ÚČETNICTVÍ OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ Accounting of trading companies

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance a Právo ÚČETNICTVÍ OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ Accounting of trading companies Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Eva Hýblová, Ph.D. Autor: Jiří Rossmann Brno, 2012

2

3 Jméno a příjmení autora: Jiří Rossmann Název diplomové práce: Účetnictví obchodních společností Název práce v angličtině: Accounting of trading companies Katedra: Finance Vedoucí diplomové práce: Ing. Eva Hýblová, Ph.D. Rok obhajoby: 2012 Anotace Tato bakalářská práce se zaměřuje na účetnictví obchodních společností v českém právním a účetním systému. První kapitola se zabývá právní úpravou jednotlivých obchodních společností a přiblížením teoretických aspektů těchto typů podnikatelských subjektů. Druhá kapitola se soustředí na účetní postupy obchodních společností ve specifických situacích života těchto účetních jednotek, především v situacích, které jsou pro ni jedinečné. V závěrečné kapitole je kromě modelových příkladů účtování obchodních společnosti kladen důraz na možnosti dispozice se ziskem společnosti. Annotation This thesis focuses on accounting of trading companies in Czech legal and accounting system. The first chapter deals with the legislation of individual trading companies and approaching the theoretical aspects of these types of business entities. The second chapter focuses on the accounting methods of trading companies in specific situations during the life of those companies, particularly in situations that are unique for them. The final chapter, besides emphasizing model examples of corporation billing, also highlights the disposition possibility with corporation profit. Klíčová slova Akciová společnost, komanditní společnost, obchodní společnosti, společnost s ručením omezeným, účtování, veřejná obchodní společnost, vznik, zánik, zisk, ztráta Keywords Joint-stock company, limited partnership, trading companies, limited company, accounting, public company, establishment, termination, profit, loss

4 Prohlašuji, že jsem bakalářskou Účetnictví obchodních společností vypracoval samostatně pod vedením paní Ing. Evy Hýblové, Ph.D, a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomickosprávní fakulty MU. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

5 PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucí své práce, Ing. Evě Hýblové, Ph.D., za cenné rady a za ochotu při vedení mé práce.

6 Obsah ÚVOD ÚVOD DO OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ... 9 OSOBNÍ SPOLEČNOSTI Veřejná obchodní společnost Založení a vznik v.o.s Práva a povinnosti společníků v.o.s Zánik účasti společníka v.o.s Účetnictví v.o.s Zrušení a zánik v.o.s Komanditní společnost Založení a vznik k.s Práva a povinnosti společníků k.s Zánik účasti společníka k.s Účetnictví k.s Zrušení a zánik k.s KAPITÁLOVÉ SPOLEČNOSTI Společnost s ručením omezeným Založení a vznik s.r.o Práva a povinnosti společníků s.r.o Orgány s.r.o Zánik účasti společníka s.r.o Zvýšení a snížení základního kapitálu s.r.o Účetnictví s.r.o Zrušení a zánik s.r.o Akciová společnost Založení a vznik s.r.o Práva a povinnosti akcionářů Orgány a.s Zánik účasti společníka/akcionáře a.s Zvýšení a snížení základního kapitálu a.s Účetnictví a.s Zrušení a zánik a.s ÚČETNÍ POSTUPY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ ÚČTOVÁNÍ OSOBNÍCH SPOLEČNOSTÍ Zvláštnosti účtování veřejné obchodní společnosti Operace při založení v.o.s

7 2.1.2 Vypořádací podíl ve v.o.s Rozdělování zisku a ztráty v.o.s Uzávěrkové operace v.o.s Zvláštnosti účtování komanditní společnosti Operace při vzniku k.s Dary v k.s Vypořádací podíl v k.s Uzávěrkové operace k.s ÚČTOVÁNÍ KAPITÁLOVÝCH SPOLEČNOSTÍ Zvláštnosti účtování ve společnosti s ručením omezeným Operace při vzniku s.r.o Půjčky v s.r.o Zvýšení základního kapitálu s.r.o Snížení základního kapitálu s.r.o Mzdy společníků a odměňování jednatelů a členů dozorčí rady s.r.o Uzávěrkové operace a rozdělení zisku/ztráty s.r.o Zvláštnosti účtování akciové společnosti Operace při vzniku a.s Půjčky v a.s Zvýšení základního kapitálu a.s Snížení základního kapitálu a.s Odměny členům orgánů a.s Uzávěrkové operace a.s PRAKTICKÁ ČÁST Účtování se ziskem Rozdělování zisku v jednotlivých obchodních společnostech Podmínky pro výplatu podílů na zisku Modelové příklady Shrnutí ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH... 60

8 ÚVOD Účetnictví je nedílnou součástí každého podnikání a žádný podnik se neobejde buď bez vlastního účetního, nebo bez externí účetní firmy, která by zajišťovala vedení řádného účetnictví dle zákonných požadavků státu, případně mezinárodních účetních standardů, je-li vyžadováno jejich dodržování vzhledem k předmětu podnikání daného podniku. V ČR mohou lidé podnikat dvěma způsoby jako fyzická osoba, nebo jako právnická osoba. Podnikání právnických osob upravuje obchodní zákoník. Živnostenský zákon se pak zaměřuje na podnikatele provozující svou činnost na základě živnostenského oprávnění. Každá právní forma podnikání má svá specifika. Co je výhodou u jedné, je nevýhodou u druhé a naopak. Také každý obor činnosti má svá specifika, každý člověk má jiné představy o svém podnikání, o budoucnosti a dalším směřování své firmy apod. Ne každý podnikatelský subjekt je povinen vést účetnictví, v jistých případech postačí vedení daňové evidence, a to především u podnikatelů fyzických osob. Fyzická osoba může na základě živnostenského oprávnění, které prokazuje výpisem ze živnostenského rejstříku, provozovat živnost ohlašovací nebo koncesovanou. Právnická osoba, coby uměle vytvořený subjekt zapsaný do obch. rejstříku, podniká na území ČR pod jedním z typu obchodní společnosti (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost) nebo jako družstvo. Kritérií, která je potřeba vzít v úvahu při volbě správné právní formy, je celá řada. Některá jsou specifická pro konkrétní druh činnosti, jiná jsou obecnější. Při volbě se zvažuje především počet zakladatelů, požadavky na základní kapitál, způsob a rozsah ručení za závazky společnosti, oprávnění k řízení, finanční možnosti, míra právní regulace aj. Tato bakalářská práce se bude zabývat pouze podnikateli právnickými osobami, přesněji pouze obchodními společnostmi. Rozebírána bude právní úprava a regulace těchto obchodních společností dle obchodního zákoníku, a následně především jejich účetní postupy ve stěžejních situacích života společnosti, jako je vznik obchodní společnosti, zánik obchodní společnosti, zvyšování a snižování základního kapitálu, rozdělování zisku či rozdělování ztráty aj., které jsou specifické pro každou jednotlivou obchodní společnost. Rozdílnost účetních postupů pramení z faktu, že obchodní společnosti jako takové se rozdělují na společnosti osobní, kam patří veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, a na společnosti kapitálové, do kterých spadá společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Tato práce je tematicky členěna do tří kapitol, kdy první kapitola se zabývá již zmíněnou právní úpravou každé jednotlivé obchodní společnosti na základně obchodního zákoníku, rozděluje je do dvou skupin, tedy na společnosti osobní a kapitálové a podrobně se zabývá regulací a podmínkami pro vznik společnosti, zánik apod. Druhá kapitola se zaměřuje na zvláštnosti obchodních společností z pohledu účetních operací, kde bude vymezen teoretický základ pro postupy typické jednotlivých společností. Poslední, třetí kapitola bude jednak zaměřena především na rozdělování zisku v obchodních společnostech, a pak také na praktické využití poznatků z druhé kapitoly, kdy budou vytvořeny obdobné příklady pro každou obchodní společnost a v úplném závěru budou stručně shrnuty získané poznatky o účtování obchodních společností. 8

9 1 ÚVOD DO OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ Tato úvodní kapitola je věnována obchodním společnostem ne z účetního, ale z právního a teoretického hlediska. Předmětem této kapitoly tedy bude, co to jsou obchodní společnosti, jak se člení, a jak jsou právně ošetřeny. Obchodní společnost je právnickou osobou založenou za účelem podnikání, nestanoví-li právo Evropských společenství či zákon jinak. Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Evropské hospodářské zájmové sdružení a evropská společnost jsou upraveny též právem Evropských společenství a zvláštními právními předpisy. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být založeny i za jiným účelem, pokud to zvláštní právní předpis nezakazuje 1. Tato práce se nebude zabývat posledními dvěma společnostmi. Zbývající čtyři společnosti se dělí na společnosti osobní, kam patří veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, a na společnosti kapitálové, kam se řadí společnost s ručením omezeným spolu s akciovou společností. Toto dělení spočívá ve vázanosti vkladů a ručení za závazky společností a jednotlivých zakladatelů a společníků. Zatímco u kapitálových společností společníci ručí pouze do výše nesplacených vkladů, u osobních společností všichni společníci ručí celým svým majetkem, s výjimkou komanditisty, který ručí pouze svým nesplaceným vkladem zapsaným v obchodním rejstříku. OSOBNÍ SPOLEČNOSTI Osobními společnostmi, jak již bylo řečeno výše, jsou veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti. Jedná se o právnické osoby, u kterých se předpokládá osobní účast podnikatele na řízení společnosti a většinou také neomezené ručení společníků za závazky společnosti. 1.1 Veřejná obchodní společnost Zákon definuje veřejnou obchodní společnost jasně, v 76 odst. 1 obchodního zákoníku (dále jen ObchZ) stojí: Veřejnou obchodní společností je společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Podle následujících paragrafů může být společníkem jak fyzická, tak právnická osoba. V případě, že se jedná o fyzickou osobu, musí splňovat základní kritérium, a tím jsou podmínky pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů 2. V případě právnické osoby za ní v roli společníka vystupuje její statutární orgán, případně pověřený zástupce. Veřejná obchodní společnost (zkratka v.o.s. nebo veř. obch. spol. musí být obsažena v dodatku obchodní firmy) je společností osobního typu, což se projevuje některými znaky 1 56 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 2 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání věk, bezúhonnost, způsobilost k právním úkonům aj. 9

10 typickými pro tento typ společnosti 3. Jedním z těchto znaků je princip trvalé účasti společníka, což znamená, že v případě ukončení činnosti jednoho ze společníků zaniká celá společnost, i když ani to neplatí vždy 4. Dalším znakem je účast společníka na její činnosti a veškerém životě v.o.s., i když i zde jsou výjimky a účast není bezpodmínečně nutná (záleží na společenské smlouvě) Založení a vznik v.o.s. Veřejná obchodní společnost je zakládána společníky/zakladateli, a to nejméně dvěma. Společnost se zakládá společenskou smlouvou podle 57 ObchZ. Jak již bylo řečeno, jedna fyzická osoba (i právnická osoba) může být společníkem (zakladatelem) pouze v jedné v.o.s., v případě právnických osob se společníkem stává statutární orgán dané právnické osoby, která tak získává veškerá práva a povinnosti spojená s účastí ve společnosti, ovšem při splnění stejných podmínek, které platí pro fyzické osoby 5. To ovšem neplatí pro všechny právnické osoby, neboť existují zákonná omezení účasti některých subjektů. Těmito subjekty jsou podle zvláštních právních předpisů např. banky, stavební spořitelny, pojišťovny, zajišťovny, Česká republika jako taková aj. 6 Společenská smlouva je základním dokumentem ve fungování veřejné obchodní společnosti. Zakladatelé mají právo si smlouvu upravit podle vlastní vůle, a teprve záležitosti, které si sami nedohodnou, se řídí na základě zákona 7. Společenská smlouva musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy všech zakladatelů ( 57 odst. 1 ObchZ), a musí obsahovat veškeré náležitosti, které jí ukládá zákon, jako jsou firma a sídlo společnosti, předmět podnikání a určení společníků společnosti aj. ( 78 odst. 1 ObchZ). Podepsáním společenské smlouvy a jejím ověřením (případně doručením průkazu živnostenského oprávnění) začíná zákonná 90denní lhůta, kdy mají společníci povinnost podat návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku 8 podepsaný všemi zakladateli. Pokud se stane, že tak v této lhůtě nevykonají, ztrácí možnost zapsání společnosti do rejstříku, a společnost tak nemůže vzniknout a celý proces zakládání se musí opakovat od začátku. V případě, že celý proces proběhne v pořádku, je veřejná obchodní společnost zapsána do obchodního rejstříku a od této chvíle začíná vystupovat jako samostatná jednotka Práva a povinnosti společníků v.o.s. Veškerá práva a povinnosti společníků jsou obsažena ve společenské smlouvě, jak si ji společníci sjednají a sepíšou. Jestliže je zájem nebo nutnost tyto práva či povinnosti ve smlouvě pozměnit či jinak upravit, je potřeba souhlasu všech společníků, pokud si sami neurčí, že postačí většinový souhlas. Obchodní zákoník jasně udává v 58 odst. 2, že veřejná obchodní společnost nemá povinnost vytvářet základní kapitál, díky čemuž povinností zakladatele této společnosti není 3 DVOŘÁK T., Osobní obchodní společnosti, 2008, str Podle 88 odst. 1 c) ObchZ lze po smrti společníka převézt podíl na společnosti na dědice, a v.o.s. tak může nadále pokračovat ve své existenci odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 6 DVOŘÁK T., Veřejná obchodní společnost, 2003 str DVOŘÁK T., Osobní obchodní společnosti, 2008, str odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 10

11 vložit peněžní sumu při zápisu do obchodního rejstříku. Samozřejmě, pokud chce v.o.s. mít základní kapitál, dohodnou se na něm společníci ve společenské smlouvě, a podle toho si určí vklady každého z nich do kapitálu společnosti. V případě, že si dohodnou tyto počáteční vklady, musí si určit i lhůtu, ve které je potřeba daný vklad vložit, v opačném případě bude společník sankcionován úroky z prodlení 9. Mezi práva společníků podle obchodního zákoníku patří právo k obchodnímu vedení společnosti. Společníci si však mohou zvolit jednoho, tzv. pověřeného společníka, který bude vést společnosti ve jménu všech. Dalším právem, nedomluví-li si společníci jinak, je právo na podíl na zisku, který se dělí rovnoměrně mezi všechny společníky. To samé platí i o ztrátě, kterou hradí všichni společníci bez rozdílu. Co se týká povinností společníků, tak tou hlavní je ručení za dluhy společnosti. Společníci ze zákona ručí společně nerozdílně, a neomezeně celým svým majetkem ( 86 ObchZ). Toto ručení trvá po celou existenci společnosti a nelze ji jakkoli omezit nebo zcela vyloučit Zánik účasti společníka v.o.s. Způsoby zániku účasti společníka ve společnosti lze rozdělit na obecné a zvláštní 10. Obecnými jsou např. smrt společníka, zánik v.o.s., převod podílu společníka aj. Zvláštní způsoby jsou např. vyloučení společníka rozhodnutím soudu, výpověď společníka (může mít za následek zánik společnosti), změna společenské smlouvy, ztráta způsobilosti k účasti ve v.o.s., či zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům apod Účetnictví v.o.s. Účetnictví veřejné obchodní společnosti se řídí zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále ZoÚ). Společnost je tedy povinna dodržovat směrné účtové osnovy, uspořádání a označování položek účetní závěrky a obsahové vymezení těchto závěrek a účetní metody atd. Každá společnost, a tedy i v.o.s. je povinna vést účetnictví po celou dobu své existence 11. Společnost má tedy povinnost provádět řádné a věčně správné účetnictví, v plném rozsahu. V případě zjištění porušení těchto povinností může v.o.s. dostat pokutu až do výše 6 % svých aktiv, kterou uděluje finanční územní orgán, podle závažnosti prohřešku společnosti. Na konci každého účetního období musí společnost vykázat řádnou účetní závěrku, v případě, že tak ukládá zákon, tak také konsolidovanou účetní závěrku, případně i mimořádnou a mezitímní účetní závěrku a pří zániku společnosti také konečnou účetní závěrku 12. Účetní závěrka je sestavena obchodním vedoucím společnosti, a tato závěrka musí být navíc podepsána statutárním orgánem účetní jednotky ( 18 odst. 2 ZoÚ). Každou účetní závěrku schvalují společníci zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 10 DVOŘÁK T., Osobní obchodní společnosti, 2008, str odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví 12 DVOŘÁK T., Osobní obchodní společnosti, 2008, str Lépe řečeno ji pouze berou na vědomí, neboť zasahovat do ní z principu správnosti nemohou, mohou ji jen odmítnout, pokud je nesprávně sestavena a opravit ji. 11

12 Účetní závěrka zároveň musí být ze zákona ověřena auditorem, kterému nesmí být kladeny žádné překážky v kontrole účetnictví dané společnosti a veškeré náklady spojené s auditem hradí společnost, která si nechává audit provést ( 39 ObchZ). Veřejná obchodní společnost má také povinnost vydávat pravidelně výroční zprávy jako vnější informaci o své výkonnosti a fungování. 21 zákona o účetnictví vypisuje, co všechno má taková výroční zpráva obsahovat. Výroční zprávu také kontroluje auditor Zrušení a zánik v.o.s. Zánik veřejné obchodní společnosti spočívá v pouhém vymazání společnosti z obchodního rejstříku. Zániku však předchází zrušení a to buď bez likvidace, nebo s likvidací. Zrušením společnosti se myslí konec veškerých podnikatelských aktivit a zahájení vypořádání majetkových poměrů společnosti. Důvodů ke zrušení může být několik, taxativně je vypisuje 68 odst. 3 a 6 obchodního zákoníku 14 a také 88 odst. 1 téhož zákona. Likvidací se myslí obligatorní postup, jehož cílem je mimosoudní vypořádání majetkových a ostatních otázek souvisejících se zrušením v.o.s., přičemž veškerá činnost společnosti je omezena na vypořádání dosavadních obchodů a jiných záležitostí. Výjimkou, kdy není potřeba likvidace společnosti, je případ, kdy v.o.s. byla zrušena v souvislosti s konkurzním řízením a nemá žádný majetek 15. Zvolený likvidátor přebírá ze zákona působnost statutárního orgánu společnosti. Likvidátora jmenuje buď statutární orgán společnosti, nebo si ho dohodnou společníci ve společenské smlouvě, případně ho určuje soud. Likvidátor ale neprovádí žádné jiné úkony, než které se týkají samotné likvidace. Likvidátor sestavuje zahajovací likvidační rozvahu společnosti a soupis jmění ( 74 odst. 1 ObchZ), dává vědět všem věřitelům o zrušení společnosti, aby se mohli přihlásit ke svým pohledávkám a uplatnit je. Zároveň je likvidátor povinen dbát na to, aby společnost používala svou obchodní firmu s dodatkem v likvidaci, a aby tento dodatek byl zapsán v obchodním rejstříku. V průběhu likvidace se primárně uspokojují pohledávky zaměstnanců, pokud není společnost v insolvenčním řízení. Až je vypořádáno se zaměstnanci, se všemi věřiteli společnosti, se státem, s územními samosprávnými celky ohledně daní a poplatků, s pojišťovnami a jinými institucemi, může přejít likvidátor k vypořádání se společníky 16. Likvidační zůstatek se dělí mezi společníky nejdříve ve výši jejich splacených vkladů, a zbytek se dělí rovnoměrně mezi všechny společníky. Likvidace končí vytvořením seznamu osob, kterým byl vyplacen podíl na likvidačním zůstatku. Dalších 30 dnů po tomto úkonu trvá lhůta k podání návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Výmazem z rejstříku společnost zaniká a přestává existovat. 1.2 Komanditní společnost Komanditní společnost je druhou obchodní společností spadající do skupiny osobních obchodních společností společně s veřejnou obchodní společností. Tyto dvě společnosti se od sebe příliš neliší, i když podstatné rozdíly zde najít lze. I samotný obchodní zákoník 14 Důvodem pro zrušení je např. uplynutí doby, na kterou byla společnost založena, dosažením účelu, k němuž byla založena, nebo např. příkazem soudu, když společnost pozbude podnikatelského oprávnění 15 DVOŘÁK T., Osobní obchodní společnosti, 2008, str DVOŘÁK T., Osobní obchodní společnosti, 2008, str

13 připouští ve svém 93 odst. 4, aby se na záležitosti komanditní společnosti, pokud není stanoveno jinak, vztahovala právní úprava v.o.s., ovšem s výjimkou komanditistů, na které dopadají ustanovení o s.r.o. 17. Obchodní zákoník definuje komanditní společnost takto: Komanditní společnost je společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři). Společnost tedy musí zakládat minimálně dva společníci, jeden komplementář a jeden komanditista. Komplementářem může být podle 93 odst. 2 a 3 ObchZ fyzická i právnická osoba. Pokud je komplementářem fyzická osoba, musí stejně jako u v.o.s. splňovat podmínky provozování živnosti podle živnostenského zákona, a nesmí na tuto osobu být vypsán např. konkurz na majetek dlužníka. V případě, kdy je komplementářem právnická osoba, vystupuje v této pozici statutární orgán právnické osoby, popřípadě zvolený zástupce. Stejně je tomu v případě komanditisty, kdy jím může být jak způsobilá fyzická osoba, tak i právnická osoba Založení a vznik k.s. Stejně jako v.o.s. se komanditní společnost (v obchodní firmě musí být ze zákona dodatek komanditní společnost, kom. spol. nebo k. s. ) zakládá společenskou smlouvou, která musí obsahovat určité základní údaje podle 94 obchodního zákoníku, kterými jsou především firma a sídlo společnosti, předmět podnikání, určení společníků a jejich vkladů aj. Tato smlouva musí být podepsána všemi společníky, a tyto podpisy musí být úředně ověřeny 18. Po ověření podepsané společenské smlouvy se podává návrh na zápis komanditní společnosti podepsaný všemi společníky, a k tomuto návrhu se přikládá právě tato ověřená společenská smlouva. Společníci mají opět lhůtu 90 dnů od založení společnosti na podání tohoto návrhu, jinak je společenská smlouva neplatná ( 62 odst. 1 ObchZ). Není-li kladena žádná překážka pro zapsání společnosti do obchodního rejstříku, úkonem zapsání společnosti do obchodního rejstříku vzniká komanditní společnost Práva a povinnosti společníků k.s. Práva a povinnosti společníků komanditní společnosti jsou, stejně jako je tomu u v.o.s., zakotveny primárně ve společenské smlouvě, a závisí tedy na domluvě společníků. I zde platí, že zákon dopadá na ty situace, které nejsou ve smlouvě upraveny. V případě potřeby změny společenské smlouvy je potřeba souhlasu většiny komplementářů spolu se souhlasem většiny komanditistů 19, kdy každý společník má jeden hlas, pokud se tak dohodnou ve smlouvě, v opačném případě je zapotřebí souhlasu všech společníků ze zákona. Podle 97 odst. 1 ObchZ je obchodní vedení společnosti výhradním právem komplementářů. Co se však týká ostatních záležitostí, rozhodují komplementáři a komanditisté společně většinově, přičemž má každý společník po jednom hlasu, není-li ujednáno ve společenské smlouvě jinak. 17 Podle DVOŘÁK T., Osobní obchodní společnosti, 2008, je však tato úprava nepřesná a zmatená, neboť by podle této publikace zde mělo být, že se použije ustanovení o společnících s.r.o., aby nedocházelo ke sporným interpretacím, co komanditista může a co ne odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 13

14 Rozdílem oproti v.o.s. je u komanditní společnosti povinnost vložení základního kapitálu 20. Ten však není nijak vysoce nastaven a vkladovou povinnost mají podle 97a ObchZ pouze komanditisté, a to ve výši, v jaké jim to určuje společenská smlouva. Minimální vklad je ze zákona Kč, který musí být splacen do určité lhůty dle smlouvy. Vzhledem k faktu, že komanditisté nemají právo podílet se na obchodním vedení společnosti, ale mají vkladovou povinnost, zákon jim alespoň přisuzuje právo nahlížet do účetních knih společnosti a kontrolovat zjištěné údaje, případně najmout auditora k provedení této kontroly, a také má právo požadovat po komplementářích veškeré informace o záležitostech společnosti 21. Mezi další práva společníků patří právo podílet se na zisku společnosti, který se dělí rovnoměrně mezi komplementáře a společnost, neurčí-li společenská smlouva jiný způsob rozdělení. Po zdanění podílu společnosti daní z příjmů právnických osob se zisk rozděluje mezi komanditisty buď v poměru, jak určuje smlouva, nebo dle poměru výše vkladu ( 114 odst. 1 ObchZ) s tím, že tento již zdaněný podíl se však ještě jednou daní srážkovou daní. Podíl připadající na komplementáře se rozděluje rovným dílem mezi všechny komplementáře, kdy teprve komplementáři daní přijatý podíl daní z příjmů fyzických osob 22. Na druhé straně je zde, stejně jako u v.o.s., povinnost ručit za závazky společnosti podle 93 odst. 1 a podle 100 odst. 3 obchodního zákoníku. Za ztráty a dluhy však ručí pouze komplementáři, pokud společenská smlouva neurčuje za ručitele i komanditisty. Komanditisté ručí ze zákona pouze do výše svého nesplaceného vkladu, což znamená, že po splacení celého vkladu ručení komanditisty zaniká. Existují však výjimky, kdy i komanditista ručí za závazky ze smluv, a sice v případě, že komanditista uzavřel smlouvu bez zmocnění statutárního orgánu k.s. ( 101 odst. 2 ObchZ), nebo v případě, kdy je v obchodní firmě společnosti obsaženo jméno komanditisty, pak tento komanditista ručí za závazky společnosti stejně jako komplementář Zánik účasti společníka k.s. Důvody pro zrušení účasti komplementáře jsou víceméně stejné jako v případě v.o.s. Společník jednak může sám za sebe podat výpověď v zákonem určené lhůtě, nebo je na něj uvalen konkurz, nebo dojde ke změně společenské smlouvy, je vyloučen rozhodnutím soudu atd. (viz Zánik účasti společníka ve v.o.s.). V případě zániku účasti komplementáře má k.s. několik možností, jak dále postupovat 23. Zbývající komplementáři se mohou dohodnout na dalším fungování společnosti, mohou se domluvit na okamžitém vstupu společnosti do likvidace, mohou neudělat nic a po společnost automaticky vstoupí do likvidace. Zrušení účasti komanditisty je upraveno stejně jako zrušení účasti společníka v s.r.o., kdy komanditista nemůže jen tak vystoupit ze společnosti, ale může vystoupit pouze na základě soudního rozhodnutí, nebo je-li na něj uvalen konkurz 24. Je zde však ten rozdíl oproti zániku komplementáře, že po zániku komanditisty společnost nadále pokračuje, nebylli tento komanditista posledním komanditistou společnosti. V této situaci mohou komplementáři buďto vstoupit do likvidace, nebo pokud jsou ve společnosti stále alespoň dva komplementáři, změnit právní formu společnosti na v.o.s odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 22 DVOŘÁK T., Osobní obchodní společnosti, 2008, str DVOŘÁK T., Osobní obchodní společnosti, 2008, str a 102 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 14

15 Každý společník odstupující od společnosti má právo na vypořádací podíl, který se vypočte stejným způsobem jako podíl na likvidačním zůstatku (viz níže) Účetnictví k.s. Z pohledu účetnictví je komanditní společnost upravena zcela stejně jako veřejná obchodní společnost. I zde je tedy podle zákona o účetnictví povinnost dodržovat směrné účtové osnovy, uspořádání a označování položek účetní závěrky a obsahové vymezení těchto závěrek a účetní metody 25. Komanditní společnost je taktéž povinna jako účetní jednotka provádět účetnictví ode dne svého vzniku až po den zániku ( 4 odst. 1 ZoÚ). V případě porušení některé z těchto povinností hrozí společnosti pokuta až do výše 6 % aktiv společnosti, stejně jako u v.o.s. Stejně jako v.o.s. musí komanditní společnost vykazovat na konci každého účetního období řádnou účetní závěrku, případně konsolidovanou účetní závěrku, mimořádnou či mezitímní účetní závěrku, a při zániku společnosti konečnou účetní závěrku, pokud zákon stanoví, že je to potřeba. Účetní závěrka je opět povinností obchodního vedoucího a musí být podepsána statutárním orgánem společnosti podle 18 odst. 2 ZoÚ a následně ověřena auditorem. Komanditní společnost je také povinna vydávat výroční zprávu podle 21 zákona o účetnictví, která je formálně a informačně shodná s výročními zprávami zhotovenými v.o.s Zrušení a zánik k.s. Zrušení i zánik komanditní společnosti vypadá v podstatě zcela stejně jako zrušení a zánik veřejné obchodní společnosti. Společnost zaniká dnem, kdy je vymazána z obchodního rejstříku. Zániku však předchází zrušení společnosti, kdy většinou následuje likvidace. Zrušením se myslí tedy ukončení podnikatelských aktivit a následné vypořádání majetkových poměrů společnosti. V 88 odst. 1 ObchZ jsou uvedeny důvody pro zrušení společnosti, stejně jako v 68 odst. 3 a 6 tohoto zákona. I zde funguje likvidace obdobně jako u v.o.s., kdy tak dochází k vypořádání majetkových poměru ve společnosti, a kdy likvidátor vystupuje jako statutární orgán společnosti. Likvidátor podle 74 odst. 1 obchodního zákoníku sestavuje zahajovací likvidační rozvahu společnosti a soupis jmění, dává vědět všem věřitelům o zrušení společnosti, aby se tak mohli přihlásit o své pohledávky a do obchodního rejstříku připisuje dodatek k obchodní firmě v likvidaci a dohlíží na jeho používání. Společníci komanditní společnosti mají nárok na podíl na likvidačním zůstatku. Podle zákona má každý společník právo na vrácení částky ve výši splaceného vkladu. Pokud však tato částka na vyplacení těchto vkladů nestačí, jsou to komanditisté, kdo mají přednostní právo na vyplacení svých vkladů. Až zbytek zůstatku po vrácení vkladů je následně rozdělen mezi společníky podle stejných zásad, jako je tomu u rozdělování zisku 26. Způsob rozdělení likvidačního zůstatku však lze upravit ve společenské smlouvě. Na konci procesu likvidace je vytvořen seznam osob, kterým byl vyplacen podíl na likvidačním zůstatku, a ve lhůtě 30 dnů od tohoto úkonu je likvidátor povinen podat návrh na výmaz společnosti z obchodního 25 4 odst. 8 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 15

16 rejstříku. Dnem výmazu z obchodního rejstříku komanditní společnost zaniká a tím je ukončena její existence jakožto právnické osoby. KAPITÁLOVÉ SPOLEČNOSTI Druhým typem obchodní společnosti jsou společnosti kapitálové. Do této skupiny patří společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Rozdíl oproti osobním společnostem spočívá v tom, že společníci neručí celým svým majetkem, nýbrž pouze do výše nesplaceného vkladu, a ani se od nich neočekává osobní účast na řízení společnosti. Podstatou kapitálových společností je tedy pouze majetková účast společníků ve formě podílů, akcií apod. 1.3 Společnost s ručením omezeným 105 odst. 1 ObchZ definuje společnost s ručením omezeným jako společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno plné splacení vkladů do obchodního rejstříku (dále jen s.r.o., což zároveň musí mít společnost v obchodní firmě, případně společnost s ručením omezeným). Dle následujících odstavců může být s.r.o. založena i jen jedním společníkem. Každá fyzická osoba pak může být společníkem nanejvýš ve třech s.r.o., a maximální počet společníků v jedné s.r.o. je 50. Fyzická osoba však nemusí splňovat podmínky podle živnostenského zákona, aby se mohla stát společníkem, jako je tomu u v.o.s. nebo k.s., a to z důvodu, že pouze z jeho majetkové účasti pro něj nevyplývá status podnikatele Založení a vznik s.r.o. S.r.o. se zakládá stejně jako ostatní společnosti podle zákona společenskou smlouvou, kterou musí podepsat všichni společníci. Pravost těchto podpisů musí být úředně ověřena a celá smlouva musí mít ze zákona formu notářského zápisu ( 57 odst. 1 ObchZ). V případě, kdy společnost zakládá pouze jeden společník, postačí k založení zakladatelská listina, ta musí mít ovšem také formu notářského zápisu. Obligatorní informace, které musí každá společenská smlouva obsahovat, kterými jsou např. sídlo, firma, předmět podnikání atd., jsou vypsány v 110 ObchZ. Ty stejné náležitosti musí obsahovat i zakladatelská listina. Před podáním návrhu na zapsání společnosti do obchodního rejstříku, je povinností každého společníka splatit alespoň 30 % svého vkladu. Dále je potřeba v 90denní lhůtě po založení společnosti, která je stanovena na podání návrhu na zápis do rejstříku, splatit celé emisní ážio. Celkově je potřeba splatit alespoň Kč před podáním návrhu na zapsání společnosti do obchodního rejstříku 28. V situaci, kdy je s.r.o. zakládána jen jedním společníkem, je zde povinnost splatit celou výši základního kapitálu před zápisem do obchodního rejstříku. Dnem zápisu s.r.o. do obchodního rejstříku vzniká společnost s ručením omezeným, a může tak samostatně vystupovat jako právnická osoba, za kterou se vztahů s vnějškem 27 BĚHOUNEK P., Společnost s ručením omezeným, zákona č. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 16

17 účastní její statutární orgán, nebo v pozici zástupce této společnosti může vystupovat její nejvyšší orgán, kterým je valná hromada, případně jednatelé Práva a povinnosti společníků s.r.o. Podle obchodního zákoníku je s.r.o. povinna vytvářet základní kapitál v minimální výši Kč. Z tohoto faktu pramení jedna z hlavních povinností společníků, a sice povinnost majetková-vkladová, kdy každý společník se musí na základním kapitálu podílet vkladem v hodnotě alespoň Kč 29, a z této částky musí být splaceno alespoň 30 % již před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Lhůtou pro doplacení zbytku vkladu je období pěti let po vzniku společnosti, jak ukládá 113 odst. 1 ObchZ, a v případě nesplacení tohoto vkladu je společník povinen zaplatit úroky z prodlení, jinak má valná hromada právo vyloučit tohoto společníka ze společnosti za porušení majetkových povinností vůči s.r.o. Další povinností společníků je ručení za závazky společnosti společně a nerozdílně, a to do výše svých nesplacených vkladů, avšak po zaplacení všech vkladů ručení zaniká. S.r.o. však ručí za své dluhy a závazky celým svým majetkem. Práva společníka s.r.o. lze rozdělit stejným způsobem na majetková a nemajetková práva. Mezi majetková práva jednoznačně patří právo na podíl na zisku, který se řídí obchodním podílem společníka. Obchodní podíl definuje 114 ObchZ, a představuje tedy účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti, a nenastaví-li si společníci ve společenské smlouvě jinak, určuje se výše podílu společníka podle poměru jeho vkladu k základnímu kapitálu. Z toho tedy vyplývá, že čím větší je obchodní podíl společníka, tím větší podíl mu náleží podíl na zisku, který stanovuje valná hromada. Mezi další práva společníků patří právo na majetkové vypořádání při ukončení účasti společníka ve společnosti jinak než převodem obchodního podílu (vypořádací podíl) a právo na podíl na likvidačním zůstatku 30. Mezi nemajetková práva se řadí právo řídit společnost a kontrolovat její činnost skrz valnou hromadu, kdy na každého společníka připadá jeden hlas za každých Kč, které do společnosti vložil. Společenská smlouva však může rozdělit počet hlasů jinak. Dalším takovým právem je právo na převedení obchodního podílu na jinou fyzickou osobu, případně na zastavení obchodního podílu podle 117a ObchZ a následující. Další důležitou povinností s.r.o. je založení rezervního fondu na základě 67 a 124 ObchZ, kdy je společnost povinna ho vytvořit z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, ve kterém poprvé k čistému zisku došlo, a sice ve výši nejméně 10 % ze zisku, ale nanejvýš ve výši 5 % z hodnoty základního kapitálu. V dalších letech je zákonný příděl do rezervního fondu min. 5 % ze zisku a to do té doby, než dosáhne výše stanovené ve společenské smlouvě nebo ve stanovách, nejméně však 10 % základního kapitálu. O použití rezervního fondu rozhodují jednatelé, případně valná hromada a lze jej využít k pokrytí ztrát. O jakýchkoli dalších právech či povinnostech si rozhodují společníci sami ve společenské smlouvě odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 30 BĚHOUNEK P., Společnost s ručením omezeným, 2011, str

18 1.3.3 Orgány s.r.o. Protože je společnost s ručením omezeným právnickou osobou, musí za ni jednat její statutární orgán. Nejvyšším orgánem této společnosti je valná hromada, jejíž okruh působnosti taxativně vymezuje 125 odst. 1 ObchZ. Účastníky valné hromady jsou společníci společnosti, kteří tak hlasují o projednávaných otázkách s tím, že celkový počet hlasů společníků, kteří se účastní valné hromady, musí být roven alespoň polovině hlasů všech společníků ve společnosti. Valná hromada má ze zákona povinnost zasedat minimálně jednou za rok, pokud si společníci nedohodnou jinak ve společenské smlouvě. V případě, že společnost má pouze jednoho společníka, vykonává funkci valné hromady tento společník samostatně. Další orgánem, který vystupuje ve jménu společnosti, jsou jednatelé společnosti. Jednatelé společnosti jsou do své funkce dosazování z rozhodnutí valné hromady. Společníkem může být jak společník společnosti, tak i prostý zaměstnanec. Jednatel může být zvolen jeden, nebo i několik, avšak pokud jich je zvoleno více, každý z těchto jednatelů má právo jednat za společnost samostatně 31. Hlavním úkolem jednatele je obchodní vedení společnosti, jako je správa běžných záležitostí společnosti, zejména rozhodování o finančních, obchodních, personálních a jiných otázkách. Povinností jednatele je podle 135 ObchZ hlavně vedení účetnictví a evidence, vedení seznamu společníků a informovat společníky o dění ve společnosti. Má-li společnost více jednatelů, tak se při rozhodování vyžaduje nadpoloviční souhlas jednatelů. Pro jednatele podle obchodního zákoníku platí zákaz konkurence podle 136 ObchZ. Posledním orgánem společnosti, který však není povinný, je dozorčí rada. Jedná se o kontrolní orgán, který se zakládá jen v případě, že si ji společníci dohodnou ve společenské smlouvě. Co náleží do působnosti tohoto orgánu, popisuje 138 ObchZ. Pro dozorčí radu společnosti s ručením omezeným platí povinnost zahrnovat alespoň tři členy, kteří jsou dosazeni valnou hromadou. Nesmí být však vybráni z řad jednatelů a také pro ně platí zákaz konkurence. Členové dozorčí rady se dále podle zákona mohou účastnit valné hromady a sdělovat tam výsledky své kontrolní činnosti Zánik účasti společníka s.r.o. Podle obchodního zákoníku nemůže společník vystoupit ze společnosti sám od sebe, zákon mu však přisuzuje určité možnosti, jak i přes tento fakt lze opustit společnost. Možností, jak může zaniknout účast společníka, je např. jeho úmrtí, zánik společnosti samé, nebo převedení svého celého obchodního podílu na jinou osobu 32. Možnosti nabízí však i obchodní zákoník, který ve svých ustanoveních 148 až 149a říká, že lze účast společníka zrušit rozhodnutím soudu, na který se společník obrátil, ovšem pouze za předpokladu, že nelze spravedlivě žádat jeho další setrvání ve společnosti (v tomto případě přechází obchodní podíl společníka na společnost). Dalším způsobem, jak ze společnosti odejít, je rozhodnutím soudu na přání valné hromady, kdy je společník ze společnosti vyloučen, pokud neplní své povinnosti související s pozicí společníka ve společnosti s ručením omezeným. Obchodní podíl společníka i zde přechází zcela na společnost odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 32 VYCHOPEŇ J., Společnost s ručením omezeným z účetního a daňového pohledu, 2008, str

19 Posledním typem ukončení účasti společníka ve společnosti a je dohoda o ukončení účasti, kdy se na této záležitosti dohodnou všichni společníci na valné hromadě. Společník, kterému skončila účast ve společnosti, má však právo na vypořádací podíl od společnosti, na kterou přešel jeho obchodní podíl. Tento podíl se určuje poměrem obchodního podílu k základnímu kapitálu Zvýšení a snížení základního kapitálu s.r.o. Zvýšení či snížení základního kapitálu je ze zákona možné jen v případě, že již jsou splaceny veškeré vklady společníků. Podle 143 ObchZ mají společníci přednostní právo k účasti na zvýšení kapitálu a to v takové míře, aby si zachovali svůj obchodní podíl. Pokud se však společníci rozhodnou odmítnout účast na zvýšení kapitálu v určité lhůtě 34, může se na zvýšení kapitálu podílet jakákoli fyzická osoba. Jednatelé mají povinnost okamžitě podat návrh na zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, spolu s přiložením potvrzení o zaplacení 30 % z této částky, o kterou se kapitál zvyšuje. Pokud chce společnost snížit základní kapitál, děje se tak opět rozhodnutím valné hromady, které musí obsahovat údaje podle 146 odst. 1 ObchZ. Jednatelé jsou opět povinni tuto situaci oznamovat podle zákona veřejně, aby se tak případně mohli věřitelé přihlásit o své pohledávky. Následně soud zapíše snížený základní kapitál do obchodního rejstříku, pokud nenajde problém ve vyrovnání se s věřiteli Účetnictví s.r.o. Účetnictví společnosti je, jak již bylo zmíněno výše, povinností jednatele, pokud tuto povinnost nepřenese na třetí osobu, čímž by se zbavil odpovědnosti za případné chyby. I zde se účetnictví řídí zákonem o účetnictví, vyhláškou č. 500/2002 Sb., a českými účetními standardy. Společnost má tedy povinnost dodržovat účetní osnovy, metody apod. jako ostatní obchodní společnosti dle zákona o účetnictví. Jednatel je tedy coby statutární orgán společnosti povinen vyhotovovat účetní závěrku, následně ji nechat ověřit auditorem (ukládá-li jí to zákon 35 ), a tuto účetní závěrku zveřejnit. Na konci každého účetního období je společnost povinna vydat výroční zprávu dle 21 zákona u účetnictví Zrušení a zánik s.r.o. Společnost s ručením omezeným lze zrušit z důvodů uvedených v 68 odst. 3 ObchZ, nebo také rozhodnutím soudu dle 152 ObchZ, kdy se na zrušení společnosti dohodnou všichni společníci, nepřipadá-li to do kompetence pouze valné hromady, případně z důvodů, které si společníci sami stanoví ve společenské smlouvě odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 34 Lhůta je jeden měsíc od oznámení valné hromady o navyšování základního kapitálu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví 19

20 Dnem zrušení společnosti vstupuje společnost do likvidace, při které si společníci nárokují podíl na likvidačním zůstatku, který je opět rozdělován na základě poměr obchodních podílů. Valná hromada, případně jednatel či jednatelé si následně zvolí likvidátora dle 71 ObchZ, jehož hlavním úkolem je opět vypořádání majetkových poměrů společnosti, jak vůči jejím společníkům či zaměstnancům, ale i všem ostatním věřitelům, kteří se přihlásí o své pohledávky ve lhůtě, kterou stanoví likvidátor. Po skončení likvidace má likvidátor lhůtu 30 dnů, aby podal návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Dnem vymazání společnosti z obchodního rejstříku společnost zaniká. 1.4 Akciová společnost Posledním rozebíraným typem obchodní společnosti je akciová společnost, kterou obchodní zákoník popisuje v 154 odst. 1 jako společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost pak odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, zatímco akcionář neručí za závazky společnosti. Pro akciovou společnost (v dodatku firmy třeba uvézt označení akciová společnost, nebo zkratku akc. spol. či a.s.) má tedy největší význam počet a hodnota jejích akcií. Akcie jsou cenné papíry, obsahující pro akcionáře, kteří je vlastní, práva coby společníka společnosti a tedy právo na podílení se na řízení společnosti a podílení se na jejím zisku, stejně jako právo podílet se na likvidačním zůstatku společnosti při jejím zániku. I když společnost ještě nevydala žádné akcie, má fyzická osoba, která přispěla do základního kapitálu společnosti, stejná práva jako společník Založení a vznik s.r.o. Podle obchodního zákoníku může být akciová společnost založena jedním zakladatelem, ovšem jen za předpokladu, že tento zakladatel je právnickou osobou. V tomto případě se společnost zakládá zakladatelskou listinou. Jedná-li se o fyzické osoby s tužbou založit akciovou společnost, musí být nejméně dvě tyto osoby, a sepisují zakladatelskou smlouvu. Co musí oba tyto dokumenty, je shodné a vyspáno v 163 odst. 1 ObchZ. Výše povinného základního kapitálu se liší podle způsobu založení společnosti. Pokud se tedy jedná o založení společnosti s veřejnou nabídkou akcií, základní kapitál musí být v minimální výši Kč. Zakládá-li se společnost bez veřejné nabídky akcií, minimální výší základního kapitálu jsou Kč. Dohodnou-li si zakladatelé v zakladatelské smlouvě upsání všech akcií společnosti, může být společnost založena i bez veřejné nabídky akcií. V takovém případě zakladatelé přebírají povinnosti ustavující valné hromady a musí tedy rozhodnout jednak o založení společnosti, o schválení stanov, a musí zvolit orgány společnosti, což by v opačném případě připadlo právě na ustavující valnou hromadu odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 37 DVOŘÁK T., Akciová společnost a Evropská společnost, 2009, str