Základní struktura věty, sloveso být

Transkript

1 1 Základní struktura věty, sloveso být I. Syntaktické vzorce a gramatika S 1 wa S 2 desu Wataši wa gakusei desu. Kore wa kuruma desu. S 1 wa S 2 de wa arimasen Wataši wa gakusei de wa arimasen. Kore wa kuruma de wa arimasen. S 1 mo S 2 desu Jan san mo gakusei desu. Kore mo kuruma desu. S 1 mo S 2 de wa arimasen Tanaka san mo gakusei de wa arimasen. Kore mo kuruma de wa arimasen. S 1 wa S 2 no S 3 desu/de wa arimasen Kore wa Nihon no kuruma desu. Jan-san wa wataši no tomodači desu. S 1 wa S 2 to S 3 desu Wataši no hon wa kore to kore desu. Gakusei wa wataši to Jan san desu. S 1 wa S 2 desu ka Jamada san wa sensei desu ka. Kore wa kuruma desu ka. (S 1 wa) S 2 desu ka, S 3 desu ka Hana san wa Čekodžin desu ka, Surobakiadžin desu ka. Pen desu ka, enpicu desu ka. S de wa arimasen ka Hai, S de wa arimasen Iie, S desu S 1 je S 2 Jsem student. Tohle je auto. S 1 není S 2 Nejsem student. Tohle není auto. S 1 je také S 2 Jan je také student. Tohle je také auto. ani S 1 není S 2 Ani pan Tanaka není student. Ani tohle není auto. S 1 je/není nějaké/něčí něco Tohle je japonské auto. Jan je můj přítel. S 1 je S 2 a S 3 Moje knihy jsou tahle a tahle. Studenty jsme já a Jan. S 1 je S 2? Je pan Jamada učitel? Je tohle auto? Je S 1 S 2 nebo S 3? Je Hanka Češka nebo Slovenka? Je to pero nebo tužka? Není to S? Ne, není. Ano, je (to S). 1

2 ZÁKLADNÍ STRUKTURA VĚTY téma (známá či předvídatelná informace) + réma (nová informace) Téma je druh větného členu, který je tvořen jménem nebo nominální frází a kontextovou partikulí wa, případně mo ad. Pokud není jeho explicitní vyjádření nutné pro porozumění dané výpovědi, zůstává obvykle nevyjádřeno. (wataši wa) (téma) gakusei desu. nová informace SLOVESO BÝT V japonštině odpovídají českému slovesu být tři ekvivalenty: spona da se používá ve významu identifikačním, tj. být něčím, být nějaký. Slovesa aru / iru se používají ve významu existenčním, tj. existovat / nacházet se někde, viz L3. Časování spony da / desu: tvary důvěrné tvary zdvořilé přítomný klad (je, jsou) da desu přítomný zápor (není, nejsou) de wa nai de wa arimasen přítomný zápor (stažený hovorový tvar) dža nai dža arimasen UKAZOVACÍ A TÁZACÍ ZÁJMENA V japonštině rozlišujeme samostatná a nesamostatná ukazovací a tázací zájmena. samostatná ukazovací: kore sore are tázací: dore nesamostatná ukazovací: kono sono ano tázací: dono ZÁKLADY KO, SO, A Obecně řečeno základ ko (kore, kono, konna, koko, kočira atd.) označuje objekty, které jsou mluvčímu blízké, jsou v jeho dosahu, popř. se jich může dotknout. V rozhovoru pak označuje objekty bližší mluvčímu než posluchači. So (sore, sono, sonna, soko, sočira atd.) používáme pro objekty relativně blízké, které ovšem nejsou v našem bezprostředním dosahu. Při rozhovoru označuje objekty bližší posluchači než mluvčímu. A (are, ano, anna, asoko, ačira atd.) označuje objekty vzdálené mluvčímu i posluchači. DERIVACE: jména státních příslušníků, názvy cizích jazyků Sufix -džin (člověk) připojený za název státu označuje jeho příslušníka: nihon (Japonsko) + džin nihondžin (Japonec / Japonka) čeko (Česko) + džin čekodžin (Čech / Češka) surobakia (Slovensko) + džin surobakiadžin (Slovák / Slovenka) Sufix -go (jazyk) připojený za název státu označuje daný jazyk: nihon + go nihongo (japonština) čeko + go čekogo (čeština) surobakia + go surobakiago (slovenština) 2

3 II. Text A. ヤ: ハジメマシテ ヤンデラデス ス: スズキデス ドウゾ ヨロシク ワタシハ ニホンゴノ キョウシデス ヤ: アア ニホンゴノ センセイデスカ ワタシハ ガクセイデス ス: ヤンデラサンハ チェコジンデスカ ヤ: ハイ チェコジンデス ス: ノバークサンモ チェコジンデスカ ヤ: イイエ スロバキアジンデス B. アノカタハ ドナタデスカ アノカタハ フランスジンノ シャルルサンデス コノカタハ ドナタデスカ ソノカタハ ドイツジンノ フランツサンデス アノヒトハ ダレデスカ アノオンナノヒトハ ポーランドノ クリスティーナサンデス アノオトコノヒトハ ドナタデスカ アノカタモ ポーランドジンデス ヘンリクサンデス アノカタハ ナニジンデスカ アノカタハ チェコジンデハアリマセン ドイツジンデス アノコドモハ オトコノコデスカ イイエ オトコノコデハ アリマセン オンナノコデス アノコモ オンナノコデスカ ハイ アノコモ オンナノコデス C. コレハ ツクエデス ソレハ イスデス アレハ デンキデス コレハ ナンデスカ ソレハ ホンデス ソレハ ナンデスカ コレハ エンピツデス アレハ ナンデスカ アレハ シンブンデス アレハ トケイデスカ ハイ アレハ トケイデス コレモ トケイデスカ ハイ ソレモ トケイデス ソレハ ヘヤノ カギデスカ クルマノ カギデスカ コレハ ヘヤノ カギデス クルマノ カギデハアリマセン 3

4 コレハ アナタノ カメラデス ドウゾ ドウモ アリガトウ ゴザイマス コレハ ダレノ カサデスカ ソレハ ヤンデラサンノ カサデス ヘンリクサンノ カサハ ドレデスカ ヘンリクサンノ カサハ アレデス コレハ ワタシノ カサデス アレハ チェコノ ジテンシャデスカ スロバキアノ ジテンシャデスカ アレハ スロバキアノ ジテンシャデス チェコノ ジテンシャハ コレデス アナタノ レコードハ ドレデスカ ワタシノ レコードハ コレト コレデス III. Cvičení 1. Doplňte vhodné partikule: a) Ano kata Jandera san desu ka. Hai, Jandera san desu. Kono onna no hito Jandera san desu. b) Jandera san wa sensei desu ka. Iie, wataši gakusei desu. c) Suzuki san mo nihondžin desu ka. Hai, Suzuki san nihondžin desu. d) Henriku san mo gakusei desu ka. Iie, Henriku san gakusei de wa arimasen. e) Minasan surobakiadžin desu ka. Iie, surobakiadžin de wa arimasen. Surobakiadžin wa kono hito kono hito desu. Ano hito surobakiadžin desu. f) Tereza san wa čekodžin desu, surobakiadžin desu. Wataši wa čekodžin desu. g) Tereza san sensei de wa arimasen. Wataši sensei de wa arimasen. 2. Popřete následující tvrzení: a) ワタシハ ガクセイデス b) アナタハ ニホンジンデス c) コノカタハ ポーランドジンデス d) アノカタハ ニホンゴノ センセイデス e) コノヒトハ ドイツジンダ f) ヤンデラサンハ チェコジンデハアリマセン g) コレモ ワタシノ ボールペンデハナイ 4

5 3. Ptejte se na vyobrazené předměty a odpovídejte! Příklad 1: A: Kore wa nan desu ka. B: (Sore wa) kasa desu. Příklad 2: Příklad 3: A: Kasa wa dore desu ka. A: Kore wa/mo kasa desu ka. B: (Kasa wa) kore desu. B: Hai, só desu./iie, čigaimasu. Kasa wa apod. 4. Podle obrázků z předchozího cvičení se ptejte a odpovídejte, komu co patří! Příklad: A: Kono kasa wa dare no desu ka. B: (Sono kasa wa) Jana san no desu. 5. Ptejte se a odpovídejte! Příklad: A: Dobrý den wa nanigo desu ka. B: Čekogo desu. Dobrý den! Buenos dias! Gutten Tag! Dobryj děň! Bonjour! Hello! こんにちは Szervusz! Dzieñ dobry! God dag! Buon giorno! Dobar dan! 6. Přeložte: 1. Tohle je pan Jandera. 2. Je to Čech. 3. Je to můj přítel. 4. Je učitel japonštiny. 5. Tamten pán je pan Suzuki. 6. Je to japonský přítel pana Jandery. 7. Je to student? Ne, není. 8. Co je tohle? 9. To je moje kniha. Která kniha je vaše? 10. Moje kniha je tamhleta. 11. Co je to? To je klíč od mého stolu. 12. Tohle nejsou japonské noviny. 13. Ani Petr ani Pavel nejsou Češi. Jsou Slováci. 14. Moje ponožky jsou tyhle a tyhle. A také tamty. 15. Je tohle tužka nebo propiska? 16. Není to váš deštník? Ne, není. 5

6 IV. Doplňující poznámky OSLOVOVÁNÍ A ODKAZOVÁNÍ K OSOBÁM Osobní zájmena Japonština disponuje velkým množstvím osobních zájmen. Volba konkrétního zájmena závisí na pohlaví, věku a společenském postavení nejen osoby, ke které referuje, ale i samotného mluvčího. Důležitou roli hraje i otázka identity a daný situační kontext. Mezi nejběžnější zájmena vyjadřující první osobu vedle spíše neutrálního wataši patří watakuši (skromné, používá se ve zdvořilé řeči), ataši (silně femininní), boku (maskulinní) a ore (silně maskulinní). Mezi zájmena 2. osoby patří: anata (vůči osobě, jejíž jméno neznáme nebo se kterou nemáme blízký vztah 1 ), kimi/omae (maskulinní vůči níže postavené a/nebo mladší osobě). Pro třetí osobu se mimo jiné používá kare (on) a kanodžo (ona). Pokud je z kontextu patrné, ke komu je odkazováno, zůstane zájmeno nevyjádřené. Zejména při oslovování starší či společensky výše postavené osoby nebo při odkazování k ní se použití zájmena vyhýbáme. V japonštině se častěji než pomocí zájmen oslovuje příjmením/jménem s vhodným přídomkem nebo jen názvem funkce příslušné osoby bez příjmení/jména dané osoby (např. šačó, sensei atp.). Přídomky Mezi nejběžnější přídomky patří -san (ve významu pan, paní, slečna), -kun (především pro muže), -čan (pro osoby blízké, především děti a mladé dívky). Dalším způsobem je oslovení pomocí výrazů vyjadřujících společenské postavení či pracovní pozici, jako např. sensei (pro oslovení učitelů, lékařů, poslanců, spisovatelů aj.), šačó (ředitel firmy) apod. Zdvořilostní předpony o-/go- Ve zdvořilé řeči upřednostňujeme vůči posluchači místo používání přivlastňovacích zájmen připojení zdvořilostního prefixu o-/go- k danému objektu, např. onamae (o + namae, Vaše jméno), odenwa (o + denwa, Váš telefon / telefonní hovor pro vás). Vedle vyjadřování zdvořilosti vůči určité osobě tyto sufixy vyjadřují i obecnou zdvořilost, tj. slouží ke zdvořilejšímu vyznění dané promluvy, např. okane (o + kane, peníze), oišasan (o + iša + san, lékař). PŘEPIS VLASTNÍCH JMEN Česká vlastní jména, podobně jako i ostatní slova přejímaná z cizích jazyků, se přepisují katakanou, přičemž je určující výslovnost, nikoliv pravopis původního jazyka. V důsledku omezených fonetických možností japonštiny dochází často ke zkreslení původního slova či jména, pro přepis však platí určitá pravidla. dlouhé samohlásky - v přepisu se znázorní čarou za danou slabikou katakany (podle způsobu psaní vodorovnou či svislou): Máša マーシャ Bára バーラ Haná ハナー Janů ヤヌー shluky souhlásek se rozepisují do slabik (výjimkou je nosové n), přičemž vkládanou samohláskou bývá většinou u, které v japonštině často devokalizuje; pokud kombinace souhláska + u není možná (např. po t, d, h), použije se samohláska o: Hanka ハンカ Robert ロベルト Brno ブルノ Trnka トルンカ / トゥルンカ 1 Zájmeno anata taktéž používají ženy vůči svým manželům. V tomto případě se ale jedná o familiární oslovení, které můžeme přeložit jako miláčku nebo drahý apod. 6

7 souhláska l se přepisuje řadou ra: Lída リーダ Louny ロウニ Lenka レンカ Milan ミラン pro přepis hlásek č, š, ž se používají spřežky slabik či, ši, dži: Žižka ジシュカ Šárka シャールカ Čenda チェンダ Rožnov ロジュノフ Růžena ルージェナ Číčov チーチョフ Špilberk シュピルベルク souhláska v, která v japonštině neexistuje, se přepisuje buď znělou řadou ba, nebo spřežkami ヴァ ヴィ ヴ ヴェ ヴォ, v ustálených výrazech někdy i bez nigori: Nováková ノバーコバー / ノヴァーコヴァー Vamberk バンベルク / バムベルク/ヴァンベルク/ヴァムベルク Vltava ブルタバ / ヴルタヴァ / モルダウ Benátky (Venezia) ヴェネツィア / ヴェネチア / ベネチア Viktor ビクトル / ヴィクトル Vídeň (Wien) ウィーン souhláska ř se přepisuje kombinací slabiky ru a spřežky dži, nebo pouze spřežkou dži, popř. ši: Říčany ジーチャニ Řež ジェシュ Kroměříž クロムニェジーシュ Heřmanovice ヘジュマノヴィツェ Přemysl Oráč プシェミスル オラーチ Dvořák ドボルジャーク / ドヴォジャーク / ドボルザーク / ドヴォルザーク slabiky dě, tě, ně: ジェ / デ チェ / テ ニェ / ネ; di, ti, ni: ジ / ディ チ / ティ ニ: Děvín ジェヴィーン / デヴィーン Těptín チェプチーン / テプティーン Bělá ビェラー Vítězslav ヴィーチェスラフ / ヴィーテスラフ Bechyně ベヒニェ / ベヒネ mě se v současnosti přepisuje jako ムニェ, ale setkáme se i se staršími variantami メ nebo ミェ: Mělník ムニェルニーク / メルニーク / ミェルニーク město ムニェスト / メスト / ミェスト Sudoměřice スドムニェジツェ / スドメジツェ / スドミェジツェ 7

8 K1 ハジメマシテ ヤンデラ デス I. Procvičení čtení a gramatiky 1. Sledujte svého učitele, čtěte jednotlivé grafémy katakany a odpovídejte na jeho otázku コレハ ナン デスカ Př.: センセイ: コレハ ナン デスカ ガクセイ: ソレハ ギャ デス センセイ: イイエ ギャ デハア リマセン ナン デスカ ガクセイ: ギョ デス センセイ: ハイ ギョ デス 2. Čtěte následující slova a zkuste odvodit jejich význam. スポーツ アナウンサー リポーター コーヒー ジュース ソーダ チョコレート タイム コメント デート エコノミー クレジット カード スタイル レディー ファースト バランス インターネット プラン プロジェクト レビュー モーニング コール ドア ドラマ マニュアル トップ ショッピング センター オーケストラ シルエット スーパースター トイレット ペーパー リターン エース ビデオ カメラ パイナップル バナナ オープニング ホテル バス カラメル キャラメル チアガール ショー ハンバーグ ハンバーガー サイクリング スピード スケート マネージャー(マネジャー) アイドル ファストフード メール ゲーム ジャージ セーター スカート シャツ ココア ジーンズ ミーティング メタノール エタノール カルシウム エアコン クーラー パン フランス シャンペン(シャンパ ン) キャンペーン パリ ロンドン ブリュッセル バルセロナ ロサンゼルス ローマ ドレスデン ページ アルコール ドリンク クリーニング セールス ユニーク ベビー ユーモア サイズ ギフト プレゼント ケーキ バッグ ケース スーツケース ピアノ バイオリン デザイン スカーフ マフラー ハンカチ ラブストーリー シグナル 8

9 コミュニケーション ワールドカップ ライバル ホテル サマリー レジュメ グリル バーベキュー トースト オーブン ロースト オリジナル ニックネーム タイトル トレンド ダイエット コンサート アドレス 3. Utvořte dvojice, rozhlédněte se po učebně a tvořte dialogy o věcech kolem sebe. Ptejte se コレ(ソレ/アレ)ハナンデスカ a odpovídejte. Př.: ヤン:ソレハ ナン デスカ ヤクブ:コレハ ノート デス 4. Ve dvojici se ptejte na detaily o věcech kolem sebe. Nejprve si však přečtěte příkladový rozhovor. ヤン:ニホンゴ ノ ノート デスカ ヤクブ:イイエ ニホンゴ ノ ノート デハアリマセン スペインゴ ノ ノート デス ヤン:ヤクブサン ノ ノート デスカ ヤクブ:ハイ ワタシ ノ ノート デス ヤン:ソノノート モ ヤクブサン ノ ノート デスカ ヤクブ:イイエ チガイマス コノ ノートハ トモダチ ノ ノート デス ヤン:トモダチ ノ ノートハ スペインゴ ノ ノート デスカ ドイツゴ ノ ノート デ スカ ヤクブ:トモダチ ノ ノートモ スペインゴ ノ ノート デス 5. Určete a řekněte, kdo je jaké národnosti. Ve dvojici v jednoduchých větách nad národností dané osoby diskutujte. Nejprve si přečtěte vzor. ヤクブ: アノ カタハ ナニジン デスカ ヤン: ドノ カタ デスカ ヤクブ: フランツサン デス ヤン: アア フランツサン デスカ ドイツジン デス ヤクブ: フランツサンハ ドイツジン デハアリマセン オーストリアジン デス ヤン: ソウデスカ ヤン サン ハンス サン キム サン シュンスケ クン ジョンソン サン リー サ ン ホルスト サン モモコ チャン イヴァン クン シャルロット サン ニールセ ン サン リン チャン ピーター サン 9

10 Frazeologie Představování Vzájemné představování doplňuje zejména při oficiálních příležitostech výměna vizitek (meiši), kde je ve znacích nebo v případě cizinců v katakaně uvedeno jméno, bydliště či adresa firmy, telefonní a faxové spojení, ová adresa atd. Pokud není k dispozici vizitka, není nezdvořilé zeptat se na znaky, kterými se jméno představované osoby píše. Vizitky mohou být oboustranné vzhledem ke komplikovanosti japonských adres lze na zadní straně někdy nalézt plánek, jak se na dané místo dostat, např. od nejbližší stanice, nebo jsou zde údaje z přední strany přeložené do angličtiny. Představení někoho: Kono kata / Kočira wa Jandera san desu. To je pan Jandera. Představení sebe sama (džiko šókai): Džiko šókai se uplatňuje hlavně v kolektivu, jehož členové se navzájem ještě neznají a je třeba, aby se jeden o druhém dozvěděli alespoň základní údaje. Pokud Vás již někdo ostatním představil, je vhodné zareagovat alespoň níže uvedenými frázemi. Představování bývá provázeno lehkou úklonou zúčastněných osob, které se seznamují. Hadžimemašite. (Wataši wa) Jandera to móšimasu. (Wataši wa) Jandera desu. Dózo jorošiku o-negai šimasu. / Dózo jorošiku. Těší mě. / Jsem rád, že Vás poznávám. Jmenuji se Jandera. (Já) jsem Jandera. (méně formální) Prosím o Vaši přízeň. Ptáme se na jméno: Chcete-li někoho oslovit, ale nevíte, jak se jmenuje, můžete se dané osoby na její jméno zeptat následovně: Sumimasen ga, o-namae wa nan desu ka. Promiňte, jak se jmenujete? Sumimasen ga, dočira sama desu ka. Promiňte, jak se jmenujete? (formálnější) Reakce poděkování, přitakání, popření Dózo. (Dómo) arigató gozaimasu. / (Dómo) arigató gozaimašita. Prosím. (když něco podáváme, nabízíme nebo k něčemu vybízíme). Děkuji vám. 10

11 Iie. / Dó itašimašite. / Iie, dó itašimašite. Hai, só desu. Iie, čigaimasu. / Iie, só de wa arimasen. / Iie, só dža nai. Není zač. / Vůbec není zač. Ano (je to tak). Ne (tak to není) formální Ne (tak to není) důvěrné/neformální 1. Přečtěte následující představování a seznamte se s postavami naší učebnice. ハジメマシテ ヤンデラ ト モウシマス チェコジン デス ニホ ンゴ ノ ガクセイ デス ドウゾ ヨロシク オネガイ シマス ハジメマシテ ワタシ ハ スズキ ト モウシマス ニホンジン デ ス ニホンゴ ノ キョウシ デス ヨロシク オネガイシマス ハジメマシテ ユレチコヴァート モウシマス チェコジン デス ドウゾ ヨロシク オネガイ シマス 2. Utvořte dvojice a navzájem se představte. Povězte své jméno, svou národnost a co děláte (jaký obor studujete). Nezapomeňte na fráze. 3. Utvořte trojice a každý si vymyslete, kým budete. Jméno zvolené osoby si napište na papírek a položte si ho před sebe. Jeden z trojice následně danou osobu představí svému kolegovi (sdělí její jméno, národnost, povolání) a kolega i představovaná osoba vhodně zareagují. Ve trojici se vystřídejte. Př. ヤン:ヤクブサン コノ カタ ハ マドンナ サン デス アメリカジンノ カシュ デス ヤクブ:ハジメマシテ ウィリアムデス イギリスジン デス ドウゾヨロシクオネガイ シマス トマーシュ(マドンナ):ハジメマシテ 11

12 Nové výrazy ア 行 iie ie uči eigo okane otoko onna ne dům, domov domov angličtina peníze muž žena カ 行 kagi kasa kata kanodžo kaban kamera kare kjókašo kjóšicu kucušita kuruma ko, kodomo klíče deštník člověk (zdvořile) ona taška fotoaparát on učebnice učebna ponožky auto dítě サ 行 džišo CD (シーディー) džitenša šinbun ズボン slovník CD jízdní kolo noviny kalhoty タ 行 dare tokei donata tomodači dore kdo? hodinky kdo? (zdvořile) kamarád který? ナ 行 nani, nan co, jaký, který? 12

13 namae nihongo Nihondžin jméno japonština Japonec ハ 行 hai ハンドバッグ hito ビル heja bóši hon ano kabelka člověk budova pokoj čepice kniha マ 行 minasan megane všichni brýle ラ 行 レコード nahrávka Názvy států アルゼンチン イギリス イタリア インド ウクライナ エジプト オーストラリア オーストリア オランダ カナダ Kankoku Kita čósen ギリシャ クロアチア ケニア スイス スペイン スロバキア スロベニア Argentina Anglie Itálie Indie Ukrajina Egypt Austrálie Rakousko Holandsko Kanada Jižní Korea Severní Korea Řecko Chorvatsko Keňa Švýcarsko Španělsko Slovensko Slovinsko 13

14 スウェーデン チリ Čúgoku チェコ デンマーク ドイツ Nihon, Nippon ノルウェー ハンガリー フィンランド ブラジル フランス ブルガリア ベトナム ベルギー ポーランド ポルトガル メキシコ ルーマニア ロシア Švédsko Chile Čína Česko (Česká republika) Dánsko Německo Japonsko Norsko Maďarsko Finsko Brazílie Francie Bulharsko Vietnam Belgie Polsko Portugalsko Mexiko Rumunsko Rusko Povolání untenšu, ドライバー (o)iša(san) kaišain gakusei kašu kangofu kjóši keisacukan sakka šačó šóbóši šinbun kiša スポーツ senšu seidžika (sengjó) šufu sensei ten in haijú / džojú řidič lékař zaměstnanec firmy student zpěvák/zpěvačka zdravotní sestra učitel (zejm. v 1. os.) policista spisovatel ředitel firmy hasič novinář sportovec politik žena v domácnosti učitel prodavač herec, herečka 14

15 bengoši honjakuša advokát překladatel Studijní obory engeki eiga gaku ongakugaku gengogaku keizaigaku šakaigaku ジャーナリズム šinrigaku seidžigaku tecugaku bidžucuši divadelní a filmová věda muzikologie jazykověda ekonomie sociologie žurnalistika psychologie politologie filozofie dějiny umění Vybavení pokoje isu cukue テーブル テレビ denki denwa ラジオ židle stůl stůl televize lampa telefon rádio Papírnické zboží enpicu enpicu kezuri keši gomu シャープペン džógi nóto ペン ペンケース ボールペン mannenhicu tužka ořezávátko guma mikrotužka pravítko poznámky, sešit pero penál kuličkové pero plnící pero 15

16 2 Adjektiva typu -i, číslovky I. Syntaktické vzorce a gramatika A-i S da / desu Kore wa čísai kuruma da. Kore wa omoširoi hon desu. S wa A-i / A-i desu Kono kuruma wa čísai. Kono hon wa omoširoi desu. S wa A-kute A-i (desu) Kono kuruma wa čísakute hajai. Kono džúsu wa cumetakute oišii desu. Koko wa doko (desu ka)? Kore wa ikura (desu ka)? Nandži (desu ka)? Adj. S Toto je malé auto. Toto je zajímavá kniha. S je Adj. Tohle auto je malé. Tahle kniha je zajímavá. S je Adj. a Adj. Tohle auto je malé a rychlé. Tenhle džus je studený a dobrý. Kde to jsme? Kolik to stojí? Kolik je hodin? ADJEKTIVA TYPU -i (časovatelná) Na rozdíl od češtiny mohou stát japonská adjektiva končící na -i, příp. -šii, samostatně i na pozici predikátu, kde plní funkci kvalitativního slovesa. Takai tedy znamená nejen vysoký, ale také být vysoký, je vysoký, jsou vysoké aj. Osoba, rod ani číslo se nerozlišují. Utvořit můžeme tvar minulý a zápor. přítomný kladný přítomný záporný minulý kladný minulý záporný tvary důvěrné A-i takai (je vysoký) A-ku nai takakunai (není vysoký) A-katta takakatta (byl vysoký) A-ku nakatta takakunakatta (nebyl vysoký) 1 tvary zdvořilé A-i desu takai desu (je vysoký) A-ku arimasen / A-ku nai desu takaku arimasen, takakunai desu (není vysoký) A-katta desu takakatta desu (byl vysoký) A-ku arimasen dešita / A-ku nakatta desu takaku arimasen dešita, takaku nakatta desu (nebyl vysoký) Spona desu u zdvořilého přítomného tvaru (takai desu) zde neplní funkci spony, nýbrž pouze funkci zdvořilostní. Důvěrný tvar je tedy takai, nikoliv takai da. (!) Minulé tvary spony da / desu, kterou jsme poznali v 1. lekci: tvary důvěrné tvary zdvořilé minulý klad byl/a, byli/y datta dešita minulý zápor nebyl/a, nebyli/y de wa nakatta de wa arimasen dešita

17 Spojování adjektiv Partikule to ve významu spojky a se užívá pouze pro spojování podstatných jmen a zájmen (hon to enpicu, wataši to anata, ). Chceme-li obdobně spojit přídavná jména, je třeba použít přechodníkový tvar, tj. ke kmeni A-i adjektiva připojíme sufix -kute: hiroi hiro- hirokute, omoširoi omoširo- omoširokute. Kono kuruma wa čísai desu. Kono kuruma wa hajai desu. Kono kuruma wa čísakute hajai desu. Ten vůz je malý. Ten vůz je rychlý. Tento vůz je malý a rychlý Stejným způsobem vytváříme souřadná souvětí, resp. spojujeme slovesa (podrobnější vysvětlení k přechodníku sloves viz L7). Ze sloves zatím známe jen sponu da / desu, od níž je přechodníkový tvar de. Kono kata wa Tanaka san desu. Tento pán je pan Tanaka Kono kata wa wataši no sensei desu. Tento pán je můj učitel. Kono kata wa Tanaka san de wataši no sensei desu. Tento pán je pan Tanaka a je to můj učitel. ČÍSLOVKY zero / rei iči ni san ši / jon / jo go roku šiči / nana hači kjú / ku džú džúiči džúni džúsan džúši / džújon džúgo džúroku džúšiči / džúnana džúhači džúkjú / džúku nidžú sandžú jondžú godžú rokudžú nanadžú hačidžú kjúdžú hjaku sen ičiman džúman hjakuman Při spojení číslovky s dalším slovem dochází někdy k fonetickým změnám. Povšimněte si, u kterých číslovek jsou změny nejčastější: stovky ヒャク tisíce セン hodiny ジ minuty フン jeny エン 1 hjaku sen ičidži ippun ičien 2 nihjaku nisen nidži nifun nien 3 sanbjaku sanzen sandži sanpun san'en 4 jonhjaku jonsen jodži jonpun joen 5 gohjaku gosen godži gofun goen 6 roppjaku rokusen rokudži roppun rokuen 7 nanahjaku nanasen šičidži nanafun nanaen 8 happjaku hassen hačidži happun, hačifun hačien 9 kjúhjaku kjúsen kudži kjúfun kjúen 10 džúdži džuppun, džippun džúen 11 džúičidži džúippun džúičien? nanbjaku? nanzen? nandži? nanpun? ikura? Desetinná čárka se čte ten. Číslice po desetinné čárce se čtou každá zvlášť, tj. např. 2,10 se čte jako ni ten iči zero. 0,5 se čte jako rei ten go, nikoli zero ten go. Pozor na fonetické změny v případě číslice 1 1,5 (ittengo). Desetinná čárka se v japonštině píše jako tečka. 2

18 TELEFONNÍ ČÍSLA Delší telefonní čísla se v Japonsku rozdělují do menších skupin o dvou až čtyřech číslicích, většinou se připojuje i předčíslí pro meziměstské volání. Při čtení se obvykle mezi jednotlivé skupiny pro lepší srozumitelnost vkládá partikule no. Zápis a čtení tokijského čísla pak vypadají většinou následovně: zero san no san hači hači ni no iči kjú san go Pozn. V praxi se číslovky 2 a 5 v telefonním čísle čtou s dlouhou samohláskou 2 jako [ní] a 5 jako [gó]. V praxi se také setkáte se způsobem čtení, kdy mezi předčíslím a samotným telefonním číslem není vloženo no, ale pouze krátká pauza, mezi skupinami samotného čísla pak no vkládáno je (např se běžně čte: zero/rei iči iči pauza ní iči iči no jon gó roku nana). II. Text A. ココハ ワタシノ ヘヤデス ヒロイデス ソシテ アカルイデス ココハ ドコデスカ ココハ ヒロバデス ココハ ジムシツデスカ トショシツデスカ ココハ ジムシツデス トショシツハ アソコデス ビョウインハ ドコデスカ ビョウインハ アソコデス アノ オオキイ タテモノデス ヤンデラサンノ クルマハ ドコデスカ ヤンデラサンノ クルマハ アソコデス アタラシクテ シロイクルマデス アノタテモノハ タイイクカンデスカ アノ アタラシイ タテモノデスカ アレハ タイイクカンデハ アリマセン レストランデス コレハ ニホンゴデ ナンデスカ ソレハ サカナデス サカナハ タカイデスカ イイエ タカク アリマセン ヤスイデス ギュウニュウモ ジュースモ ヤ スイデス コノパンハ イクラデスカ 160 円 デス 3

19 1 ユーロハ イクラデスカ 155 円 デス リョウノ ヘヤハ ヒロイデスカ セマイデスカ リョウノ ヘヤハ ヒロク アリマセン セマイデス イマ ナンジデスカ 4 ジハンデス 9 ジ 39 フンデス 5 ジスギデス B. ユレチコヴァーサント ナカヤマサンノ カイワ ユ:コンニチハ ハジメマシテ ナ:ア ハジメマシテ ユ:ワタシハ ユレチコヴァーデス ドウゾ ヨロシク オネガイ シマス ナ:コチラコソ ヨロシク オネガイ シマス スミマセン オナマエヲ モウ イチド ユ:ユ レ チ コ ヴァー デス ナ:ユレチコヴァーサン ユ:ソウデス アノウ オナマエハ? ナ:ワタシハ ナカヤマデス ユ:ナ カ? ナ:ナカヤマ メイシデス ドウゾ ユ:ア ドウモ ナカヤマサンデスネ ナ:エエ ヨロシク C. ナ:ユレチコヴァーサン オクニハ? ユ:オクニ? オクニ ナンデスカ? ナ:アノウ オクニハ アメリカデスカ フランスデスカ ユ:アア チェコデス ナ:ソウデスカ チェコノ ドコデスカ プラハ? ユ:イイエ プラハデハ アリマセン プロスチェヨフデス ナ:アア プロスチェヨフデスカ? D. ナ:ユレチコヴァーサン オシゴトハ? ユ:シゴトハ engineer デス Engineer ハ ニホンゴデ ナンデスカ ナ:エンジニアデスネ 4

20 ユ:エ ン ジ ニ ア エンジニアデス ナカヤマサンノ オシゴトハ ナンデスカ ナ:シゴトハ イシャデス ユ:アア オイシャサンデスカ III. Cvičení 1. Odpovězte na otázky: 1) ダイガクハ オオキイデスカ 2) ガッコウノ ナカニワハ ヒロイデスカ 3) スズキサンノ オクニハ ドコデスカ 4) オウチハ ドコデスカ 5) 1 コルナハ ナン 円 デスカ 6) イマ ナンジデスカ 7) オヘヤハ アカルイデスカ 8) アナタノ リョウハ トオイデスカ 9) ビールハ イクラデスカ 10) ニホンゴノ ガクセイハ オオイデスカ スクナイデスカ 2. Tvořte všechny tvary přídavných jmen a zapojte je do vět: アカルイ クライ オオキイ チイサイ アカイ オイシイ ハヤイ オソイ タカイ ヒクイ キイロイ シロイ フルイ アタラシイ タカイ ヤスイ アオイ ツメタイ セマイ ヒロイ ナガイ ミジカイ 3. Obměňujte věty podle příkladu, nahrazujte důvěrné tvary zdvořilými a naopak: コレハ ムズカシイ スポーツデス コノ スポーツハ ムズカシイデス コノ スポーツハ ムズカシイ 1) コレハ アカイ カミデハ アリマセン 2) コレハ オオキイ クルマダ 3) コレハ タカイ コンピューターデハ アリマセン 4) ソレハ ツメタイ ビールダッタ 5) コレハ チイサイ イスデハ ナイ 5

21 6) ソレハ ヤスイ トケイデハ アリマセンデシタ 7) アレハ アタラシイ ホテルデハ ナイ 8) ソレハ タカイ ホンデシタ 9) ソレハ ナガイ ナマエデハ ナカッタ 10) コレハ タカイ テーブルダ 4. Spojujte věty podle příkladu: オオキイ ビールハ ヤンデラサンノ デス チイサイ ビールハ スズキサンノ デス オオキイ ビールハ ヤンデラサンノ デ チイサイ ビールハ スズキサンノ デス 1) タカイ カメラハ ヘレナサンノ デス ヤスイ カメラハ ミランサンノデス 2) ミジカイ カサハ オンナノヒトノ デス ナガイ カサハ オトコノヒトノ デ ス 3) オオキイ ボウシハ センセイノ デス チイサイ ボウシハ コドモノデス 4) ナガイ エンピツハ オトウトノデス ミジカイ エンピツハ イモウトノ デス 5) ヒロイ アパートハ アメリカノデス セマイ アパートハ ニホンノデス 6) フルイ クルマハ タカハシサンノ デス アタラシイ クルマハ ワタシノ デ ス 7) ツメタイ ミルクハ トモコサンノ デス ツメタイ ジュースハ ミチコサンノ デス 5. Přečtěte telefonní čísla: , , , , , Procvičujte čtení číslovek: 47, 379, 81 euro; 1.593, korun; 8.760, , jenů; , , korun; , jenů; euro; dolarů; , , Překládejte, kolik je hodin: ゴゴ 1 ジデス 14 ジ 5 フンデス 11 ジ 7 フンデス 13 ジ 55 フンデス 8 ジ 15 フンデス ゴゼン 3 ジハンデス 2 ジ 59 フンデス 12 ジ 16 プンデス ゴゼンレイジ 16 プンデス 4 ジ 40 プンデス 7 ジデス 9 ジ 9 フンデス 6

22 půl osmé a pět minut, tři čtvrtě na čtyři ráno, deset minut po půlnoci, patnáct hodin dvacet šest minut, půl páté, dvě po obědě, sedmnáct hodin deset minut, půl jedné odpoledne, tři ráno, něco po sedmé, za pět minut dvanáct, čtvrt na deset, půl jedenácté večer. 8. Přeložte: 1. Kolik stojí ten chleba? Není drahý. Stojí 110 jenů. 2. Je ten počítač starý nebo nový? 3. Není ten vysoký dům pana Jamady? Ne, to je dům pana Jamašity. 4. Jak se řekne japonsky tahle dlouhá ryba? 5. To malé pivo stojí 2 eura. Je drahé a není dobré. 6. Jak se jmenujete? Moje jméno se japonsky řekne. 7. Ten sport není těžký. 8. Moje telefonní číslo je. 9. Kolik je teď hodin? Je za pět minut půl deváté. 10. Ta vysoká budova tamhle jsou naše koleje. 11. Ta restaurace nebyla drahá. Polévka stála 550 jenů a pivo Tohle je moje kancelář a tamta je paní Tanakové. IV. Doplňující poznámky PŘEPIS CIZÍCH SLOV V japonštině se běžně používají slova přejatá z cizích jazyků, především z angličtiny. Při jejich transkripci katakanou se aplikují stejná pravidla jako pro přepis cizích jmen (viz lekce 1), mimoto existují i další zásady: krátká samohláska nebo zdvojená souhláska pro zachování krátké výslovnosti se pomocí malého cu zdvojuje celá slabika: cut カット book ブック hot ホット black ブラック anglické r se přepisuje buď prodloužením samohlásky, nebo přidáním samohlásky a : work ワーク door ドア morning モーニング bar バー pro přepis slabik řady f se obvykle používají spřežky tvořené slabikou fu a malým a, i, u, e, o : film フィルム Ford フォード fencing フェンシング file ファイル slabika si se přepisuje japonskou slabikou ši : Sydney シドニー classic クラシック penicilin ペニシリン anglické th se jako neznělé přepisuje řadou sa, jako znělé pak řadou za : bathroom バスルーム leather レザー the (člen) ザ grafém x se podle výslovnosti realizuje slabikou ki a řadou sa : expert エキスパート text テキスト expansion エキスパンション široké anglické e se přepisuje samohláskou a nebo slabikou se samohláskou a, diftong ei se obvykle přepisuje jako dlouhé e : bag バッグ ham ハム rate レート parade パレード slabika ca se někdy přepisuje jako kja, zejména ve slovech dříve přejímaných, někdy jako ka ve slovech přejímaných nově: camp キャンプ camera カメラ cash キャッシュ cabbage キャベツ anglická koncovka -ing se standardně přepisuje ingu : dancing ダンシング marketing マーケティング casting キャスティング 7

23 koncovka -tion se přepisuje šon : inflation インフレーション automation オートメーション lotion ローション H a ch se, zejména pro potřebu zachování české a ruské výslovnosti, přepisuje řadou ha : Chabarovsk ハバロフスク Ochotsk オホーツク hooligan フーリガン existují četné výjimky v přepise cizích slov, hlavně jedná-li se o slova přejímaná na samém počátku infiltrace cizích slov do japonštiny: shirt シャツ cup コップ Deutsch ドイツ jupon (kalhoty, fr.) ズボン dlouhá slova nebo víceslovné výrazy se mnohdy zkracují: platform ホーム(プラットホーム) demonstration デモ(デモンストレーション) personal computer パソコン(パーソナル コンピューター) inflation インフレ (インフレーション) general strike ゼネスト(ゼネラル ストライキ) Los Angeles ロス(ロサンゼルス) instrument panel インパネ(インストルメント パネル) sexual harassment セクハラ(セクシャル ハラスメント) software ソフト(ソフトウエア) pocket monster ポケモン(ポケット モンスター) land cruiser ランクル(ランド クルーザー) Identifikujte cizí slova / přepište cizí slova katakanou: カップル クッキー トップ オーソリティー ゲーム アーケード ヌード ハーフ ス クリーン ニュース コピー ロード ソーセージ ビーフ マウス クーポン スピード ガーデン エラー シンプル マスク オリエンタル ゲーム ショー デジカメ ダブル クリック ワンルームマンション head, football, robot, olympic, pet, etiquette, approach, apple, truck, locker, necktie, back, narration, culture, inspiration, brake, date, image, salary, leader, speed, group, sir, golf, knife, instant, melody, marionette, CD, local terminal, point, server, idea, silver seat, noodle, fiber, museum shop. 8

24 K2 スズキセンセイ ノ イエハ イマ ナニイロ デスカ ナンジ デスカ I. Procvičení gramatiky 1. Sledujte svého učitele a čtěte číslice, které ukazuje. 2. Sledujte hodiny a odpovídejte, kolik je hodin. Př.: センセイ: イマナンジデスカ ガクセイ: 3 ジ 15 フンデス センセイ: ゴゴデスカ ゴゼンデスカ ガクセイ: ゴゴ 3 ジ 15 フンデス 3. Ve dvojici se ptejte na detaily o věcech na obrázcích. Říkejte, jaká daná věc je (není), a také, jaká byla (nebyla). Př.1: カリン:スズキセンセイ ノ イエ ハ イマ ナニイロ デスカ ヤナ:センセイ ノ イエ ハ キイロイ デス カリン:デモ モトモトハ キイロクアリマセンデシタ アオカッタデス ヤナ:ソウデスネ イマハ モウ アオクナイデス Př.2: ハナ:コノ チョコアイス オイシイ? ユイ:オイシイ デモ キノウ ノ バニラアイスハ オイシクナカッタ 9

25 4. Ve dvojici se ptejte na cenu věcí na obrázku. Vždy po jednom obrázku se vystřídejte. Cenu si nezapomeňte zaznamenat. ヤンデラ:コノホンハ イクラ デスカ テンイン:ソノホン デスカ ヤンデラ:ハイ テンイン: 千 三 百 円 デス 10

26 5. Napište, jaké uvedené věci jsou (nebo nejsou), případně jaké byly (nebo nebyly). Př.: ワタシノヘヤハセマクアリマセン ヒロイデス 1. ワタシノ ダイガク ハ 2. オトウサン ノ クルマハ 3. ワタシ ノ ウチハ (ヒロイ+アカルイ) 4. チェコ ノ ビールハ 5. II. Frazeologie Pozdravy ohajó (gozaimasu) konniči wa konban wa ojasumi (nasai) sajónara / sajonara dobré ráno dobrý den dobrý večer dobrou noc na shledanou 11

27 Tyto pozdravy se způsobem a frekvencí používání úplně neshodují s pozdravy českými. Například potkáme-li ráno na chodbě učitele, česky ho pozdravíme podle osobní preference buď dobré ráno, nebo dobrý den. V japonštině volíme jedině ohajó gozaimasu. Konniči wa by znělo nepřirozeně. Sajónara se v japonštině neříká tak často jako české na shledanou. Při běžném loučení se používají jiné fráze. Vedle výše uvedených pozdravů existuje řada dalších běžně používaných pozdravů (viz lekce 3, 4). Dočasné loučení Itte kimasu! / Itte mairimasu! Itte raššai! / Itte iraššai! Tadaima! Okaeri nasai! / Okaeri nasaimase! Říká ten, kdo z domova/pracoviště odchází. Říká ten, kdo zůstává doma/na pracovišti. Říká ten, kdo se vrací domů/na pracoviště. Říká ten, kdo ho vítá zpět. Obecná čeština redukuje překlad výše uvedených pozdravů na prosté ahoj, příp. (Tak) zatím!. Doslovný překlad by zněl přibližně takto: Jdu a přijdu., Tak běž!, Tak už jsem tu!, Vítej zpátky! Ostatní pozdravy U dveří soukromého domu, zvláště v případě tradičních obydlí, kde není zvonek, nebo při vstupu do malého obchůdku, ve kterém není momentálně přítomna žádná obsluha, můžeme ve významu Je tu někdo? Jste doma? zavolat gomen kudasai. Personál v obchodech a restauracích nás vítá slůvkem iraššaimase. III. Poslech 1. Zapisujte čísla, která slyšíte. Dávejte pozor, zda se jedná o telefonní číslo, obyčejné číslo, čas atp. 2. Piště na papír číslice, které Vám učitel diktuje. 3. Zaznamenejte, o čem mluvčí hovořil a jaká/čí daná věc je nebo byla. Dělejte si poznámky. 4. Zaznamenejte si, kolik co stojí. 5. Dávejte pozor a označte časové údaje, které mluvčí neřekl. 12:23 8:07 23:15 8:11 18:21 4:53 9:13 3: :19 16:23 7:05 18:10 4:06 13:53 14:18 21:36 12

28 Nové výrazy ア 行 アパート アメリカ ikura ičido ima エンジニア カ 行 kaiwa gakkó kami kinó kuni gogo gozen コンピューター サ 行 šigoto džimušicu sugi スポーツ sošite タ 行 daigaku taiikukan tatemono denwa bangó tošošicu ナ 行 nakaniwa ハ 行 han bjóin hiroba ホテル マ 行 meiši mó motomoto byt Amerika kolik (o ceně) jednou teď inženýr konverzace škola papír včera země, stát odpoledne dopoledne počítač povolání, zaměstnání kancelář po sport a, potom vysoká škola tělocvična budova telefonní číslo knihovna (místnost) dvůr, nádvoří polovina nemocnice náměstí hotel vizitka už původně 13

29 ラ 行 レストラン rjó restaurace studentská kolej, internát Rodinní přílušníci ani / onísan ane / onésan imóto odži / odžisan otóto oba / obasan sofu / odžísan sobo / obásan čiči / otósan haha / okásan starší bratr starší sestra mladší sestra strýc mladší bratr teta můj dědeček / dědeček moje babička / babička můj tatínek / otec moje maminka / matka Jídlo a pití アイス(クリーム) zmrzlina (zmrzka) カレーライス rýže s kari omáčkou gjúnjú mléko ケーキ dort, dortík ココア kakao コーヒー káva コーラ cola sakana ryba サンドイッチ sendvič ジュース džus スパゲティー špagety スープ polévka ソーダ soda, sodovka チョコ~ čokoládový ~ チョコレート čokoláda バニラ vanilka (vanilkový) パン chléb ハンバーガー hamburger ピザ pizza ビール pivo ミルク mléko ラーメン nudlová polévka rámen Barvy aoi akai iro kiiroi kuroi široi modrý červený barva žlutý černý bílý 14

30 nani iro jaká barva? Adjektiva akarui atatakai atarašii acui amai ucukušii oišii ói ókii osoi omoi omoširoi katai karai karui kitanai kurai semai sukunai takai čikai čísai cumaranai cumetai tói nagai hajai hikui hiroi furui midžikai muzukašii jasašii jasui jawarakai světlý teplý nový horký sladký krásný, nádherný chutný hodně, mnoho velký pomalý, pozdní těžký (váha) zajímavý tvrdý ostrý, pálivý, slaný lehký (váha) špinavý tmavý úzký, těsný, malý málo drahý, vysoký blízký malý nudný studený, chladný daleký, vzdálený dlouhý rychlý, brzký, časný nízký široký starý krátký těžký, obtížný hodný, laskavý; snadný levný měkký Oblečení ジーパン / ジーンズ ジャケット シャツ T シャツ スカーフ ハンカチ マフラー ワンピース džíny kabátek, sako košile tričko šátek látkový kapesník šála šaty 15

31 Měna インド ルピー indická rupie ウォン won (Korea) エン 円 jen gen (čínský) jüan コルナ koruna (Kč) スイス フラン švýcarský frank ドル dolar フォリント forint ポンド libra ユーロ euro ルーブル rubl 16

32 3 Existenční slovesa aru, iru, adjektiva typu -na I. Syntaktické vzorce a gramatika EXISTENČNÍ SLOVESA ARU, IRU S 1 (no...) ni S 2 ga aru / nai Kjóšicu ni terebi ga aru. Reizóko no naka ni gjúnjú ga arimasu. S 1 (no...) ni S 2 ga iru / inai Tošokan ni sensei ga imasu. Gakkó no mae ni tomodači ga iru. S 1 to S 2 to S 3 ga aru / iru Niwa ni wa inu to neko to tori ga imasu. S 1 ja S 2 ja... S x nado ga aru / iru Reizóko no naka ni gjúnjú ja džúsu nado ga arimasu. Kono daigaku ni wa Amerikadžin ja Nihondžin nado ga imasu. S 1 (ni) wa S 2 ga aru / iru Wataši ni wa ani ga imasu. Uči ni wa terebi ga arimasen. Někde něco je (nachází se) / není Ve třídě je televize. V lednici je mléko. Někde někdo je (nachází se) / není V knihovně je učitel. Před školou jsou přátelé. S 1 a S 2 a S 3 jsou (nacházejí se) Na zahradě jsou pes, kočka a ptáci. S 1, S 2... S x jsou (nacházejí se) V lednici je mléko a džus (a jiné potraviny). Na této škole jsou Američané a Japonci (a jiní studenti). S 1 má (vlastní) S 2 Mám (staršího) bratra. Doma nemáme televizi. Českému slovesu být ve významu existovat, někde se nacházet odpovídají v japonštině slovesa aru pro neživotné objekty a iru pro životné. Srovnej: Wataši wa gakusei desu. Jsem student. (Wataši wa) kjóšicu ni imasu. Jsem ve třídě. Slovesa aru a iru se používají taktéž pro vyjádření vlastnictví. Aru ve významu mít lze použít i pro životná substantiva (Otóto ga aru mám bratra), avšak užití iru je mnohem frekventovanější (Otóto ga iru). S použitím slovesa aru u životných substantiv se můžete setkat hlavně v knižním stylu. Časování sloves aru, iru přítomný klad je, jsou přítomný zápor není, nejsou minulý klad byl/a, byli/y minulý zápor nebyl/a, nebyli/y tvary důvěrné tvary zdvořilé tvary důvěrné tvary zdvořilé aru arimasu iru imasu nai arimasen inai imasen atta arimašita ita imašita nakatta arimasen dešita inakatta imasen dešita 1

33 ADJEKTIVA TYPU -na A-na S da / de wa nai Nara wa šizuka na mači desu. Šóta kun wa genki na kodomo de wa nai. Adj. S Nara je poklidné město. Šóta není čilé dítě. Adjektiva typu -na (nečasovatelná) nabírají na pozici přívlastku částici na (popř. no), na pozici predikátu se k nim připojuje spona da / desu, jejímiž tvary se vyjádří i zápor a minulost. Na rozdíl od časovatelných adjektiv (viz L2) zde spona nemá pouze zdvořilostní význam, je tedy nutné ji použít i v důvěrném tvaru (kirei da, kirei datta). Adjektivum typu -na spojíme s jiným adjektivem přes přechodníkový tvar spony da: Otera no tatemono wa rippa desu. + Otera no tatemono wa ucukušii desu. Otera no tatemono wa rippa de ucukušii desu. S 1 wa S 2 ga A da / de wa nai A-i / kunai Ano hito wa me ga kirei da. Kono heja wa mado ga ókii. S 1 má / nemá Adj. S 2 Ten člověk má pěkné oči. V této místnosti jsou velká okna (Tato místnost má velká okna). Větná konstrukce S 1 wa S 2 ga A-i / A da (dosl. Co se týče S 1, S 2 je nějaké) slouží k popisu vzhledu, vlastností a stavů určitého objektu či osoby. V češtině často odpovídá konstrukci S 1 má nějaké S 2. Příklady: Zó wa hana ga nagai. Petr kun wa atama ga ii. Ano resutoran wa sutéki ga oišii. Pomocí této vazby vyjádříme taktéž záliby a schopnosti: Miki wa ongaku ga suki da. Wataši wa miruku ga kirai da. Jandera san wa nihongo ga džózu desu. Slon má dlouhý chobot. Petr je chytrý (dosl. má dobrou hlavu). V té restauraci mají dobré steaky. Miki má ráda hudbu. Nesnáším mléko. Pan Jandera umí dobře japonsky. Srovnej: Nihon no wain wa takai. Nihon wa wain ga takai. Japonské víno je drahé. Víno je v Japonsku drahé. V Japonsku je víno drahé. JAPONSKÉ ČÍSLOVKY Číslovky mají dvojí čtení sinojaponské, které jsme si představili v minulé lekci, a pro číslovky 1-10 také japonské. Při počítání různých objektů se číslovky pojí s pomocnými číselnými jmény, tzv. numerativy (více viz L6). Spojením japonských číslovek se sufixem -cu (-ccu), který můžeme chápat jako univerzální numerativ, vznikají měrové jednotky, které lze běžně používat k počítání neživých objektů: 1 ヒトツ 3 ミッツ 5 イツツ 7 ナナツ 9 ココノツ 2 フタツ 4 ヨッツ 6 ムッツ 8 ヤッツ 10 トオ 2

34 Tento způsob počítání se používá v běžné mluvě a je používán taktéž v případech, kdy pro počítané předměty jiný numerativ neexistuje, nepatří mezi běžně používané, nebo si jeho volbou není mluvčí jistý. Odpovídající tázací výraz je ikucu kolik? Příklady: Ringo wa ikucu arimasu ka. Futacu arimasu. Kolik máte jablek? Mám dvě. Ringo ga futacu arimasu. Mám dvě jablka. / Jsou (zde/tam) dvě jablka. (podrobněji o zapojování číslovek do věty viz L6) ZÁJMENA NANI DARE ICU DOKO nani dare icu doko co kdo kdy kde nanika dareka icuka dokoka -ka [ně-] něco někdo někdy někde -mo [ni-] (se záporem) nanimo nic daremo nikdo icumo vždy* dokomo nikde nandemo daredemo icudemo dokodemo -demo [-koliv] cokoliv, všechno kdokoliv, každý kdykoliv, vždy kdekoliv, všude *České zájmeno nikdy nemá v japonštině jednoslovný ekvivalent. Pro vyjádření nikdy se nestalo, nikdy jsem něco neudělal, nedělám apod. užívá japonština jiné způsoby vyjádření. Zájmeno icumo se používá v kladných větách ve významu vždy. II. Text A. ソコニ 何 ガ アリマスカ ココニ 日 本 ノ テレビガ アリマス ソノキョウシツニ 何 ガ アリマスカ イスヤ 大 キイ ツクエヤ クロイ コクバンナドガ アリマス ツクエノ 上 ニ 何 ガ アリマスカ 本 ト エンピツト デンワガ アリマス ツクエノ 上 ニ パソコンモ アリマスカ イイエ パソコンハ アリマセン ダイドコロニ シロイ レイゾウコガ アリマス ソノレイゾウコノ 中 ニ 何 ガ アリマスカ ヤサイヤ サラミヤ ギュウニュウナドガ アリマス レイゾウコノ 上 ニ 何 ガ アリマスカ コップガ アリマス レイゾウコノソバニ トダナガ アリマス キョウシツノ 中 ニ ダレカ イマスカ 学 セイガ イマス センセイモ イマス / 学 セイト センセイガ イマス オトウトサンガ イマスカ 3

35 イイエ 私 ニハ オトウトハ イマセン イモウトガ イマス B. コノヘヤハ ダレノ ヘヤデスカ コレハ 私 ノヘヤデス コノヘヤニハ 大 キイ マドガ 二 ツ アリマス ソノマド ノソバニ ベッドガ アリマス テーブルモ アリマス ソノ 上 ニ フルイ デンワヤ タイプライターヤ コンピューターヤ シロイ カミヤ 日 本 ゴノ 本 ナドガ アリマス 左 ニ 本 ダナモ アリマス ソノ 本 ダナニ アタラシイ 本 ガ タクサン アリマス フルイ 本 モ アリマス ベッドノムコウニ ステレオモ アリマス 私 ノヘヤニハ テレビガ アリマセン C. アノリッパナ タテモノハ 何 デスカ アレハ アタラシイ アパートデス ソノ 中 ニ ダレカ イマスカ イイエ マダ ダレモ イマセン D. アノ ミドリイロノ 大 キナ タテモノハ 何 デスカ アレハ パラツキー 大 学 ノ トショカンデス 本 ガ タクサン アリマス 日 本 ゴノ 本 モ アリマスカ ハイ タクサン アリマス イツモ 学 セイガ 大 ゼイ イマス 日 本 ゴノ 学 セイモ イマスカ ハイ マジメナ 学 セイハ イツモ トショカンニ イマス トショカンノ マエノ タテモノモ パラツキー 大 学 ノ タテモノデスカ ハイ ソウデス 私 タチノ 日 本 ゴノ キョウシツモ アノ 中 ニ アリマス 大 学 ノ マエニ 学 セイガ イマス アノ 人 ハ ダレデスカ アノ 人 ハ 学 セイデハ アリマセン センセイデス センセイデスカ ワカイ センセイデスネ E. コノタベモノハ 何 デスカ ゼンゼン オイシクアリマセン 日 本 リョウリデスカ イイエ チガイマス チェコリョウリデス 私 ノテリョウリデス F. 日 本 ゴハ ドウデスカ ムズカシイデスカ ソウデスネ カンタンナ コトバデハアリマセン 4

36 G. ドンナスポーツガ スキデスカ スキート サッカーガ 大 スキデス ソウデスカ スキーハ オモシロイデスネ 私 ハ ゴルフガ スキデス デモ マダ ヘタデス III. Cvičení 1. Přečtěte text C znovu, všechna slovesa a adjektiva dejte do důvěrného tvaru. 2. Nakreslete obrázek podle následujícího popisu: エノマン 中 ニ 私 ノ ウチガ アル ウチノ 左 ニ 大 学 ガ アル ウチノ 右 ニ 車 ガ アル 車 ノマエニ オカアサンガ イル オカアサンノ 左 ニ 女 ノ 子 ト オトコノ 子 ガ イル 大 学 ノマエニ イヌガ イル 大 学 ノ 左 ニ ニワガ アル ソノニワニ キガ アル ニワ ノマエニ イケガ アル ソノイケノ 中 ニ サカナガ イル 大 学 ト ウチノ ウシロニ タカイ 山 ガ 三 ツアル ソノ 山 ノ 上 ニ トリガ イル 3. Říkejte podle plánku, kde co je: 5

37 4. Tvořte různé tvary adjektiv, spojujte je s vhodnými substantivy a zapojujte do vět: カンタン リッパ チャイロ イロイロ キレイ ムラサキ ベンリ シズカ ハイイロ ミドリ ユタカ ゲンキ トクイ ニガテ 5. Přeložte: 1) コノアパートハイリグチガセマイ 2) オロモウツハ 日 本 人 ガスクナイ 3) コノヘヤハデンキガクライ 4) アノ 子 ハカミガナガイ 5) スロバキアハ 山 ガオオイ 6) ソノレストランハビールガタカイ 6. Říkejte, co máte/nemáte rádi, umíte či neumíte: モダン ダンス 日 本 ゴ バドミントン ウタ 車 ノウンテン フランスゴ ピアノ ゴルフ テニス 日 本 リョウリ タッキュウ オンガク エイゴ カンジ ヤサイ ハナ スキー パーティー 7. Kde je třeba, doplňte: 1) テーブル デンワ アリマス 2) 田 中 サン シンセン サカナ スキ デス 3) 私 イヌ ドコ イマスカ 4) マド ソバ ベッド アリマセン 5) トナリ ギンゴウ アリマスカ トナリ ギンコウ ユウビンキョク アリマセ ン デパート アリマス 6) ウチ ヤンデラサン ヤンデラサン 子 ドモ ヤンデラサン イモウト イマ ス 7) コノ 車 アメリカ デス ドイツ デス 8) ビョウイン 人 タクサン イマシタ オイシャサン カンゴフサンナド イマ シタ 9) 私 リョウ シロイ カベノヘヤ チャイロ カベノヘヤ アリマス 10) ヒキダシ 中 何 アリマセン 11) コノ レストラン 何 (ナン) オイシイデス 8. Odpovězte na otázky: 1) オトモダチハ 日 本 ゴガ ジョウズデスカ 2) テレビハ ドコカニ アリマスカ 3) トナリノヘヤハ ダレノヘヤデスカ 6

38 4) オロモウツノエキマエニハ 何 ガ アリマスカ 5) カイモノガ スキデスカ 6) オカアサンハ リョウリガ スキデスカ 7) ドンナ スポーツガ ニガテデスカ 8) 何 ゴガ トクイデスカ 9) ヤンデラサンハ キョウシツニ イマスカ 10) コノヘヤノ カベハ 何 イロデスカ 11) スキナ ハイユウハ ダレデスカ 12) ヨーロッパノ ドコガ スキデスカ Přeložte do japonštiny: 1. Není tady někdo? Ne, nikdo tu není. 2. Pod stolem je židle a pod židlí je kočka. 3. Nenávidím červené záclony a pozdní večírky. 4. Golf mi ještě příliš nejde. 5. V té tmavé místnosti nikdo nebyl. 6. Přineste mi rybu a bramborový salát. 7. Kolik stál ten nový prostorný byt? Stál jenů. 8. Pražské číslo pana Hašimota je Můj oblíbený učitel je učitel japonštiny. Je skvělý. 10. Co máte dobrého? Dobré je všechno. 11. Na bílé zdi je zelená tabule. 12. Kde máme auto? Je naproti vchodu do domu. 13. Je tu paní Tanaková? Paní Tanaková je někde v budově. 14. Napravo od nádraží je nová krásná restaurace. 15. Na náměstí je mimo jiné i kostel, pošta a radnice. 16. To auto má zelenou barvu. 17. V Čechách je dobré pivo. 18. A: Včera byla na poště ta dívka. B: Ta dívka má zajímavé oči. IV. Doplňující poznámky KOŘENY KO, SO, A ODKAZOVÁNÍ V RÁMCI JAZYKOVÉHO KONTEXTU V 1. lekci jsme se seznámili s používáním deiktických výrazů se základy ko, so, a v situacích, kdy mluvčí referuje k objektu nacházejícímu se v situačním kontextu promluvy, tedy v dohledu mluvčího a posluchače (mohou na něj ukázat). Při odkazování k objektu, který se nachází mimo situační kontext dané promluvy, závisí volba deiktického prostředku na tom, zda je daný objekt znám oběma účastníkům komunikace. Pokud ano, mluvčí k němu odkazuje deiktickými prostředky se základem a (are/ano/asoko aj.). V případě, že je znám pouze jednomu z účastníků promluvy, odkazuje k němu mluvčí pomocí výrazů se základem so (sore/sono/soko). A: Gekidžó ni ano džojú ga imašita. B: Ano džojú wa totemo kirei desu ne. A: Reizóko ni ano sarami ga arimasu. B: Ano sarami wa oišii desu. A: Soko wa donna mači desu ka. B: Šizuka de totemo kirei na mači desu. V divadle byla ta herečka. (kterou oba známe) Ta herečka je moc hezká, že? V lednici je ten salám. (který oba známe, už jsme jedli) Ten salám je moc dobrý. Jaká je ta čtvrť? (já ji neznám) Je poklidná a moc pěkná. 7

39 K3 ヤンデラサンハ メ ガ オオキイデス I. Procvičení čtení a gramatiky テーブル ノ 下 ニ ネコ ガ イマス 1. Sledujte svého učitele, čtěte grafémy hiragany a odpovídejte na jeho otázku コレ ハ 何 デスカ Př.: センセイ: コレ ハ 何 デスカ 学 セイ: ソレ ハ しょ デス センセイ: イイエ しょ デハ アリマセ ン 何 デスカ 学 セイ: じゃ デス センセイ: ハイ ソウ デス 2. Odpovídejte na otázku učitele, jestli v učebně daná věc je nebo není. Pokud se v učebně daná věc nachází, popište, kde. Př.: センセイ: コノ キョウシツ ニハ テレビガ アリマスカ 学 セイ: ハイ コノ キョウシツ ニハ テレビガ アリマス センセイ: ドコニアリマスカ 学 セイ: ドア ノ 右 ニ アリマス 8

40 3. Dívejte se na obrázek a naučte se japonsky popsat fyziognomii lidského obličeje. 9

41 4. Dívejte se na obrázky a popište jednotlivé osoby. Řekněte, jaký mají nos, oči, ústa, vlasy, nohy atp. Tvořte i jednoduchá slučovací souvětí typu. Používejte slovní zásobu z předchozího cvičení. 田 中 サン ハ メ ガ 大 キクテ ハナ ガ 小 サイ デス 10

42 5. Dívejte se na obrázek a popište, kde se co nachází. 6. Ve dvojici si rozdělte dva obrázky (jeden bude sledovat horní obrázek a druhý bude sledovat spodní obrázek) a zjistěte od svého kolegy, co se nachází na pěti vynechaných místech Vašeho obrázku. Při odpovídání danou věc konkretizujte popisem jejího tvaru, barvy atp. 11

43 12

44 7. Přečtěte nahlas následující text. Popište japonsky svůj pokoj doma, pokoj na koleji, jídelnu v menze. 私 ノ ヘヤ 私 ノ アパート ハ 大 学 ノ チカク ニ アリマス ヘヤ ニ ツクエ ト ベッド ガ アリマス ツクエ ハ マド ノ チカク ニ アリマス 大 キクテ フルイ ツクエ デス ツクエ ノ 上 ニ シャシン ガ アリマス カゾク ノ シャシン デ ス 本 ダナ ニ エイゴ ノ ザッシ ト 日 本 ゴ ノ 本 ガ アリマス 私 ノ ヘヤ ニハ イロイロナ モノ ガ タクサン アリマス 私 ハ コノ ヘヤ ガ トテモ スキ デ ス II. Frazeologie Další pozdravy Jako pozdrav se v japonštině často používají konverzační obraty vztahující se k předešlému setkání (např. poděkování za pohoštění, námahu či prokázané služby, omluvy, apod.) nebo vztahující se k počasí. Stejně tak při loučení jsou běžnější fráze jiného typu než prosté sbohem. Při používání těchto pozdravů je vždy třeba mít na mysli, vůči komu daný pozdrav používáme, a je důležité zvolit z hlediska formálnosti a zdvořilosti vhodnou variantu. Níže uvedené příklady představují jen některé z možných variant a modifikací a jejich překlad do češtiny není jednoznačný, ale vždy záleží na kontextu. Reakce na uvedené fráze jsou velmi závislé na kontextu. Zde uvedené reakce jsou pouze možnou variantou. Při setkání: Hisašiburi desu ne! / Ohisašiburi desu. Šibaraku desu ne! Gobusata šite imasu. Ie ie, kočira koso gobusata šite imasu. Kočira koso gobusata šite imasu. To jsme se dlouho neviděli! (když se s někým sejdete po dlouhé době, vůči níže i výše postavené osobě) To jsme se dlouho neviděli! (méně zdvořilé, spíše mezi lidmi, kteří se znají kolegové, níže postavené osoby) Promiňte, že jsem se (tak) dlouho neozval./ Promiňte, že jsem se na tak dlouho odmlčel. (zdvořilé, v písemném stylu) To nic, i já se omlouvám, že jsem se dlouho neozval. Ani já jsem se dlouho neozval. Sendžicu wa šicurei šimašita! Ie ie, zenzen ki ni šinaide kudasai. / O-ki ni nasarazu ni. (zdvořilejší) Ie ie, zenzen. Promiňte, že jsem posledně obtěžoval! Ale kdepak, to nic nebylo. Nedělejte si s tím starosti. To nic nebylo. Sendžicu wa dómo! Kočira koso, arigató gozaimašita. (podle kontextu!) Ještě jednou díky za minule! Já děkuji Vám. 13

45 Kono mae wa gočisósama dešita! Ii tenki desu ne! Só desu ne. Děkuji za pohoštění minule! To máme ale pěkné počasí! To tedy je. Acui desu ne! Só desu ne. Acui desu ne. Ostatní: To je ale horko! To ano. Je opravdu horko. Kromě poděkování, omluv a frází o počasí můžeme započít rozhovor i otázkami na zdraví: Ogenki desu ka? Okawari arimasen ka? Minasan okawari arimasen ka? (Okagesama de,) genki desu. (Okagesama de,) minna genki ni šite imasu. Jak se máte? Jste zdrávi? Vše v pořádku? Něco nového? (používají spíše starší osoby, zdvořilé) Jsou všichni u Vás v pořádku? (Děkuji za optání,) mám se dobře. (Děkuji za optání,) máme se dobře. / Jsme v pořádku. V obchodě, restauraci: Sumimasen Omatase šimašita / itašimašita. kudasai. wa čotto Tabemono (wa) okimari desu ka? Onomimono wa jorošii desu ka? onegai šimasu. Promiňte (upoutání pozornosti, žádost) Omlouvám se za zdržení / Omlouvám se, že jsem Vás nechal(a) čekat. Chci, Dejte mi teď zrovna (= nemáme) Máte vybráno? Dáte si něco k pití? Rád bych, Dejte mi, prosím, Ostatní: Éto (citoslovce) když si mluvčí dává čas na rozmyšlenou, než něco řekne/odpoví III. ロールプレイ 1. Utvořte dvojice a nacvičte krátkou scénku setkání dvou kamarádů, kteří se dlouho neviděli. V rozhovoru nezapomeňte odkázat na minulé společné setkání. 2. Přečtěte nahlas následující rozhovory. Následně utvořte dvojice a nacvičte rozhovor prodavačky se zákazníkem v obchodě nebo v restauraci. Zkuste využít co nejvíce shora uvedených frází, japonské číslovky, adjektiva. ヤンデラサン ト テンイン ノ カイワ ヤ: アノウ テレホンカード ヤ: アノウ テレホンカード アリマスカ アリマスカ 14

46 テ: ハイ コチラ デス テ: テレホンカード ハ チョット ヤ: デハ コレ クダサイ ヤ: ソウデスカ ドウモ オミセ レストラン ウ=ウェイトレス テ:イラッシャイマセ ヤ:アノウ スミマセン セッケン ハ ドコ デスカ テ:エエト アチラ デス ヤ:スミマセン アチラ ノ ドコ デス カ? テ:イリグチ ノ チカク ニ アリマス ヤ:スミマセン ウ:ハイ オマタセシマシタ タベモノハ オ キマリデスカ ヤ:トモダチニハ エビグラタン ト サラダ クダサイ ソレト コレ ハ 何 デスカ (ukazuje do jídelníčku) ウ:ビーフカレー デス ヤ:ソレデハ 私 ニハ ソレ オネガイシ マス ヤ:イリグチ ノ チカク デスネ ドウモ ウ:オノミモノ ハ ヨロシイ デスカ ヤ:エエト コーラ 2ツ クダサイ 3. Dívejte se na obrázky a vzájemně si řekněte, co p. Janderovi, p. Jurečkové a p. Suzukimu jde a co jim nejde. ヤンデラ サン 15

47 ユレチコヴァー サン スズキ サン 4. Ve dvojici se zeptejte na své oblíbené jídlo/pití a také na to, jaký sport vám jde atp. Zaměřte se na správnou formulaci otázky a na to, abychom se neptali na věci, na které se není vhodné ptát, abychom se neptali příliš přímo atp. Př.: ~ハ 何 ガ スキ デスカ Co máš rád z? (např. タベモノハ 何 ガ スキ デスカ Jaké jídla máš rád?), ドンナ スポーツガ トクイ デスカ Jaké sporty vám jdou? atp. IV. Poslech 1. Pozorně naslouchejte popisu mluvčího a zkuste nakreslit, jak dané místo vypadá, kde se co nachází, a také si zaznamenat, jaké/čí co je. 16

48 Nové výrazy ア 行 ii dobrý ikucu kolik? ike rybník icu kdy? inu pes iriguči vchod iroiro (na) různý ue 上 nahoře, na, nad ウェイター číšník ウェイトレス číšnice uširo vzadu, za uta píseň unten řízení eiga film eigakan kino eki nádraží ebi guratan zapečené krevety óki (na) 大 キ velký ózei 大 ゼイ mnoho (lidí) (o)tera buddhistický chrám ongaku hudba カ 行 kaimono kazoku kabe kandži kantan (na) ki kinoko kjókai kirei (na) ginkó kusurija gekidžó genki (na) kokuban コップ kotoba ゴルフ サ 行 サッカー サラダ サラミ šizuka (na) šašin nákupy rodina zeď, stěna znaky jednoduchý, snadný strom houby kostel krásný, čistý banka lékárna divadlo zdravý, čilý tabule sklenice jazyk, slovo golf fotbal salát salám klidný, poklidný, tichý fotografie 17

49 šósecu džózu (na) šinsen (na) suki (na) スキー ステーキ ステレオ subarašii sekken zenzen zó soba sore de wa sore to román být šikovný, dovedný, dobře umět čerstvý mít rád, oblíbený lyže, lyžování steak, biftek stereo, (hi-fi) věž skvělý, vynikající mýdlo úplně, vůbec slon vedle, blízko takže a ještě タ 行 daikirai (na) 大 キライ nenávidět, nenáviděný taišikan 大 シカン velvyslanectví daisuki (na) 大 スキ milovat, milovaný daidokoro kuchyně タイプライター psací stroj takusan hodně, mnoho, dost takkjú stolní tenis tabemono jídlo čairo hnědá barva テニス tenis デパート obchodní dům terjóri jídlo vlastní výroba テレホンカード telefonní karta tokui (na) být šikovný, dobře umět tošokan knihovna (budova) todana uzavíratelná skříň, skříňka totemo velmi tonari vedle, v sousedství tori pták donna jaký ナ 行 naka 中 uvnitř, vnitřek, v nigate (na) neumět, být nešikovný niwa zahrada neko kočka nomimono pití ハ 行 haiiro hakubucukan šedá barva muzeum 18

50 バス tei パーティー バドミントン ピアノ hikidaši autobusová zastávka párty, večírek badminton klavír zásuvka (u stolu) hidari 左 vlevo ビーフカレー hovězí na kari (s rýží) heta (na) neumět, být nešikovný, neschopný ベッド postel ポテト brambory benri (na) vhodný, pohodlný hondana 本 ダナ knihovna, polička na knihy hon ja 本 ヤ knihkupectví マ 行 mae před mada ještě, stále, teprve mači město, městská čtvrť (centrum) madžime (na) pilný mado okno mannaka マン 中 uprostřed migi 右 vpravo midori(iro) zelená barva mukó protější strana murasaki fialová barva モダン ダンス moderní tance ヤ 行 jakušo úřad (obecně) jasai zelenina jama 山 hora jutaka (na) bohatý, hojný júbinkjoku pošta jorošii dobrý (zdvořilý výraz) ヨーロッパ Evropa ラ 行 rippa (na) rjóri ringo reizóko skvělý, vynikající jídlo, vaření jablko lednice ワ 行 ワイン víno wakai mladý watašitači 私 タチ my 19

51 Tvář, tělo aši atama ude kao kami (no ke) kuči kubi senaka, se te hana hitai maju, majuge me jubi noha hlava paže obličej, tvář vlas(y) ústa krk záda ruka nos čelo obočí oči prst(y) Tvary sankakukei šikakui hosoi hosonagai futoi marui trojúhelníkový hranatý úzký, tenký podlouhlý tlustý, silný kulatý Předměty v místnosti e カーテン カレンダー kuma no nuigurumi gomibako džútan ソファー tansu デスクスタンド テーブルスタンド パソコン hana makura mezamašidokei jófukudansu randoseru obraz, obrázek záclona kalendář plyšový medvídek odpadkový koš koberec gauč komoda lampa na pracovní stůl lampička osobní počítač květina polštář budík skříň na oblečení školní aktovka 20

52 4 Slovesa I. Syntaktické vzorce a gramatika S ga V-u x Tomodači ga kuru. S o V-u x Hon o jomu S de V-u x Kódžó de hataraku. Pen de kaku. S ni V-u x Uči ni iru. Gakkó ni iku. Tomodači ni tegami o kaku. S e V-u x Mači e iku. S kara V-u x Gakkó kara kaeru. Asa kara macu. S made V-u x Eki made aruku. Joru made hataraku. S to V-u x Tomodači to gakkó ni iku. Partikule ga označuje 1. pád. Přítel přijde. Partikule o (psáno を) označuje přímý předmět. Číst knihu. Partikule de označuje 1 místo děje, činnosti, 2 nástroj děje, činnosti (7. pád). Pracovat v továrně. Napsat perem. Partikule ni označuje 1 místo existence, výskytu (v, na), 2 cíl děje, činnosti ( do ), 3 nepřímý předmět Být doma. Jít do školy. Napsat dopis příteli. Partikule e (psáno he) označuje směr děje, činnosti (do, k). Jít do města. Partikule kara označuje výchozí bod děje, činnosti čas nebo místo (z, od). Vrátit se ze školy. Čekat od rána. Partikule made označuje cílový bod děje, činnosti čas nebo místo (do, až do, až k). Jít pěšky až na nádraží. Pracovat do večera. Partikule to odpovídá české předložce s. Jít s kamarádem do školy. V-u x zastupuje všechny další slovesné tvary (zápor, minulý čas) a styly (důvěrný a zdvořilý). Základní tvar slovesa může vyjadřovat jak pravidelnou či opakovanou činnost (zvyk), tak budoucí čas. Konkrétní význam z hlediska času určují např. adverbia a kontext: Icumo pen de kaku. Kono tegami o pen de kaku. Vždy píšu perem. Napíšu ten dopis perem. Partikule o se dále používá ve spojení se slovesy pohybu pro označení místa, na kterém daný pohyb probíhá: hiroba o aruku (jít po náměstí), sora o tobu (letět po obloze), kóen o sanpo suru (procházet se po parku) aj.

53 DĚLENÍ SLOVES: Slovesa lze dělit podle nejrůznějších kritérií. Z hlediska syntakticko-sémantického rozlišujeme mezi slovesy plnovýznamovými a pomocnými, plnovýznamová dále dělíme na činnostní a stavová (určitý slovesný tvar má jinou funkci a význam v závislosti na typu slovesa). U činnostních sloves je dále třeba rozlišovat podmětná a předmětná slovesa (např. acumaru acumeru). Z hlediska konjugace je pro nás důležité dělení podle slovesných základů. Podle slovesných základů rozlišujeme slovesa: souhlásková polosamohlásková samohlásková nepravidelná Souhlásková slovesa vzory a příklady: macu dasu toru kaku kogu sumu tobu šinu mocu, tacu hanasu, nokosu horu, nokoru, suwaru, cukuru, noru, wakaru aruku, kiku, hataraku isogu, ojogu jomu, nusumu, jasumu, nomu jobu, asobu Polosamohlásková slovesa vzory a příklady: kau jou, nuu, iu, morau, au Samohlásková slovesa - vzory a příklady: miru okiru, očiru, kariru taberu kangaeru, wasureru, oboeru, ošieru, neru Existuje omezená skupina sloves, která formálně vypadají jako samohlásková (končí na -eru, - iru), nicméně všech pět slovesných základů vytvářejí stejně jako slovesa souhlásková. Patří mezi ně heru (ubývat), kiru (řezat), kaeru (vrátit se), suberu (klouzat), šaberu (povídat), nigiru (uchopit, držet), haširu (běžet), širu (znát), hairu (vstoupit), iru (potřebovat) a některá další. Sloveso heru tak vytváří základy hera-, heri-, heru, here, heró a minulý čas hetta (viz dále). Stejně se chovají i další slovesa této skupiny, která si je třeba jednotlivě zapamatovat. Nepravidelná slovesa: suru, kuru, iku, aru, iru

54 Slovesné základy: 1. Souhlásková slovesa 1. základ (A-tvar) mata- dasa- tora- kaka- koga- suma- toba- šina- 2. základ (I-tvar) mači- daši- tori- kaki- kogi- sumi- tobi- šini- 3. základ (koncový) macu dasu toru kaku kogu sumu tobu šinu 4. základ (E-tvar) mate dase tore kake koge sume tobe šine 5. základ (O-tvar) mató dasó toró kakó kogó sumó tobó šinó minulý čas (důvěrný) matta dašita totta kaita koida sunda tonda šinda 2. Polosamohlásková slovesa 3. Samohlásková slovesa 1. základ (A-tvar) kawa- iwa- tabe- mi- 2. základ (I-tvar) kai- ii- tabe- mi- 3. základ (koncový) kau iu taberu miru 4. základ (E-tvar) kae ie tabere- mire- 5. základ (O-tvar) kaó ió tabejó mijó minulý čas (důvěrný) katta itta tabeta mita 4. Nepravidelná slovesa 1. základ (A-tvar) ši-/ se- / sa- ko- ika- i základ (I-tvar) ši- ki- iki- i- ari- 3. základ (koncový) suru kuru iku iru aru 4. základ (E-tvar) sure-/ sejo / širo kure- / koi ike ire are 5. základ (O-tvar) šijó kojó ikó ijó - minulý čas (důvěrný) šita kita itta ita atta Povšimněte si, že slovesa různých vzorů mohou mít totožnou koncovku minulého času v důvěrném stylu. Pokud v takovém případě není význam slovesa patrný ze znakového zápisu nebo z kontextu, anebo pokud jeho význam neznáme, je třeba dohledat ve slovníku všechny možnosti. Např. tvar jotta může být teoreticky minulým časem sloves joru i jou, podobně jonda může být minulým tvarem sloves jomu i jobu, nebo kita nepravidelného kuru i samohláskového kiru. Slovesné tvary: Třetí slovesný základ funguje jako základní slovesný tvar v důvěrném, popř. neutrálním stylu, a najdeme ho také ve slovnících. Další tvary utvoříme pomocí slovesných základů a sufixů následovně: přítomný klad psát, píšu, píšeš,... přítomný zápor nepíšu, nepíše,... minulý klad psal, psali,... minulý zápor nepsal, nepsali,... tvary důvěrné tvary zdvořilé způsob tvoření příklad způsob tvoření příklad slovníkový tvar kaku 2. základ + masu kakimasu 1. základ + nai kakanai 2. základ + masen kakimasen viz tabulka slovesných základů 1. základ + nakatta kakanakatta kaita 2. základ + mašita kakimašita 2. základ + masen dešita kakimasen dešita Ostatní slovesné základy buď samy nesou specifický význam, nebo slouží k vytváření dalších slovesných tvarů, s nimiž se seznámíme později.

55 DNY V TÝDNU -jóbi 月 よう 日 gecujóbi pondělí Otázka na den zní: 火 よう 日 kajóbi úterý 今 日 は 何 よう 日 ですか 水 よう 日 suijóbi středa Kjó wa nanjóbi desu ka. 木 よう 日 mokujóbi čtvrtek 金 よう 日 kinjóbi pátek Zkrácené výrazy: 土 よう 日 dojóbi sobota 土 日 に doniči ni v sobotu a v neděli 日 よう 日 ničijóbi neděle 月 水 金 に gessuikin ni v pondělí, ve středu a v pátek DALŠÍ ČASOVÁ URČENÍ 2 před 1 před aktuální 1 po 2 po každý den týden měsíc rok せんせんしゅう せんせん 月 sensenšú sensengecu předminulý týden předminulý měsíc おととい ototoi předevčírem きのう kinó včera 今 日 kjó dnes あした ašita zítra あさって asatte pozítří まい 日 mainiči každý den せんしゅう senšú minulý týden 今 しゅう konšú tento týden らいしゅう raišú příští týden さらいしゅう saraišú přespříští týden まいしゅう maišú každý týden せん 月 sengecu minulý měsíc 今 月 kongecu tento měsíc らい 月 raigecu příští měsíc さらい 月 saraigecu přespříští měsíc まい 月 maicuki každý měsíc おととし ototoši předloni きょ 年 kjonen minulý rok 今 年 kotoši tento rok らい 年 rainen příští rok さらい 年 sarainen přespříští rok まい 年 maitoši / mainen každý rok II. Text A. 日 よう 日 に どこかへ いきますか はい いきます どこへ いきますか きょうとへ りょこうに いきます B. 土 よう 日 に 何 を しますか 私 は 土 よう 日 に うんどうや さんぽを します どんな うんどうを しますか バドミントンや たっきゅうを します C. おかあさんは 金 よう 日 に 何 を しますか へやの そうじや せんたくや かいものを します

56 いつ やすみますか 日 よう 日 に やすみます 本 も よみます スポーツも します D. いつ ラジオを ききますか いつ テレビを みますか ピアノを ひきますか まいあさ 何 を しますか E. 私 は まいあさ はやく おきます 6じはんに ラジオたいそうが はじまります 6じはん から 7じまで たいそうをします それから あさごはんを たべます 私 のいえは こうが いに あります 大 学 まで あるきません でん 車 で 大 学 へ いきます そのでん 車 は いつ も たいへん こみます 大 学 の べんきょうは おもしろいです らいしゅうは どうきゅう せいの みんなと プラハに いきます 大 学 の やすみは 土 よう 日 と 日 よう 日 です やすみ の 日 に ゆっくりやすみます 本 を よみます さんぽも します CDも ききます とき どき ともだちと でかけます F. きのうカルリークさんは 日 本 人 のどうりょうと いっしょに ひるごはんを たべました エ レベーターまで ろうかを あるきました それから エレベーターに のりました ちゅうか りょうりやで ラーメンを たべました そして ちかの きっさてんでコーヒーを のみま した きっさてんの いり 口 に じどうはんばいきが あります そこで たばこを かいまし た そして また エレベーターに のりました かいしゃに かえりました 1じに ごごの しごとが はじまります III. Cvičení 1. Převeďte všechny slovesné tvary v textu do neutrálního způsobu. 2. Převeďte část textu G do přítomného, respektive budoucího času. Pozor na příslovce! 3. Převeďte do záporu důvěrného i zdvořilého: 1) わたしは きょう テニスを します 2) あした 本 を よみます 3) まいあさ ラジオを ききます 4) きっさてんで コーヒーを のみます 5) まいしゅう ぎんこうへ いきます

57 6) ヤンデラさんを こうえんで まちます 7) あさ はやく おきます 8) らいしゅう プラハに いきます 9) あのみせで いろいろなものを かいます 4. Převeďte předcházející cvičení do minulosti (záporné minulosti) a změňte vhodně příslovce, kde je to nutné. 5. Sestavte správné věty a doplňte partikule, kde je třeba: きのう きょう まい 日 まいあさ 私 すずきさん こども ヤンデラさん でんしゃ タクシー ともだち レストラン ごはん ブルノ てがみ しごと いきました かきました たべます かよいます 6. Doplňte partikule: 1) 大 学 ( )としょかん( ) 本 ( )よみました 2) こんばん( )うち( ) 日 本 ご( )べんきょうします 3) 日 本 ( )ともだち( ) 日 本 ご( )てがみ( )かく 4) 私 たち( )きょうしつ( ) 日 本 ご( )はなす 5) 中 むら 先 生 ( ) 私 たち( )えいご( ) 先 生 だ 6) ブルノ 大 学 ( ) 日 本 ごの 学 生 ( )すくない 7) パラツキー 大 学 ( )たてもの( )ふるいです 7. Doplňte slovesa: 1) としょかんに 本 が たくさん 2) 私 たちは きょうしつに 3) としょかんの まえで ともだちを 4) きっさてんで コーヒーを 5) 手 で いろいろな ものを 6) ゆっくり ひろばを 7) レストランで カレーライスを 8. Tvořte otázky na jednotlivé větné členy: 1) 私 の ともだちは まい 日 きょうしつで 日 本 ごを べんきょうします 2) きょう おかあさんが せんたくをします 3) マルチンさんは まいあさ 大 学 まで あるきます 4) きのう おもしろい 本 を よみました

58 5) エレベーターまで ろうかを あるきました 6) 私 のいえは こうがいに あります 9. Přeložte: 1. Co koupíte v obchodě? 2. Kde počkáte na přítele? 3. Včera nic nezbylo. 4. Díváte se každý den na televizi? 5. Půjčujete si knihy v knihovně? 6. Pražské tramvaje jsou vždy plné lidí. 7. Od pondělí do pátku chodíme do školy. 8. V sobotu a v neděli do školy nechodíme. Máme volno. 9. Ve třídě mluvíme s učitelem japonsky. 10. Každý týden uklízíme. 11. Minulý pátek jsem uklidil kuchyň. 12. Příští měsíc jedu s přáteli do Chorvatska. 13. Tenhle autobus jede z Olomouce do Břeclavi. 14. Jel jsem taxíkem až do Prostějova. 15. Kdy napíšete panu Nakamurovi dopis? 16. Dítě pana Uedy kouřilo na chodbě v suterénu. 17. Do loňska jsem bydlel s rodiči v malém bytě v Rožnově. 10. U předchozího cvičení změňte vhodně určení času a věty v čase přítomném převeďte do minulosti a naopak. IV. Doplňující poznámky OTÁZKA V DŮVĚRNÉM TVARU Ve zdvořilém stylu tvoříme otázku připojením větné partikule ka za sloveso (viz L1). Otázka vytvořená připojením partikule ka za důvěrný tvar slovesa by však zněla příliš důrazně, proto ji raději vytvoříme pouze intonací. Nandži ni gakkó ni ikimasu ka. Nandži gakkó ni iku? Kinó wa gakkó ni ikimašita ka. Kinó wa gakkó ni itta? V kolik jdete do školy? V kolik jdeš do školy? Byl jste včera ve škole? Byl jsi včera ve škole? VĚTNÉ PARTIKULE JO A NE Větné partikule jo a ne stojí stejně jako partikule ka na konci věty, za slovesem. Partikule jo se používá při sdělování informace, která není posluchači známa, zdůrazňuje a dotvrzuje stanovisko mluvčího. Často ji překládáme pouze důraznější intonací výpovědi. Partikule ne se používá k ověření, zda posluchač vnímá danou informaci stejně jako mluvčí. Vybízí partnera ke schválení výpovědi, k pokračování hovoru. V reakci na určitou výpověď zase signalizuje, že mluvčí souhlasí s posluchačem. Často překládáme českým dovětkem..., že? Prodloužení slabiky ne né dodává výroku emotivní ráz věty zvolací, mluvčí vyjadřuje své překvapení, nadšení, apod. A: Ano resutoran no rjóri wa oišii desu ka. A: Vaří v té restauraci dobře? B: Hai, oišii desu jo. B: Ano, dobře. Mó gecujóbi desu jo. Kjonen no rjokó wa takakatta jo. Samui desu ne. Kore wa sugoi desu né. Už je pondělí! Loňské cestování bylo dost drahé. To je zima, že? To je ale něco! To je úžasné! A: Mó gecujóbi desu ne. A: Už je pondělí, že? B: Só desu ne. B: Ano, je. A: Kóhí onegai šimasu. A: Kávu, prosím.

59 B: Kóhí desu ne. B: Zajisté. A: Kore wa Čeko no čizu desu ne. A: Tohle je mapa Česka, že? B: Iie, Surobakia no čizu desu jo. B: Ne, to je mapa Slovenska. PARTIKULE WA GA Tyto dvě partikule mají na první pohled stejnou funkci, avšak je třeba mezi nimi rozlišovat. Wa coby kontextovou partikuli užíváme tehdy, když je téma hovoru již známo a my o něm podáváme další výpověď. Wa zdůrazňuje ve větě predikát (pokud jde o..., tak...), a odpovídá tak v češtině nedůraznému slovosledu. Často se objevuje v záporných větách, kde může zdůrazňovat zápor, nebo při uvádění protikladů či srovnávání. Oproti tomu pádová partikule ga se užívá při uvedení nové informace do hovoru. Ve vazbách wa-ga (viz L3) tato partikule označuje podmět, popř. předmět. V češtině mnohdy odpovídá důraznému slovosledu. Tázací zájmena a některá slovesa (např. wakaru) se pojí s partikulí ga, nikoli wa. Používání obou partikulí se řídí i dalšími pravidly, s nimiž se budeme seznamovat postupně. Jandera san wa gakkó ni kimašita. Jandera san ga gakkó ni kimašita. Dare ga kimašita ka. Kono resutoran wa nani ga oišii desu ka. Ebi guratan ga oišii desu. Ebi guratan wa oišii desu. Nihongo ga wakarimasu ka. Erebétá ni norimasen. Erebétá wa norimasen. Bíru o nomimasu. Bíru wa nomimasu. Wain wa nomimasen. Bíru wa nomimasu. Wataši wa kinó gakkó ni ikimasen dešita. Wataši wa kinó wa gakkó ni ikimasen dešita. Wataši wa kinó gakkó ni wa ikimasen dešita. Pan Jandera přišel do školy. (pokud jde o pana Janderu, tak přišel do školy) Do školy přišel pan Jandera. (ne pan Suzuki) Kdo přišel? Co mají v téhle restauraci dobrého? Dobré jsou zapékané krevety. Zapékané krevety jsou dobré. (ale ostatní jídla nejspíš ne) / Nebo též jako odpověď na otázku: Ebi guratan wa oišii desu ka. Umíte / rozumíte japonsky? Nepojedu výtahem. Výtahy nepoužívám. Budu pít pivo. / Dám si pivo. Pivo piju, víno ne. Pivo můžu. / Pivo si dám. / Piju pivo (a ostatní věci ne). Včera jsem nebyl ve škole. (Zrovna) včera jsem ve škole nebyl. (jindy ano) Do školy jsem včera nešel. (ale byl jsem jinde)

60 K4 ヤンデラさんはまいあさ6じにおきます I. Procvičení gramatiky 1. Odpovídejte na otázky. 今 日 はあさごはんに 何 をたべましたか 金 よう 日 は 何 じにおきますか 今 日 は 何 じにおきましたか なつ 休 みにどこにいきますか あした 何 をしますか きのうワインをのみましたか きょ 年 のふゆ 休 みはどこにいきましたか まいあさ 何 じにおきますか 今 日 はだれと 学 こうにきましたか おみせで 何 をかいましたか きのうも 学 こうにいましたか おととしのなつ 休 みはどこですごしました か あしたは 何 じにおきますか きのうのばんごはんは 何 をたべました らい 年 のふゆ 休 みはどこにいきますか どの 本 をよみましたか か 先 生 はこくばんに 何 をかきましたか きのうのランチはどこでたべましたか 2. Podle obrázku řekněte, kdo co bude v následujících dnech dělat. U předchozích dnů popište, co a kdy jednotlivé osoby dělaly. Zkuste do věty zapojovat i vhodná adjektiva. 3. Napište text o tom, jak vypadá váš běžný den. Své vyprávění si nachystejte pro ústní přednes. 私 の 一 日 (Můj den)

61 私 の 一 日 なまえ:

62 4. Každé z následujících slov zapojte do smysluplné věty. V každé větě zkuste užít co nejvíce větných členů. Nemusíte se omezovat na níže uvedená slova, do věty můžete přidat i jiná slova (různé slovní druhy). こうえん てがみ ともだち ビール あさ あたらしい ながい ペン かく がっこう としょかん ひるごはん まいにち おいしい せんせい あるく じてんしゃ のむ いく きょねん なつ 休 み コーヒー べんきょうする よむ しんぶ ん あに ねこ あそぶ こども おきる よる チョコレート しろい II. Frazeologie OMLUVY Omluvy jsou v japonštině častější než v češtině a v některých případech představují spíše jakýsi formální pozdrav, vyjádření respektu, sloužící k podpoře harmonického vztahu s komunikačním partnerem, než skutečnou omluvu. Omlouvat se můžeme za způsobené potíže, pozdní příchod, vyrušení, dlouhou odmlku, při odchodu, popř. za to, že jsme někoho požádali o pomoc a tím ho vlastně obtěžovali. Omluvy se vyznačují poměrně vysokou mírou pokory, a pokud je budeme chápat doslova, aniž bychom si uvědomili jejich skutečnou úlohu v dané komunikační situaci, mohou nám v některých případech připadat až neupřímné. ごめん/ ごめんなさい もうしわけありません おじゃまします /おじゃまいたします おじゃましました /おじゃまいたしました おてすうをかけました ごめんどうをかけました Promiň. / Promiňte. Promiňte. (silnější a zdvořilejší omluva) (Promiňte,) dovolím si Vás vyrušit. Promiňte, že jsem Vás vyrušil. (Promiňte,) přidělal jsem Vám práci. (Promiňte,) byl jsem na obtíž. ごめいわくをかけました (Promiňte,) způsobil jsem Vám potíže / ごぶさたしています /ごぶさたしております おそくなりました そろそろしつれいします/いたします おさきにしつれいします/いたします starosti. (Promiňte,) dlouho jsem se neozval. (viz též 3.lekce) (Promiňte,) přišel jsem pozdě. (Promiňte,) už se budu muset rozloučit. Promiňte, že odejdu dříve (než Vy). REAKCE (Níže uvedené reakce jsou jen jednou z možných variant. Vždy je potřeba mít na paměti daný situační kontext a uvědomit si vzájemný vztah mluvčích.) いいえ いいんです とんでもないです こちらこそ ぜんぜんかまいません To nic. / To je v pořádku. To je v pořádku. / Nic se nestalo. Nestojí to za řeč. My také (děkujeme nebo se omlouváme). To vůbec nevadí.

63 III. ロールプレイ 1. Ve dvojicích utvořte dialogy k následujícím obrázkům. Zkuste použít co nejvíce dosud osvojených frází.

64

65

66 2. Přečtěte nahlas a přeložte následující rozhovor. ヤンデラさんとすず 木 さんのかいわ す:あっ こんにちは しばらくですね おげんきですか ヤ:はい おかげさまで すず 木 さんも おげんきですか す:はい げんきです ヤンデラさんは よく このこうえんに きますか ヤ:ええ じゅぎょうは 3じに おわります いつも すこし さんぽします どうですか すず 木 さんも いっしょに さんぽしませんか す:もうしわけないですが まだ ようじが あります またこんど ヤ:そうですか ではまた 3. インタビュー1 Ptejte se ve dvojici, co a kdy (od kolika do kolika hodin) včera Váš kolega dělal. Dělejte si poznámky a vyznačte časové rozmezí jeho aktivit do obrázku. Prezentujte ostatním, co jste se dozvěděli. Př.:) ~じにおきました ~じから~じまで... ~じにねました メモ さんの 一 日 4. インタビュー2 Ptejte se ve trojici na fakta v tabulce. U posledních dvou bodů zkuste zjistit co možná nejvíce detailů. Sepište o vás třech text, ve kterém shrnete zjištěné informace. メモ 私 さん さん しゅっしんち せんこう しゅみ

67 好 きなたべもの せんしゅうの 土 よう 日 らいしゅうの 日 よう 日

68 イ ン タ ビュ ー の まと め なまえ:

69 5. インタビュー3 Pracujte ve dvojici. Nejprve si tipněte odpověď svého kolegy, následně se ho zeptejte (utvořte z uvedených vět otázku) a vyznačte jeho odpověď. můj tip skutečnost おにいさんがいます おねえさんがいません トマトがすきです テニスがとくいです サッカーがすきです あしたじゅぎょうがあります 今 日 のあさごはんにパンをたべました コーヒーをのみません どうぶつが 大 すきです きのうは 学 こうにいきませんでした たくさんの 本 をよみました IV. Poslech 1. Pozorně naslouchejte konverzaci a zaznamenejte si, co kdo dělal/nedělal a co bude dělat. Nezapomeňte si poznamenat i detaily (s kým, kde, jak, v kolik hodin atp.).

70 Nové výrazy 1 ア 行 あさ あるく いく いっしょに うみ うんどう する エレベーター おかわりする おきる カ 行 かいしゃ かう かえる かよう から きく きっさてん こうえん こうじょう こうがい こむ サ 行 さむい さんぽ する じどうはんばいき じゅぎょう しゅっしんち しゅみ すごい すごす すてき (な) スプーン する せんこう せんたく する そうじ する そら それから ráno jít pěšky, kráčet jít (N) spolu s moře cvičit, sportovat výtah přidat si (jídlo, pití) vstát, vzbudit se firma koupit vrátit se (S) dojíždět z, od slyšet, zeptat se kavárna park továrna předměstí být plný (lidí) chladné (počasí) jít na procházku prodejní automat vyučování rodiště (rodné město) koníček, hobby strašný, otřesný; skvělý strávit (čas) hezký lžička, lžíce dělat (N) obor, specializace prát uklízet nebe, obloha potom タ 行 たいそう する cvičit 1 (N) označuje, že se jedná o nepravidelné sloveso. (S) označuje ta souhlásková slovesa, která by mohla být chybně identifikována jako samohlásková.

71 たいへん (な) náročný, obtížný タクシー taxík タバコ cigarety たべる jíst ちか ち 下 podzemí, suterén ちず mapa ちゅうかりょうりや čínská restaurace でかける vyrazit, vyjít てがみ 手 がみ dopis でんしゃ でん 車 vlak どうきゅうせい spolužák どうぶつ zvíře どうりょう kolega ときどき občas ナ 行 なつやすみ なつ 休 み letní prázdniny のむ pít のる nastoupit, jet ハ 行 ~はいかがですか Nedáte si ~? はじまる začínat (se) はやく brzy, rychle ばん večer ひく hrát na hudební nástroj ふゆやすみ ふゆ 休 み zimní prázdniny べんきょう studium ホワイトボード bílá tabule マ 行 まい また まで まとめ みせ みる みんな メモ každý (prefix) a, opět, také do, po shrnutí obchod vidět všichni poznámky ヤ 行 やすみ 休 み přestávka, volno やすむ 休 む chybět, odpočívat ゆっくり pomalu よむ číst よる večer, noc ラ 行 ラジオたいそう rádiové cvičení りょこう výlet ろうか ろう 下 chodba

72 Každodenní činnosti, oblékání かおをあらう かみをとかす きがえをする くつしたをはく くつをはく くつをぬぐ T シャツをきる シャワーをあびる スカートをはく ズボンをはく セーターをきる はをみがく ふくをきる ふくをねぐ ペットにえさをやる ベッドをととのえる ぼうしをかぶる Potraviny a jídlo あさごはん おちゃ オレンジ くだもの ごはん じゃかいも トマト にく にんじん パスタ バナナ ばんごはん ひるごはん ほうれんそう みかん ヨーグルト (をのむ) umýt si obličej učesat se převléknout se obléknout si ponožky obout se zout se obléknout si tričko osprchovat se obléct si sukni obléknout si kalhoty obléknout si svetr vyčistit si zuby obléknout se svléknout se nakrmit domácího mazlíčka ustlat postel nasadit si klobouk/čepici snídaně čaj pomeranč ovoce jídlo, vařená rýže brambory rajčata maso mrkev těstoviny banán večeře oběd špenát mandarinka jogurt (jíst jogurt)

73 Slovesa k procvičování konjugace あう あそぶ いう いそぐ いる おしえる おちる おぼえる およぐ かく かりる かんがえる きる きる くる こぐ しぬ しゃべる しる すう すべる すむ すわる だす たつ つくる とぶ とる にぎる ぬう ぬすむ ねる のこす のこる はいる はしる はたらく はなす へる ほる まつ もつ もらう よう よぶ わかる わすれる potkat hrát si, bavit se říkat spěchat potřebovat (S) vyučovat padat pamatovat si plavat psát půjčit si přemýšlet obléknout se řezat (S) přijít (N) veslovat zemřít povídat (S) znát (S) sát, kouřit klouzat se (S) bydlet sedět vyjmout stát vyrábět, tvořit létat brát uchopit (S) šít krást spát nechat zbýt, zůstat vstoupit (S) běžet (S) pracovat mluvit ubývat (vy)kopat čekat držet dostat být opilý volat, zvát rozumět zapomenout

74 1-4 Doplňující cvičení I. Texty 1. Přeložte: A. 1) かおには 目 やはながあります 口 や 耳 もあります 2) 私 たちは 目 でものをみます 本 やざっしをよみます 私 の 目 はくろいです ヤナさんの 目 はあ おいです ペトルくんの 目 はみどりいろです 3) 口 でごはんやいろいろなものをたべます 水 やお 茶 やコーヒーものみます ほかに 口 で 何 をし ますか はなします 4) 私 たちは 耳 やはなで 何 をしますか 耳 でおとをききます はなでにおいをかぎます 日 本 人 は はなが 低 いです チェコ 人 ははなが 高 いです 5) 手 や 足 で 何 をしますか 手 でいろいろなものをとります 足 であるきます いぬやねこにも 足 はあります しかし 手 はありません 魚 には 手 も 足 もありません B. ヤ:おはようございます 田 中 :おはようございます きのうはどこへいきましたか ヤ:ぎんざのデパートにいきました 田 中 :でん 車 でいきましたか ヤ:いいえ さいとうさんの 車 でいきました 田 中 : 何 をかいましたか ヤ:ドイツのペンをかいました C. すず 木 :ヤンデラさん こんにちは ヤ:やあ すず 木 さん いつ 日 本 からかえりましたか すず 木 : 先 しゅうです ヤ:そうですか 日 本 では 何 をしましたか すず 木 :ゆうめいなふじ 山 にのぼりました それから とうきょうでは こうきょ 1 と とうきょ うタワーにいきました そのあと 高 いビルの 上 のレストランでしょくじをしました ヤ:へえ たのしかったですか すず 木 :ええ とってもたのしかったです 1 こうきょ císařský palác

75 II. Cvičení 2. Tvořte otázky podle vzoru: これは 私 のかさです それは だれの/どなたの かさですか 1) それはマリエさんのぼうしです 2) これは 私 の 足 です 3) これはあの 男 の 子 のつくえです 4) これはペトルくんのお 茶 です 5) これは 先 生 のペンです 6) それは 私 のくつです 3. Opakujte a překládejte: 1) あれは 日 本 の じどう 車 ですか チェコの じどう 車 ですか 2) ますみさんは 男 の 学 生 ですか 女 の 学 生 ですか 3) ヤンデラさんは 日 本 ごの 先 生 ですか えいごの 先 生 ですか 4) これは 日 本 のお 茶 ですか インドのお 茶 ですか 5) これは 日 本 ごの 新 ぶんですか 中 ごくごの 新 ぶんですか 6) パラツキー 大 学 は 新 しいですか 古 いですか 7) これはうみの 魚 ですか 川 の 魚 ですか 8) このテレビは 高 かったですか 安 かったですか 9) ハナさんはかみが 長 いですか 短 いですか 10) オロモウツはきょうかいが 多 いですか 少 ないですか 4. Odpovídejte na otázky podle nápovědy: 1) これはハナさんの 花 ですか はい 2) 魚 はすきですか いいえ 3) このきょうしつは 暗 くありませんか いいえ 4) これもあなたの ぼうしですか いいえ 5) この 川 はエルベ 川 ですか いいえ 6) 今 年 はゆきが 多 かったですか いいえ 7) 先 生 のネクタイは それですか はい 8) あれは 大 学 のとしょかんですか いいえ 5. Rychle překládejte: 1) ここはどこですか ここは とうきょうです 2) どこにいますか 私 はびょういんにいます 3) このまちのなまえは 何 ですか 大 さかです 4) このたてものは 何 ですか これは 学 校 です 5) 何 じにおきましたか あさ6じにおきました 6) 今 日 は 何 をしましたか 日 本 ごのべんきょうをしました

76 7) 今 日 は 何 よう 日 ですか 月 よう 日 です 8) だれが 日 本 ごをおしえますか 田 中 先 生 です 9) いつ 日 本 にいきますか らい 年 です 6. Odpovídejte a používejte slova v závorkách: 1) えきは どこですか (あそこ) 2) ゆうびんきょくは どこですか (えき) 3) 学 校 は どこですか (あの 川 ) 4) としょかんはどこにありますか ( 大 学 ) 5) あなたの うちは どこですか (あの 山 ) 6) 花 やさんはどこにありますか ( 小 学 校 ) 7. Odpovídejte na otázky podle skutečnosti: 1) おなまえは 何 ですか 2) これは だれの めがね ですか 3) あの 子 は 女 の 子 ですか 男 の 子 ですか 4) これはどこのちずですか 5) 魚 りょうりはすきですか 6) モラヴァ 川 はどこにながれますか 7) チェコは 休 日 が 多 いですか 8) だれが せが 低 いですか 8. Uveďte adjektiva opačného významu: 暗 い せまい 小 さい 低 い あつい くろい まずい 少 ない むずかしい おもしろい つめたい きたない わるい 短 い 安 い かるい あたたかい ふとい とおい 古 い 9. Převeďte nejprve do záporu a poté do minulého času: 1) その かいしゃは 大 きいです 2) あの こうえんは ひろいです 3) その えは 高 いです 4) あの アパートは せまいです 5) この テレビは 高 いです 6) このはなしは 短 いです 7) その えいがは つまらないです 8) よるのまちは 暗 いです 9) その 男 の 人 は 耳 がいいです 10) このきょうかしょは 古 いです 10. Modifikujte věty z předchozího cvičení podle následujícího vzoru: その かいしゃは 大 きいです それは 大 きい かいしゃです 11. Převeďte do minulého času, důvěrného i zdvořilého: 1) その お 茶 は あつい 2) その 手 がみは 長 い 3) あの 人 は おもしろい 4) この セーターは 安 い 5) あの ズボンは あおい 6) そのきょうしつは 暗 い 7) かんじが 多 い 8) そのかべはしろい 9) あのビールはおいしい 10) しゅうまつは 人 が 少 ない

77 12. Vytvořte věty a napište je: 小 さい かいしゃ わるい 人 しろい 花 長 い えいが 安 い テレビ くろい いぬ せまい うち やさしい チェコ 人 新 しい 車 古 い まち 暗 いへや 低 いこえ 13. Přeložte: 1) 大 きい さむい うち 2) 新 しい むずかしい かんじ 3) 大 きくて やさしい 人 4) 古 い おもしろい まち 5) ともだちの おもしろい 手 がみ 6) おもしろい テレビの ニュース 7) 新 しい ジャズの レコード 8) 大 きい がいこくの じどう 車 9) やさしい 先 生 の 子 ども 10) うつくしい 新 しい きもの 14. Tvořte věty s použitím partikulí は a が, a překládejte: 1) ともだち せ 高 い 2) 男 の 人 手 大 きい 3) がいこく 人 はな 高 い 4) このかた たっきゅう つよい 5) ハナさん あたま いい 6) パヴェルくん 目 小 さい 7) おじいさん 耳 わるい 8) 先 生 せ 低 い 15. Transponujte tak, aby se ve větě vyskytovala partikule は i が: 1) うみの 水 は あおいです 2) 今 日 の てんきは いいです 3) がい 人 の はなは 高 いです 4) あの 人 の かみはくろいです 5) あの 子 の 手 は きたないです 6) チェコのビールはおいしいです 7) 日 本 ごのぶんぽうはむずかしいです 8) きゅうしゅうのなつはあついです 9) チェコのみちはわるい 10) このいぬの 足 は 短 いです 16. Říkejte, co kdo vlastní či nevlastní: 私 ちち/おとうさん ヤンデラさん はは/おかあさん さいとうさん あに/おにいさん ともだち あね/おねえさん あのチェコじん おとうと/いもうと います-いません そのかた おばあさん/おじいさん いる-いない

78 17. Odlište významové rozdíly mezi větami a přeložte: 1 コノ 車 ハ ハヤイ ハヤイ 車 ガ アル コレハ ハヤイ 車 ダ コレガ ハヤイ 車 ダ ハヤイ 車 ハ ココニ アル 2 ベンリナ アパートダ コノアパートハ ベンリダ 3 コレハ クロイ ネコダ ソコニ クロイ ネコガ イル ハヤイ 車 ガ ココニ アル ベンリナ アパートガ アル コノアパートガ ベンリダ コレガ クロイ ネコダ クロイ ネコハ ソコニ イル 18. Rozdělte následující pravidelná slovesa na samohlásková a souhlásková. I když třeba neznáte jejich významy, připojte správně sufixy masu, -nai, -masen, -ta, -mašita, -nakatta, -masendešita. のべる かよう なくす かまう かこむ こたえる のばす うたう わらう つたえる うごかす なおる なおす まねく ほめる ころす むすぶ たたかう あやまる あつめる はじめる もらう かりる わかる ながれる やめる かむ おぼえる おしえる おわる うえる のぞく わすれる はく おりる 19. Rozvíjejte následující minimální větné fráze dalšími větnými členy do smysluplných vět. Používejte všechny slovesné tvary, které znáte! Věty napište: 1) えきで ともだちを まつ 2) 花 をそだてる 3) ひきだしから かみを だす 4) 手 がみを だす 5) 川 で 魚 をつる 6) その 人 と えいごで はなす 7) たべものを さらに のこす 8) いり 口 で りょう 金 を とる 9) むずかしい しごとを やる 10) ひげを そる 11) すなばで あなを ほる 12) きょうしつに のこる 13) ペンで 手 がみを かく 14) こうえんを こい 人 と あるく 15) 古 いえいがをみる 16) となりの ドアを たたく 17) 先 生 の はなしを きく 18) 安 いものをたべる 19) 学 校 へ いそぐ 20) うみで およぐ 21) 新 しい アパートに すむ 22) きっ 手 を あつめる 23) でん 車 が こむ 24) とけいを ぬすむ 25) そらを とぶ 26) おいしゃさんを よぶ 27) すなばで 子 どもと あそぶ 28) 人 が しぬ 29) 先 生 に きく 30) さけに よう 31) 子 どもに プレゼントを かう 32) りょうしんから お 金 を もらう 33) ともだちに あう 34) ちょうしょくを とる 35) たばこを すう 36) あさ はやく おきる

79 37) きれいな きものを きる 38) やさいを にる 39) パンを たべる 40) 何 かを かんがえる 41) こうえんをはしる 42) 日 本 ごを べんきょうする 43) 学 校 に(へ) くる/いく 44) じてん 車 でくる/いく 45) つくえの 上 に ある 46) 耳 をひっぱる 47) いすの 下 におく 48) 目 をみる

80 Nové výrazy ア 行 あたま が いい あつめる あな あやまる うえる うごかす うたう おく (お)さけ おと おりる おわる chytrý sbírat jáma, díra omluvit se zasadit, pěstovat dát do pohybu, pohnout zpívat dát, položit alkohol zvuk vystoupit skončit カ 行 がいこく zahraniční země がいこくじん cizinec (zdvořile) がいじん cizinec かぐ cítit (pach, vůni) かこむ obklíčit かまう starat se, pečovat かむ kousat かわ 川 řeka きって きっ 手 poštovní známka きもの kimono きゅうじつ 休 日 dny volna, svátky くつ boty こいびと milenec こたえる odpovědět ころす zabít サ 行 ざっし časopis さら talíř しかし ale じどうしゃ じどう 車 auto ジャズ jazz しゅうまつ víkend しょうがっこう 小 学 校 1. stupeň základní školy しょくじ jídlo すなば pískoviště せ が たかい せが 高 い být vysoký (člověk) せ が ひくい せが 低 い být malý (člověk) セーター svetr そだてる vychovat, vypěstovat そのあと potom

81 タ 行 たたかう bojovat, utkat se たたく poklepat, udeřit, bouchnout たのしい zábavný タワー věž ちょうしょく snídaně つたえる oznámit, předat, sdělit つよい být v něčem dobrý, zručný つる rybařit, lovit てがみ を だす 手 がみをだす poslat dopis てんき počasí ナ 行 なおす なおる ながれる なくす なつ におい ニュース にる ネクタイ のぞく のばす のべる opravit, vyléčit napravit se, vyléčit se téct ztratit, odstranit léto vůně zprávy vařit kravata vykouknout, nahlédnout prodloužit vyjádřit ハ 行 はく mít oblečené (spodní část těla) はじめる začít, zahájit はなし příběh, rozhovor はなやさん 花 やさん květinářství ひげ (を そる) vousy (oholit se) ひっぱる tahat プレゼント dárek ぶんぽう gramatika ほかに kromě, navíc ほめる pochválit マ 行 まずい nechutný まねく pozvat みず 水 voda みみ 耳 uši むすぶ zavázat, spojit もの konkrétní věc ヤ 行 やめる やる ゆき ukončit, přestat dělat sníh

82 ゆうめい (な) známý, slavný ラ 行 りょうきん りょう 金 vstupné りょうしん rodiče ワ 行 わらう わるい smát se špatný

83 5 Změna stavu, vyjadřování času I. Syntaktické vzorce a gramatika ZMĚNA STAVU N 1 wa/ga N 2 o A-ku suru Wataši wa niwa o hiroku šimasu. Sensei wa tesuto o sukoši muzukašiku šimašita. N 1 wa/ga N 2 o A ni suru Wataši wa heja o kirei ni šimasu. N 1 wa/ga A-ku naru Tenki ga waruku narimašita. Mata tabako no nedan ga takaku natta. N 1 wa/ga A ni naru Kjóšicu ga kjú ni šizuka ni natta. změna stavu: tvoříme od A-i adj. Rozšířím zahradu. Učitel udělal ten test trochu těžší. změna stavu: tvoříme od A-na adj. Uklidím pokoj. změna stavu: tvoříme od A-i adj. Počasí se zhoršilo. Cigarety opět podražily. změna stavu: tvoříme od A-na adj. Třída náhle ztichla. POUŽITÍ PŘÍČINNÝCH SPOJEK KARA A NODE VV kara VH Sono keitai wa takakatta kara kawanakatta. Kjó wa haha no tandžóbi desu kara, hajaku kaerimasu. VV node VH Sono keitai wa takakatta node kawanakatta. Kjó wa haha no tandžóbi na node, hajaku kaerimasu. VH protože VV Protože byl ten mobil drahý, nekoupil jsem si ho. Dnes odcházím (jdu domů) brzy, protože maminka má narozeniny. VH protože VV Protože byl ten mobil drahý, nekoupil jsem si ho. Dnes odcházím (jdu domů) brzy, protože maminka má narozeniny. Příčinné souvětí má v japonštině ustálenou a poměrně pevnou konstrukci: 1. vedlejší věta, která vyjadřuje důvod, příčinu, 2. spojka (kara, node), po níž může následovat čárka, 3. hlavní věta, jež vyjadřuje následek, výsledek. Sloveso předcházející spojce kara může být i v důvěrném i zdvořilém tvaru. V případě spojky node budeme používat tvar důvěrný. Předchází-li spojce node spona da, mění se na na. Příklady: Kinó wa atama ga itakatta kara, dokonimo ikanakatta. Sono eiga wa cumaranakatta kara nemuku narimašita. Kjó wa ame da kara, basu de iku. Kjó wa dojóbi na node, džugjó ga arimasen. Pozoruj: Kjó wa dóšite hajaku kaeru n desu ka. Haha no tandžóbi da kara desu. (hov.) Haha no tandžóbi desu kara. Včera jsem nikam nešla, protože mě bolela hlava. Ten film byl nudný, a tak se mi začalo chtít spát. Dneska pojedu autobusem, protože prší. Dnes nemáme vyučování, protože je sobota. Proč dnes odcházíte brzy? Protože má maminka narozeniny.

84 Spojky kara a node lze často zaměňovat. Nicméně v některých výpovědích a určitých kontextech, zejména těch, které jsou založené na hodnocení situace mluvčím z jeho subjektivního pohledu, je přirozenější užít spojku kara. Naopak spojka node se používá spíše u výpovědí, které mají racionální anebo objektivní základ. Existují i další kritéria (hovorové vs. zdvořilé vyjádření, citově zabarvené vs. prostě konstatující vyjádření atp.), podle kterých volíme tu kterou spojku, ale s těmi se blíže seznámíme později. Srovnej: Abunai kara / *node ačči ni wa iku na. Taifú ga čikazuite kita node / *kara, ensoku wa čúši ni natta. Osoku naru kara kaerimasu. Osoku naru node kaerimasu. Nechoď tam, protože je to nebezpečné. (mluvčí uvažuje o nebezpečnosti na základě vlastních měřítek) Školní výlet byl zrušen, protože se k nám přibližuje tajfun. (důvodem je objektivní skutečnost, kterou vnímají všichni stejně) Nechci domů dorazit pozdě, tak už jdu. (důrazné tvrzení) Nechci domů dorazit pozdě, tak už jdu. (vyjádření se zmírněnou důrazností) VYJADŘOVÁNÍ ČASU: 間 kan vyjadřuje dobu trvání Ičidži desu. Ičidžikan desu. / Ičidžikan kakarimasu. Nandži desu ka. Nandžikan kakarimasu ka. Je jedna (hodina). Je to 1 hodina. / Trvá to 1 hodinu. Kolik je hodin? Jak dlouho (kolik hodin) to trvá? Při vyjadřování času v minutách a vteřinách se používá 間 jen v případě zdůraznění. Eki made nanpun kakarimasu ka. Jak dlouho (kolik minut) je to na nádraží? Sanpun kakarimasu./ Sanpun gurai desu. Jsou to 3 minuty. Nanpun(kan) supíči o šimasu ka. Jak dlouho (kolik minut) budete mluvit? Nifun(kan) desu. 2 minuty. Povšimněte si, že za výrazy trvání nenásleduje (na rozdíl od časových údajů) partikule ni: Nandži ni okimašita ka. V kolik hodin jste vstával? Šičidži ni okimašita. Vstal jsem v 7. Nandžikan nemašita ka. Kolik hodin jste spal? Hačidžikan nemašita. Spal jsem 8 hodin. ごろ (に)goro (ni) přibližně, asi (klade se za časový údaj) Icu goro Tókjó ni ikimasu ka. Kdy asi pojedete do Tokia? Ašita nandži goro gakkó ni kimasu ka. V kolik hodin asi přijdeš zítra do školy? Kudži goro kimasu. Asi v devět. Džúičidži goro ni nemašita. Šel jsem spát kolem jedenácté. ぐらい(に)gurai (ni) přibližně, asi (neomezuje se na časové údaje) (též くらい) Nandži gurai ni eki ni ikimasu ka. V kolik asi půjdeš na nádraží? Šičidži gurai ni ikimasu. Asi v sedm. Uči kara eki made dono kurai/gurai Kolik to asi trvá z domu na nádraží? kakarimasu ka. Džuppun gurai kakarimasu. Asi 10 minut.

85 Eiga wa nandžikan gurai desu ka. Nidžikan gurai desu. Sono terebi wa ikura gurai dešita ka. Džúrokuman en gurai dešita. Nankiro gurai haširimasu ka. Jak dlouho (asi) trvá ten film? Asi dvě hodiny. Kolik tak stála ta televize? Asi jenů. Kolik asi kilometrů poběžíme? すぎ (に)sugi (ni) více než, po, přes (klade se za časový údaj) 前 (に)mae (ni) před (klade se za časový údaj) sandži sugi ni po třetí hodině jodži mae ni před čtvrtou Ima nandži desu ka. Kolik je hodin? Jodži sugi desu. / Jodži mae desu. Něco po čtvrté. / Budou čtyři. Kinó, nandži ni nemašita ka. V kolik hodin jste šli včera spát? Džúnidži sugi ni nemašita. Něco po půlnoci. Džúnidži mae ni nemašita. Chvíli před půlnocí. ちょうど(に)čódo (ni) přesně, zrovna (klade se před nebo za časový údaj) Ima 12dži čódo desu. Ima čódo 12dži desu. Je právě 12 hodin. Gakkó wa kudži čódo ni hadžimaru. Škola začíná přesně v devět. Čódo nidžikan mačimašita. Čekal jsem přesně dvě hodiny. II. Text A. 今 何 時 ですか 今 9 時 ちょうどです 今 何 時 ですか 今 7 時 半 です 今 何 時 ですか 今 4 時 10 分 前 です 今 4 時 10 分 すぎです 今 何 時 ですか 今 9 時 3 分 です 今 9 時 すぎです 今 何 時 ですか 今 6 時 57 分 です 今 7 時 ちょっと 前 です B. ヤンデラさんとすず 木 さんのかいわ ヤ:すず 木 さんは 朝 はやくおきますか す:はい 私 は 毎 朝 ジョギングするので はやくおきます 5 時 半 ごろおきます ヤ: 昼 ねむくありませんか す:いいえ ぜんぜんねむくありません もうなれました ヤ:では 夜 ははやくねますか す:いいえ 私 は 毎 晩 12 時 すぎに ねます へい 日 はあまりねません でも 週 まつは おそくまでねますから げんきです C. しごとは 何 時 ごろはじまりますか いつも 午 前 8 時 にはじまります 何 時 ごろおわりますか 午 後 4 時 におわります

86 昼 休 みは 何 時 間 ですか 昼 休 みは 1 時 間 です D. もう 午 後 4 時 になりましたか いいえ まだです 今 4 時 5 分 前 です 学 生 はもうみんなかえりましたか いいえ まだ みんなきょうしつにいます E. ヤンデラさんとすず 木 さんのかいわ す:ヤンデラさんのうちから 学 校 までバスでどのぐらいかかりますか ヤ: 私 のうちから 学 校 までバスで 15 分 か 20 分 ぐらいかかります いつも 朝 7 時 半 ぐらいにうちをでます す:うちから 学 校 まであるいてどのぐらいかかりますか ヤ:あるいて 30 分 かかります F. ヤンデラさんの 毎 日 ヤンデラさんは 毎 朝 6 時 におきます そして 7 時 ごろ 朝 ごはんをたべます 朝 ごはんは パンです コーヒーは 飲 まないので こう 茶 かホットミルクをのみます ヤンデラさん は 毎 日 大 学 へいきます 大 学 のこうぎはだいたい 8 時 半 にはじまりますから 7 時 半 にう ちをでます こうぎはとてもおもしろいです えいごのじゅぎょうは 月 曜 日 と 水 曜 日 に あります えいごはやさしいですが 日 本 ごは 大 へんむずかしいです ヤンデラさんの 日 本 ごの 先 生 は 田 中 先 生 です この 先 生 はきょ 年 チェコにきましたから まだチェコご がじょうずではありません 日 本 ごでじゅぎょうをおこないます 先 生 の 日 本 ごはむず かしくありません 田 中 先 生 はとてもしんせつです ヤンデラさんはもうたくさんかん 字 もおぼえました 月 曜 日 と 火 曜 日 のじゅぎょうは 午 後 3 時 におわるので ヤンデラさ んは 4 時 ごろうちにかえります ほかの 日 は 5 時 ごろかえります ヤンデラさんのうちは オロモウツのこうがいにあります オロモウツのこうがいはきれいです ヤンデラさん はよくうちのしごとを 手 つだいます だいどころでさらをあらいます それから そう じもします ヤンデラさんはいつも 11 時 ごろねます III. Cvičení 1. Odpovězte na otázky k textu F: 1) ヤンデラさんは 何 時 におきますか 2) 朝 ごはんは 何 をたべますか 3) 何 時 にうちをでますか どうしてですか 4) ヤンデラさんのうちから 大 学 までどれぐらいかかりますか

87 5) ヤンデラさんのうちはどこにありますか 6) 大 学 のべんきょうはどうですか 7) 田 中 先 生 はどんな 先 生 ですか 8) じゅぎょうは 何 時 におわりますか 9) ヤンデラさんはうちで 何 を 手 つだいますか 2. Zvolte si jeden den v týdnu a řekněte, co děláte v následujících hodinách: 6:15 7:30 10:30 12:00 15:45 18:20 20:30 22:30 3. Doplňte správné partikule: 1) 私 はいつもボールペン( ) 手 がみをかきます 2) 毎 日 7 時 ( )いえ( )かえります 3) よくテレビ( )みます あまりラジオ( )ききません 4) ときどきラジオ( )おんがく( )ききます 5) 私 ( )かいしゃ( )とうきょう( )あります こうべ( )かいしゃのしてんがあります 私 はよくこうべ( )いきます と うきょう( )おおさか( ) 新 かんせん( )いきます 6) 私 ( ) 日 曜 日 ( )あまりべんきょうしません 7) バス( ) 大 学 ( )いきません あるいていきます 8) 私 ( )お 昼 ごはん( ) 大 学 ( )しょくどう( ) たべます 9) 日 本 ( )ともだち( ) 手 がみ( )えいご( )かく 10) ちち( )ラジオ( )テレビ( )すきではありません 4. Na obecné tvrzení odpovězte časovým údajem a slovesem v minulém čase: vzor: 私 は 毎 朝 はやくおきます ~ 私 は 今 朝 6 時 におきました 1) 私 は 毎 日 べんきょうします 2) 私 は 毎 朝 うんどうします 3) 私 は 毎 晩 そうじします 4) 私 は 毎 日 せんたくします 5) 私 は 毎 週 りょうしんにでんわします 6) 私 は 毎 晩 そとでジョギングします 7) 私 は 毎 日 いぬのさんぽをします

88 5. Vytvořte věty s použitím slovesa なる nebo する: 1) へや~きれい 5) まち~にぎやか 9) かばん~ 古 い 2) くつ~ 小 さい 6) かみ~ 長 い 10) へや~ 暗 い 3) 手 ~きたない 7) りんご~ 安 い 11) 体 ~じょうぶ 4) 子 ども~げんき 8) きょうしつ~しずか 12) まち~さびしい 6. Vytvořte příčinná souvětí pomocí partikule から nebo ので: Příklad: タクシーでいきます 時 間 がありません 時 間 がありませんから タクシーでいきます 1) りょこうへいきません ようじがあります 2) タイプライターで 手 がみをかきます 字 がへたです 3) えいがが 好 きです 毎 晩 みます 4) ヤンさんはテニスをしません スポーツがきらいです 5) らい 月 中 ごくへいきます 中 ごくのガイドブックをかいました 6) きのうテレビをみませんでした しごとがたくさんありました 7) つまのたん 生 日 です 花 をかいます 7. Použijte věty z předcházejícího cvičení a vytvářejte otázky s použitím どうして. 8. Utvořte věty podle uvedeného příkladu: Příklad: 毎 日 れんしゅうしました 日 本 ごがじょうずです 毎 日 れんしゅうしましたから 日 本 ごがじょうずになりました 1) あまいものをたくさんたべました はがわるいです 2) いっしょうけんめいはたらきました 今 月 からマネージャーです 3) かいしゃをやめました ひまです 4) 週 まつうちで 休 みました げんきです 5) スポーツをしませんでした 体 がよわいです 6) れきしのじゅぎょうはおもしろくなかったです ねむいです 9. Doplňte za pomoci přídavných jmen: 1) このスカートは 長 いので 5 センチぐらい( )します 2) 私 のへやはきたないから ( )する 3) この 字 はとても 大 きいので 少 し( )します 4) 子 どももたべますから カレーライスは( )しません 5) へやがさむいですから ( )します

89 10. Přeložte: 1. Každý den vstávám brzy. 2. Snídám chléb a kávu. 3. Do školy mi to trvá tramvají 20 minut. Pěšky asi hodinu. 4. Obědvám ve školní jídelně. 5. Po polední přestávce vždycky naberu síly. 6. Vracím se domů kolem páté odpoledne. 7. Doma občas pomáhám. 8. Každý den nakupuji. 9. Večer se dívám na televizi. 10. Občas si čtu. 11. Také poslouchám rádio. 12. Asi 30 minut cvičím. 13. Chodím spát po jedenácté večer. 14. Příští měsíc ten počítač zlevní. 15. Ten projev je moc dlouhý. Trochu ho zkrátíme. 16. Pan Tanaka sem přišel přesně v sedm. 17. Pan Jandera o všem až moc přemýšlí. 18. Protože je pondělí, vezmu si nové boty. 19. Voda v jezírku zezelenala. 20. Začalo se mi chtít spát. 11. Utvořte ke každé z následujících vět co nejvíce otázek: 1) 毎 週 月 曜 日 に 山 本 さんのともだちが 学 校 にくる 2) 田 中 さんは 大 学 ですう 学 をまじめにべんきょうします 3) ラジオたいそうは 朝 はやくはじまります 4) 私 は 先 週 どうきゅう 生 と 山 へえんそくにいきました 5) この 新 しいたてものの 中 にはやいエレベーターがある 6) 毎 日 でん 車 で 学 校 にいきます 7) 休 みは 土 曜 日 と 日 曜 日 です 8) 私 のおとうとはアメリカのざっしをよくよみます 9) たかしくんはこうえんでおとうさんとあそびました 10) ときどきレストランでお 昼 ごはんをたべます 12. Utvořte otázky z následujících výrazů: 1) いつ としょかん 大 学 いく 2) こうえん しずかな どこ です 3) へやの 中 この だれ いる 4) この 人 じむしつ 何 よむ 5) 毎 日 朝 何 ラジオ きく 6) お 昼 ごはん レストラン たべる 7) プール 午 後 ともだち およぐ 8) おかあさん おいしゃさん いつ よぶ 9) でん 車 いつも 午 後 こむ 10) 学 生 先 生 何 きく

90 IV. Doplňující poznámky -SUGI DA Použití sufixu sugi se neomezuje pouze na časové údaje. Můžeme ho připojit i za 2. slovesný základ (I-kmen), méně často i za kmen adjektiv, vždy s významem přes míru: Rumi wa fuku ni okane o cukaisugi desu. Maiban tabesugi desu. Mainiči acusugi da. Nihondžin wa hatarakisugi desu. Ano komento wa omoširosugi da. Rumi utrácí za oblečení až moc. Každý večer se přejídám. Každý den je strašné vedro. Japonci pracují až příliš. Ten komentář je nadmíru zajímavý. / Ten komentář mě děsně pobavil. TAKUSAN Povšimněte si, že výraz takusan ( mnoho ) může mít v japonštině charakter jak přídavného jména, tak příslovce. Podle slovního druhu se liší i jeho zapojení do věty: Džikan (okane) ga takusan arimasu. Wataši ni wa ii tomodači ga takusan imasu. Nihondžin wa osake o takusan nomimasu. Mó takusan da. Hon ni takusan no okane o cukaimasu. Uči ni wa takusan no bideo tépu ga arimasu. Takusan no hito ga uči ni kita. Jandera kun wa takusan okane ga aru. Pátý de takusan osake o nonda. Kinó takusan hito ga kimašita. Mám spoustu času (peněz). Mám mnoho dobrých přátel. Japonci pijí hodně alkoholu. To už stačí./už toho mám dost. Utrácím hodně peněz za knihy. Mám doma hodně videokazet. Přišlo k nám hodně lidí. Jandera má spoustu peněz. Na večírku jsem vypil hodně alkoholu. Včera přišlo hodně lidí.

91 K5 ヤンデラさんは7じごろあさごはんを たべます I. Procvičení čtení a gramatiky 1. Odpovídejte na otázky. 何 時 間 ぐらいねましたか 今 日 は 何 時 に 学 校 にきましたか きのうの 3 時 すぎに 何 をしましたか 今 何 時 ですか 12 時 ちょうどにどこにいましたか 朝 8 時 前 に 何 をしましたか きのう 何 時 にねましたか きのう 何 時 ごろうちにかえりましたか オロモウツえきから 大 学 までトラムで 何 分 ぐらいかかりますか ブルノからオロモウツまででん 車 でどのぐらいかかりますか 大 学 からひろばまであるいてどのぐらいかかりますか 2. Následující časové údaje pojmenujte pomocí mae ni, sugi ni, čódo, goro ni, gurai (ni). U uvedených časových rozpětí označte dobu trvání. 8:12 9:57 11:00 12:12~13:12 18:38 13:12 22:56 14:17 21:00 16:18~16:29 9:01 3. U každého ročního období řekněte podle nápovědy, k čemu dochází/došlo. Další změny si vymyslete. Př.: はるになったので あたたかくなりました /はるがきたから あたたかくなりました はる あたたかい 花 がおおい みちがきたない なつ むしあつい おとうとはかみのけが 短 い 学 生 は 毎 日 ひまだ あき 木 のはがきいろい 木 のはがあかい かぜがつめたい ふゆ さむい 日 が 短 い

92 4. Dívejte se na obrázky a řekněte, co se za 30 let změnilo. Př.: 人 が 多 くなりました 30 年 前 はどうでしたか 今 はどうですか 30 年 前 今

93 II. Frazeologie PODĚKOVÁNÍ, VYJÁDŘENÍ VDĚČNOSTI Důležitou součástí japonské etikety a komunikace je vyjadřování vděčnosti (kanša). Stejně jako u frází vyjadřujících omluvu i zde platí, že je ne vždy chápeme doslovně, ale rozlišujeme mezi skutečným poděkováním za něco, co jsme pro druhého udělali, a konverzačním obratem, který má úlohu zdvořilostní. Poděkování jako Sendžicu wa taihen osewa ni narimašita (podle kontextu např. Děkuji, že jste se mi minule tak věnoval. ), Sendžicu wa šicurei šimašita ( Promiňte, že jsem posledně obtěžoval. ), Sendžicu wa dómo ( Ještě jednou díky za minule. ) jsou připomenutím společné minulosti a pomáhají k navození dobré atmosféry, která je pro Japonce při komunikaci velmi důležitá. Japonská slušnost navíc velí se o závazku zmínit i při dalším setkání, jelikož tak člověk dá najevo, že na něj nezapomněl. どうもありがとうございます どうもありがとう ありがとう (Velice/mnohokrát vám) děkuji. (zdvořilost uvedených výrazů směrem dolů klesá) どうも おせわになりました かんしゃいたします ごくろうさまでした おつかれさまでした Děkuji za vaši péči / pomoc / starost. Jsem vám vděčný. / Dovolte mi, abych vám poděkoval. Děkuji za vaši námahu. (méně zdvořilé, nelze použít vůči osobě výše postavené) Děkuji za vaši námahu. (zdvořilejší výraz) III. ロールプレイ 1. かいわのれんしゅう Ve dvojici si navzájem řekněte, jak jste se vy nebo vaše okolí za posledních deset let změnili. Při odpovídání důsledně rozlišujte, zda byla daná změna samovolná nebo jste ji učinili sami. Kde to půjde, uveďte důvod. Př.:) 二 年 前 かみのけを 短 くしました かおがまるくなりました 2. Ve dvojici podle obrázků dokončete následující věty.

94 Př.: こどもはすぐ 大 きくなります 1. なつは 朝 5 時 半 ごろ 2. あきです 少 し 3. かの 女 はかみのけを 4. ねつが 下 がりました 5. 毎 日 れんしゅうしたので 6. かれは 新 ぶんきしゃ 7. から 学 校 を 休 みます 3. Dokončete ve dvojici následující věty. Jeden přečte a druhý dokončí. Vystřídejte se. 1. おかしをたくさんたべたから 2. おとうさんはさいきんいそがしいから 3. から 時 間 がありません 4. 川 の 水 がきたなくなったので 5. 毎 日 れんしゅうしたので 6. かれは 足 がはやいので 7. おとうとはどうぶつがすきだから 8. ので 朝 ごはんをたべません 9. さいきんちょっとふとりましたから 10. ので 毎 日 2 時 間 ぐらいべんきょうします 11. あついから

95 Nové výrazy ア 行 あき podzim あまり skoro vůbec ne, příliš ne あめ déšť あらう mýt あるいて pěšky いたい bolestivý いっしょうけんめい ze všech sil えんそく výlet (školní) おかし sladkosti おかねをつかう お 金 をつかう utratit peníze, vynaložit peníze おこなう uspořádat, provádět カ 行 ガイドブック cestovní příručka かかる trvat, vyžadovat (čas/úsilí atd.) かぐ nábytek かぜ vítr からだ 体 tělo きゅうに náhle キロ kilometr, kilogram くうき vzduch けいたい mobilní telefon こうぎ přednáška こうちゃ こう 茶 černý čaj このは 木 のは listy stromů コメント komentář サ 行 さがる 下 がる snížit se, klesnout さびしい smutný, opuštěný, osamělý さみしい smutný, opuštěný, osamělý じ 字 znak, písmo じかん じかん čas してん pobočka しんかんせん 新 かんせん šinkansen しんせつ(な) laskavý, vlídný じょうぶ(な) silný, zdatný, zdravý ジョギングする běhat しょくどう jídelna すうがく すう 学 matematika スカート sukně すぐ hned すこし 少 し málo, trochu スピーチ projev, proslov センチ centimetr そと venku

96 タ 行 だいたい většinou, přibližně たんじょうび たん 生 日 narozeniny ちょっと trochu つかう používat つま manželka テスト test てつだう 手 つだう pomoct, pomáhat でる jít ven, vyjít, objevit se でんかせいひん el. spotřebiče, elektronika でんわする telefonovat ナ 行 なれる にぎやか(な) ねだん ねつ ねむい zvyknout si rušný cena teplota, horečka ospalý ハ 行 は zub はたけ pole はる jaro バス autobus ひま(な) mající čas/volno びょうき(の) nemocný ひるやすみ 昼 休 み pauza na oběd, polední přestávka ビデオテープ videokazeta ふく oblečení ふとる ztloustnout プール bazén ふゆ zima へいじつ へい 日 všední den ほかの ostatní, jiný マ 行 マネージャー みち みつける むしあつい ヤ 行 ようじ よわい ラ 行 れきし れんしゅうする manažer cesta nalézt, objevit dusné horko záležitosti k řešení slabý historie, dějiny procvičovat

97 6 Počítání a měření I. Syntaktické vzorce a gramatika 2 způsoby zapojení číslovky + numerativu do věty v pozici za pádovou partikulí: Enpicu o ni-hon kaimašita. Tomodači ga san-nin uči ni kimašita. Mikan o hito-hako moraimašita. Iši o miccu hiroimašita. v přívlastku: Ni-hon no enpicu o kaimašita. San-nin no tomodači ga uči ni kimašita. Hito-hako no mikan o moraimašita. Miccu no iši o hiroimašita. Koupil jsem dvě tužky. Přišli ke mně domů tři kamarádi. Dostal jsem bedýnku mandarinek. Sebral jsem tři kameny. Koupil jsem dvě tužky. Přišli ke mně domů tři kamarádi. Dostal jsem bedýnku mandarinek. Sebral jsem tři kameny. POČÍTÁNÍ OBJEKTŮ - NUMERATIVY Při počítání různých objektů se číslovky pojí s pomocnými číselnými jmény, tzv. numerativy. Sinojaponské čtení číslovek se uplatňuje ve spojení se sinojaponskými numerativy, kterých je většina, zatímco japonské čtení se uplatňuje ve spojení s japonskými numerativy. Ve spojení s některými číslovkami dochází k nepravidelné výslovnosti (viz níže). Některé numerativy vyjadřují např. životnost (lidé, malá či velká zvířata), jiné zase tvar (např. podlouhlý, plochý) nebo funkci. Otázku na počet tvoříme připojením numerativu používaného pro objekt, na jehož počet se dotazujeme, k tázacímu zájmenu 何 (nani/nan). Počet existujících numerativů několikanásobně převyšuje počet těch, které jsou běžně používány. Zde uvádíme jen ty nejzákladnější. Numerativy připojující se k sinojaponským číslovkám: nepravidelnosti ve výslovnosti Životné objekty: 人 nin lidé (i některé nadpřirozené bytosti) hitori, futari, sannin, jonin, šiččin/nananin, džúnin, 匹 hiki malá zvířata ippiki, nihiki, sanbiki, jonhiki, roppiki,, happiki,, džuppiki 頭 tó velká zvířata ittó, nitó, nanató, džuttó 羽 wa ptáci, (i králíci) ippa/ičiwa, niwa, sanba, jonwa, džuppa/džúwa Neživotné objekty: 個 ko kousky ikko, niko, rokko, hakko,, džukko 本 hon podlouhlé předměty ippon, nihon, sanbon, roppon, happon, džuppon 枚 mai ploché předměty, list papíru apod. ičimai, jonmai 杯 hai číše ippai, nihai, sanbai, roppai, happai, džuppai 円 en jeny ičien, joen,, kjúen, džúen

98 冊 sacu knihy, svazky issacu, sansacu, hassacu, džussacu. 軒 ken domy ikken, sanken/sangen, rokken, džukken. 階 kai poschodí ikkai, sankai/sangai, rokkai, džukkai 階 だて několikapatrový ikkaidate, nikaidate.džukkaidate 通 cú dopisy, y iccú, haccú, džuccú 台 dai vozidla, přístroje ičidai, jondai,, džúdai 足 soku páry (týkající se nohou) issoku, sanzoku, hassoku, džussoku Numerativy připojující se k japonským číslovkám (avšak pouze 1-3, dále sinojaponské čtení): 箱 hako krabice, krabička hitohako, futahako, sanpako (mihako), jonhako, gohako 組 kumi páry hitokumi, futakumi, sankumi (mikumi), jonkumi, gokumi MĚROVÉ JEDNOTKY A DALŠÍ POMOCNÉ ČÍSELNÉ VÝRAZY メートル m グラム g センチメートル cm リットル l ミリメートル mm デシリットル dl キロメートル km シーシー cc (1cc = 1ml) 平 方 heihó čtvereční 平 方 メートル = m 2 立 方 rippó krychlový 立 方 メートル = m 3 パーセント pásento procenta 1% = iči pásento / ippásento 分 bun zlomky 三 分 の 一 (třetina) 五 分 の 二 (dvě pětiny) 倍 bai -krát, násobek (porovnáváme-li velikost či objem) 回 kai -krát, vyjadřujeme-li opakovanost děje/počet opakování 度 do stupeň, násobek 歳 ( 才 ) sai věk (nepravidelné čtení: issai, jonsai, nanasai, hassai, kjúsai, džussai, hatači = 20 歳 ) ZVLÁŠTNÍ POMOCNÁ SLOVA 両 rjó oba, obojí 両 手 (obě ruce), 両 足 (obě nohy) 片 kata jeden z páru 片 手 (jedna ruka), 片 足 (jedna noha) ずつ zucu vyjadřování počtu různého druhu zboží, po 4 個 ずつ (po 4 kusech) おき oki ob jeden, ob dva např. dny 一 日 おき (obden) DALŠÍ POUŽÍVANÉ NUMERATIVY: 切 れ kire kousky (dortu), plátky (ryby 1 aj.) hitokire, futakire, sankire (mikire), jonkire, gokire 着 čaku obleky iččaku, haččaku, džuččaku 泊 haku nocleh ippaku, sanpaku, roppaku, happaku, kjúhaku, džuppaku りょう rjó 1 u plátků ryb lze použít i mai vagóny ičirjó, nirjó

99 畳 džó tatami, plocha místnosti sandžó, jodžó 機 ki letadla ikki, rokki, hakki, džukki そう só malé lodě issó, hassó, džussó 隻 seki velké lodě isseki, hasseki, džusseki 割 wari 10, používá se se sinojaponskou číslovkou ičiwari V Japonsku se plocha místnosti tradičně udává v počtu rohoží tatami 畳 (džó). Velikost 1 畳 je cca 1,65m 2 (nagojský standard). Nejčastější rozměry místností jsou: 4 畳 半, 6 畳 a 8 畳. LETOPOČET, DATUM Století: 世 紀 (seiki) 21 世 紀 Rok: 年 (nen) 1987 年, 千 九 百 八 十 七 年, 一 九 八 七 年 (zkráceně) V Japonsku se letopočet přepočítává na éry, které značí vládu daného císaře. Poslední rok jedné éry je zároveň prvním rokem nové éry. Např. éra Heisei 平 成 započala v roce 1989, tudíž rok 2012 je 24. rokem éry Heisei ( 平 成 24 年 ). Pomůcka pro přepočet: rok, který přepočítáváme 1. rok dané éry = 24. rok éry Heisei Éry: 明 治 Meidži ( ) 昭 和 Šówa ( ) 大 正 Taišó ( ) 平 成 Heisei (1989 ) Měsíce: 一 月 ičigacu leden 七 月 šičigacu červenec 二 月 nigacu únor 八 月 hačigacu srpen 三 月 sangacu březen 九 月 kugacu září 四 月 šigacu duben 十 月 džúgacu říjen 五 月 gogacu květen 十 一 月 džúičigacu listopad 六 月 rokugacu červen 十 二 月 džúnigacu prosinec Dny v měsíci: 一 日 cuitači 1. 八 日 jóka 8. 二 日 fucuka 2. 九 日 kokonoka 9. 三 日 mikka 3. 十 日 tóka 10. 四 日 jokka 4. 十 一 日 džúičiniči 11. 五 日 icuka 5. 十 四 日 džújokka 14. 六 日 muika 6. 二 十 日 hacuka 20. 七 日 nanoka 7. Datum: rok / měsíc / den 2012 年 11 月 11 日 平 成 24 年 1 月 31 日