PRÁVNÍ ASPEKTY KONKURZNÍCH ŘÍZENÍ NA FUNKCI ŘEDITELE ŠKOLY

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie PRÁVNÍ ASPEKTY KONKURZNÍCH ŘÍZENÍ NA FUNKCI ŘEDITELE ŠKOLY LEGAL ASPECTS OF THE HEADMASTER S OPEN COMPETITION Bakalářská diplomová práce Martina Vávrová Vedoucí bakalářské práce: JUDr. Dalimila Gadasová, Dr. Olomouc 2014

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Právní aspekty konkurzních řízení na funkci ředitele školy vypracovala samostatně a citovala jsem všechny použité zdroje. V Olomouci dne

3 Děkuji JUDr. Dalimile Gadasové, Dr. za odborné vedení mé diplomové práce, za její cenné rady a připomínky a za povzbuzení při jejím zpracování.

4 OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 6 ÚVOD ŘEDITEL JAKO PŘEDSTAVITEL ORGANIZACE Zřizovatel Česká školní inspekce Školská rada Zaměstnavatel KONKURZNÍ ŘÍZENÍ Konkurz ve světle novely školského zákona Požadavky a předpoklady pro výkon činnosti ředitele Organizace konkurzu JMENOVÁNÍ Jmenování na dobu určitou Sjednání zkušební doby SKONČENÍ VÝKONU PRÁCE, PRACOVNÍHO POMĚRU ŘEDITELE Odvolání ředitele z vedoucího pracovního místa Vzdání se místa ředitele Skončení výkonu pracovního místa ředitele ze zákona Postup po odvolání, vzdání se pracovního místa či po skončení jmenování na dobu neurčitou Skončení pracovního poměru při jmenování na dobu určitou Zrušení pracovního poměru ve zkušební době VYHODNOCENÍ KONKURZNÍCH ŘÍZENÍ V KRAJI VYSOČINA USKUTEČNĚNÝCH V LETECH Analýza konkurzních řízení na vedoucí pracovní místa ředitelů škol zřizovaných krajem v letech Analýza konkurzních řízení na vedoucí pracovní místo ředitelů škol zřizovaných obcemi kraje Vysočina v letech Souhrnné poznatky z analýzy konkurzů v Kraji Vysočina ÚVAHA DE LEGE FERENDA ZÁVĚR SEZNAM LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH... 47

5 Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č ANOTACE... 55

6 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČŠI funkční období Česká školní inspekce pracovní poměr ředitele školy a školského zařízení na dobu určitou šest let funkční studium povinné další vzdělávání pro ředitele škol a školských zařízení konkurz ministerstvo OZ NS rejstřík ředitel správní řád konkurzní řízení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Praha Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Nejvyšší soud České republiky rejstřík škol a školských zařízení ředitel školy a školského zařízení Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů škola právnická osoba vykonávající činnost školy a školského zařízení školský zákon novela školského zákona Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 472/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů LZPS Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů 6

7 Ústava vyhláška o DVPP Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů vyhláška o konkurzním řízení Vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích, ve znění pozdějších předpisů zákoník práce zákon o obcích zákon o krajích Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů ZPP Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů zřizovatel obec, kraj 7

8 ÚVOD Konkurz je správný a legitimní nástroj výběru. Avšak tak jako ostrý nůž může stejně dobře pomáhat jako škodit 1. Pracuji jako referentka na úseku státní správy ve školství obce s rozšířenou působností. Ve své práci se prakticky denně setkávám s řediteli škol a školských zařízení, často i s jejich zřizovateli. Novela školského zákona 2 přinesla poměrně zásadní změnu ve jmenování ředitelů škol a školských zařízení (dále jen ředitelů ) zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvem ), krajem, obcí nebo svazkem obcí ve formě příspěvkových organizací nebo školských právnických osob. Zavedla nově jmenování ředitelů na vedoucí pracovní místo na období šesti let. Spustila tak poměrně rozsáhlou vlnu konkurzních řízení (dále jen konkurzů ). Do účinnosti této novely docházelo ke změnám na pracovních místech ředitelů výjimečně. Ředitel byl totiž jmenován na dobu neurčitou. Důvody pro jeho odvolání byly úzce omezeny na případy závažného porušení povinností vyplývajících z vykonávané činnosti a na dosažení 65 let věku. Zřizovatelé, kteří si byli vědomi toho, že ředitel dlouhodobě nezvládá svoji funkci, museli vyčkat až prokazatelně poruší svoje povinnosti závažným způsobem nebo dosáhne potřebné věkové hranice 3. Ne všichni zřizovatelé si věděli rady s konkurzem. Neznali jeho veškeré právní aspekty. Postupně jim vyvstávala spousta otázek: Je třeba konkurzy vyhlašovat? Pokud ano, jak jmenovat nového ředitele? Máme nějaké povinnosti vůči bývalému řediteli? Novela rovněž zamotala hlavu i samotným školám, kterých se konkurzy dotkly a došlo u nich ke změně statutárního orgánu ředitele školy. Co je naší povinností ve vztahu k bývalému řediteli? Má nárok na přidělování nějaké práce? Musí dostat výpověď? Pokud ano, náleží mu odstupné? Tato práce se snaží najít odpovědi i na tyto otázky. Svoji práci jsem zaměřila pouze na školy zřizované obcemi a kraji, ve formě příspěvkových organizací. Tento způsob zřízení škol je v našem státě nejběžnější, navíc právě s těmito subjekty pravidelně spolupracuji. Rozsah práce mi neumožňuje 1 TROJAN, Václav. Může naše školství opravdu přijít o dobré ředitele? Řízení školy, 2012, roč. IX, č. 7, s. 4 2 Zákon č. 472/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, účinný od 1. ledna 2005 (dále jen novela školského zákona ) 3 VOKÁČ, Petr. Šestileté funkční období ředitelů je rozumný kompromis. Řízení školy, 2012, roč. IX, č. 11, s. 5 8

9 postihnout odlišnosti u škol zřízených ve formě školské právnické osoby, či škol zřízených jinými zřizovateli. Cílem mé práce je vytvořit příručku pro zřizovatele, která by je měla seznámit se změnami způsobenými novelou školského zákona v oblasti jmenování ředitelů škol. Měla by je zároveň přimět k zamyšlení, zda opravdu potřebují provést změnu statutárního orgánu jejich školy a tudíž vyhlásit konkurz. Pokud se pro něj rozhodnou měla by se stát návodným postupem pro jeho vyhlášení, jmenování ředitele, ale i pro řešení situace po skončení výkonu práce bývalého ředitele školy. Upozorňuje i na možné výjimky či chyby zřizovatelů a zaměstnavatelů týkající se této oblasti. Bakalářská práce se dělí do pěti kapitol. První kapitola nám - alespoň v základních rysech - představí osobu ředitele, vysvětlí jeho pozici jako zaměstnavatele v dané škole. Přiblíží i subjekty, které nějakým způsobem zasahují nebo mohou zasahovat do řešené problematiky konkurzů. Druhá kapitola se věnuje vlastnímu konkurzu. Její první část je věnována ujasnění možností či povinnosti zřizovatele jej vyhlásit. Následuje pasáž věnovaná požadavkům kladeným na uchazeče o pracovní místo ředitele. Třetí část se již zaměřuje na vlastní konkurz. Popisuje způsob jeho vyhlášení, povinnosti zřizovatele související s jeho vyhlášením, stručně nastiňuje jeho průběh a nakládání s jeho výsledky. Náležitostmi jmenování se zabývá třetí kapitola. Obsahuje i doporučený postup pro zřizovatele, který nevyhlásí konkurz v souvislosti s novelou školského zákona a potvrdí ředitele ve funkci na dalších šest let. Závěr kapitoly upozorňuje na možnost sjednání zkušební doby u pracovního poměru založeného jmenováním. Čtvrtá kapitola přibližuje na první pohled nesouvisející téma skončení pracovního poměru ředitele. Avšak i tato oblast patří k právním aspektům konkurzů, neboť díky nim dochází ke změnám ve funkci ředitele. Upozorňuje tedy na postupy zaměstnavatele (školy) při projednání dalšího pracovního zařazení bývalého ředitele, pokud byl dříve jmenován na dobu neurčitou. Zároveň popisuje ostatní možnosti skončení jeho pracovního poměru. Pátá kapitola analyzuje četnost a výsledky konkurzů v letech v Kraji Vysočina, kde žiji a pracuji. Záměrem je vyhodnotit, jakým způsobem přistoupili zřizovatelé škol našeho kraje k jejich vyhlašování po novele školského zákona. Jaká byla četnost těchto konkurzů, jaký byl zájem uchazečů a zda došlo k zásadním obměnám v osobě ředitele. Tato bakalářská práce vychází z právního stavu ke dni

10 1 ŘEDITEL JAKO PŘEDSTAVITEL ORGANIZACE Ředitel je vedoucím pracovníkem, je statutárním orgánem školy, vystupuje tedy v roli zaměstnavatele. Je ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba nebo její součást vykonává 4. Při svém rozhodování ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb postupuje dle platných předpisů 5. Vymezení jeho pravomocí nalezneme ve školském zákoně 6. V taxativně vymezených případech 7 rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy podle správního řádu 8. Výsledkem rozhodování v těchto případech je vydání konkrétního správního aktu 9. Na vedoucí pracovní místo je jmenován zřizovatelem školy na základě jím vyhlášeného konkurzu 10. Při své řídící práci úzce spolupracuje se zřizovatelem. Zastupuje organizaci navenek, je jejím představitelem. Vyjmenovat zde všechny instituce, se kterými ředitel spolupracuje, není účelem této práce. Uchýlím se pouze k stručnému popisu orgánů, které se podílejí nebo mohou podílet na oblasti konkurzu, případně mohou podávat návrhy na odvolání ředitele či řešit jeho další pracovní zařazení v organizaci po ukončení výkonu práce na vedoucím pracovním místě. 1.1 Zřizovatel Obce a kraje zřizují školy v mezích zákona 11 a v souladu s platnými právními předpisy 12 jako příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby. Stávají se tak jejich zřizovateli. Podmínkou výkonu činnosti školy je zápis do školského rejstříku odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen školský zákon ). 5 Např. dle školského zákona a následující školského zákona 7 Tamtéž 165 odst. 2 8 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) 9 Správní akt je výsledkem správního řízení. Jedná se tedy o postup správních orgánů, jehož účelem je vydání rozhodnutí v určité konkrétní věci (věcech) pro určitou konkrétní osobu nebo osoby. Je závazný nejen pro účastníky řízení, ale i pro samotný správní orgán, který ho vydal. (srov. HORZINKOVÁ, Eva, NOVOTNÝ, Vladimír. Správní právo procesní. 3. vydání. Praha: Leges, 2010, s. 175) 10 V souladu s 166 školského zákona a zákona č. 128/2000Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích ), resp. 14 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o krajích ) školského zákona 13 Rejstřík škol a školských zařízení je veřejný seznam. Vede evidenci každé jednotlivé školy, resp. jednotlivých školských zařízení. Účinností zápisu školy do tohoto rejstříku vzniká právnické osobě vykonávající činnost školy právo poskytovat vzdělávání a školské služby a právo vydávat doklady o vzdělání stanovené školským zákonem, v rozsahu zápisu. Zároveň jí vzniká nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku, za podmínek 10

11 Statutárním orgánem školy je její ředitel, kterého jmenuje zřizovatel, na základě jím vyhlášeného konkurzu 14, není však jeho zaměstnavatelem. Z tohoto místa zřizovatel ředitele odvolá v zákonem stanovených případech 15. Postup při konkurzu, jmenování a způsoby skončení výkonu práce ředitele budou samostatně řešeny v následujících kapitolách. Zřizovatel rovněž zajišťuje výdaje škol, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků státního rozpočtu 16. Za hospodaření s těmito prostředky odpovídá ředitel dané školy. Obce a kraje zřizují školy a školská zařízení poskytující vzdělávání a školské služby. Vzdělávání mohou zajišťovat pouze pedagogičtí pracovníci 17. Obce a kraje však zřizují i školská zařízení, ve kterých se vůbec s přítomností pedagogického pracovníka nepočítá 18. Požadavky pro výkon činnosti ředitele jsou stanoveny odlišně, v návaznosti na tu skutečnost, zda ve škole působí pedagogičtí pracovníci, či nikoliv. Odlišnosti v předpokladech pro výkon činnosti těchto ředitelů obsahuje kapitola o konkurzním řízení. 1.2 Česká školní inspekce Česká školní inspekce (dále jen ČŠI ) je správní úřad s celostátní působností, který může uplatňovat své kompetence pouze v případech a v mezích stanovených zákonem 19. Je přímo podřízena ministerstvu, vnitřně se člení na ústředí a školní inspektoráty 20. Její působnost je vztažena na všechny druhy škol zařazené do rejstříku, a to bez ohledu na to, kdo je jejich zřizovatelem. Vykonává inspekční činnost, jejímž obsahem je zejména hodnocení škol a kontrolní činnost, jejímž obsahem je výkon státní kontroly a výkon veřejnosprávní kontroly 21. Výstupem inspekční činnosti je inspekční stanovených školským zákonem (srov. SLÁDEČEK, Vladimír, POUPEROVÁ, Olga a kolektiv. Správní právo zvláštní část. Praha: Leges, 2011, s ) školského zákona odst. 4-5 školského zákona 16 Okruh výdajů hrazených z finančních prostředků státního rozpočtu vyjmenovává 160 školského zákona. Patří sem především výdaje na platy, náhrady platů, odvody na zdravotní a sociální pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, na učební pomůcky, školní potřeby odst. 7 školského zákona 18 Příkladem může být samostatná školní jídelna. 19 Soulad s ustanovením čl. 2 odst. 2 Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen LZPS ). 20 SLÁDEČEK: Správní právo, s VALENTA, Jiří. Právní rámec řízení škol a školských zařízení, 2. vydání. Karviná: Paris, 2013, s

12 zpráva, resp. protokol 22. Podrobnější podmínky organizace ČŠI a výkonu inspekční činnosti jsou stanoveny vyhláškou 23. Řediteli ukládá školský zákon povinnost vytvářet podmínky pro výkon inspekční činnosti ČŠI a přijímat následná opatření k odstranění nedostatků zjištěných kontrolou, bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě stanovené ČŠI 24. V této souvislosti je významnou kompetencí ústředního školního inspektora jeho oprávnění podat návrh na výmaz školy z rejstříku. ČŠI může podat návrh na odvolání ředitele 25. Může rovněž navrhnout zřizovateli vyhlášení konkurzu na místo ředitele, nejpozději však šest měsíců před koncem doby trvání jeho pracovního poměru na dobu určitou Školská rada Školská rada je orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům, studentům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy. Zřizuje se při základních, středních a vyšších odborných školách. Školskou radu zřizuje zřizovatel, členem školské rady nemůže být ředitel. Je však povinen zúčastnit se jejího zasedání, je-li k tomu vyzván předsedou rady. Ředitel umožňuje školské radě přístup k informacím o škole, zejména k dokumentaci školy, musí vytvářet podmínky pro její práci. Rovněž zajistí, v souladu s volebním řádem, řádné uskutečnění voleb do školské rady 27. Pravomoci školské rady stanoví taxativně zákon 28. Školská rada může stejně jako ČŠI podávat návrh na odvolání ředitele a za stejných podmínek může rovněž podávat zřizovateli návrh na vyhlášení konkurzu na místo ředitele. 1.4 Zaměstnavatel Zaměstnavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu 29. Vystupuje v pracovněprávních vztazích svým jménem a má odpovědnost vyplývající z těchto vztahů 30. Za zaměstnavatele, školu, vystupuje tedy v pracovněprávních vztazích vůči zaměstnancům její ředitel. Vůči řediteli školského zákona 23 Vyhláška č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti, ve znění pozdějších předpisů odst. 1 školského zákona 25 Tamtéž Tamtéž Tamtéž Tamtéž 168 odst zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce ) 30 POLÁKOVÁ, Hana. Zákon o pedagogických pracovnících a předpisy související s výkladem. 2. vydání. Žďár nad Sázavou: Fakta, 2012, s

13 (statutárnímu orgánu) je zaměstnavatelem rovněž tato škola. Jeho pracovní poměr je však založen tzv. vnějším jmenováním 31. Ten, kdo jej jmenuje, tedy zřizovatel, vydá řediteli platový výměr za stejných podmínek, jaké ukládá zákon zaměstnavateli 32. Na ředitele je však třeba pohlížet i jako na zaměstnance. Pokud tedy např. dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, pak ji určuje i řediteli, tedy ředitel sám sobě 33. V případě konání přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah může rovněž ředitel sám se sebou dohodnout konání této činnosti. Stejně tak může sám se sebou uzavřít dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr, v souladu se zákoníkem práce 34. Jak je patrné z této úvodní kapitoly, jmenovat ředitele na vedoucí pracovní místo lze na základě konkurzu. Náležitostem konkurzního řízení, včetně nastínění předpokladů pro výkon činnosti ředitele se věnuje následující kapitola. 31 Vnějším jmenováním se rozumí založení pracovního poměru u vedoucích zaměstnanců jmenovaných do funkce podle zvláštních právních předpisů orgánem odlišným od osoby zaměstnavatele. V případě jmenování na vedoucí pracovní místo ředitele školy je tímto zvláštním právním předpisem školský zákon ( 166 odst. 2 stanoví, že ředitele jmenuje zřizovatel) odst. 3 zákoníku práce 33 LICHOVNÍKOVÁ, Dagmar. Zákoník práce pro školy a školská zařízení s výkladem. Žďár nad Sázavou: Fakta, 2012, s zákoníku práce 13

14 2 KONKURZNÍ ŘÍZENÍ Konkurz 35, v případě zaměstnanců škol a školských zařízení, je možné použít jen pro obsazení funkce ředitele školy zřizované obcí, svazkem obcí, krajem nebo ministerstvem 36. Stanoví tak školský zákon 37. Konkurz a jmenování nového ředitele spadá do samostatné působnosti obce, resp. kraje. Vyhlásit konkurz na obsazení vedoucího pracovního místa ředitele je oprávněná rada obce, v obci, kde se rada nevolí, starosta 38. V případě kraje je oprávněným orgánem rada kraje 39. Písemnosti obce, resp. kraje související s konkurzním řízením musí být v záhlaví označeny slovem obec a názvem obce s uvedením orgánu, který písemnost vyhotovil (rada obce, resp. starosta). U škol zřizovaných krajem použijeme výše uvedené analogicky 40. Konkurz vyhlásí zřizovatel, jestliže stávajícího ředitele odvolá z funkce. Rovněž tak učiní, pokud se ředitel výkonu funkce vzdá nebo zemře. Novela školského zákona umožňuje vyhlásit konkurz i po skončení funkčního období ředitele. Jedná se o poměrně zásadní změnu v možnostech vyhlašování konkurzů, proto považuji za důležité vysvětlit důvody této novely a doporučené postupy pro zřizovatele. 2.1 Konkurz ve světle novely školského zákona Novela školského zákona přinesla výraznou změnu ve jmenování ředitelů škol zřizovaných ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí. Ředitel je nově jmenován zřizovatelem na dobu určitou šesti let na základě jím vyhlášeného konkurzu 41. Zavádí se pravidlo funkčních období ředitelů. Do účinnosti této novely jmenoval zřizovatel ředitele do funkce na základě jím vyhlášeného konkurzu na dobu neurčitou. Po vyhlášení novely, na přelomu roku se doslova strhla obrovská diskuze nad nutností vyhlašování konkurzů, rovněž i nad jmenováním ředitelů na dobu 35 Konkurz je jiná forma výběru uchazeče na konkrétní pozici. Zákoník práce stanoví základní pravidla pro výběr fyzických osob při obsazování určitého místa. Zároveň dává možnost postupovat podle zvláštních právních předpisů (srov. 30 zákoníku práce). Zvláštním právním předpisem, který má přednost před obecnou úpravou zákoníku práce, je školský zákon. 36 LICHOVNÍKOVÁ: Zákoník práce pro školy, s odst. 2 školského zákona 38 99, 102 zákona o obcích zákona o krajích 40 Manuál k organizaci a průběhu konkurzu na pracovní místo ředitele školy nebo školského zařízení [online]. kr-vysocina.cz, 4. srpna 2011 [cit. 27. ledna 2014]. Dostupné na < odst. 3 zákoníku práce připouští postup podle zvláštních právních předpisů, kdy se předpokládá, že pracovní poměr může trvat jen po určitou dobu. 14

15 určitou. Jmenování na dobu určitou podrobně vysvětluje následující kapitola. Zbývá odpovědět na otázku, zda novela školského zákona vyvolala potřebu plošného 42 vyhlašování konkurzů. Z důvodu nejednotnosti v názorech na jeho vyhlášení, přistoupilo ministerstvo k výkladu přechodných ustanovení týkajících se skončení výkonu práce na místě ředitele 43. Rozhodnutí o vyhlášení konkurzu na místo dosavadního ředitele je, dle tohoto výkladu, ponecháno na zřizovateli. Omezuje jej pouze návrhem ČŠI a školské rady, kteří mohou rovněž podat návrh na odvolání ředitele. Zřizovatel může vyhlásit konkurz na ředitele v průběhu posledních šesti měsíců jeho pracovního poměru na dobu určitou, nejpozději však tři měsíce před jeho skončením. Konkurz vyhlásí vždy, navrhne-li to nejpozději šest měsíců před koncem doby trvání pracovního poměru na dobu určitou ČŠI nebo školská rada. Pokud nedojde k jeho vyhlášení, prodlužuje se funkční období 44 ředitele o dalších šest let. Možnost prodloužit pracovní poměr o šest let může být využita i při skončení výkonu práce na vedoucím pracovním místě dle přechodných ustanovení novely školského zákona 45. Tento postup je v souladu s účelem přechodných ustanovení, rovněž s ústavně zaručenou ochranou územní samosprávy 46, se zásadou smluvní svobody a dispozitivnosti soukromého práva 47 a se zásadou hospodárnosti veřejné správy 48. Pokud k vyhlášení konkurzu dojde, přestává dosavadní ředitel vykonávat práci na vedoucím pracovním místě ředitele ke dni stanovenému v přechodných ustanoveních tohoto zákona. Postup zřizovatelů nebyl jednotný. Někteří vyhlásili konkurzy plošně, jiní pouze pro některou z jimi zřizovaných škol, někteří této možnosti nevyužili vůbec. Právní úprava novely školského zákona se během projednávání odchýlila od původního 42 Plošným vyhlášením se rozumí vyhlášení konkurzu na všechny školy zřízené jedním zřizovatelem v souladu s ustanoveními této novely. 43 NĚMEC, Ladislav. Výklad přechodných ustanovení k novele 166 školského zákona [online]. msmt.cz, 10. ledna 2012 [cit. 30. ledna 2014]. Dostupné na < 44 Funkčním obdobím se rozumí jmenování ředitele školy na dobu určitou 6 let. 45 Řediteli, který k 1. lednu 2012 vykonával činnost ředitele v příslušné škole nepřetržitě po dobu delší než 6 let, končí výkon práce k Pokud vykonával práci v rozmezí 3-6 let, končí mu výkon práce k a pokud výkon práce trval méně jak 3 roky k Nezasahuje nepřiměřeným způsobem do výkonu samostatné působnosti krajů a obcí. (srov. Ústava Čl. 101: Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem. ) 47 Ponechává na zřizovateli rozhodnutí o tom, zda ředitel setrvá ve funkci, nenutí ho vyhlašovat konkursy ani mu naopak nebrání vyhlásit konkurs na místo ředitele školy. Tato zásada smluvní svobody a dispozitivnosti soukromého práva je zaručena LZPS Čl. 2: Každý může činit, co není zakázáno zákonem, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.. 48 Konkurzy zatěžují veřejné rozpočty. Tím, že nebudou zřizovatelé nuceni vyhlašovat konkurzy, předejde se plýtvání veřejnými prostředky (srov. 6 správního řádu). 15

16 návrhu, což vedlo k nejasnostem právě v otázce fakultativnosti vyhlášení konkurzu. Výsledek tudíž není možné považovat za zcela vydařený, když v poměrně závažné věci vedl ke sporům o interpretaci a vyžadoval masívní výkladovou podporu ministerstva 49. K plošnému vyhlášení konkurzů přistoupili především kraje, což bude patrné i v analýze konkurzních řízení Kraje Vysočina, která je obsahem 5. kapitoly. Tato novela tedy rozšířila možnosti zřizovatelů vyhlásit konkurz na funkci ředitele. Jak již bylo konstatováno v úvodu práce, konkurz je správným a legitimním nástrojem pro výběr na vedoucí pracovní místo 50. Každý zřizovatel by však měl opravdu dobře zvážit, zda tuto zákonnou možnost potřebuje ve vztahu k jím zřízené škole a jejímu řediteli využít. Pokud zřizovatel konkurz vyhlásí, stanoví požadavky na uchazeče v souladu s platnými předpisy. Této problematice se věnuje následující podkapitola. 2.2 Požadavky a předpoklady pro výkon činnosti ředitele Školský zákon stanoví 51, že ředitele jmenuje zřizovatel na vedoucí pracovní místo na základě jím vyhlášeného konkurzu. Zároveň stanoví podmínku, že ředitelem může být jmenován pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon činnosti ředitele stanovené zákonem o pedagogických pracovnících (dále jen ZPP ) 52. Je důležité si uvědomit, že ZPP je speciální právní úpravou k zákoníku práce, proto má jeho použití přednost 53. Zákoník práce předpoklady pro vznik pracovního poměru nedefinuje 54. Školský zákon tedy nastavuje dvě podmínky pro jmenování ředitele absolvování konkurzního řízení a plnění předpokladů pro výkon činnosti dle ZPP. Nesmíme však opomenout na vyhlašování konkurzu při obsazení funkce ředitele příspěvkové organizace, která nezaměstnává pedagogické pracovníky (např. samostatná školní jídelna), jak již bylo uvedeno v podkapitole 1.1. Ředitel této organizace není pedagogickým pracovníkem, nevztahuje se na něj ZPP. Zde narážíme na zjevný rozpor ustanovení školského zákona. Musíme tedy dovodit, že při stanovení požadavků na uchazeče o pracovní místo ředitele takovéto organizace se bude zřizovatel řídit pouze 49 VOKÁČ: Šestileté funkční období, s TROJAN: Může naše školství, s školského zákona 52 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 53 POLÁKOVÁ: Zákon o pedagogických pracovnících, s Jako jedinou podmínku pro možnost stát se zaměstnancem vymezuje zákoník práce dosažení věku patnácti let a zároveň podmínku ukončení povinné školní docházky ( 6 zákoníku práce), pouze v 30 dává zaměstnavateli možnost výběru uchazečů o zaměstnání z hlediska kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních schopností. 16

17 obecnou právní úpravou, tj. zákoníkem práce. Při vyhlášeném konkurzu může tedy zřizovatel stanovit podmínky dle uvážení. Na základě sdělení pracovníka odboru legislativy ministerstva 55 lze doporučit, aby stanovil předpoklady, které určuje ZPP pro ředitele škol vyjma požadavku odborné kvalifikace dle tohoto zákona. V případě konkurzu na vedoucí pracovní místo ředitele školy, která zaměstnává pedagogické pracovníky, se již předpoklady pro výkon činnosti řídí ustanoveními ZPP. Jaké předpoklady tedy musí uchazeč splňovat, vysvětluji v následující části. Ředitel právnické osoby vykonávající činnost školy a školského zařízení 56, tedy její statutární orgán je pedagogickým pracovníkem 57. Pro výkon činnosti ředitele musí splňovat předpoklady kladené na pedagogického pracovníka příslušného druhu školy, což představuje plnou způsobilost k právním úkonům, plnění odborné kvalifikace pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává 58, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a prokázání znalosti českého jazyka 59. Dále musí disponovat potřebnou délkou praxe a nejpozději do dvou let ode dne, kdy začal vykonávat činnost ředitele, získat znalosti v oblasti řízení školství absolvováním funkčního studia pro ředitele škol 60. Plnou způsobilost k právním úkonům dosahuje v našem právním systému fyzická osoba nejčastěji zletilostí, tj. dovršením osmnáctého roku života 61. Předpoklad odborné kvalifikace je definován ZPP pro jednotlivé typy pedagogických pracovníků 62. Je však nutné upozornit na výjimku z takto stanovených kvalifikačních předpokladů, kterou zavedla novela ZPP 63 pro nekvalifikované uchazeče 55 Telefonická konzultace s JUDr. Emilem Hallou, právníkem odboru legislativy a exekutivního servisu ministerstva. 56 Toto slovní spojení zavedl školský zákon. V souladu s jeho ustanoveními je třeba uznat za takovou právnickou osobu zaměstnávající pedagogické pracovníky jen tu, která zahrnuje školu nebo školské zařízení zapsané v rejstříku (In VALENTA: Právní rámec, s. 98). 57 Za základní znaky pedagogického pracovníka, tedy i ředitele školy, je třeba považovat konání přímé pedagogické činnosti přímým působením na vzdělávaného, tj. vyučování, výchovu, konání speciálněpedagogické nebo pedagogicko-psychologické činnosti v souladu se školským zákonem a podmínku uzavřeného pracovněprávního vztahu s institucí vykonávající činnost školy. Pracovněprávní vztah vzniká u ředitele jmenováním (srov. 2 ZPP). 58 Odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost může splňovat pro kterýkoliv druh školy či školského zařízení, jenž je součástí školy. Je tedy možné, že v případě základní školy, jejíž součástí bude mateřská škola, bude do funkce jmenována ředitelka, která splňuje odbornou kvalifikaci učitele mateřské školy. Zde také bude svoji přímou pedagogickou činnost vykonávat ZPP 60 5 ZPP 61 Stejný účinek má i uzavření manželství dosud nezletilé osoby starší šestnácti let. Takto nabytá zletilost nekončí ani zánikem manželství anebo prohlášením manželství za neplatné. Od 1. ledna 2014 rozšířil zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ ) možnosti nabytí zletilosti o nový institut - přiznání svéprávnosti. Rozhoduje o ní soud na návrh nezletilého, který dosáhl věku šestnáct let a je u něho osvědčena schopnost se sám živit a obstarat si své záležitosti (viz 30, 37 OZ) ZPP 63 Zákon č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů 17

18 na místa ředitelů. Tato novela připouští nesplnění předpokladu odborné kvalifikace za podmínky, že má uchazeč magisterské vysokoškolské vzdělání (bez ohledu na obor studia) a nejpozději do dvou let ode dne, kdy začal vykonávat činnost ředitele, zahájí studium, kterým získá chybějící kvalifikaci, a toto studium následně úspěšně ukončí 64. Za bezúhonného se pro účely ZPP považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, nebo za trestný čin nedbalostní spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti pedagogického pracovníka, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Ne každý záznam v rejstříku trestů musí tedy znamenat nesplnění tohoto požadavku 65. Bezúhonnost prokazuje zaměstnanec, tedy i ředitel 66, před vznikem pracovního poměru výpisem z rejstříku trestů, který nesmí být starší než tři měsíce 67. V průběhu trvání pracovněprávního vztahu má pedagogický pracovník povinnost prokázat svoji bezúhonnost jen tehdy, jestliže byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jímž by tohoto předpokladu mohl pozbýt 68. Zdravotní způsobilost je posuzována a dokládána podle zcela nových pravidel obsažených v zákoně o specifických zdravotních službách 69. Tento zákon definuje pracovnělékařské služby, mezi něž patří i vstupní lékařské prohlídky. Ty jsou povinné u všech zaměstnanců, bez ohledu na způsob vzniku pracovněprávního vztahu 70. Zdravotní způsobilost dokládá uchazeč o zaměstnání před uzavřením pracovní smlouvy, ředitel tedy před svým jmenováním. Pedagogičtí pracovníci ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a rovněž ve školských zařízeních pro preventivně výchovnou péči musí navíc podstoupit psychologické vyšetření Je třeba si povšimnout změny pojmu činnost ředitele školy. Dřívější právní úprava používala pojem funkce. Může dojít k situaci, kdy uchazeč s odborným nepedagogickým vzděláním, byl jmenován do funkce ředitele. Bezprostředně po svém jmenování, tj. ještě než začal funkci vykonávat, byl zvolen do veřejné funkce nebo ředitelka nastoupila na mateřskou, následně na rodičovskou dovolenou. Podle dřívější právní úpravy by musel nejpozději do dvou let zahájit studium, aby získal pedagogickou způsobilost. Podle nové právní úpravy, která již hovoří o činnosti ředitele školy je povinen toto studium zahájit do dvou let ode dne, kdy začal vykonávat faktickou činnost ředitele, tj. až po návratu z volené funkce či z mateřské, resp. rodičovské dovolené (In VALENTA: Právní rámec, s. 146). 65 ŠTOČEK, Milan, POŽIVIL, Miroslav. Ředitel školy a pracovněprávní vztahy. Nový Bydžov: atre, 2012, s I jmenováním vzniká pracovní poměr, ředitel je tedy rovněž zaměstnancem školy, jak již bylo vysvětleno v kapitole POLÁKOVÁ: Zákon o pedagogických pracovnících, s a ZPP 69 Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, účinný od LICHOVNÍKOVÁ: Zákoník práce pro školy, s zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 18

19 Prokazování znalosti českého jazyka se týká pouze těch pedagogických pracovníků, kteří získali příslušnou odbornou kvalifikaci absolvováním vzdělávacího programu v jiném než českém jazyce. Zákon stanoví výjimky, kdy není třeba tuto znalost prokazovat 72. Délka praxe 73 je odlišně stanovena pro ředitele podle druhu školy, kterou řídí. Pro ředitele mateřské školy je tato praxe stanovena na tři roky. Pro ředitele základní školy, základní umělecké školy a školských zařízení (vyjma zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a středisek výchovné péče) je třeba praxe v rozsahu nejméně čtyř let. Nejdelší praxe, a to v délce pěti let, je potřebná pro ředitele střední školy, jazykové školy, konzervatoře, vyšší odborné školy a již výše zmiňovaných školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a středisek výchovné péče 74. Studiem pro ředitele škol získává jeho absolvent znalosti a dovednosti v oblasti řízení škol a v oblasti řízení a rozvoje lidských zdrojů, včetně ochrany zdraví 75. Je třeba odlišit povinné další vzdělávání pro ředitele (dále jen funkční studium ), od jiné formy dalšího vzdělávání určeného pro vedoucí pedagogické pracovníky 76. Povinné funkční studium pro ředitele upravuje vyhláška o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků 77. Uskutečňuje se v rozsahu nejméně 100 hodin a je možné je absolvovat i mimo vysokou školu v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků 78. Ukončuje se závěrečnou zkouškou před komisí, po jejímž složení získává absolvent osvědčení. Doložení získání znalostí z oblasti řízení ve školství znamená, že studium musí být řádně ukončeno 79. Povinnost absolvovat toto studium nemají ředitelé, kteří získali vysokoškolské vzdělání v akreditovaném studijním programu školský management, nebo v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaného vysokou školou zaměřeném na organizaci a řízení školství odst. 4 ZPP 73 Potřebnou praxí se rozumí výkon přímé pedagogické činnosti nebo činnost, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření, nebo řídící činnost nebo činnost ve výzkumu a vývoji ( 5 odst. 1 ZPP). 74 ŠTOČEK: Ředitel školy, s Tamtéž 76 VALENTA: Právní rámec, s vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška o DVPP ) 78 VALENTA: Právní rámec, s POLÁKOVÁ: Zákon o pedagogických pracovnících, s ZPP 19

20 Nepovinné studium absolvované pouze na vysoké škole se uskutečňuje v rozsahu minimálně 350 hodin. Jeho nesplnění nemá žádný vliv na výkon funkce ředitele 81. Zároveň platí, že jeho absolvování nahrazuje povinné funkční studium pro ředitele 82. Dokládat splnění podmínky absolvování tohoto studia nemuseli ředitelé, kteří vykonávali činnost ředitele alespoň 10 let k datu Nově jmenovaní ředitelé za doby účinnosti ZPP musí doložit splnění tohoto předpokladu do dvou let od data jmenování. Nesplnění této povinnosti je důvodem k odvolání 83. Vyhlášený konkurz obsahuje i další požadavky na uchazeče, např. znalost školských předpisů, organizační a řídící schopnosti. Praxí mnohých zřizovatelů je požadovat rovněž předložení lustračního osvědčení nebo čestného prohlášení podle lustračního zákona 84. Z lustračního zákona však nevyplývá povinnost vyžadovat lustrační osvědčení nebo čestné prohlášení na pozice ředitelů příspěvkových organizací samosprávy, jak konstatuje ve své zprávě veřejný ochránce práv 85. Jestliže je tedy požadováno jako podmínka pro uzavření pracovního poměru jmenováním, je možné jej shledat jako diskriminačně znevýhodňující v oblasti přístupu k zaměstnání z důvodu politického smýšlení. Veřejný ochránce práv se rovněž domnívá, že dochází ke zneužití práva na samosprávu, jestliže rady krajů či měst nutí pracovníky školského odboru k uplatnění tohoto požadavku. Doporučuje upustit od této nezákonné praxe. Následující podkapitola již stručně nastiňuje organizaci konkurzu a jeho průběh. Nemá za cíl podrobně popsat jednotlivé kroky konkurzní komise, které jsou podrobně popsány ve vyhlášce o konkurzním řízení. Upozorňuje především na povinnosti zřizovatele související s konkurzem a na další postup po jeho ukončení. 81 VALENTA: Právní rámec, s odst. 3 vyhlášky o DVPP 83 POLÁKOVÁ: Zákon o pedagogických pracovnících, s Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen lustrační zákon ) 85 VARVAŘOVSKÝ, Pavel: Zpráva o šetření týkajícím se požadavku lustračních osvědčení a prohlášení při výběrových řízeních na pozici ředitele/ředitelky příspěvkových organizací samosprávy [online]. ochrance.cz, 21. února 2013 [cit. 12. února 2014]. Dostupné na < ZZ.pdf>. 20