Drážní reformy v Alpách - porovnání Rakouska a Švýcarska

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Drážní reformy v Alpách - porovnání Rakouska a Švýcarska"

Transkript

1 Drážní reformy v Alpách - porovnání Rakouska a Švýcarska Hubert Riedle Mezi mnohými západoevropskými drážními systémy, u kterých probíhá od devadesátých let reformní proces, se rakouské a švýcarské dráhy počítají mezi relativně úspěšné rozhodně úspěšnější, než mnohonásobně větší sousední dráhy v Německu, Francii a Itálii. Je pozoruhodné, že jeho vývoj není za hranicemi obou zemí odbornou veřejností brán na vědomí, ačkoliv Švýcarsko a Rakousko jsou etapami na mnohých celoevropských důležitých osách dálkové dopravy. Z některých parametrů, spolehlivě zjištěných za rok 1997 (viz tabulka), je dobře patrné, že železnice nehraje v dopravním systému obou zemí právě vedlejší roli. Rakousko a Švýcarsko sice nemají vlastní vysokorychlostní vlaky, zato ale prostřednictvím husté sítě tratí umožňují obsluhu blízkou občanům i z malých osad v taktovém provozu a prostřednictvím nedotčených přípojných sítí i obsluhu menších a středních přepravců v nákladní dopravě téměř úplný odklon od přepravy jednotlivými vozy, jak je tomu u DB AG, se zde dosud nestal předmětem diskuse. Parametry k výchozímu stavu drah v Rakousku a Švýcarsku 1997 Švýcarsko Rakousko SBB KTU Celkem ÖBB Soukromé dráhy Celkem délka tratí km km tratí na obyvatel 7,0 7,7 přepravované osoby mil. 264,2 124,5 336,9 183,9 20,4 204,3 osobokilometry (oskm) mil střední cestovní vzdálenost počet jízd železnicí na obyvatele a rok oskm po železnici na obyvatele a rok km 46,9 13,8 41,9 44,3 7,8 40,6 37,2 17,5 47,5 22,7 2,5 25, , podíl oskm železnice % 14,5 9,4 tunokilometrů (tkm) mil podíl tkm železnice % 37,8 36,0 podíl výskytu (t) nákladní dopravy přes Alpy % zaměstnanci (1995) zaměstnanci (2000) Zdroje: Bundesamt für Statistik (Neuchâtel), Statistik Austria (Wien), Bundesamt für Raumentwicklung (Bern), Litra (Bern), ÖBB (Wien), SBB (Bern)

2 Výchozí stav železnic Struktury obou zemí vysvětlují mnohé: decentralizovaná struktura drobných sídlišť, na cestě k federální rozhodovací struktuře (Rakousko) a její zvýrazněná podoba (Švýcarsko), rozsáhlá absence obrovitých středisek a přirozeně poloha v citlivém a turisticky důležitém prostoru Alp ztěžují provádění smršťovací drážní politiky tak, jak je praktikována v jiných zemích, které (zjednodušeně řečeno) jsou charakterizovány opačnými vlastnostmi: koncentrace obyvatelstva do velkých center, ústředně státní politické rozhodovací struktury, plochá topografie. To, že drážní systémy stojí daňové poplatníky ve všech zemích peníze to je všem, nejen vědcům kolem dopravy, všeobecně známo přesto je užitek, který věnují dráhy občankám a občanům v Rakousku a Švýcarsku, o něco větší. Každé euro nebo švýcarský frank, které se investují do železnice, lze, podle názoru autora, lépe ospravedlnit, pokud tento dopravní prostředek přebírá rovněž významný podíl na celkovém výkonu dopravy. Mnohé společné výchozí podmínky nesmí ovšem svádět k tomu, aby se přehlédly významné rozdíly v drážních a prostorových strukturách obou zemí: v Rakousku neuděláme žádnou velkou chybu, když zredukujeme národní drážní systém na Spolkové dráhy na rozdíl od Švýcarska, kde soukromé drážní společnosti (Podniky koncesované dopravy KTU) mají tradičně znatelně vyšší podíl na nabídkách kolejové přepravy a poptávky. Švýcarské soukromé dráhy jsou převážně v rukou kantonů nebo spolkové vlády a tím i produktem zažitého federalismu. Přispět k regionální identitě se podnikům proto daří dobře i když z části, jako např. Lötschbergská dráha (BLS) nebo Rhétská dráha (RhB) vykazují pozoruhodnou délku tratí. V tomto roce slaví SBB 100 let svého trvání. Až do svého založení v roce 1902 existovaly ve Švýcarsku pouze soukromé dráhy; SBB byly vytvořeny po přijetí zákona o zpětném výkupu z roku 1898 spolkovou vládou vzhledem k těžké hospodářské situaci soukromých drah a vzhledem ke zvyšujícímu se zahraničnímu vlivu na železnice, a to z pěti velkých společností: Centralbahn, Nordostbahn, Vereinigte Schweizerbahnen, Jura- Simplonbahn a Gotthardbahn. Rovněž u zbývajících soukromých drah převládli veřejní vlastníci; pravé soukromé dráhy existují v podstatě v horské oblasti Jungfraubahnen v bernském Oberlandu. V Rakousku je rovněž vedle ÖBB řada (částečně skutečně) soukromých drah; ovšem žádné větší sítě, které by byly srovnatelné s RhB nebo BLS, z toho je jen jedna dráha překračující hranice Raaberbahn (GySEV), kdysi v maďarské části sítě jediná soukromá dráha celého východního bloku. Další rozdíl je v relativní převaze nákladní dopravy u ÖBB, zatím co SBB provozují oba druhy přepravy se stejným podílem a mohly by se dokonce označit pro své typické vlastnosti za dráhy pro osobní dopravu (S-Bahn-Schweiz). ÖBB v Draxlerově éře vsadily až do poloviny 2001 na strategii spedice a logistiky, která se vyznačovala nakoupením zasilatelských společností, výstavbou vlastních spedičně-ekonomických know-how a výraznou přestavbou pro nákladní dopravu specifických zdrojů (lokomotivních poolů, spedičních holdingových společností). Nový předseda představenstva, který přichází z podniku osobní dopravy, oznámil nyní změny v této strategii. Drážní podnik, který sám chce být zasilatelstvím, odpovídá sice požadavku trhu na komplexní logistické řešení, vystupuje ale jako konkurent vůči ostatním speditérům, kteří jsou na druhé straně (nebo by mohli být) rovněž zákazníky dráhy. U SBB byly podobné snahy kupodivu pouze krátkodobé: pouze krátce na konci 90. let existovalo období, kdy dceřiná společnost Cargo vyhlásila slogan We go logistics a uveřejnila odpovídající přestavbu. S poukazem na základní poslání železniční dopravy a na novou strategii Hub (Cargo-Hub Basel) zmizel spediční spodní tón právě tak rychle, jako se objevil.

3 Střední cestovní vzdálenost v osobní dopravě, a to i přes rozdílné nabídky dopravy a silniční struktury, se v obou zemích téměř neliší. Nejvíce Švýcarů žije v střední části země charakterizované malými vzdálenostmi a silným rozptýlením osídlení, Rakušané naproti tomu spíše v hlavním městě Vídni na východním okraji země, nebo v přibližně shodně vzdálených hlavních městech zemí. Vyšší hustotou obyvatelstva a urbanistickou strukturou jsou u Švýcarska dány lepší výchozí podmínky pro železniční osobní dopravu než v Rakousku. Typické cestovní vzdálenosti v dálkové dopravě jsou různě dlouhé (Vídeň Salzburg cca 320 km a naproti tomu Curych Bern cca 120 km). Švýcarská nabídka regionálních vlaků je atraktivnější než u ÖBB přesto činí střední cestovní vzdálenost v obou zemích dobrých 40 km. Sídlištní a dopravní nabídky se zřetelněji projevují v jiném parametru, ve středním ročním počtu jízd, který je ve Švýcarsku znatelně vyšší a není dosahován ani nikde jinde v Evropě. Pro Rakousko se typické dlouhé západo-východní vzdálenosti projevují u nákladní dopravy (tkm). Rakousko je rovněž v západo-východním směru významnou tranzitní zemí pro nákladní dopravu, což ve Švýcarsku neplatí. Je rovněž znám rozdílný způsob zajištění nákladní dopravy překračující Alpy (dovoz, vývoz, tranzit, vnitrostátní provoz), který je třeba přičíst z větší části omezením ve Švýcarsku do roku 2000 pro nákladní automobilovou dopravu (limit 28 t). Situace státních drah Rakouské spolkové dráhy ÖBB byly v roce 1993 restrukturalizovány jako soukromoprávní podnik s vlastní právní subjektivitou. V roce 1996 byla na základě zákona o přizpůsobení struktury založena nová kapitálová společnost spolkové vlády Společnost pro financování železniční infrastruktury (SCHIGmbH) za účelem financování investic do rakouské železniční sítě. Hlavní právní úpravy rakouské drážní reformy byly v roce 1999 dovršeny volným přístupem na síť ve shodě s pravidly EU, a to zákonem o uspořádání trhu železniční dopravy (SCHIREG). Vztahy mezi spolkovou vládou a soukromými drahami zůstaly novou úpravou nedotčeny. S drážní reformou z roku 1999 (zákon o drahách, nový zákon o SBB, zákon o přepravě osob a některé další zákony) byly Švýcarské spolkové dráhy SBB přeměněny z klasického režijního provozu na akciovou společnost se speciálním zákonným statutem spolkové vlády (SBB AG). Finanční vztahy mezi SBB a spolkovou vládou byly nově upraveny. S tím došlo současně k přijetí finančních opatření k ozdravění SBB (zvláště jejího penzijního fondu), nikoliv však pro soukromé dráhy. Rovné postavení SBB a soukromých drah zůstává tak na doplňujícím seznamu pro Drážní reformu 2 ; rovněž tak shodné řešení pro financování infrastruktury pro oba druhy sítí. V oblasti dopravních služeb veřejné služby následovalo přiblížení již při revizi zákona o drahách z roku 1996, kdy se upravila zásada pro zakázky kantonů a spolkové vlády u přepravních společností (zda SBB, Postauto nebo KTU) podle jednotného rámce. Údržba stavu a růst výkonů infrastruktury jsou předmětem čtyřletých dohod o výkonech mezi spolkovou vládou a SBB. Zásadní uznání zodpovědnosti spolkových vlád za financování velkých projektů železniční infrastruktury je společným znakem obou zemí. V Rakousku se toto financování provádí prostřednictvím společnosti SCHIG, ve Švýcarsku po odsouhlasení z fondů, založených v roce 1998, FinÖV-Fonds (financování kromě jiného z odvodů těžké dopravy, závislých na výkonu), které zahrnuje čtyři národní velkoprojekty Bahn 2000, NEAT, sanace hluku na základní síti a napojení západního a východního Švýcarska na evropskou vysokorychlostní síť. V obou zemích není vládní financování omezeno pouze na státní dráhy. Tak např. SCHIG financuje projekty společnosti Hochleistungsstrecken-AG a Brennerské železniční společnosti (BEG) a z fondů FinÖV-Fonds byl podporován vedle NEAT Gotthard též NEAT Lötschberg, který staví dceřiná společnost BLS BLS Alptransit AG. Z druhé etapy projektu Bahn 2000 (dosud v plánovací přípravě) budou profitovat všechny drážní

4 záměry s dobrým poměrem užitek/náklady bez ohledu na to, zda jsou navrhovány SBB nebo KTU. Dalším společným prvkem interně podnikových záměrů obou zemí je, jako všude v západní Evropě, rozdělení drážních společností. Zahrnulo vedle účetního a organizačního dělení infrastrukturních oblastí zvláště vytvoření samostatných podnikových jednotek pro osobní a nákladní dopravu opatření, které pro zásadně odlišný obor činnosti sice dává smysl, ale právě u středně velkých nebo menších drážních společností nesmí vytvářet nepružné organizace. Je pozoruhodné, jak vyšší potřebě pracovníků, související částečně s rozdělením (a konečně nedostatku pracovníků) u SBB lze spíše zabránit, když zdroje (včetně pracovníků) mohou být při vypořádání dosazeny bez problémů z cizích divizí. Vedle toho přispívá příležitostná výměna mezi osobní a nákladní dopravou k motivaci lokomotivních čet, vystavených tak jako tak vždy jednotvárným pracovním podmínkám. Liberalizace přístupu na síť V EU, vycházeje z prvních pokusů v rámci směrnice 91/440/EHS, se otevření přístupu na železniční síť bez jakékoliv diskriminace považuje vedle - finančního ozdravění drážních podniků, - reformy jejich organizace a struktur, - minimálně účetního rozdělení infrastruktury a provozu (s cílem zabránění příčných finančních převodů mezi oběma oblastmi), - manažerské autonomie, tj. silnějšího oddělení od podnikatelského jednání drážních podniků a politických tlaků, - nového uspořádání společensko-hospodářských dopravních služeb, zvláště v regionální osobní dopravě a - obecně silnějšího podnikatelského zaměření drah za těžiště všech dlouhodobě a strategicky směrovaných drážních reforem. Rakousko a Švýcarsko se řadí k zemím, které liberalizovaly přístup na síť po (prvních) požadavcích EU a jsou zainteresovány na posílení intermodální hospodářské soutěže v železniční dopravě. Rakouský zákon o přizpůsobení železničních právních předpisů (EIRAG) činí rozdíl mezi podniky železniční infrastruktury a podniky železničního provozu a ustanovuje, že podniky železniční infrastruktury mají za povinnost uspořádat používání kolejové infrastruktury na hlavních nebo vedlejších tratích proti poplatkům bez jakékoliv diskriminace. Přístup na kolejovou infrastrukturu musí být povolen těmto podnikům: - podnikům pro železniční dopravu se sídlem v Rakousku, které jsou oprávněny podávat železniční dopravní výkony na hlavních nebo vedlejších tratích - mezinárodním seskupením, pokud jeden z připojených podniků má své sídlo v Rakousku, pro přeshraniční dopravní výkony z nebo do Rakouska, nebo pro přeshraniční dopravní výkony v tranzitu mezi státy EU, v nichž mají železniční podniky, do seskupení sdružené, své sídlo, - podnikům pro železniční dopravu, jejichž činnost není omezena na regionální dopravu, se sídlem v EU nebo Evropském hospodářském prostoru, pro dopravní výkony v přeshraniční kombinované dopravě,

5 - podnikům pro železniční dopravu se sídlem v EU nebo Evropském hospodářském prostoru pro ostatní přeshraniční dopravní výkony v nákladní dopravě, pokud je zaručena reciprocita, - železničním podnikům se sídlem v dalších státech, pokud pro přístup existují státem zaručená pravidla, - železničním podnikům se sídlem v dalších státech, pokud přístup je doložen veřejným dopravním zájmem a pokud je zaručena reciprocita. Pro užití práv k přístupu je zapotřebí: - průkaz platného oprávnění podniku železniční dopravy pro příslušné dopravní výkony, - bezpečnostní potvrzení, které vystavují pracovníkům a pro provozní prostředky pro jízdu podniky železniční infrastruktury, - průkaz platného krytí povinného ručení pojištěním nebo stejně hodnotným opatřením, - přidělení tras podle grafikonu přidělovacím místem. Dodržování úkolů přidělovacího místa, které přiděluje kapacity dopravní cesty, je podle stávajících zákonných předpisů povinností podniku železniční infrastruktury pro jeho vlastní infrastrukturu. To znamená, že pro infrastrukturu ÖBB vykonává obvykle funkci přidělovacího místa oblast pro infrastrukturu ÖBB. Ve smyslu pravidel ministerstva dopravy patří do povinností ÖBB v záležitostech poplatků za užívání infrastruktury též všechny další provozní technické úkoly, jako je koordinace jízdního řádu, vypracování nabídek jízdního řádu, řízení provozu a jeho průběhu a vypracování smluv pro využívání infrastruktury (po konzultaci se SCHIG). Oprávnění (koncese) pro podniky železniční dopravy vystavuje spolkové ministerstvo pro dopravu, inovace a technologii. Přitom se rozlišují evropské koncese, rakouské koncese a koncese pro jednotlivé úseky tratí. V roce 1999 dostaly nové koncese tři podniky železniční dopravy: GKE (Graz Köflacher Eisenbahn) a Wiener Lokalbahnen AG obdržely rakouské koncese, Stern & Hafferl Verkehrs GmbH (Gmunden) traťovou koncesi pro úsek západní dráhy Lambach Wels pro své již po mnoho let provozované regionální vlaky (pod vlakovými čísly ÖBB). O další evropskou koncesi požádala soukromá železniční společnost Györ Sopron Ebenfurth (GySEV/ROeEE), která provozuje 184 km dlouhou vlastní kolejovou síť v pohraniční oblasti mezi Rakouskem a Maďarskem a která zaujímá důležitou strategickou roli, kromě jiného, pro dálkový provoz k maďarskému terminálu Sopron. Počet držitelů licencí dále přibývá a od roku 2001 nově přibylo též dopravních výkonů většího počtu koncesionářů na síti ÖBB (podniková dráha Voest Alpine Linec a LTE, dceřiná společnost GKE a stavebního koncernu Porr). V říjnu 2001 zahájilo tranzit Rakouskem přes Brenner mezinárodní seskupení ( Lokomotion GmbH ), jehož společníci Kombiverkehr, Bayerische Trailerzuggesellschaft (oba z Německa) a Rail Traction Company (Itálie) úzce spolupracují se státními drahami. Prostřednictvím nové společnosti SCHIREG byl v srpnu 1999 vytvořen regulační úřad pro dohled nad přidělováním tras a jejich využíváním, tzv. kolejový dozor Schienen Control GmbH. Tato společnost a její vedoucí železniční regulátor Gerhard Fuhrmann přebírají podle zákona tyto úkoly:

6 - dozor nad dodržováním připravenosti a oznamovacích povinností podniky železniční dopravy a železniční infrastruktury, - stanoviska k bezpečnostním potvrzením, vystaveným podniky infrastruktury a - vedení agendy komise Schienen-Control, šestičlenného gremia, které působí jako nezávislé rozhodčí místo v otázkách přístupu na síť. Na základě švýcarské drážní reformy z roku 1999 se otevřela síť SBB pro přístup švýcarským železničním společnostem pro nákladní dopravu a nepravidelnou osobní dopravu. Tím Švýcarsko ačkoliv není členem EU zřídilo rovněž v této důležité oblasti dopravní politiky kompatibilitu s EU (prosazení směrnice 91/440 a zřetelně ještě za ní jdoucí otevření sítě). Zahraniční společnosti musí počkat do doby, než vstoupí v platnost dvoustranné smlouvy mezi EU a Švýcarskem (1. června 2002). Do té doby mají možnost využít švýcarskou infrastrukturu pouze na tzv. severo-jižním nákladním koridoru (freight-freeway) tedy při tranzitu. Vzájemný přístup na síť je součástí tzv. Doosiers Landverkehr, a to na základě bilaterálních smluv, které byly odsouhlaseny švýcarskými občany v referendu dne 21. května Pro zahraniční podniky existují ale možnosti spolupráce s podniky se sídlem ve Švýcarsku a objednání tras přes ně. Povolení k přístupu na síť je podle nařízení o přístupu na síť (NZV) udělováno spolkovým úřadem pro dopravu (BAV) nejvýše na 10 let a musí se vyžádat nejméně tři měsíce před plánovaným zahájením provozu. BAV obdržel v rámci drážní reformy dostatečné kompetence a je nyní příslušný nejen pro KTU, nýbrž v rámci jednání se všemi drahami i pro SBB. Žadatelé musí prokázat spolehlivost (zvláště popisem bezpečnostního systému managementu), finanční schopnost (včetně pojištění povinného ručení až do částky 100 mil. franků), kvalifikaci personálu, výbavu vozidel a bezpečnostní potvrzení. Pro bezpečnostní potvrzení je rovněž příslušný BAV. Provozovatelé infrastruktury se zavazují k zabezpečení volného přístupu bez diskriminace. K tomu patří též uveřejnění zásadních předpokladů pro přístup na síť a hlavních technických údajů o tratích. Pro přidělování tras existují, podle zákona o drahách, práva přednosti pro (taktovou) osobní dopravu. Ta mohou být v některých případech nahrazena právy přednosti pro nákladní vlaky; v platnosti zůstávají ovšem při počtu cestujících vyšším než 1000 (případně 4000) za den a výhoda přednosti pro osobní dopravu platí vždy pro jeden (případně dva) vlakové páry za hodinu dálkové a regionální dopravy. Dohody o přístupu na síť mezi provozovateli infrastruktury a uživateli sítě je nutno vyřizovat buď v jednom ze švýcarských úředních jazyků nebo v angličtině. Pro objednání trasy platí u SBB termín do 17 hodin večer před dnem realizace, pokud byly trasy na požadovanou trať již zaregistrovány. Pro všechny ostatní případy je nutno rezervovat trasy 30 dní před první jízdou. Krátkodobé objednávky jsou v podstatě možné, ale je nutné doplatit paušální poplatek za dodatečné náklady (100 franků za vlak). Zrušení tras je možné po zaplacení nákladů na zrušení. Stejně jako v Rakousku existuje i zde zveřejněný systém trasových cen na bázi limitních cen, jehož výnosy přispívají k financování základní sítě. Podle údajů SBB se možností volného přístupu na síť dosud příliš nevyužívá. I když bylo vydáno přes 30 povolení k přístupu na síť, jezdí pouze každý padesátý vlak po kolejích SBB ve volném přístupu ( Open Access ) i to je značně více než u ÖBB. Počátkem roku 2001 projelo podle údajů divize pro infrastrukturu v průměru denně asi 160 vlaků třetích, z nichž sotva jednu desetinu bylo možno rezervovat jako skutečné otevřené přístupy (ucelené vlaky převážně pro dopravu hromadného zboží nebo v poštovním provozu a sporadicky projíždějící nostalgické vlaky osobní dopravy). SBB Cargo muselo však asi 10 %

7 dosavadního obratu z ucelených vlaků postoupit konkurenci. U ostatních uživatelů sítě se jedná o drážní společnosti, které jezdí po síti v přímé spolupráci s SBB divizemi pro osobní nebo nákladní dopravu: zvláště jde o společnost Cisalpino AG s jejími vlaky s naklápěcími skříněmi z Itálie do Švýcarska a soukromé dráhy BLS a RM, které provozují sítě rychlodráhy v prostoru Bernu společně s SBB ve formě liniového managementu. To znamená, že už nadále nezávisí na historickém vlastnictví sítě, který podnik bude provozovat určitý regionální vlak. Daleko více jsou BLS, SBB a RM kompetentní pro řízení vytvořených linek rychlodráhy na základě určitých dopravních hledisek (např. poptávky). Od roku 2000 se znatelně zintenzivnil marketing infrastruktur SBB a BLS. V Bernu byla zřízena společná kancelář One-Stop-Shop jako poradna pro zákazníky, pro nabídku tras na trh a ke zjišťování předpokladů pro volný přístup na síť. Před krátkou dobou byla zřízena kancelář One-Stop-Shop International, která vyřizuje dotazy na trasy v otevřeném přístupu s podniky železničních infrastruktur sousedících zemí a která kromě jiného převzala uvnitř Švýcarska příslušnost pro trasy severojižní Freight-Freeway pro nákladní dopravu. Pro řešení sporů v přístupu na síť byl zřízen podobně jako Schienen-Control v Rakousku s rozhodčí komisí v železniční dopravě SKE nezávislý orgán spolkové vlády pro stížnosti, které předsedá bývalý člen Národní rady Andreas Herczog. V nákladní dopravě jsou společnosti Mittelthurgaubahn (MThB), její dceřiná společnost Lokoop AG a BLS s odstupem nejdůležitějšími konkurenty SBB Cargo o výkony v ucelených vlacích. Obě soukromé dráhy jsou smlouvami o spolupráci napojeny na DB Cargo. Po nabytí platnosti bilaterálních smluv se DB AG dává ovšem spíše obsluhovat švýcarským partnerem, než aby sama jezdila ve Švýcarsku v otevřeném přístupu podobně jako na druhé straně i SBB Cargo, které se rovněž pro mezinárodní provoz spojilo s německými regionálními drahami (nejdříve s dráhou závodů BASF, později s přístavy a společností Güterverkehr v Kolíně n. R.). I když se všechny dráhy v německy mluvícím prostoru přihlašují k soutěži na železnici, jsou jejich zástupci přesvědčeni, že nepřátelský otevřený přístup v zahraničí bude mít nepochybně za následek odvetná opatření sousedů. Z toho důvodu zůstal otevřený přístup, původně ze strany Komise EU zamýšlený jako podpora mezinárodní železniční dopravě, dosud (v současné podobě) národně omezeným jevem. SBB v rámci otevřeného přístupu (především po převzetí provozu nakládky jednotlivých vagonů) stále více pronikají na sítě KTU. Zajišťují tam výkony, které dříve prováděly KTU samy a odvádějí principiálně tentýž poplatek za užívání jako v původním uspořádání. Jedinou výjimkou je, že ze strany KTU byla využita horní hranice ceny za energii (trakční proud). Výkony veřejné služby v regionální dopravě Rakousko zavedlo od roku 1999 zákonem o veřejné místní a regionální dopravě organizační a finanční přeměnu veřejné dopravy, která se dotýká i regionální železniční dopravy ÖBB a soukromých drah. Přitom se zavedl sice princip nositelů úkolů, ale nikoliv regionalizace zakázkové zodpovědnosti pro železnici: ta je nadále v podstatě ponechána spolkové vládě a je velmi málo orientována na hospodářskou soutěž (ve smyslu soutěže o trh mezi nabízejícími organizacemi). Poskytovatel příspěvků nezavádí (až na výjimky) žádné přímé objednávání výkonů, nýbrž financuje veřejně-hospodářské výkony převážně jako tarifní subvence. Částečná regionalizace existuje dosud pouze v Dolním Rakousku, které má v NÖVOG výkonnou zakázkovou organizaci a mohlo po převzetí odpovědnosti za zakázky od roku 1996 ovlivňovat řadu zlepšení nabídky.

8 Lze očekávat, že dalekosáhlejší orientace na konkurenci v regionální dopravě bude vyvolána budoucí právní úpravou EU, která předpokládá zásadně vypisování veřejné nabídkové soutěže pro zadávání výhradních obslužných práv. Podnět k opačné vzorové konkurenci dala diskuse regionálních drah, která má v Rakousku tradici (nikoliv příliš dobrou) a byla nově vyvolána oznámením ÖBB o ústupu z řady tratí tzv. sítě C (vedlejší sítě). To vedlo k vypsání veřejné soutěže na dotčené tratě společnosti SCHIG z pověření spolkové vlády. Ta zahrnovala nejenom různé dopravní služby (zvláště na úzkorozchodných tratích, např. Pinzgau a Mariazell), ale jako mezinárodní novinku poprvé i infrastrukturní provoz dvanácti vedlejších tratí. Noví potenciální provozovatelé mají předložit návrh obchodní politiky pro své infrastrukturní kapacity a obdrží naproti tomu příslib shora uvedených obecně-hospodářských výkonů pro provozovatele regionální osobní dopravy. Celkem došlo ve stanovené lhůtě 18 přihlášek zájemců společnosti SCHIG, která tím hodnotí šance na další provozování tratí pozitivně a současně si mohla vyhodnotit novou metodu pro testování konkurenčních procesů v oblasti infrastruktury. Je to v každém případě zajímavé i pro nově zřízené podnikové struktury v trasovém marketingu, nemůže to ale na druhou stranu nahradit (dosud nedokonalá) pravidla pro veřejné hospodářské dopravní služby. Ještě před vlastní drážní reformou byla ve Švýcarsku provedena reforma, která se vztahuje na regionální dopravu (zavedení principu zakázek pro výkony veřejné služby ) a dotýká se i stávajícího statutu SBB. Až do této nové úpravy záviselo spíše na historických okolnostech, zda linky Regionální osobní dopravy RPV budou provozovány a financovány spolkovou vládou (prostřednictvím jejich režijních provozů SBB a služby Postauto) nebo Podniky koncesované dopravy s nejrůznějšími strukturami vlastníků. Nově byla vytvořena možnost (nikoliv povinnost) pro kantony vypisovat veřejnou nabídkovou soutěž na železniční i autobusovou dopravu. Současně následovalo přenesení finančních břemen na kantony: spolková vláda využila šanci na další omezení svého podílu. Kantony jsou tím plně zodpovědné za zakázku a se vzrůstajícím podílem i za financování regionální dopravy. To je sice správné ve smyslu federalismu (protože např. švýcarské občanky a občané odvádějí větší podíl daní kantonům), na druhou stranu to ale neúměrně zatěžuje zvláště menší a finančně slabší kantony, které jsou také méně než velké schopny organizovat proces veřejných nabídkových soutěží. Nelze se proto divit, že nejznámější tendr v regionální železniční dopravě, který skončil předáním trati u Bodamského jezera Schaffhausen Romanshorn (osobní doprava a infrastruktura) na desetiletou zkušební lhůtu MThB, byl zadán (jako pilotní projekt) ještě spolkovou vládou. Pozdější jednání se konala spíše v oblasti autobusové než železniční dopravy: nejnovější příklad úspěchu SBB v regionální dopravě existuje v prostoru hranic. V dubnu 2002 se kanton Basilej-město a země Bádensko-Württenbersko rozhodly objednat obě linie Regio-S-Bahn Basilej-Lörrach-Zell a Lörrach-Weil od roku 2003 u SBB místo dosavadní DB AG. Přes tato organizační úzká místa se zapojení hospodářské soutěže v zásadě osvědčilo: snížení nákladů ovlivňuje již možnosti volby při vypisování tendrů na tratě, jako např. v oblasti Curyšského dopravního svazu (ZVV), který je z pověření kantonu příslušný pro strategický marketing a financování veškeré veřejné dopravy. ZVV dohodl s přepravními podniky určitá zlepšení ceny a kvality a odstoupil při jejich naplňování na přechodnou dobu od vypisování veřejných nabídkových soutěží. Tím dostaly přepravní podniky příležitost připravit se předem na konkurenci. V celém Švýcarsku se v letech vlivem tohoto postupu (a vlivem všeobecného tlaku na úspory v rozpočtech) ušetřilo na náhradách spolkové vlády a kantonů pro SBB 23 %, ačkoliv ve stejném období se provedla pozoruhodná přestavba regionální dopravy. Na straně podniků se za zvyšujícího se tlaku na snižování nákladů provedly nejrůznější fúze (částečně velmi malých) podniků koncesované dopravy KTU. S výjimkou

9 sloučení pro východní Švýcarsko důležitých železničních sítí Bodensee-Toggenburg a Švýcarské jihovýchodní dráhy omezily se fúze dosud hlavně na KTU, které již dříve tvořily provozní společenství. Podle hodnocení informační služby Litra hovoří dosud kvalita tendrů proti vstupu trhu (a ukazuje proto na potřebu politického jednání, protože čisté konkurenční prostředí bez diskriminace je velmi žádané): - autobusové a vlakové linky se předávají na období jednoho až dvou let (odpovídá to období jízdního řádu), což pro investory je jednoznačně příliš krátké období, - předávání se provádí pouze po linkách (jako u tendrů v zahraničí) místo po dílčích sítích, takže nelze téměř optimalizovat oběhy v síti, - podniky orientované na zisk neshledávají dostatečný popud k účasti na takové veřejné soutěži, protože volné použití zisku z regionální dopravy není přípustné, - zakázky nejsou zčásti zadávány podle nejlepšího poměru cena výkon, nýbrž i podle politických kritérií (např. chybí nezávislost, když některý zadávající kanton je současně spolumajitelem jedné do soutěže se hlásící KTU), - financování vozidlového parku je nejednotné (na rozdíl od financování infrastruktury, v současné době k tíži SBB a k dobru KTU). SBB zareagovala na (možnou) konkurenci alianční strategií, která se pokouší zavázat si potenciální vnitrozemské konkurenty: tak např. MThB a též BLS již od roku 2000 nepřicházejí v úvahu jako konkurenti v regionální osobní dopravě (dobrými jsou ale v nákladní dopravě), protože byly s těmito podniky uzavřeny joint-ventures. BLS předá v okamžiku zprovoznění první etapy Bahn 2000 v prosinci 2004 svůj dálkový provoz (lötschberská trať a Bern-Interlaken a Bern-Neuchâtel) plně SBB. Naproti tomu bude BLS plně odpovídat za celou rychlodráhu S-Bahn Bern a k ní příslušející linky RX jako Bern- Neuchâtel-Le Locle a Bern-Entlebuch-Luzern, tedy za regionální síť. Pokud se týká MThB, převezme od roku 2002 pod označením Thurbo AG společný podnik SBB a MThB obsluhu regionální dopravy ve východním Švýcarsku a příhraničním jihoněmeckém prostoru (kde MThB již provozuje dvě regionální linky). Menší KTU nejsou často dostatečně výkonné, aby mohly na vypsání soutěže reagovat samostatnými nabídkami. Proto lze pro veřejnou (železniční) dopravu očekávat impulsy k soutěži spíše od zahraničních zájemců. Výhled Jak rakouská, tak též švýcarská drážní reforma jsou, jak vyplývá zřetelně z předloženého příspěvku, opatrnými a déle trvajícími procesy, podle švýcarské dikce valícími se reformami. V obou zemích bylo zamítnuto jak rozbití stávajících systémů (britský vzor), tak odblokování trhu (francouzský vzor). Úmysl zákonodárců nebo vedení státu neponechat vše při starém a přesto zaručit kontinuitu ve vývoji veřejné dopravy (zvláště u infrastruktury), byl ve Švýcarsku lépe prodiskutován než v Německu, kde formální rétorika o konkurenci stojí v pozoruhodném rozporu s novými požadavky na výhradní zastupování ( Dráha ) dosavadního státního drážního podniku. Na dopravním trhu se dráhy Rakouska a Švýcarska mohly relativně dobře obhájit s rozdílnými těžišti svých aktivit (Rakousko v nákladní dopravě, Švýcarsko v osobní dopravě). Přesto existují nejistoty: zatímco celostátní investiční koncept Bahn 2000 zabezpečuje ve Švýcarsku střednědobý rozvoj nabídek osobní dopravy, Rakousku schází dosud srovnatelná perspektiva. Na počátku 90. let byly vybudované takové systémy v celé zemi (Nový Austrotakt) a byly (protože ÖBB mají pouze podnikovou a nikoliv celostátní koncepci) po několika letech kvantitativně i kvalitativně

10 zredukovány, protože priorita byla dána nákladní dopravě. Naproti tomu mohl švýcarský taktový plán, vedle předplatného za poloviční tarif nebo generálního předplatného, slavit v roce 2002 svoji dvacetiletou existenci jako hlavní garant atraktivní veřejné dopravy. Novější vývoj se projevuje např. ve zřízení dalších systémů rychlodráhy a regionální dopravy, dalekosáhlý přechod na půlhodinový takt jako minimálního standardu pro dálkovou dopravu a marketingové balíky, např. s Mobility Car Sharing nebo s početnými turistickými partnery v nabídkách SBB značka pro volný čas Rail Away. Jak se zvětšují podnikatelské možnosti pro podnikání ve veřejné dopravě, zvětšují se ovšem též dodatečná rizika pro kvalitu dopravních služeb. Jinak je švýcarská dopravní politika, sama jako tvůrce rámce, přes své integrující požadavky z části spoutaná sektorově. Tak zde sotva najdeme oficiální stanovisko k vlivům programů výstavby silnic (národní silnice a podřízená plánování) na konkurenční schopnost rovněž podporované veřejné dopravy. Vlivem značně zkrácených dob jízdy v silniční dopravě na nových rychlostních komunikacích je ovlivněna do značné míry, zvláště v horské oblasti a uvnitř aglomerací. Srovnání cestovních časů mezi dráhou a soukromým osobním automobilem na horských tratích, jako např. na Gotthardu (často volně bez jízdy v kolonách), Brünigu (Luzern - Interlaken) nebo Vue-des-Alpes (Neuenburger Jura) lehce vysvětlí, proč dráha ztrácí podíly na trhu. Naproti tomu je veřejná doprava na tratích Intercity ve střední části země proti konkurenci stále ještě velmi úspěšná. Jestliže struktura sídel a koncepce Bahn 2000 jsou ale decentralizační, potom musí pokles poptávky znepokojovat. Jinou otázkou je, zda si bude možno v budoucnu dovolit klasické paralelní investice tohoto druhu. Příklad tunelu Vereina jasně prokázal, že veřejná doprava právě zde v horské oblasti vyžaduje dopravně-politické určení priorit (zde: železniční tunel místo rekonstrukce průsmyku Flüela; žádná paralelní podpora), pokud jak se to zde názorným způsobem podařilo má veřejná doprava a poptávka po ní a regionální hospodářství z turismu profitovat. Osobní doprava ÖBB se svými v posledních letech zjišťovanými nedostatky v kvalitě může být i pro SBB varováním: podle studie rakouského ústavu pro hospodářský výzkum (Wifo) ztratily ÖBB mezi roky 1992 a ,4 % svých cestujících a obsluhují především tzv. AAA cestující (staré, nepřevychovatelné, nezaměstnané). U SBB, kterou ústav Wifo nazval benchmark pro ÖBB, se poptávka po osobní dopravě naopak vyvíjela příznivě. Přesto není situace osobní dopravy u SBB bez rizik: spokojenost zaměstnanců u SBB je, jak známo, již dlouho nízká, ve službách přepravcům v osobní i nákladní dopravě chybí několik set pracovníků a zatížení sítě dospělo mnohokrát na hranici realizovatelnosti. Podnikatelské sebeuspokojení uvnitř zajištěných státních rámcových podmínek očekává i řešení podobných situací za předpokladu, že podnikatelská perspektiva vystačí alespoň do příští mediální konference nebo do aktuálního ročního výsledku. Spokojenost s tím, že se nachází v cirkulující situaci, může v bývalých režijních provozech, navyklých dosud na kontinuitu, vyvolat i trochu pozitivní dynamiky. Stává-li se ale restrukturalizace z části vlastním účelem a okázalou mediální prezentací a jako cíl se hodnotí příliš vysoko, potom úloha může lehce ztroskotat. Mnohé dráhy v EU mají příslušné bolestné zkušenosti již ze sebou. Tím není nic řečeno proti vědomému angažování se v riskantních oblastech: švýcarské příklady England-Engagement, Fúze v nákladní dopravě v Itálii a Easy Ride ale upozorňují na to, že neúspěchy mohou způsobit nejen finanční ztráty, ale i škody na celkovém dojmu. Toto zůstane pravděpodobně pouze přechodným jevem, pokud služby dráhy budou vnímány veřejností jako dobré. Přijetí takové základní spokojenosti s veřejnou dopravou se proto ve své důležitosti řadí nechť to zní i konzervativně před angažování se pro inovaci s nejistým výsledkem. S příliš krátkodobou podnikatelskou orientací, která se stává v kontextu drážní reformy pravděpodobnější, vstupují dráhy do vysokého rizika. Na rozdíl od New Economy,

11 kde, jak se ukázalo, platí taktéž zcela staromódní ekonomické zákonitosti, nelze ve veřejné dopravě libovolně hrát poker. Tomu zabraňuje samotná fyzická infrastruktura jako jedinečný a dlouhodobě cenný statek: takto posuzováno mají Francouzi se svým lehce nacionalistickým označením Patriomoine Ferroviaire pro železniční síť zase jednou pravdu. Dlouhodobé koncepce, jako jsou Alptransit nebo Bahn 2000, ale i rutinní údržba sítě, předpokládají dále do budoucnosti zaměřené plánování stejně jako v mnoha dalších oblastech hospodářství, jak se to dosud provádí ve Švýcarsku v příkladné formě. Požadavky na faktickou privatizaci SBB v rámci Drážní reformy 2, jak je zastupuje např. hospodářský svaz Economiesuisse, se dostaly k veřejnosti právě na podzim roku 2001, v době vrcholící krize Swissairu a současně s konkurzem na britskou železniční infrastrukturní společnost Railtrack, a byly proto na tomto pozadí již trochu otupeny. Rizika takovéto privatizace je třeba podle hodnocení kritiků hledat především v oblasti infrastruktury, kde požadovanou kontinuitu lze spíše zaručit z veřejných prostředků, nebo ještě lépe dokonce politickým systémem, orientovaným na konsenzus. Vždy se ale změny aktuálních konstrukcí musí ve Švýcarsku nalézt u (často pochybné) většiny v přímé demokracii, což je podstatný rozdíl proti poměrům v EU. Zpět k tendencím dopravní politiky. V Rakousku se považuje za aktuální rezortní hlavní úkol příslušného ministerstva pro oblast drah a veřejné dopravy toto: - reforma podnikové struktury ÖBB s přezkoušením možnosti a vhodnosti společensky oprávněného rozdělení provozu a infrastruktury, - reforma obecně-hospodářských výkonů ÖBB, zvláště regionalizované účtování dosud celostátně a nediferencovaně vyplácených náhrad (asi 480 mil. eur za rok) prostřednictvím rakouských dopravních sdružení, - reforma podpory investic u soukromých drah s objektivizací historicky narůstajícího dělení mezi jednotlivými podniky (po asi 10,9 mil. euro ročně státních a zemských prostředků), - reforma celorakouských, ale se zcela rozdílnými tarifními a účetními systémy pracujících, dopravních sdružení, vycházející z modelu Waben v Salzburgu, - vypsání veřejných nabídkových soutěží prostřednictvím organizace SHIG (viz nahoře). Ve Švýcarsku se tvoří koncepčně a obsahem významné zpracování Drážní reformy 2 jako otevřený proces. Spolkový úřad pro dopravu BAV jako vedoucí úkolu formuloval již dávno své představy: - národní a mezinárodní monitoring pro stanovení priorit Drážní reformy 2 (kromě jiného dotazy u zúčastněných podniků a spolkových orgánů), - zřízení nezávislého místa pro předávku tras podle požadavků Železničního infrastrukturního balíčku 1 EU, - nová úprava financování, vlastnictví a zdanění (FINES) infrastruktury: zásadně má infrastruktura zůstat ve veřejné správě; ale je třeba ve větší míře uplatnit modely PPP, - odstranění historicky nakupených nesrovnalostí v rozdělování zatížení mezi státem a kantony; případně prostřednictvím dvojího rozdělení železniční sítě na státní a kantonální/regionální síť, - harmonizace financování vozidlového parku mezi SBB a KTU.

12 Zda tyto na první pohled spíše detailně vyhlížející součásti reformy postačí k tomu, aby se zlepšily intermodální konkurenční schopnosti drah, se ještě ukáže. Vedle dopravně-politických záměrů mají projekty drah význam samy o sobě, v přeshraniční dopravě např. strategické sdružení TEE Rail Alliance mezi ÖBB, SBB a DB AG (od jejichž společného opatřování vozidel již bylo zase upuštěno). Tradičním hvězdou v denním provozu mezi Švýcarskem a Rakouskem zůstává i nadále vlak Eurocity 162/163 Transalpin, který spojuje každých 10,5 hodin Basilej s Vídní a obráceně. Hodnocení mezinárodní osobní dopravy je pro obě mezinárodními vztahy opravdu silně poznamenané dráhy - ÖBB a SBB - velmi obtížné: zatímco v roce 1985 příjmy SBB z vnitrostátní dopravy byly ještě 3,5x větší než z přeshraničního provozu, zhoršil se tento poměr do roku 2000 asi na 1 : 9. Zdroj: Eisenbahn Revue 6/2002, s Překlad: Jiří Mencl Korektura: ODIS

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně

Více

PKP CARGO spojuje své síly s AWT

PKP CARGO spojuje své síly s AWT PKP CARGO spojuje své síly s AWT PKP CARGO připraveno expandovat do Evropy 1 2 3 4 Druhý dopravce v EU Licence na dopravu v devíti zemích EU Komplexní logistické služby v rámci skupiny PKP CARGO Dobrá

Více

Standardy dopravní obslužnosti- centrální strategie vs. krajské priority v podmínkách tržní ekonomiky s privatizací

Standardy dopravní obslužnosti- centrální strategie vs. krajské priority v podmínkách tržní ekonomiky s privatizací IX. seminář Telč 6.-7.10.2014 Standardy dopravní obslužnosti- centrální strategie vs. krajské priority v podmínkách tržní ekonomiky s privatizací Antonín Peltrám Síťové pojetí Hlavní předností železnic

Více

Zákon o silniční dopravě Obsah zákona

Zákon o silniční dopravě Obsah zákona Zákon o silniční dopravě Obsah zákona Smluvní strana PRODÁVAJÍCÍ - povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat Smluvní strana KUPUJÍCÍ - povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu

Více

Ruská železniční revoluce vstupuje do závěrečné fáze

Ruská železniční revoluce vstupuje do závěrečné fáze Ruská železniční revoluce vstupuje do závěrečné fáze Největší reforma v historii Ruských drah nyní vstoupila do své třetí a závěrečné fáze. V červenci byl založen Federální úřad pro osobní dopravu a v

Více

Veřejná logistická centra

Veřejná logistická centra Veřejná logistická centra Ing. Emanuel Šíp, náměstek ministra Sekce dopravní politiky a životního prostředí Den dopravy Praha, Hotel Olympik, 28. února 2008 Výchozí situace - Evropa 14,2% 7,4% 5,3% 13,8%

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Letecká, vodní a veřejná doprava. Gestor MD Spolugestor MMR, MPO

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Letecká, vodní a veřejná doprava. Gestor MD Spolugestor MMR, MPO Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MD Spolugestor MMR, MPO Zahájení projektu 2011 Ukončení projektu 2025 Obsah, charakteristika projektu Popis stávající

Více

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR ACRI Asociace podniků českého železničního průmyslu Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu 8.11.2012, Zámek Štiřín Dopravní politika ČR Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Poslanecká

Více

Mezinárodní osobní doprava SBB na začátku 21. století

Mezinárodní osobní doprava SBB na začátku 21. století Mezinárodní osobní doprava SBB na začátku 21. století Hans-Peter Leu, vedoucí mezinárodní dálkové dopravy SBB Doprava přes hranice patří od počátku k nosným sloupům osobní dopravy švýcarských spolkových

Více

Connecting Markets Profil společnosti

Connecting Markets Profil společnosti Connecting Markets Profil společnosti Naše přepravní soustava propojuje energetické trhy již více než 40 let. Je zárukou bezpečnosti a spolehlivosti, provozní dokonalosti a inovativních řešení, které

Více

Železniční infrastruktura a legislativa

Železniční infrastruktura a legislativa Dopravní infrastruktura a potřeba změny legislativy Poslanecká sněmovna PČR Hospodářský výbor, 27. 2. 2014, 14:00 h Železniční infrastruktura a legislativa Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Univerzita

Více

Úvod Regionální specifika Změněné rámcové podmínky Přeshraniční spolupráce

Úvod Regionální specifika Změněné rámcové podmínky Přeshraniční spolupráce Úvod Regionální specifika Spolupráce ve zdravotnictví, která má v jiných evropských regionech již dlouhou tradici (např. v rámci euroregionů), se ve střední Evropě dosud téměř nekonala. Důvodem je především

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

trasa D pražského metra STUDIE VARIANTNÍHO ŘEŠENÍ 08 / 2012 Z Á K L A D N Í I N F O R M A C E

trasa D pražského metra STUDIE VARIANTNÍHO ŘEŠENÍ 08 / 2012 Z Á K L A D N Í I N F O R M A C E trasa D pražského metra STUDIE VARIANTNÍHO ŘEŠENÍ 08 / 2012 Z Á K L A D N Í I N F O R M A C E Úvodní informace Základním principem řešení v rámci této studijní rozvahy je ověření možností alternativního

Více

ADVANCED WORLD TRANSPORT

ADVANCED WORLD TRANSPORT ADVANCED WORLD TRANSPORT STOJÍME NA PEVNÝCH ZÁKLADECH 1952 2010 vznik společností OKD, Doprava a Čechofracht spojení zkušeností z různých oblastí dopravy a logistiky a vytvoření jedné silné entity pod

Více

Multimodální přeprava cestujících

Multimodální přeprava cestujících Dopravní kombinace Praha 26. 05. 2015 Multimodální přeprava cestujících Miroslav Vyka // SVAZ CESTUJÍCÍCH VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ // prezident www.svazcestujicich.cz Kdy je v Praze největší dopravní zácpa?

Více

Systémové chyby reformy drah

Systémové chyby reformy drah Systémové chyby reformy drah Wolfgang Stertkamp Renesance kolejové dopravy, která nepochybně patřila k cílům reformy železničních drah, nenastala ani šest let po založení akciové společnosti Deutsche Bahn

Více

Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR

Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti období 2004-2006 - Sektor dopravy - PŘEHLEDNÝ POPIS PROJEKTU Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR I Projekt

Více

Rezoluce Evropského parlamentu o účtování poplatků za dopravní infrastrukturu (2000/2030(INI))

Rezoluce Evropského parlamentu o účtování poplatků za dopravní infrastrukturu (2000/2030(INI)) Otázka harmonizovaného zpoplatnění užívání dopravní infrastruktury je podle Bílé knihy Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout (Modrá knižnice sv. 88) jednou z prioritních otázek. Stanovisko

Více

OBSAH. 1 Teoretické a metodologické vymezení...13 1.1 Předmět...13 1.2 Teorie...21 1.3 Metody...44

OBSAH. 1 Teoretické a metodologické vymezení...13 1.1 Předmět...13 1.2 Teorie...21 1.3 Metody...44 1 Teoretické a metodologické vymezení........................13 1.1 Předmět...................................................13 1.2 Teorie.....................................................21 1.3 Metody....................................................44

Více

INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY

INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY Výchozí situace: INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY - suburbanizace roste počet cest přes hranici město / region - nekoordinované jízdní řády bez (garantované) návaznosti spojů - souběžné vedení spojů / druhů

Více

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013 Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. Pozn: jedná se pouze o výpis z Organizačního řádu, který slouží pro potřeby výběrového řízení na funkci vedoucí Odboru správního (OS)

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. Pozn: jedná se pouze o výpis z Organizačního řádu, který slouží pro potřeby výběrového řízení na funkci vedoucí Odboru správního (OS) ORGANIZAČNÍ ŘÁD Pozn: jedná se pouze o výpis z Organizačního řádu, který slouží pro potřeby výběrového řízení na funkci vedoucí Odboru správního (OS) Rada města Uherský Brod dne 7. září 2011 schválila

Více

1. Uveďte alespoň 3 z možných 4 forem obchodních společností, které upravuje obchodní zákoník.

1. Uveďte alespoň 3 z možných 4 forem obchodních společností, které upravuje obchodní zákoník. Případová studie část A nákladní doprava vnitrostátní 1. Uveďte alespoň 3 z možných 4 forem obchodních společností, které upravuje obchodní zákoník. 2. Jaká je zákonná lhůta pro provedení technické prohlídky

Více

Partnerství veřejného a soukromého sektoru - částečné řešení nedostatku investic

Partnerství veřejného a soukromého sektoru - částečné řešení nedostatku investic Partnerství veřejného a soukromého sektoru - částečné řešení nedostatku investic Mike Knutton, hlavní poradce redakce Trh železničního zařízení a technických systémů ve střední a východní Evropě se do

Více

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Ing. Jindřich Kušnír Ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy Železnice síťový dopravní mód, efektivita závislá

Více

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ pro železniční odbočnou větev Česká Třebová Přerov II. tranzitního železničního koridoru (TŽK) 1. TEN-T označení

Více

Rozvoj logistických ch center v

Rozvoj logistických ch center v ČESKÁ LOGISTICKÁ ASOCIACE Rozvoj logistických ch center v Evropě a ČR Ing. Miroslav Rumler rumler@reliant.cz 1 Evropský přepravní trh: zvětšování vzdáleností mezi výrobou a spotřebou - růst požadavků mobility

Více

Shrnutí práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě 1

Shrnutí práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě 1 Shrnutí práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě 1 Nařízení (EU) č. 181/2011 (dále jen nařízení ) vstoupilo v platnost dne 1. března 2013. Toto nařízení stanoví minimální soubor práv cestujících

Více

Doprava potřebuje budoucnost - a jasné dopravně-politické určení cílů

Doprava potřebuje budoucnost - a jasné dopravně-politické určení cílů Doprava potřebuje budoucnost - a jasné dopravně-politické určení cílů Armin Hansmann Dopravní systémy v Německu musí denně dopravit do práce přibližně 40 milionů lidí, zabezpečit 1,5 až 2 miliony služebních

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury

6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury 6 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Ekonomický Dopravní infrastruktura Kriteria jevu (procesu): Název jevu (procesu):

Více

Strategie udržitelného financování páteřní silniční infrastruktury ČR

Strategie udržitelného financování páteřní silniční infrastruktury ČR Strategie udržitelného financování páteřní silniční infrastruktury ČR Manažerské shrnutí a závěry Zajištění kvalitní páteřní silniční infrastruktury je pro Českou republiku, při její tranzitní poloze ve

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice ZASÍLATELSTVÍ KAPITOLA 7 ORGANIZACE ZASÍLATELSKÉ FIRMY. JEDNOTLIVÉ ÚSEKY. INFORMATIKA VE FIRMĚ. SLUŽBY POSKYTOVANÉ ZASÍLATELEM. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology

Více

Rozvoj území polsko-česk eského příhranip hraničí v závislosti z na obnově a modernizaci trati Broumov Tłumaczów Broumov, 17. 6.. 2011 Obnova trati Broumov Otovice Tłumaczów v širších souvislostech Králov

Více

Jak na peníze z Evropské unie?

Jak na peníze z Evropské unie? Regionální operacní program pro Strední Cechy 2007-2013 Jak na peníze z Evropské unie? V období 2007-2013 je pro Českou republiku připraven z Evropské unie balíček peněz v objemu asi 750 mld. Kč. Česká

Více

1 PODNIKATELSKÉ SESKUPENÍ, KONCERNY, MATEŘSKÉ A DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI V KONCERNOVÉM PRÁVU

1 PODNIKATELSKÉ SESKUPENÍ, KONCERNY, MATEŘSKÉ A DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI V KONCERNOVÉM PRÁVU Obsah 1 PODNIKATELSKÉ SESKUPENÍ, KONCERNY, MATEŘSKÉ A DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI V KONCERNOVÉM PRÁVU......... 2 1.1 Obecná právní úprava obchodního zákoníku a pojmy zde použité..... 2 1.2 Ovládací smlouva podle

Více

EVROPSKÁ KOMISE. Státní záruka pro potřeby financování nákupu železničních kolejových vozidel společností České dráhy

EVROPSKÁ KOMISE. Státní záruka pro potřeby financování nákupu železničních kolejových vozidel společností České dráhy EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 22.II.2006 K(2006)457v konečném znĕní Věc: Státní podpora N 565/2005 Česká republika Vážený pane ministře, 1. Řízení Státní záruka pro potřeby financování nákupu železničních

Více

BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility

BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility Kurz BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility je pořádaný v rámci projektu BUMP - Boosting Urban Mobility Plans financovaného prostřednictvím

Více

Praha olympijská a železnice

Praha olympijská a železnice Praha olympijská a železnice duben 2007 Bc. Marek Binko Budou-li v hlavním městě Praze pořádány olympijské hry, bude to mj. i neopakovatelná příležitost pro realizaci rozsáhlých investic do infrastruktury,

Více

Informace o průběhu realizace projektu:

Informace o průběhu realizace projektu: Informace o průběhu realizace projektu: Název projektu: Zefektivnění činnosti městského úřadu Mikulov Koncem roku 2010 a počátkem roku 2011 byly ve výběrových řízeních vybrány dodavatelské firmy pro jednotlivé

Více

Srovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka

Srovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka Srovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka Cíl příspěvku Popis a srovnání definice dopravní obslužnosti v Německu a Rakousku (včetně rámcového

Více

OBSAH OBSAH. Úvod... 13

OBSAH OBSAH. Úvod... 13 OBSAH Úvod................................................ 13 1 Dopravní sektor na prahu třetího tisíciletí....... 25 1.1 Teoretický koncept dopravy..................... 25 1.1.1 Schéma historického rozvoje

Více

Obchodní podmí nky pro e-shop jí zdní ch dokladů a dopln kovy ch slůz eb JHMD

Obchodní podmí nky pro e-shop jí zdní ch dokladů a dopln kovy ch slůz eb JHMD 1. Všeobecná část Obchodní podmí nky pro e-shop jí zdní ch dokladů a dopln kovy ch slůz eb JHMD 1.1. Platnost, působnost a vymezení pojmů 1.1.1. Tyto obchodní podmínky platí od 24. dubna roku 2015 do odvolání

Více

Transevropská osa BALT- JADRAN

Transevropská osa BALT- JADRAN Transevropská osa BALT- JADRAN a BATCo Balticko Adriatická dopravní spolupráce Prezentaci zpracovalo leden 2012 Obsah 1) Co je Balticko Jaderská osa 2) Přínosy dopravní osy pro rozvoj přilehlých regionů

Více

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 30.I.2008 K (2008) 315 v konečném znění

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 30.I.2008 K (2008) 315 v konečném znění EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.I.2008 K (2008) 315 v konečném znění Věc: Státní podpora č. N 685/2007 Česká republika Státní záruka pro potřeby financování nákupu železničních kolejových vozidel společností

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.3.2015 COM(2015) 140 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o spolupráci mezi regulačními subjekty

Více

Železniční infrastruktura nejlépe vybavených států (bez malých států) zdroj: The 2008 World Factbook

Železniční infrastruktura nejlépe vybavených států (bez malých států) zdroj: The 2008 World Factbook od poč. 2. polovina 20. století urychlení poklesu významu železnice ve vyspělých zemích s tržním hospodářství (jiná situace v socialistickém táboře) především v souvislosti s růstem silniční dopravy s

Více

Novela zákona o silniční dopravě. Ministerstvo dopravy Ladislav Němec

Novela zákona o silniční dopravě. Ministerstvo dopravy Ladislav Němec Novela zákona o silniční dopravě Ministerstvo dopravy Ladislav Němec Novela zákona o silniční dopravě Silniční doprava nadále zůstane jedinou živností s názvem: silniční motorová doprava členit se bude

Více

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Směrodatné dokumenty EU I Evropa 2020 (III 2010) Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

Více

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ TÝKAJÍCÍCH SE PŮ SOBNOSTI MINISTERSTVA DOPRAVY

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ TÝKAJÍCÍCH SE PŮ SOBNOSTI MINISTERSTVA DOPRAVY Příloha č. 1 PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ TÝKAJÍCÍCH SE PŮ SOBNOSTI MINISTERSTVA DOPRAVY Stručný přehled I. Železniční doprava a) vnitrostátní předpisy: Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č.

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci

Více

Systém odměňování výkonu. Část A. Část B

Systém odměňování výkonu. Část A. Část B Systém odměňování výkonu Tato příloha upravuje systém odměňování výkonu a podmínky jeho uplatnění. Část A Systém odměňování výkonu na regionální dráze provozované Adwanced World Transport, a.s. Příloha

Více

Moderní dopravní služby

Moderní dopravní služby Veřejná doprava budou jasně nastavena nová pravidla podílu státu a krajů na financování regionální autobusové a především železniční dopravy (dosavadní vládou posvěcený model platí pro roky 2010-2019),

Více

Strategie podpory dopravní obsluhy území

Strategie podpory dopravní obsluhy území Strategie podpory dopravní obsluhy území Seminář SDT Čipové karty v dopravě Praha, 1. března 2007 Dopravní politika základní koncepční dokument stanovující směry vývoje sektoru dopravy ve střednědobém

Více

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků) Dopravní systém je tvořen navzájem provázanými složkami: 1. Dopravní prostředky soubor pohyblivých zařízení 2. Dopravní cesty část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

Více

Výzkumná potřeba (budoucí výzkumný projekt) 1) Název: Výzkum ochrany objektů a prostor malých letišť s mezinárodním provozem

Výzkumná potřeba (budoucí výzkumný projekt) 1) Název: Výzkum ochrany objektů a prostor malých letišť s mezinárodním provozem Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Rusko spojuje strukturální reformu s vyššími investicemi

Rusko spojuje strukturální reformu s vyššími investicemi Rusko spojuje strukturální reformu s vyššími investicemi Victor Šemanajev a Boris Lukov Legislativa, která je v současné době navrhována, odloučí společnost Ruské železnice od Ministerstva železniční dopravy,

Více

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR.

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR. 1. ÚVOD Česká republika má vzhledem ke své poloze ve středu Evropy důležitou úlohu v mezinárodní dopravě. Rok 2004 pro nás byl zlomový díky našemu vstoupení do EU a v dopravě se to projevilo podle očekávání

Více

Nový tarif Český drah pro přepravu cestujících a zavazadel

Nový tarif Český drah pro přepravu cestujících a zavazadel Nový tarif Český drah pro přepravu cestujících a zavazadel Přednášející: Ing. Tomáš Čech České dráhy, a.s., www.cd.cz Základní možnosti cenotvorby v osobní dopravě Tarif zónový Malá srozumitelnost při

Více

Nové pojetí kategorizace sítě páteřních komunikací v ČR. v kontextu aktuálně projednávané novely zákona o pozemních komunikacích (ZPK)

Nové pojetí kategorizace sítě páteřních komunikací v ČR. v kontextu aktuálně projednávané novely zákona o pozemních komunikacích (ZPK) Nové pojetí kategorizace sítě páteřních komunikací v ČR v kontextu aktuálně projednávané novely zákona o pozemních komunikacích (ZPK) Současný stav a související problémy Definice dálniční sítě? Soubor

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

Pět let zkušeností s regionální osobní dopravou objednávanou kraji. Ing. Jan Šatava, Jindřichohradecké místní dráhy, a. s.

Pět let zkušeností s regionální osobní dopravou objednávanou kraji. Ing. Jan Šatava, Jindřichohradecké místní dráhy, a. s. Pět let zkušeností s regionální osobní dopravou objednávanou kraji Ing. Jan Šatava, Jindřichohradecké místní dráhy, a. s. Od roku 2006 objednávají regionální osobní dopravu autobusovou i ţelezniční kraje

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. PO-2247/GŘ-VZ-2007 Kódové označení: SŘ-B Praha 10. září 2007 listů: 10 S c h v a l u j e: genmjr. Ing. Miroslav Štěpán v.

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 10. 06. 2015 bod programu: 67 věc: Vyjádření ke Konceptu územně technické studie Nová trať Litoměřice Ústí nad Labem st. hranice SRN - informace dopad na rozpočet:

Více

Prezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD za rok 2012. Praha, 29.dubna 2013

Prezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD za rok 2012. Praha, 29.dubna 2013 Prezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD za rok 2012 Praha, 29.dubna 2013 Hlavní ukazatele pro Skupinu ČD Finanční ukazatele dle IFRS v mil. Kč 2012 2011 Rozdíl Index Skupiny ČD EBITDA upravená * 6 097

Více

Číslo 7/2014, ročník LXX. PŘEPRAVNÍ A TARIFNÍ VĚSTNÍK Povinně zveřejňované informace na základě právních předpisů. 18. dubna 2014 ISSN 1805-9864

Číslo 7/2014, ročník LXX. PŘEPRAVNÍ A TARIFNÍ VĚSTNÍK Povinně zveřejňované informace na základě právních předpisů. 18. dubna 2014 ISSN 1805-9864 PŘEPRAVNÍ A TARIFNÍ VĚSTNÍK Povinně zveřejňované informace na základě právních předpisů Číslo 7/2014, ročník LXX 18. dubna 2014 Vydává Ministerstvo dopravy ISSN 1805-9864 Obsah Oddíl A: Železnice věci

Více

Páteřní linky v Praze i v zahraničí

Páteřní linky v Praze i v zahraničí Páteřní linky v Praze i v zahraničí Ing. Martin Jareš, Ph.D., ROPID ROPID Regionální organizátor Pražské integrované dopravy 1/13 Hierarchizace sítě linek především ve velkých městech je potřeba zjednodušit

Více

ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO. Elektronické mýtné pro kamiony v Německu

ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO. Elektronické mýtné pro kamiony v Německu ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO Elektronické mýtné pro kamiony v Německu Krátká analýza Ondřej Krutílek, Petra Kuchyňková Centrum pro

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 15.11.2007 SEK(2007) 1497 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

Průvodce pro nový podej CIM/SMGS (GR CIM/SMGS)

Průvodce pro nový podej CIM/SMGS (GR CIM/SMGS) Comité international des transports ferroviaires Internationales Eisenbahntransportkomitee International Rail Transport Committee Mezinárodní železniční přepravní výbor Průvodce pro nový podej CIM/SMGS

Více

Regionální rozvoj a dopravní logistika

Regionální rozvoj a dopravní logistika REgional DEvelopment and TRAnsport Logistics Regionální rozvoj a dopravní logistika Představení projektu (Oficiální představení výstupů projektu, 21.6.2007, Břeclav, Česká republika) Břeclav dopravní podmínky

Více

Koncepce rychlédopravy v ČR

Koncepce rychlédopravy v ČR Návrh postupného přetváření železniční sítě SŽDC konkurenceschopná evropská síť Mgr. Jan ILÍK Odbor drah, železniční a kombinované dopravy, MD ČR Koncepce rychlédopravy v ČR AKTUÁLNĚ-úkol Politiky územního

Více

ROLE NÁRODNÍHO DOPRAVCE VE VEŘEJNÉ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVĚ V ČR

ROLE NÁRODNÍHO DOPRAVCE VE VEŘEJNÉ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVĚ V ČR ROLE NÁRODNÍHO DOPRAVCE VE VEŘEJNÉ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVĚ V ČR Doc. Dr. Ing. Roman Štěrba 16.6.2015 ČESKÉ DRÁHY, A.S. - KLÍČOVÝ HRÁČ OSOBNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY A STRATEGICKÝ PODNIK PRO ČESKOU EKONOMIKU Národní

Více

st městského dopravního systému

st městského dopravního systému Trolejbusy jako součást st městského dopravního systému Konference Elektromobilita ve veřejné ejné dopravě František Vichta odbor veřejn ejné dopravy Ministerstvo dopravy České republiky Systém veřejné

Více

Akt pro jednotný trh

Akt pro jednotný trh Akt pro jednotný trh Debata v Evropském domě 8. dubna 2011 Jaroslav Šulc Sulc.jaroslav@cmkos.cz Ekonomický poradce ČMKOS Jungmanova 24, Praha 1 Dilema konsolidace nebo růst? Nutnost vyjít z krize - vytvořením

Více

Odloučení infrastruktury a provozu lze uskutečnit s pomocí státu

Odloučení infrastruktury a provozu lze uskutečnit s pomocí státu Odloučení infrastruktury a provozu lze uskutečnit s pomocí státu V letošním roce se provozní divize Švédských státních drah (SJ) staly nezávislými společnostmi a zahájily tak další etapu restrukturalizace

Více

PILOTNÍ PROJEKT ELEKTROMOBILITA SKUPINY ČEZ. Představení projektu a možností spolupráce

PILOTNÍ PROJEKT ELEKTROMOBILITA SKUPINY ČEZ. Představení projektu a možností spolupráce PILOTNÍ PROJEKT ELEKTROMOBILITA SKUPINY ČEZ Představení projektu a možností spolupráce Agenda A Seznámení se společností a s programem FUTUR/E/MOTION B Projekt Elektromobilita Skupiny ČEZ C Naše nabídka

Více

Usnesení č. 39/2023 Příloha č. 2 Strana 1 Počet stran přílohy: 6 SMLOUVA

Usnesení č. 39/2023 Příloha č. 2 Strana 1 Počet stran přílohy: 6 SMLOUVA Usnesení č. 39/2023 Příloha č. 2 Strana 1 SMLOUVA o úhradě prokazatelné ztráty vzniklé dopravci poskytováním žákovského jízdného v rámci závazku veřejné služby v drážní osobní dopravě Článek 1 SMLUVNÍ

Více

Ing. Jiří Witiska ředitel odboru plánování kapacit (O14) Konference ČD Cargo 2011 Harmony Club Hotel Špindlerův Mlýn, 1. - 3. 11.

Ing. Jiří Witiska ředitel odboru plánování kapacit (O14) Konference ČD Cargo 2011 Harmony Club Hotel Špindlerův Mlýn, 1. - 3. 11. Ing. Jiří Witiska ředitel odboru plánování kapacit (O14) Konference ČD Cargo 2011 Harmony Club Hotel Špindlerův Mlýn, 1. - 3. 11. 2011 1 Obsah prezentace 1. Zásady plánování v rámci EU 2. Proces přípravy

Více

Vytváření organizačních struktur. Aplikací optimálního rozpětí řízení vzniká hierarchické uspořádání organizace

Vytváření organizačních struktur. Aplikací optimálního rozpětí řízení vzniká hierarchické uspořádání organizace Vytváření organizačních struktur Aplikací optimálního rozpětí řízení vzniká hierarchické uspořádání organizace A. Organizační struktury vycházející z dělby pravomocí 1. Liniová organizační struktura -

Více

Workshop Investice. Představení fází procesu Investice

Workshop Investice. Představení fází procesu Investice Workshop Investice Představení fází procesu Investice Workshop Investice cíl - Seznámení účastníků (zájemců) s koncepcí workshopů, představit aktivisty a zdůraznit zaměření na praxi; - Sdílení dobré praxe;

Více

Železniční společnosti ve vstupujících zemích na pozadí politiky

Železniční společnosti ve vstupujících zemích na pozadí politiky Železniční společnosti ve vstupujících zemích na pozadí politiky Wolfgang Roth, viceprezident Evropské investiční banky, Luxembourg Od r. 1990 Evropská investiční banka financuje železniční projekty ve

Více

20 let BOHEMIAKOMBI = 20 let úspěšné spolupráce silnice a železnice

20 let BOHEMIAKOMBI = 20 let úspěšné spolupráce silnice a železnice 20 let BOHEMIAKOMBI = 20 let úspěšné spolupráce silnice a železnice Kal_obr_BEZ_tisk2.jpg Praha, 24.května 2012 BOHEMIAKOMBI spol. s r.o. Opletalova 6 113 76 Praha 1 Tel. +420 242 444 560 Fax +420 242

Více

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Dva IDS v jedné aglomeraci: PID a SID založena 1993 celé území Prahy a 1/3 území SČK metro, tramvaje, železnice, autobusy,

Více

trasa D pražského metra

trasa D pražského metra trasa D pražského metra AKTUÁLNÍ STAV PŘÍPRAVY MOŽNOSTI DALŠÍHO POSTUPU 11 / 2013 Z Á K L A D N Í I N F O R M A C E Trasa metra I.D Náměstí Míru - Depo Písnice TRASA METRA I.D Depo Písnice Pankrác Náměstí

Více

Aplikace v Rakousku. Genderové rozpočtování (Gender budgeting) Ulrike Faltin, Netzwerk FMBS. www.frauenberatung.eu/gender budgeting

Aplikace v Rakousku. Genderové rozpočtování (Gender budgeting) Ulrike Faltin, Netzwerk FMBS. www.frauenberatung.eu/gender budgeting www.frauenberatung.eu/gender budgeting Genderové rozpočtování (Gender budgeting) Aplikace v Rakousku Ulrike Faltin, Netzwerk FMBS Srdečně děkuji Dr. E. Klatzerové za mnohé podněty! EU-Strategie Gender

Více

VĚSTNÍK DOPRAVY Informace z resortu Ministerstva dopravy. Číslo 3/2015. 20. března 2015 ISSN 1805-9627

VĚSTNÍK DOPRAVY Informace z resortu Ministerstva dopravy. Číslo 3/2015. 20. března 2015 ISSN 1805-9627 VĚSTNÍK DOPRAVY Informace z resortu Ministerstva dopravy Číslo 3/2015 20. března 2015 ISSN 1805-9627 Obsah Část oznamovací... 2 Úpravy zkušebního řádu pro ověřování způsobilosti bezpečnostních poradců

Více

C-QUADRAT ARTS Total Return Dynamic ISIN AT0000634738

C-QUADRAT ARTS Total Return Dynamic ISIN AT0000634738 C-QUADRAT ARTS Total Return Dynamic ISIN AT0000634738 Informace o fondu platné k 28. 02. 2014 Kurz k 11. 04. 2014 177,60 EUR Velikost fondu 334,10 mil. EUR Nejvyšší hodnota za 12 měsíců 180,78 EUR Nejnižší

Více

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY

Více

SILNIČNÍ DOPRAVA: MEZINÁRODNÍ A KABOTÁŽNÍ

SILNIČNÍ DOPRAVA: MEZINÁRODNÍ A KABOTÁŽNÍ SILNIČNÍ DOPRAVA: MEZINÁRODNÍ A KABOTÁŽNÍ V důsledku přijetí několika evropských právních předpisů došlo k postupné liberalizaci jak mezinárodní silniční dopravy, tak kabotáže zboží a osob. PRÁVNÍ ZÁKLAD

Více

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz

Více

Pravidla pro poskytování dotací ze státního rozpočtu v rámci programu č. 127 64 Podpora obnovy historických železničních kolejových vozidel rok 2014

Pravidla pro poskytování dotací ze státního rozpočtu v rámci programu č. 127 64 Podpora obnovy historických železničních kolejových vozidel rok 2014 Pravidla pro poskytování dotací ze státního rozpočtu v rámci programu č. 127 64 Podpora obnovy historických železničních kolejových vozidel rok 2014 Článek 1 Příjemce podpory Podpora může být poskytnuta

Více

Lichtenštejnsko. Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5. závěr

Lichtenštejnsko. Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5. závěr Lichtenštejnsko Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5. závěr informace o jurisdikci Lichtenštejnské knížectví patří mezi nejmenší země

Více

NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 881/92. ze dne 26. března 1992

NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 881/92. ze dne 26. března 1992 NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 881/92 ze dne 26. března 1992 o přístupu na trh silniční přepravy zboží uvnitř Společenství na území nebo z území členského státu nebo procházející územím jednoho nebo více členských

Více

Telematická podpora v intermodální a multimodální dopravě. Ing. Kopecký František, Ph.D., Ing. Věžník Miroslav

Telematická podpora v intermodální a multimodální dopravě. Ing. Kopecký František, Ph.D., Ing. Věžník Miroslav Telematická podpora v intermodální a multimodální dopravě Ing. Kopecký František, Ph.D., Ing. Věžník Miroslav Obsah přednášky: Druhové rozdělení dopravní telematiky Tematika v projektech výzkumu a vývoje

Více

Různé definice logistiky

Různé definice logistiky LOGISTIKA Různé definice logistiky Logistika je strategické řízení celého dodavatelského řetězce. O logistických procesech mluvíme tehdy, když mezi zhotovením a použitím výrobků vzniká prostorový nebo

Více

TEN-E (transevropská energetická síť)

TEN-E (transevropská energetická síť) ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, květen 2014 Ing. Zdeňka Kučerová Porada s kraji 5. 6. 2014 TEN-E (transevropská energetická síť) Legislativa EU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 347/2013 ze dne

Více

Ekonomická diplomacie České republiky

Ekonomická diplomacie České republiky Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice Analýza zpracovaná v rámci projektu Posilování sociálního dialogu s důrazem na modernizaci institucí, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj kvality služeb

Více