KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA TÁBORA

Transkript

1 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA TÁBORA září 2011 město Tábor

2 Obsah 1 Co je komunitní plánování? Základní pojmy Komunitní plánování v Táboře Aktivity projektu Organizační struktura KPSS v Táboře Vyhodnocení KPSS v Táboře Vybrané výstupy sociodemografické analýzy a dotazníkových šetření Základní sociodemografické údaje Mapování současného stavu sociálních služeb v Táboře Výsledky dotazníkových šetření...15 STRATEGICKÁ ČÁST Společná opatření Služby pro seniory Základní výstupy z analýz Přehled poskytovatelů Vize SWOT analýza Priority a opatření Služby pro osoby se zdravotním postižením Základní výstupy z analýz Přehled poskytovatelů Vize SWOT analýza Priority a opatření Služby pro osoby v nepříznivé životní situaci Základní výstupy z analýz Přehled poskytovatelů Vize SWOT analýza Priority a opatření Služby pro děti, mládež a rodinu Základní výstupy z analýz Přehled poskytovatelů Vize SWOT analýza Priority a opatření Služby pro menšiny Základní výstupy z analýz Přehled poskytovatelů Vize SWOT analýza Priority a opatření Financování sociálních služeb Realizace komunitního plánu Závěr Seznamy, použité zkratky Příloha - Statistické údaje, skupina děti, mládež a rodina

3 Vážení přátelé, občané města Tábora, ve svých rukou držíte text komunitního plánu sociálních služeb města Tábora na období let Jedná se o aktualizaci prvního komunitního plánu, který vznikl v roce 2007 a představoval zahájení procesu komunitního plánování sociálních služeb v Táboře. Proč je vůbec důležité plánovat sociální služby a vytvářet komunitní plány? Nejde jenom o zbytečnou administrativu a pracovní zátěž odborníků, kteří by své síly jinak využili přímo ve prospěch klientů služeb? Má smysl zpracovávat rozsáhlý plán, když není možné plně garantovat jeho naplnění? Odpovědí na tyto otázky je: ano, komunitní plánování sociálních služeb smysl má, pokud se vytváří s jasným společným cílem a pokud je všem zúčastněným stranám srozumitelný jeho význam. Základní myšlenkou je totiž jednoznačné vymezení potřeb uživatelů služeb a možností poskytovatelů služeb. Z nich vytvořené priority nám potom mohou ukázat přímou cestu nejefektivnějšího řešení sociálních problémů, s nimiž se obyvatelé Tábora potýkají. Jde tedy o zpřehlednění a zjednodušení práce, nikoliv o práci nadbytečnou. Principem metody komunitního plánování sociálních služeb je tzv. triáda, tedy spolupráce poskytovatelů služeb (organizací), uživatelů služeb (klientů) a zadavatelů služeb (města Tábor), s dalším přispěním veřejnosti. Výsledný plán je tedy jistou dohodou o tom, co je třeba v Táboře změnit, vytvořit, zrušit nebo podpořit, aby byla zajištěna pomoc odpovídající potřebám obyvatel. Stejně jako v celé České republice i v Táboře se prohlubují některé sociální problémy, klesá možnost zajištění péče v rámci rodiny anebo komunity, populace stárne, zvětšují se sociální rozdíly, atd. Systém služeb je proto třeba neustále rozvíjet a předvídat i možné budoucí potřeby obyvatel. Význam měst a obcí jako zadavatelů služeb stále stoupá, občanům je třeba poskytovat jistotu, že v rámci jejich bydliště jim bude poskytnuta potřebná podpora a péče. Nemusí se stěhovat, obávat se o budoucnost, platit a hledat drahé služby. Město Tábor se k tomuto úkolu staví velmi zodpovědně, což dokazuje právě aktualizovaná podoba komunitního plánu sociálních služeb. Přeji si, aby v rámci jeho realizace bylo nalezeno potřebné porozumění a ocenění ze strany zástupců města, poskytovatelů a uživatelů služeb a veřejnosti. Věřím, že postupným naplňováním komunitního plánu bude občanům města Tábora zajištěna kvalitní pomoc a podpora v obtížných životních situacích. Ing. Olga Bastlová místostarostka města Tábora 2

4 1 Co je komunitní plánování? 1.1 Základní pojmy V rámci plánování sociálních služeb se používá řada pojmů vyplývajících ze zákona o sociálních službách 1 a metodologie komunitního plánování sociálních služeb 2. Tyto pojmy jsou v projektu a v textu komunitního plánu respektovány z důvodu jednotného terminologického porozumění. Sociální služby: prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho- a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. Cílem služeb bývá mimo jiné podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu, rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život, a snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů. Navazující/doplňkové služby: služby, které nejsou vymezeny zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ale také přispívají ke zvýšení kvality života občanů. Výčet těchto služeb není přesně ohraničen, ale mělo by jít zejména o služby, které doplňují síť služeb sociálních (může jít například o služby sociálně-právní ochrany, zdravotní, vzdělávací, volnočasové, odborné atd.) Poskytovatelé sociálních služeb: poskytovatelé sociálních služeb jsou subjekty, které služby poskytují a nabízejí, bez ohledu na to, zda se jedná například o nestátní neziskové organizace, organizace zřízené obcí nebo krajem, příp. státem. Poskytovatelé vědí, jak služby fungují, a znají systémové i provozní záležitosti. Dokáží popsat stávající poptávku i předpokládané trendy a obecně se v celé problematice dobře orientují. Jejich přínos je proto v tomto ohledu nenahraditelný. Uživatelé sociálních služeb: nejdůležitějšími účastníky komunitního plánování jsou uživatelé - klienti sociálních služeb. Uživateli rozumíme lidi v nepříznivé nebo tíživé sociální situaci, kteří služby 1 Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 2 Sociální služby ( 3

5 využívají, kterým jsou určeny. Jejich pohled je v komunitním plánování sociálních služeb nepostradatelný, právě oni mohou vyjádřit svůj názor, zviditelnit své zájmy, přímo se vyslovit k tomu, co vnímají jako nejlepší a nejpotřebnější, a spolupodílet se tak na utváření podoby sociálních služeb. Zadavatelé sociálních služeb: zadavateli sociálních služeb rozumíme zejména obce a kraje. Zadavatelé jsou odpovědni za zajištění sociálních služeb na příslušném území. Vstupují do procesu jako aktivní účastníci, zejména proto, že jsou garanty realizace výstupů komunitního plánování. Proto podpora komunitního plánování ze strany obce a jejích politických reprezentantů představuje nejzákladnější podmínku pro jeho uskutečňování. Komunitní plánování sociálních služeb (KPSS): Posláním komunitního plánování je zajišťování dostupnosti sociálních služeb. Prakticky se jedná o zjištění stavu poskytování sociálních služeb v dané lokalitě a zároveň potřeb, které nejsou naplněny. Srovnáním těchto dvou základních parametrů a v souladu s množstvím finančních prostředků, které obec na sociální služby vynakládá, vzniká v procesu vzájemných konzultací komunitní plán, který je konsenzem mezi tím, co je možné, a tím, co bylo označeno jako potřebné či prioritní. Komunitní plánování představuje cyklický, spirálovitě se opakující proces. Slovo komunitní dává tušit, že celé plánování sociálních služeb probíhá za účasti komunity - v případě sociálních služeb se tedy jedná zejména o zástupce uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb, ale i další veřejnosti, jíž je téma sociálních služeb blízké. Komunitní plán se zpracovává na určité časové období (obvykle 3 roky) a je pravidelně aktualizován. Zákon o sociálních službách: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje typy sociálních služeb, podmínky poskytování služeb a inspekce kvality služeb a podmínky poskytování příspěvku na péči. Standardy kvality sociálních služeb: určují podmínky poskytování sociálních služeb s cílem garantovat kvalitu služeb pro jejich uživatele, vyrovnávat příležitosti uživatelů sociálních služeb ve společnosti a podporovat setrvání člověka nacházejícího se v nepříznivé životní situaci v jeho přirozeném prostředí a zachování jeho přirozených sociálních vazeb. Naplňování standardů kvality sociálních služeb je předmětem inspekce kvality sociálních služeb. 4

6 2 Komunitní plánování v Táboře První Komunitní plán sociálních služeb v Táboře na období byl zpracován v letech 2006 a 2007 s podporou Společného regionálního operačního programu, grantového programu 3.2 na podporu sociální integrace v Jihočeském kraji. Pro pokračování plánu na další období využilo město Tábor opět podporu strukturálních fondů a státního rozpočtu, tentokrát Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. V rámci projektu Aktualizace komunitního plánu sociálních služeb města Tábora byl zpracován Komunitní plán sociálních služeb města Tábora , který navazuje na Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje na období a na Komunitní plán sociálních služeb ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Tábor Komunitní plán sociálních služeb města Tábora vychází z následujících podkladů: Vyhodnocení realizace Komunitního plánu sociálních služeb v Táboře Sociodemografická analýza města Tábora Analýza uživatelů sociálních služeb a veřejnosti Analýza poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb Souhrnná analýza dotazníkových šetření Principy komunitního plánování se kryjí s principy, na kterých je založeno genderové rozpočtování, tedy rovnost, odpovědnost, výkonnost a transparentnost. Proto byla řada z nich při tvorbě plánu aplikována. 2.1 Aktivity projektu Cílem aktualizace KPSS je vytvořit síť služeb, která bude ucelená, prostupná a bude pokrývat potřeby obyvatel města Tábora. Podporován bude zejména vznik služeb pro více cílových skupin a činnost subjektů poskytujících komplex služeb pro danou cílovou skupinu. Preferovány dále budou služby aktivizační, podporující zapojení a samostatnost klientů, služby terénního a ambulantního charakteru. Pojetí služeb pro účely projektu přesahuje vymezení sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Do plánování sociálních služeb jsou tak zahrnuty i tzv. navazující/doplňkové služby, např. zdravotnické, vzdělávací, volnočasové, bezpečnostní (policie), terapeutické, atd. 5

7 V rámci projektu byly realizovány tyto 1. Obsazení personálních struktur srpen září 2010 Byly obsazeny řídící pozice projektu, pozice vedoucích (viz následující kapitola) i členů pracovních skupin. Pracovní skupiny byly vytvořeny v návaznosti na typologii cílových skupin (skupina Děti, mládež a rodina, Senioři, Zdravotně postižení, Menšiny a Osoby v nepříznivé životní situaci). 2. Zhodnocení KPSS v Táboře září prosinec 2010 Vedoucím pracovních skupin byla předána metodika pro vyhodnocení původního komunitního plánu z hlediska kvality procesu tvorby plánu a z hlediska plnění v něm obsažených opatření. Podrobné výstupy z hodnocení předchozího komunitního plánu byly využity při tvorbě aktuálního plánu a při vymezení nových opatření. 3. Dotazníková šetření a sociodemografická analýza listopad 2010 březen 2011 Dotazníková šetření byla na základě výběrového řízení realizována firmou REGIO projekt, s. r. o. Proběhlo dotazování v cílových skupinách poskytovatelé, uživatelé a zadavatelé sociálních služeb a veřejnost. Celkem bylo vyhodnoceno 626 dotazníků. Sociodemografická analýza následně shrnula dostupné údaje o demografických a sociálních podmínkách v Táboře. 4. Zpracování adresáře poskytovatelů sociálních služeb v Táboře duben srpen 2011 Na základě analýzy poskytovatelů sociálních služeb bude vypracován adresář poskytovatelů sociálních služeb obsahující kontaktní údaje na poskytovatele a rozsah nabízených služeb. Adresář bude k dispozici v elektronické a listinné podobě. 5. Návrh opatření a zpracování KPSS v Táboře pro roky březen září 2011 Z výstupů získaných sociodemografickou analýzou a dotazníkovým šetřením zpracovaly pracovní skupiny SWOT analýzy, prioritní témata a konkrétní návrhy opatření pro oblasti sociálních služeb. Tyto návrhy byly v rámci připomínkového řízení v termínu dále doplňovány a upravovány a výsledný text komunitního plánu byl předložen ke schválení Radou města a Zastupitelstvem města. 6. Mediální aktivity průběžně Komunitní plánování je založeno na základě komunikace tzv. triády (zadavatelé, poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb), vzájemná informovanost je proto klíčová. V rámci projektu jsou pravidelně uveřejňovány zprávy v Novinách Táborské radnice a na webu Dne se uskutečnila prezentace poskytovatelů sociálních služeb v Malém sále Divadla Oskara Nedbala v Táboře. Dne proběhlo veřejné projednání návrhu komunitního plánu. 6

8 2.2 Organizační struktura KPSS v Táboře Do procesu komunitního plánování je zapojena celá řada subjektů. Tabulka níže obsahuje náplň jejich činnosti a následující diagram ukazuje provázanost jednotlivých složek. Tabulka 1 Organizační struktura KPSS Subjekt Město Tábor Koordinační skupina (Komise RM pro komunitní plánování) Manažer projektu Koordinátor Administrátor Partner projektu Vedoucí pracovních skupin Dodavatelé Činnost Rada města Tábora, resp. Zastupitelstvo města schvaluje znění Komunitního plánu sociálních služeb města Tábora Koordinační funkce, schvalování hlavních výstupů komunitního plánování, funkci koordinační skupiny projektu zastává Komise pro komunitní plánování, trvale působící při Radě města Tábora Koordinace projektu, odpovědnost za výstupy, komunikace se zástupci města, pracovně-právní vztahy, garant celého procesu Realizace aktivit, příprava jednání Koordinační skupiny, řízení pracovních skupin příprava podkladů a tabulek pro výstupy, aktualizace webu, příprava článků do NTR, koordinace spolupráce s Koalicí poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb v Táboře, realizace veřejných setkání, vyhodnocování společných cílů KPSS, realizace šetření Zajištění souladu realizace s podmínkami programu, monitorovací zprávy, komunikace s MPSV, zajištění publicity Stanovení pracovních skupin, vyhodnocení realizace KPSS, dotazníkové šetření, prezentace poskytovatelů soc. služeb veřejnosti Vyhodnocení realizace KPSS, spolupráce na dotazníkovém šetření, zpracování strategické části KPSS výstupy za skupinu, plnění výkazů práce Zpracování Adresáře poskytovatelů soc. služeb, příprava k tisku, sociodemografická analýza, souhrnné zpracování dotazníků analýza potřeb, zpracování a úpravy komunitního plánu dle připomínek a příprava k tisku 7

9 Obrázek 1 Organizační struktura projektu Aktualizace komunitního plánu sociálních služeb města Tábora město Tábor Rada města Koordinační skupina Komise RM pro komunitní plánování Manažerka Lucie Manková, vedoucí OSV města Tábor Administrátorka Tereza Musilová, OISF města Tábor Zástupkyně partnera Ivana Hašplová, Koalice poskyt. SZ sl. Koordinátorka Kristýna Jůzová Kotalová Finanční manažerka Dana Daňková, OF města Tábor Dodavatelé PS Senioři Alena Kubíková PS Zdravotně postižení Simona Severová PS Děti, mládež, rodina Miroslava Horecká * PS Menšiny Aneta Vomlelová PS Nepřizpůsobiví Hana Vojtěchová * do PS Děti, mládež, rodina Kateřina Bláhová 8

10 Vedoucí pracovních skupin Skupina Vedoucí skupiny Senioři Mgr. Alena Kubíková, G-centrum Tábor Děti, mládež a rodina PhDr. Miroslava Horecká (do Kateřina Bláhová) Zdravotně postižení Bc. Simona Severová, DiS., Fokus Tábor Menšiny Bc. Aneta Vomlelová, DiS., Cheiron T, o. p. s. Osoby v nepříznivé životní situaci Mgr. Hana Vojtěchová, Auritus 2.3 Vyhodnocení KPSS v Táboře Vyhodnocení prvního táborského komunitního plánu (tj. Komunitního plánu sociálních služeb na období let ) bylo součástí procesu zpracování aktualizovaného komunitního plánu. Cílem bylo především využít již nabyté zkušenosti z tvorby plánu a zvážit opakované uplatnění návrhů opatření a aktivit. V této souvislosti je třeba poznamenat, že první komunitní plán sociálních služeb vznikal v roce 2006 za zcela odlišných podmínek, než za jakých probíhá jeho aktualizace. Rozdíl je především v existenci zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jímž byly definovány druhy sociálních služeb a podmínky jejich poskytování. Dále se jedná o postupně vytvářenou metodologii komunitního plánování sociálních služeb a příklady dobré praxe, které vyplynuly ze široké implementace této metody v posledních několika letech. Komunitní plán sociálních služeb na období byl hodnocen ze dvou hledisek: 1. Hodnocení kvality zpracování plánu (hodnoceny byly jednotlivé kroky zpracování plánu, výstupy byly využity pro metodologii tvorby aktuálního plánu). 2. Vyhodnocení plnění jednotlivých opatření a aktivit (bylo zjištěno stanovisko poskytovatelů služeb a MÚ k míře naplnění jednotlivých opatření a aktivit). Z vyhodnocení realizace opatření a aktivit komunitního plánu sociálních služeb na období lze shrnout následující poznatky: Realizovat se podvedlo pouze část opatření, a to zejména vlastní aktivitou poskytovatelů služeb a MÚ. Opatření vyžadující složitější kroky (zpracování projektu, finanční náklady) byla realizována pouze částečně nebo vůbec realizována nebyla. 9

11 V téměř všech případech neplněných opatření je uvedeno jako žádoucí v plnění pokračovat. Tato opatření byla zapracována do aktuálního komunitního plánu, a to buď přímo, nebo jako součást jiných opatření. Společná opatření byla realizována částečně, a to například zajištěním pravidelné informovanosti občanů o sociálních službách, pořádáním veřejných setkání, atd. Dále byl zřízen rozvojový fond města, jehož prostředky jsou určeny na sociální a doplňkové služby. Proces zvyšování kvality sociálních služeb nebyl blíže specifikován. V cílové skupině senioři byla realizována opatření týkající se udržení stávajících služeb, avšak opatření týkající se vzniku chybějících služeb (zřízení pobytového zařízení) naplněno nebylo. Pokud jde o služby pro zdravotně postižené občany, nebylo plně realizováno žádné opatření, pouze došlo k částečnému zajištění aktivit v rámci vlastních zdrojů poskytovatelů služeb. Opatření týkající se služeb pro osoby v nepříznivé životní situaci byla částečně naplněna pouze ve smyslu udržení stávajících služeb, nikoliv v jejich rozvoji nebo doplnění chybějících služeb. Opatření týkající se dětí, mládeže a rodiny naplněna nebyla, došlo pouze k částečnému rozvoji terénní práce. Služby pro menšiny a cizince byly realizovány pouze částečně, například pokud jde o zvyšování povědomí veřejnosti a zachování některých existujících služeb. Nicméně i tyto služby jsou nekoordinované a nekoncepční. Detailnější vyhodnocení jednotlivých opatření a aktivit KPSS na období je uloženo na webových stránkách města 10

12 3 Vybrané výstupy sociodemografické analýzy a dotazníkových šetření 3.1 Základní sociodemografické údaje Sociální služby, zejména v oblasti cílové skupiny senioři a zdravotně postižení, bude velmi ovlivňovat demografický vývoj v Táboře. Vývoj v posledních 10 letech ani prognózy dalšího vývoje počtu a struktury obyvatel v Táboře, které jsou vypočítány z prognóz ČSÚ pro Jihočeský kraj, jsou velmi alarmující z hlediska stárnutí obyvatelstva i snižování počtu obyvatel Tábora. Tento vývoj bude těžko kompenzován migračním přírůstkem, který byl za posledních 8 let záporný. Graf níže ukazuje vývoj pohybu a struktury obyvatelstva v Táboře v posledních 10 letech. I když byl v minulých 6 letech dosažen přirozený přírůstek obyvatelstva (převažoval počet narozených nad zemřelými), tak úbytek obyvatel v důsledku stěhování byl vyšší. Graf 1 Přírůstek obyvatelstva v Táboře Přírůstek obyvatelstva v Táboře Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním Zdroj: ČSÚ, Demografická ročenka města Tábora Jak ukazuje následující tabulka, výrazně se mění věková struktura obyvatel Tábora. Výrazně přibývá obyvatel v poproduktivním věku na úkor dětí. Děti tvořily v roce ,6 % a v roce 2009 již jen 13,4 % obyvatel Tábora. Naopak senioři starší 65 let tvořili v roce % a v roce ,1 %. Tento trend se bude v dalších letech zvýrazňovat. 11

13 Tabulka 2 Struktura obyvatel města Tábora Ukazatel / rok Struktura obyvatel dle věku Předproduktivní věk (0 14) Produktivní věk (15-64) Poproduktivní věk (65+) Struktura obyvatel dle pohlaví Muži Ženy Počet obyvatel celkem Ukazatel / rok Struktura obyvatel dle věku Předproduktivní věk (0 14) Produktivní věk (15-64) Poproduktivní věk (65+) Struktura obyvatel dle pohlaví Muži Ženy Počet obyvatel celkem Zdroj: ČSÚ, Demografická ročenka města Tábora Prognóza vývoje počtu a struktury obyvatel v Táboře je vytvořená na základě projekce obyvatelstva v Jihočeském kraji do roku 2065, kterou vypočítal Český statistický úřad. Tato projekce nebere v potaz vlivy migrace, zabývá se pouze přirozeným přírůstkem. Jak ukazují údaje o migraci v Táboře za posledních 8 let, úbytek stěhováním bude spíše tyto trendy zhoršovat. Trend stárnutí obyvatelstva a snižování celkového počtu obyvatel se bude v následujících letech ještě prohlubovat. Index stáří v následující tabulce ukazuje poměr obyvatel v poproduktivním věku vůči obyvatelům v předproduktivním věku. V roce 2060 by mělo být v Táboře seniorů třikrát více než dětí! Co se týká podílu těchto skupin na celkovém počtu obyvatel, v roce 2020 by mělo žít v Táboře 14,4 % dětí oproti 20,6 % seniorů, za dalších deset let to bude 12,6 % dětí oproti 24,5 % seniorů a v roce 2050 by měla žít v Táboře třetina seniorů nad 65 let a 12,4 % dětí do 14 let věku. 12

14 Tabulka 3 Prognóza vývoje počtu obyvatel Tábora podle věkových skupin Obyvatelstvo podle věku V předproduktivním věku (0-14) V produktivním věku (15-64) V poproduktivním věku (65+) Index stáří 113,1 127,1 143,3 167,0 194,4 Počet obyvatel celkem Obyvatelstvo podle věku V předproduktivním věku (0-14) V produktivním věku (15-64) V poproduktivním věku (65+) Index stáří 221,5 247,7 270,1 302,0 307,2 Počet obyvatel celkem Zdroj: ČSÚ, projekce obyvatelstva Graf 2 Vývoj struktury obyvatelstva v Táboře Prognóza vývoje počtu obyvatel Tábora podle věkových skupin (výpočet bez migrace) Předproduktivní (0-14) Poproduktivní (65+) 13

15 3.2 Mapování současného stavu sociálních služeb v Táboře Prostředkem ke zmapování současného stavu sociálních služeb v Táboře bylo několik druhů dotazníků zaměřených na základní účastníky komunitního plánování sociálních služeb, jimiž jsou: poskytovatelé sociálních služeb na území města Tábora zadavatel sociálních služeb město Tábor uživatelé služeb rozdělení do specifických skupin veřejnost Poskytovatelé sociálních služeb na území města Tábora Dotazník byl zaměřen na informace o poskytovatelích sociálních služeb provozujících zařízení na území města Tábora; poskytované registrované a doplňkové sociální služby; počty a strukturu uživatelů jednotlivých služeb; finanční zdroje a potřeby a plány poskytovatelů. Do vyhodnocení byli zařazeni pouze poskytovatelé služeb, kteří v Táboře provozují zařízení či přímo poskytují služby. Tyto organizace lze podle typu poskytovaných služeb rozdělit do 3 základních skupin: Tabulka 4 Počet poskytovatelů sociálních služeb Organizace Počet Poskytovatelé registrovaných sociálních služeb 14 Poskytovatelé služeb sociálního typu (neregistrované služby, služby 7 nesociálního charakteru zaměřené na cílovou skupinu uživatelů) Ostatní - organizace státní správy a samosprávy 4 Zadavatel sociálních služeb Získané informace se týkaly zhodnocení kvality a kvantity sociálních služeb; identifikace potřeb a chybějících služeb; informace o realizovaných aktivitách v oblasti podpory sociálních služeb. Jediným zadavatelem sociálních služeb je město Tábor. Uživatelé sociálních služeb Uživatelé poskytli informace o současném využívání sociálních a doplňkových služeb a spokojenosti s nimi; potřebách, které stávající sociální služby nepokrývají a příčinách této situace; preferovaném způsobu zjišťování informací o sociálních službách v Táboře; návrzích na zlepšení různých oblastí života v Táboře a vybrané identifikační údaje. 14

16 Uživatelé sociálních služeb jsou pro potřeby komunitního plánování rozděleni do 5 specifických skupin podle převažující zastoupené skupiny uživatelů, navíc byly vytvořeny samostatné dotazníky pro rodiče a cizince. Dotazníkový průzkum byl od počátku koncipován jako výběrový, zaměřený na určité skupiny uživatelů. V tom spočívalo jedno interpretační omezení. Takto získané údaje nelze brát jako reprezentativní vzorek uživatelů sociálních služeb v jednotlivých skupinách, ale především jako vodítko k interpretaci dalších údajů o hodnocení sociálních služeb a potřebách uživatelů. Veřejnost Veřejnost měla k dispozici na 4 sběrných místech dotazníky zaměřené na oblasti, ve kterých postrádá pomoc či podporu a na preferovaný způsob zjišťování informací o sociálních službách v Táboře. K dotazníku byl připojen informační materiál o sociálních službách. Vzhledem k propagačně pojaté anketě pro veřejnost nebyl dán důraz na sběr většího počtu dotazníků. Celkem jich bylo vyhodnoceno 28. Tabulka 5 Počet vyhodnocených dotazníků Skupina Počet sebraných dotazníků Rodiče 40 Děti a mládež 155 Romská menšina 51 Cizinci Ukrajinci a ostatní cizinci 18 Vietnamci 1 souhrnný dotazník za celou komunitu Senioři 148 Zdravotně postižení 141 Osoby v nepříznivých životních situacích 72 Celkem vyplněných dotazníků Výsledky dotazníkových šetření Z dotazníkových šetření mezi poskytovateli, zadavateli, uživateli sociálních služeb a veřejností, vzešly výsledky použitelné jak pro jednotlivé cílové skupiny (viz následující kapitoly), tak výsledky zahrnující odpovědi všech šetřených skupin, ze kterých přinášíme stručný výtah. Plné verze jsou k dispozici na sekce Radnice/Sociální služby ve městě/komunitní plánování. 15

17 Chybějící oblasti pomoci Uživatelé sociálních služeb mohli v průzkumu označit pomoc či podporu v nějaké oblasti, kterou by potřebovali a nedostává se jim, případně ji konkretizovat otevřenou odpovědí. Subjektivně nejspokojenější jsou senioři a zdravotně postižení, kteří potřebují pomoci nejméně. Může to souviset s uspokojením jejich potřeb, na které je v Táboře zaměřeno nejvíce registrovaných služeb (senioři 14, ZP 19). Naopak nejvíce pomoc postrádá Romská menšina a osoby v nepříznivých životních situacích. Následující tabulka ukazuje nejfrekventovanější oblasti, v nichž jednotlivé skupiny postrádají pomoc či podporu. Tabulka 6 Oblasti, ve kterých uživatelé postrádají pomoc či podporu Rodiče Děti Romská Senioři Zdravotně ONŽS menšina postižení Oblast % Oblast % Oblast % Oblast % Oblast % Oblast % Práce 38 Hledání 5 23 Práce 75 Asistence Práce práce 11 Ubytování 40 Bydlení 30 Učení, 5 17 Jiné (dluhy) 49 Přeprava Vzdělávání vzdělávání 9 Práce 39 Volný čas Sociálně-právní Dluhy, 23 (kde a jak ho 17 Ubytování 41 Zdraví 7 poradenství 38 hospodaření trávit) (dluhy) Volný čas dětí 13 Mezilidské vztahy 14 Doprovázení při jednání na úřadech 35 Doprovázení při jednání na úřadech 7 Zdraví 11 Rodina 10 Šikana 4 Vzdělávání 8 Ubytování 6 Vzdělávání 7 Sociálněprávní 5 6 Vzdělávání Rodinné 10 Závislosti 3 Závislosti 8 a učení dětí poradenství poradenství Závislosti 10 Šikana dítěte Nepostrádá pomoc 8 33 Nepostrádá pomoc Rodina, vztahy Sociálněprávní poradenství 48 Nepostrádá pomoc Nepostrádá pomoc 84 Nepostrádá pomoc 53 Nepostrádá pomoc 17 Cizinci nejvíce postrádají sociálně-právní poradenství, konkrétně pracovníka na MěÚ, který by jim poskytl pomoc. Uživatelé sociálních služeb mají největší problémy spojené s prací a bydlením, což často přesahuje možnosti sociálních služeb. Z hlediska ubytovacích služeb mají nevyřešené potřeby osoby v nepříznivých sociálních situacích, zdravotně postižení 16

18 (chráněné bydlení) a senioři. Další požadovanou oblastí pomoci je sociálně-právní poradenství, zejména v souvislosti s dluhy. Preferovaný zdroj informací o sociálních službách Všechny skupiny uživatelů sociálních služeb odpovídaly na otázku, jaký způsob získání informací o sociálních službách je pro ně nejvhodnější. Preferovaným zdrojem informací o sociálních službách jsou nejčastěji organizace, jejichž služby již respondenti využívají (28 %), osobní návštěva městského úřadu (25 %) a organizace poskytující danou službu (11 %). Graf 3 Preferovaný zdroj informací o sociálních službách 8% 28% 6% Preferovaný zdroj informací o sociálních službách 6% 1% 7% na městském úřadě nebo zvláštní lince telefonicky 7% na městském úřadě osobně 25% 25% na webových stránkách 8% od organizace poskytující danou službu 11% od organizace, jejíž služby už využívám 28% u lékaře 8% u příbuzných a přátel 6% 8% z informačních letáků 6% 11% jinde 1% Ze srovnání s rokem 2006 vyplývá, že se výrazně zvýšila důvěra v organizace, jejíž služby respondenti využívají a v městský úřad na rozdíl od doktorů a rodiny. Zdravotně postižení nejvíce preferovali jako zdroj informací v roce 2006 doktory a přátele, v letošním roce to byly organizace, jejichž služeb využívají a Městský úřad v Táboře. Senioři v roce 2006 preferovali nejvíce rodinu, organizace jejichž služeb využívají a na třetím místě lékaře. V roce 2011 bylo pořadí organizace, lékař a městský úřad. Děti nejvíce preferují přátele oproti rodině v roce 2006, na druhém místě zůstává internet. U rodičů se preference nezměnily, na prvním místě je městský úřad a na druhém internet. Hodnocení života v Táboře Všichni uživatelé sociálních služeb zapojení do průzkumu se vyjadřovali k oblasti života v Táboře, která by se měla zlepšit a případně mohli doplnit konkrétní návrhy. Na otázku, v jaké oblasti by se měl život v Táboře zlepšit, odpověděli respondenti nejčastěji, že v oblasti pořádku (27 %), bezpečnosti (25 %) a bydlení (22 %). Vůbec nejčastěji ale uvedli, že v žádné z nabízených oblastí (29 %). 17

19 Tabulka 7 V jaké oblasti by se měl život v Táboře zlepšit Oblast Frekvence odpovědí (v%) Vybrané příklady Pořádek 27 Úklid chodníků, psí výkaly Bezpečnost Nebezpečné přechody, bezdomovci v parcích, 25 bezpečnost v noci, více strážníků Bydlení Chráněné bydlení, řešení bydlení na tzv. Fišlovce, drahý nájem, omezení času 22 v azylovém domě jeden rok, v domě s pečovatelskou službou je více sociálních případů než starých a nemocných Doprava 20 Zvýšení frekvence MHD Zdravotnictví Docházka lékařů do DPS, dlouhé čekání u 16 lékařů Sociální služby Odlehčovací služba na víkend, větší kapacita domu pro seniory, pečovatelské služby, 14 celoroční stacionář pro osoby s mentálním postižením, poradna pro cizince, občanská poradna, řešení dluhů, služby o víkendech, úklidové služby pro seniory Životní prostředí 13 Kultura 10 Více akcí v pečovatelském domě Sport 9 Volnočasové 7 aktivit (pro děti) Školství Jiná oblast 3 Nic z výše uvedeného 29 5 Bezbariérovost, osobní asistenti, špatná komunikace s romskými dětmi Problémy poskytovatelů sociálních služeb Financování služeb Jednoznačně největším problémem poskytovatelů sociálních služeb v Táboře je financování služeb. Nevyhovující prostory Všechny organizace sídlící v objektu CEPOS na Píseckém rozcestí (Oblastní spolek Českého červeného kříže Tábor, SONS Tábor, CZP Tábor) si stěžují na nevyhovující prostory, ve kterých sídlí. S nevyhovujícími prostory se potýká také noclehárna provozovaná G-centrem Tábor. 18

20 Neinformovanost veřejnosti Na problémy s nedostatkem informací u veřejnosti/klientů upozorňuje Domácí péče Tereza. Využívání služeb klienty G-centrum Tábor se potýká v jednotlivých službách s problémy týkajících se klientů: výrazný úbytek klientů spojený se snížením příspěvku na péči (pečovatelská služba, částečně denní stacionář), nepřizpůsobivost klientek (azylový dům pro matky s dětmi), nerovnoměrný zájem klientů o službu (odlehčovací služby). Zajímavým faktem je skutečnost, že na problémy se standardy sociálních služeb upozornilo pouze 1 zařízení. Chybějící služby a kapacity Všechny 3 základní skupiny respondentů průzkumu (veřejnost, poskytovatelé a zadavatel sociálních služeb) se shodují s různou mírou důležitosti na následujících službách, které v Táboře chybí nebo mají nedostatečné kapacity: Ubytování pro ONŽS nejpalčivější problém vnímaný širokou veřejností, kterým vadí pobyt osob bez domova ve veřejných parcích a prostorách. Chráněné bydlení pro osoby se zdravotním postižením. Rozšíření/výstavba nového domova pro seniory tuto potřebu potvrzuje jednoznačně predikce demografického vývoje v Táboře. Pobytové služby pro osoby trpící Alzheimerovou chorobou. Celoroční pobyt pro zdravotně postižené + denní stacionář a respitní péče pro tuto cílovou skupinu. Odlehčovací služby stávající odlehčovací služby poskytované G-centrem Tábor mají problém s nerovnoměrným využíváním kapacity, a proto nedokáží v určitých chvílích uspokojit všechny zájemce. Tato skutečnost je reflektována jak uživateli, tak poskytovateli i zadavatelem sociálních služeb. Sociálně právní poradenství/občanská poradna uživatelé soc. služeb mají problémy zejména s dluhy. Rozšíření pečovatelské služby požadavky jsou zejména na rozšíření doby poskytovaných služeb (rozvoz obědů o víkendu, služby v odpoledních a nočních hodinách). Na druhou stranu se největší pečovatelská služba v Táboře potýká s úbytkem klientů v souvislosti se zmenšením příspěvku na péči. 19

21 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA TÁBORA STRATEGICKÁ ČÁST 20

22 4 Společná opatření Priorita 1: Společná opatření Opatření 1.1: Informovanost a poradenství o Aktivita 1.1.1: Zvýšení informovanosti o sociálních službách o Aktivita 1.1.2: Zajištění poradenství o Aktivita 1.1.3: Spolupráce Opatření 1.2: Financování sociálních a doplňkových služeb o Aktivita 1.2.1: Iniciativa změny koncepce financování sociálních a doplňkových služeb o Aktivita 1.2.2: Vytvoření koncepce financování sociálních a doplňkových služeb v Táboře o Aktivita 1.2.3: Navýšení dotačních prostředků města Tábora na sociální a doplňkové služby Opatření 1.3: Prevence sociálně nežádoucích jevů o Aktivita 1.3.1: Zajištění terénní práce a specializovaného poradenství v rizikových lokalitách o Aktivita 1.3.2: Eliminace rizikového prostředí Opatření 1.4: Realizace komunitního pánu sociálních služeb o Aktivita 1.4.1: Vytvoření realizačních a kontrolních struktur, včetně finančního zajištění jejich činnosti o Aktivita 1.4.2: Realizace a kontrola realizace komunitního plánu 21

23 Priorita 1: Společná opatření Číslo a název Výchozí priorita: Stručný popis Kritéria naplnění Aktivity vedoucí k naplnění Číslo a název Charakteristika 1.1 Informovanost a poradenství 1. Společná opatření V rámci přípravy komunitního plánu byly všemi pracovními skupinami shodně identifikovány nejvýznamnější potřeby občanů (zadavatelů, uživatelů a poskytovatelů služeb a veřejnosti). Jedná se o dostatečnou informovanost o sociálních a doplňkových službách jako podmínky čerpání těchto služeb, zajištění poradenství a podporu spolupráce. Dostatečná informovanost veřejnosti o sociálních a doplňkových službách Dostatečné povědomí veřejnosti o způsobu kontaktování a čerpání služeb (minimum nezachycených klientů) Zajištění poradenství v oblasti sociálních a doplňkových služeb (vznik občanské poradny) Funkční spolupráce mezi organizacemi poskytujícími služby, a to včetně mezirezortní spolupráce Funkční spolupráce mezi nestátním neziskovým sektorem, místní správou a samosprávou Počet publikovaných informací o sociálních a doplňkových službách Množství zodpovězených dotazů a podaných informací Počet klientů a rozsah služeb poradenství Zvýšení informovanosti o sociálních službách Zajištění poradenství Spolupráce Zvýšení informovanosti o sociálních službách Nedostatek informací o sociálních službách a podmínkách jejich poskytování (nároky uživatelů, příspěvek na péči atd.) jsou jednou z hlavních příčin nedostatečného využití služeb a prodlevy v řešení nepříznivé situace uživatelů. Informovanost uživatelů služeb: uživatelé budou informováni zejména prostřednictvím poskytovatelů služeb, a to pomocí adresáře poskytovatelů sociálních a doplňkových služeb a vlastní praxe. Dalším zdrojem informací pro uživatele bude občanská poradna (viz aktivita 1.1.2) Informovanost veřejnosti: veřejnost bude informována zejména prostřednictvím webových stránek ( kde bude zveřejněn katalog poskytovatelů služeb a komunitní plán, a místního tisku (Noviny táborské radnice), v němž bude pravidelně 22

24 Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Obyvatelé města Tábora Předpokládané finanční zdroje: CELKEM zveřejňována informace o některém typu služby a související kontaktní informace Informovanost odborníků: cílená informovanost o nabídce služeb a identifikaci potřeb uživatelů služeb, poskytování informací o službách Vzájemná informovanost poskytovatelů služeb: informovanost o místní situaci v oblasti sociálních a doplňkových služeb, podávání informací o navazujících službách, sdílení informací, prosazování společných zájmů (v rámci stávajících nebo nově vzniklých sdružení/skupin) 2011: distribuce adresáře sociálních služeb v písemné a elektronické podobě, informace o adresáři v místním tisku, distribuce informací odborníkům : průběžné informace o sociálních službách v místním tisku, aktualizace elektronického adresáře MÚ, poskytovatelé služeb Další odborníci Bude hrazeno ze stávajících zdrojů projektu a MÚ. Zvýšení informovanosti občanů o sociálních a doplňkových službách, zvýšení přístupu k sociálním a doplňkovým službám. Číslo a název Charakteristika Časový harmonogram: Zajištění poradenství Občané v regionu Táborska nemají v současné době k dispozici cílené odborné občansko-právní poradenství a poradenství o sociálních a doplňkových službách. Za tímto účelem bude zřízena občanská poradna poskytující osobní, telefonické a on-line poradenství v Táboře nebo v některé obci Táborska. V rámci poradny bude zajišťováno přímé sociálněprávní poradenství a poradenství o sociálních službách (informace, kontakty), včetně dluhového poradenství, poradenství pro rodiny s dětmi, seniory, osoby ohrožené sociálně -nežádoucími jevy, zdravotně postižené osoby, příslušníky menšin, atd. Odborné poradenství bude poskytováno externími pracovníky v rozsahu, který vyplyne z poptávky uživatelů. Veřejnost a uživatelé služeb budou o zřízení nové služby informováni. 2011: zmapování potřebnosti (odhad počtu klientů, rozsah a četnost služeb), zmapování provozních možností zřízení poradny : zřízení a poskytování služby, informování široké veřejnosti o této službě 23

25 Realizátor: MÚ Tábor, poskytovatelé služeb Spolupráce: Počet uživatelů služby Široká veřejnost Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Bude odvozeno ze zjištěného rozsahu služeb Zajištění včasné informovanosti občanů o dostupných sociálních službách, poskytnutí odborného poradenství občanům, zvýšení kvality života občanů, zvýšení dostupnosti služeb občanům, snížení problémových situací v rodinách, snížení zadluženosti, snížení počtu exekucí. Číslo a název Charakteristika Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Spolupráce Spolupráce mezi poskytovateli sociálních a doplňkových služeb navzájem, mezi poskytovateli služeb a zadavatelem služeb (městem Tábor), poskytovateli a státem/krajem, rezorty navzájem (zejména zdravotní a sociální oblast), mezi poskytovateli služeb a jejich uživateli, mezi poskytovateli služeb a odborníky, atd., je základním předpokladem vytvoření efektivní a kvalitní sítě služeb v Táboře. Spolupráce již na mnoha úrovních funguje (např. Koalice poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb, vzájemná spolupráce poskytovatelů podobné služby atd.), avšak na konkrétních situacích klientů nebo při jednání s orgány státní správy a samosprávy jsou stále znatelné nedostatky této spolupráce. Řešením je aktivní zapojování všech výše uvedených subjektů do spolupráce ad hoc i dlouhodobé. 2011: zmapování sítě služeb (poskytovatelů), odborníků, orgánů státní správy a samosprávy, vymezení možných forem spolupráce : spolupráce dlouhodobá, spolupráce ad hoc Poskytovatelé sociálních a doplňkových služeb v Táboře MÚ Tábor, odborníci, uživatelé služeb, veřejnost Všichni poskytovatelé sociálních a doplňkových služeb v Táboře. Realizace aktivity v rámci stávající činnosti organizací. Zvýšení kvality služeb, podpora síťování služeb. 24

26 Číslo a název 1.2 Financování sociálních a doplňkových služeb Výchozí priorita: 1. Společná opatření Stručný popis Financování sociálních a zdravotních služeb je všemi poskytovateli shodně uváděno jako základní překážka udržitelnosti a rozvoje poskytování služeb. V případě sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb. se jedná o dotační řízení MPSV a krajů, kde výše dotace odvisí jednak od celkového objemu dotačních prostředků přidělených jednotlivým krajům, jednak od dotačních priorit kraje. V případě doplňkových služeb závisí financování na rezortní příslušnosti a typu služby (úhrada uživatelů, státní rozpočet, dotace, soukromé zdroje atd.). Společným problémem financování služeb je dále jednoletý dotační systém, kdy je nutné každoročně žádat o dotaci i na dlouhodobě poskytovanou službu, finance nejsou poskytovány k začátku roku (zpoždění zpravidla 2 až 3 měsíce) a je nutné je vyúčtovat před koncem roku, organizace jsou tedy nuceny pravidelný provoz hradit z jiných zdrojů. Na místní úrovni se potom jedná o jasné vymezení koncepce podpory sociálních a doplňkových služeb. Stabilizace financování sociálních služeb Vazba financování sociálních služeb na komunitní plány sociálních služeb Sjednocení financování mezirezortních služeb na úrovni kraje/obce Vytvořená koncepce financování sociálních a doplňkových Kritéria naplnění Aktivity vedoucí k naplnění služeb na místní úrovni Podíl finančního pokrytí činnosti organizací (objem financí) Počet poskytovatelů služeb Rozsah poskytovaných služeb Soulad dotačních titulů státu, kraje a města s komunitním plánem Efektivita financování služeb na úrovni města Iniciativa změny koncepce financování sociálních a doplňkových služeb Vytvoření koncepce financování sociálních a doplňkových služeb v Táboře Navýšení dotačních prostředků města Tábora na sociální a doplňkové služby 25

27 Číslo a název Charakteristika Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Iniciativa změny koncepce financování sociálních a doplňkových služeb Koncepce financování sociálních služeb je vymezena státem, přičemž ze zákona nejsou stanovovány priority dotačních programů (zaměření sociálních služeb atd.). Částečně lze za rámec financování považovat Střednědobé plány rozvoje sociálních služeb(sprss) vytvářené ze zákona kraji, ale v praxi není vymahatelný nárok na financování daného typu služby, i když vyplývá ze SPRSS (vždy je možné způsob přerozdělení dotací odůvodnit). Z hlediska obcí jako zadavatelů služeb a organizací poskytujících služby je poměrně obtížné přímo ovlivňovat koncepční otázky na úrovni státu. Nicméně je nutné poskytovat státu zpětnou vazbu z praktického výkonu sociálních služeb a ovlivňovat tak případné koncepční, metodické nebo legislativní změny. Zároveň je možné prosazovat zájmy společně (za dané území, typ služby apod.), například v rámci koalicí, asociací nebo jiných profesních spolkových organizací. V tomto směru je ale do jisté míry třeba ustoupit od prosazování vlastních zájmů a obav z konkurence. 2011: v rámci stávající nebo nově vzniklé zájmové skupiny poskytovatelů sociálních a doplňkových služeb definovat konkrétní problémy vyplývající ze současné státní koncepce sociálních služeb pro poskytování služeb v Táboře, vymezení možných zdrojů podpory (členství v profesních a zájmových organizacích, zástupci parlamentu ČR v regionu atd.) : prosazování zájmů poskytovatelů sociálních a doplňkových služeb v Táboře na pravidelné bázi a ad hoc v potřebných situacích Poskytovatelé sociálních a doplňkových služeb, MěÚ JČK, MPSV Všichni poskytovatelé sociálních a doplňkových služeb. Realizace aktivity v rámci stávající činnosti organizací. Rozvoj finančního zajištění sociálních služeb. 26

28 Číslo a název Charakteristika Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Vytvoření koncepce financování sociálních a doplňkových služeb v Táboře V Táboře jsou sociální a doplňkové služby financovány prostřednictvím dotací přerozdělovaných komisemi zřízenými při Radě města Tábora. Činnost komisí v dotační oblasti je ukotvena jednacími řády, které se navzájem liší. Podmínky poskytování dotací nejsou zcela jasně a otevřeně vymezeny. Není vytvořena koncepce města Tábora pro oblast financování a podpory sociálních služeb, která by tvořila rámec dotační politiky. Cílem finanční podpory ze strany města by mělo být dofinancování nákladů na služby, které jsou převážně hrazeny z dotací státu a kraje, a které jsou primárně určeny obyvatelům města Tábora 2011: provedení revize zdrojů, účelu, obsahu a rozsahu dotací poskytovaných prostřednictvím komisí Rady města Tábora, revize podmínek dotačního řízení : vytvoření jednotného návrhu dotační koncepce, schválení a realizace koncepce Poskytovatelé sociálních a doplňkových služeb, MěÚ Všichni poskytovatelé sociálních a doplňkových služeb. Náklady na činnost pracovní skupiny (150 Kč/hod/pracovníka). Bude vymezeno v závislosti na složení pracovní skupiny. Rozvoj finančního zajištění sociálních služeb v Táboře, zvýšení efektivity financování služeb, zvýšení kvality služeb. Číslo a název Charakteristika Navýšení dotačních prostředků města Tábora na sociální a doplňkové služby Sociální a většina doplňkových služeb je ze zákona financována především státními dotacemi na sociální služby, přerozdělovanými kraji. Kraje se na financování dále podílí prostřednictvím dílčích dotačních programů. Tento rámec by měl teoreticky vycházet ze Střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb, v praxi tomu tak ale není. Podíl měst by měl potom spočívat v dofinancování služeb poskytovaných vlastním občanům, případně v dofinancování překlenovacích období (mezi přiznáním a výplatou státní, resp. krajské dotace). Standardní model financování sociálních služeb je státní podíl max. 70%, krajský podíl 20% a podíl města 10%. Služby jsou obvykle dofinancovány dalšími zdroji (příspěvky klientů, nadace, fondy). Doplňkové služby jsou financovány s ohledem na svůj statut 27

29 Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Předpokládané finanční zdroje: CELKEM (státní/krajské/příspěvkové/nestátní organizace) a rezortní příslušnost. Problémy spojené s kombinováním služeb (např. zdravotně-sociální péče) budou řešeny aktivitou Dotační systém města Tábora bude podroben revizi, pokud jde o výši, zdroje a účel financování a bude navržena optimalizace systému vzhledem k výše uvedeným zásadám. Tyto kroky budou realizovány zároveň s aktivitou 1.2.2, čímž bude případné navyšování dotací zmírněno zvýšením efektivity jejich přerozdělení. 2011: provedení revize současného systému dotací sociálních a doplňkových služeb v Táboře : návrh optimalizace dotačního systému, realizace změn Poskytovatelé sociálních a doplňkových služeb, MěÚ JČK, MPSV Všichni poskytovatelé sociálních a doplňkových služeb Náklady na činnost pracovní skupiny (150 Kč/hod/pracovníka). Bude vymezeno v závislosti na složení pracovní skupiny. Rozvoj finančního zajištění sociálních služeb. Číslo a název Výchozí priorita: Stručný popis 1.3 Prevence sociálně nežádoucích jevů 1. Společná opatření Prevence sociálně nežádoucích jevů se týká více cílových skupin uživatelů služeb v Táboře (děti, mládež a rodina, menšiny, osoby v nepříznivé životní situaci, aj.). Jedná se zároveň o celospolečenský jev, který ale může v některých cílových skupinách mít svá specifika. Drogy, alkoholismus a gamblerství jsou problémy, které se nevyhýbají ani Táboru a zasahují stále mladší skupiny obyvatel. Soustřeďují se mj. kolem vyloučených lokalit, non stop heren a barů, výjimkou není ani hlavní třída v Táboře. Uvedená negativa jsou spojena s pácháním trestné činnosti, přestupků, výtržnictví spojené hlavně se získáním finančních prostředků na nákup alkoholu, drog, či hraní na výherních hracích přístrojích nebo videoterminálech. Dopad všech tří jmenovaných negativ je známý rozpad rodiny, zhoršení zdravotního stavu, zadluženost, rozpad osobnosti. Uvedená negativa zasahují všechny společenské vrstvy. Aktuální situace výskytu drog v Táboře: objevují se téměř všude 28

30 Kritéria naplnění Aktivity vedoucí k naplnění (nádraží, bary, herny, školy) lze získat jakoukoliv drogu marihuanu, ale i tzv.tvrdou, hlavně pervitin a to náhodně, nebo přes dealery. Alkoholismus: stále se zvyšující počet restauračních zařízení, nonstop barů, heren nabízejících jakýkoliv alkoholický nápoj, neexistuje vyhláška města o uzavírací hodině, represivní opatření, pokud by se ukázala jako vhodná (např. o zákazu požívání alkoholu na veřejnosti. Gambling: Zák. čís. 202/1990 o loteriích v 17 odst.11 uvádí, že provozování nesmí být na školách, zařízení soc. a zdrav. péče atd., a v jejich sousedství v okruhu 100 metrů od těchto budov. Obec může svou vyhláškou stanovit vzdálenost od těchto budov. Město Tábor svou vyhláškou čís. 8/2004 o povolování VHP určilo vzdálenost 20 metrů. Provoz VHP (výherní hrací přístroje) povoluje Městský úřad Tábor na dobu kalendářního roku, videoterminály povoluje MF a to na dobu 3 až 10 let. Aktuálně probíhá změna legislativy v souvislosti s výrokem Ústavního soudu (posílení rozhodovací pravomoci obcí). Část výtěžku z automatů je příjmem obce, v roce 2010 se jednalo o ,- Kč, v roce 2011 zatím ,- Kč. Tyto částky se rozdělují do fondů (mládeže, sociálního) a grantů (TV, kultury, sociálního, životního prostředí) a jako dotace sportovních klubů. V roce 2011 je v provozu v Táboře 182 VHP a k je provozovaných 244 videoterminálů. Řešením negativních vlivů sociálně nežádoucích jevů může být cílená terénní práce, specializované poradenství a objektivní eliminace rizikového prostředí. Snížení výskytu sociálně nežádoucích jevů Zpracovaná, případně aktualizovaná strategie města Tábora k prevenci sociálně nežádoucích jevů, včetně specifické práce s příslušníky vyloučených lokalit a cizinci Zvýšení rozsahu a intenzity terénní práce v ohrožených skupinách obyvatel (viz ohrožené cílové skupiny) Zvýšení informovanosti obyvatel o rizicích spojených se sociálně nežádoucími jevy Statistické sledování sociálně nežádoucích jevů Počet terénních pracovníků a programů působících v prevenci sociálně nežádoucích jevů Počet osvětových preventivních programů Počet opatření města v prevenci, případně represi sociálně nežádoucích jevů Zajištění terénní práce a specializovaného poradenství v rizikových lokalitách Eliminace rizikového prostředí 29