Nebojte se charity Neziskový sektor má spoustu dobrých receptů pro komerční firmy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nebojte se charity Neziskový sektor má spoustu dobrých receptů pro komerční firmy"

Transkript

1 Vladimír Dlouhý: Hospodářské komoře by pomohlo povinné členství str. 16 číslo 1 l l 39 Kč l řízená distribuce l l měsíčník vydavatelství Mladá fronta Časopis pro Nebojte se charity Neziskový sektor má spoustu dobrých receptů pro komerční firmy Vychází ve spolupráci s portálem BusinessInfo.cz

2 Návštěvnické centrum Nový Jičín město klobouků INTERAKTIVNÍ EXPOZICE KLOBOUKŮ Unikátní expozice věnovaná technologickému procesu výroby klobouků, díky které zažijete aktivní prohlídku, poznáte historii kloboučnictví a vyzkoušíte si klobouky živě i interaktivně. INTERAKTIVNÍ EXPOZICE GENERÁL LAUDON Expozice, laděná do barev evokující vojenské prostředí, mapuje život významného rakouského vojevůdce G. E. Laudona, který v Novém Jičíně roku 1790 zemřel. SLUŽBY NÁVŠTĚVNICKÉHO CENTRA Expoziční program pro teambuildingové a firemní akce, workshopy pro MŠ, ZŠ, kluby seniorů, širokou veřejnost. Nutno objednat předem. Komentované procházky městem a novojičínskými parky s průvodcem, pohádkově kostýmované procházky městem s výkladem pověstí. Nutno objednat předem. Půjčovna disků na discgolf a půjčovna trekových holí (připravujeme). Turistická informační činnost a propagace města Nový Jičín v tuzemsku i zahraničí. Celý objekt je kompletně bezbariérový s pokrytím free-wifi a je uzpůsoben i těm nejmenším návštěvníkům, otevřeno 7 dnů v týdnu. Revoluční kalendář Zvládli jste udělat za koncem roku tlustou čáru a začít ten letošní s novou silou i oprášeným důvtipem? Pravděpodobně se to podařilo jen pár šťastlivcům. Ostatní měli plnou hlavu legislativních novinek schválených v prosinci, následně skočili rovnýma nohama do účetní uzávěrky a jen periferně si všimli, že se schyluje k malé revoluci ve vedení příjmů elektronické evidenci tržeb, která začíná dostávat jasnější kontury. Magická hranice posledního dne roku končícího a prvního dne roku zcela nového není nic jiného než předěl psychologický. Dává nám možnost uzavřít období, začít znova, zlepšit se, dát si předsevzetí. Ale i když to tak nevypadá, nemůže nám nic diktovat. Designéry těchto pomyslných hranic jsme my lidé. A tak si je můžeme také přizpůsobit. Třeba korporace mají účetní uzávěrku různě. Konec roku si udělají například až v dubnu. A má to cosi do sebe, neschází se zmatek ze svátku se zmatkem v práci. Kalendář není třeba brát úplně doslovně. Málo se ví, že během Velké francouzské revoluce, kdy se v mnohém položily základy moderního uvažování, začal platit nový kalendář, který více odpovídal tehdejší představě. Za první den nového roku bylo označeno 22. září. Den, kdy vznikla Francouzská republika. Revoluční kalendář měl také dvanáct měsíců, v každém měsíci ale jen tři týdny po deseti dnech. Každý měsíc i den dostal svůj nový název. Aktuální magazín Profit, který je k dostání od 19. ledna, tak vychází 30. den měsíce sněhu. Hlavní téma jsme věnovali neziskovým organizacím. Zatím se stále mluví o tom, jak se mají neziskovky učit od firem. Ukazuje se však, že i firmy se mají co učit od neziskovek. A nejde přitom o pomalejší pracovní tempo, které se často zmiňuje. Neziskovky lépe zvládají komunikaci, jak se zákazníky, tak i se svými pracovníky, které umějí motivovat i jinak než výplatní páskou. Neziskovky určitě nepřepíší kalendář, ale začínají se po krůčkách prosazovat na trhu a je možné, že přepíší pár manažerských učebnic. Úspěšný rok za redakci přeje VYDÁVÁ Mladá fronta a.s. Mezi Vodami 1952/ Praha 4 GENERÁLNÍ ŘEDITEL David Hurta ŘEDITEL DIVIZE EURO E15 Tomáš Skřivánek šéfredaktor Igor Záruba ADRESA REDAKCE Mezi Vodami 1952/ Praha 4 editor Petr Švihel, T: , REDAKTOŘI Dalibor Dostál, Jakub Procházka, INZERCE Lenka Benetková, ředitelka, T: , MARKETING Hana Holková, ředitelka, T: Markéta Priknerová, brand manager, T: VÝROBA A DISTRIBUCE Soňa Štarhová, ředitelka, T: Michaela Mrázová, manažer výroby a distribuce, T: Lukáš Fabián, manažer předplatného, T: SEKRETARIÁT Zuzana Faltová, office manager, T: TISK Europrint a. s. PŘEDPLATNÉ PRO ČR All Production s.r.o. P. O. BOX 732, Praha 1 T: ROZŠIŘUJE V ČR Mediaprint & Kapa Pressegrosso, spol. s. r. o. Reg. zn: MK ČR E 6590 ISSN Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. Návštěvnické centrum Nový Jičín město klobouků, Masarykovo nám. 45/29, Nový Jičín, , https://www.facebook.com/mestoklobouku inzerce A Petr Švihel, editor TITULNÍ STRANA Tomáš Novák Číslo 1 / 19. Ledna 2015 Profit vychází od roku

3 OBSAH Top události...6 Téma Inspirace charitou...10 Neziskové organizace v České republice již nyní poskytují služby za miliardy korun ročně. Kromě rostoucího ekonomického významu mohou také posloužit jako dobrý příklad pro mnohé komerční firmy. Rozhovor Daně máme nižší, náklady na práci ne...16 Zaměříme se na celkové náklady na práci, říká Vladimír Dlouhý, vloni nově zvolený prezident Hospodářské komory ČR, v bilančním rozhovoru. Pozornost chce věnovat i učňovskému školství. Očima podnikatele...21 Příběh úspěchu Císař ze Slavkova dobývá svět specializuje na stavbu hal, školí stavitele ve Švýcarsku a všude po světě. Polemika Restart Skleněná renesance Když sklárny ve Světlé nad Sázavou ukončily v roce 2008 výrobu, ocitlo se jejich 1200 zaměstnanců na dlažbě. Nezaměstnanost v celém regionu vyletěla vzhůru. Po vstupu nového vlastníka nastal obrat. Nynější podnik Crystalite Bohemia zaměstnává tři čtvrtiny původních pracovníků. Fokus Svobodnější nakupování na síti Umíte si představit, že si v internetovém obchodě objednáte zboží, po zaslání si ho doma v klidu vyzkoušíte a až pak zaplatíte? V některých českých e-shopech to možné je díky platební metodě FerBuy. Služby Menší firmy se zajímají o PR.. 34 Portfolio klientů PR agentur se v posledních letech výrazně rozrůstá o nové typy zákazníků, menší a střední firmy. Díky tomu se podařilo většině firem v oboru ustát složité časy navzdory snižování plateb za služby. Makro Zahraničí Investorům zaslíbená daňová oáza Dovozní clo do Spojených arabských emirátů je od pěti do deseti procent, daň z příjmu ani DPH se zde neplatí. Nejen proto jde o lákavý trh i pro české firmy. Jejich počet stále roste, stejně jako obrat vzájemného obchodu. Irsko chytilo druhý dech Mohutnými tempy se odráží ode dna. Donedávna těžce zkoušená irská ekonomika, kterou v době krize zachránily před krachem desítky miliard eur ze záchranných programů, se uzdravuje. Její loňský vysoký růst překvapil i odborníky. Obchod & Finance Bilance Naší šancí zůstává kvalita Posudek odkryje chyby a stabilizuje firmu Zkušenost v úhledném balení Spekulanti srážejí cenu ropy a zvyšují riziko deflace Těžba hnědého uhlí letos vzroste o stovky tisíc tun...51 OECD: Jádro má i nadále budoucnost Fotostory Technologie Cestování Jeden den podnikatele / Názor Poradna Servis V roce 1990 stavěl Libor Musil svůj vlastní dům a rozhodl se, že se tím zkusí živit. O čtvrt století později jeho firma LIKO-S, která se 4 Portrét Michal Jirek: Nenechal si kávu zhořknout inzerce A

4 PROFIT Události Události PROFIT Elektronické evidenci drobní podnikatelé příliš nefandí JEN KAŽDÝ PÁTÝ drobný podnikatel či živnostník souhlasí se zavedením elektronické evidence tržeb. Odhalil to prosincový průzkum Asociace malých a středních podnikatelů. Ten měl důkladně zanalyzovat, jaké pokladny drobní podnikatelé využívají a jak smýšlí o připravované on-line kontrole tržeb státem. Hotely, restaurace, penziony a ubytovací zařízení by měly systém začít využívat od 1. ledna Maloobchod se přidá v červenci Agentura pro výzkum veřejného mínění Ipsos, která průzkum zpracovala, získala data od 808 respondentů z různých oblastí podnikání. Nejvíce oslovených respondentů provozovalo prodejny se smíšeným zbožím, těch bylo 110. Další kategorie se v průměru pohybovaly okolo padesáti respondentů za každou. Šlo například o restaurace, stánky, kavárny, sportoviště, hotely a penziony, služby jako kadeřnictví či kosmetika, pekařství, drobní řemeslníci, ale i čerpací stanice nebo řeznictví. Na tomto vzorku se ukázalo, že 27 procent drobných podnikatelů pokladnu vůbec nemá, 53 procent využívá jednoduché, ať už mechanické, či elektronické, pokladny. A jenom 20 procent drobných podnikatelů využívá sofistikovanější pokladní systémy. Už jen z těchto informací je patrné, že elektrická evidence tržeb, která si vyžádá přístroj připojený k internetu, může narážet na nevoli drobných podnikatelů. Jen pro dokreslení: 60 procent respondentů ke své práci využívá počítače a 49 procent, tedy fakticky polovina, uvedlo, že k práci nutně potřebuje i internet. Elektronická evidence tržeb proto mezi menšími živnostníky a podnikateli nemá příliš silnou podporu. S jejím zavedením pro všechny podniky souhlasí jen 12 procent respondentů. Dalších 25 procent se zavedením souhlasí pouze pro některé podnikatele. Lze se domnívat, že zavedení evidence jim nevadí, pokud se jich přímo nedotkne. Naopak s elektronickou evidencí nesouhlasí 42 procent dotázaných. Zbylí oslovení neumějí problém posoudit, případně o elektronické evidenci slyšeli poprvé. Poznámka Profitu: Zdá se, že ministerstvo financí věnuje elektronické evidenci tržeb velkou péči. Redakce sháněla například ohlas od sdružení kadeřníků. Ministerstvo nás však předběhlo a s kadeřníky je v kontaktu. To se často nestává. Foto Tomáš Novák Zákazníci hledají na internetu, kupují v prodejně Foto Jan Rasch Exekucí razantně přibylo ZE ZVEŘEJNĚNÝCH statistik vyplývá, že celkový počet nařízených exekucí v roce 2014 byl ve srovnání s rokem 2013 vyšší o případů. Dle údajů poskytnutých Ministerstvem spravedlnosti ČR došlo vloni k dramatickému nárůstu množství exekucí, čímž se razantně zvrátil sestupný trend, který jsme mohli pozorovat v letech 2012 a Za posledních pět let byla nejhorší situace v roce 2011, kdy bylo nařízeno více než 959 tisíc exekucí. Od té doby docházelo k meziročnímu poklesu jejich počtu, což odborníci přičítali zásadním změnám, které zaváděli jednotliví ministři spravedlnosti v průběhu uplynulých let. Jen namátkou lze jmenovat výrazné zvýšení soudního poplatku v závěru roku 2011, který u elektronického platebního rozkazu vzrostl z původních 300 korun až na současných 800 korun, říká Kateřina Procházková, tisková mluvčí portálu Poradnaveritele.cz. Ale tím zaváděné změny zdaleka nekončily. Takřka bezprostředně po zvýšení soudního poplatku následovalo razantní snížení odměn exekutorům i advokátům. V březnu 2012 přistoupil tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil k dalšímu kroku, a to k výraznému okleštění odměn exekutorům i advokátům. U nižších částek byla exekutorům snížena odměna dokonce až o 70 procent, u vyšších pak o 30 procent. V průměru se hovořilo o snížení zhruba na polovinu. Navíc se zavedla povinnost zasílat dlužníkům předžalobní upomínku, vzpomíná Procházková a dodává, že v neposlední řadě je nutné připomenout i rychlý zásah ministryně spravedlnosti Heleny Válkové z července 2014, kdy opět výrazně snížila odměny advokátů u drobných pohledávek, a to jak v nalézacím, tak i ve vykonávacím řízení. Nárůst počtu exekucí v první polovině roku 2014 si Exekutorská komora ČR vysvětlovala tak, že věřitelé v první polovině roku spěchali, aby jim byla ještě přiznána vyšší odměna za právní zastoupení. Logicky pak očekávala pokles počtu nařízených exekucí v průběhu druhé poloviny roku 2014 a stejná očekávání měla i Česká advokátní komora. K tomu však nedošlo. S výjimkou listopadu 2014 nebyl během jednotlivých měsíců žádný dílčí pokles ve srovnání s rokem 2013 zaznamenán. PRO ZÁKAZNÍKY JE KAMENNÝ OBCHOD STÁLE KLÍČOVÝ. A to i přes expandující internetové obchody. Dokládá to průzkum společnosti CBRE, podle kterého 79 procent spotřebitelů ve světě, když potřebuje nakoupit, volí procházku do obchodu. Cílem studie bylo zmapovat a pochopit nákupní chování spotřebitelů a nejčastější nákupní kanály. Výsledky průzkumu realizovaného ve 32 zemích na vzorku spotřebitelů ukazují, jak klíčovou roli hraje kamenný obchod v nákupním chování a rozhodování spotřebitelů. Ti vnímají samotný nákup zboží jako společenskou aktivitu, která se povaze anonymního nákupu online není schopna vyrovnat. Internet však hraje významnou roli při zjišťování informací, cen a dostupnosti. Většina nakupujících si ale stále přeje zboží vidět, osahat si jej, vyzkoušet a pak mít možnost jej okamžitě mít a nečekat na doručení zboží. Nakupovat chodí zákazníci připravení. 75 procent spotřebitelů na celém světě hledá konkrétní produkty a zboží na internetu a lidé jsou stále více online. Často komunikují na internetu s maloobchodníky a dalšími spotřebiteli, aby zjistili, co je nejlepší, a až teprve po této analýze učiní nákup. Roste také počet lidí (42 procent), kteří na sociálních sítích sdílejí své zkušenosti s produktem. 30 procent spotřebitelů na celém světě používá mobilní telefony nejen k zjištění informací o produktu, ale také ke srovnávání cen. Tento trend je zvlášť výrazný v Asii a Pacifiku. Zajímavá čísla přicházejí také z Číny 49 procent tamních spotřebitelů využívá k nákupu zboží chytré telefony. Spotřebitelé nakupují online v průměru jednou za tři týdny, což představuje pro maloobchodníky obrovskou příležitost v propojování prodejních aktivit. Vzhledem k tomu, že vztah mezi kamennými obchody a online světem je stále komplexnější, obchodníci čelí dvěma klíčovým problémům prvním z nich je stále trvající potřeba nabízet skvělé služby, vynikající a široký sortiment produktů s vysokou přidanou hodnotou. Druhým je fakt, že se maloobchodníci musejí stále učit, jak lze profitovat v oblasti digitálních technologií a sociálních médií a jak tyto technologie provázat s nabídkou kamenného obchodu, říká Veronika Tebichová, šéfka maloobchodní agendy ve společnosti CBRE. Tyto globální trendy postupně přicházejí s větší či menší intenzitou do České republiky. Český zákazník není tedy výjimkou ani pozadu. Poznámka Profitu: E-shopy nám sice přestaly diktovat místo, kde máme nakupovat, můžeme odkudkoli, ale začaly nám určovat způsob a termín doručení. Průzkum tak dobře ukazuje, že většina zákazníků stále zajde raději do obchodu, čas je pro ně přednější. 6 7

5 PROFIT Události Události PROFIT Firmy cítí vysokou daňovou nejistotu Česko stoupá v žebříčku otevřenosti veřejné správy VNÍMÁNÍ DAŇOVÉ NEJISTOTY mezi firmami a podnikateli v ČR je stále velmi silné. Zatímco mezi respondenty v zemích střední a východní Evropy meziročně poklesl podíl těch, kteří se domnívají, že je u nich vysoká daňová nejistota, z 60 procent na 54,2 procenta, v ČR je situace podobná jako loni vysokou daňovou nejistotu, která pramení zejména z průběžných zásahů do právních norem, pociťuje 71 procent firem. Loni to bylo dokonce o půl procentního bodu méně. Stejně jako v minulých letech firmám a podnikatelům při podnikání v ČR vadí nejvíce časté právní změny, nejednoznačnost, nedostatky a náhlé zvraty stanovisek daňové správy. Vyplývá to z nového, v pořadí již čtvrtého průzkumu společnosti Deloitte, kterého se zúčastnilo přes 800 respondentů z 25 zemí Evropy. Soustředil se především na tři oblasti vztahy s finančními úřady, daňové kontroly a vnímání daňové jistoty. Z hlediska vnímání daňové nejistoty patří Češi v regionu střední Evropy mezi největší pesimisty. Na Slovensku vnímají vysokou daňovou nejistotu dvě třetiny dotázaných, v Německu 44,1 procenta respondentů a v Rakousku jen 37,1 procenta. Ve srovnání Foto archiv s průměrem zemí EMEA si Česká republika pohoršila o 16,8 procentního bodu, uvedla k výsledkům průzkumu Radka Mašková, ředitelka v daňovém oddělení společnosti Deloitte. Nejvíce by dotázané firmy v ČR uvítaly větší jistotu ohledně budoucnosti daňového systému (67,1 procenta dotázaných), jeho zjednodušení (74,7 procenta dotázaných) a větší předvídatelnost a spolupráci s daňovou správou (24,1 procenta respondentů). Naprostá většina dotázaných firem (93,1 procenta) by uvítala, aby spouštění účinnosti daňových legislativních změn bylo vždy k jednomu či dvěma konkrétním dnům v roce, tedy například k 1. lednu nebo k 1. červenci. Tato změna by vyžadovala poměrně malé organizačně-legislativní opatření ze strany státu, přitom by významně přispěla k přehlednosti právního prostředí, v němž firmy působí, doplnil Tomáš Babáček, senior advokát v Ambruz & Dark Deloitte Legal a předseda organizačního výboru a nominační rady ankety Zákon roku. Poznámka Profitu: Každoroční legislativní i daňové změny se přelévají ve vysoké vnímání daňové nejistoty. A zdá se, že firmy poslance minimálně dotlačí k dvěma pevným termínům, kdy by se během roku změny zaváděly. Minimálně tak podnikatelé nebudou muset neustále číhat na nové paragrafy. STÁTNÍ SPRÁVA SE MŮŽE POCHLUBIT velmi dobrým výsledkem v rámci mezinárodního srovnání zaměřeného na to, jak otevřeně přistupuje k datům. V žebříčku Open Data Index 2014 se Česká republika umístila na dvanáctém místě. Podle Fondu Otakara Motejla, který se na průzkumu podílel, výsledky dokládají, že principy otevřených dat získávají v Česku stále silnější pozici. Úředníci by ale neměli pouze slavit dobré umístění. Index totiž zároveň poukazuje obecně na to, že současný stav publikování dat veřejné správy má hodně nedostatků. Open Data Index hodnotí země podle dostupnosti a kvality přístupu k informacím v deseti klíčových oblastech například jde o státní rozpočet, výsledky voleb, jízdní řády nebo data o životním prostředí. Průzkum připravuje nevládní organizace Open Knowledge ve spolupráci s odborníky z celého světa letos se do něj zapojilo 97 zemí. Ve sledovaných státech sice stoupl počet datasetů v otevřeném formátu z loňských 87 na letošních 104, ale přesto se jedná o pouhých 11 procent všech zveřejněných dat. Naprostá většina dat tedy stále není dostupná či zůstává uzavřena v nevyhovujících formátech. ČR letos v žebříčku zaujala 12. místo spolu s Kolumbií, Švédskem a Uruguayí. Oproti roku 2013, kdy Česko figurovalo na 22. příčce žebříčku, jde o významné zlepšení. Dobrých výsledků naše země dosahuje především v oblasti geografických a statistických dat. Špatně si nevedeme ani u informací o rozpočtu, které ministerstvo financí zpřístupňuje skrze aplikaci Monitor státní pokladny. I zde je ale potenciál pro zlepšení data o hospodaření státu zatím nejsou dostupná na dostatečně detailní úrovni. Nyní z nich lze například vyčíst, jak si ministerstva finančně vedou v různých oblastech. Víme třeba, kolik ministerstvo práce a sociálních věcí vyčlenilo na politiku zaměstnanosti, ovšem ne podrobné informace o tom, za co přesně peníze utrácí. Mezi datové zdroje, jejichž přístupnost je v České republice problematická, patří třeba jízdní řády, o které se vedou dlouholeté spory. Jsme rádi, že se otevřená data v Česku stala důležitým tématem. Velký díl práce zatím odvádějí hlavně aktivní státní instituce, jako je Český statistický úřad nebo Český úřad zeměměřičský a katastrální, říká Jiří Knitl, manažer Fondu Otakara Motejla. Doufám, že se iniciativa brzy rozšíří na úroveň celé veřejné správy, a Česko tak dosáhne podobných výsledků jako třeba Velká Británie, dodává. Úspěch Velké Británie, která je dnes datovou velmocí, je zčásti zapříčiněn osobou premiéra Davida Camerona, jenž téma osobně prosazoval. V Česku se zatím takový lídr otevřených dat hledá a není to ani významnějším politickým tématem. Česku se predikují roky uměřeného růstu V NÁSLEDUJÍCÍCH PĚTI LETECH lze očekávat, že česká ekonomika bude pokračovat v pozitivním trendu růstu hrubého domácího produktu. Průměrné tempo by mělo dosahovat 1,7 procenta. To povede k pozvolnému přibližování k průměru EU, co se týče HDP na osobu přepočteného podle parity kupní síly. V roce 2020 by se Česká republika při předpokládaném průběhu mohla pohybovat na úrovni procentech průměru evropské osmadvacítky. To by mohlo znamenat, že Česko předstihne na čele žebříčku středoevropských zemí Slovinsko. Na druhé straně bude pokračovat v růstu rovněž Slovensko, které by do konce dekády mohlo předběhnout ve stejném žebříčku nás a dosáhnout 90 procent průměru Evropské unie. Vyplývá to z ekonomické analýzy, kterou zpracovala společnost Deloitte. Optimismus ohledně dalšího vývoje eurozóny sice do jisté míry vychladl, stále se však v letošním roce očekává pokračování mírného růstu hrubého domácího produktu. I nadále by mělo platit, že rychleji by měly růst země, které jsou důležité z pohledu zahraničního obchodu České republiky. Průměrný odhad zvýšení HDP pro Německo činí 1,5 procenta, v případě Slovenska dokonce 2,8 procenta, uvedl Josef Kotrba, vedoucí partner Deloitte ČR. V živé paměti mají Češi vyšší růstová čísla, kterých naše země dosahovala před recesí. Aktuální odhad tak na první pohled nemusí působit příliš optimisticky. Podle Davida Marka, hlavního ekonoma Deloitte, je ale třeba brát v potaz očekávaný externí vývoj. Pokud poroste německá ekonomika průměrně pouze o 1,4 procenta, limituje to do značné míry také prostor pro růst českého hospodářství, doplňuje David Marek, podle kterého je z pohledu české ekonomiky klíčovým rizikem vývoj v eurozóně, kde dlouhodobé tempo růstu některých zemí výrazně zpomalilo a při absenci strukturálních reforem může dále klesat. Rizikem je i deflace a její negativní dopady. Celá globální ekonomika také přibrzdí. Zatímco v období rostla průměrným tempem 3,9 procenta ročně, v období Deloitte odhaduje její růst na 3,6 až 3,7 procent. 8 9 Foto archiv

6 PROFIT téma téma PROFIT Inspirace charitou Neziskové organizace v České republice nyní poskytují služby za miliardy korun ročně. Kromě rostoucího ekonomického významu mohou posloužit jako dobrý příklad pro mnohé komerční firmy. Zákazník na prvním místě. Vše v neziskovkách se točí kolem klienta, zdůrazňuje Hana Potměšilová. Rozhovor s ředitelkou Nadačního fondu pro podporu osob se zdravotním postižením čtěte na straně 14. Když se Michal Dolejš ze společnosti Vodafone rozhodl v rámci programu Rok jinak pracovat v nekomerčním sektoru, vybral si organizaci Green Doors. Ta v Praze provozuje vegetariánskou restauraci Mlsná kavka, pomáhající rehabilitovat pacienty se schizofrenií a zapojovat je do života. Svoje zkušenosti z marketingu využil především pro zefektivnění práce neziskovky i restaurace. Povedlo se nám zvýšit obrat i marži v Mlsné kavce a zlepšit její celkové fungování, pochvaluje si Michal Dolejš. Na vlastní kůži poznal, že nejenom neziskovky se mohou učit od firem. Funguje to i obráceně. Neziskové organizace mají co říci komerčním firmám a lidem pracujícím v nich. Rozšířilo mi to obzory. Pracoval jsem v prostředí, které se zásadně lišilo od toho, které jsem dosud znal. Různorodé zkušenosti jsou to nejlepší pro mentální vývoj. Stejně jako pro tělo. Není dobré posilovat jen jednu ruku, bolí z toho záda, pokračuje Michal Dolejš. Na rozdíl od firem nefunguje v neziskových organizacích klasická hierarchická struktura, kdy šéf rozhoduje a jeho podřízení plní úkoly. V neziskovce je jeden velký tým, který o všem diskutuje strašně dlouho. Což je někdy na úkor efektivity, ale rozhodnutí je potom o to kvalitnější, usuzuje Michal Dolejš. Není to jediná přednost třetího sektoru, která by mohla zlepšit fungování firemního světa. Lidé z neziskovek umějí naslouchat. Nepolitikaří tolik a táhnou za jeden provaz. Pečlivě vybírají tým z hlediska filozofie společnosti. Vkládají velké úsilí a zdroje do zaučování a tím zajistí splynutí nováčků s tělem organizace. Je tam velká legrace. Ale pozor, nemluvím o neziskovkách všeobecně. Mluvím o těch, které mi dovolily nakouknout pod pokličku, jako třeba Green Doors, Baobab nebo Auto*Mat, vypočítává Michal Dolejš, který po skončení Roku jinak odjel na měsíc do Afriky. Po návratu se opět vrátil k marketingu, tentokrát v softwarové společnosti AVG. Spící tygr Nekomerční sektor se přitom bude v České republice přibližovat podnikatelskému prostředí čím dál více. Není to dáno jen tím, že nadace a nadační fondy mohou od letošního Foto Martin Pinkas

7 PROFIT téma téma PROFIT roku díky novému občanskému zákoníku podnikat. Součástí neziskového sektoru ve vyspělých zemích jsou také církve. Ty české získají po probíhajících restitucích od státu majetek v hodnotě 75 miliard korun a za tři desetiletí ve formě paušálu obdrží dalších 59 miliard jako náhrady. Stanou se tak jedním z výrazných ekonomických subjektů na českém trhu a dramaticky zvýší podíl českého nekomerčního sektoru na tuzemské ekonomice. V roce 2013 bylo v České republice registrováno občanských sdružení, 1969 obecně prospěšných společností, 435 nadací, 1195 nadačních fondů a 4277 církevních právnických osob. Nyní vypadají tato čísla značně jinak, protože nový občanský zákoník přinesl vznik nových a transformaci některých starších neziskových organizací. Nová čísla by měla být k dispozici až v příštích dnech. Pro neziskovky pracovalo v roce 2013 celkem lidí, z toho dobrovolníků, kteří mají na kontě 45 milionů hodin za rok. Podle dat Českého statistického úřadu získaly neziskové organizace v roce 2012 celkem 14 miliard korun od státních institucí, 11,8 miliardy korun od individuálních dárců, 4,3 miliardy korun od firemních dárců a 572 milionů korun ze zahraničních zdrojů. Při pohledu na vyspělé země je zřejmé, že podíl neziskovek na výkonu ekonomiky bude i v Česku růst a že do budoucna půjde o suverénní alternativu ke komerční sféře. Například v USA je podle Centra neziskového sektoru a filantropie výkon nekomerčního sektoru za rok 2012 celkem 887,3 miliardy dolarů, což představuje 5,4 procenta hrubého domácího produktu. Nejvíce peněz, zhruba 50 procent, přichází pro americké neziskovky ze soukromé sféry ve formě plateb za zboží a služby. Z veřejných zdrojů jde 23,1 procenta financí, soukromé dary činí 12,9 procenta příjmů. Státní granty vytvářejí 9,2 procenta a investice 3,6 procenta příjmů neziskových organizací v USA. Celý neziskový sektor zaměstnává deset procent všech pracovníků v USA. Podobný význam nekomerčního sektoru ukazuje také mezinárodní srovnání, které pravidelně publikuje Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health. Podle analýzy situace v 16 zemích světa, včetně České republiky, v šesti sledovaných státech zaměstnávají neziskovky deset a více procent z celkového počtu zaměstnanců, a představují tak významnějšího zaměstnavatele než kterýkoli jiný sektor ekonomiky. Dětské nemoci a krize Do této kondice má české neziskové prostředí ještě daleko. V mezinárodním srovnání jeho pozice nevyznívá příliš silně. Například v prestižním žebříčku World Giving Index za rok 2014 obsadila Česká republika až 112. pozici. Přitom již v roce 2012 magazín Profit informoval, že Česko tehdy v tomto žebříčku kleslo z 81. na 94. příčku. Aktuálně je úroveň charity v zemi horší než ve státech, jako je Albánie, Angola, Kongo, Nigérie nebo Kosovo. Příčin volného pádu tuzemské charity je hned několik. V zemi se především nepodařilo dokončit transformaci neziskového prostředí z 90. let. Tehdy kromě seriózních neziskovek založených podle modelu vyspělých zemí přežívala také řada pohrobků socialistických organizací, které mnohdy spíše než k rozvoji občanské společnosti sloužily k její kontrole a k likvidaci skutečně nezávislých společenských iniciativ. Tyto organizace po roce 1990 vlastnily v rámci neziskového sektoru největší majetky. V divokých 90. letech vznikly i stovky účelově založených organizací, které sice měly charitu či neziskovost v názvu, ale podobně jako mnohé firmy Neziskovky mají co říct. V nekomerčních sdruženích se tolik nepolitikaří a rozhodnutí jsou kvalitnější, tvrdí po ročním působení ve vegetariánské restauraci Michal Dolejš. v komerční sféře sloužily především k tunelování veřejných rozpočtů nebo praní špinavých peněz z trestné činnosti. Zákon z roku 1997 sice výrazně zpřísnil podmínky pro zakládání nadací a přispěl k pročištění neziskového sektoru, nicméně ten si v sobě řadu původních dětských nemocí nesl i v dalších letech. Jednou z nich je výrazná roztříštěnost. Za patnáct let, kdy působím v neziskovém sektoru, jsem zjistila, jak moc konkurenční je to prostředí. A překvapilo mne, kolik nenávisti a házení klacků pod nohy panuje mezi neziskovými organizacemi, říká Hana Potměšilová, ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Sama může porovnávat neziskovky s fungováním komerčního sektoru, protože od roku 2001 podniká ve zdravotnictví. Když se podívám obecně na neziskový sektor, často se potýkám s nespolehlivostí těchto organizací. Dodržování termínů, zodpovědnost, kvalita služeb či prací u nich není priorita, upozorňuje Hana Potměšilová. Tomuto obrazu neziskovek nepomohla ani ekonomická krize z minulých let, která dostala řadu organizací do hospodářských potíží. Do budoucna bude proto stále důležitější rozlišovat mezi dobrými a nekvalitními neziskovkami. Pocity k nezaplacení Ty, kterým se daří, se v řadě ohledů příliš neliší od prosperujících firem. Měly by být velmi podobné v plánování strategií, řízení organizace, projektovém managementu. Rozdíly vidím jen u cash flow, které se dá v komerční firmě lépe plánovat, a benefitních programech pro zaměstnance, které si neziskový sektor nemůže dovolit, porovnává Hana Potměšilová. Velké odlišnosti ve fungování firem a neziskovek nevidí ani Michal Dolejš. Jsou naprosto stejné. Z pohledu organizace potřebujete dobrý produkt, odvážného vůdce, finanční řízení, marketing a nadšené zaměstnance. Každá z,firem má možná jiný cíl, ale záleží hlavně na nadšení a zapálení zaměstnanců, jestli uspěje. Je skoro jedno, jestli prodáváte housky, nebo se staráte o postižené lidi, říká absolvent programu Rok jinak. Dobře fungující neziskovky mohou být inspirací i pro velké společnosti. Napadá mne pojem prozákaznickost, jde o způsob práce, kdy klient je vždy na prvním místě a vše je zaměřeno ve prospěch klienta. A dále týmovost. Většinou jsem se setkala se skvěle fungujícími týmy profesionálů, kde každý přesně zná svou roli a své místo a díky společnému zápalu pro věc a osobní angažovanosti dokážou neuvěřitelné věci často ve velmi skromných podmínkách, popisuje svoji inspiraci Michaela Chaloupková, členka představenstva a ředitelka divize správa Skupiny ČEZ. Energetický gigant se stal podle statistik platformy Byznys pro společnost se svými více než 370 darovanými miliony největším firemním dárcem roku Desetkrát méně, zhruba 34 milionů, poskytl na charitu mobilní operátor O2 na druhém místě žebříčku. Není bez zajímavosti, že v první desítce největších dárců není ani jedna z velkých českých bank, naproti tomu se v ní umístily hned dvě nebankovní finanční skupiny: Cetelem a Provident Financial. Pokud se mají české neziskovky zbavit svých dětských nemocí z 90. let, nemohou se obejít bez některých principů z firemního prostředí. Z praxe je jasné, že dlouhodobě a úspěšně se dá nezisková organizace vést jen manažersky systémovým způsobem. Ale musím říci, že dnes management řada organizací zvládá velmi dobře, zmiňuje Michaela Chaloupková. Také podle ní dává nekomerční sektor lidem něco, co jim ani sebelépe fungující firma přinést nemůže: Třeba firemní kulturu neziskovky založenou na hodnotách a principech, se kterými se její zaměstnanec nebo manažer nemusí učit se ztotožnit, které s ním prostě souznějí. Navíc mám někdy pocit, že neziskové organizace mohou při osobní práci s klienty ovlivňovat velmi citelně a účinně život klientů s okamžitým efektem, a tím v řadě případů vidí její zaměstnanci mnohem rychleji výsledek své práce, než jsme schopni vidět my ve firmách, porovnává Michaela Chaloupková. A připomíní, že manažerům a zaměstnancům firem přináší spolupráce s neziskovým prostředím zpětnou vazbu, kterou by v jiném prostředí získávali jen velmi obtížně. Zejména vhled do dost odlišného světa, než je svět byznysu, a tím rozšíření mých obzorů vnímání a chápání hodnot. Obdivuji práci lidí, kteří s nadšením v této oblasti pracují. Jsou to pro mne většinou velmi inspirující zážitky, uzavírá Michaela Chaloupková. České nekomerční prostředí představuje velmi perspektivní oblast, která by měla podle vzoru z vyspělých zemí růst co do počtu zaměstnanců i podílu na výkonu ekonomiky. Stále je nekomerční sféra brzděna následky divokých 90. let i nedávnou ekonomickou krize. To se projevuje mimo jiné v poklesu v mezinárodních srovnáních. Na druhé straně, s novým občanským zákoníkem dostaly neziskové firmy možnost podnikat. Je jen na nich samotných, jestli dokážou šanci využít a získávat z této činnosti, podobně jako v USA, významné peníze na provoz. Pokud ano, ovlivní to celé české podnikatelské prostředí. Dalibor Dostál Foto Martin Pinkas

8 PROFIT téma Neziskovkám škodí nespolehlivost Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením patří k skvěle fungujícím neziskovým organizacím v České republice. Kromě ředitelky Hany Potměšilové stojí za úspěchem neziskovky tým lidí, který je z komerčního prostředí zvyklý fungovat velmi efektivně. Jak dlouho působíte v neziskové sféře? Jako dobrovolník pracuji v neziskové sféře téměř patnáct let. Od roku 2007 vedu jako ředitelka-dobrovolník Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a snažím se pomáhat, jak se říká, rukama, hlavou a radami i v dalších neziskových organizacích. Co vám působení v neziskovce dalo? Pro mne je práce pro nezisk automatickou součástí života, mého myšlení. A jen díky práci v něm si každý den uvědomuji, jak je bezvadné, že každý den vstanu, dojdu si sama na toaletu, mám dvě zdravé děti, manžela, prostě spoustu obyčejných věcí, které člověk v každodenním životě má tendenci nedocenit. Které vlastnosti nebo modely by si mohly vzít firmy od neziskovek? Netroufnu si mluvit obecně o neziskovkách. Mohu mluvit díky dlouhodobé zkušenosti jen o našem fondu. Co u nás platí na sto procent, je skutečnost, že kolegové pracují pro fond s radostí a naplno. Nikdy jsem neslyšela to určitě nepůjde. Někteří z nich dojíždějí do kanceláře ze vzdálenosti více než sto kilometrů, ač jsou upoutáni na vozík a doprava je pro ně o to složitější. Velmi často pracují dobrovolnicky nad rámec běžného pracovního úvazku, a to včetně víkendů. Nevadí jim, ač zastávají manažerskou pozici, převléknout se z dražšího obleku do obyčejného trička a jít rozdávat letáčky k našemu projektu na fotbalový stadion Které postupy z komerční sféry by naopak prospěly neziskovkám? Když se podívám obecně na neziskový sektor, často se potýkám s nespolehlivostí těchto organizací. Dodržování termínů, zodpovědnost, kvalita služeb či prací u nich není priorita. Většina našeho nadačního týmu prošla ve své profesní kariéře komerční sférou. A to považuji za velmi silnou stránku naší organizace. Díky tomu se každý snaží přenést do fondu jisté postupy, strategie, řád, se kterými měl dobrou zkušenosti. Vše ale většinou závisí na penězích. A vzhledem k tomu, že nadace a nadační fondy mohou nově podnikat až od loňského roku, fungovali jsme dříve jen z darů. A ty se plánují, a tedy tím i rozvoj organizace poměrně složitě Co ale závidím komerční sféře, je ona možnost vždy si vybírat dodavatele. Vždy mít ve svazku dodavatel odběratel jako zadavatel tu silnější pozici. To u neziskovek často neplatí, neboť ty jsou většinou rády za dodavatele, kteří něco udělají zadarmo nebo za nekomerční peníze, ale poměrně často se pak stává, že s vámi jednají jako s tím, kdo má držet pusu a krok, do ničeho moc nešťourat, nepřipomínkovat. Může dát neziskovka zaměstnanci nebo manažerovi něco, co komerční firma ne? Pokud daná organizace skutečně pomáhá, výsledky její práce jsou viditelné, tak je to určitě ten dobrý pocit z práce, která má skutečně smysl. Že člověk nepracuje jen pro peníze, ale i pro něco víc. Nemyslím si ale, že to stoprocentně platí pro všechny neziskovky, a také si nemyslím, že toto neumí nabídnout i komerční sféra. Dalibor Dostál Foto Martin Pinkas inzerce A

9 PROFIT rozhovor rozhovor PROFIT Daně máme nižší, náklady na práci ne Zaměříme se na celkové náklady na práci, říká Vladimír Dlouhý, vloni nově zvolený prezident Hospodářské komory ČR, v bilančním rozhovoru. Pozornost chce věnovat i učňovskému školství. Růst českého hrubého domácího produktu v roce 2014 se má pohybovat podle odhadů zhruba kolem dvou procent. Je to dobrý, nebo špatný výsledek? Jak tento odhad čtete? Všechno je relativní. Z hlediska toho, že jsme měli v roce 2012 a 2013 šest čtvrtletí za sebou záporný růst, což je klasicky definovaná recese, tak je růst dvě procenta dobrý, protože jsme se z recese vymanili. Samozřejmě před krizí byla naše země zvyklá od roku 1992, kromě období let 1998 a 1999, na daleko lepší růst. To ale platilo pro celou Evropu. Dvě procenta jsou obecně dobré číslo. Rovněž je dobré, když se podíváte do poslední zprávy České národní banky o inflaci, kde je to ukázáno na konkrétních číslech, že růst už není tažen jen exportem, ale také rychlejším růstem domácí poptávky, jak spotřebiteli, tak investicemi. Je do budoucna reálné bavit se o vyšším růstu, například kolem šesti procent? V dnešní době je jakékoli předvídání makroekonomických čísel za horizont dvou tří let velmi ošidné. Není to dáno ani tak potenciálem české ekonomiky, ale potenciálem Evropy jako celku. Myslím si, že do konce tohoto desetiletí se k růstovým číslům let 2005 až 2007 nedostaneme. Ale pokud se mýlím a pokud se dostaneme, tak to bude jedině dobře. Má tedy smysl přemýšlet nad legislativními změnami, které by ekonomiku více rozhýbaly? V každém případě. Samozřejmě jde o to, ekonomiku více rozhýbat, ale také nemůžeme vyloučit další zpomalení eurozóny. Zrovna jsem viděl na titulní straně Financial Times, že budou v Řecku nové volby (rozhovor se vedl v prosinci 2014 pozn. red.). Jakkoli je Řecko z hlediska velikosti a významu na okraji Evropské unie, z hlediska provázanosti eura a řeckého státního dluhu mohou výsledky znamenat další nejistotu. Pokud by mělo dojít k dalšímu otřesu uvnitř eurozóny, jde také o to, abychom učinili naši ekonomiku daleko robustnější vůči vnějším šokům. Na ty jsme zareagovali mnohem hůře než Polsko, které krizi eura v letech 2010 a 2011 přežilo daleko lépe a bez takového propadu. Na druhé straně, pokud by vývoj v Evropě měl být stabilizovaný, tak jde o to, abychom se růstově odpoutali od evropského průměru, který bude někde pod dvěma procenty dokonce i německá ekonomika by neměla dosahovat většího růstu než mezi 1,5 až dvěma procenty. Náš růst by se naproti tomu mohl ustálit na třech až třech a půl procenta. K tomu je zapotřebí krátkodobých hospodářsko-politických opatření, jako je stabilita daňového a legislativního systému, podpora státu v oblasti infrastrukturních investic a další kroky. Stabilizace daňového systému je velké téma. Například od příštího roku budou místo dvou sazeb daně z přidané hodnoty sazby tři. Jaký na to máte názor? Čím méně daňových sazeb, tím lépe. Na druhé straně, jako Hospodářská komora respektujeme tuto vládu a koalici a víme, že je to vláda orientovaná na určité sociální cíle. Já bych měl raději méně sazeb, a pokud sledujeme nějaké sociální cíle, tak spíše cílenou podporou. Foto Martin Pinkas 16 17

10 PROFIT rozhovor rozhovor PROFIT Podnikatelé často konstatují, že jim ani tak nevadí legislativní a daňové změny, jako to, že jsou dělané na poslední chvíli. Říkají to i vám? Přesně tak. V posledních dvou letech, jednak kvůli prezidentské kampani, ale i v loňském roce, kdy jsem se ucházel o post prezidenta Hospodářské komory a po zvolení, jsem sjezdil republiku, jako, troufnu si říct, málokdo z veřejných činitelů. A je to, jak říkáte. Podnikatelé si nestěžují ani tak na výši daní a odvodů, ale na změny na poslední chvíli, případně na to, že situace se neustále mění. Musejí to ustavičně s někým konzultovat a mají dodatečné náklady na právníky. Netýká se to jenom daní, jednorázová zátěž pro podnikatele byla i změna stanov firem podle nového občanského zákoníku. Což velké firmy zadají právnímu oddělení, ty to vyřeší a nikoho to nezajímá. V dodatečných nákladech je to pro ně zanedbatelné. Pro firmu o pěti zaměstnancích, jejíž šéf nemá právní vzdělání, to znamená, že si musí někoho najmout a zaplatit. Neustále se měnící předpisy, jejich komplikovanost, složitost a nejasnost. Odpovídající orgány často samy nevědí, jak mají změny interpretovat. To štve podnikatele daleko více než výše daní. A pak je tady dodatečná otázka, kterou bych chtěl, aby se Hospodářská komora začala více zabývat z hlediska analytického a srovnávacího. Jde o celkové zatížení práce. Jsme země, kde daně nemáme zase tak velké, naše korporátní daň je ve srovnání se zeměmi západní Evropy nízká, ani daň z příjmů fyzických osob není příliš vysoká, ale když k tomu připočtete odvody na sociální a zdravotní pojištění, tak už se v žebříčku celkových nákladů uvnitř Evropské unie posouváme výše. A nakonec jsou to celkové náklady práce, co firmy zajímá. Na to budete jako Hospodářská komora upozorňovat? Chtěl bych to nejdříve zadat našemu novému analytickému odboru. Chtěl bych mít dobré mezinárodní srovnání, jak na tom jsme. Chtěli bychom se celkovému zatížení práce v letošním roce věnovat. V měsíčníku Profit se ministr Jan Mládek před časem zmínil, že přemýšlí Foto Martin Pinkas o navržení dvou termínů, kdy by mohla vstupovat v platnost nová legislativa pro podnikatele. Je to dobrá myšlenka? Určitě to není špatný nápad. S panem ministrem jsem o tom mluvil, ale není to nápad z mé hlavy. Podnikatelé by měli alespoň pevné dva body, kdy by věděli, že se bude něco dít. Dnes si nikdo nestěžuje, že fyzická osoba musí do 31. března a právnická, pokud má poradce, tak do 30. června udělat daňové přiznání. Daně jsou otrava, všichni to vědí, ale termín nikdo nezpochybňuje. Pokud by se podařilo tento nápad prosadit i pro změny v legislativě, bylo by to dobře. A legislativní termíny by tedy měly například kopírovat termíny pro odevzdání daňového přiznání? To je technická otázka, na to neumím odpovědět. Už v dřívějších rozhovorech jste uvedl, že máte s panem ministrem Mládkem dobré vztahy. Bude se to projevovat ve větší komunikaci mezi komorou a ministerstvem? Že je pan ministr Mládek můj bývalý student a že jsem mu vedl jeho diplomovou práci, všichni vědí. Nicméně z profesionálního hlediska máme každý své pole působení. Stejně tak chce Hospodářská komora ČR mít dobré vztahy se všemi členy vlády. A chtěl bych zdůraznit, že po zvolení nového vedení k nám vláda projevila solidní vstřícnost. Jedná s námi, udělali jsme kolečko po všech ministrech a máme dobré vztahy s každým členem vlády, se kterým potřebujeme hovořit. Že ne vždy se shodneme a že to někdy zajiskří, třeba když máme jiný názor v Parlamentu, tak to je přirozené. A máte na mysli nějakou legislativu, kterou byste chtěl letos začít s vládou projednávat? Nemáme právo legislativní iniciativy. Kdybychom chtěli mít vlastní legislativní návrhy, musíme najít cestu přes někoho, kdo právo legislativní iniciativy má. Hospodářskou komoru jsem zdědil před půlrokem a ještě nejsme tak daleko, abychom uměli sami formulovat právní představu úplně nových norem. Dokonce ani nevím, zda nám to přísluší. Máme celou řadu připomínek Vladimír Dlouhý (61) Vystudoval ekonomii na Vysoké škole ekonomické v Praze, obor ekonomickomatematické výpočty, promoval v roce 1977, na stejné škole v roce 1983 získal titul kandidáta věd. V roce 1984 byl zakládajícím členem Kabinetu prognóz ČSAV, který se později přeměnil na Prognostický ústav, kde působil nejprve jako výzkumný pracovník, později jako vedoucí odboru a nakonec jako náměstek ředitele. V prosinci 1989 byl jmenován místopředsedou federální vlády, v roce 1990 se stal federálním ministrem hospodářství. Následně působil i na postu ministra průmyslu a obchodu. Od roku 1997 pracuje jako mezinárodní poradce investiční banky Goldman Sachs. V květnu 2014 byl zvolený prezidentem Hospodářské komory. a podařilo se nám za ten půlrok zlepšit způsob připomínkování. Osobně jsem navštívil různé výbory a jednáme s různými ministry. Příkladem je nedávno schválená novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, kdy jsme se v některých případech domnívali, že návrhy jsou zbytečně omezující nebo jsou ještě více restriktivní, než je tomu v Rakousku či Německu. Pomohli jsme nalézt a prosadit kompromisní řešení. Podobně se snažíme být aktivní například u energetického zákona a u dalších právních norem. V rozhovorech většinou zmiňujete, že jste byl požádán, abyste kandidoval do Hospodářské komory. Ve srovnání s byznysovým prostředím mi to připomíná povolání krizového manažera. Cítíte se tak, nebo máte dlouhodobější plány? Kandidatura opravdu nevzešla z mé hlavy. Oslovila mě nejdříve malá skupinka lidí, pak se začali přidávat další. A v březnu loňského roku jsem se rozhodl, že nabídku přijmu a kandidovat budu. Jestli se cítím jako krizový manažer? Ne. Tím je spíše nový tajemník úřadu, pan Vrbík, ten musí úřad i komorovou síť stabilizovat. Ale zase v tak špatném stavu Hospodářská komora rozhodně není. Zdědili jsme řadu věcí, které dobře fungují. A svoji roli vidím spíše jako reprezentanta podnikatelského sektoru. Komory jsou historičtí pokračovatelé různých cechovních institucí, které vznikaly od průmyslové revoluce či de facto už od středověku. Vždycky to byly instituce, které se spojily, aby si pomáhaly, měly větší úspěch na trhu a větší zisk. V nedávné minulosti jsme možná přitom překročili rozumné hranice, ale že si komory mají navzájem pomáhat, aby vydělaly více peněz, na tom není nic špatného, v tom je třeba pokračovat. Současně bych však chtěl dostat pod kůži jednotlivých členů, že bychom měli mít ještě nějakou další, obecně prospěšnou roli. Měli bychom být institucí, která v dialogu s vládou, s odbory a s ostatními zaměstnavatelskými svazy usiluje o zlepšení podnikatelského prostředí. Neměli bychom minout otázku vzdělávání. Především kvalitu absolventů základních a středních škol s maturitou, ale i učebních oborů a vyšších odborných škol. Samozřejmě i technických oborů, i když zde budeme hodně spolupracovat se Svazem průmyslu a dopravy. Hned několik českých firem tento problém natolik pálil, že si založily vlastní školy. Je to řešení? Je to otázka toho, jestli na to máte a jestli jste případně ochotný do toho peníze dát. Myslím si, že je to nejpřirozenější způsob. Celá řada podniků na to peníze ale nemá a stát by v tomto směru měl mít nějakou politiku. Seděl u mě významný český podnikatel, oceněný různými cenami, a jak jsou tito špičkoví selfmademani také samorosti, tak mi vykládal, že praštil pěstí do stolu, řekl neslušné slovo a rozhodl se, že si školu udělá sám. Když potřebuje, tak si člověka vyučí. Když chce dobrého inženýra, tak si ho zaplatí. To je samozřejmě ten správný přístup, jenomže takto si v přeneseném smyslu praštit do stolu může jen ten, kdo je úspěšný. Hůře si to dovolí podniky, které se rozvíjejí, jsou na hraně ziskovosti a nemají přebytečné prostředky. V dřívějším rozhovoru pro deník E15 jste nastínil myšlenku povinného registru podnikatelů v Hospodářské komoře A také jsem hned za to dostal po nose. Když si přečtete Facebook, blogy i různé články, tak od všech, od pravicových fundamentalistů až 18 19

11 PROFIT rozhovor Očima podnikatele PROFIT Foto Martin Pinkas po naštvané podnikatele. První mě obvinili z korporativismu a druzí, že si v Praze někdo zase vymýšlí, jak z nich tahat prachy. Záměrně říkám oba extrémy, reakce však byly opravdu různorodé. Zkoumáme to, ale respektujeme, že to nevyvolalo vždy pozitivní odezvu, a nepospícháme s tím. Na druhé straně mi všichni říkají, že je dobře, že má Hospodářská komora nové vedení, že je dobře, že se komora staví více na nohy, a že si přejí, aby byla dobře fungující a aktivní. My však její existenci a tím nemyslím jen právní, ale i finanční musíme založit na solidních základech. Komora by měla být zajímavá, otevřená, podnikatelé by měli vědět, proč vůbec existuje a proč být členem. Z tohoto hlediska však potřebuje silnější finanční základ a větší systémové zakotvení než pouhou dobrovolnost. Dobrovolnost vede k tomu, že v některých krajích jsme jen parta lidí, kteří si navzájem přihrávají kšefty, a ostatní podnikatelé buď nejsou členy, nebo jsou pasivní. Když si mi stěžují, tak jim říkám, ať si vedení zvolí znovu, že mají moji plnou podporu. Jejich nejčastější odpověď je, že mají svoje podnikání a nemají na komoru čas. Nemusí se mi to líbit, ale má to svou logiku. Proto potřebujeme silnější finanční základ, který umožní nabídnout členům i nečlenům mnohem více než dnes. Povinná registrace by to umožnila a navíc, mohli bychom současně od státu převzít některé kompetence. K tomu můžeme nabídnout naši největší výhodu ve srovnání s jinými svazy a organizacemi, totiž naši komorovou síť. Jsme v každém okrese, někde silní, někde jen tak tak, ale jsme v každém. Není to ale dvojsečná zbraň? Každá komora je svébytná jednotka. Dnes se většinou svébytnost koncentruje do krajů. Na rozdíl třeba i od Slovenska, kde je jedno IČO Slovenské obchodní a průmyslové komory a je to vertikálně řízená organizace. Mimochodem, měli tam povinné členství, zrušili ho a nestýská se jim po tom. My jsme ale množina nezávislých institucí, jsem však přesvědčen, že kdyby povinná registrace znamenala jednak příjem a jednak vyšší vážnost komory, pak do toho krajské organizace půjdou. Šlo mi i o to, jestli ta množina dokáže mluvit jednotným hlasem. Ona nemusí mluvit jednotným hlasem. Když se podíváte do Německa, tak sice existuje Deutsche Industrie- und Handelskammer na federální úrovni, ale jádro činnosti je u jednotlivých, velmi silných regionálních komor. Nicméně i v Německu mají tyto komory mnoho společných bodů a já podobné společné body hledám i pro Hospodářskou komoru ČR. Jedním je reprezentace navenek, druhým boj za zlepšení podnikatelského prostředí, včetně dialogu s vládou, třetím správa živností, dalším učňovské školství, podpora exportu a další. A samozřejmě základním principem je vzájemná členská sounáležitost. Chtěl jsem se zeptat, jestli nemáte indikace, jaké mají sankce dopady na české podnikatele. Dostávám čím dál více negativní zprávy o tom, že firmy to začínají pociťovat. Jejich obchod s Ruskem či Ukrajinou, to jsou spojité nádoby, ale se zbožím, které podléhá sankcím, to souvisí stále méně. Hlavní problém je celková nejistota, ruské firmy se dostávají do platebních potíží a neplatí, nebo aby se do platebních potíží nedostaly, tak raději ruší smlouvy. Současný špatný stav ruské ekonomiky je už skutečnou krizí, ke které by v Rusku došlo, i kdyby nebylo politického konfliktu s Ukrajinou. Minulá ruská hospodářská politika nepřinesla očekávané výsledky, nepodařilo se docílit toho, co bývalý prezident Medveděv při nástupu do funkce v roce 2008 vyhlásil. Modernizace, odpoutání se od nerostných surovin, strukturální změny a dostat ruskou výrobu na vyšší úroveň přidané hodnoty. To se nepovedlo, a navíc, úplně nezávisle na sankcích, výrazně poklesla cena ropy. I kdyby nebylo konfliktu na Ukrajině, byla by tady podniky, které by chodily za státem a říkaly, že potřebují v Rusku pomoci. Petr Švihel Video si prohlédněte na: Z rozvozů jídla se stává zavedený byznys Třímiliardový trh Objednávání jídla přes internet je služba, po níž se poptávka neustále zvyšuje. V posledním kvartálu loňského roku jsme zaznamenávali na našem portálu nárůst o 40 procent. Stále větší oblibě se těší ve městech, kde rozvozy fungují nejdéle, například v Praze, Brně i krajských a větších městech, jako jsou Hradec Králové nebo Liberec. Do tří let by mohl trh dosáhnout objemu až tří miliard korun, dle mého názoru je navíc ještě kam se rozvíjet. Avšak stejně jako v zahraničí směřuje i u nás situace k tomu, že prostor vyplní maximálně dva hlavní hráči, pro ty ostatní bude přežití mnohem těžší. Je to zkrátka ekonomika tohoto specifického byznysu. Pizza a hamburger vedou Je důležité sledovat trendy. Některé jsou konstantní nejoblíbenější je pizza, za ní následují hamburgery. Za poslední dobu se však myšlení zákazníků posunulo. Například hamburger už lidé nevnímají jako jídlo rychlého občerstvení, rádi si ho vychutnají a hledají zejména kvalitu. Zároveň se nebojí zkoušet nové věci. Láká je thajská, mexická či indická kuchyně nebo japonské suši. Spotřebitelé slyší především na rozmanitost, proto jsou k mání už i libanonské, uzbecké či vitariánské restaurace. Zároveň u nás funguje dynamika běžná i v jiných zemích. Čím horší počasí, tím máme více objednávek a obzvlášť v zimním období nárůst ještě posiluje. Také registrujeme jasnou sezonnost některých typů objednávek v létě sledujeme vysokou oblibu salátů a thajské kuchyně, v zimě naopak tučného jídla, jako je naše česká klasika. Dovážka jako firemní benefit Poslední dobou dochází k posunu ve stravování nejen doma, ale také v zaměstnání. Mnoho lidí dnes neobědvá v restauraci, protože jim to zabírá hodně drahocenného času. Každý osmý člověk pak oběd úplně vynechává nebo ho nahrazuje sladkostmi či fastfoodem. Důvodem může být kromě nedostatku času také to, že ne vždy je v blízkosti jejich zaměstnání vhodné stravovací zařízení. Alternativou se proto stávají objednávky jídla po internetu, ať už pro jednotlivce, nebo celý kolektiv. Právě využívání množstevní objednávky je od loňského roku stále populárnější. Firmy pro své zaměstnance začaly postupně zařizovat obědy či catering na různé vlastní akce či večírky a díky většímu množství mají rozvoz zdarma. Catering formou rozvozu je často levnější než si pro tyto účely zaplatit služby restaurace. Hromadné objednávání obědů představuje pro firmy také další možnost, jak zaměstnancům poskytnout nějaký benefit a zlepšit jejich pracovní podmínky, morálku a v důsledku i výkonnost. Podotýkám, že se nejedná pouze o český fenomén, tyto změny probíhají i v jiných zemích. Chytré balení jídel Trh se pomalu mění v oblasti balení jídla. Zákazník je náročnější, už není možné, aby dostal studené a nevzhledné jídlo. S příchodem portálů pro objednávání jídla přes internet musely restaurace začít počítat s tím, že ne na všechno lze použít jednu plastovou krabici, jako se to dělo dříve. A může se jednat i o klasický český pokrm, kde můžeme pozorovat, jak důležité balení ve finále je. Například omáčka svíčkové by se bez speciálního obalu přelila ke knedlíkům a udělala z nich vlhkou hmotu. Jídla s omáčkami tedy nejlépe přečkají dopravu, pokud je omáčka s masem v uzavřeném kelímku a příloha (v tomto případě knedlíky) zvlášť v krabici, kde jim nehrozí navlhnutí. Podobné je to i s dalšími jídly. Stále častěji se proto používá systém více obalů pro jeden pokrm. Tento trend je inspirován praxí v zahraničí, odkud k nám distributoři obaly vozí. Restaurace si uvědomily, že jde o jejich vizitku a že opravdu záleží na stavu, v jakém jídlo k zákazníkovi doputuje. To znamená, že úkolem restaurace je dnes nejen to, aby jídlo dobře uvařila, ale aby jej i správně zabalila. Jen tak zajistí správný výsledek, až kurýr dorazí k zákazníkovi. S rostoucí oblibou rozvozů se také prosazuje uvědomělý přístup k životnímu prostředí. Některé podniky užívají obaly z ekologických materiálů, například cukrové třtiny. Marc Westermann zakladatel JídloTeď.cz Foto archiv 20 21

12 PROFIT Příběh úspěchu Příběh úspěchu PROFIT Foto Hynek Glos Císař ze Slavko va dobývá svět V roce 1990 stavěl Libor Musil svůj vlastní dům a rozhodl se, že se tím zkusí živit. O čtvrt století později jeho firma LIKO-S, která se specializuje na stavbu hal, školí stavitele ve Švýcarsku a všude po světě. Nejzajímavější projekt slavkovské firmy LIKO-S, která řešila zakázky po celém světě a letos na celé čáře vyhrála soutěž Equa bank Rodinná firma roku? Spoluzakladatel, předseda představenstva Libor Musil, který má obvykle jasnou odpověď a působí dojmem, že přesně ví, čeho chce dosáhnout, nad otázkou chvíli váhá. Každá zakázka, od fritovacích linek pro sítě rychlého občerstvení až po jedinečné ekologické příčky pro podnikatelský inkubátor Masdar institutu ve Spojených arabských emirátech, má pro něj své kouzlo. Česká krajina se likviduje halami, odpovídá zeširoka Libor Musil. Podle údajů, které jsem četl, se denně zastaví více než deset hektarů půdy a většinu z toho dělají haly. A když na ně padne voda, tak je v pár vteřinách v řece a to všechno letí pryč. Přitom voda je život! Firma LIKO-S proto pracuje na projektu, který podle jeho informací nemá ve světě obdoby. Jde o budovu, jež dokáže hospodařit s vodou, která na ni naprší. A stejně tak pracuje i s vodou, která proudí uvnitř budovy. Projekt ve Slavkově u Brna má být referenční a šéf firmy si od něj slibuje, že by mohl inspirovat nejen firmy, ale i zákonodárce

13 PROFIT Příběh úspěchu Příběh úspěchu PROFIT Foto archiv LIKO-S 3x Stavba Vodohospodář. Kde se nachází nejzajímavější projekt firmy? Aktuálně v domovském Slavkově. Staví se zde referenční budova, která bude hospodařit s dešťovou vodou. Z výjimky ministerstva Libora Musila lze označit za příklad českého selfmademana. Jeho rodiče neměli moc peněz, což se projevilo hlavně během jeho dospívání u jeho největší vášně, enduro motorek. Snil jsem, že budu úspěšný enduro závodník. A tento sport je spojený s penězi. Musíte mít na strojní vybavení, zdůrazňuje svůj závodnický sen dnešní podnikatel. A protože na vybavení a motorky neměl prostředky, musel si je sám stavět z dílů, které si obstarával. Vybavení se ale shánělo složitě, neboť se vyrábělo jen v pár kusech. Libor Musil si však dokázal poradit. Jedna z cest byla, že když se pořádal mezinárodní závod, třeba šestidenní, tak sem přijížděly národní týmy Italů, Španělů a dalších národů, vzpomíná šéf firmy LIKO-S. Pochopil, že cizince československé peníze nezajímají, a místo toho handloval vybavení za český křišťál. Měl jsem různé velikosti váziček. Motokrosové boty jsem zkusil směnit za dvě vázičky, ozvalo se, že ne, tak tři vázičky, tak to už možná, ale já jsem je zase nechtěl dát, takže jsme se dohadovali. Tak jsem si tenkrát opatřoval vybavení a výstroj, popisuje Libor Musil tehdejší techniku přeshraničního obchodu. Motorkám se plánoval věnovat celý svůj život. Jeho snem bylo, že nebude zaměstnán v žádném velkém podniku, ale že bude prakticky jako živnostník opravovat motocykly. Chtěl být samostatný. Možná šlo o zděděné sklony. Aniž by mu to jeho rodiče říkali, jeho předci byli živnostníci. U nás se o tom příliš nemluvilo. Byla to věc, o kterou jsme přišli, tak co se dá dělat, jelo se dál, konstatuje šéf slavkovské firmy. A pak to řachlo a objevila se možnost podnikat. V té době jsem měl šikovného tchána, který hned řekl, že spolu budeme podnikat, a už v lednu roku 1990 jsme založili firmu ještě na základě výjimky ministerstva. Patřili jsme k jedněm z prvních privátních firem v republice a začali jsme podnikat. Úplně z ničeho, líčí Libor Musil. Folklor z Československa Před revolucí si začal s manželkou stavět svépomocí dům. V té době se Libor Musil seznamoval se stavařinou, byť je původně strojař. I tchán pracoval ve stavebnictví, a tak si řekli, že rozjedou podnik právě v tomto oboru. Šéf firmy LIKO-S si dokázal ve stavařině najít své téma. Začali stavět haly, kde bylo třeba hodně svařovat a řezat železo, a celkově se to tak blížilo k strojírenství. Hned po revoluci také začali vyjíždět do zahraničí. Hnala nás dopředu síla něco dokázat. Byla to hráz, která se provalila. Když se podívám na fotky, které se nám zachovaly, nebo si to přehraju v hlavě, jak jsme v té době pracovali, tak je to k velkému pousmání, vybavuje si kriticky Libor Musil. Co je mu dnes k pobavení? Že dokázal vést důležitá jednání nad smlouvami, aniž by pořádně uměl jazyk. Že psal do Německa nabídky na haly v dnešních cenách za deset patnáct milionů korun, a přitom koukal na každé slovíčko do slovníků. Nebo jak jsme se oblékali! Tenkrát jsme postavili v Německu halu a slavnostní otevření byla velká událost. Měl jsem proslov. Strašná věc, ale nějak jsem to zvládl. Na sobě jsem měl fialové sako, žlutou kravatu a šedé kalhoty a stojím vedle ustrojených německých byznysmenů. Koukali na nás trochu jako na folkloristy, přiznává předseda představenstva LIKO-S. Německo po revoluci představovalo pro firmu důležitý trh. Zatímco na našem území nikdo nevěděl, co bude, a ještě se neinvestovalo, do východního Německa vtrhly západoněmecké firmy a bylo tam spousta práce. A české firmy byly levné, takže získávaly zakázky. Libor Musil přitom narazil na dva typy německých byznysmenů. Jedni ho považovali za blázna z východní Evropy, pohrávali si s ním a kolikrát ho chtěli zneužít. Třeba neplatili. Tenkrát jsem si nedovedl představit, že v Německu může být podvodník. Až zkušenosti nás naučily. Pro mě to bylo nepředstavitelné, já si myslel, že byznys se může dělat jedině férově, tvrdí šéf slavkovského podniku a podotýká, že celkově má s Němci velice dobré zkušenosti a že už v té době narazil na druhý typ německých podnikatelů, kteří mu skutečně chtěli pomoci. Přivážet i vyvážet nápady Od prvopočátku je tak LIKO-S exportní a importní firma. Podle jejího předsedy představenstva je to důvod, proč dokázala tak rychle růst a přežít. Tři roky po založení už firma živila tři sta zaměstnanců. Já jsem neměl žádné byznys vzdělání. Nikdo v té době ho neměl. A to, že jsem hned po revoluci vyrazil do zahraničí a začal dovážet systémy a výrobní postupy, tím jsem se rychle učil. Spolupracoval jsem s Dány, Němci, Belgičany, Holanďany. Tím jsem rostl, protože jsem pozoroval jejich firmy, do Česka jsem přinášel západoevropský pracovní styl, marketing, výrobu, shrnuje Libor Musil, který začal kromě zakázek v zahraničí hledat i nové trendy. Jako jeden z prvních v Česku začal montovat kazetové podhledy. Ty přivezl z Dánska. A všichni na mě koukali jako na blázna, protože jsem prodával metr čtvereční za pět set korun a v té době dobré dlaždičky stály třeba sto padesát korun, vypráví Libor Musil. Zákazníci nechápali, proč by měli mít dražší stropy než podlahy. V roce 1995 také zahájil licenční výrobu montovaných příček. A v roce 2006 jako první v Evropě začal dovážet speciální izolační kanadskou pěnu Icynene pod českým názvem Chytrá izolace. Hledal jsem novinky a tušil jsem, že zákazníky bude zajímat šetření. Poslal jsem šéfa exportu do Toronta na veletrh a řekl jsem mu, ať se zaměří na šetření energií. Donesl takový malinký prospekt, Gero-tex pro zdivo. Pěnu Icynene, která se chová podobně jako známý materiál pro sportovce proupouští ven páru, ale nepouští dovnitř vodu firma nabízí od roku kde byla tato technologie, a já věděl, že je to přesně ono, vybavuje si Libor Musil. Pěna je specifická svojí buněčnou strukturou. Průchody buňkami, které vzniknou při vypěnění, jsou tak malé, že jimi projde pára, ale neprojde tudy voda. Stavba tak dýchá, ale zároveň pěna nikdy nenavlhne. Když je venku minus deset stupňů a vevnitř plus pětadvacet, pěna funguje přesně tak, jak má, a nevlhne. To je podle Libora Musila její výhoda ve srovnání s vatou, která zvlhne a nefunguje, když to domy nejvíce potřebují. Firma LIKO-S svého času otevřela pobočky v Chorvatsku, Maďarsku, Polsku, na Slovensku a v Pobaltí. Aktuálně si podrželi pobočku na Slovensku a v Maďarsku. V dalších zemích má firma partnery, které si školí. Naši manažeři školí švýcarské podnikatele. To je krása! A oni nám naslouchají a řídí se těmito radami. Česká firma dnes dokáže kultivovat podnikatelské prostředí v západní Evropě, pyšní se Libor Musil. Podnikatel a jeho Ind Specifický vztah si ale Libor Musil vybudoval se svým indickým obchodním partnerem. Toho objevil na brněnském strojírenském veletrhu na poslední chvíli, když už chtěl odcházet. Ještě jsem synovi řekl, že zajdeme do poslední uličky. A najednou mě malý Ind chytl za ruku, zatáhl mě k sobě, posadil a pustil mi video. A já viděl, že je to firma, která vypadá jako naše v roce Měl za sebou dvacet let podnikání, ale podnikat v Indii a Evropě je absolutní rozdíl, vysvětluje Libor Musil. Začal do Indie jezdit, a jak sám tvrdí, pomohlo mu to pochopit hodně o životě. Když nejste v Indii jako turista, ale pohybujete se tam jako člověk, který je součástí systému, tak pochopíte, jak se máme dobře. Jak pořád něco řešíme a už tady vlastně není co řešit. Jestli je někde co řešit, tak je to v Indii, říká šéf LIKO-S, který se tam mimo jiné inspiroval v péči o tělo. Začal cvičit a meditovat. Na druhou stranu se snaží svého indického partnera posouvat v managementu. Udržet jeho firmu o sto lidech je dennodenní boj. Nic jiného. Takže já mu tam s našimi lidmi dovážím trošku toho managementu a kultivujeme to tam. A aby byl motivovaný, tak jsme se domluvili, že až se dostane na nějakou úroveň, kterou jsme si přesně popsali, tak v tom okamžiku tam vstoupíme kapitálově, dodává Libor Musil, který je zároveň velkým obdivovatelem Tomáše a Jana Antonína Baťových. Jako šéf firmy, která staví budovy pro další firmy po celém světě, má srovnání mezi českými podnikateli a zahraničím. Většina českých firem má nějaké udělátko, tak jako my. Začaly úplně primitivně a postupně dohnaly Evropu, nezbylo jim nic jiného. Dneska už konkurenci v některých věcech překonávají. A takových je strašně moc. Opravdu. Je to radost! pochvaluje se šéf slavkovské firmy Petr Švihel

14 PROFIT polemika Vlci mezi Pražskými Beránky? Generální finanční ředitelství se chystá změnit adresu firmám v Praze, které podezírá, že jsou zde, jen aby se ztrácely v davu. Jde o účinnou zbraň proti krácení daní? PRO Jde o účinnou zbraň proti krácení daní PROTI Vystěhování nepovede ke zvýšení kontrol Institut delegace místní příslušnosti k výkonu správy daní je možné zařadit mezi účinná opatření, která by mohla výrazně pomoci potírání daňových úniků a neoprávněnému vyplácení nadměrných odpočtů, a to zejména ve vztahu ke složité situaci panující v současnosti na území hlavního města Prahy. Finanční správa tím navazuje na některé změny, ke kterým již musela přistoupit. Již jen z tohoto úvodu je patrné, proč asi někteří podnikatelé přesouvají sídla svých firem záměrně na takzvaná virtuální sídla, hromadné adresy či office housy. Velmi často se obhajují tím, že to dělají z důvodu prestiže v obchodních vztazích. Ve většině případů to však dělají pouze z důvodu ukrytí se před daňovou kontrolou nebo jinými postupy, kterými správce daně prověřuje správnost přiznané daně nebo daňového odpočtu. A právě institut delegace je jedním z efektivních řešení proti záměrnému vyhýbání se daňové kontrole. Podle současných statistik je zřejmé, že nejvíce je takto postiženo hlavní město. Celkově je v České republice 480 virtuálních adres a sídlí na nich 53 tisíc firem. Když se podíváme na čísla týkající se Prahy, na 280 virtuálních adresách sídlí neuvěřitelných 43 tisíc firem. Není výjimkou, že na jedné takové adrese sídlí 1500 firem. Delegace může být provedena pro všechny daně (většinou kromě daně z nemovitých věcí, kde se místní příslušnost určuje podle toho, kde je umístěna nemovitá věc), anebo (což se děje spíše výjimečně) pouze pro některé vybrané daně. Využitím zákonného institutu delegace nedojde ke skutečnému přestěhování sídla. Podnikateli se nemění adresa sídla (zapsaná např. v obchodním rejstříku) či místa pobytu, mění se jen jeho finanční úřad. Finanční správa tak v žádném případě neohrozí podnikatelské vztahy s obchodními partnery, které jsou založeny na prestiži pražské adresy. Má-li dojít k přenosu místní příslušnosti, musí správce daně prověřit, kde probíhá skutečná ekonomická činnost podnikatele. Šetření je třeba provést jak na virtuální adrese, tak v místě, kde daňový subjekt prohlašuje či deklaruje, že má provozovnu, zaměstnance, vedoucí pracovníky, účetnictví a podobně. 26 Kolektiv autorů Generální finanční ředitelství Jedním z důvodů, proč mít virtuální kancelář, je finanční úspora. Takové sídlo vyjde podnikatele levněji než jakákoli fyzická kancelář. To platí zejména pro profese, které pracují převážně u svých klientů nebo z domova. Může jít o menší developerské nebo stavební firmy, vývojáře IT, marketingové specialisty či poradce.ano, existují i společnosti, které byly založeny nebo se přemístily do Prahy proto, že četnost daňových kontrol je zde nižší. To ale neznamená, že hned krátí daně. Setkal jsem se s případy, kdy firma se sídlem na menším městě byla neustále předmětem kontrol (vždy bez nálezu) a přemístila své sídlo poté, co si spočítala, že náklady na virtuální kancelář jsou nižší než náklady na účetní, která se zabývala pouze shromažďováním podkladů a vysvětlováním účetnictví kontrolám. Vystěhovávání firem ani nepovede ke zvýšení daňových kontrol. Případem se budou muset zabývat dva správci daně (nebude čas na jinou kontrolní činnost), k delegaci často nedojde, protože poplatník doloží důvody pro sídlo na napadené adrese (další ztráta času obou stran), proti převedení pod jiného správce se nově nelze odvolat, pouze se lze domáhat soudní ochrany (vyšší náklady) a dosud bezproblémovým přemístěným poplatníkům dokonce hrozí status nespolehlivého plátce, což může fakticky zlikvidovat jejich podnikání. Státní správa má jiné prostředky, jak odhalovat daňové úniky, ale nevyužívá je. Každá právnická osoba podává s přiznáním rozvahu a výsledovku, ze kterých lze u finančních úřadů vysledovat trendy hodné zvláštního zřetele. Petr Frisch daňový poradce a spolumajitel, Pro Factum Consulting Dejte nám i ostatním vědět, co si o tom myslíte vy! Těšíme se na vaše názory na a inzerce A

15 PROFIT restart restart PROFIT Foto čtk Skleněná renesance Když sklárny ve Světlé nad Sázavou ukončily v roce 2008 výrobu, ocitlo se jejich 1200 zaměstnanců na dlažbě. Nezaměstnanost v celém regionu vyletěla vzhůru. Po vstupu nového vlastníka nastal obrat. Nynější podnik Crystalite Bohemia zaměstnává tři čtvrtiny původních pracovníků

16 PROFIT restart restart PROFIT Foto čtk Vysočina nemá pověst sklářského regionu jako třeba Krkonoše nebo Jizerské hory, přesto sahá tradice výroby skla v okolí Světlé nad Sázavou až do šestnáctého století. Na fortel místních sklářů navázal také podnik, jehož základní kámen byl položen v roce Velký sklářský kombinát zahájil výrobu v roce 1970 a byl zaměřený především na sortiment s vysokým podílem ruční výroby. K první významné inovaci došlo v roce 1975, kdy byla zavedena automatická výroba strojně foukané kalíškoviny. Po roce 1990 se původně socialistický podnik Sklo Bohemia ve Světlé stal součástí velké skupiny Bohemia Crystalex Trading (BCT), která zastřešovala také známé sklárny Crystalex Nový Bor, sklárny v Poděbradech a další podniky. Skupina navíc byla majetkově propojena s porcelánkou Porcela Plus. V rámci skupiny byla produkce ve Světlé nad Sázavou inovována v letech 1998 až 2000, kdy začala výroba na dvou velkých lisech, které umožnily vznik skleněných produktů do velikosti 43 centimetrů a hmotnosti až šest kilogramů. To už ale českým sklárnám začínaly těžké časy. BCT postupně nabaloval dluhy u bank, které dosáhly čtyř miliard korun, další stamiliony dlužil podnik dodavatelům. Sklářské skupině s obratem půldruhé miliardy to zlomilo vaz a soud na ni v září 2008 vyhlásil insolvenční řízení. Všechny sklářské podniky BCT, s výjimkou sázavského Kavalieru, ukončily výrobu, zaměstnanci se hlásili na pracovních úřadech. Překvapivý zájem o zkrachovalé sklo Ve Světlé nad Sázavou znamenal konec podniku katastrofu. Bez práce zůstalo 1200 lidí, nezaměstnanost ve městě a okolí se dostala na jedenadvacet procent. Specializovaní dělníci ze skláren si jen obtížně hledali jinou práci, navíc nabídka volných míst byla v regionu minimální. Například ještě čtyři roky po pádu skláren, kdy práci stále hledaly stovky propuštěných dělníků, nabízel místní úřad jen 11 volných pozic. Záchranu městu a místním lidem nakonec nepřinesly ani snahy úřadů, ani výstavba desetihektarové průmyslové zóny, která zatím zeje prázdnotou. Nový život sklárnám vdechl investor. Lubor Cerva, který předtím úspěšně podnikal v oboru dovozu a vývozu pracovních pomůcek, koupil zavřený podnik v roce Po úspěšném prodeji své obchodní importní a exportní firmy jsem měl nutkání se věnovat výrobě, a to bez určení oboru. O výrobě samotné jsem měl minimální povědomí, ale bylo mi jasné, že to bude jistě mnohokrát složitější nežli běžný obchod, nicméně s menším počtem konkurentů, vysvětluje Lubor Cerva a pokračuje: Zájem o zkrachovalé sklárny Překvapivý zájem. Nejen české sklo, ale i české sklárny se cení. Týden po krachu sklárny v Světlé nad Sázavou se objevili místní podnikatelé s konkrétní částkou, kterou byli schopni za výrobu nabídnout. mě překvapil, bral jsem to za další mrtvý obor v regionu. Objevili se však místní podnikatelé, kteří již týden po krachu byli schopni za objekt sklárny včetně technologií nabídnout konkrétní částky peněz. Bylo jasné, že za tím něco musí být. Čistou shodou okolností jsem se následně setkal s finančním ředitelem zkrachovalého provozu a jeho popis skutečné situace mě přesvědčil. Sklárna ve Světlé byla do krachu svedena špatným hospodařením celého holdingu, nikoli svojí vlastní vinou. Sklo bez chemie Firma Lubora Cervy Vivaria zvítězila ve výběrovém řízení na zkrachovalou firmu Sklo Bohemia v červnu 2009 a slíbila tehdy zaměstnat na 180 lidí. První sklářskou pec a tři výrobní linky spustili již pod novým názvem Crystalitu Bohemia v říjnu téhož roku. Firmě se dařilo, a tak ještě v prosinci spustili ve Světlé druhou pec. Zakázky přibývaly, v lednu roku 2012 proto v Crystalite Bohemia spustili již pátou pec, což je více, než kdy předtím v místních sklárnách fungovalo. Ambice na pět pecí samozřejmě na začátku nepřipadaly v úvahu. Bylo těžké se odhodlat ke spuštění té první, ta byla také jedinou, která šla použít. Nikdo nemohl tušit, jaký zájem původní odběratelé o zboží projeví. Jakmile běžela první, bylo snadné stavět další, vzpomíná majitel skláren. Do svého podniku dál mohutně investoval. Například v loňském roce firma spustila nejmodernější linku na výrobu vinných sklenic na světě s kapacitou 2200 kusů za hodinu. Náklady se vyšplhaly na pět milionů eur, investice umožnila zvýšit produkci podniku zhruba o pětinu. Kvůli instalaci nové linky byla odstavena jedna z menších tavicích pecí, takže ve Světlé nyní fungují čtyři s celkovou denní kapacitou 85 tun skloviny. Ročně tak jsou nyní sklárny schopné vyrábět kolem 20 milionů kusů sklenic, dalších sedm milionů kusů pak představuje dárkové zboží, jako jsou vázy, dózy, mísy, lahve či svícny. V závodě ve Světlé nad Sázavou nyní pracuje 590 lidí. Včetně skláren v Květné na Uherskohradišťsku zaměstnává Crystalite 750 lidí. Co stojí za úspěchem znovuzrozené firmy? Sklárna disponuje řadou technologických vymožeností, především schopností vyrobit těžké lisované kusy dekoračního skla. Vedle toho vyrábí i nápojové sklo, především vinné sklenice. Činí ji to velmi univerzální, podobně kombinovaný provoz ve světě nenajdete. Dokázali jsme velmi rychle obnovit vztahy se zahraničními zákazníky a získat jejich důvěru. Nepodlehli jsme pokušení budovat příliš velký a tím nepružný byrokratický režim postavený na starém modelu. Ovšem zásadní bylo rozhodnutí inzerce A Foto archiv Chtít Vyrábět. Podnikatel Lubor Cerva měl po importu chuť začít něco vyrábět. Pustil se do skla. o zastavení výroby olovnatého skla, konstatuje Lubor Cerva. Inovace stojí i za tímto krokem. Již v roce 2007 podnik začal v malém objemu vyrábět nový druh skloviny, která má stejné optické vlastnosti i barvu jako olovnatý křišťál. Ovšem neobsahuje žádné stopy škodlivého olova, jeho výroba je tak ekologičtější a zároveň levnější. Další vstřícný krok k životnímu prostředí představovala nová technologie leštění. Zatímco dříve se většina produktů upravovala a leštila chemicky směsí kyseliny fluorovodíkové a sírové, nyní se drtivá část leští směsí zemního plynu a kyslíku. Plagiátorství Asie ohrožuje čechy Ani dobře rozjetá výroba neznamená, že majitel skláren nemá žádné starosti. Export citelně postihla krize mezi Ruskem a Ukrajinou, protože na východ míří významná část produkce. A riziko pro sklárny ve Světlé představují i neustále snahy asijských firem okopírovat místní produkci. Z toho musí mít hrůzu každý z výrobců. Jedná se samozřejmě o Čínu, kterou naše sklo velmi láká a pilně naši výrobu kopíruje. My tam stále ještě vyvážíme a na čínských exportních veletrzích vidíte naše výrobky prezentované jako jejich výrobky vlastní. Vyrobí potom kopie, ceny jsou samozřejmě poloviční, ochrana neexistuje, připomíná Lubor Cerva. Po mohutných investicích v roce 2014 čeká podnik v letošním roce především stabilizace. Pracovali jsme na opravách obou objektů, myslím tím i objekt sklárny Květná ve Strání na Moravě, a ztratili jsme mnoho času a peněz při pokusu o spuštění speciální technologie výroby vinných sklenic s taženým štýlkem, tedy nohou. Nyní probíhá finančně nesmírně náročná generální oprava naší první tavicí pece. To vše nás dovedlo k prakticky nulovému zisku a k němu se v roce 2015 musíme vrátit, plánuje Lubor Cerva. Dalibor Dostál 30

17 PROFIT fokus fokus PROFIT Svobodnější nakupování na síti Umíte si představit, že si v internetovém obchodě objednáte zboží, po zaslání si ho doma v klidu vyzkoušíte a až pak zaplatíte? V některých českých e-shopech to možné je díky platební metodě FerBuy. Běžné transakce v internetových obchodech fungují tak, že zákazník zaplatí za zboží buď předem, a to převodem peněz na účet prodejce, nebo na dobírku, kdy uhradí potřebnou částku v okamžiku doručení. Budoucnost ale patří jiným metodám, kdy zákazník dostane více prostoru si zboží vyzkoušet. Konkrétně FerBuy zaplatí e-shopu zboží za kupujícího a vyrovná se s ním později. Veškerá rizika tak bere na sebe. Kdo vám dnes půjčí tisícovku nebo třeba pět tisíc na 14 dní bez úroku? ptá se zástupkyně značky FerBuy v ČR Markéta Karman. Podobné platební metody si v České republice rychle získávají srdce zákazníků internetových prodejců. FerBuy má konkurenci například v metodě Twisto. Platformy se liší pro zákazníky spíše v detailech, jako je délka doby, dokdy je třeba zboží zaplatit. Nápad manažera firmy Ferratum Czech Rostislava Sikory byl uveden do praxe teprve nedávno, ale už jej využívají čtyři desítky českých e-shopů. A letos by se mohl jejich počet zmnohonásobit. Obchodníci si totiž začínají uvědomovat potenciál podobných projektů a jejich zájem roste a to i v případě největších hráčů na trhu. Koncept je úspěšný v Polsku a Singapuru. Vznik FerBuy se datuje do dubna 2013, první obchody ovšem začaly nabízet kupujícím možnost zaplatit jejím prostřednictvím až na počátku loňského roku. Internetoví obchodníci by nabízeli svým zákazníkům možnost koupit si zboží na fakturu, ale bojí se, že jim ji nikdo neproplatí. Díky nám mohou poskytnout zákazníkům další výhodnou službu navíc, protože je to pro ně naprosto bez rizika. Mají stoprocentní garanci, že jim peníze za zboží zaplatíme my, říká Markéta Karman. Platba rodným číslem A jak přesně transakce přes FerBuy probíhají? Významně se neliší od klasických nákupů na e-shopu, na něž jsou Češi zvyklí. Na stránkách internetového obchodu se dokonce ani nemusíte registrovat, proces je velmi podobný, jako když využíváte platební kartu. Vyberete si zboží a příslušnou platební metodu. Na konci procesu jste přesměrováni na naši nákupní bránu, kde zadáte vaše rodné číslo, jež se ověří během několika vteřin. Pak vám už zbývá jen zadat PIN kód, který je vám zaslán na mobilní telefon, vysvětluje Karman. E-shop dostane peníze od nás, a to obratem. Systém je dále nastaven tak, že v den, kdy vám obchodník zboží pošle, dostanete od nás s fakturou, již ovšem můžete zaplatit až po 14 dnech. Jinými slovy: pokud zrovna nemáte hotovost a potřebujete děcku koupit nové boty, tak mu je pořídíte okamžitě, ale zaplatíte až po výplatě. Nemusíte si od nikoho půjčovat, nemáte s tím starosti a neplatíte nic navíc, dodává. Lhůta splatnosti běží až od okamžiku, kdy je zboží vyexpedováno ze skladu, zákazníkovi tedy nehrozí, že bude nucen zaplatit dříve, než dostane balík do ruky. Koupili jste si například o dvě čísla menší svetr? Žádný problém. Zboží vrátíte a zástupci FerBuy už zbytek vyřeší s internetovým obchodníkem sami. I v případě, že se vám stane, že si zboží na dobírku na poště vyzvednete později, existuje řešení. I když si zákazník vyzvedne zboží řekněme až po patnácti dnech, tak na základě jeho žádosti splatnost faktury prodloužíme. Musí nás o to ale předem požádat, doplňuje Markéta Karman. Nekonečné splácení Další z výhod ocení ti, kteří chtějí nakupovat na splátky bez zbytečného papírování. Zákazník má dvě možnosti buď celou fakturu zaplatí do zmiňovaných dvou týdnů a pak je částka bez jakýchkoli poplatků a úroků. Za tisíc nakoupil a tisíc zaplatí. Druhou možností je koupě na splátky. V době splatnosti faktury musíte zaplatit minimálně třicet procent a další splátka vás čeká do měsíce, upozorňuje zástupkyně FerBuy. Zajímavostí je, že i při dalších splátkách musíte uhradit minimálně třicet procent, ale paradoxně nikoli z původní ceny zboží, ale ze zbytkové částky. Neexistuje žádný časový limit, dokdy musíte věřitele uspokojit. Teoreticky byste tak mohli splácet donekonečna, samozřejmě se vám ovšem zvyšují úroky. Úrok se počítá ze zůstatkové hodnoty. Denně jsou to desetihaléře, výjimečně koruny a to v závislosti na ceně zboží. Uvedu konkrétní příklad: když si nakoupíte za tisíc korun, třicet procent zaplatíte do 14 dnů a zbytek až další měsíc, celé se vám to prodraží o 72 korun, přibližuje Markéta Karman. Žádný druh podnikání samozřejmě není bez rizika. Zástupci FerBuy dobře vědí, že neplatiči nevymřou. Když zákazník neplatí vůbec, posíláme mu upomínky, dokdy musí zaplatit, a potom nastupují sankce z prodlení, což je buď deset procent z dlužné částky, nebo 250 korun týdně. Většina lidí ale platí včas, nebo nejpozději po upomínkách, prozrazuje Karman. Potenciální nebezpečí existuje i ve vztahu k internetovým obchodníkům. Objevit se mohou například podvodníci, kteří se snaží dělat fiktivní objednávky. S tím se ovšem zástupci FerBuy v ČR dosud nesetkali. E-shopy si přesto prověřují. Musí jít o registrovanou firmu, nesmí být v úpadku, likvidaci a podobně. A záleží také na zboží, které e-shop nabízí. Je určitý sortiment, jež tímto způsobem prodávat nechceme. Ať už jde o nelegální produkty, či ty, které odporují určitým etickým normám. Nefinancovali bychom obchod se zbraněmi nebo pornografii. Opatrně přistupujeme k prodeji alkoholu nebo cigaret, tam je to na našem individuálním posouzení, upřesňuje Markéta Karman. Mezi čtyřmi desítkami inernetových obchodů, kde můžete platit prostřednictvím FerBuy, jsou zatím spíše menší prodejci jako Pediped.cz či Lekarnazdravi.cz. Situace se ale mění. Velcí hráči ještě na začátku loňského roku nejevili zájem, nebo o nás vůbec nevěděli. Dneska už naši platební metodu znají a probíhají s nimi úspěšná jednání, podotýká zástupkyně značky. Loni v říjnu se připojil velký obchod s kancelářskou technikou a elektronikou a následoval i dosud největší prodejce, který má v portofoliu platební metodu FerBuy decodoma.cz. Nárůst počtu obchodů může být v letošním roce skokový dokonce o stovky procent. Aktuálně se dolaďuje spolupráce u několika stovek obchodů. Zájem mají Slováci Své aktivity nechce FerBuy rozšiřovat jen v České republice. V plánu je expanze do dalších zemí. Podle slov Markéty Karman je o službu velký zájem na Slovensku. V roce 2015 by se měl koncept FerBuy objevit v dalších pěti zemích, a do dalších tří let dokonce ve dvou desítkách států. Zkušenosti s uváděním FerBuy do života jsou v jednotlivých zemích rozdílné, což dokumentují i slova Markéty Karman: Zatímco v ČR jsou obchodníci skeptičtější, a zákazníci naši službu naopak vítají a zkoušejí, tak v Polsku je to naopak. Tam to obchodníci chtějí, ale zákazníky musíte přesvědčovat, že se nemají čeho bát. Jakub Procházka Foto Martin Pinkas Velká Expanze. Zástupkyně značky Markéta Karman předpovídá službě zářnou budoucnost.

18 PROFIT služby služby PROFIT Foto profimedia.cz Menší firmy se zajímají o PR Portfolio klientů PR agentur se v posledních letech výrazně rozrůstá o nové typy zákazníků, menší a střední firmy. Díky tomu se podařilo většině firem v oboru ustát složité časy navzdory snižování plateb za služby. O public relations mají v poslední době zájem hlavně startupy, regionální výrobní firmy a také jednotlivci. Posledních pět let pozorujeme u nás i u konkurence nárůst klientů z oblasti malých a středních firem, které dřív s PR agenturami vůbec nespolupracovaly, přestože se na trhu pohybují už dobrých dvacet let. Často tento nástroj propagace vůbec neřešily nebo si ho zajišťovaly interně, a tím pádem nevyužívaly veškeré možnosti, protože neměly potřebné know-how, nástroje a širší tým. Ale čím dál více těchto firem chápe, že na určitou oblast je dobré si najmout odborníky. Stejně jako si najímají externí odborníky na logistiku, právní služby či finanční a daňové poradenství, říká Michal Hoblík, managing director agentury Aspen.PR. Podle něj se zčásti jedná o výrobní firmy, které možná i kvůli ekonomické krizi zjistily, že je důležité nejen vyrobit, ale rovněž umět prodat. Mnohdy je ke spolupráci s PR agenturou donutí konkurence, která jim začne šlapat na paty. I když má nová konkurence často horší produkt a menší podíl na trhu, má razantní a lépe zvládnuté public relations. Pro zavedené firmy to je impulz, aby se tím také začaly zabývat, ne jen občas pustily nějaké peníze do reklamy, dodává Hoblík. Vzájemně si konkurujících firem je samozřejmě více, a tak se potom jejich konkurenční boj přesouvá i na pole public relations. Vidět se v médiích Vzrůstající zájem o PR servis ze strany malých a středních firem pozoruje i Robert Hladil z agentury Epic PR. Tento trend nemůžeme vysvětlit naprosto jednoznačně. Jistý vliv má určitě znovu rostoucí ekonomika, ale také fakt, že kdysi malé regionální společnosti zaznamenaly globálnější úspěchy a jejich managementy se pouštějí do využívání pro ně doposud nových marketingových nástrojů, říká Hladil. Za rozhodnutími najmout si PR agenturu stojí prý často samotní majitelé těchto firem, jejichž dlouholetá píle a schopnosti vynesly jejich společnost na výsluní. PR agenturám to mnohdy ulehčuje práci, protože tito lidé se nebojí vyprávět svůj příběh úspěchu, který se mediálně poměrně snadno prodává a podporuje firemní značku a produkty. Počátky tohoto fenoménu jsou někde před začátkem ekonomické recese. Ta to jen na pár let zastavila, protože se firmy bály pustit peníze do něčeho, s čím neměly zkušenost. Nyní dochází k velmi výraznému oživení, tvrdí spolumajitel Epic PR. Jeho slova potvrzuje i Radek Vítek, managing director Ogilvy Public Relations: Zájem mezi malými a zejména specializovanými firmami začal růst zhruba před 15 lety a obecně kopíruje situace, trendy a události na trhu. Podle Roberta Hladila stojí mnohdy za partnerstvím s PR agenturami také skutečnost, že tito majitelé firem mají nezřídka rovněž politické ambice nebo prostě jenom potřebu se sami zviditelnit. Touží, aby jejich úspěch ocenila i veřejnost, a chtějí tak spojit dvě věci propagaci své firmy a své osoby. Někdy jde ale o naprostou náhodu, kdy si firma chtěla jen vyzkoušet, jaké to je vidět se v médiích, nebo to dělají proto, že se tam začala objevovat přímá konkurence. Jindy taková spolupráce počne ze zcela pragmatických důvodů, kdy má firma problém a je nucena jej řešit přes média. V takovém případě začne poptávat služby komunikační agentury a nezřídka s ní spolupracuje i po zažehnání krize, dodává. Startupy mají zájem Za to, že se do spolupráce s PR agenturami pouštějí i menší výrobní, technologické, zemědělské, ale dokonce také čistě subdodavatelské firmy, nemohou pouze jejich majitelé, ale i jistá generační obměna na manažerských postech. Na ně přicházejí mladí manažeři, kteří mají mnohdy praxi z větších firem, u nichž je spolupráce s PR agenturami dlouhodobá a kde s ní mají dobré zkušenosti. Toto povědomí pak přinášejí do menších firem, kde se objevují ve vyšších rozhodovacích funkcích. Mladí manažeři, kteří mají otevřený přístup k využití služeb public relations, se často objevují i u fenoménu startupů. Právě s vlnou internetových startupů se svého času objevil zvýšený zájem tohoto typu firem o PR podporu, říká Radek Vítek z Ogilvy Public Relations. Podle Michala Hoblíka z Aspen.PR je mladá generace manažerů pro PR agentury požehnáním. Znají sílu dobrého PR a mají jasné představy, co jim to může přinést, vysvětluje. Navíc pro startupy je PR často jediná forma marketingu, kterou si jejich majitelé mohou dovolit. Měsíční paušál za PR ve výši desítek tisíc jim může zajistit větší užitek než několikanásobná suma investovaná do reklamy. Pro tu navíc nejsou služby poskytované startupy mnohdy ani vhodné. Vraťme se ale ještě k osobnímu PR, které Robert Hladil vidí v souvislosti s majiteli firem. To je další zajímavá oblast, ve které našly v posledních letech PR agentury své uplatnění. Objevuje se totiž i u manažerů velkých korporací. V poslední době si nás najímají členové vysokého managementu národních gigantů, ale i mezinárodních firem. Nemá to vůbec souvislost s propagací jejich firmy, ale jenom jich samotných. Manažeři zjistili, že je potřeba pracovat na své vlastní propagaci. Chtějí prodat svou práci, ať už v souvislosti se svým současným angažmá, nebo pro případ, že si budou hledat nějaké nové, sděluje Karel Křivan z PR agentury MouseHouse. Schváleno za hodinu Spolupráce PR agentur s novými klienty z malých a středních firem, která se nyní rozvíjí, má svá specifika, jež mnohdy nutí lidi z agentur přehodnotit své dosavadní zvyky a také zkušenosti. Většinou je spolupráce s menší firmou snazší, než když děláte pro obrovskou korporaci, kde je zpravidla vaším,styčným důstojníkem člověk ze středního managementu, který nemá žádné rozhodovací pravomoci. A navíc, než je něco schváleno k medializaci, trvá to velmi dlouho, což odrazuje novináře. V otázce běžných komunikačních záležitostí je určitě lepší manažer než majitel, má čas věci řešit. Naopak v menší firmě jednáte často přímo s majitelem, popřípadě marketingovým ředitelem, takže poměrně rychle víte, na čem jste, a schvalovací proces se dá počítat v hodinách, vysvětluje Robert Hladil. Lidé z menších firem ovšem kladou mnohem větší důraz na efektivitu. Majitel, který vybudoval svoji firmu od nuly, je zpravidla zvyklý dost obratně počítat v nákladech a ziscích, a proto po agentuře požaduje více se soustředit na výstupy, které budou mít pokud možno okamžitý přínos

19 PROFIT služby makro PROFIT Jinak řečeno, e-shop nijak zvlášť nenadchne účast v anketě celostátního deníku, ale spíše ocení článek na zpravodajském serveru, odkud se čtenář na jeho stránky dostane mnohem spíše. Je tedy nutné více se zamýšlet nad správným rozdělením výstupů než nad jejich množstvím. Ke cti menších firem je ovšem nutno dodat, že stále častěji zaměstnávají osvícené manažery, kteří nejenže vědí, co to je PR, ale také dokážou poměrně jasně stanovit své požadavky vůči agenturám, dodává Hladil. S tím souhlasí i Michal Hoblík. Přestože jsou lidé z menších firem často méně marketingově erudovaní, velmi rychle pochopí, jak PR funguje, a spolupráce s nimi dobře klape. Pravda ale je, že někdy mají takoví klienti dost nerealistické požadavky na cenu služeb, říká Hoblík. S menší erudovaností v marketingové branži a občas i termínech je u takových klientů skutečně třeba počítat. Klient například řekne, že by chtěl zvýšit povědomí o značce, ale v podstatě tím myslí, že chce zaznamenat viditelný zájem o svoje produkty. A toto je potřeba si vzájemně velmi pečlivě prodiskutovat a objevit skutečné byznysové ambice a očekávání, upozorňuje Radek Vítek z Ogilvy Public Relations. Farmacie otáčí Ne všechny PR agentury výše popsané rozšiřování portfolia klientů zaznamenaly. Podle reakcí z branže to vypadá, že jde spíše o záležitost středních a menších agentur, které přece jenom i svou velikostí a mnohdy regionální působností mají k takovým firmám blíže. I velké agentury, jako třeba AMI Communications, registrují větší různorodost klientů. Mezi ty nové patří rovněž velké korporace, které se dřív o public relations staraly samy interně a v rámci úspor zjistily, že je lepší si najmout externí profesionály. Novými klienty z posledních let jsou podle AMI Communications například farmaceutické firmy, které dřív problematiku PR ignorovaly a dnes si najímají někdy i dvě či tři PR agentury. Takový trend zaznamenává i Karel Křivan z PR agentury MouseHouse. Farmaceutické firmy jsou v posledních letech pod tlakem a je jenom logické, že si hledají profesionály, kteří je budou bránit a pomáhat jim často s podpásovými mediálními údery. Pro české PR profesionály je to další zajímavá oblast, kde se mohou projevit, říká Křivan. Rozšiřování zájmu o PR souvisí s všeobecným pochopením významu dobrého jména a dobrých vztahů v rámci podnikání a role komunikace a PR při jejich budování. Některé společnosti mají možnost využít know-how a zkušenosti svých mateřských, zejména mezinárodních firem a jiné k tomuto poznání dojdou samy postupem času, říká Radek Vítek z Ogilvy Public Relations. Většina agentur je skálopevně přesvědčena, že portfolio klientů PR agentur se bude dále rozšiřovat. Leoš Kyša měsíčník Strategie Hrozba deflace opět na obzoru 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 Inflace v České republice za rok ,5 0,4 0,2 0,2 0,2 0,1 0 0,7 0,7 0,6 0, Zdroj: kurzy.cz, autor Foto Martin Pinkas JEDNÍM Z KLÍČOVÝCH TÉMAT z hlediska makroekonomického vývoje v České republice na počátku letošního roku bude zřetelný pokles inflace. Začátkem roku tak zřejmě opět výrazněji ožije myšlenka dalšího oslabení kurzu koruny vůči euru nad úroveň současného 27korunového závazku. Faktické zvýšení intervenční hladiny Českou národní bankou se však v případě nulové inflace nebude jevit jako příliš pravděpodobné, pakliže nedojde ke zpomalení růstu české ekonomiky zřetelněji pod dvouprocentní úroveň vlivem nižšího růstu spotřeby a investic českých firem a domácností. Jako nevyhnutelné se však s ohledem na slabé vyhlídky růstu inflace k dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB během následujících dvou let jeví další odsunutí exitu z režimu devizových intervencí z roku 2016 do roku ,6 % Míra listopadové inflace Míra inflace v České republice v listopadu poklesla na 0,6 procenta z říjnových 0,7 procenta, přičemž již za prosinec lze počítat s jejím zřetelnějším snížením blíže k nulové hranici, především díky probíhajícímu poklesu cen benzinu a nafty. Cena ropy Brent zřetelněji klesá již od počátku září, kdy se z přibližně 100dolarové hranice sesunula až na současných cirka 60 dolarů za barel. Ceny pohonných hmot v České republice však začaly znatelněji klesat až počátkem prosince, kdy pokračující pokles cen ropy kompenzoval výrazný nárůst marží maloobchodních prodejců a rafinerií. 16 % Meziroční snížení ceny nafty V případě, že se cena ropy Brent bude během následujících měsíců pohybovat v blízkosti 60 dolarů za barel, měla by maloobchodní cena motorové nafty v ČR během následujících měsíců poklesnout až na průměrných 31,50 koruny za litr, to je meziročně o téměř 16 procent níže. S mírnými negativními dopady na růst české ekonomiky lze během následujících měsíců počítat s ohledem na zhoršující se stav ruské ekonomiky, který souvisí především s poklesem cen ropy a zemního plynu (představujících přibližně dvě třetiny celkových ruských exportů) a negativními dopady hospodářských sankcí uvalených Evropskou unií a Spojenými státy. Jestliže by ruská ekonomika poklesla v příštím roce o pět procent, ukrojilo by to z českého HDP dle našich odhadů v témž roce přibližně 0,2 procentního bodu, majoritně prostřednictvím snížení českých exportů do Německa. K výraznějšímu snížení celkového růstu české ekonomiky by však v příštím roce s ohledem na kompenzační faktor v podobě nižších cen ropy nemělo dojít. Jan Šedina analytik České spořitelny 36 37

20 PROFIT zahraničí zahraničí PROFIT Bohaté SAE lákají české firmy Investorům zaslíbená daňová oáza Dovozní clo do Spojených arabských emirátů je od pěti do deseti procent, daň z příjmu ani DPH se zde neplatí. Nejen proto jde o lákavý trh i pro české firmy. Jejich počet stále roste, stejně jako obrat vzájemného obchodu. Emirátům se daří a jejich ekonomika se vyznačuje neustálým růstem. Už sice nejde o tak bombastická čísla, v posledních dvou letech totiž rozmach není takový, aby překonával odhady analytiků, ale to je pouhá hra čísel. Tahounem zůstává vedle těžby ropy a zemního plynu obchod a investice, podpořené vidinou pořadatelství EXPO 2020, říká vedoucí kanceláře CzechTrade ve Spojených arabských emirátech (SAE) Roman Míšek. V uplynulých dvou letech se mimo jiné opět dařilo zvednout trh s realitami. Optimismus v zemích, jejichž ekonomika je závislá na těžbě ropy či zemního plynu, přesto brzdí klesající cena černého zlata na světových trzích. V případě Dubaje se nejedná o zdroj hospodářského poklesu, ale v ekonomice, která je postavená na cenách ropy kolem 108 dolarů za barel, je určitě dosavadní snižování ceny těchto komodit významným faktorem ovlivňujícím domácí investice, doplňuje Míšek. Země Perského zálivu se snaží svoji ekonomiku diverzifikovat, aby snížily závislost na ropě a petrochemickém průmyslu. V uplynulých dvou letech se dařilo zvyšovat každoročně výkonnost non-oil sektoru o 3,5 procenta ročně, a pokud bychom se podívali na výrobní sektor, tady se růst drží kolem 1,2 procenta. S diverzifikací ekonomiky SAE úzce souvisí podpora firem, které zavádějí výrobní programy a věnují se vedle obchodu i výrobním aktivitám, prozrazuje. Foto archiv Dubaj a Abú Dhabí se podle Míškových slov dlouhodobě snaží vybudovat z těchto emirátů centra pro asijský obchod. Pokud jde o hrubý domácí produkt na obyvatele, řadí se SAE k nejbohatším zemím regionu i planety. Ve světovém měřítku patří s více než 50 tisíci dolary na hlavu do první desítky. Emiráty lákají investory, neplatí daně Všechny emiráty se snaží přilákat investory. K tomu slouží pravidelně pořádaná investiční fóra, veletrhy či zavádění různých programů na podporu investic. Země uprostřed pouště má také federální agenturu Emirates Investment Authority na podporu investic a jednotlivé emiráty se chlubí svými regionálními agenturami. SAE je investorsky otevřená země a investice jsou jedním z důležitých prvků v ekonomice všech emirátů. Obecně je pro investory přitažlivý fakt, že tam není daňová povinnost, pouze se platí cla, kolem pěti procent pro běžné zboží a deseti procent na luxusní zboží, upozorňuje na specifika Roman Míšek. Zahraniční kapitál sice nemá žádná přímá omezení, klíčová je ovšem účast místních partnerů jako podmínka pro zakládání firem mimo volné zóny. Do státních tendrů se navíc mohou hlásit pouze podniky, které jsou registrované v SAE. V případě volných zón je možné vlastnit firmu na základě stoprocentní zahraniční investice, ale existují pevná pravidla, jak obchodovat s vnitrozemím. Podmínky zakládání firem ve volných zónách, vydání a typ licence k provozování obchodní a výrobní činnosti se liší podle jednotlivých zón, zejména zóny mimo emiráty Dubaj a Abú Dhabí předkládají zvýhodněné balíčky služeb, které mohou usnadnit vstup začínajícím firmám na trh v SAE, doplňuje ještě šéf kanceláře CzechTrade v Dubaji. Specifika vstupu na trh A jaký je potenciál vzájemného obchodu s naší republikou? Českým firmám se ve Spojených arabských emirátech daří, jejich počet stále narůstá, což je podpořeno i přítomností českých odborníků u zahraničních i místních firem. Tradičně úspěšní jsou v SAE čeští skláři, Šejkové milují české sklo Mocní vládci pouštního ekonomického tygra si mohou za své petrodolary dovolit nakupovat ty nejluxusnější věci. Arabové k nim ovšem řadí i české sklo, které zdobí interiéry významných staveb i rezidence těch nejbohatších. Pro české firmy jako Preciosa nebo Lasvit je tamní trh zlatým dolem. Novoborská sklárna Lasvit je v daném segemntu na tamním trhu dokonce světovou jedničkou. Její obří skleněné plastiky Oculus (s tisíci ručně foukaných bublin a čtvrt milionem křišťálových perliček) nebo Dancing Queen v jedné z věží komplexu Etihad Towers patří k architektonickým skvostům za miliony korun. Na unikátní skleněné výrobky z naší země skutečně narazíte ve Spojených arabských emirátech na každém kroku. Zdobí ty nejdražší hotely v metropolích Dubaj a Abú Dhabí, kanceláře Muhammada ibn Rašíd al-maktúma, polygamního vládce Dubaje a premiéra i viceprezidenta SAE. Interiéry z českého skla najdete i v nejvyšší budově světa Burdž Chalífa a dubajském metru. Zdejší klienti jsou mimořádně náročnými obchodními partnery, kteří očekávají, že za své peníze dostanou špičkovou kvalitu a především originalitu, tedy to, co jim umožní odlišovat se a chlubit se nablýskanou parádou. zejména Preciosa a Lasvit, ale daří se úspěšně růst i dodavatelům sanitární techniky, například firmě Ravak. Vedle toho tam velmi úspěšně působí holding Vítkovice, rovněž v oblasti IT máme naše zástupce, jako je firma ComAp. Mnohé české firmy mají SAE své agenty, distributory a prodávají své výrobky jejich prostřednictvím. Jsou to například firmy dodávající stavební kamenné prvky, Technistone, Rako či Omizol, vypočítává Roman Míšek. Vstup na trh v SAE má svá specifika, konkurence je vysoká. Manažeři se musejí pružně přizpůsobit požadavkům zákazníků i za cenu změn ve výrobě. Málokdy se také stane, aby firma začala na trhu s velkým projektem, spíše je tradicí, že si odběratelé nejdříve vyzkouší partnera na menší zakázce. Velmi důležitým krokem pro začínajícího exportéra je najít si na zdejším trhu lokálního partnera a uvažovat o založení firmy či pobočky. Fyzická přítomnost na trhu je pro exportéra zárukou, že může úspěšně budovat kontakty, bez kterých se firmy obtížně prosazují. Pro tyto a další obchodní záležitosti je českým firmám k dispozici zahraniční kancelář CzechTrade v Dubaji, říká Roman Míšek. Důležité jsou také účasti firem na oborových veletrzích. Češi mohou uspět Pokud jde o odvětví perspektivní pro české vývozce, je Míšek optimistou. V podstatě neexistuje odvětví, kde by nemohly české firmy uspět. Samozřejmě že vzhledem k silné konkurenci není snadné vyhrát tendr, a není to jen otázka ceny či vyspělosti technologie. Je třeba mít určité postavení na trhu, připomíná. SAE patří už dnes k nejvýznamnějším obchodním partnerům Česka v Asii, české firmy vyvezou do pouštních emirátů více zboží než například do zemí bývalé Jugoslávie či do Řecka. Za prvních osm měsíců roku 2014 byl navíc zaznamenán další zhruba osmiprocentní nárůst exportu. Například ve významně se rozvíjející energetice by zástupce CzechTrade očekával, že čeští exportéři budou spíše subdodavateli než přímými kontraktory, protože je v ní obrovská konkurence. I tady jsme ovšem zaznamenali, že se českým firmám nyní daří získat některé zakázky. V minulosti jsme byli například svědky úspěchu Škody Praha, která působila jako subdodavatel paroplynového zařízení na elektrárně Umm Al Nar, říká. SAE je podle vedoucího kanceláře CzechTrade spíše obchodní než výrobní regionální velmocí, a tudíž nelze hovořit o tamním specifickém produktu, který by dobýval světové trhy. SAE je v mnoha případech reexportérem, ale hlavně importérem, což je dané povahou emirátů jako obchodní zóny. Ze Spojených arabských emirátů se do Česka exportuje čaj, hliníkové slitiny, telefonní přístroje, doplňuje Míšek. Oblíbená je stejně jako v dalších arabských zemích česká bižuterie a český křišťál. Jakub Procházka 38 39

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA. Prosinec 2014 4. ročník

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA. Prosinec 2014 4. ročník Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA Prosinec 2014 4. ročník Obsah prezentace Představení průzkumu Zkušenosti společností s daněmi a daňovou správou Porovnání vnímání

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013 Rodinné firmy Výzkum pro AMSP ČR Červen 2013 Marketingové pozadí a cíle výzkumu Marketingové pozadí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR sdružuje na otevřené, nepolitické platformě malé

Více

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Tisková zpráva Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Podle Komorového barometru malí a střední podnikatelé začínají věřit v lepší zítřky Praha, 24. září 2013 Rozhodování

Více

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048

Více

ČR loni lákala zahraniční franchisové systémy

ČR loni lákala zahraniční franchisové systémy ČR loni lákala zahraniční franchisové systémy PRAHA, 11. března 2015 V České republice funguje na 246 franchisových konceptů a 5272 franchisantů. Obliba podnikání pod zavedenou značkou nadále roste a přináší

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii Personální společnost Manpower oslovila v říjnu 2009 více než 41.000 zaměstnavatelů ze 35 zemí a oblastí, aby zjistila více informací o současné roli flexibilní pracovní síly v personální strategii různých

Více

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA Říjen 2013 Obsah prezentace Představení průzkumu Zkušenosti společností s daněmi a daňovou správou Porovnání vnímání českých a zahraničních

Více

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Více

Zaměstnanecké benefity na konci ekonomické krize

Zaměstnanecké benefity na konci ekonomické krize Zaměstnanecké benefity na konci ekonomické krize Kateřina Štěrbová ředitelka ING Employee benefits ČR 28. srpna 2014, Praha www.ingpojistovna.cz Historie výzkumu v oblasti zaměstnaneckých výhod V červenci

Více

Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci

Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci Tisková zpráva 26. února 2014 Mgr. Andrea Winklerová Marketing & Communication +420 737 263 113 andrea.winklerova@gfk.com Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci Nejvýraznějšímu

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s.r.o. Přehled mediálních výstupů ČERVEN 2013

Advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s.r.o. Přehled mediálních výstupů ČERVEN 2013 Advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s.r.o. Přehled mediálních výstupů ČERVEN 2013 1. TISKOVÉ ZPRÁVY Téma měsíce června: Mediace - zprostředkování dohody Jako červnové téma byla zvolena

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Prosinec 2009 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna vzrostly spotřebitelské ceny během prosince o 0,2 procenta. V meziročním

Více

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna 1 Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna Marketing B2B firem v ČR Jak se firmy vypořádali s krizí a jaké očekávají hospodářské výsledky v roce 2011 Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Prosinec 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna poklesly spotřebitelské ceny během prosince o 0,3 procenta. V meziročním

Více

Co je to referenční byznys?

Co je to referenční byznys? Co je to referenční byznys? Referenční byznys je způsob získávání nových klientů/zákazníků prostřednictvím referencí neboli doporučení. Tato forma zajišťování nových kontaktů je velmi přínosná především

Více

Pravidelný komorový průzkum o situaci malého a středního podnikání v České republice

Pravidelný komorový průzkum o situaci malého a středního podnikání v České republice Příloha tiskové zprávy Pravidelný komorový průzkum o situaci malého a středního podnikání v České republice Hodnocení stávající situace podnikatelů se nadále zlepšuje V aktuálním průzkumu uvedlo celkem

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA Září 2012 Obsah Představení průzkumu Jedná se v pořadí o 2. průzkum (1. proběhl před dvěma lety) Zkušenosti velkých firem s daněmi

Více

VÝZNAM KOMPETENCÍ PRO UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ NA TRHU PRÁCE

VÝZNAM KOMPETENCÍ PRO UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ NA TRHU PRÁCE VÝZNAM KOMPETENCÍ PRO UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ NA TRHU PRÁCE HANA KRBCOVÁ ředitelka divize personalistika ČEZ, a. s., viceprezidentka People Management Fora Kompetence pro život, Konírna Poslanecké sněmovny

Více

INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VII. vlna

INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VII. vlna INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VII. vlna Výhled na 2Q 2015 a dále Petr Manda výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Martin Kupka hlavní ekonom ČSOB Podnikatelé v nejlepší náladě za poslední rok a půl

Více

SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR

SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR Nejvýznamnější zaměstnavatelský svaz Jako respektovaný, nezávislý a společensky zodpovědný sociální partner obhajuje zájmy zaměstnavatelů a podnikatelů v České republice i v

Více

Informace, statistiky a zajímavosti z oblasti prodeje ojetých vozidel

Informace, statistiky a zajímavosti z oblasti prodeje ojetých vozidel Informace, statistiky a zajímavosti z oblasti prodeje ojetých vozidel Společnost Cebia Vám opět přináší čtvrtletní meziroční srovnání vývoje trhu ojetých vozidel. Naše společnost se v oboru profiluje 24.

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Listopad 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem prosince poklesly spotřebitelské ceny během listopadu o 0,5 procenta.

Více

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky 2 Role marketingu a vliv na obchodní výsledky Marketing B2B firem v ČR Jaké slovo má marketing ve firmě a jak ovlivňuje skutečné obchodní výsledky firmy? Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova 5262, 760

Více

Průzkum ManpowerGroup

Průzkum ManpowerGroup Průzkum ManpowerGroup Praha, 9. června 2015 Společnost ManpowerGroup dnes zveřejnila výsledky 10. ročníku každoročního průzkumu ManpowerGroup Nedostatek lidí s potřebnou kvalifikací, který se zaměřuje

Více

Platí mluvené slovo. Projev Winfrieda Krause Výroční tisková konference ŠKODA AUTO a.s. 2012 21. března 2012

Platí mluvené slovo. Projev Winfrieda Krause Výroční tisková konference ŠKODA AUTO a.s. 2012 21. března 2012 Platí mluvené slovo Projev Winfrieda Krause Výroční tisková konference ŠKODA AUTO a.s. 2012 21. března 2012 rád bych vás také přivítal na dnešní bilanční tiskové konferenci. Snímek Hlavní události roku

Více

Bellanzon, a.s. představuje: systém pro konzultační způsob prodeje

Bellanzon, a.s. představuje: systém pro konzultační způsob prodeje Bellanzon, a.s. představuje: systém pro konzultační způsob prodeje Naše vize: Před deseti lety neměla většina lidí mobil či osobní počítač. Stejně se svět změní v následujících deseti letech Steve Ballmer,

Více

Firmy v Česku přitvrzují podmínky pro odměňování šéfů

Firmy v Česku přitvrzují podmínky pro odměňování šéfů Page 1 of 5 2. 5. 2013 poslední aktualizace: 2. 5. 2013 02:06 Firmy v Česku přitvrzují podmínky pro odměňování šéfů Jan Sochor Editor HN V odměňování šéfů českých firem hraje stále větší roli to, jak se

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světového hospodářství a světových trhů se v roce 2009 odehrával ve znamení mírného hospodářského poklesu. Nejvýznamnější ekonomiky světa zaznamenaly prudkou negativní

Více

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR: PŘEHLED A KOMENTÁŘE SP ČR ZPRACOVAL: BOHUSLAV ČÍŽEK (BCIZEK@SPCR.CZ) ZPRACOVÁNO K 30.10.2015 VÝZNAM PRŮMYSLU Průmysl (2014) 32,4% podíl na přidané hodnotě

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 80 1 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání na

Více

Quo Vadis.. Opět. Luděk Niedermayer Ekonomický růst ČR Očekávání v pohybu Původní předpoklad bylo pokračování postupného oživení se zlepšující se 8 strukturou růstu (růst v roce 2012 urychlí na cca. 2,5%)

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 21. října 2015

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Exportní výzkum DHL 21. vlna. Září 2012

Exportní výzkum DHL 21. vlna. Září 2012 Exportní výzkum DHL 21. vlna Září 2012 OBSAH 1. Pozadí, cíle a metoda výzkumu 2. Detailní výstupy 4.1. Vývoj exportu 4.2. Podmínky pro export z ČR 4.3. Klíčové trhy 4.4. Aktuality 3. Shrnutí GfK 2012 Exportní

Více

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Petr Manda výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Martin Kupka hlavní ekonom ČSOB Index očekávání firem S jakou náladou vstupují firmy do nového

Více

TISKOVÁ KONFERENCE SOCR ČR A ICSC

TISKOVÁ KONFERENCE SOCR ČR A ICSC TISKOVÁ KONFERENCE SOCR ČR A ICSC 3. 12. 2014 1 a CHTĚJÍ ČEŠI OMEZIT PRODEJNÍ DOBU? KOLIK ČECHŮ A JAK ČASTO NAKUPUJE O SVÁTCÍCH? CO ČEŠI O SVÁTCÍCH OBVYKLE NAKUPUJÍ? MÁ PODLE ČESKÝCH SPOTŘEBITELŮ STÁT

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika

Více

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Svaz průmyslu a dopravy ČR Svaz průmyslu a dopravy ČR Statistické šetření SPČR a ČNB v nefinančních podnicích Výsledky za 4. Vyhodnocení a komentáře 2 O šetření Pravidelné čtvrtletní šetření SPČR a ČNB Od roku 2011, dodnes celkem

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Konkurenceschopnost České republiky roste. Zůstává ale spíše montovnou

Konkurenceschopnost České republiky roste. Zůstává ale spíše montovnou Konkurenceschopnost České republiky roste. Zůstává ale spíše montovnou Česká republika se letos v žebříčku globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra umístila na 31. místě ze 140 ekonomik

Více

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 4. týden 25. až 29. ledna 2016

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 4. týden 25. až 29. ledna 2016 TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 4. týden 25. až 29. ledna 2016 Důvěra v českou ekonomiku je nejsilnější od června 2008 V české ekonomice se na začátku roku důvěra zlepšila, když souhrnný indikátor důvěry

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

P R E S S E S E R V I C E

P R E S S E S E R V I C E PRAHA, 3. června 2013 Coface nabádá k opatrnosti při obchodování kvůli nárůstu případů neplacení Insolvence jsou na vzestupu po celé střední Evropě Všude ve střední a východní Evropě s výjimkou Lotyšska,

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014 PRAXE DO FIREM Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem Praha 6. 11. 2014 OBSAH PREZENTACE 1. Představení projektu Praxe do firem 2. Hlavní zjištění

Více

10 let České republiky v EU

10 let České republiky v EU Podnikatelské fórum, 30. dubna 2014 10 let České republiky v EU Výhody a nevýhody členství v EU očima podnikatele All rights reserved. Siemens Česká republika Hlavní ukazatele 33 22 22 9,7 miliard Kč miliard

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Marketingové aktivity B2B firem v ČR v roce 2012

Marketingové aktivity B2B firem v ČR v roce 2012 Marketingové aktivity B2B firem v ČR v roce 2012 Duben 2013 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048 048 www.b-inside.cz

Více

Tisková zpráva. Q2 2015: Růst trhu technického spotřebního zboží. Výsledky GfK TEMAX Czech Republic za druhé čtvrtletí 2015. 15.

Tisková zpráva. Q2 2015: Růst trhu technického spotřebního zboží. Výsledky GfK TEMAX Czech Republic za druhé čtvrtletí 2015. 15. Tisková zpráva. Srpen 20 Q2 20: Růst trhu technického spotřebního zboží. srpen 20 Zdeněk Bárta Consumer Choices Director CZ&SK Tel. +420 296 555 660 Fax +420 251 8 744 zdenek.barta@gfk.com Výsledky GfK

Více

Plánování ve stavební firmě

Plánování ve stavební firmě Co je to podnikatelský plán? Podnikatelský plán je dokument, který popisuje podnik (ideu pro stávající nebo začínající) a způsob, jak dosáhne ziskovosti Plán by měl zahrnovat: všechny náklady a marketingový

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka.

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka. Firmy investují nemalé prostředky do posílení loajality zákazníků, zjišťování jejich spokojenosti a vnímání značky. Další prostředky směřují do výběru a motivace zaměstnanců, tréninků a školení, do průzkumů

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka CFO Club Praha, 20. února 2013 Stávající situace čs. ekonomiky Česká ekonomika se nachází již zhruba rok

Více

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka).

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka). Průzkum MMF REGIONÁLNÍ EKONOMICKÁ TÉMATA Země nově vznikajících trhů v Evropě očekávají silnější růst, ale čelí novým rizikům IMF Survey 13. listopad 2015 Dělníci na ropném vrtu v Rusku: Zatímco většina

Více

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v březnu

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Duben 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Duben 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Duben 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Ministerstvo financí zvýšilo koncem dubna odhad letošního tempa růstu české ekonomiky na 5,3 procenta z 5,0

Více

Tisková zpráva. Evropany nejvíce trápí hospodářské problémy mezi nimi je na prvním místě nezaměstnanost. Studie GfK Verein nazvaná Výzvy Evropy 2012

Tisková zpráva. Evropany nejvíce trápí hospodářské problémy mezi nimi je na prvním místě nezaměstnanost. Studie GfK Verein nazvaná Výzvy Evropy 2012 Tisková zpráva June 19, 2012 Sandra Lades GfK Verein press Tel. +49 911 395 3606 sandra.lades@gfk-verein.org Ronald Frank GfK Verein studies Tel. +49 911 395 3004 ronald.frank@gfk-verein.org Evropany nejvíce

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

Národní bločková loterie

Národní bločková loterie Případová studie Národní bločková loterie Národní bločková loterie vzdělává občany Slovenska a eliminuje podvody při výběru DPH Národní bločková loterie Loterie je absolutní úspěch. Peter Kažimír ministr

Více

Informace, statistiky a zajímavosti z oblasti prodeje ojetých vozidel

Informace, statistiky a zajímavosti z oblasti prodeje ojetých vozidel Informace, statistiky a zajímavosti z oblasti prodeje ojetých vozidel Společnost Cebia Vám opět přináší čtvrtletní meziroční srovnání vývoje trhu ojetých vozidel. Naše společnost se v oboru profiluje 24.

Více

Stav affiliate marketingu v České a Slovenské republice

Stav affiliate marketingu v České a Slovenské republice mariorozensky.cz Stav affiliate marketingu v České a Slovenské republice Možná jste již zaslechli mé oblíbené tvrzení, že pouze 2 % obchodníků využívají affiliate marketing. Affiliate trh sice neustále

Více

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY ZVYŠOV OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY Mirek Topolánek předseda vlády ČR Fourth Business Roundtable with the Government of the Czech Republic ic,, 20.11.2007 REFORMNÍ DOKTRÍNA FILOZOFIE REFORMNÍ

Více

OBSAH: 1. Úvod 2. 2. Hlavní závěry výzkumu 3. 3. Detailní výsledky výzkumu 5

OBSAH: 1. Úvod 2. 2. Hlavní závěry výzkumu 3. 3. Detailní výsledky výzkumu 5 Strana 0/16 OBSAH: 1. Úvod 2 2. Hlavní závěry výzkumu 3 3. Detailní výsledky výzkumu 5 3.1 PREDIKCE VÝVOJE MAKROEKONOMICKÝCH UKAZATELŮ PRO OBDOBÍ 2015-17 5 3.2 PREDIKCE VÝVOJE MIKROEKONOMICKÝCH UKAZATELŮ

Více

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky Pracovní shrnutí Při své návštěvě v červenci 2008 provedla Deborah Edward, která vyučuje

Více

Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií!

Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií! Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií! Autor: Ing. Tomáš Tyl 7.6. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner Výnosy akcií překonají

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Jmenuji se Karel Staněk. Informace o podnikatelské příležitosti pro 21. století

Jmenuji se Karel Staněk. Informace o podnikatelské příležitosti pro 21. století Jmenuji se Karel Staněk kontaktní údaje: tel.: 733141882 skype: karelstanek1 e-mail: karel.stanek@centrum.cz Pracuji v týmu, který zabezpečuje provoz stránky Bohatý Čech. Také potřebujete peníze? Rozhodl

Více

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názory občanů na státní maturitu září 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na státní maturitu září 2012 Technické

Více

LINKED AKADEMIE. Informace pro partnery PROČ PODPOŘIT? PROČ LINKED AKADEMIE?

LINKED AKADEMIE. Informace pro partnery PROČ PODPOŘIT? PROČ LINKED AKADEMIE? LINKED AKADEMIE Informace pro partnery PROČ LINKED AKADEMIE? LinkedIn je nejrychleji rostoucí profesní sociální síť Je efektivním nástrojem k k budování expertní značky hledání práce získávání nových klientů

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Vyhodnocení plnění programových cílů z valné hromady SPS v roce 2004 únor 2008

Vyhodnocení plnění programových cílů z valné hromady SPS v roce 2004 únor 2008 Vyhodnocení plnění programových cílů z valné hromady SPS v roce 2004 únor 2008 1. Oblast ekonomického prostředí podnikání Ekonomické podmínky pro podnikání se za uplynulé čtyři roky zlepšily, podstatně

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

ČSSD by si mohla vybírat

ČSSD by si mohla vybírat 4. dubna 2013 ČSSD by si mohla vybírat Vládu by ČSSD mohla vytvořit s účastí, podporou nebo tolerancí TOP 09 a Starostů (104 mandátů), KSČM (102 mandátů) nebo ODS (101 mandátů). Volební model, který ppm

Více

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Vybrané výsledky aktuálního výzkumu Ipsos Tambor pro Zlatou korunu u příležitosti konání VII. Finančního fóra Zlaté koruny Květen 2010 Nobody

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

Fortuna Entertainment Group NV

Fortuna Entertainment Group NV Fortuna Entertainment Group NV Finanční výsledky v 1. pol. roku 2011 Prezentace pro analytiky a investory 25. srpna 2011 Agenda 1. Úvod 2. Finanční výsledky v H1 2011 3. Výhled a strategie 2011/ 2012 i.

Více

Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích.

Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích. Všeobecně Daně v Bavorsku Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích. Kromě toho existuje řada daňových úlev a

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

VYSVĚDČENÍ SPOLEČNOSTI ZA ROK 2013: LEPŠÍ ZNÁMKY NEŢ ZA ROK 2012 DOSTALA OD VEŘEJNOSTI

VYSVĚDČENÍ SPOLEČNOSTI ZA ROK 2013: LEPŠÍ ZNÁMKY NEŢ ZA ROK 2012 DOSTALA OD VEŘEJNOSTI INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/01 VYDÁNO DNE 10.. 01 VYSVĚDČENÍ SPOLEČNOSTI ZA ROK 01: LEPŠÍ ZNÁMKY NEŢ ZA ROK 01 DOSTALA OD VEŘEJNOSTI NAPROSTÁ VĚTŠINA HODNOCENÝCH OBLASTÍ. Změny na politické scéně,

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Registrace nových vozidel v ČR

Registrace nových vozidel v ČR www..cz Registrace nových vozidel v ČR 4. října Jak se jednotlivé třídy podílejí na celkovém růstu registrací Růst registrací ve srovnání / Celkové registrace v roce Třída Q1 Q2 VII-VIII I-VIII Nižší střední

Více

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1. průmyslu v ČR Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.2015 průmyslu v ČR 1 Současný vývoj chemického průmyslu v ČR Postavení chemického průmyslu v české

Více