Protipovodňová prevence Beroun. Příloha č. T6

Transkript

1 Protipovodňová prevence Beroun Příloha č. T6 Název přílohy: Projektová dokumentace popis projektu Identifikace operačního programu: Název operačního programu: Operační program životní prostředí Prioritní osa: 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Oblast podpory: 1.3 Omezování rizika povodní Opatření: Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany Identifikace žadatele: Název žadatele: Město Beroun Adresa žadatele: Husovo náměstí 68, Beroun-Centrum Kontaktní osoba: Mgr. Kateřina Řehořková Telefon: , uprr5@muberoun.cz Zpracovatel: Název zpracovatele: Město Beroun Adresa zpracovatele: Husovo náměstí 68, Beroun-Centrum 1

2 Obsah strana Úvod 3 Popis správního území. 3 Charakteristika správního území z hlediska povodní.. 3 Výskyt povodní.. 4 Historicky největší povodně. 4 Další povodně a zvýšené vodní stavy po roce Vývoj protipovodňové prevence v letech Dílčí navržená opatření. 7 Odůvodnění dílčích opatření jednotlivě. 8 Rámcový rozpočet projektu 19 2

3 1 Úvod V obecné části je nejprve uveden popis správního území. V rámci charakteristiky daného území je uveden počet obcí s povodňovým rizikem. Dále je uveden výskyt povodní od roku 2002 a historicky největší povodně v území. V další kapitole je uveden vývoj protipovodňové prevence v letech Vlastní projekt zahrnuje sedm dílčích opatření, která přirozeně navazují na výše uvedený vývoj protipovodňové prevence. U opatření je uvedeno, pod který typ uznatelných nákladů by je žadatel zařadil. Každé dílčí opatření je následně jednotlivě odůvodněno. Na závěr je uveden rozpočet projektu. 2 Popis správního území Správní území obce s rozšířenou působností Beroun (dále jen ORP Beroun) se rozkládá v JZ části Středočeského kraje cca 30 km od hlavního města Prahy. Rozloha územní působnosti ORP Beroun je ha a zasahují sem dvě chráněné krajinné oblasti: CHKO Český kras a CHKO Křivoklátsko. Na správním území se nachází šest vodohospodářsky významných vodních toků: Berounka, Litavka, Červený potok, Loděnice, Svinařský potok, Stroupinský potok. Vodní díla, které ohrožují správní území ORP Beroun: Klíčava, Hracholusky, Suchomastská nádrž, Dráteník, Láz, Obecnice, Pilská u Příbrami, Záskalská. Zákonem č. 314/2002 Sb., bylo město Beroun stanoveno obcí s rozšířenou působností (ORP). Vymezení územní působnosti obce s rozšířenou působností vyplývající z vyhlášky Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. Na správním území ORP Beroun se nachází 3 města: Beroun, Králův Dvůr, Zdice a 45 obcí. Jedná se o obce: Bavoryně, Broumy, Bubovice, Bykoš, Hlásná Třebaň, Hudlice, Hýskov, Chodouň, Chrustenice, Chyňava, Karlštejn, Koněprusy, Korno, Kublov, Liteň, Loděnice, Lužce, Málkov, Mezouň, Měňany, Mořina, Mořinka, Nenačovice, Nesvačily, Nižbor, Nový Jáchymov, Otročiněves, Podbrdy, Skuhrov, Srbsko, Stašov, Suchomasty, Svatá, Svatý Ján pod Skalou, Svinaře, Tetín, Tmaň, Trubín, Trubská, Vinařice, Vráž, Všeradice, Vysoký Újezd, Zadní Třebaň, Železná. 3 Charakteristika správního území z hlediska povodní Ze 48 obcí ORP Beroun bylo při tvorbě Povodňového plánu ORP Beroun (PP ORP) vyhodnoceno povodňové riziko u 34 měst a obcí včetně Berouna ( mokré obce ). Zbylých 14 obcí je vyhodnoceno bez povodňového rizika ( suché obce ). 3

4 4 Výskyt povodní 4.1 Historicky největší povodně Největší známá povodeň byla v květnu Při ní se Berounka, která teče směrem na jihovýchod, setkala s rozbouřenou Litavkou, která tok Berounky obrátila a to tak, že Berounka tekla směrem na severozápad a to i přes jez, který zmizel pod rozbouřeným povrchem řeky. Voda dosahovala až ke kostelu sv. Jakuba. V srpnu 2002 ničivá povodeň, hladina kulminace byla pouze o 73 cm nižší než při nejvyšší známé povodni v roce 1872 (podle vodních značek na budově muzea Českého krasu). Evakuováno 1784 osob, zatopeno cca 240 objektů, přibližné náklady na opravy: ,- Kč. 4.2 Další povodně a zvýšené vodní stavy po roce 2002: V roce povodeň na Berounce (dosažení 3. SPA). V roce x v tomto roce zvýšené vodní stavy především na Berounce; povodeň na Berounce (dosažení 2. SPA). V roce x v tomto roce jsou zvýšené vodní stavy; nejdelší aktivace povodňové služby ( ) 28 dní ; povodeň na Berounce (3. SPA) i na Litavce (2. SPA). V roce x v tomto roce zvýšené vodní stavy. V roce povodeň na Svinařském a Suchomastském potoce. 4

5 5. Vývoj protipovodňové prevence v letech Následná chronologie uvádí vývoj povodňové připravenosti města Berouna, a to jak z pozice vlastního města Beroun, tak z pozice obce z rozšířenou působností Beroun (ORP). V územní působnosti ORP je i s městem Beroun 48 obcí. V rámci zpracování Povodňového plánu ORP (PP ORP) bylo u 34 obcí (z výše uvedených 48) vyhodnoceno povodňové riziko. Níže uvedená chronologie obsahuje budování preventivní teoretické i technické připravenosti v ochraně před povodněmi. Rok 2000: Zpracování nového Povodňového plánu města Beroun (PPMB) - zpracovatelem je Ing. Jan Papež - firma KOORDINACE. Pro srovnání starý: 15- ti stránkový dokument - nový: 150-ti stránkový dokument; původní Povodňová komise města Berouna (PKMB) měla 5 členů - nová 37 členů, Základem nového PPMB se staly Povodňové plány vlastníků nemovitostí (PPVN), jejichž nemovitosti leží v oblasti ohrožené povodní. Oblast ohrožení byla vymezena podle největší známé povodně z roku podle vodní značky na budově Muzea Českého krasu. První série schůzek s občany - vysvětlení proč a jak zpracovat PPVN. Rok 2001: Podklady pro PPVN odevzdalo 400 vlastníků (což představuje cca 30% všech ohrožených nemovitostí). Rok 2002: Červen odevzdání konečné verze PPMB. Po povodni se konaly další schůzky s vlastníky nemovitostí podklady pro PPVN odevzdalo dalších 150 vlastníků. Podklady pro PPVN odevzdalo dohromady 550 vlastníků, tj. cca 42% vlastníků všech ohrožených nemovitostí. Rok 2003: Přechod kompetencí z okresního úřadu na město Beroun obec s rozšířenou působností (ORP), určená obec (zpracovává krizový plán). Pro účel zpracování PP ORP a školení PK ORP + PKMB je pořízení fotodokumentace ORP z letadla. Dne školení PK ORP + obcí v působnosti ORP Beroun u nichž bylo vyhodnoceno povodňové riziko - tzv. mokrých obcí ORP (všichni účastníci obdrželi CD-ROM s platnou legislativou, se vzory povodňové dokumentace a dalšími informacemi). Dne výcvik PKMB a PKORP + mokrých obcí ORP (výsledkem byl mimo jiné návrh optimální struktury povodňové komise obce s rozšířenou působností a rozdělení povinností pro členy PK ORP a Povodňové komise města Berouna (PKMB). 5

6 Rok 2004: Osazení zpětných klapek na kanalizaci - I.etapa. Pořízení digitálního povodňového plánu města Berouna (dpp) - zpracovatel Hydrosoft Veleslavín. Prosinec pořízení automatického vyrozumívacího systému (AVS). Rok 2005: Rozšíření AVS o databázovou aplikaci AKIS (umožňuje propojení AVS s mapovými podklady Digitálního povodňového plánu města Berouna). Osazení zpětných klapek na kanalizaci. - II. Etapa. Zdokonalovací výcvik pro tiskovou a povodňovou službu v Karlových Varech (účast Mgr. Soukupová a Ing. Marek. Listopad pořízení propojení AVS s AKIS a jeho instalace. Dne Školení PK ORP + mokrých obcí ORP a PKMB (obsah: nová legislativa, digitální povodňový plán, databáze povodňových komisí internetová verze, povinnosti členů PK, způsob vyrozumívání pomocí AVS, zkušenosti z posledních povodní, aktualizace PP, povodňové prohlídky, záložní pracoviště PK). Dne výcvik PK ORP + mokrých obcí ORP a PKMB (samostatná činnost členů PK dle svých povinností uvedených v povodňovém plánu). Rok 2006: Probíhá testování systému propojení AVS AKIS, je vytvořen nový formulář podklady pro tvorbu povodňového plánu vlastníka nemovitosti v tištěné i digitální podobě. Nová výzva pro vyplnění a aktualizaci prostřednictvím Radničního listu. Zavedeny pravidelné zkoušky AVS systému 1 x měsíčně (každý první čtvrtek v měsíci) vždy po vybraných lokalitách, tak aby min 2 x ročně byla každá nemovitost pokusně vyrozuměna. Ve spolupráci s Povodím Vltavy, s. p. (PVL) pořízení matematického povodňového modelu, který zpracovala firma DHI Hydroinform, a. s. Červen, říjen školení 8 zapisovatelek u zpracovatele PP. Listopad školení i výcvik PKMB a PK ORP + mokrých obcí ORP. Rok 2007: Březen - Projekt protipovodňové ochrany města Beroun - dokumentace pro územní řízení - zpracovala firma Hydroprojekt CZ a. s.- tento projekt řeší komplexně povodňovou ochranu města. Dne proběhla prezentace systému AVS a AKIS pro MV GŘ HZS. Účast na cvičení Vltava a Labe 2007 Beroun reálně cvičí, vyrozumívá také zástupce dodané MV GŘ HZS. Ke konci cvičení došlo při vyrozumívání k místnímu výpadku elektřiny AVS spadl. Po jeho aktivaci se při následných zkouškách začínají projevovat nevysvětlitelné závady padání některých hovorů. Podání žádosti o podporu na realizaci Projektu protipovodňové ochrany města Beroun z programu Prevence před povodněmi jedná se o technickou ochranu. Listopad školení + praktický výcvik PKMB a PK ORP + mokrých obcí ORP. Prosinec zadání zpracování povodňového plánu Radnice stejný zpracovatel jako u povodňových plánů Města Berouna a povodňového plánu ORP Beroun. 6

7 Rok 2008: Únor - k povodňovému modelu Berouna byl proveden dopočet hydraulického posouzení rozsahu záplavového území pro vybrané scénáře povodňových situací, který bude využit pro následnou tvorbu přednastaveného filtru v AKIS (dopředu vytvoření skupin vyrozumívaných nemovitostí ve vazbě na předpokládaný povodňový scénář). Únor - v rámci ukázky činnosti povodňových orgánů v České republice při povodni v Krizovém středisku státu Louisiana v Baton Rouge byla provedena úspěšně ukázka systému vyrozumívání, při níž byli mj. úspěšně vyrozuměni (hlasem) přímo v USA někteří konkrétní účastníci delegace (SMS neodešly ). Zahájení rozsáhlé aktualizace PPMB a PP ORP ve vazbě i na změny v PP mokrých obcí ORP. Dne návštěva Dr. Warda v Berouně, (Dr. Ward z Výzkumného a vývojového centra příbřežních a hydraulických laboratoří US Army je přední odborník v oblasti návrhů a testování protipovodňových opatření v USA). Dne v rámci pracovního semináře České protipovodňové asociace v Brně přednesl starosta města Berouna své zkušenosti z návštěvy New Orleans a Baton Rouge. Rok 2009: Únor po rozsáhlém testování úpravy AVS nazvané vždy kód se ukazuje, že řada závad se tímto odstranila (hlavně padání hovoru). Přesto zůstávají závady v hromadném odesílání SMS, nemožnosti nahrát hlášku delší než 1 minuta, tahání kontaktů z AKIS do kontaktu AVS a jiné. Připravuje se převedení PP ORP Beroun do digitální podoby. PP radnice řeší se způsob ochrany proti špinavé vodě. Pracovní verze je dána k připomínkám všem dotčeným vedoucím odborů. Na základě připomínek a celkovým rozborem bylo zjištěno, že je potřebné zajistit, aby i v zaplavené budově radnice zůstaly pro činnost povodňové komise funkční konkrétní prvky a připojení. Je definována potřeba pořízení záložního zdroje energie. V návaznosti na dokončení PP radnice se připravuje dokončení aktualizací PPMB a PP ORP. Radničním listu znovu vychází výzva na provádění aktualizací podkladů PPVN ze strany vlastníků. 6 Dílčí navržená opatření Vlastní projekt zahrnuje těchto sedm dílčích opatření: 1. Zpracování Digitálního povodňového plánu ORP Beroun. Patří pod tento typ uznatelných nákladů: Zpracování digitálního povodňového plánu pro kraje, ORP, či skupinu obcí včetně testování projektu před jeho dokončením a následné úpravy dpp vyplývající z vyhodnocení a proškolení uživatelů. 2. Aktualizace Digitálního povodňového plánu města Berouna. Patří pod tento typ uznatelných nákladů: Úprava a aktualizace stávajícího dpp pro účely naplnění databází Editoru dat dpp ČR. 7

8 3. Pořízení šikmých leteckých snímků nad územím ORP Beroun při reálné povodni. Patří pod tento typ uznatelných nákladů: Pořízení fotodokumentace rizikových míst a objektů. 4. Pořízení vyrozumívacího systému se zpětnou vazbou na digitální bázi. Patří pod tento typ uznatelných nákladů: Pořízení vyrozumívacího systému včetně testování produktu před jeho dokončením a následné úpravy dpp vyplývající z vyhodnocení a proškolení uživatelů. 5. Úprava modulu pro vyrozumívání z databáze povodňových plánů vlastníků nemovitostí. Patří pod tento typ uznatelných nákladů: Vytvoření databázového systému a evidence ohrožených institucí, osob, včetně evidence povodňových plánů vlastníků nemovitostí pro účely vyrozumívání. 6. Zabezpečení vysílání městského rozhlasu mimo budovu radnice. Patří pod tento typ uznatelných nákladů: Pořízení varovných a vyrozumívacích systémů typu VISO, sirén, rozhlasů -podmíněno souhlasem krajského HZS. 7. Pořízení záložního zdroje pro budovu radnice. Patří pod tento typ uznatelných nákladů: Pořízení záložního zdroje pro zabezpečení činnosti povodňové komise a UPS (maximálně 1 x pro komisi). 7 Odůvodnění dílčích opatření jednotlivě k bodu 1. Zpracování Digitálního povodňového plánu ORP Beroun odůvodnění. 1. Digitální povodňový plán ORP Beroun 1.1. Stávající stav Město má zpracovaný Povodňový plán města Berouna (PPMB) a to i v digitální podobě (2004-5). Digitální povodňový plán města je v současné době provozován v rámci intranetu městského úřadu. Povodňový plán ORP Beroun (PP ORP) byl v analogové podobě zpracován v roce 2004, následně aktualizován v roce 2006 a je v přípravě aktualizace Počítá se s převedením aktualizovaného PP ORP do jeho digitální podoby a s publikováním spolu s PPMB na webových stránkách města případně na doméně dpp ČR ( ). Tím by byl úspěšně dovršen proces digitalizace povodňových plánů města a ORP Beroun. Následně pak lze takto zpracované povodňové plány postupně rozšiřovat plnohodnotnou integrací podřízených obecních povodňových plánů Rozsah zpracování Projekt digitalizace povodňového plánu ORP Beroun, počítá se zpracováním poslední aktualizované verze PP ORP. Zpracování dpp ORP bude samozřejmě 8

9 zahrnovat i integraci dpp města Berouna, tak aby bylo možno mezi jednotlivými dpp plynule přecházet a sdílet relevantní data. PP ORP Beroun bude digitalizován v souladu s metodikou pro tvorbu digitálních povodňových plánů. Základní datové členění bude respektovat datové struktury POVIS. Problematika licencí pro použití mapových podkladů bude řešena v součinnosti s KÚ Středočeského kraje a MěÚ/ORP Beroun dle následujících možností: poskytnutím stávající krajské multilicence pro ortofotomapu na úroveň KRAJ/ORP/OBEC v součinnosti s jednotlivými ORP, pokud již mají nebo si pořídí licenci pro potřebné mapové podklady poskytnutím krajské multilicence pro potřebné mapové podklady na úroveň KRAJ/ORP/OBEC využitím vektorových vrstev ZABAGED, které jsou v rámci státní správy a samosprávy volně k použití. data z centrálních zdrojů ČSÚ: správní členění DIBAVOD: hydrologická data ČHMÚ: hlásné profily, srážkoměrné stanice ŘSD: silniční databanka VÚV: útvary vod, HEIS digitální povodňový ORP textová, datová a mapová část data uživatelů ČÚZK: mapové podklady Záplavová území Ledové jevy Postupové doby Povodňové komise, důležité organizace Hlásné profily C, srážkoměrné stanice Evakuační místa doplnění a úpravy dat Editor dat povodňových plánů ověření a úprava dat Ostatní data KÚ, Měú zákony, předpisy podniky Povodí data z veřejných zdrojů Ohrožené objekty, ohrožující objekty Místa omezující odtokové poměry editor.dppcr.cz Protipovodňová opatření Obr. 1 Základní schéma datové struktury využité pro zpracování dpp ORP Beroun Problematika licencí pro použití mapových podkladů bude řešena v součinnosti s KÚ Středočeského kraje a Měú/ORP Beroun dle následujících možností: poskytnutím stávající krajské multilicence pro ortofotomapu na úroveň KRAJ/ORP/OBEC v součinnosti s jednotlivými ORP, pokud již mají nebo si pořídí licenci pro potřebné mapové podklady 9

10 poskytnutím krajské multilicence pro potřebné mapové podklady na úroveň KRAJ/ORP/OBEC využitím vektorových vrstev ZABAGED, které jsou v rámci státní správy a samosprávy volně k použití Technologie použitá pro textovou část Textová část zpracovávaného PP bude zpracována v publikačním nástroji Help & Manual ( Je to nástroj určený pro tvorbu dokumentace, návodů apod. Obsahuje WYSIWYG editor se základním formátováním a podporou stylů. Z jednoho zdroje umožňuje vytvořit výslednou publikaci ve formátu HTML, Adobe PDF, RTF a dalších. Obr. 2 Základní funkční schéma publikačního nástroje Help and manual Technologie použitá pro grafickou část Pro zpracování grafické mapové části byla zvolena technologie mapového serveru WebMap, která umožňuje snadnou publikaci off-line verze digitálního povodňového plánu včetně plnohodnotných mapových služeb nad primárními GIS daty a snadnou přenositelnost a sdílení dat se systémem POVIS, který používá shodnou technologii. Základní popis systému: Datové toky v aplikaci WebMap Uživatelská vrstva GIS vrstva Grafická prezentace Dotazovací systém Internetový protokol Správce témat Mapa témat Virtuální téma Shapefile SDE klient Souborový systém SDE server Oracle Server 10

11 Nejvyšší úroveň WebMapu tvoří uživatelská rozhraní: klientské (přímé) a internetové. Obě rozhraní přistupují k datovým zdrojům prostřednictvím správce témat a GIS vrstvy. GIS vrstva zprostředkovává jednak vykreslování témat (mapy), jednak dotazování (vyhledávání objektů různých datových nebo geometrických vlastností). Operace se provádí nad virtuálními tématy. Správce témat obsluhuje výběr jednotlivých témat, udržuje údaje o vlastnostech témat (popisné údaje, veřejné sloupce, výchozí způsob kresby) a zprostředkovává připojení virtuálních témat ke skutečným datovým zdrojům. Virtuální téma je obecné rozhraní, umožňující práci s tématem bez ohledu na jeho konkrétní datový zdroj. Obsahuje funkce umožňující čtení a případně zápis jednotlivých objektů a vyhledávání podle různých kritérií. Konkrétní připojení k datovým zdrojům je závislé na formátu zdroje: Koncový uživatel 11 o modul pro připojení souborů typu SHP, DXF, VFK, ADF, E00-esri ASCII, běžných rastrových formátů a WMS je součástí WebMapu, a zprostředkovává přístup k souborům (vrstvám) přímo pomocí souborového systému hostitelského počítače. o SDE připojení provádí pomocí SDE klienta vazbu na lokální nebo vzdálený SDE server, který pracuje jako datový a dotazovací databázový modul, přičemž sám ke své funkci vyžaduje ještě 'tradiční' databázový server, například Oracle, MS SQL apod. Vlastní připojení pak zprostředkovává databázový konektor (OCI, SQLOLEDB, ODBC apod.). může prohlížet jednotlivé mapové kompozice pomocí jednoho z internetových prohlížečů, viz. kompletní funkčnost prohlížečů na stránkách může mapy poskytované mapovým serverem integrovat do svých aplikací a to buď s požadavkem na zaslání pouze obrázků nebo dynamických mapek se zjednodušenou mapovou navigací, mapy umístí do své webové aplikace nebo databázového výpisu pro určitý objekt, popř. zavolá mapový server s parametrem objektu pro který chce zobrazit výřez v běžném klientu webového prohlížeče (JAVA, HTML, AJAX) 1.3. Textová část povodňového plánu Rozsah textové části digitálního povodňového plánu ORP bude odpovídat metodice tvorby digitálních povodňových plánů podle pokladů Ministerstva životního prostředí ČR. Textová část bude dále splňovat náležitosti určené odvětvovou normou TNV a další dokumenty potřebné ke splnění účelu povodňového plánu jako např. legislativní vymezení povodňové ochrany a řízení prací při povodňové události Věcná část Charakteristika zájmového území Druh a rozsah ohrožení

12 Protipovodňová opatření Hlásné profily Postupové doby povodňových průtoků Vodní díla Srážkoměrné stanice Evidenční a dokumentační práce Legislativa, pojmy, definice Organizační část Pracoviště PK, dokumenty Úkoly účastníků ochrany před povodněmi Organizace předpovědní a hlásné povodňové služby Schéma toku informací Způsoby vyrozumívání obyvatel Spojení na povodňové komise Spojení na důležité organizace Vyžádání pomoci 1.4. Zpracování povodňových plánů obcí Povodňové plány obcí nebudou v rámci tohoto projektu kompletně digitalizovány. Údaje z těchto plánů budou použity pro doplnění databáze POVIS a texty povodňových plánů budou připojeny k povodňovému plánu ORP v elektronické podobě formou PDF dokumentu Grafická část povodňového plánu Naplnění dat POVIS V rámci zpracování digitálního povodňového plánu ORP Beroun budou postupně plněna data do těchto databází systému POVIS : údaje o povodňovém plánu povodňové komise důležité organizace pomocné hlásné profily C, lokální srážkoměrné stanice evakuační místa ohrožené objekty ohrožující (nebezpečné) objekty místa omezující odtokové poměry protipovodňová opatření fotodokumentace a přílohy V rámci zpracování budou aktualizovány GIS vrstvy POVIS: ledové jevy postupové doby 12

13 Převzetí dat z městského úřadu, krajského úřadu a ministerstva životního prostředí Digitální povodňový plán ORP bude využívat v maximální možné míře data z datového skladu městského úřadu. Databáze z veřejných zdrojů jsou při práci Městského úřadu Beroun, který je zároveň obcí s rozšířenou působností rutině využívány a mají nastaveny i standardní postupy aktualizací. K dispozici jsou rastrové mapové podklady (CEDA, ČÚZK), ortofomapa, ČSÚ a ČÚZK. Publikace digitálního povodňového plánu Digitální povodňový plán ORP Beroun, bude publikován na www stránkách města, případně na doméně dpp ČR, jak již bylo zmíněno v úvodu Schéma www prenotace dpp ORP Beroun digitální povodňový plán ORP Beroun Aktualizace dat grafická část Webmap textová část Help&Manual Editor dat povodňovýc h plánů (POVIS) sdílená datová část zdroje součástí POVIS vlastní datová část Obr.3 Předpokládané datové a zjednodušené aplikační schéma pro publikaci dpp Distribuční DVD Nedílným výstupem digitalizace povodňového plánu ORP Beroun je distribuční DVD, případně USB flash disk s dostatečnou kapacitou, obsahující plně funkční verzi digitálního povodňového plánu. Tyto off-line distribuce budou připraveny ve verzi : 1. Digitální povodňový plán ORP Beroun (samostatné, nebo sdružené s dpp města Beroun podle objemu dat a kapacity úložného média) k bodu 2. Aktualizace Digitálního povodňového plánu města Beroun - odůvodnění. 13

14 Digitální povodňový plán města Beroun byl zpracován letech I přesto, že je plně funkční a pravidelně datově aktualizován jeho struktura již neodpovídá současným požadavkům na dpp. Zejména se jedná o kompatibilitu datové struktury s Povodňovým informačním systémem POVIS. Systém POVIS umožňuje spravovat část dat dpp v centrální databázi POVIS. K správě těchto údajů slouží ucelený nástroj editor povodňových plánů, který je registrovaným uživatelům zdarma k dispozici a jehož prostřednictvím jsou data udržována. Systém dále disponuje nástroji pro export dat z centrální databáze pro další využití v lokálních digitálních povodňových plánech. Aktualizací dpp města Beroun bude jednak doplněna centrální databáze POVIS a dále město Beroun získá možnost získávat aktualizované verze datových sad, které budou přímo použitelné v dpp města Beroun. Přehled vrstev z centrálních zdrojů, u kterých bude provedena synchronizace: Data ČSÚ DIBAVOD ČHMÚ ŘSD HEIS ČZÚK Přehled uživatelských vrstev, u kterých bude provedena synchronizace: Záplavová území Ledové jevy Postupové doby Povodňové komise a důležité organizace Hlásné profily C a srážkoměrné stanice Evakuační místa Místa omezující odtokové poměry Protipovodňová opatření Takto zpracovaná aktualizace dpp města Beroun bude v plném souladu metodikou pro zpracování digitálních povodňových plánů, která byla publikována MŽP v září k bodu 3. Pořízení šikmých leteckých snímků nad územím ORP Beroun při reálné povodni - odůvodnění. V rámci zpracování PP ORP pořídilo město Beroun v roce 2003 šikmé letecké snímky ORP Beroun. Při reálné povodni budou pořízeny nad územím ORP šikmé letecké snímky tzv. mokré fotky ORP. Potřeba pořízení mokrých fotek je v souladu s 76 vodního zákona. Mokré fotky ORP budou použity pro: Srovnání se suchými snímky k správnému vyhodnocení rizikových míst. Aktualizaci PP ORP. Zpracování zprávy z povodně v rámci průkazných a objektivních záznamů o průběhu povodně. 14

15 Vyhodnocení provedených opatřeních k ochraně před povodněmi. Praktické výcviky PK ORP s povodňovými orgány obcí ORP Beroun. Praktické výcviky ostatních povodňových orgánů a prakticky pro výcvik povodňových orgánů všech stupňů. k bodu 4. Pořízení vyrozumívacího systému se zpětnou vazbou na digitální bázi - odůvodnění. V roce 2004 zakoupilo město Beroun automatický vyrozumívací systém (dále jen systém) především za účelem rychlého vyrozumění vlastníků a uživatelů nemovitostí ohrožených v Berouně povodní (vlastníků nemovitostí). Podstatnou výhodou tohoto systému je tzv. zpětná vazba, podle kterého může povodňový orgán jednoznačně zjistit, kdo konkrétně zprávu přijal, zda ji porozuměl atd. Dokonce může volaný zanechat hlasový odkaz, který si může odesílatel zpětně přehrát. Systém byl v průběhu let pravidelně testován. Poslední tři roky je s vlastníky nemovitostí prováděna pravidelná zkouška vyrozumívání každý první čtvrtek v měsíci. Na základě testování byl systém upravován a zdokonalován. Běžné praktické zkoušky a Cvičení Vltava a Labe 2007 potvrdily správnost požadavku zpětné vazby. Na základě pětiletých zkušeností lze říci, že nejoptimálnější typ vyrozumění pro reálné ohrožení je Hlasem+SMS (systém umožňuje 4 varianty vyrozumění). Ukázalo se, že je potřeba, aby systém umožňoval vytvoření a odeslání hlasové zprávy minimálně v délce dvou minut. Kapacita 160 znaků v SMS se ukázala jako nedostatečná. SMS je volena jako doplňková k hlasové zprávě. Shrnuje nejpodstatnější údaje, zejména ty, které adresát může znovu potřebovat. Od roku 2007 se začaly objevovat závady systému, které byly náhodné a u nichž nešlo zpětně objasnit příčinu. Někteří odborníci se domnívají, že postupnou digitalizaci okolí začíná být systém na bázi analogových karet méně spolehlivý a snadno zranitelný. Navíc firma, jejíž software (SW) systém využívá, neuvažuje o vylepšování a vývoji SW na bázi analogu. Odborníci na přenosovou techniku se shodují v tom, že současným trendem je jednoznačně digitální přenos. Za pět let provozu se stal systém běžným pracovním nástrojem nejen pro povodňovou komisi města Beroun, povodňovou komisi ORP Beroun, pro povodňové orgány obcí ORP Beroun a další kooperující povodňové orgány, ale i pro bezpečností radu města, krizový štáb a pro všechny starosty obcí v působnosti ORP Beroun, kteří jeho prostřednictvím jsou informováni o dalších výstražných informacích služby SIVS upozorňujících na silný vítr, silný mráz, sucho s nebezpečím požárů a jiné. Díky pravidelným zkouškám si ze systémem navyklo pracovat cca 1800 kontaktních osob z databáze vlastníků nemovitostí (každá z 600 ohrožených nemovitostí obsažených v databázi má průměrně 3 kontaktní osoby). Nechceme připustit, aby nevysvětlitelnými závadami a částečnou nefunkčností systému na bázi analogu došlo ke ztrátě důvěry v nástroj, který je široce využíván i mimo povodňovou službu. Proto chceme pořídit systém odpovídající současným technologickým trendům. Doufáme, že systém na digitální bázi umožní rychlé nalezení případných závad a jejich odstranění. Mimo zlepšení dalších technických parametrů umožní nový systém tvorbu vyrozumívaných skupin, což současný systém neumožňoval. 15

16 k bodu 5. Úprava modulu pro vyrozumívání z databáze povodňových plánů vlastníků nemovitostí - odůvodnění. Podle zpracovaného Povodňového plánu města Berouna se v oblastech ohrožených povodní nachází cca ohrožených objektů. Ve dvou etapách v letech 2001 a 2003 byla provedena školení pro všechny vlastníky a uživatele objektů nacházejících se v oblastech ohrožených povodní (dále jen vlastníci). Na těchto školeních jim byla ze strany města nabídnuta pomoc při zpracování povodňového plánu vlastníka nemovitosti (dále jen PPVN) a to formou vytvoření jednoduchého jednotného formuláře nazvaného Podklady pro PPVN (dále jen podklady). Podklady obsahují mj. základní identifikační údaje, kontakty pro vyrozumívání a činnosti při zabezpečovacích pracích. Do konce roku 2003 odevzdali na MěÚ vlastníci na 550 vyplněných formulářů, z kterých byla vytvořena prozatímní databáze PPVN, která se stala základem pro datové naplnění databáze AKIS o kterou byl v roce 2005 automatický systém vyrozumívání (dále jen AVS) rozšířen. Aplikace AKIS umožňuje propojení AVS s mapovými podklady Digitálního povodňového plánu města Beroun. Díky tomuto propojení skupina pro vyrozumívání (potažmo PK) v mapě konkrétně vidí, kde se nachází nemovitosti (signalizováno červenými telefonky), které se dosud nepodařilo vyrozumět. Do těchto konkrétních míst může následně PK vyslat např. hlídku městské policie. Podstatné je, že protokol o výsledku vyrozumění z této databáze obsahuje informaci o počtu vyrozuměných a nevyrozuměných objektů je vztažen na objekty, kdežto protokol AVS obsahuje informaci o počtu vyrozuměných a nevyrozuměných osob je vztažen na osoby. Výsledná představa o potvrzení souladu PPVN s Povodňový plánem města Berouna (platí jak pro nové podklady, tak pro aktualizace stávajících). Na webových stránkách města si vlastník stáhne formulář podkladů PPVN, který vyplní a odešle ho v elektronické podobě na konkrétní ovou adresu MěÚ pracovníkovi, pověřenému prováděním aktualizací PPVN (dále jen pracovníkovi). Pracovník provede jednoduchým úkonem automatické přetransformování všech údajů do databáze AKIS. V případě, že vlastník nepožaduje věcnou pomoc vytiskne pracovník z databáze AKIS hotový PPVN, opatří ho razítkem potvrzujícím soulad PPVN s Povodňový plánem města Berouna. Tím se stane,v souladu se zákonem o vodách, PPVN závazným dokumentem. Tento dokument buď pracovník neskenuje a zašle na odesílací adresu, nebo ho zašle v písemné formě na poštovní adresu. V případě vyžadujícím věcnou pomoc srovná pracovník požadavek s kapacitními možnostmi města (resp. PK). V případě, že kapacita postačuje vydá pracovník soulad. V případě, že nikoliv musí se dále věc řešit. Vlastní vyrozumívání ohrožených nemovitostí bude probíhat tak, že na pokyn PK vyrozumí skupina pro vyrozumívání pomocí AVS objekty postupně podle průběhu povodně a podle reálného ohrožení. Toto bude umožněno pomocí přednastavených filtrů. Filtrace (výběr) objektů bude proveden v mapové části dpp jako průnik vrstvy ohrožených nemovitostí a záplavových čar vypočtených z matematického 16

17 povodňového modelu Beroun a dopočtu hydraulického posouzení rozsahu záplavového území pro vybrané scénáře povodňových situací. Pro realizaci výsledné představy je potřeba provést tyto rámcově definované soubory prací: Vytvoření konečné podoby formuláře včetně automatické editace do databáze Úpravy aplikace pro potřeby komunikace s AVS Rozšíření systému uživatelských reportů Testování a ověření funkčnosti systému v průběhu implementace systému Implementace zpětné vazby v prostředí GIS k bodu 6. Zabezpečení vysílání městského rozhlasu mimo budovu radnice - odůvodnění. Na základě zkušeností z povodně 2002, kdy musela být obsluha městského rozhlasu z budovy zaplavené radnice evakuována hasiči, vznikla potřeba zřídit záložní pracoviště obsluhy městského rozhlasu, mimo oblast ohroženou povodněmi. Je nanejvýš potřebné, aby městský rozhlas i po zaplavení radnice byl funkční a jeho prostřednictvím mohl povodňový orgán informovat obyvatelstvo o průběhu povodně a přijatých opatřeních. Záložní pracoviště městského rozhlasu bude zřízeno v budově, která je ve vlastnictví města Berouna (areál bývalých kasáren), U Kasáren 813, Beroun-Město. Tato budova leží zcela mimo oblast možného ohrožení povodněmi. k bodu 7. Pořízení záložního zdroje pro budovu radnice - odůvodnění. V povodňovém plánu budovy radnice (dále jen PPR) je stanoveno, při jaké výšce hladiny je nutné zahájit přesun povodňových komisí města a ORP na záložní pracoviště a zároveň zahájit evakuaci budovy. Při tvorbě PPR byla detailně řešena zejména problematika záložních pracovišť pro PK. V současnosti se počítá s využitím obou záložních pracovišť - jak v budově Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, sekce Územní pracoviště Střední Čechy, odbor Odloučené pracoviště Beroun (dále jen ÚPZSVM), tak v budově Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje - územní odbor Beroun (dále jen HZS). Bližší rozdělení členů PK na záložních pracovištích bude provedeno dle aktuálních potřeb a rozsahu povodně. Předběžně se uvažuje o tom, že PK ORP + Pracovní štáb (PŠ) PKMB budou sídlit na záložním pracovišti v budově HZS a členové PKMB v budově ÚPZSVM. Skupina pro vyrozumívání pomocí AVS (SkvAVS) bude sídlit vždy v budově ÚPZSVM, protože je zde umístěn server AVS. Záložní pracoviště v budově ÚPZSVM by bylo v místnosti č. 001, ve které je umístěno 10 PC. Přes místnost se prochází do samostatné místnosti určené pro SkvAVS, která je oddělena prosklenými dveřmi. V této místnosti se nalézá server 17

18 automatického vyrozumívacího systému (AVS), dále 2 PC a 1 ks multifunkční tiskárny. Server AVS obsluhuje Skupina pro vyrozumívání pomocí AVS, která je vyškolena a provádí pravidelně zkoušky vyrozumívání. Počítače v místnostech záložního pracoviště jsou zapojeny do datové sítě Městského úřadu. Pokud je datová síť Městského úřadu funkční je možné z těchto počítačů připojení i na internet. V případě poruchy dodávky el. energie v budově Městského úřadu Beroun na Husově nám. 68 (budova radnice), nelze PC v této místnosti k internetu připojit, protože další výpočetní technika zajišťující připojení k internetu je umístěna v této budově (i na propojení budov). V tomto případě se lze připojit na internet pouze z notebooků, které má PKMB a to pomocí telefonní karty. Takové notebooky má PK pouze dva. Bylo ověřeno, že ÚZSVM nedovolí MěÚ ani v krizové situaci využívat jejich připojení. Dále je důležité si uvědomit, že v případě přerušení dodávky el. energie v budově radnice, nebudou přístupné ani poštovní adresy používané v normálním provozu (poštovní server je taky umístěn v této budově). Rovněž na záložním pracovišti č. 2 nebude možné využít poštovní adresy používané v normálním provozu. To samozřejmě značně omezí zejména akceschopnost PK ORP, která by měla být schopna komunikovat minimálně s 34 obcemi ORP Beroun u nichž bylo vyhodnoceno povodňové riziko (dále jen mokré obce). V rámci tvorby PPR byla rovněž provedena analýza agend, které je nutno, aby po dobu povodně zajistil městský úřad (potažmo tím i povodňová komise). Bylo zjištěno, že mimo Městské policie, která provizorně bude fungovat v budově ÚZSVM v kanceláři č. 12 musí být zabezpečeno vyplácení sociálních dávek. Odbor sociálních věcí a zdravotnictví (SVZ), který sám sídlí mimo oblast ohroženou povodní potřebuje pro výkon své činnosti tuto součinnost: fungující počítačovou síť MěÚ, práce fakturantky z finančního odboru pro komunikaci s bankou, práci pokladních pro případ výplaty peněz v hotovosti. Dále je nutné si uvědomit, že dodávka elektrické energie do budovy radnice může skončit již při natékání vody do ohrožené oblasti, tedy již dávno před plánovanou evakuací radnice a před plánovaným přechodem PK na záložní pracoviště. V tom případě bude náhle významně omezena činnost PK. Celkovým detailním rozborem bylo zjištěno, že je potřebné zajistit, aby i zaplavené budově radnice zůstaly pro činnost povodňové komise funkční tyto konkrétní prvky a připojení: 1. Funkční internetové připojení + elektronická pošta. Pro funkční internetové připojení a el. poštu musí být v provozu technologie internetového připojení a servery, umístěné v místnostech B 302, C 223 a A Funkční telefonní spojení. Telefonní ústředna je umístěna v místnosti B Funkční systém výplat soc. dávek. Pro vyplácení dávek musí být v provozu internetové připojení, informační systém úřadu (finanční část), možnost zajištění výplaty dávek v hotovosti (zasedačka u obřadní síně) i převodem na účet (kancelář B 314). Pro spolupráci OK systému 18

19 (sociální dávky) a informačním systémem úřadu musí být v provozu propojení budovy MěÚ a UPZSVM. Komunikační zařízení je umístěno na půdě budovy A. 4. Funkční městský rozhlas. Technologie městského rozhlasu je umístěné v místnosti B305. V případě zaplavení radnice je nutno zajistit funkci městského rozhlasu z jiného místa, které není povodní ohroženo. Toto záložní pracoviště městského rozhlasu by mělo zajišťovat všechny požadované funkce. 5. Funkční internet a elektronická pošta v místnosti pracoviště PK Radnice a části PKMB v 3. patře současný finanční odbor. (Přechod PK na záložní pracoviště by se udál postupně. Nejdříve by odešla PK ORP a převážná část PKMB. Zbylá část PKMB a PK budovy radnice by fungovala právě na tomto pracovišti.). Z uvedených požadavků je patrné, že pro práci povodňové komise a zajištění nezbytné činnosti městského úřadu je nutné zajistit nepřerušované dodávání elektrické energie do výše uvedených objektů a kanceláří. Nepřerušovanou dodávku elektrické energie je možno vyřešit pomocí zdroje nepřetržitého napájení UPS a následným připojením příslušných okruhů na externí zdroj napájení (elektrocentrálu). V uvedených objektech by mělo být funkční nouzové osvětlení a v místnosti B302 i funkční klimatizace potřebná k chlazení serverů, která by byla v provozu i ze záložního zdroje UPS resp. elektrocentrály. Elektrocentrálu si pořídilo město Beroun již dříve z vlastních zdrojů. Na překlenutí doby výpadku el. energie a zprovoznění mobilní elektrocentrály je nezbytné pořídit vhodnou UPS s příslušnými rozvody, trvale připojenou k napájení serverů, technologie internetového připojení a klimatizační jednotky. Vytipovaná UPS dokáže udržet příslušná zařízení v chodu cca 2 hodiny. Tato doba je dostatečná ke zprovoznění elektrocentrály a k přesunu PK na záložní pracoviště. 8 Rámcový rozpočet projektu Dílčí navržená opatření v tis Kč 1.Zpracování Digitálního povodňového plánu ORP Beroun Aktualizace Digitálního povodňového plánu města Beroun Pořízení šikmých leteckých snímků nad územím ORP Beroun při reálné povodni Pořízení vyrozumívacího systému se zpětnou vazbou na digitální bázi Úprava modulu pro vyrozumívání z databáze povodňových plánů vlastníků nemovitostí Zabezpečení vysílání městského rozhlasu mimo budovu radnice Pořízení záložního zdroje pro budovu radnice. 487,157 CELKEM 2 037,157 19