Projekt S.U.P.R. Výstup 1. fáze- analýza stávající praxe rehabilitace nemocných s vážným duševním onemocněním v lůžkových zařízeních následné péče

Transkript

1 Projekt S.U.P.R. Výstup 1. fáze- analýza stávající praxe rehabilitace nemocných s vážným duševním onemocněním v lůžkových zařízeních následné péče Páv M., Kališová L., Příhoda P., Tatarko J., Gabriel J. 33. Konference sociální psychiatrie Přerov

2 Pohled na 4. pilíř strategie Strategie definuje typ poskytovaných služeb v psychiatrických nemocnicích jako převážně následná péče se zaměřením na psychiatrickou rehabilitaci Zachování a rozšíření současné dobré klinické praxe nemocnicích/léčebnách Funkční propojení s ostatními pilíři (psychiatrická oddělení, ambulance, CDZ) potřeba ohraničit a zdůvodnit poskytování akutní, následné, dlouhodobé a sociální/zap (zvláštní ambulantní péče) ve vztahu k plátcům péče Definování léčebných programů pro část nemocných, která není schopna po ukončení akutní léčby využít komunitních služeb (dlouhodobě neléčení, nízkofukční nemocní, ochranné léčby, komorbidity, sociálně problematické chování) Získání komplexních dat o skupině dlouhodobě nemocných/hospitalizovaných téma sociálních a akutních lůžek (v PN Bohnice 35% lůžek-cca 450 je akutních)

3 Základní data projektu Financování z norského finančního mechanismu (MZČR, MFČR, EU, MFANK, NIPH) Pilotní projekt MZČR v programovacím období následují tzv. Individuální výzvy Programu CZ11 (majoritní část programu) a tzv. Malé grantové schéma Délka trvání projektu: 23 (18) měsíců, výše grantu mil Kč Schválen 02/2012, konec čerpání 04/2016 Žadatelem je PN Bohnice, rámcové smlouvy o spolupráci s dalšími organizacemi 17 center, mimo PN/léčebny se na projektu podílí Psychiatrická klinika 1.LF UK a VFN a Psychiatrické centrum Praha Zapojení všech zařízení následné péče poskytujících péči vážně duševně nemocným a přímo řízených MZČR)

4 Cíle projektu Umožnění lepšího začlenění nemocných s vážným duševním onemocněním (SMI) do společnosti mimo lůžková zařízení Dílčí cíle: Vytvoření metodiky rehabilitační následné péče v nemocnicích Definování materiálních, technických a personálních podmínek k jejímu provádění Proškolení personálu v dané metodice Preventivní aktivity- přispění k časnému záchytu duševních onemocnění a přispění k destigmatizaci duševně nemocných Mezinárodní spolupráce DPS Josefinesgate, Oslo University Vzájemné propojení nemocnic, standardizace

5 Harmonogram a výstupy Fáze analytická, realizační a závěrečná 4 projektové konference Realizace pilotních studií v zúčastněných zařízeních, cca 150 nemocných Vytvoření strukturovaného programu psychiatrické rehabilitace Proškolení lékařů, zdravotních sester, psychologů a sociálních pracovníků (mimo personál účastnící se projektu) Realizace seminářů pro pracovníky preventivních aktivit, učitele, praktické a dětské lékaře Vytvoření edukačních brožur Vytvoření psychoedukační webové stánky Publikace, prezentace na odborných setkáních

6 Organizační struktura V každém centru: Lokální koordinátor projektu (LK) Administrativní pracovník LK Pracovník preventivních aktivit

7 Personální obsazení Řízení projektu Marek Páv Petr Příhoda Věra Ptáčková Petra Měchýřová Jan Tatarko Lucie Kališová Josef Lukeš Ivana Nováková Petr Winkler Věra Pelcova Josef Gabriel Ladislav Csemy Petra Paťková Připojeno před jedním dnem před jedním dnem před 2 dny před 8 dny před 8 dny před 9 dny před 9 dny před 10 dny před 10 dny před 10 dny Žádná nedávná aktivita Nikdy nepřipojeno Lokální koordinátoři Jana Toufarová Lenka Štolfová Eva Klimešová Květoslava Vrbová Richard Záleský Jana Šťastná Šárka Urbánková Lenka Hubáčková Martin Černý Michal Mikolaj Tomáš Turek Jitka Suchá Miroslav Pastucha Tomáš Novák Petr Jeřábek Pavel Vanek před 5 hodinami před 21 hodinami před 23 hodinami před jedním dnem před jedním dnem před jedním dnem před jedním dnem před jedním dnem před 2 dny před 6 dny před 10 dny před 13 dny před 17 dny před 24 dny před 24 dny před 26 dny Preventivní pracovníci Ivona Orszagova Magda Devátová Daniela Pupíková Dana Žilková Romana Šimková Michal Vojta Martina Hálová Ivona Danková Zdena Stránská Martin Šťastný Václav Pištecký Alena Fialová Taťána Suchánková Kateřina Vinklárková Hana Novotná Martina Vaněčková Koláčková před 4 hodinami před jedním dnem před 2 dny před 2 dny před 7 dny před 8 dny před 9 dny před 9 dny před 9 dny před 9 dny před 20 dny před 22 dny před 25 dny Žádná nedávná aktivita Nikdy nepřipojeno Nikdy nepřipojen

8 Hodnocení oddělení Lucie Kališová Dotazník SUPR 1= QuIRc (Quality Indicator for Rehabilitative Care) ( Killaspy et al, PLoS One, 2012) Hodnocení péče v zařízeních pro dlouhodobou léčbu psychických poruch 7 domén 1 Prostředí zařízení 2 Terapeutické prostředí 3 Léčebné intervence 4 Autonomie, self-management 5 Sociální začlenění 6 Lidská práva 7 Praxe vedoucí k úzdravě Zařazena jen oddělení vhodná, ne KC ani DS 13 oddělení pro celkem 462 pacientů (20-50, průměr 35) 6 koedukované, 5 jen pro muže, 2 pro ženy 168 nemocných lze obtížně zapojit do (36%)

9 CELKOVÉ HODNOCENÍ

10 Návaznost péče Petr Příhoda Dotazník SUPR II, 4 oblasti Nejčastější četnost kontaktů s extramurálními poskytovateli 1x za měsíc V 1 zařízení pravidelné setkávání 1 x týdně Nejčastěji typ oni k nám (reciprocita) Více aktivit v tomto směru na odděleních se systematickým psychoterapeutickým programem a předpokládanou dobou pobytu

11 Plánování a spolupráce s CDZ Petr Příhoda Plánujete léčbu? Nejčastější odpověď ne (7x ze 13) Pokud ano, většinou nejde o systematický plán Není jasné spolupodílení se pacienta na tvorbě plánu Nabídka terapeutických aktivit nejasná U psychoterapeuticky koncipovaných oddělení součást zakázky Částečné zpracování plánu Spolupráce s CDZ: Odpovědi podobné, vesměs pozitivní, spolupráce již za pobytu pacienta, navázání vztahu, case management. V 1 případě zajímavý nápad na propojení týmů v oblasti terénní práce.

12 Plánování a dokumentace MaPa Ve většině zařízení není komplexní plán písemně vypracovaný Ošetřovatelské plány jsou vypracovávány standardně Nemocní se dle odpovědí obvykle do vypracování tohoto plánu aktivně nezapojují Nejsou používány nástroje či techniky mapující potřeby nemocných Sdílení informací probíhá formou porad týmu v různých složeních Někteří členové týmu např. pracovníci centrální terapie tento plán nemají přístupný Výstup do propouštěcí zprávy je nejednotný Personál se jeví být zavalen zbytečnou administrativou

13 Hodnotící nástroje, školení MaPa Standardizované hodnocení nemocných není prováděno (vyjma MMSE, psychologickou diagnostiku a sesterské škály- Barthelův test, hodnocení rizik) hodnocení funkčnosti není prováděno Velká poptávka po školení (Motivační rozhovory a práce s klientem; Výcvik psychosociálních dovedností v poradenském procesu; Komunikační dovednosti, kognitivní remediace, ekukace.) Jako doplnění stávající terapie je poptáván KBT systém, testování kognitivních funkcí, jejich nácvik na počítači Jsou vítány studijní cesty

14 Psychoterapie a režim Jan Tatarko posílení psychoterapie (minimální PST úvazek - 1,0), získat nové úvazky PST sester zavedení rodinné terapie, ergoterapeut s přesahem k zaměstnávání, provázanost s terénními klíčovými pracovníky zavedení pravidelné supervize na všech odděleních podpora PST vzdělávání provázat s terénem /neziskovky/ a ambulancemi snížení administrativy, zbytečné byrokracie

15 Preventivní aktivity Josef Gabriel celkového pohledu velmi málo aktivit z pohledu jednotlivých zařízení někde méně, někde víc jsou zmiňovány neziskovky a materiály farmafirem při pohledu na jeden průměrný dotazník celkem chudá, ale výčet všech preventivních aktivit je překvapivě bohatý chybí koncepce na celostátní úrovni představy o tom, co by bylo potřeba, jsou překvapivě bohaté

16 Souhrn Kvalita péče dle Evropských měřítek ( RBP ) je spíše nižší Deficit je dán 1) systémem v kontextu poskytovatelů i provozovatelů 2) okrajovým zájmem včetně investic 3) nedostatkem vhodně proškoleného personálu Zlepšení podmínek zlepšení péče (Taylor, WPA, 2012) Zlepšení péče za stávajících podmínek?

17 Cílový stav lůžkové RHB Rehabilitace v lůžkových zařízeních je na půl cesty mezi akutními lůžky a komunitní péčí, funkční propojení s ostatními pilíři Zahájení hodnocení individuálních potřeb klientů včetně jejich přání a potřeb a vypracování strategie k naplnění těchto potřeb Posílení získávání žádoucích dovedností nezávislého života Zahájení spolupráce nemocného s komunitními službami, kontinuita péče Oddělení by mělo u nemocných podporovat sebedůvěru a optimismus Větší rovnoprávnost ve vztahu nemocný-poskytovatel péče Vyšší obeznámenost s duševními onemocněními mezi laickou veřejností, rodinnými příslušníky i zdravotnickými a sociálními pracovníky