší sumy. Raději tak budou kupovat levná krabicová vína a nápoje v PET lahvích. Také v Německu se podíl stolních vín drží na úrovni 30 procent z celkové spotřeby. Zhruba 60 procent vína je v kategorii do dvou eur (asi 65 Kč za láhev) a dvě pětiny ze zbytku za cenu do tří eur, uvedl generální ředitel Bohemía Sektu Josef Vozdecký. V České republice se loni prodalo 34 procent objemu vína v cenách do 30 korun za láhev, což ale v tržbách představovalo 17 procent. V pásmu od 30 do 60 korun to bylo 31 procent vín. V cenách do 90 korun to bylo 28 procent vína a stejné procento tržeb. Zbytek tvořila cenová kategorie nad 90 korun. Podle vývoje kupní síly by měl podíl stolních vín růst, ale proti tomu působí stejně silný faktor zájmu lidí o víno a jeho kvalitu, dodal Josef Vozdecký. Bohemia Sekt proto nechce tento segment zcela opustit, ale nehodlá se na trhu podbízet cenou. Nejnižší cena, za níž stolní víno nabízí prodejcům, je 28 korun za litr. Podle Šebely se v loňském roce výrazně zvýšil dovoz, který tvořil spolu s nezařaditelnými výrobky asi 11 procent české spotřeby. Import vzrostl meziročně o 30 procent, ale 99 procent tvořila podle obchodního ředitele Bohemia Sekt stolní vína. Z kuchaře špičkovým vinařem Zastavte se u stánku s dubem, lákala nás zástupkyně vinařské firmy Livi-Dubňany z mutěnické vinařské oblasti na veletrhu vín a destilátů, který se konal uprostřed května v Praze. Firmu vlastní Miroslav Chytil se synem, s oběma jsme na veletrhu hovořili. Vzhledem k tomu, že jsme v nejsevernější evropské oblasti, je u červených vín absence sluníčka cítit. Jsme firma, která se zabývá většinou zpracováním vín do kvalitních přívlastkových, dal se do představování svého království Chytil senior, který se po roce 1990 dal do podnikání v oboru, kde samozřejmě jako správný Moravák byl doma, ale do té doby to nebylo jeho čisté živobytí. Jsem vyučený kuchař a číšník. Od malička jsem ale ve vinici pracoval. První vinohrad jsem si vysadil, když jsem se vrátil z vojny v 21 letech. Dál jsem ale vinici již rozšiřovat nemohl. Dnes je to má hlavní podnikatelská činnost, vyprávěl majitel firmy. To víte, že jsem ale musel sáhnout po odbornících, nezakrýval, že pro dokonalost produkce vinných hroznů a výroby skvělých vín musel něco vykonat. Chtěl obstát, ale vědomosti nebyly špičkové a takové odborníky ale potřeboval a také sehnal. Dnes máme ve firmě zaměstnance s vysokoškolským vzděláním v oboru vinařství a stejně tak i středoškoláky. Vinice je na 50 hektarech, původně to bylo jen 10 arů. Vše jsem dělal postupně, přikupoval půdu a sháněl odborníky. V privatizaci jsem nakoupil na 30 hektarů. Byla to bývalá vinice na pozemcích kde hospodařilo místní družstvo. Byla v hrozném stavu, po pár letech jsme ji ale dostali do formy. Dnes produkujeme na 99% přívlastkových vín. Hrozny máme v nejvyšší kvalitě, bez nějaké sebechvály konstatuje Chytil. Přiznává, že červených vín je velice malé procento. Aby ale jen nemluvil nabízí nahlédnutí do vinice a zpracovatelských provozů prostřednictvím videa. A právě z této virtuální exkurze je patrné, jak moc se ve společnosti Livi Dubňany investovalo a modernizovalo. Díky nejmodernější technologii jsme se během pár let dopracovali ke špičkovému zpracování vinných hroznů. Řada Rakušáků by nám mohla závidět technologie, říká Chytil a dává ochutnat Sauvignon, který je skutečně lahodný a z kroužku několika novinářů, zvyklých sem tam něco ochutnat a porovnávat, zněla jednohlasně chvála. Co se týče rakouských vín, jsme sousedé, nacházíme se ve stejné zeměpisné šířce a dnes už mohu říci, že není rozdíl v kvalitě, dodává Chytil. I Německo klade důraz na kvalitní zpracování. Je to dáno kapitálem. Jsou tam 300 leté tradice. U nás nebyla osvěta ve zpracování vinných hroznů, ani při práci ve vinicích, svěřuje svůj názor. Dnes stejně jako já i jiní se zapojili do integrované produkce. Nepoužíváme tak zvanou chemickou motyku, nepálíme trávy chemikáliemi. Nikdo se tímto problémem dříve nezabýval. Vývoj šel ale naštěstí kupředu i v zemědělství a mnohému jsme se přiučili. Koupily jsme novou zahraniční mechanizaci, která nám umožňuje mechanické hubení plevelů. Byla to velká investice, ale nedalo se nic jiného dělat. Stejně tak jsme vylepšovali i v samotném procesu zpracování hroznů. Mohl bych jmenovat řízené kvašení, nebo se vyjadřovat k tomu, jakého používáme chlazení, jak odbouráváme kyselinu jablečnou, ale to jsou již detaily výrobního procesu. Já to zkrátím a jen bych uvedl, že používáme nejmodernější prvky ve zpracování hroznu, řekl Chytil. Ještě si povzdechl, když se vyjadřoval k dalším záměrům. Rád by měl další plochy vinic a své hospodářství chtěl rozšířit. Vzhledem k tomu, že po vstupu do EU dál vysazovat vinnou révu nemůžeme, zatímco na Slovensku ano, jsem nejen já rozladěný. Naši vyjednavači v zemědělství neudělali vše, co bylo v jejich silách. Podcenili to a v okolních zemích byli šikovnější. My můžeme jen vinice obnovovat, ne dosazovat další vinnou révu, po pravdě dodává Chytil. Čeští a moravští vinaři skutečně mohou už dnes jen koupit staré, zaregistrované vinice. Mohou potom tuto vinici znovu osadit, což už dnes není žádný špás. Zatímco dřív výsadba jednoho hektaru vinohradu přišla na půl milionu korun, v současné době to je 750 tisíc korun. Prodraží se to, přitom dotace jsou stále stejné 200 tisíc korun na každý hektar. Společnost Livi Dubňany vsadila na odrůdy, které do mutěnické a kyjovské vinařské oblasti patří. Je to Neuburské, Savignon a Veltlínské zelené, u červených především Rulandské modré a Frankovka. To jsou odrůdy, které sem patří, vysvětlil vinař. Prozradil ještě, že dnes již svými víny celoplošně pokrývají celé území České republiky. Připravujeme nové provozy, chceme současnou produkci zvednou z jednoho milionu litrů. Miroslav Chytil prozradil i o čem sní a chce brzy prosadit. Bude mít v jednom sklepě jakousi mikrovýrobu vín v té nejvyšší kvalitě jaké lze dosáhnout jen selekcí zlatých hroznů, které se budou sklízet jen ručně. Z padesáti hektarů jsme schopni vyselektovat zlaté hrozny a ty ručně sklidit a udělat z nich kolekci s níž se chceme vypravit do světa na prestižní výstavy, v klidu vypráví o svém předsevzetí Chytil. Dodal, že již dnes pro zájemce pořádají prohlídky ve vinohradu a degustace ve sklípku v jehož vyšším patře jsou ubytovací prostory s možností ubytovat nocležníky. E. Línková Na snímku u stánku Livi-Dubňany je majitel firmy Miroslav Chytil. Foto E. Línková

14 14 / z domova Potravinářský zpravodaj 6 / 2004 Meinlův černoušek vítal v prodejně v centru Prahy Praha (egi) Nedávno proběhla velká sláva v prodejně společnosti Julius Meinl na Václavském náměstí. Po šest uplynulých týdnu se tam budovalo, přestavovalo a plnily regály. Prodejna je nově zrekonstruovaná a bude ještě víc reagovat na zájem návštěvníků v centru Prahy nakoupit běžné potraviny včetně rychlého občerstvení. Prodejna je totiž obohacená o pulty s rychlým občerstvením. Přítomné vítali typičtí Meinlovi černoušci, kteří patří ke koloritu firmy, která již pamatuje pět generací Meinlů. Jednoho z nich jsme nachytali jak nabízí, co jiného než proslavenou Meinlovu kávu. Značky Plzeňského Prazdroje zvítězily na pivním mistrovství světa v USA Praha (mbo) Velkopopovický Kozel slaví výrazné úspěchy také v prodeji na zahraničních trzích. Zlatou, stříbrnou a bronzovou medaili v kategorii Pilsner českého typu si z finále Světového pivního poháru (World Beer Cup), jehož evropská část se konala začátkem května v německém Höhr-Grenzhausenu, odvezli zástupci Plzeňského Prazdroje. Vítězi kategorie se staly značky Velkopopovický Kozel Premium, Velkopopovický Kozel výčepní světlý a Radegast Original. Tyto značky navázaly na historický úspěch Radegastu z roku 2002, kdy obsadil dvě první místa v této kategorii a navíc získal stříbro mezi nealkoholickými pivy. Soutěž World Beer Cup je pořádána každý druhý rok pravidelně od roku Organizátorem soutěže je Association of Brewers (Pivovarnická asociace), nezisková organizace, která byla založena v roce 1978 v Coloradu, USA. Zaměřuje se především na celosvětovou podporu kvality piva a pivovarnictví. World Beer Cup je považován za olympiádu mezi pivními soutěžemi. Klade důraz na pivní kulturu a na transparentní soutěžení, což je v roce historické Olympiády v Aténách zvlášť význam- Pivo se stále více stáčí do sudů, pije se častěji v hospodách PRAHA (zub) Domácí pivovary stáčejí svou produkci rostoucí měrou do sudů, protože lidé stále více piva vypijí v restauracích. Naproti tomu méně pěnivého moku míří do skleněných lahví. Spotřeba v domácnosti klesá. V těchto základních dvou druzích obalů firmy distribuují 95 procent domácího výstavu piva, řekl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. V loňském roce pivovary stočily do sudů 48,7 procenta produkce proti 46,9 procenta v roce Ač se to nezdá, podle Veselého je takový pohyb během čtyř let relativně velký. Naproti tomu podíl lahví ve stejném období klesl ze 48,8 na 46,2 procenta. Je otázka, jak to bude po vstupu do EU, podotkl předseda pivovarníků. Gastronomické služby jsou podle něj v tuzemsku celkově asi o třetinu levnější, než je průměr unie. Do budoucna je tak velký prostor pro zvyšování cen, které by zřejmě vedlo k poklesu spotřeby piva v restauracích. Mezi obaly mírně roste obliba plechovek, které loni měly podíl asi 2,6 procenta. Cena balení je ale příliš vysoká v porovnání s cenou obsahu. Navíc u konkurenčního skla je 98 procent lahví vratných, takže spotřebitel zde za obal neplatí. Cenově je tak plech znevýhodněn. Je to balení pro zvláštní příležitosti, například na dovolené, a jeho podíl je stále nízký, uvedl Veselý. Plastové PET lahve podle něj zažily v tuzemsku určitý rozmach kolem roku 2000, ale pak zájem o ně opadal. Své zákazníky si to našlo, ale ne moc. Neodpovídá to naší tradici, řekl. Obal je lehký a uzavíratelný, ale piva je větší množství, které se po otevření musí rychle vypít. Do PET lahví šlo loni 0,3 procenta českého piva. Tuzemské pivovary loni zvýšily výstav piva o tři procenta na 18,55 milionu hektolitrů. Výstav pro tuzemsko přesáhl 16,4 milionu hektolitrů, což představuje zhruba 160 litrů na obyvatele ročně. Českobudějovická piva mají chráněnou značku Praha/Brusel (egi) Evropská komise převzala od stálé mise České republiky v Bruselu seznamy a úplné texty specifikací pro ochranu značek piva vyráběných v Českých Budějovicích, tedy Českobudějovického piva, Budějovického piva a Budějovického měšťanského varu. Byl tak naplněn požadavek ustanovený v přístupové smlouvě, který zakotvuje ochranu zeměpisných označení pro piva vyráběná v Českých Budějovicích. Taková ochrana dává výrobcům piva se specifickým zeměpisným označením v názvu záruku, že jejich značka nebude zneužita jiným výrobcem, řekl Martin Severa, tiskový mluvčí z ministerstva zemědělství. né. Vynikající světová piva spojují životní styl lidí na celém světě a všechny oceněné značky představují to nejlepší v pivovarnickém oboru, řekl na slavnostním ceremoniálu Charlie Papazian, prezident pořadatelské Pivovarnické asociace. Velkopopovický Kozel se v uplynulém roce stal nejdynamičtější značkou Plzeňského Prazdroje nejen v ČR, ale i v za- ÚOHS nepovolil Prazdroji investiční pobídky formou daňových úlev Plzeň (li) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nepovolil Plzeňském Prazdroji veřejnou podporu formou úlev na dani z příjmů. Největší středoevropský pivovar o ni požádal ministerstvo průmyslu v souvislosti s dokončovanou výstavbou nové varny za více než 300 milionů korun, která od června zdvojnásobí kapacitu na výrobu prémiového piva Pilsner Urquell. Rozhodnutí je pravomocné a nelze proti němu podat rozklad, řekl předseda úřadu Josef Bednář. Mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin rozhodnutí ÚOHS odmítl komentovat, ale akceptuje ho. Zdroj z Plzeňského Prazdroje, který nechtěl uvést své jméno řekl, že nechápe, proč tak významná investice nejznámější české firmy, která bude pokračovat dalšími etapami, není alespoň symbolicky státními pobídkami zvýhodněna. Prazdroj chce mezi mladými prorazit sladovým nápojem s příchutí PRAHA (zub) Plzeňský Prazdroj chce zejména mezi mladými konzumenty v České republice prorazit novým nízkoalkoholickým sladovým nápojem Frisco, který bude podle plzeňské receptury vyrábět v polské Poznani. Největší středoevropský pivovar plánuje letos prodat několik desítek tisíc hektolitrů tohoto nápoje s citronovo jablečnou chutí. Novinářům to řekl manažer značky Martin Kuděla. Jde o první produkt Prazdroje mimo tradiční výrobu piva. Ve světě je tato produktová kategorie, určená pro mladé lidi hraničí, zejména díky úspěšné licenční výrobě na Slovensku i v Rusku. Mezi hlavní exportní trhy Velkopopovického Kozla patří Skandinávie a pobaltské státy, Velká Británie, Německo, Řecko a Kanada. FAKTA O LETOŠNÍM ROČNÍKU SVĚTOVÉHO PIVNÍHO POHÁRU: Produkty přihlášené do World Beer ÚOHS dospěl k závěru, že narušení soutěže při udělení pobídky převáží nad výhodami vyplývajícími z uvedené investice, která nesplňuje předpoklady žádné z výjimek ze zákazu veřejné podpory, uvedl Bednář. Investice má podle ÚOHS zvýšit kapacitu plzeňského závodu o 18,5 procenta, ale nemá zajistit nová pracovní místa. V důvodové zprávě úřadu se dále uvádí, že Prazdroj patřící do africko- -americké skupiny SABMiller má dominantní postavení na českém trhu piva 48,2 procent trhu, druhý největší výrobce piva přitom zaujímá 13 procent. Další existující a nově vznikající pivovary jsou malé či střední pivovary, které jsou převážně tvořeny českým kapitálem, uvádí se v odůvodnění. Podle stanoviska Českého svazu malých nezávislých pivovarů, které je součástí odůvodnění ÚOHS, nejsou malé pivovary schopny vyrobit běžné druhy od 18 do 30 let, velmi silně rostoucí, dodal Kuděla. Pivní trh je delší dobu stabilní, spotřeba lihovin klesá a vína mírně roste. Podobná situace je také v Německu a Dánsku, které patří ve spotřebě piva mezi silné země. Právě ve věkové kategorii do 30 let objevila firma silný prodejní prostor. V první fázi je tento nápoj určen výhradně pro český trh, uvedl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Většina vyspělých zemí podle něj už takovýto nápoj typu tzv. ciderů na trhu má. Frisco není ochucené pivo, přestože část výrobního postupu je podobně jako u vaření piva, uvedl Kuděla. Cup byly hodnoceny metodou slepé degustační soutěže. Panel porotců tvořilo 93 odborníků z 80 pivovarů, reprezentujících 15 nejvyspělejších pivních zemí celého světa, včetně České republiky. Letos se soutěže zúčastnilo rekordních druhů piv z 393 pivovarů a ze 40 zemí, rozdělených do 80 kategorii. Do kategorie Pilsner českého typu bylo přihlášeno celkem 24 značek piva. Sesterská společnost Plzeňského Prazdroje, Miller Brewing Company, získala celkové vítězství v kategorii velkých pivovarů s celkem 7 medailemi. FAKTA O PLZEŇSKÉM PRAZDROJI S celkovým výstavem přes 9,5 mil. hektolitrů piva je Plzeňský Prazdroj, a.s. lídrem českého trhu a zároveň největším exportérem českého piva. Skupina Plzeňského Prazdroje zahrnuje také slovenský Pivovar Šariš, číslo 2 na trhu v SR dohromady tvoří nejvýznamnější subjekt pivovarnického průmyslu ve střední Evropě. Je součástí mezinárodní skupiny SABMiller plc, jedné z největších světových společností. Vlajkovou loď SABMiller představuje značka Pilsner Urquell. Hlavními značkami Plzeňského Prazdroje v ČR jsou Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel. Plzeňský Prazdroj vyrábí také pivo značek Primus a Klasik určené do obchodní sítě. piva za cenu srovnatelnou s velkými. Proto jsou nuceny vyrábět pouze doplňkový sortiment na lokálním trhu, který má podobu speciálních piv. Jejich výroba je díky náročnějším technologiím dražší, a výrobci těžko odolávají cenové konkurenci velkých pivovarů, které nabízejí pivo za nižší ceny díky zahraničnímu kapitálu, uvádí stanovisko ÚOHS. Posílení pivovarů s dominantním postavením by nenapomohlo hospodářskému rozvoji regionu a vedlo by k narušení tržního prostředí v ČR. Prazdroj zahájil zkušební provoz varny v polovině března. Největší letošní investice podniku umožní výrobu tří milionů hektolitrů piva ročně. Podnik chce v roce 2006 novou varnu ještě rozšířit tak, aby umožnila roční výrobu pěti milionů hektolitrů prémiového piva. Poté bude plzeňský závod skupiny patřit mezi největší a nejmodernější pivovary v Evropě. Základem je ječmenný slad, ale místo chmele se používají přírodní aromata. Nápoj firma zavádí v barech a klubech a distribuuje do obchodních řetězců, postupně ho rozšíří do restaurací a maloobchodů. Cílová skupina jsou mladí lidé v klubech a ženy, řekl mluvčí. Polský pivovar, který patří stejně jako Prazdroj do jihoafrické skupiny SAB, už produkuje tři roky podobný typ nápoje Redd s, což je ovocné pivo, které ale chmel obsahuje. Tento nápoj je v Polsku mezi mladými lidmi velmi oblíben, dodal Bechtin. Podobný nápoj nyní zavádí SAB v Rusku.

15 Potravinářský zpravodaj 6 / 2004 z domova / 15 Malé pivovary mohou z rozšíření EU vytěžit vyšší odbyt výroby Brno (li) Vstup České republiky do Evropské unie by neměl ohrozit malé nezávislé pivovary, naopak jim rozšíření může přinést nové možnosti odbytu. Prezident Svazu malých a nezávislých pivovarů Jiří Fusek novinářům řekl, že očekává zvýšení počtu turistů, kteří se zaměří na celou zemi, a ne jen na Prahu. Řada malých pivovarů se tak už nyní snaží budovat různá společenská centra nebo ubytovací kapacity, uvedl. Velkou výhodou je podle Fuska příznivá cena českého piva pro zahraniční turisty, a také jeho originální chuť. Malé pivovary mohou lákat zahraniční návštěvníky i prezentací v cizích zemích. Fusek předpokládá, že už v příštím roce by se mohli drobní producenti piva ze zahraničí představovat v ČR a české firmy zase v jiných evropských zemích. Svaz letos usiloval o to, aby se některé ze zahraničních podniků představily na brněnských Radničních dnech s malými pivovary, které se konaly 21. a 22. května. Radniční dny jsou podle Fuska největší akcí, kde mohou malé pivovary předvádět své tradiční výrobky i novinky. Reklama je totiž finančně náročná, a proto se tyto podniky snaží přiblížit lidem, a to i mimo svůj tradiční region. V Brně se jim to zřejmě daří, protože například loňský 4. ročník akce podle odhadů navštívilo přes lidí. Během dvou dnů se vypilo asi 180 hektolitrů piva, což podle Fuska odpovídá asi piv. Letos se v Radnické ulici představilo 12 pivovarů. Kromě piva se mohli lidé těšit na kulturní program zajišťovaný Kulturním a informačním centrem města Brna. Jan Nováček, který je pověřen vedením centra, novinářům řekl, že by chtěli každoročně pořádat několik akcí pod názvem Radniční dny. Plánují tak například představení starých řemesel nebo kulinářských specialit. Letos ale zřejmě obdobná akce nebude, protože je nutné sehnat vždy silného partnera. Budějovický Budvar definitivně obhájil svá práva v Jižní Koreji Nejvyšší jihokorejský soud zamítl dovolání společnosti Anheuser- -Busch a potvrdil práva Budějovického Budvaru k ochranné známce Budějovický Budvar a právo k užívání obchodní firmy Budweiser Budvar N.C. České Budějovice, (bb) Jihokorejský Nejvyšší soud uznal právo Budějovického Budvaru, n. p. na užívání ochranné známky Budějovický Budvar a obchodní firmy Budweiser Budvar N.C. s odůvodněním, že nejsou zaměnitelné s ochrannými známkami Budweiser a Bud společnosti Anheuser - Busch. Definitivně tím zamítl nekalosoutěžní žalobu společnosti Anheuser - Busch. Rozhodnutí Nejvyššího jihokorejského soudu je konečné a nelze se proti němu odvolat, sdělil ředitel Budějovického Budvaru, n. p. Jiří Boček a dodal: Velmi se tím posílí nezbytná právní jistota potřebná k dalšímu rozvoji našich obchodních aktivit na korejském poloostrově. Anheuser - Busch v této zemi již nikdy nemůže napadnout naše právo k ochranné známce Budějovický Budvar a naší obchodní firmě Budweiser Budvar N.C.. V roce 1996 podal Budějovický Budvar, n. p. přihlášku k Patentovému úřadu v Soulu k registraci ochranné známky Budějovický Budvar, proti které společnost Anheuser - Busch podala námitky. Patentový úřad však námitky zamítl a ochrannou známku Budějovickému Budvaru zaregistroval. Anheuser - Busch poté podal žalobu u soudu, ve které požadoval výmaz této známky. S touto žalobou neuspěl ani u odvolacích instancí a podal proto nekalosoutěžní žalobu, v níž požadoval zákaz užívání známky Budějovického Budvaru na jihokorejském trhu včetně zákazu užívání obchodní firmy Budweiser Budvar N.C. Nejvyšší soud jako poslední a konečná instance jeho žalobu zamítl. Pivovar Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. V současné době brání své obchodní pozice a práva k ochranným známkám před soudními útoky společnosti Anheuser - Busch ve více než 40 soudních sporech a dalších více než 70 správních řízeních před patentovými úřady. Kromě institucí EU zaznamenal Budějovický Budvar v poslední době vítězství ve známkoprávních sporech například v Rakousku, Španělsku, Švýcarsku, Velké Británii, Austrálii, na Novém Zélandu, Japonsku, Tádžikistánu, Tchaj-wanu, Řecku, Portugalsku, Dánsku, Švédsku, Finsku a Rakousku. Nejstarší plzeňská pivnice Parkán byla otevřena po šesti letech Plzeň (kri) Nejstarší a nejznámější plzeňská pivnice Parkán se po šesti letech znovu otevřela veřejnosti v pondělí 17. května. Plzeňský Prazdroj, který areál získal směnou s městem v roce 1997, investoval do přestavby restaurace na staročeský šenk, obnovy historických hradeb a rozšíření expozic a depozitářů sousedního Pivovarského muzea celkem 22 milionů korun. Novinářům to řekla Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje, která má na starosti péči o historické dědictví a služby návštěvníkům. Parkán, hradby i muzeum jsou památkově chráněnými objekty, uvedla. Budova je koncipována jako typický právovárečný dům. Pivnice má navozovat atmosféru starých plzeňských hospod z přelomu 19. a 20. století. Staročeský šenk bude posledním místem expozice Pivovarského muzea, kterým loni prošlo téměř návštěvníků, z toho 60 procent zahraničních. Podle mluvčího Prazdroje Alexeje Bechtina bylo oficiální zahájení naplánováno na 4. června, kdy byly představeny návštěvníkům také nové expozice muzea včetně staré chmelnice, historie pivních nádob a rarit a expozice starého zemědělského nářadí. Díky obnovenému Parkánu se zvýší výstavní plocha o 15 procent a prostory pro depozitáře se zdvojnásobí, uvedla vedoucí muzea Markéta Formanová. Do přízemí objektu byl přemístěn nejoblíbenější exponát muzea funkční model historické varny. Interiéry Šenku Na Parkánu, o němž jsou první písemné zmínky z roku 1511, nabízejí včetně terasy stovku míst. Kuchyně nebude nabízet klasická jídla, ale specifickou staročeskou gastronomii a studenou pivní kuchyni. Raritou bude nepasterizované a nefiltrované kvasnicové pivo. Toto pivo, které chutná zhruba jako za časů našich pradědečků, budeme nabízet jenom na Parkáně, uvedla Eliášková. Parkán, v letech 1966 až 1998 nejoblíbenější restaurace v Plzni, byla v 18. století vojenským špitálem, městskou věznicí a od roku 1824 sladovnou. Je součástí městské památkové rezervace. Staropramen chce bojovat o trh inovacemi, říká šéf marketingu Praha (zub) Pivovary Staropramen chtějí bojovat o trh zejména inovacemi. Firma v současnosti nabízí včetně belgických piv svého majoritního vlastníka Interbrew 19 pivních značek. Poslední inovací je pivo OSTO6, které je určeno hlavně pro prodej v hudebních klubech, řekl marketingový ředitel společnosti Marek Tovaryš. Pivovary Staropramen mají v tuzemsku asi l4procentní tržní podíl a jsou domácí pivovarskou dvojkou za Plzeňským Prazdrojem, který má asi 48 procent trhu. Všeobecně platí, že pivovarnická společnost s druhou pozicí na trhu musí být hodně aktivni, hledat mezery na trhu Staropramen bude stáčet část světlé desítky do plastových lahví PRAHA (li) Pivovary Staropramen začnou stáčet část světlé desítky do nově vyvinutých plastových lahví s názvem Q - pack. V tomto obalu, který prý díky speciálnímu materiálu zachovává chuť i říz piva jako skleněná a vyvíjet nové produkty, uvedl Tovaryš. Podíl inovací na výstavu je podle něj obtížné celkově vyčíslit. Například pivo Staropramen Granát, které v loňském roce provázela silná marketingová podpora, zaznamenalo meziroční nárůst prodeje o 280 procent. Čeští konzumenti piva jsou poměrně konzervativní a novinkami lze získat hlavně mladší zákazníky. Platí, že čím mladší spotřebitel, tím více je nakloněn inovacím, řekl Tovaryš. Po pivních speciálech Velvet a Kelt, které byly uvedeny na český trh v roce 1997 a 1998, firma předloni obnovila výrobu piva Staropramen Granát. Jeho produkce vychází láhev, hodlají letos prodat 20 až 30 tisíc hektolitrů Staropramenu. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci společnosti. Ta loni prodala 2,73 milionu hektolitrů pěnivého moku. Q - pack ve srovnání s klasickým Cože? Ty jsi tam jezdil na vodních lyžích? Copak móře je z kopce? (sch) z původní receptury piva Smíchovský Granát, které se v Praze vařilo již v roce Na konci loňského roku Pivovary Staropramen přišly s novým pivem Ostravar Strong a naposledy představily OSTO6, pivo s jemnou a méně hořkou chutí. Vstup Interbrew do firmy v roce 2000 znamenal rozšíření počtu nabízených značek o belgická piva. Z nich Čechům nejvíce chutná prémiový ležák Stella Artois, jehož prodej se loni zvýšil o 120 procent. Pivovary Staropramen loni prodaly 2,73 milionu hektolitrů piva. Z toho hektolitrů šlo na export. PET obalem zabraňuje pronikání kyslíku do nápoje a zároveň udržuje hladinu kysličníku uhličitého v lahvi, čímž udržuje dlouhodobě kvalitu piva. Mok tak chutná stejně jako ze skleněné lahve, tvrdí Pivovary Staropramen s tím, že ve slepých testech rozdíl nerozeznali odborníci ani běžní konzumenti. Nová láhev je stejně velká jako skleněný půllitrový obal a přes větší objem má nižší hmotnost. Vzhledem k tomu má Q - pack podle firmy doprovázet lidi při aktivních příležitostech, jako jsou pěší a vodácká turistika, rafting, cyklistika či iybaření. Cílovou skupinou mají být hlavně muži ve věku od 20 do 30 let. Q - pack vyvinul majoritní vlastník Pivovarů Staropramen, belgická Interbrew, ve spolupráci s italskou společností na obaly M&G. Interbrew zavádí tuto láhev například u prémiového ležáku Stella Artois nebo u piva Jupiter. V Uherském Brodě investují do nové pálenice deset milionů UHERSKÝ BROD (Uherskohradišťsko) (zub) Nový víceúčelový objekt, ve kterém bude pěstitelská pálenice, sušárna ovoce a moštárna, vznikne příští rok v Uherském Brodě na Uherskohradišťsku. Město do jeho výstavby investuje deset milionů korun. Objekt, který zahrádkáři využívají nyní, totiž město odprodalo tamní mrazírenské firmě. Uvedl starosta Uherského Brodu Ladislav Kryštof. KB LIKÉR startuje na Slovensku novou kampaň na podporu Staré myslivecké. Praha (zub) -- Společnost KB LIKÉR, jeden z nejvýznamnějších tuzemských výrobců lihovin, zaznamenala v letošním roce v prvním čtvrtletí 27% nárůst exportu v porovnání se stejným obdobím roku KB LIKÉR vyvezl za první kvartál 2004 více než 110 tisíc litrů lihovin. V zahraničí byl jako obvykle největší zájem o Starou Mysliveckou. Export tohoto tradičního národního alkoholu stoupl o 36% oproti loňskému roku. V pořadí druhou exportně nejúspěšnější značkou jsou vaječné likéry pod názvem Vaječný Sen. Těch KB LIKÉR letos vyvezl o 23% více než loni. V loňském roce zahájila společnost na Slovensku komunikační kampaně na podporu prodeje nejsilnějších značek. Letos bude KB LIKÉR v komunikačních aktivitách v zahraničí pokračovat. Od května startujeme Se společností jsme uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí. Ta již nyní využívá první patro objektu, celý objekt bude mít k dispozici od začátku příštího roku, uvedl Kryštof s tím, že za objekt získá město pět milionů korun. Společnost chce rozšířit výrobu a budova staré pálenice byla jediným objektem, který tomuto účelu vyhovoval, dodal. Stavbu nového víceúčelověho centra v lokalitě Močidla již schválilo městské zastupitelstvo. Kromě zahrádkářů by ho mohly využívat i ostatní spolky ve městě. Budova by měla být podle zastupitelů dokončena do konce srpna, aby mohla pálenice sloužit už příští sezónu. Staré myslivecké se na Slovensku daří na Slovensku novou kampaň na Starou mysliveckou. Kampaň potrvá až do konce roku a slibujeme si od ní zvýšení znalosti značky a další nárůsty prodejů Staré myslivecké, který je již nyní velice úspěšný, uvedl v této souvislosti Jiří Štesl, ředitel KB likér. Chystáme se expandovat i na další zahraniční trhy. V tuto chvíli připravujeme náš vstup na jeden významný západoevropský trh, nyní jsme těsně před podepsáním kontraktu, dodal. Rekordní čísla a blížící se léto, které je tradičně prodejně úspěšné, napovídají, že letošní rok bude ještě úspěšnější než ten předcházející a dále upevní pozici likérky mezi českými exportéry lihovin. KB likér vznikl v roce 1991 jako samostatná akciová společnost a v roce 1998 převzala výrobní závody a ochranné známky česká nápojová skupina Drinks Union z Ústí nad Labem. Dnes je KB likér její samostatnou divizí.

16 16 / z domova Potravinářský zpravodaj 6 / 2004 Moravský domov značky ORION olomouckou ZORU navštívili zástupci Evropského parlamentu První pracovní den po vstupu do EU 3. května dopoledne - navštívila závod ZORA společnosti Nestlé Česko s.r.o. delegace z Evropského parlamentu, která pobývala v ČR na informační cestě. Cílem desetičlenné skupiny EP, která navštívila celkem 13 míst republiky od Ostravy přes Olomouc a Temelín až po Prahu a Ústí nad Labem bylo ukázat českým občanům, že za konkrétní institucí EU stojí konkrétní lidé a podpořit informovanost o EP jako významném nástroji, kterým mohou občané prostřednictvím volených zástupců ovlivňovat vývoj v EU. Delegaci vedenou ředitelem divize EP pro rozpočet Bernardem Hellotem přijal ředitel závodu Fabrice Johan a vedení závodu. Návštěvníci si prohlédli některé výrobní linky na výrobu čokoládových tyčinek, informovali se o výrobním programu a o záměrech závodu v rámci skupiny Nestlé po vstupu ČR do EU a také o pracovních podmínkách zaměstnanců v provozech. Společnost Nestlé podle vyjádření vedení firmy uvítala příležitost ukázat zástupcům EP, že Nestlé Česko a závod ZORA v Olomouci je moderním potravinářským podnikem, připraveným utkat se na vnitřním trhu rozšířené EU s konkurenty z ostatních členských zemí. Závod ZORA Olomouc společnosti Nestlé Česko s.r.o. se jako jediný v ČR specializuje na velkovýrobu plného sortimentu čokoládových výrobků pro celý region střední Evropy. Po úspěšně dokončeném programu restrukturalizace průmyslové výrobní základny Nestlé v Česku z let se závod ZORA stal symbolickým domovem značky ORION nejsilnější tuzemské značky čokoládových cukrovinek. Nestlé, mezinárodní potravinářská společnost s ústředím ve Švýcarsku, vstoupila do české výroby cukrovinek jako strategický partner počátkem 90. let 20. století. Její investice od té doby přesáhly 5 miliard Kč. V České republice Nestlé vyrábí ve svých závodech ZORA Olomouc a SFINX Holešov čokoládové a nečokoládové cukrovinky pod místními značkami jako ORION, BON PA- RI, DELI, LENTILKY, MODRÉ Z NEBE. Nestlé také uvádí na český trh značkové potraviny pod mezinárodními značkami tyčinky KIT KAT a SVELTESSE, rozpustnou kávu NESCAFÉ, kulinářské výrobky MAGGI, kojeneckou výživu NESTLÉ, minerální vodu AQUAREL, jakož i snídaňové cereálie NESTLÉ, jako například FITNESS či NESQUIK a krmiva pro domácí zvířata PU- RINA, FRISKIES a DARLING. Prostřednictvím společnosti Schöller, která zůstává samostatnou právnickou osobou, spotřebitelé vychutnávají zmrzliny pod značkami NESTLÉ a NESTLÉ SCHÖLLER jako například MANHATTAN, CORTINA, MOVENPICK, LA CREMERIA a řadu dalších. M. Walter, ředitel vnějších vztahů Nestlé Česko s.r.o. Tržby přední české potravinářské společnosti překročily 8,7 miliard Kč a vzrostly o 6,4% oproti předchozímu roku Praha Naše výsledky za rok 2003 potvrdily naši schopnost dosahovat růstu a vytvářet zdravý zisk ve vysoce konkurenčním prostředí. Tyto nadějné výsledky posilují naše postavení mezi předními českými značkovými potravinářskými společnostmi. Ke konci roku 2003 jsme úspěšně dokončili restrukturalizaci naší české průmyslové základny. Naše postavení cukrovinkářské společnosti,nejlepší ve třídě ve střední Evropě nám dodává sebedůvěru v naši schopnost úspěšně soutěžit v rozšířené EU, prohlásil Bruno Le Ciclé, generální ředitel Nestlé Česko. Celkové tržby Nestlé Česko za rok 2003 dosáhly Kč a čistý zisk dosáhl téměř 259 milionů korun. Portfolio Nestlé nabízí řadu kategorií potravinářských výrobků, přičemž přibližně 2/3 tržeb Nestlé Česko přibližně 5,4 miliardy Kč pochází z prodeje v Česku vyrobených čokoládových a nečokoládových cukrovinek určených pro tuzemský trh i pro vývoz. Náš export vzrostl za uplynulý rok o obdivuhodných 26,5% a představuje stále důležitější faktor pro budoucnost našich českých závodů, dodal B. Le Ciclé. Vývozy Česka dosáhly téměř 2,3 miliardy Kč zatímco nejdůležitějšími exportními trhy zůstávají Slovensko, Maďarsko a Polsko. České cukrovinky si nacházejí své spotřebitele také ve Velké Británii, v Pobaltí, na Ukrajině, v Rusku, v USA a Austrálii. Náš prodej výrobků s mezinárodními značkami Nestlé NESCAFÉ, tyčinek KIT KAT, výrobků MAGGI také významně narostl, prohlásil Bruno Le Ciclé. Dehydratované polévky, bujóny, rozpustná káva a kakaové nápoje, kojenecká výživa, čokoládové oplatky, majonéza, minerální voda, krmiva pro domácí zvířata, cereální tyčinky prodeje značkových výrobků od jiných společností Nestlé uváděné firmou Nestlé Česko na český trh dosáhly téměř 3,3 miliard Kč a vzrostly za rok o jednu pětinu. V 000 CZK Indikátor (vybrané údaje z účetní závěrky, navzájem se nesčítají) Tržby celkové Tržby tuzemské celkové Export Tržby za prodej dovezených výrobků Celkové tržby z vlastní produkce Přidaná hodnota Zisk po zdanění Celková aktiva Cizí zdroje Zaměstnanci (průměrný počet osob) 2150 Fitness v ulicích Praha (red) V ulicích českých, moravských a později i slovenských měst mohli postupně lidé potkávat nezvyklé automobily. Do speciální promo akce na nové cereální tyčinky FITNESS od Nestlé byly zapojeny atraktivní terénní automobily HUMMER, které sami o sobě vzbuzují pozornost, nyní podtrženou efektní výzdobou svých karoserií. Novinka na trhu, tyčinky FITNESS ve čtyřech chuťových modifikacích s fíky, meruňkami, jahodami a přírodními cereáliemi, vyplňují mezeru v nabídce tzv. svačinových potravin. Nahrazují denní dávku osmi vitamínů, vápníku, minerálů a vlákniny, které jsou doporučeným množstvím pro každodenní aktivity. Cesta speciálních FITNESS HUMMERů vedla do těchto měst : Praha, České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Děčín, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Brno, Olomouc, Kroměříž, Ostrava, Bratislava, Nitra, Trnava, Banská Bystrica, Zvolen, Brezno, Žilina a Martin. Smyslem celé akce bylo upozornit veřejnost, že má možnost, pomocí tyčinek FITNESS a jejich unikátnímu složení nejen chutně svačit, ale také dodat tělu vitamíny a energii, zcela podle hesla těchto výrobků: S chutí do krásy. Ochutnávky tyčinek a odborný výklad doprovodných týmů, je samozřejmostí. Společnost Cereal Partners, výrobce a distributor tyčinek, považuje osvětu v tomto směru za svůj vklad do prevence lepší životosprávy a prodloužení věku naší populace. Další podrobnosti na:

17 Potravinářský zpravodaj 6 / 2004 nabídky informace / 17

18 18 / z domova Potravinářský zpravodaj 6 / 2004 Výroba mlékárenských výrobků v 1. čtvrtletí 2004 NÁKUP MLÉKA Mlékárenský průmysl nakoupil a zpracoval v 1. čtvrtletí 2004 podle resortního statistického výkazu Ministerstva zemědělství 614,6 mil. l mléka, což představuje v porovnání se stejným obdobím minulého roku pokles o 15,2 mil. l, t. j. o 2,4 %. V hodnoceném období se zvýšil průměrný obsah tuku o 0,053 % ze 4,03 % v roce 2003 na 4,083 % v letošním roce. Průměrný obsah bílkovin se nepatrně zvýšil ze 3,41 % na 3,42 %. Podíl nakoupeného mléka zařazeného do jakostí Q se meziročně zvýšil ze 43,8 % na 46,9 %. Podíl mléka I. jakostní třídy se snížil z 55,0 % na 51,5 %. Dodávka nestandardního mléka se mírně zvýšila z 1,2 % na 1,6 %. CENY Průměrná realizační cena mléka nakoupeného v 1. čtvrtletí letošního roku se meziročně snížila ze 7,98 Kč/l na 7,92 Kč/l. Tab. č. 1 Vývoj obchodních cen vybraných mlékárenských výrobků v Kč/l/kg Výrobek index rozdíl 2004/2003 Mléko polotučné trvanlivé karton 1 l 10,43 10,84 0,41 103,9 Mléko odstř. trvanlivé karton 1 l 10,09 10,10 0,01 100,1 Mléko polotučné sáček 1 l 9,89 9,47-0,42 95,6 Mléko polotučné čerstvé karton 1 l 10,39 10,13-0,26 97,5 Jogurt bílý do 4,5 % tuku 150 g kelímek 1 kg 30,98 30,11-0,87 97,2 Jogurt ochucený smet. 150 g 1 kg 39,90 40,51 0,61 101,5 Máslo čerstvé 250 g, Al folie,16 % vody 1 kg 78,47 87,67 9,20 111,7 Tvaroh měkký 250 g Al folie, 43,53 44,03 0,60 101,1 25 % sušiny -1 kg Eidamská cihla 30 % 1 kg 81,30 90,48 9,18 111,3 Eidamská cihla 45 % 1 kg 94,67 94,97 0,30 100,3 Obchodní ceny sortimentu konzumních mlék zůstaly na velmi nízké úrovni a pohybují se zhruba kolem 10,-- Kč/l. Výrazný meziroční vzestup ceny vykázalo čerstvé máslo ve spotřebitelském balení ze 78,47 Kč/kg na Kč/kg o 11,7 %. Obdobný vzestup ceny zaznamenal sýr eidamská cihla s obsahem 30 % t. v suš. o 11,3 %. KONZUMNÍ MLÉKO Výroba konzumního mléka se v 1. čtvrtletí letošního roku zvýšila o 12,22 mil. l 10,9 % ze tis. l v roce 2003 na tis. l v letošním roce. V rámci tohoto objemu se dále zvýšil podíl trvanlivého mléka ze 68,0 % na 69,5 % na úkor čerstvého mléka, jehož výroba se snížila z 32 % na 30,5 %. Tab. č. 2 Výroba konzumního mléka podle způsobu ošetření Konzumní mléko Výroba v tis. l podíl v % index 2004/ konzumní mléko celkem ,9 z toho pasterované ,0 30,5 105,8 trvanlivé ,0 69,5 113,4 Tab. č. 3 Výroba konzumního mléka podle obsahu tuku konzumní mléko výroba v tis. l podíl v % index /2003 odstředěné/nízkotučné ,8 12,0 113,5 polotučné ,6 84,5 110,8 plnotučné ,6 3,5 106,2 Celkem ,0 100,0 110,9 V kategorii jak nízkotučného konzumního mléka s obs. tuku do 0,5 %, tak polotučného mléka a i plnotučného mléka se jejich podíl ve výrobě změnil naprosto nevýznamně a dosáhl v 1. čtvrtletí letošního roku 12,0 %, 84,5 % u polotučného a u plnotučného mléka 3,5 %. Tab. č. 4 Výroba konzumního mléka podle způsobu balení Konzumní mléko výroba v tis. l podíl v % index 2004/ kartony trvanlivé ,0 69,4 113,4 kartony pasterované ,5 10,8 95,6 ostatní ,5 19,8 112,2 celkem ,0 100,0 110,9 V průběhu 1. čtvrtletí se zvýšil podíl trvanlivého mléka v kartonech z 68,0 % na 69,4 %, zatím co došlo k poklesu výroby čerstvého pasterovaného mléka v kartonech z 12,5 % na 10,8 %. Podíl zbývajícího vyrobeného konzumního mléka plněného do ostatních obalů se mírně zvýšil o 0,3 % z 19,5 % v roce 2003 na 19,8 % v letošním roce. Výroba školního mléka se meziročně mírně v 1. čtvrtletí letošního roku snížila o 1,2 % z 1282 tis. l na 1267 tis. l. Podíl ochuceného mléka z jeho celkové výroby se zvýšil z 86,1 % na 89,2 %. Tab. č. 5 KONZUMNÍ SMETANY Výroba konzumních smetan, včetně kysaných Výrobek výroba v tis. l podíl v % index 2004/ Konz. smetany, vč. kysaných ,0 100,0 98,5 z toho kysané ,3 33,7 117,4 s obs. tuku nad 30 % ,9 40,6 89,1 Výroba konzumních smetan, včetně kysaných se celkově snížila o 1,5 % přesto, že se zvýšil podíl kysaných smetan o 17,4 %. Celkový negativní výsledek ovlivnil hluboký pokles výroby smetan s obsahem minimálně 30 % tuku. V průběhu 1. čtvrtletí letošního roku se v porovnání se stejným obdobím minulého roku snížil dovoz výrobků CN 0401 zahrnující tekuté mléko a nezahuštěnou smetanu ze 14,7 mil. l na 8,1 mil. l o 44,9 %. Vývoz ve stejné kategorii výrobků se mírně zvýšil z 3,6 mil. l na 4,5 mil. l o 24,3 %. Tab. č. 6 JOGURTY A OSTATNÍ ZAKYSANÉ VÝROBKY Výroba jogurtů Výrobek výroba v tunách podíl v % index 2004/ Jogurty celkem ,0 100,0 107,2 z toho ochucené ,8 72,1 107,7 nízkotučné do 0,5 % ,2 14,3 107,2 Výroba jogurtů se v 1. čtvrtletí letošního roku zvýšila z tun v roce 2003 na tun v letošním roce (+7,2 %). Přesto však nedosáhla úrovně předminulého roku 2002, ve kterém bylo vyrobeno tun jogurtů. Zvýšení výroby se projevilo rovnoměrně jak u ochucených jogurtů (+7,7 %), tak i u nízkotučných jogurtů do 0,5 % obsahu tuku. Z dalších tekutých kysaných výrobků vykázala skupina ostatních kysaných výrobků (bez podmáslí) zvýšení výroby o 5,1 % z tis. l na tis. l. Výroba kysaného neochuceného podmáslí se snížila o 5,1 % ze tis. l na tis. l. Dovoz v rámci CN 0403 zahrnující jogurty a další tekuté zakysané výrobky se snížil z tun v roce 2003 na tun v letošním 1. čtvrtletí o 7,2 %. Vývoz se naopak mírně zvýšil z tun na tun o 32,9 %. VÝROBA MÁSLA Celková výroba másla dosáhla v letošním 1. čtvrtletí podle statistického bilančního výkazu MZe 6-12, zahrnujícího výrobu a užití všech druhů másel, včetně pomazánkového másla a másla s rostlinným tukem tun, což představuje v porovnání s 1. čtvrtletím minulého roku pokles o 216 tun o 1,3 %. Tab. č. 7 Vývoj výroby a zásob másla Máslo výroba v tunách rozdíl index 2004/ Počáteční zásoba k ,8 Výroba ,7 prodej na vnitřním trhu ,2 vývoz ,1 konečná zásoba k ,1 Zásoby másla se k 31. březnu letošního roku v porovnání se stavem ke konci 1. čtvrtletí minulého roku zvýšily o 306 tun a dosáhly tun (+13,1 %). Prodej másla tuzemské výroby na vnitřním trhu se meziročně zvýšil z tun v minulém roce na tun v letošním 1. čtvrtletí o tun (+13,2 %). Tab. č. 8 Hlavní sortiment výroby másla Druh másla výroba v tunách rozdíl index 2004/ čerstvé ,4 ostatní (bloky) ,3 pomazánkové ,7 Výroba čerstvého másla se zvýšila o 422 tun (5,4 %) a výroba pomazánkového másla o 216 tun (12,7 %), zatímco se produkce másla v blocích na vývoz meziročně výrazně snížila o tun (-20,7 %) z tun na tun. Dovoz másla, který dosáhl v loňském roce tun se v letošním 1. čtvrtletí rapidně snížil o tun 65,3 % na 940 tun. VÝROBA TVAROHŮ A TVAROHOVÝCH SPECIALIT Celková výroba této skupiny výrobků vykázala pokles o 850 tun (- 6,7 %) z tun na tun. Tab. č. 9 Výroba tvarohů a tvarohových specialit Výrobek výroba v tunách rozdíl index 2004/ konzumní tvarohy ,1 smetanové krémy ,8 tvarohové dezerty ,8 celkem ,3 Velmi pronikavě se snížila výroba tvarohových dezertů o 590 tun (- 46,2 %), která poklesla z tun na 686 tun. Meziroční snížení výroby celkového sortimentu tvarohů o 337 tun (-3,9 %) na tun ovlivnil pokles výroby měkkého konzumního tvarohu o 772 tun (-12 %) na tun. Na částečné kompenzaci vzniklého poklesu se podílely zvýšenou výrobou jemný, tučný tvaroh o 157 tun (+12,7 %) na tun, dále tvrdý tvaroh o 7 tun (+2,3 %) na 298 tun a výrazně i průmyslový tvaroh o 271 tun (+29 %) na 959 tun. Výroba smetanových krémů se zvýšila o 77 tun (+2,8 %) na tun. SÝRY Výroba přírodních sýrů se meziročně zvýšila z tun na tun o tun 4,4 %. Výroba tavených sýrů dosáhla tun a byla pouze o 25 tun vyšší v porovnání s prvním čtvrtletím minulého roku (+ 0,05 %). Výroba sýrů přírodních a tavených celkem se zvýšila o tun (+3,7 %) na tun tak, jak to uvádí následující tabulka. Tab. č. 10 Vývoj výroby sýrů celkem Výrobek výroba v tunách rozdíl index 2004/ sýry přírodní ,4 sýry tavené ,5 sýry celkem ,7

19 Potravinářský zpravodaj 6 / 2004 z domova nabídky informace / 19 Sortimentní skladba přírodních sýrů je patrná z následujících údajů. Tab. č. 11 Sortiment výroby přírodních sýrů Skupina sýrů výroba v tunách rozdíl tuny index 2004/2003 čerstvé nezrající ,5 měkké zrající 821 x x x bílé v solném nálevu ,0 plísňové ,1 vybrané polotvrdé ,2 tvrdé, extratvrdé ,1 ostatní 510 x x x Nejvyšší nárůst výroby vykázaly vybrané polotvrdé sýry Eidam, Gouda, Madeland, jejichž objem se meziročně zvýšil o tun (+18,2 %) z tun na tun. Velmi významný nárůst vykázaly plísňové sýry o 606 tun (+23,1 %) na tun. Nevyplněné údaje o výrobě měkkých zrajících sýrů a sýrů ostatních (z důvodů ochrany individuálních dat) se od údajů za předchozí rok 2003 významněji neliší. Vzhledem k tomu, že jejich součet za 1. čtvrtletí letošního roku činí tun v porovnání s tunami vyrobenými v předcházejícím roce. Celkové zásoby přírodních sýrů se v průběhu 1. čtvrtletí zvýšily z tun na tun. Prodej přírodních sýrů se na vnitřním trhu v rámci čtvrtletí meziročně zvýšil o 181 tun (+1 %) z tun na tun. V průběhu 1. čtvrtletí se v rámci CN 0406 zahrnující tvarohy a sýry zvýšil dovoz o tun (+22 %) ze tun na tun. Současně se zvýšil vývoz o 651 tun (+17 %) z tun na tun. Tab. č. 12 VÝROBA SUŠENÉHO MLÉKA Výroba, vývoz a zásoby sušeného mléka (bez KDV) Výrobek výroba v tunách rozdíl tuny počáteční zásoba k z toho SOM SMT Výroba celkem z toho SOM SMT Vývoz celkem z toho SOM SMT Konečná zásoba k z toho SOM SMT index 2004/ ,0 73,4 109,3 85,2 81,0 94,0 95,8 97,4 91,9 38,2 33,4 55,6 Mimořádně vysoké zásoby sušených mlék nahromaděné v průběhu roku 2002 do počátku minulého roku 2003 ve výši tun, z toho SOM tun, se podařilo na základě mimořádných opatření v průběhu roku postupně snížit do jeho závěru na tun, z toho SOM na tun. V 1. čtvrtletí letošního roku se před vstupem ČR do EU zásoby sušených mlék dále snížily na tun, z toho SOM na tun. Na redukci zásob se podílela i snížená výroba sušených mlék, která poklesla u SOM o tun (-19 %) z tun na tun a u SMT o 296 tun (- 6 %) z tun na tun. ZAHRANIČNÍ OBCHOD Tab. č. 13 Zahraniční obchod ČR s mlékárenskými výrobky v tis. Kč (1. čtvrtletí) Ukazatel/rok rozdíl index 2004/2003 vývoz mléka a výrobků ,2 dovoz mléka a výrobků ,8 bilance (saldo) ,5 Údaje celní statistiky Celková finanční hodnota dovozu mlékárenských výrobků se v 1. čtvrtletí letošního roku nepatrně snížila z tis. Kč na tis. Kč o 1,2 %. Hodnota vývozu se v hodnoceném období meziročně zvýšila o tis. Kč (+12,2 %) z tis. Kč na tis. Kč. Celkově bylo v zahraničním obchodě mlékárenskými výrobky docíleno v průběhu letošního 1. čtvrtletí pozitivní saldo ve výši tis. Kč. ZÁVĚR V prvním čtvrtletí letošního roku nakoupily mlékárny po loňském klimaticky velmi nepříznivém roce o 2,4 % nižší objem suroviny. Nákupní realizační cena se mírně snížila ze 7,98 Kč/l v 1. čtvrtletí loňského roku na 7,92 Kč/l v letošním roce. Realizační obchodní ceny konzumního mléka nedosahovaly úrovně výrobních nákladů. Pouze cena másla a sýra eidamské cihly 30 % t. v s. se zvýšily o 11 %. Snížil se dovoz konzumního mléka a másla při zvýšené úrovni dovozu sýrů. Zvýšené zásoby sušených mlék se v období před vstupem země do EU snížily na odpovídající úroveň. Mlékárenský sektor se na nové podmínky intenzivně připravoval a je připraven je úspěšně zvládnout. VÝROBA MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKŮ V 1. ČTVRTLETÍ 2004 Výrobek jedn. výroba 2003 výroba 2004 index 2004/ 2003 Nákup mléka mil. l ,6 prům. obsah tuku % 4,03 4,083 +0,053 prům. obsah bílkovin % 3,41 3,42 +0,01 prům. nák. cena mléka 1 l Kč/l 7,98 7,92-0,06 konz. mléko celkem1 tis. l ,9 konz. smetany vč. kysaných tis. l ,5 jogurty celkem tuny ,2 konz. tvarohy tuny ,1 smet. krémy tuny ,8 tvaroh. dezerty tuny ,8 máslo celkem tuny ,7 sýry přírodní tuny ,4 sýry tavené tuny ,5 suš. mléko celkem bez KDV tuny ,2 z toho odtučněné tuny ,0 Pramen: Statistický výkaz SFTR (MZe ČR) M. Křivánek, ČMSM

20 20 / z domova Potravinářský zpravodaj 6 / 2004 Světový den mléka 2004 Ministr zemědělství ČR Ing. Jaroslav Palas při slavnostním projevu. Praha (fk) již tradičně se oslavuje Světový den mléka v posledním květnovém úterý roku. Letos připadl tento den na 25. květen a oslavy tohoto potravinářského svátku se konaly v hotelu Parkhotel v Praze 7. Pořadatelé Ministerstvo zemědělství České republiky, Českomoravský svaz mlékárenský a Zemědělský svaz České re- publiky zvládli organizaci a průběh oslav na jedničku. Nezastupitelný podíl na tomto úspěchu měl hlavní koordinátor celé akce pan Ladislav Likler, který program celé oslavy také moderoval. Letošní oslava Světového dne mléka 2004 byla ozdobena přítomností významných osobností v čele s ministrem zemědělství ČR Ing. Jaroslavem Palasem a prezidentem Potravinářské komory ČR Ing. Jaroslavem Camplíkem. Přítomni byli i čelní představitelé AK ČR a dalších zemědělských nevládních organizací. Téměř dvě stě účastníků, především zástupců výrobních a obchodních mlékárenských společností, byli svědky zajímavého programu oslav. V rozhovorech s televizními moderátorkami Stanislavou Lekešovou a Marií Retkovou představili své výrobky zástupci mlékárenských společností ACCOM, spol. s r.o., Praha, A.W. spol. s r.o., Pravé Olomoucké tvarůžky, Loštice, Berglandmilch, reg. GmbH, Pasching, IMCO, spol. s r.o., Praha, Mlékárna Olešnice, RMD Olešnice na Moravě a PLASTCOM, a.s., provozovna Příšovice. Na oslavách byly také vyhlášeny výsledky dvou mlékárenských soutěží. Vítězem Soutěže o nejlepší sýrovou etiketu roku 2003 se stala společnost PRIBINA, spol. s r.o. za etiketu výrobku Sýrové nugety předsmažené. Zlatým hřebem slavnostního odpoledne bylo vyhlášení výsledků Soutěže o mlékárenský výrobek roku Absolutním vítězem se stal v kategorii jogurty výrobek Cavalier třešeň vyrobený společností OLMA a.s., Olomouc, který získal 94,8 bodu ze 100 možných. Celkový přehled o výsledcích této významné mlékárenské soutěže je uveden v tabulce na str. 21. Mediálními partnery letošních oslav Světového dne mléka byl Český rozhlas 2, časopisy Zboží a prodej a Zemědělec a také náš list Potravinářský zpravodaj. Potravinářský zpravodaj M E D I Á L N Í P A R T N E R Ladislav Likler, hlavní koordinátor akce Světový den mléka I závěrečné neformální posezení účastníků oslav na terase hotelu bylo i přes poměrné chladné počasí plně obsazené a příjemně podbarvené evergreeny skupiny RAN- GERS. Oslavy Světového dne mléka se stávají tradičními a získávají stále větší společenskou, odbornou i nezbytnou lobbyistickou prestiž. Českým mlékařům tak mohou ostatní potravináři trochu závidět, anebo je třeba následovat. Pohled za stůl pořadatelů, zleva Ing. Jiří Gavenda a Michal Němec vedoucí představitelé ČMSM, Edita Drápalová, vedoucí protokolu ministra a Ing. František Sládek, vrchní ředitel Mze ČR. Pohled do sálu. V popředí MVDr. Jana Novotná, ředitelka společnosti Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r.o.. Ing. Jaroslav Kovář z A.W. spol. s r.o. Loštice při rozhovoru s Marií Retkovou. Vítězové soutěže o nejlepší sýrovou etiketu 2003: zleva MVDr. Václav Žatečka, Pribina spol. s r.o. 1. místo, Ing. Břetislav Trousil, Pardubice 2. místo, Ing. Jiří Toman, ředitel závodu Madeta Prachatice 3. místo.