Drážní reformy v Alpách - porovnání Rakouska a Švýcarska

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Drážní reformy v Alpách - porovnání Rakouska a Švýcarska"

Transkript

1 Drážní reformy v Alpách - porovnání Rakouska a Švýcarska Hubert Riedle Mezi mnohými západoevropskými drážními systémy, u kterých probíhá od devadesátých let reformní proces, se rakouské a švýcarské dráhy počítají mezi relativně úspěšné rozhodně úspěšnější, než mnohonásobně větší sousední dráhy v Německu, Francii a Itálii. Je pozoruhodné, že jeho vývoj není za hranicemi obou zemí odbornou veřejností brán na vědomí, ačkoliv Švýcarsko a Rakousko jsou etapami na mnohých celoevropských důležitých osách dálkové dopravy. Z některých parametrů, spolehlivě zjištěných za rok 1997 (viz tabulka), je dobře patrné, že železnice nehraje v dopravním systému obou zemí právě vedlejší roli. Rakousko a Švýcarsko sice nemají vlastní vysokorychlostní vlaky, zato ale prostřednictvím husté sítě tratí umožňují obsluhu blízkou občanům i z malých osad v taktovém provozu a prostřednictvím nedotčených přípojných sítí i obsluhu menších a středních přepravců v nákladní dopravě téměř úplný odklon od přepravy jednotlivými vozy, jak je tomu u DB AG, se zde dosud nestal předmětem diskuse. Parametry k výchozímu stavu drah v Rakousku a Švýcarsku 1997 Švýcarsko Rakousko SBB KTU Celkem ÖBB Soukromé dráhy Celkem délka tratí km km tratí na obyvatel 7,0 7,7 přepravované osoby mil. 264,2 124,5 336,9 183,9 20,4 204,3 osobokilometry (oskm) mil střední cestovní vzdálenost počet jízd železnicí na obyvatele a rok oskm po železnici na obyvatele a rok km 46,9 13,8 41,9 44,3 7,8 40,6 37,2 17,5 47,5 22,7 2,5 25, , podíl oskm železnice % 14,5 9,4 tunokilometrů (tkm) mil podíl tkm železnice % 37,8 36,0 podíl výskytu (t) nákladní dopravy přes Alpy % zaměstnanci (1995) zaměstnanci (2000) Zdroje: Bundesamt für Statistik (Neuchâtel), Statistik Austria (Wien), Bundesamt für Raumentwicklung (Bern), Litra (Bern), ÖBB (Wien), SBB (Bern)

2 Výchozí stav železnic Struktury obou zemí vysvětlují mnohé: decentralizovaná struktura drobných sídlišť, na cestě k federální rozhodovací struktuře (Rakousko) a její zvýrazněná podoba (Švýcarsko), rozsáhlá absence obrovitých středisek a přirozeně poloha v citlivém a turisticky důležitém prostoru Alp ztěžují provádění smršťovací drážní politiky tak, jak je praktikována v jiných zemích, které (zjednodušeně řečeno) jsou charakterizovány opačnými vlastnostmi: koncentrace obyvatelstva do velkých center, ústředně státní politické rozhodovací struktury, plochá topografie. To, že drážní systémy stojí daňové poplatníky ve všech zemích peníze to je všem, nejen vědcům kolem dopravy, všeobecně známo přesto je užitek, který věnují dráhy občankám a občanům v Rakousku a Švýcarsku, o něco větší. Každé euro nebo švýcarský frank, které se investují do železnice, lze, podle názoru autora, lépe ospravedlnit, pokud tento dopravní prostředek přebírá rovněž významný podíl na celkovém výkonu dopravy. Mnohé společné výchozí podmínky nesmí ovšem svádět k tomu, aby se přehlédly významné rozdíly v drážních a prostorových strukturách obou zemí: v Rakousku neuděláme žádnou velkou chybu, když zredukujeme národní drážní systém na Spolkové dráhy na rozdíl od Švýcarska, kde soukromé drážní společnosti (Podniky koncesované dopravy KTU) mají tradičně znatelně vyšší podíl na nabídkách kolejové přepravy a poptávky. Švýcarské soukromé dráhy jsou převážně v rukou kantonů nebo spolkové vlády a tím i produktem zažitého federalismu. Přispět k regionální identitě se podnikům proto daří dobře i když z části, jako např. Lötschbergská dráha (BLS) nebo Rhétská dráha (RhB) vykazují pozoruhodnou délku tratí. V tomto roce slaví SBB 100 let svého trvání. Až do svého založení v roce 1902 existovaly ve Švýcarsku pouze soukromé dráhy; SBB byly vytvořeny po přijetí zákona o zpětném výkupu z roku 1898 spolkovou vládou vzhledem k těžké hospodářské situaci soukromých drah a vzhledem ke zvyšujícímu se zahraničnímu vlivu na železnice, a to z pěti velkých společností: Centralbahn, Nordostbahn, Vereinigte Schweizerbahnen, Jura- Simplonbahn a Gotthardbahn. Rovněž u zbývajících soukromých drah převládli veřejní vlastníci; pravé soukromé dráhy existují v podstatě v horské oblasti Jungfraubahnen v bernském Oberlandu. V Rakousku je rovněž vedle ÖBB řada (částečně skutečně) soukromých drah; ovšem žádné větší sítě, které by byly srovnatelné s RhB nebo BLS, z toho je jen jedna dráha překračující hranice Raaberbahn (GySEV), kdysi v maďarské části sítě jediná soukromá dráha celého východního bloku. Další rozdíl je v relativní převaze nákladní dopravy u ÖBB, zatím co SBB provozují oba druhy přepravy se stejným podílem a mohly by se dokonce označit pro své typické vlastnosti za dráhy pro osobní dopravu (S-Bahn-Schweiz). ÖBB v Draxlerově éře vsadily až do poloviny 2001 na strategii spedice a logistiky, která se vyznačovala nakoupením zasilatelských společností, výstavbou vlastních spedičně-ekonomických know-how a výraznou přestavbou pro nákladní dopravu specifických zdrojů (lokomotivních poolů, spedičních holdingových společností). Nový předseda představenstva, který přichází z podniku osobní dopravy, oznámil nyní změny v této strategii. Drážní podnik, který sám chce být zasilatelstvím, odpovídá sice požadavku trhu na komplexní logistické řešení, vystupuje ale jako konkurent vůči ostatním speditérům, kteří jsou na druhé straně (nebo by mohli být) rovněž zákazníky dráhy. U SBB byly podobné snahy kupodivu pouze krátkodobé: pouze krátce na konci 90. let existovalo období, kdy dceřiná společnost Cargo vyhlásila slogan We go logistics a uveřejnila odpovídající přestavbu. S poukazem na základní poslání železniční dopravy a na novou strategii Hub (Cargo-Hub Basel) zmizel spediční spodní tón právě tak rychle, jako se objevil.

3 Střední cestovní vzdálenost v osobní dopravě, a to i přes rozdílné nabídky dopravy a silniční struktury, se v obou zemích téměř neliší. Nejvíce Švýcarů žije v střední části země charakterizované malými vzdálenostmi a silným rozptýlením osídlení, Rakušané naproti tomu spíše v hlavním městě Vídni na východním okraji země, nebo v přibližně shodně vzdálených hlavních městech zemí. Vyšší hustotou obyvatelstva a urbanistickou strukturou jsou u Švýcarska dány lepší výchozí podmínky pro železniční osobní dopravu než v Rakousku. Typické cestovní vzdálenosti v dálkové dopravě jsou různě dlouhé (Vídeň Salzburg cca 320 km a naproti tomu Curych Bern cca 120 km). Švýcarská nabídka regionálních vlaků je atraktivnější než u ÖBB přesto činí střední cestovní vzdálenost v obou zemích dobrých 40 km. Sídlištní a dopravní nabídky se zřetelněji projevují v jiném parametru, ve středním ročním počtu jízd, který je ve Švýcarsku znatelně vyšší a není dosahován ani nikde jinde v Evropě. Pro Rakousko se typické dlouhé západo-východní vzdálenosti projevují u nákladní dopravy (tkm). Rakousko je rovněž v západo-východním směru významnou tranzitní zemí pro nákladní dopravu, což ve Švýcarsku neplatí. Je rovněž znám rozdílný způsob zajištění nákladní dopravy překračující Alpy (dovoz, vývoz, tranzit, vnitrostátní provoz), který je třeba přičíst z větší části omezením ve Švýcarsku do roku 2000 pro nákladní automobilovou dopravu (limit 28 t). Situace státních drah Rakouské spolkové dráhy ÖBB byly v roce 1993 restrukturalizovány jako soukromoprávní podnik s vlastní právní subjektivitou. V roce 1996 byla na základě zákona o přizpůsobení struktury založena nová kapitálová společnost spolkové vlády Společnost pro financování železniční infrastruktury (SCHIGmbH) za účelem financování investic do rakouské železniční sítě. Hlavní právní úpravy rakouské drážní reformy byly v roce 1999 dovršeny volným přístupem na síť ve shodě s pravidly EU, a to zákonem o uspořádání trhu železniční dopravy (SCHIREG). Vztahy mezi spolkovou vládou a soukromými drahami zůstaly novou úpravou nedotčeny. S drážní reformou z roku 1999 (zákon o drahách, nový zákon o SBB, zákon o přepravě osob a některé další zákony) byly Švýcarské spolkové dráhy SBB přeměněny z klasického režijního provozu na akciovou společnost se speciálním zákonným statutem spolkové vlády (SBB AG). Finanční vztahy mezi SBB a spolkovou vládou byly nově upraveny. S tím došlo současně k přijetí finančních opatření k ozdravění SBB (zvláště jejího penzijního fondu), nikoliv však pro soukromé dráhy. Rovné postavení SBB a soukromých drah zůstává tak na doplňujícím seznamu pro Drážní reformu 2 ; rovněž tak shodné řešení pro financování infrastruktury pro oba druhy sítí. V oblasti dopravních služeb veřejné služby následovalo přiblížení již při revizi zákona o drahách z roku 1996, kdy se upravila zásada pro zakázky kantonů a spolkové vlády u přepravních společností (zda SBB, Postauto nebo KTU) podle jednotného rámce. Údržba stavu a růst výkonů infrastruktury jsou předmětem čtyřletých dohod o výkonech mezi spolkovou vládou a SBB. Zásadní uznání zodpovědnosti spolkových vlád za financování velkých projektů železniční infrastruktury je společným znakem obou zemí. V Rakousku se toto financování provádí prostřednictvím společnosti SCHIG, ve Švýcarsku po odsouhlasení z fondů, založených v roce 1998, FinÖV-Fonds (financování kromě jiného z odvodů těžké dopravy, závislých na výkonu), které zahrnuje čtyři národní velkoprojekty Bahn 2000, NEAT, sanace hluku na základní síti a napojení západního a východního Švýcarska na evropskou vysokorychlostní síť. V obou zemích není vládní financování omezeno pouze na státní dráhy. Tak např. SCHIG financuje projekty společnosti Hochleistungsstrecken-AG a Brennerské železniční společnosti (BEG) a z fondů FinÖV-Fonds byl podporován vedle NEAT Gotthard též NEAT Lötschberg, který staví dceřiná společnost BLS BLS Alptransit AG. Z druhé etapy projektu Bahn 2000 (dosud v plánovací přípravě) budou profitovat všechny drážní

4 záměry s dobrým poměrem užitek/náklady bez ohledu na to, zda jsou navrhovány SBB nebo KTU. Dalším společným prvkem interně podnikových záměrů obou zemí je, jako všude v západní Evropě, rozdělení drážních společností. Zahrnulo vedle účetního a organizačního dělení infrastrukturních oblastí zvláště vytvoření samostatných podnikových jednotek pro osobní a nákladní dopravu opatření, které pro zásadně odlišný obor činnosti sice dává smysl, ale právě u středně velkých nebo menších drážních společností nesmí vytvářet nepružné organizace. Je pozoruhodné, jak vyšší potřebě pracovníků, související částečně s rozdělením (a konečně nedostatku pracovníků) u SBB lze spíše zabránit, když zdroje (včetně pracovníků) mohou být při vypořádání dosazeny bez problémů z cizích divizí. Vedle toho přispívá příležitostná výměna mezi osobní a nákladní dopravou k motivaci lokomotivních čet, vystavených tak jako tak vždy jednotvárným pracovním podmínkám. Liberalizace přístupu na síť V EU, vycházeje z prvních pokusů v rámci směrnice 91/440/EHS, se otevření přístupu na železniční síť bez jakékoliv diskriminace považuje vedle - finančního ozdravění drážních podniků, - reformy jejich organizace a struktur, - minimálně účetního rozdělení infrastruktury a provozu (s cílem zabránění příčných finančních převodů mezi oběma oblastmi), - manažerské autonomie, tj. silnějšího oddělení od podnikatelského jednání drážních podniků a politických tlaků, - nového uspořádání společensko-hospodářských dopravních služeb, zvláště v regionální osobní dopravě a - obecně silnějšího podnikatelského zaměření drah za těžiště všech dlouhodobě a strategicky směrovaných drážních reforem. Rakousko a Švýcarsko se řadí k zemím, které liberalizovaly přístup na síť po (prvních) požadavcích EU a jsou zainteresovány na posílení intermodální hospodářské soutěže v železniční dopravě. Rakouský zákon o přizpůsobení železničních právních předpisů (EIRAG) činí rozdíl mezi podniky železniční infrastruktury a podniky železničního provozu a ustanovuje, že podniky železniční infrastruktury mají za povinnost uspořádat používání kolejové infrastruktury na hlavních nebo vedlejších tratích proti poplatkům bez jakékoliv diskriminace. Přístup na kolejovou infrastrukturu musí být povolen těmto podnikům: - podnikům pro železniční dopravu se sídlem v Rakousku, které jsou oprávněny podávat železniční dopravní výkony na hlavních nebo vedlejších tratích - mezinárodním seskupením, pokud jeden z připojených podniků má své sídlo v Rakousku, pro přeshraniční dopravní výkony z nebo do Rakouska, nebo pro přeshraniční dopravní výkony v tranzitu mezi státy EU, v nichž mají železniční podniky, do seskupení sdružené, své sídlo, - podnikům pro železniční dopravu, jejichž činnost není omezena na regionální dopravu, se sídlem v EU nebo Evropském hospodářském prostoru, pro dopravní výkony v přeshraniční kombinované dopravě,

5 - podnikům pro železniční dopravu se sídlem v EU nebo Evropském hospodářském prostoru pro ostatní přeshraniční dopravní výkony v nákladní dopravě, pokud je zaručena reciprocita, - železničním podnikům se sídlem v dalších státech, pokud pro přístup existují státem zaručená pravidla, - železničním podnikům se sídlem v dalších státech, pokud přístup je doložen veřejným dopravním zájmem a pokud je zaručena reciprocita. Pro užití práv k přístupu je zapotřebí: - průkaz platného oprávnění podniku železniční dopravy pro příslušné dopravní výkony, - bezpečnostní potvrzení, které vystavují pracovníkům a pro provozní prostředky pro jízdu podniky železniční infrastruktury, - průkaz platného krytí povinného ručení pojištěním nebo stejně hodnotným opatřením, - přidělení tras podle grafikonu přidělovacím místem. Dodržování úkolů přidělovacího místa, které přiděluje kapacity dopravní cesty, je podle stávajících zákonných předpisů povinností podniku železniční infrastruktury pro jeho vlastní infrastrukturu. To znamená, že pro infrastrukturu ÖBB vykonává obvykle funkci přidělovacího místa oblast pro infrastrukturu ÖBB. Ve smyslu pravidel ministerstva dopravy patří do povinností ÖBB v záležitostech poplatků za užívání infrastruktury též všechny další provozní technické úkoly, jako je koordinace jízdního řádu, vypracování nabídek jízdního řádu, řízení provozu a jeho průběhu a vypracování smluv pro využívání infrastruktury (po konzultaci se SCHIG). Oprávnění (koncese) pro podniky železniční dopravy vystavuje spolkové ministerstvo pro dopravu, inovace a technologii. Přitom se rozlišují evropské koncese, rakouské koncese a koncese pro jednotlivé úseky tratí. V roce 1999 dostaly nové koncese tři podniky železniční dopravy: GKE (Graz Köflacher Eisenbahn) a Wiener Lokalbahnen AG obdržely rakouské koncese, Stern & Hafferl Verkehrs GmbH (Gmunden) traťovou koncesi pro úsek západní dráhy Lambach Wels pro své již po mnoho let provozované regionální vlaky (pod vlakovými čísly ÖBB). O další evropskou koncesi požádala soukromá železniční společnost Györ Sopron Ebenfurth (GySEV/ROeEE), která provozuje 184 km dlouhou vlastní kolejovou síť v pohraniční oblasti mezi Rakouskem a Maďarskem a která zaujímá důležitou strategickou roli, kromě jiného, pro dálkový provoz k maďarskému terminálu Sopron. Počet držitelů licencí dále přibývá a od roku 2001 nově přibylo též dopravních výkonů většího počtu koncesionářů na síti ÖBB (podniková dráha Voest Alpine Linec a LTE, dceřiná společnost GKE a stavebního koncernu Porr). V říjnu 2001 zahájilo tranzit Rakouskem přes Brenner mezinárodní seskupení ( Lokomotion GmbH ), jehož společníci Kombiverkehr, Bayerische Trailerzuggesellschaft (oba z Německa) a Rail Traction Company (Itálie) úzce spolupracují se státními drahami. Prostřednictvím nové společnosti SCHIREG byl v srpnu 1999 vytvořen regulační úřad pro dohled nad přidělováním tras a jejich využíváním, tzv. kolejový dozor Schienen Control GmbH. Tato společnost a její vedoucí železniční regulátor Gerhard Fuhrmann přebírají podle zákona tyto úkoly:

6 - dozor nad dodržováním připravenosti a oznamovacích povinností podniky železniční dopravy a železniční infrastruktury, - stanoviska k bezpečnostním potvrzením, vystaveným podniky infrastruktury a - vedení agendy komise Schienen-Control, šestičlenného gremia, které působí jako nezávislé rozhodčí místo v otázkách přístupu na síť. Na základě švýcarské drážní reformy z roku 1999 se otevřela síť SBB pro přístup švýcarským železničním společnostem pro nákladní dopravu a nepravidelnou osobní dopravu. Tím Švýcarsko ačkoliv není členem EU zřídilo rovněž v této důležité oblasti dopravní politiky kompatibilitu s EU (prosazení směrnice 91/440 a zřetelně ještě za ní jdoucí otevření sítě). Zahraniční společnosti musí počkat do doby, než vstoupí v platnost dvoustranné smlouvy mezi EU a Švýcarskem (1. června 2002). Do té doby mají možnost využít švýcarskou infrastrukturu pouze na tzv. severo-jižním nákladním koridoru (freight-freeway) tedy při tranzitu. Vzájemný přístup na síť je součástí tzv. Doosiers Landverkehr, a to na základě bilaterálních smluv, které byly odsouhlaseny švýcarskými občany v referendu dne 21. května Pro zahraniční podniky existují ale možnosti spolupráce s podniky se sídlem ve Švýcarsku a objednání tras přes ně. Povolení k přístupu na síť je podle nařízení o přístupu na síť (NZV) udělováno spolkovým úřadem pro dopravu (BAV) nejvýše na 10 let a musí se vyžádat nejméně tři měsíce před plánovaným zahájením provozu. BAV obdržel v rámci drážní reformy dostatečné kompetence a je nyní příslušný nejen pro KTU, nýbrž v rámci jednání se všemi drahami i pro SBB. Žadatelé musí prokázat spolehlivost (zvláště popisem bezpečnostního systému managementu), finanční schopnost (včetně pojištění povinného ručení až do částky 100 mil. franků), kvalifikaci personálu, výbavu vozidel a bezpečnostní potvrzení. Pro bezpečnostní potvrzení je rovněž příslušný BAV. Provozovatelé infrastruktury se zavazují k zabezpečení volného přístupu bez diskriminace. K tomu patří též uveřejnění zásadních předpokladů pro přístup na síť a hlavních technických údajů o tratích. Pro přidělování tras existují, podle zákona o drahách, práva přednosti pro (taktovou) osobní dopravu. Ta mohou být v některých případech nahrazena právy přednosti pro nákladní vlaky; v platnosti zůstávají ovšem při počtu cestujících vyšším než 1000 (případně 4000) za den a výhoda přednosti pro osobní dopravu platí vždy pro jeden (případně dva) vlakové páry za hodinu dálkové a regionální dopravy. Dohody o přístupu na síť mezi provozovateli infrastruktury a uživateli sítě je nutno vyřizovat buď v jednom ze švýcarských úředních jazyků nebo v angličtině. Pro objednání trasy platí u SBB termín do 17 hodin večer před dnem realizace, pokud byly trasy na požadovanou trať již zaregistrovány. Pro všechny ostatní případy je nutno rezervovat trasy 30 dní před první jízdou. Krátkodobé objednávky jsou v podstatě možné, ale je nutné doplatit paušální poplatek za dodatečné náklady (100 franků za vlak). Zrušení tras je možné po zaplacení nákladů na zrušení. Stejně jako v Rakousku existuje i zde zveřejněný systém trasových cen na bázi limitních cen, jehož výnosy přispívají k financování základní sítě. Podle údajů SBB se možností volného přístupu na síť dosud příliš nevyužívá. I když bylo vydáno přes 30 povolení k přístupu na síť, jezdí pouze každý padesátý vlak po kolejích SBB ve volném přístupu ( Open Access ) i to je značně více než u ÖBB. Počátkem roku 2001 projelo podle údajů divize pro infrastrukturu v průměru denně asi 160 vlaků třetích, z nichž sotva jednu desetinu bylo možno rezervovat jako skutečné otevřené přístupy (ucelené vlaky převážně pro dopravu hromadného zboží nebo v poštovním provozu a sporadicky projíždějící nostalgické vlaky osobní dopravy). SBB Cargo muselo však asi 10 %

7 dosavadního obratu z ucelených vlaků postoupit konkurenci. U ostatních uživatelů sítě se jedná o drážní společnosti, které jezdí po síti v přímé spolupráci s SBB divizemi pro osobní nebo nákladní dopravu: zvláště jde o společnost Cisalpino AG s jejími vlaky s naklápěcími skříněmi z Itálie do Švýcarska a soukromé dráhy BLS a RM, které provozují sítě rychlodráhy v prostoru Bernu společně s SBB ve formě liniového managementu. To znamená, že už nadále nezávisí na historickém vlastnictví sítě, který podnik bude provozovat určitý regionální vlak. Daleko více jsou BLS, SBB a RM kompetentní pro řízení vytvořených linek rychlodráhy na základě určitých dopravních hledisek (např. poptávky). Od roku 2000 se znatelně zintenzivnil marketing infrastruktur SBB a BLS. V Bernu byla zřízena společná kancelář One-Stop-Shop jako poradna pro zákazníky, pro nabídku tras na trh a ke zjišťování předpokladů pro volný přístup na síť. Před krátkou dobou byla zřízena kancelář One-Stop-Shop International, která vyřizuje dotazy na trasy v otevřeném přístupu s podniky železničních infrastruktur sousedících zemí a která kromě jiného převzala uvnitř Švýcarska příslušnost pro trasy severojižní Freight-Freeway pro nákladní dopravu. Pro řešení sporů v přístupu na síť byl zřízen podobně jako Schienen-Control v Rakousku s rozhodčí komisí v železniční dopravě SKE nezávislý orgán spolkové vlády pro stížnosti, které předsedá bývalý člen Národní rady Andreas Herczog. V nákladní dopravě jsou společnosti Mittelthurgaubahn (MThB), její dceřiná společnost Lokoop AG a BLS s odstupem nejdůležitějšími konkurenty SBB Cargo o výkony v ucelených vlacích. Obě soukromé dráhy jsou smlouvami o spolupráci napojeny na DB Cargo. Po nabytí platnosti bilaterálních smluv se DB AG dává ovšem spíše obsluhovat švýcarským partnerem, než aby sama jezdila ve Švýcarsku v otevřeném přístupu podobně jako na druhé straně i SBB Cargo, které se rovněž pro mezinárodní provoz spojilo s německými regionálními drahami (nejdříve s dráhou závodů BASF, později s přístavy a společností Güterverkehr v Kolíně n. R.). I když se všechny dráhy v německy mluvícím prostoru přihlašují k soutěži na železnici, jsou jejich zástupci přesvědčeni, že nepřátelský otevřený přístup v zahraničí bude mít nepochybně za následek odvetná opatření sousedů. Z toho důvodu zůstal otevřený přístup, původně ze strany Komise EU zamýšlený jako podpora mezinárodní železniční dopravě, dosud (v současné podobě) národně omezeným jevem. SBB v rámci otevřeného přístupu (především po převzetí provozu nakládky jednotlivých vagonů) stále více pronikají na sítě KTU. Zajišťují tam výkony, které dříve prováděly KTU samy a odvádějí principiálně tentýž poplatek za užívání jako v původním uspořádání. Jedinou výjimkou je, že ze strany KTU byla využita horní hranice ceny za energii (trakční proud). Výkony veřejné služby v regionální dopravě Rakousko zavedlo od roku 1999 zákonem o veřejné místní a regionální dopravě organizační a finanční přeměnu veřejné dopravy, která se dotýká i regionální železniční dopravy ÖBB a soukromých drah. Přitom se zavedl sice princip nositelů úkolů, ale nikoliv regionalizace zakázkové zodpovědnosti pro železnici: ta je nadále v podstatě ponechána spolkové vládě a je velmi málo orientována na hospodářskou soutěž (ve smyslu soutěže o trh mezi nabízejícími organizacemi). Poskytovatel příspěvků nezavádí (až na výjimky) žádné přímé objednávání výkonů, nýbrž financuje veřejně-hospodářské výkony převážně jako tarifní subvence. Částečná regionalizace existuje dosud pouze v Dolním Rakousku, které má v NÖVOG výkonnou zakázkovou organizaci a mohlo po převzetí odpovědnosti za zakázky od roku 1996 ovlivňovat řadu zlepšení nabídky.

8 Lze očekávat, že dalekosáhlejší orientace na konkurenci v regionální dopravě bude vyvolána budoucí právní úpravou EU, která předpokládá zásadně vypisování veřejné nabídkové soutěže pro zadávání výhradních obslužných práv. Podnět k opačné vzorové konkurenci dala diskuse regionálních drah, která má v Rakousku tradici (nikoliv příliš dobrou) a byla nově vyvolána oznámením ÖBB o ústupu z řady tratí tzv. sítě C (vedlejší sítě). To vedlo k vypsání veřejné soutěže na dotčené tratě společnosti SCHIG z pověření spolkové vlády. Ta zahrnovala nejenom různé dopravní služby (zvláště na úzkorozchodných tratích, např. Pinzgau a Mariazell), ale jako mezinárodní novinku poprvé i infrastrukturní provoz dvanácti vedlejších tratí. Noví potenciální provozovatelé mají předložit návrh obchodní politiky pro své infrastrukturní kapacity a obdrží naproti tomu příslib shora uvedených obecně-hospodářských výkonů pro provozovatele regionální osobní dopravy. Celkem došlo ve stanovené lhůtě 18 přihlášek zájemců společnosti SCHIG, která tím hodnotí šance na další provozování tratí pozitivně a současně si mohla vyhodnotit novou metodu pro testování konkurenčních procesů v oblasti infrastruktury. Je to v každém případě zajímavé i pro nově zřízené podnikové struktury v trasovém marketingu, nemůže to ale na druhou stranu nahradit (dosud nedokonalá) pravidla pro veřejné hospodářské dopravní služby. Ještě před vlastní drážní reformou byla ve Švýcarsku provedena reforma, která se vztahuje na regionální dopravu (zavedení principu zakázek pro výkony veřejné služby ) a dotýká se i stávajícího statutu SBB. Až do této nové úpravy záviselo spíše na historických okolnostech, zda linky Regionální osobní dopravy RPV budou provozovány a financovány spolkovou vládou (prostřednictvím jejich režijních provozů SBB a služby Postauto) nebo Podniky koncesované dopravy s nejrůznějšími strukturami vlastníků. Nově byla vytvořena možnost (nikoliv povinnost) pro kantony vypisovat veřejnou nabídkovou soutěž na železniční i autobusovou dopravu. Současně následovalo přenesení finančních břemen na kantony: spolková vláda využila šanci na další omezení svého podílu. Kantony jsou tím plně zodpovědné za zakázku a se vzrůstajícím podílem i za financování regionální dopravy. To je sice správné ve smyslu federalismu (protože např. švýcarské občanky a občané odvádějí větší podíl daní kantonům), na druhou stranu to ale neúměrně zatěžuje zvláště menší a finančně slabší kantony, které jsou také méně než velké schopny organizovat proces veřejných nabídkových soutěží. Nelze se proto divit, že nejznámější tendr v regionální železniční dopravě, který skončil předáním trati u Bodamského jezera Schaffhausen Romanshorn (osobní doprava a infrastruktura) na desetiletou zkušební lhůtu MThB, byl zadán (jako pilotní projekt) ještě spolkovou vládou. Pozdější jednání se konala spíše v oblasti autobusové než železniční dopravy: nejnovější příklad úspěchu SBB v regionální dopravě existuje v prostoru hranic. V dubnu 2002 se kanton Basilej-město a země Bádensko-Württenbersko rozhodly objednat obě linie Regio-S-Bahn Basilej-Lörrach-Zell a Lörrach-Weil od roku 2003 u SBB místo dosavadní DB AG. Přes tato organizační úzká místa se zapojení hospodářské soutěže v zásadě osvědčilo: snížení nákladů ovlivňuje již možnosti volby při vypisování tendrů na tratě, jako např. v oblasti Curyšského dopravního svazu (ZVV), který je z pověření kantonu příslušný pro strategický marketing a financování veškeré veřejné dopravy. ZVV dohodl s přepravními podniky určitá zlepšení ceny a kvality a odstoupil při jejich naplňování na přechodnou dobu od vypisování veřejných nabídkových soutěží. Tím dostaly přepravní podniky příležitost připravit se předem na konkurenci. V celém Švýcarsku se v letech vlivem tohoto postupu (a vlivem všeobecného tlaku na úspory v rozpočtech) ušetřilo na náhradách spolkové vlády a kantonů pro SBB 23 %, ačkoliv ve stejném období se provedla pozoruhodná přestavba regionální dopravy. Na straně podniků se za zvyšujícího se tlaku na snižování nákladů provedly nejrůznější fúze (částečně velmi malých) podniků koncesované dopravy KTU. S výjimkou

9 sloučení pro východní Švýcarsko důležitých železničních sítí Bodensee-Toggenburg a Švýcarské jihovýchodní dráhy omezily se fúze dosud hlavně na KTU, které již dříve tvořily provozní společenství. Podle hodnocení informační služby Litra hovoří dosud kvalita tendrů proti vstupu trhu (a ukazuje proto na potřebu politického jednání, protože čisté konkurenční prostředí bez diskriminace je velmi žádané): - autobusové a vlakové linky se předávají na období jednoho až dvou let (odpovídá to období jízdního řádu), což pro investory je jednoznačně příliš krátké období, - předávání se provádí pouze po linkách (jako u tendrů v zahraničí) místo po dílčích sítích, takže nelze téměř optimalizovat oběhy v síti, - podniky orientované na zisk neshledávají dostatečný popud k účasti na takové veřejné soutěži, protože volné použití zisku z regionální dopravy není přípustné, - zakázky nejsou zčásti zadávány podle nejlepšího poměru cena výkon, nýbrž i podle politických kritérií (např. chybí nezávislost, když některý zadávající kanton je současně spolumajitelem jedné do soutěže se hlásící KTU), - financování vozidlového parku je nejednotné (na rozdíl od financování infrastruktury, v současné době k tíži SBB a k dobru KTU). SBB zareagovala na (možnou) konkurenci alianční strategií, která se pokouší zavázat si potenciální vnitrozemské konkurenty: tak např. MThB a též BLS již od roku 2000 nepřicházejí v úvahu jako konkurenti v regionální osobní dopravě (dobrými jsou ale v nákladní dopravě), protože byly s těmito podniky uzavřeny joint-ventures. BLS předá v okamžiku zprovoznění první etapy Bahn 2000 v prosinci 2004 svůj dálkový provoz (lötschberská trať a Bern-Interlaken a Bern-Neuchâtel) plně SBB. Naproti tomu bude BLS plně odpovídat za celou rychlodráhu S-Bahn Bern a k ní příslušející linky RX jako Bern- Neuchâtel-Le Locle a Bern-Entlebuch-Luzern, tedy za regionální síť. Pokud se týká MThB, převezme od roku 2002 pod označením Thurbo AG společný podnik SBB a MThB obsluhu regionální dopravy ve východním Švýcarsku a příhraničním jihoněmeckém prostoru (kde MThB již provozuje dvě regionální linky). Menší KTU nejsou často dostatečně výkonné, aby mohly na vypsání soutěže reagovat samostatnými nabídkami. Proto lze pro veřejnou (železniční) dopravu očekávat impulsy k soutěži spíše od zahraničních zájemců. Výhled Jak rakouská, tak též švýcarská drážní reforma jsou, jak vyplývá zřetelně z předloženého příspěvku, opatrnými a déle trvajícími procesy, podle švýcarské dikce valícími se reformami. V obou zemích bylo zamítnuto jak rozbití stávajících systémů (britský vzor), tak odblokování trhu (francouzský vzor). Úmysl zákonodárců nebo vedení státu neponechat vše při starém a přesto zaručit kontinuitu ve vývoji veřejné dopravy (zvláště u infrastruktury), byl ve Švýcarsku lépe prodiskutován než v Německu, kde formální rétorika o konkurenci stojí v pozoruhodném rozporu s novými požadavky na výhradní zastupování ( Dráha ) dosavadního státního drážního podniku. Na dopravním trhu se dráhy Rakouska a Švýcarska mohly relativně dobře obhájit s rozdílnými těžišti svých aktivit (Rakousko v nákladní dopravě, Švýcarsko v osobní dopravě). Přesto existují nejistoty: zatímco celostátní investiční koncept Bahn 2000 zabezpečuje ve Švýcarsku střednědobý rozvoj nabídek osobní dopravy, Rakousku schází dosud srovnatelná perspektiva. Na počátku 90. let byly vybudované takové systémy v celé zemi (Nový Austrotakt) a byly (protože ÖBB mají pouze podnikovou a nikoliv celostátní koncepci) po několika letech kvantitativně i kvalitativně

10 zredukovány, protože priorita byla dána nákladní dopravě. Naproti tomu mohl švýcarský taktový plán, vedle předplatného za poloviční tarif nebo generálního předplatného, slavit v roce 2002 svoji dvacetiletou existenci jako hlavní garant atraktivní veřejné dopravy. Novější vývoj se projevuje např. ve zřízení dalších systémů rychlodráhy a regionální dopravy, dalekosáhlý přechod na půlhodinový takt jako minimálního standardu pro dálkovou dopravu a marketingové balíky, např. s Mobility Car Sharing nebo s početnými turistickými partnery v nabídkách SBB značka pro volný čas Rail Away. Jak se zvětšují podnikatelské možnosti pro podnikání ve veřejné dopravě, zvětšují se ovšem též dodatečná rizika pro kvalitu dopravních služeb. Jinak je švýcarská dopravní politika, sama jako tvůrce rámce, přes své integrující požadavky z části spoutaná sektorově. Tak zde sotva najdeme oficiální stanovisko k vlivům programů výstavby silnic (národní silnice a podřízená plánování) na konkurenční schopnost rovněž podporované veřejné dopravy. Vlivem značně zkrácených dob jízdy v silniční dopravě na nových rychlostních komunikacích je ovlivněna do značné míry, zvláště v horské oblasti a uvnitř aglomerací. Srovnání cestovních časů mezi dráhou a soukromým osobním automobilem na horských tratích, jako např. na Gotthardu (často volně bez jízdy v kolonách), Brünigu (Luzern - Interlaken) nebo Vue-des-Alpes (Neuenburger Jura) lehce vysvětlí, proč dráha ztrácí podíly na trhu. Naproti tomu je veřejná doprava na tratích Intercity ve střední části země proti konkurenci stále ještě velmi úspěšná. Jestliže struktura sídel a koncepce Bahn 2000 jsou ale decentralizační, potom musí pokles poptávky znepokojovat. Jinou otázkou je, zda si bude možno v budoucnu dovolit klasické paralelní investice tohoto druhu. Příklad tunelu Vereina jasně prokázal, že veřejná doprava právě zde v horské oblasti vyžaduje dopravně-politické určení priorit (zde: železniční tunel místo rekonstrukce průsmyku Flüela; žádná paralelní podpora), pokud jak se to zde názorným způsobem podařilo má veřejná doprava a poptávka po ní a regionální hospodářství z turismu profitovat. Osobní doprava ÖBB se svými v posledních letech zjišťovanými nedostatky v kvalitě může být i pro SBB varováním: podle studie rakouského ústavu pro hospodářský výzkum (Wifo) ztratily ÖBB mezi roky 1992 a ,4 % svých cestujících a obsluhují především tzv. AAA cestující (staré, nepřevychovatelné, nezaměstnané). U SBB, kterou ústav Wifo nazval benchmark pro ÖBB, se poptávka po osobní dopravě naopak vyvíjela příznivě. Přesto není situace osobní dopravy u SBB bez rizik: spokojenost zaměstnanců u SBB je, jak známo, již dlouho nízká, ve službách přepravcům v osobní i nákladní dopravě chybí několik set pracovníků a zatížení sítě dospělo mnohokrát na hranici realizovatelnosti. Podnikatelské sebeuspokojení uvnitř zajištěných státních rámcových podmínek očekává i řešení podobných situací za předpokladu, že podnikatelská perspektiva vystačí alespoň do příští mediální konference nebo do aktuálního ročního výsledku. Spokojenost s tím, že se nachází v cirkulující situaci, může v bývalých režijních provozech, navyklých dosud na kontinuitu, vyvolat i trochu pozitivní dynamiky. Stává-li se ale restrukturalizace z části vlastním účelem a okázalou mediální prezentací a jako cíl se hodnotí příliš vysoko, potom úloha může lehce ztroskotat. Mnohé dráhy v EU mají příslušné bolestné zkušenosti již ze sebou. Tím není nic řečeno proti vědomému angažování se v riskantních oblastech: švýcarské příklady England-Engagement, Fúze v nákladní dopravě v Itálii a Easy Ride ale upozorňují na to, že neúspěchy mohou způsobit nejen finanční ztráty, ale i škody na celkovém dojmu. Toto zůstane pravděpodobně pouze přechodným jevem, pokud služby dráhy budou vnímány veřejností jako dobré. Přijetí takové základní spokojenosti s veřejnou dopravou se proto ve své důležitosti řadí nechť to zní i konzervativně před angažování se pro inovaci s nejistým výsledkem. S příliš krátkodobou podnikatelskou orientací, která se stává v kontextu drážní reformy pravděpodobnější, vstupují dráhy do vysokého rizika. Na rozdíl od New Economy,

11 kde, jak se ukázalo, platí taktéž zcela staromódní ekonomické zákonitosti, nelze ve veřejné dopravě libovolně hrát poker. Tomu zabraňuje samotná fyzická infrastruktura jako jedinečný a dlouhodobě cenný statek: takto posuzováno mají Francouzi se svým lehce nacionalistickým označením Patriomoine Ferroviaire pro železniční síť zase jednou pravdu. Dlouhodobé koncepce, jako jsou Alptransit nebo Bahn 2000, ale i rutinní údržba sítě, předpokládají dále do budoucnosti zaměřené plánování stejně jako v mnoha dalších oblastech hospodářství, jak se to dosud provádí ve Švýcarsku v příkladné formě. Požadavky na faktickou privatizaci SBB v rámci Drážní reformy 2, jak je zastupuje např. hospodářský svaz Economiesuisse, se dostaly k veřejnosti právě na podzim roku 2001, v době vrcholící krize Swissairu a současně s konkurzem na britskou železniční infrastrukturní společnost Railtrack, a byly proto na tomto pozadí již trochu otupeny. Rizika takovéto privatizace je třeba podle hodnocení kritiků hledat především v oblasti infrastruktury, kde požadovanou kontinuitu lze spíše zaručit z veřejných prostředků, nebo ještě lépe dokonce politickým systémem, orientovaným na konsenzus. Vždy se ale změny aktuálních konstrukcí musí ve Švýcarsku nalézt u (často pochybné) většiny v přímé demokracii, což je podstatný rozdíl proti poměrům v EU. Zpět k tendencím dopravní politiky. V Rakousku se považuje za aktuální rezortní hlavní úkol příslušného ministerstva pro oblast drah a veřejné dopravy toto: - reforma podnikové struktury ÖBB s přezkoušením možnosti a vhodnosti společensky oprávněného rozdělení provozu a infrastruktury, - reforma obecně-hospodářských výkonů ÖBB, zvláště regionalizované účtování dosud celostátně a nediferencovaně vyplácených náhrad (asi 480 mil. eur za rok) prostřednictvím rakouských dopravních sdružení, - reforma podpory investic u soukromých drah s objektivizací historicky narůstajícího dělení mezi jednotlivými podniky (po asi 10,9 mil. euro ročně státních a zemských prostředků), - reforma celorakouských, ale se zcela rozdílnými tarifními a účetními systémy pracujících, dopravních sdružení, vycházející z modelu Waben v Salzburgu, - vypsání veřejných nabídkových soutěží prostřednictvím organizace SHIG (viz nahoře). Ve Švýcarsku se tvoří koncepčně a obsahem významné zpracování Drážní reformy 2 jako otevřený proces. Spolkový úřad pro dopravu BAV jako vedoucí úkolu formuloval již dávno své představy: - národní a mezinárodní monitoring pro stanovení priorit Drážní reformy 2 (kromě jiného dotazy u zúčastněných podniků a spolkových orgánů), - zřízení nezávislého místa pro předávku tras podle požadavků Železničního infrastrukturního balíčku 1 EU, - nová úprava financování, vlastnictví a zdanění (FINES) infrastruktury: zásadně má infrastruktura zůstat ve veřejné správě; ale je třeba ve větší míře uplatnit modely PPP, - odstranění historicky nakupených nesrovnalostí v rozdělování zatížení mezi státem a kantony; případně prostřednictvím dvojího rozdělení železniční sítě na státní a kantonální/regionální síť, - harmonizace financování vozidlového parku mezi SBB a KTU.

12 Zda tyto na první pohled spíše detailně vyhlížející součásti reformy postačí k tomu, aby se zlepšily intermodální konkurenční schopnosti drah, se ještě ukáže. Vedle dopravně-politických záměrů mají projekty drah význam samy o sobě, v přeshraniční dopravě např. strategické sdružení TEE Rail Alliance mezi ÖBB, SBB a DB AG (od jejichž společného opatřování vozidel již bylo zase upuštěno). Tradičním hvězdou v denním provozu mezi Švýcarskem a Rakouskem zůstává i nadále vlak Eurocity 162/163 Transalpin, který spojuje každých 10,5 hodin Basilej s Vídní a obráceně. Hodnocení mezinárodní osobní dopravy je pro obě mezinárodními vztahy opravdu silně poznamenané dráhy - ÖBB a SBB - velmi obtížné: zatímco v roce 1985 příjmy SBB z vnitrostátní dopravy byly ještě 3,5x větší než z přeshraničního provozu, zhoršil se tento poměr do roku 2000 asi na 1 : 9. Zdroj: Eisenbahn Revue 6/2002, s Překlad: Jiří Mencl Korektura: ODIS

Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách

Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách Ladislav Němec náměstek ministra Právní prostředí v oblasti železniční

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan

Více

Česká železnice na křižovatce

Česká železnice na křižovatce Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se

Více

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy 1 Transevropské dopravní sítě původní rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES nové rozhodnutí

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

Dopravní politika ČR 2014-2020. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie

Dopravní politika ČR 2014-2020. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie Dopravní politika ČR 2014-2020 Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie Účel Dopravní politiky ČR 2014 2020 (2050) Vrcholný strategický dokument Vlády ČR pro sektor Doprava Ministerstvo dopravy

Více

Příprava nové právní úpravy v oblasti drážní dopravy

Příprava nové právní úpravy v oblasti drážní dopravy Příprava nové právní úpravy v oblasti drážní dopravy Ministerstvo dopravy odbor drah, železniční a kombinované dopravy Potřeba nové právní úpravy drážní dopravy Stávající zákon o dráhách: koncepčně vychází

Více

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr Ing. Michal Babič, Dipl-Ing. Josef Hendrych IKP Consulting Engineers Konference CZECH RAILDAYS 2013 Ostrava 1 2 Zásady vysokorychlostní

Více

Veřejná logistická centra

Veřejná logistická centra Veřejná logistická centra Ing. Emanuel Šíp, náměstek ministra Sekce dopravní politiky a životního prostředí Den dopravy Praha, Hotel Olympik, 28. února 2008 Výchozí situace - Evropa 14,2% 7,4% 5,3% 13,8%

Více

Železniční infrastruktura a legislativa

Železniční infrastruktura a legislativa Dopravní infrastruktura a potřeba změny legislativy Poslanecká sněmovna PČR Hospodářský výbor, 27. 2. 2014, 14:00 h Železniční infrastruktura a legislativa Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Univerzita

Více

PKP CARGO spojuje své síly s AWT

PKP CARGO spojuje své síly s AWT PKP CARGO spojuje své síly s AWT PKP CARGO připraveno expandovat do Evropy 1 2 3 4 Druhý dopravce v EU Licence na dopravu v devíti zemích EU Komplexní logistické služby v rámci skupiny PKP CARGO Dobrá

Více

1. Uveďte alespoň 3 z možných 4 forem obchodních společností, které upravuje obchodní zákoník.

1. Uveďte alespoň 3 z možných 4 forem obchodních společností, které upravuje obchodní zákoník. Případová studie část A nákladní doprava vnitrostátní 1. Uveďte alespoň 3 z možných 4 forem obchodních společností, které upravuje obchodní zákoník. 2. Jaká je zákonná lhůta pro provedení technické prohlídky

Více

Statut Technologické agentury České republiky

Statut Technologické agentury České republiky VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY III. Příloha k usnesení vlády ze dne 7. prosince 2009 č. 1530 ve znění přílohy k usnesení vlády ze dne 18. prosince 2013 č. 991 Statut Technologické agentury České republiky Článek

Více

Zákon o silniční dopravě Obsah zákona

Zákon o silniční dopravě Obsah zákona Zákon o silniční dopravě Obsah zákona Smluvní strana PRODÁVAJÍCÍ - povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat Smluvní strana KUPUJÍCÍ - povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu

Více

LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC

LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi

Více

Organizační výstavba podniku

Organizační výstavba podniku Organizační výstavba podniku Posláním organizování je vymezit a hospodárně zajistit plánované i jiné nezbytné činnosti lidí při plnění cílů a dalších potřeb firmy nebo její části. Formou sdružování činností

Více

Shrnutí ustanovení o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách 1

Shrnutí ustanovení o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách 1 Shrnutí ustanovení o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách 1 Nařízení (EU) č. 1177/2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách

Více

Zkušenost z Curychu úspěšná dopravní politika

Zkušenost z Curychu úspěšná dopravní politika Zkušenost z Curychu úspěšná dopravní politika Ing. Ruedi Ott, ředitel dopravního plánování Město Curych ležící u kraje jezera je centrem městské aglomerace s přibližně 1 milionem obyvatel. Město samo má

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 V Praze dne 17. prosince 2003 Rozhodnutí č. 271/2003 ministra průmyslu a obchodu, kterým se vydává Statut Agentury pro podporu

Více

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR ACRI Asociace podniků českého železničního průmyslu Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu 8.11.2012, Zámek Štiřín Dopravní politika ČR Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Poslanecká

Více

159/2007 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o investičních pobídkách

159/2007 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o investičních pobídkách 159/2007 Sb. ZÁKON ze dne 7. června 2007, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů Parlament

Více

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období 1. Modernizace železničních tratí 2. Interoperabilita

Více

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální

Více

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně

Více

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. Pracovní program Komise na rok 2016

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. Pracovní program Komise na rok 2016 EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 27.10.2015 COM(2015) 610 final ANNEX 5 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Pracovní program

Více

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými

Více

STANOVISKO KOMISE. ze dne 4.10.2012

STANOVISKO KOMISE. ze dne 4.10.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.10.2012 C(2012) 7059 final STANOVISKO KOMISE ze dne 4.10.2012 podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 714/2009 a čl. 10 odst. 6 směrnice 2009/72/ES Česká republika Certifikace

Více

Organizační řád Drážní inspekce

Organizační řád Drážní inspekce Ústřední át Těšnov 5 110 00 Praha 1 Č. j.: 5 227/2009/DI Organizační řád Drážní inspekce Vydán na základě Rozhodnutí ministra dopravy ze dne 24. května 2007, kterým se vydává úplné znění statutu Drážní

Více

PRŮBĚH EIA. srovnání Rakousko-Č esko zámě r v Rakousku. Zjišťovací řízení. přeshraniční podle Espookonvence

PRŮBĚH EIA. srovnání Rakousko-Č esko zámě r v Rakousku. Zjišťovací řízení. přeshraniční podle Espookonvence PRŮBĚH EIA srovnání Rakousko-Č esko zámě r v Rakousku EIA-průběh Rakousko legislativní stav (rakouské zákonné podmínky) přeshraniční podle Espookonvence a Aarhuské úmluvy projekt v Rakousku (rakouské zákonné

Více

ADVANCED WORLD TRANSPORT

ADVANCED WORLD TRANSPORT ADVANCED WORLD TRANSPORT STOJÍME NA PEVNÝCH ZÁKLADECH 1952 2010 vznik společností OKD, Doprava a Čechofracht spojení zkušeností z různých oblastí dopravy a logistiky a vytvoření jedné silné entity pod

Více

Změny a aktuality v oblasti vnitřního trhu EU, obchodní a investiční politiky EU a dopady na bilaterální obchodní vztahy

Změny a aktuality v oblasti vnitřního trhu EU, obchodní a investiční politiky EU a dopady na bilaterální obchodní vztahy Změny a aktuality v oblasti vnitřního trhu EU, obchodní a investiční politiky EU a dopady na bilaterální obchodní vztahy, Praha, 2015 1 Vnitřní trh a Společná obchodní politika EU Obchodní vztahy mezi

Více

Zákon č. 174/1968 Sb.

Zákon č. 174/1968 Sb. Zákon č. 174/1968 Sb. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 575/1990 Sb., zákonem č. 159/1992

Více

Srovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka

Srovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka Srovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka Cíl příspěvku Popis a srovnání definice dopravní obslužnosti v Německu a Rakousku (včetně rámcového

Více

Organizační výstavba podniku

Organizační výstavba podniku Organizační výstavba podniku Proč je potřeba organizovat Jak se postupuje při tvorbě organizační struktury Co je výsledkem organizování Ovlivňují organizaci právní předpisy? Proč je potřeba organizovat

Více

České dráhy, a.s. ČD M 11. Předpis. o nakládání s nemovitým majetkem ČD, a.s. Úroveň přístupu C

České dráhy, a.s. ČD M 11. Předpis. o nakládání s nemovitým majetkem ČD, a.s. Úroveň přístupu C České dráhy, a.s. ČD M 11 Předpis o nakládání s nemovitým majetkem ČD, a.s. Úroveň přístupu C České dráhy, a.s. ČD M11 Předpis o nakládání s nemovitým majetkem ČD, a.s. Schváleno rozhodnutím generálního

Více

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Ing. Martin Tlapa, MBA Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Strategie vychází z Analýzy konkurenceschopnosti ČR a ze závěrečné zprávy podskupin

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle OPD 2014-2020 navazuje na OPD 2007-2013, struktura bude jiná, přidány nové podporovatelné oblasti

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

Intermodální přepravy silnice-železnice

Intermodální přepravy silnice-železnice Intermodální přepravy silnice-železnice = moderní alternativa kamionových přeprav Kal_obr_BEZ_tisk2.jpg Lovosice, 25.2.2013 BOHEMIAKOMBI spol. s r.o. Opletalova 6 113 76 Praha 1 Tel. +420 242 444 560 Fax

Více

Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR

Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti období 2004-2006 - Sektor dopravy - PŘEHLEDNÝ POPIS PROJEKTU Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR I Projekt

Více

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a

Více

Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015

Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015 Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015 Praha, 31. srpna 2015 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 16 326 16 468 Ostatní provozní výnosy 1 803 1 721 Náklady -14 327-14 191

Více

Aplikace v Rakousku. Genderové rozpočtování (Gender budgeting) Ulrike Faltin, Netzwerk FMBS. www.frauenberatung.eu/gender budgeting

Aplikace v Rakousku. Genderové rozpočtování (Gender budgeting) Ulrike Faltin, Netzwerk FMBS. www.frauenberatung.eu/gender budgeting www.frauenberatung.eu/gender budgeting Genderové rozpočtování (Gender budgeting) Aplikace v Rakousku Ulrike Faltin, Netzwerk FMBS Srdečně děkuji Dr. E. Klatzerové za mnohé podněty! EU-Strategie Gender

Více

Dopravní sektorové strategie. Ing. Zbyněk Stanjura. Ministr dopravy. 5. 3. 2013 Praha Fórum českého stavebnictví 2013

Dopravní sektorové strategie. Ing. Zbyněk Stanjura. Ministr dopravy. 5. 3. 2013 Praha Fórum českého stavebnictví 2013 Dopravní sektorové strategie Ing. Zbyněk Stanjura Ministr dopravy 5. 3. 2013 Praha Fórum českého stavebnictví 2013 Dopravní sektorové strategie, 2. fáze - Střednědobý plán rozvoje dopravní infrastruktury

Více

Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška

Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška Zástupce ředitele odboru územního plánování MMR, vedoucí oddělení koncepčního a metodického 1 ÚLOHA ÚZEMNÍHO

Více

Multimodální přeprava cestujících

Multimodální přeprava cestujících Dopravní kombinace Praha 26. 05. 2015 Multimodální přeprava cestujících Miroslav Vyka // SVAZ CESTUJÍCÍCH VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ // prezident www.svazcestujicich.cz Kdy je v Praze největší dopravní zácpa?

Více

Moderní dopravní služby

Moderní dopravní služby Veřejná doprava budou jasně nastavena nová pravidla podílu státu a krajů na financování regionální autobusové a především železniční dopravy (dosavadní vládou posvěcený model platí pro roky 2010-2019),

Více

Dopravní společnost působící na trhu od r. 1990 190 zaměstnanců, 135 vlastních provozovaných motorových vozidel + přípoje Strategický cíl =

Dopravní společnost působící na trhu od r. 1990 190 zaměstnanců, 135 vlastních provozovaných motorových vozidel + přípoje Strategický cíl = Dopravní společnost působící na trhu od r. 1990 190 zaměstnanců, 135 vlastních provozovaných motorových vozidel + přípoje Strategický cíl = poskytovat zákazníkům produkt požadované kvality s maximálním

Více

Slovinské železnice - změny struktury a strategie

Slovinské železnice - změny struktury a strategie Slovinské železnice - změny struktury a strategie Josip Orbanic Slovinské železnice (SŽ) jsou na křižovatce celoevropských koridorů V a X. Jejich posláním je přeprava nákladů a osob, udržování železniční

Více

SMLUVNÍ PŘEPRAVNÍ PODMÍNKY VYDIS - DOPRAVNÍ INTEGROVANÝ SYSTÉM

SMLUVNÍ PŘEPRAVNÍ PODMÍNKY VYDIS - DOPRAVNÍ INTEGROVANÝ SYSTÉM SMLUVNÍ PŘEPRAVNÍ PODMÍNKY VYDIS - DOPRAVNÍ INTEGROVANÝ SYSTÉM 1. Na základě zákona č.111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákona č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších

Více

DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Prostorová a časová integrační opatření

DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Prostorová a časová integrační opatření DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE Prostorová a časová integrační opatření Dopravně-provozní opatření = propojení komponent dopravní nabídky a provozu jednotlivých dopravců resp. druhů dopravy úprava vedení linek

Více

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013 Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci

Více

aktualizace dopravního plánu

aktualizace dopravního plánu Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Komplexní dialog s cestujícími aktualizace dopravního plánu 1 Statistika IDS JMK k 11. prosinci 2011 Počet vzkm nebo vlkm / rok >90 mil. - městská doprava

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice ZASÍLATELSTVÍ KAPITOLA 7 ORGANIZACE ZASÍLATELSKÉ FIRMY. JEDNOTLIVÉ ÚSEKY. INFORMATIKA VE FIRMĚ. SLUŽBY POSKYTOVANÉ ZASÍLATELEM. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology

Více

1993-1998. Hans Strelow

1993-1998. Hans Strelow Doprava v zemích střední Evropy 1993-1998 Hans Strelow Polsko, Rumunsko a Česká republika dohromady představují 62% celkové délky železničních tratí zemí střední Evropy. Silnice a železnice jsou dominantními

Více

S T A T U T. Okresní hospodářské komory Karviná

S T A T U T. Okresní hospodářské komory Karviná S T A T U T Okresní hospodářské komory Karviná Část první Čl. 1 Základní ustanovení (1) Okresní komora (dále jen komora ) je ustavena na základě zákona č. 301/1992 Sb. o Hospodářské komoře ČR a Agrární

Více

Postup mezistátní EIA v České republice

Postup mezistátní EIA v České republice Postup mezistátní EIA v České republice Úvodní poznámka V České republice je příslušným úřadem pro mezistátní EIA výhradně Ministerstvo životního prostředí (viz 21 písmeno f zákona 100/2001). Toto platí

Více

S T A N O V Y. Tělovýchovná jednota Slezan Jindřichov, z.s. Základní ustanovení II. Poslání a cíle

S T A N O V Y. Tělovýchovná jednota Slezan Jindřichov, z.s. Základní ustanovení II. Poslání a cíle S T A N O V Y Tělovýchovná jednota Slezan Jindřichov, z.s. I. Základní ustanovení 1. TJ Slezan Jindřichov, z.s. (dále jen TJ) je dobrovolným sdružením fyzických osob provozující tělovýchovu, sport a osvětovou

Více

ského metra 20. 05. 2012

ského metra 20. 05. 2012 trasa D pražsk ského metra ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ 2012 20. 05. 2012 Původní návrh (2010-11) Alternativa 2012 Zadání 2010: Nová trasa metra, provozně nezávislá na trasách A B C, moderní lehké metro,

Více

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s.

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení

Více

SWOT analýza dopravní infrastruktury MSK. Zahraniční projekty VLC. Materiálové toky Doplňkový průzkum

SWOT analýza dopravní infrastruktury MSK. Zahraniční projekty VLC. Materiálové toky Doplňkový průzkum SWOT analýza dopravní infrastruktury MSK Zahraniční projekty VLC Materiálové toky Doplňkový průzkum Co je Veřejné logistické centrum? Veřejné logistické centrum (VLC) je definováno jako ohraničený prostor,

Více

Témata pro zkoušky profilové části maturitní zkoušky. Provoz a ekonomika dopravy, varianta vzdělávání ekonomická

Témata pro zkoušky profilové části maturitní zkoušky. Provoz a ekonomika dopravy, varianta vzdělávání ekonomická Témata pro zkoušky profilové části maturitní zkoušky Provoz a ekonomika dopravy, varianta vzdělávání ekonomická 1. povinná zkouška - Ekonomika 1. Trh, jeho struktura a zákonitosti 2. Právní úprava evidence

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Zvládání železničního hluku v Evropě

Zvládání železničního hluku v Evropě Zvládání železničního hluku v Evropě Jakob Oertli 1 Aby se potvrdilo, že doprava po železnici respektuje okolní prostředí, musí také kolejnice způsobovat méně hluku. Mnoho národních podnětů a velmi působivých

Více

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR.

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR. 1. ÚVOD Česká republika má vzhledem ke své poloze ve středu Evropy důležitou úlohu v mezinárodní dopravě. Rok 2004 pro nás byl zlomový díky našemu vstoupení do EU a v dopravě se to projevilo podle očekávání

Více

STATUT KOMISE PROPAGACE A MARKETINGU ČNS

STATUT KOMISE PROPAGACE A MARKETINGU ČNS STATUT KOMISE PROPAGACE A MARKETINGU ČNS Vydal: Komise propagace a marketingu ČNS Schválil: Výkonný výbor ČNS Platnost od: 28. 10. 2014 1 ORGANIZAČNÍ STATUT Komise propagace a marketingu (dále jen Komise)

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu KRKONOŠE 2020 Karkonosze Projekt všestranného rozvoje regionu Krkonoše včera a dnes Krkonoše jsou nejznámějším českým pohořím. Díky atraktivní přírodě a dobrým klimatickým podmínkám lákají dlouhodobě tisíce

Více

Program opatření k vyloučení diskriminačního chování a pravidel provozovatele distribuční soustavy pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím

Program opatření k vyloučení diskriminačního chování a pravidel provozovatele distribuční soustavy pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím k vyloučení diskriminačního chování a pravidel provozovatele distribuční soustavy pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím způsobem () Obsah 1. Úvod... 2 1.1. Účel programu opatření... 2 1.2. Právní

Více

Ekonomická diplomacie České republiky

Ekonomická diplomacie České republiky Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice Analýza zpracovaná v rámci projektu Posilování sociálního dialogu s důrazem na modernizaci institucí, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj kvality služeb

Více

rozhodnutí č. REM/5/ :

rozhodnutí č. REM/5/ : Rada Českého telekomunikačního úřadu jako příslušný správní orgán podle 107 odst. 8 písm. b) bodu 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon

Více

ZÁSADY ŘÍZENÍ STŘETU ZÁJMŮ

ZÁSADY ŘÍZENÍ STŘETU ZÁJMŮ Radlická 333/150, 150 57 Praha 5, IČ: 25677888 Zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 5446 Tel: 224 116 702 Fax: 224 119 548 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ Společnost ČSOB

Více

Evropský region Dunaj - Vltava PREZENTUJÍCÍ

Evropský region Dunaj - Vltava PREZENTUJÍCÍ Evropský region Dunaj - Vltava Evropský region Dunaj - Vltava je politicky ustanovené pracovní společenství sedmi regionů založené v červnu 2012 na bázi regionální kooperace podle vzoru Mezinárodní konference

Více

ORGANIZAČNÍ INTEGRACE. Tarif, dělba tržeb a smlouvy

ORGANIZAČNÍ INTEGRACE. Tarif, dělba tržeb a smlouvy ORGANIZAČNÍ INTEGRACE Tarif, dělba tržeb a smlouvy Organizační opatření tarif, dělba tržeb a smlouvy Zavedení integrovaného tarifu Sjednocení přepravních podmínek Rozdělení tržeb z jízdného Smluvní zajištění

Více

Opatření děkana č. 33/2009

Opatření děkana č. 33/2009 Opatření děkana č. 33/2009 Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd Opatření děkana č. 33/2009 Název: Postup pro zadávání veřejných zakázek na FSV UK Účinnost: 1.1.2010 V Praze dne 30.11. 2009

Více

Controllingový panel 2013 Plánování

Controllingový panel 2013 Plánování Controllingový panel 2013 Plánování Controller Institut provádí od roku 2007 roční komplexní průzkum controllingových procesů, takzvaný Controlling-Panel. Stejně jako v letech 2011 a 2012 byla také v roce

Více

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby

Více

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MHD cvičení z předmětu 12OMHD LS 2014/2015

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MHD cvičení z předmětu 12OMHD LS 2014/2015 ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MHD cvičení z předmětu 12OMHD LS 2014/2015 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com ČVUT

Více

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými

Více

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy Historický vývoj politiky TEN-T 1996 Rozhodnutí č. 1692/1996/ES Cílem vytvoření evropské multimodální

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2010 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 89 Rozeslána dne 30. srpna 2010 Cena Kč 30, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2010 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 89 Rozeslána dne 30. srpna 2010 Cena Kč 30, O B S A H : Ročník 2010 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 89 Rozeslána dne 30. srpna 2010 Cena Kč 30, O B S A H : 246. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické

Více

Kategorizace subjektů OPŽP

Kategorizace subjektů OPŽP Příloha č. 5 k č. j.: 3973/M/09,71656/ENV/09 Kategorizace subjektů OPŽP Č. TYP ŽADATELE PRÁVNÍ PŘEDPIS TYP SUBJEKTU 1 Obce a města zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších

Více

Telematika jako důležitý stavební kámen v komplexním systému železnice

Telematika jako důležitý stavební kámen v komplexním systému železnice Telematika jako důležitý stavební kámen v komplexním systému železnice Florian Kollmannsberger Železnice je technický komplexní systém, jehož výkonnost se zvyšuje s telematikou a může být ještě dále zvyšována.

Více

Metoda EPC Základní informace pro zákazníky

Metoda EPC Základní informace pro zákazníky Základní informace pro zákazníky Co vám může EPC přinést? Vlastníkovi objektu z veřejného nebo soukromého sektoru může EPC přinést: Moderní technické vybavení budov prostřednictvím specializované firmy

Více

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Dva IDS v jedné aglomeraci: PID a SID založena 1993 celé území Prahy a 1/3 území SČK metro, tramvaje, železnice, autobusy,

Více

PROSTŘEDNICTVÍM CELNÍHO ÚŘADU

PROSTŘEDNICTVÍM CELNÍHO ÚŘADU I N F O R M A C E o způsobu registrace hospodářských subjektů a přidělování nového identifikátoru těmto subjektům pro styk s celními správami Evropského společenství Dne 16.dubna 2009 bylo zveřejněno nařízení

Více

STANOVY TJ Sokol Dobříkov

STANOVY TJ Sokol Dobříkov STANOVY TJ Sokol Dobříkov Název a sídlo : TJ SOKOL Dobříkov Dobříkov 174 566 01 Vysoké Mýto Čl. I. Základní ustanovení 1. Tělovýchovná jednota Sokol Dobříkov (dále jen TJ SOKOL) je dobrovolným sdružením

Více

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Malá Štáhle, IČ 00575968 za rok 2012

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Malá Štáhle, IČ 00575968 za rok 2012 KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly a interního auditu 28. října 117, 702 18 Ostrava KUMSX01 6E41B Čj.: MSK 36526/2013 Stejnopis č. 1 Sp. zn.: KON/4402/2012/Sam 113.1 V10 Vyřizuje: Ing. Eliška

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Letecká, vodní a veřejná doprava. Gestor MD Spolugestor MMR, MPO

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Letecká, vodní a veřejná doprava. Gestor MD Spolugestor MMR, MPO Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MD Spolugestor MMR, MPO Zahájení projektu 2011 Ukončení projektu 2025 Obsah, charakteristika projektu Popis stávající

Více

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ RESORT PASOHLÁVKY - - lázně nového typu 1. Činnost společnosti 2. Příležitost na trhu 3. Koncept termálního resortu 4. Přínosy

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Centra kompetence Informační seminář k vyhlášení 2. veřejné soutěže

Centra kompetence Informační seminář k vyhlášení 2. veřejné soutěže Centra kompetence Informační seminář k vyhlášení 2. veřejné soutěže Veronika Chudlarská Obsah prezentace informace o programu vyhlášení 2. veřejné soutěže elektronická přihláška Centra kompetence informační

Více

ŽELEZNICE VE VYBRANÝCH ČESKÝCH A NĚMECKÝCH METROPOLITNÍCH REGIONECH VÝZNAM LIBERA- LIZACE DRÁŽNÍHO SEKTORU

ŽELEZNICE VE VYBRANÝCH ČESKÝCH A NĚMECKÝCH METROPOLITNÍCH REGIONECH VÝZNAM LIBERA- LIZACE DRÁŽNÍHO SEKTORU ŽELEZNICE VE VYBRANÝCH ČESKÝCH A NĚMECKÝCH METROPOLITNÍCH REGIONECH VÝZNAM LIBERA- LIZACE DRÁŽNÍHO SEKTORU Daniel Seidenglanz, Kateřina Nedvědová a Filip Chvátal Geografický ústav Přírodovědecká fakulta

Více

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2012 strojírenství a doprava 10. května 2012 Ostrava Téma: Koncepce dopravních cest v ČR a napojení na mezinárodní dopravní síť

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2012 strojírenství a doprava 10. května 2012 Ostrava Téma: Koncepce dopravních cest v ČR a napojení na mezinárodní dopravní síť STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2012 strojírenství a doprava 10. května 2012 Ostrava Téma: Koncepce dopravních cest v ČR a napojení na mezinárodní dopravní síť Mgr. Pavel Dobeš ministr dopravy 1 Teorie ekonomického

Více

Akreditace cenových kalkulaček

Akreditace cenových kalkulaček Akreditace cenových kalkulaček Obsah 1 ÚVOD... 3 2 ROZSAH SROVNÁVANÝCH SLUŽEB... 3 3 AKREDITAČNÍ KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ CENOVÉ KALKULAČKY... 4 4 POSTUP PŘI AKREDITACI... 5 2 1 Úvod Úkolem Českého telekomunikačního

Více

D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování

D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování Vazby nástrojů územního plánování Nástroje územního plánování jsou vzájemně provázány horizontálně i vertikálně. Provázanost nástrojů územního plánování

Více

388/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 25. října 2000 o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy

388/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 25. října 2000 o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy 388/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 25. října 2000 o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle 41 odst. 2 k provedení 17 odst. 6 zákona

Více