Seminář o životním prostředí Louny -Zschopau. Management životního prostředí. - Podklady k semináři -

Transkript

1 EURAKA-PEB-GmbH Institut Zschopau Seminář o životním prostředí Louny -Zschopau Management životního prostředí - Podklady k semináři - Autor: Dr. Wolfgang Klemm F.U.C.S. Fördermittel- und Unternehmens- Consulting/Service GmbH Witzschdorfer Hauptstraße Witzschdorf Tel.: Fax: info@fucs.de Tyto podklady k semináři jsou chráněny autorským právem. Všechna práva k přetisku a rozmnožování těchto podkladů nebo jejich částí jsou vyhrazena. Žádná část těchto podkladů nesmí být bez písemného souhlasu EURAKA-PEB-GmbH v jakékoliv formě reprodukována, rozmnožována nebo šířena. Všechny závěry a údaje odpovídají názoru autora a nečiní si nárok na úplnost. Při použití obsahu není nikdo zproštěn odpovědnosti za své vlastní jednání. September

2 1. Ochrana životního prostředí a odpovědnost za životní prostředí 1.1 Znečišťování životního prostředí rušivý vliv na ekosystémy Znečištění životního prostředí Primární oblasti působení Ovzduší Voda Půda Znečištění ovzduší Imise Emise Znečištění vody (tekoucí a stojaté vody) Přívod látek a tepla Staré ekologické zátěže Kontaminace (Potenciál ohrožení pro okolí a pro podzemní vody) Zanášení/ zavlečení ohrožujících látek nedostatečně těsnými skládkami SO 2 Pitná voda Odpady barva, zápach, zakalení, vysoká teplota Stavební suť NO x (oxidy dusíku) Průmyslové odpady CO Vody Kouř, spaliny pevné nerozpustné látky (písek, bahno) Domovní odpad Prach, popílek jedovaté látky biochemicky oxidovatelné Páry (jedovaté, látky, odbouratelné při nejedovaté) spotřebě kyslíku Živnostenské odpady nejedovaté, látky organické sloučeniny nespotřebovávající kyslík v příliš vysoké Čistírenské kaly koncentraci eutrofizace Kyseliny huminové, nejedovaté soli, radioaktivní prach, nespotřebovávající plyny kyslík, nevedoucí k Nemocniční odpady eutrofizace obtěžující zápachy Látky s příliš vysokou/ příliš nízkou hodnotou ph patogenní zárodky 2

3 Zátěže životního prostředí rušivý vliv na ekosystémy Ekosystém Charakteristické životní prostředí zvířat a rostlin s příslušným společenstvím Využívání (přeměna) energie Získávání/ těžba surovin Využívání a rozvoj infrastruktury Ökosysteme im Gleichgewicht průmyslová a Globální ekosystém používání a zemědělská zůstatek produkce produktů vlivy/ působení narušování ekologické rovnováhy Ekologická rovnováha Labilní stav vzájemných vztahů živého a neživého životního prostředí dynamika s neurčitým výstupem 1.2 Úvod do práva životního prostředí EU a SRN Principy práva životního prostředí 1. Zásada subsidiarity Zásada subsidiarity upravuje dle čl. 130 r, odst. 4 smlouvy ES, že politika životního prostředí společenství je omezena na úseky, v nichž je možno ekologických cílů lépe dosáhnout na úrovni společenství, než na úrovni jednotlivých členských států. 2. Zásada prevence Zásada prevence je centrálním vzorem moderního práva životního prostředí. V první řadě má být dle zásady prevence odpovídajícím způsobem předcházeno vzniku zátěží životního prostředí. Zákonná konkretizace zásady prevence se nalézá např. v 5 odst. 1 č Spolkového zákonu o protiimisni chraně (BimSchG). Dle tohoto principu mají být zařízení podléhající povolování zřizována a provozována tak, aby byla zabezpečena prevence proti škodlivým vlivům na životní prostředí, zejména opatřeními k omezení emisí odpovídajícími aktuálnímu stavu techniky. 3

4 3. Zásada původce a zásada společného břemene Dle zásady původce mají být náklady zabraňování nebo odstraňování ekologické škody hrazeny tím, kdo je odpovědný za jejich vznik. Exemplárně je zásada původce upravena ve Spolkovém zákoně o ochraně přírody (BnatSchG), dle čehož je původce povinen k zásahu, aby zabranitelná poškození ve lhůtě, jež mu musí být stanovena, pomocí opatření ochrany přírody a péče o krajinu vyrovnal, pokud je to potřebné k uskutečnění cílů ochrany přírody a péče o krajinu. Zásadě prevence je v právu životního prostředí kladen prvořadý význam, není ovšem uskutečňována výhradně, nýbrž omezena zásadou společného břemene, čímž jsou určité náklady na ochranu životního prostředí ukládány veřejnosti. 4. Zásada kooperace Zásada kooperace se v minulosti vyvíjela jako stále důležitější zásada pro úpravu rozhodovacích procesů týkajících se politiky životního prostředí. Vyžaduje součinnost všech státních a společenských sil v procesu tvorby vůle a rozhodovacím procesu politiky životního prostředí. Zásada kooperace se však znovu najde především v nových formách jednání v právu životního prostředí, např. v předběžných dohodách a předjednáváních mezi správou a soukromými subjekty, v dohodách mezi správou a soukromými subjekty, v urovnávání konfliktů a ve strpění protiprávního chování státem. Jako příklad zásady kooperace je třeba zmínit zejména tzv. samoomezovací dohody průmyslových podniků. 5. Zásada poměrnosti Cílem této zásady je zachování účelu podnikání. Předpokladem přitom je, aby z konkrétní provozovny podniku nevycházela žádná těžká nebezpečí pro veřejnost (porov. 21 BImSchG) Základy a příklady práva životního principu EU Směrnice ES: Vyhláška ES: vyžaduje realizaci prostřednictvím národních právních ustanovení platí přímo jako národní právo Příklad: Vodní právo Směrnice Rady ze dne... Obsah k vytvoření pořádkového rámce pro opatření Společenství v oblasti vodní politiky - Rámcová směrnice o vodě (WRRL) o nakládání s komunálními odpadními vodami o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání čistírenských kalů v zemědělství v současné době v přepracování k ochraně vod před znečištěním nitrátem ze zemědělských zdrojů Číslo leg. ES 2000/60/EG L /271/EWG L 135/40 86/278/ EWG L 181/6 91/676/EWG L 375 Poznámky realizace v současné době probíhá Realizace v N prostřednictvím Vyhlášky o odpadních vodách AbwV (dříve: Rámcová vyhláška o odpadních vodách AbwVwV) Úpravy požadovány pro zneškodňování čistírenských kalů do Realizace v N ve Vyhlášce o odpadních čistírenských kalech AbfKlärV k KrW-/AbfG očekává se zpřísnění Omezení hnojiv s obsahem dusíku v Německu realizován prostřednictvím Vyhlášky o hnojivech (DüngemittelV). 4

5 Přehled směrnic ES Přehled některých zákonných podkladů v německém právu životního prostředí Právo veřejné Právo soukromé Trestní právo Ústavní právo životního prostředí Správní právo životního prostředí Soukromé právo životního prostředí Trestní právo životního prostředí Ústava (např. článek 20a Ústavy GG) Zemské ústavy Voda Půda Ovzduší Odpady Chemikálie Atom Genová technika Ochrana přírody Ekologická nezávadnost/ únosnost Informovanost o životním prostředí Eko-audit Ručení za životní prostředí Obč. zákoník (BGB) (např. 823, 966, 907, 1004) Trestní zákoník (StGB) ( ff.) Vodní právo Zákon pro pořádek vodního hospodářství (Zákon o hospodaření s vodou - Wasserhaushaltgesetz- WHG) se zemskými vodními zákony, např. Saský vodní zákon, s vyhláškou o odpadních vodách, Zákon o vypouštění odpadních vod Abwasserabgabengesetz se Zemskými zákony o vypouštění odpadních vod, Zemské vyhlášky o zařízeních k zacházení s látkami ohrožujícími vody (VAwS), Zákon o ekologické nezávadnosti pracích a čistících prostředků (Wasch- und Reinigungsmittelgesetz- WRMG) Právo na ochranu půdy Zákon na ochranu před škodlivými změnami půdy a k sanaci starých ekologických zátěží ( Spolkový zákon na ochranu půd Bundes-Bodenschutzgesetz- BBodSchG) se Spolkovou vyhláškou na ochranu půd. Právo na ochranu před imisemi Zákon na ochranu před škodlivými vlivy na životní prostředí znečišťováním ovzduší, hlukem, otřesy a podobnými jevy (Spolkový zákon o ochraně před imisemi Bundes-Immissionsschutzgesetz-BImSchG) s vyhláškami (t.č. 31 BImSchV) a Technickými návody (TA Ovzduší, TA Hluk.) Právo koloběhu hospodářství a odpadové právo Zákon na podporu koloběhu hospodářství a zajištění nezávadného odstraňování odpadů (Zákon o koloběhu hospodářství a Odpadový zákon Kreislaufwirtschafts- und Abfallgesetz- KrW-/AbfG) s vyhláškami, směrnicemi a technickými návody (TA Odpady, TA Sídlištní odpad) stejně jako další zákony a zemské odpadové zákony Právo nebezpečných látek a nebezpečných nákladů Zákon o chemikáliích Chemikaliengesetz (ChemG) se svými vyhláškami, např. Vyhláškou o nebezpečných látkách Gefahrstoffverordnung (GefStoffV) Zákon o přepravě nebezpečných nákladů s např. Vyhláškami o nebezpečných nákladech Gefahrgutverordnungen (GGVSE...) a Vyhláškou o pověřených osobách z hlediska nebezpečných nákladů Gefahrgutbeauftragtenverordnung (GbV). 5

6 1.2.4 Ručení za životní prostředí 1. Trestní zákoník (StGB) 324 ff. : Trestné činy proti životnímu prostředí 2. Občanský zákoník (BGB) ve spojení se zákonem o ručení za životní prostředí (UmweltHG) 3. Zákon o ručení za životní prostředí Umwelthaftungsgesetz (UmweltHG) 5,6 : Doklad řádného provozu odpovídajícího ustanovením - Dodržování zvláštních provozních povinností - Poruchy - Domněnky o příčinách (obrácení důkazního břemene) 17 : Promlčení Obč. zákoník, tzn.: 30 a 19 : Opatření ke krytí ve spojení s. 15: škody na osobách: 160 Mil DM 85 Mil věcné škody: 160 Mil DM 85 Mil Příloha 1 : Seznam zařízení (Oblast působnosti) Příloha 2 : Druhy zařízení (Povinnost opatření ke krytí) 1.3 Situace ochrany životního prostředí a politiky životního prostředí v České republice Energie a klimatická politika Potenciál úspor v energetické oblasti České republiky se odhaduje na 30 %. Obnovitelné zdroje energie - vysoké potenciály české energetické politiky ve využití malých vodních elektráren a ve využití biomasy, menší ve větrné energii a geotermice - cíl: Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v celkové spotřebě energie z 1,5% na 6,2%, resp. na produkci elektrické energie - odhadované investiční náklady: 8,4 Mld. ročně (dosažitelné pomocí vyšších subvencí) EU- Směrnice 2001/77/EG na podporu elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie - Opatření: National Programme for Economic Utilization of Energy and Renewable and Secondary Sources Národní program pro ekonomické využití energie a obnovitelné a sekundární zdroje Program zohledňuje směrnici - Energy Regulation Office Energetický regulační úřad stanovuje minimální odběrní cenu za elektrickou energii z obnovitelných energií (platné od ) Těžba uhlí - plánovaná redukce těžby hnědého a černého uhlí jasné důvody: výrazné škody na životním prostředí způsobené těžbou uhlí, ale i poklesem ložisek a vysokými dopravními náklady snížení podílu uhlí ve skladbě jednotlivých zdrojů energie na krytí energetické potřeby z 50% na 30% (2030) dle plánu české energetické politiky by obnovitelné energie zůstaly i pro roce 2030 zřetelně pod 10% 6

7 1.3.2 Odpadové hospodářství Vývoj výskytu odpadů v České republice a průměrně v EU Indikátory Česká republika EUprůměr CZ cíl 2005 % cíl vztažen ý na Komunální odpad výskyt v (kg/ obyv./ rok) Spalování odpadů (v %) 3 4,0 8,0 7,0 22, Skládkování odpadů (v %) , Podíl recyklovaného papíru (v %) 36 ž. úd. 36 ž. úd. 43,0 50 ž. úd. Podíl recyklovaného skla (v %) 27 ž. úd. 30 ž. úd. 55,0 60 ž. úd. Nebezpečné odpady výskyt v (kg/1000 USD GDP.rok) 22,3 29,1 17,7 27,8 2, Vývoj výskytu/ resp. vzniku odpadů v České republice a v průměru EU Zdroj: Waste Management Policy in the Czech Republik (verze 3), listopad 2001 Politika managementu odpadů v České republice - stoupající produkce odpadů z důvodů spotřebitelského chování - další vznik odpadů až do roku 2005 bude silně závislý na budoucím ekonomickém růstu v České republice jsou nezbytné další kapacity zařízení v příštích 20 letech především v oblasti recyklace obalových odpadů, kompostování, energetického zhodnocování ze spalování odpadů, nakládání s čistírenskými kaly a přizpůsobování zařízení dle směrnice o IPPC - realizace směrnice o odpadech EU v oblasti odpadového hospodářství 1,36 Mld. - nové investice na základě směrnice EU o skládkách k nezbytnému snížení podílu biogenních odpadů ve skládkovaných odpadech realizace pomocí spalování odpadů a tříděného sběru odpadu, nakládání s biologicky odbouratelnými frakcemi odpadů - 70% Krytí nákladů do 2005 prostřednictvím soukromého sektoru 11% Krytí nákladů do 2005 prostřednictvím veřejného rozpočtu 7% Krytí nákladů do 2005 prostřednictvím státního rozpočtu 6% Krytí nákladů do 2005 prostřednictvím Státního fondu životního prostředí Zneškodňování odpadních vod Sídlištní aglomerace v České republice Počet připojených čističek odpadních vod Datum pro kompletní dostavbu < OBYV ž. úd. 31. pros ž. úd OBYV 385/485 obce 31. pros OBYV ž. úd. 31. pros > OBYV ž. úd. 31. pros Opatření v senzitivních oblastech ž. úd. žádné údaje OBYV obyvatel ž. úd. 31. pros ž. úd. Počet projektů, jež mají být ještě realizovány Zneškodňování odpadních vod Zdroj: Implementation plan for Directive 91/271/EEC concerning urban wastewater treatmant Realizační plán ke směrnici 91/271 EEC týkající se nakládání s komunálními odpadními vodami 7

8 Realizace směrnice EU 91/271/EWG Nakládání s komunálními odpadními vodami je spojena s velkými investicemi do stavby kanalizačních vedení, stavbu nových a modernizaci starých čistíren odpadních vod Napojení sídlištních aglomerací (2.000 a OBYV) na veřejnou čistírnu odpadních vod Cíl: do % obyvatelstva napojit na veřejný systém Ochrana čistoty ovzduší - zřetelné snížení emisí klasických škodlivin do ovzduší na základě technických a organizačních opatření - další snížení této škodliviny je bržděno narůstajícími škodlivinami z provozu motorových vozidel Emisní limity pro Českou republiku (odpovídající Protokolu k zabránění okyselování, eutrofizaci a tvorbě ozónu v blízkosti země Hospodářské komise spojených národů pro Evropu (UNECE); Convention on long Range Transboundary Air Pollution (CLRTAP) Škodlivina pro ovzduší Emise 1999 (v 1000 t/a) Emise 2005 (v 1000 t/a) Oxid siřičitý Oxidy dusíku Uhlovodíky bez methanu (NMVOC) Amoniak 75 ž. úd. 101 Emise 2010 (v 1000 t/a) Emisní limity pro Českou republiku Pramen: State Environmental Policy 2001, Emissionsdaten 1999: emep- programm data base Státní politika životního prostředí 2001, Emisní data Nástroje financování pro politiku životního prostředí State Environmental Fund of Czech Republik (SFZP) Státní fond životního prostředí ČR - založen příjmy z odvodů a pokut za znečišťování životního prostředí - poskytuje dotace a výhodné úvěry na opatření ke zlepšení situace v životním prostředí - fond je spravován českým Ministerstvem životního prostředí Program na podporu úsporných energetických opatření a využívání obnovitelných energií - Cíl: Zavádění efektivních energetických opatření v oblasti výroby, distribuce a koncové spotřeby - silnější nasazování obnovitelných a sekundárních zdrojů energie, budování kogeneračních zařízení k výrobě elektrického proudu a tepla - Program je každoročně nově vypisován Program je rozdělen do sedmi podprogramů: 1. Opatření ke zvýšení energetické efektivity 2. Opatření k výstavbě kogeneračních zařízení k výrobě elektrického proudu a tepla 3. Podpora projektů s contractingem úspory energie 4. Vývoj a využívání moderních technologií a materiálů ke zvyšování energetické efektivity 5. Opatření k zesílenému využívání obnovitelných a sekundárních zdrojů energie 6. Opatření k modernizaci zařízení při výrobě a distribuci energie 7. Podpora vývoje energetických koncepcí pro města a obce 8. Dotování poradenských opatření a školení ke zvýšení energetické efektivity 8

9 2. Systémy managementu životního prostředí 2.1 Základy a pojmy EMAS (environmental management and audit scheme): Podporování stálého zlepšování ekologických výkonů ze strany organizací prostřednictvím: - vytvoření a užívání systémů managementu životního prostředí - systematické, objektivní a pravidelné hodnocení výkonů těchto systémů - informování veřejnosti a jiných zájmových kruhů o výsledcích v životním prostředí (otevřený dialog) - aktivní zapojení zaměstnanců, stejně jako i jejich adekvátní vzdělávání a další vzdělávání (porov. článek 1) ISO 14001:1996 Podpora ochrany životního prostředí a ochrana před ekologickými zátěžemi v souladu se socioekonomickými potřebami (=nadřazený cíl) Pojmy: porov. EMAS čl. 2 c) Výkon životního prostředí: výsledky managementu organizace týkající se jejích ekologických aspektů. Management: řízení podniku (jako osoby a jako jednání) porov viz dole detailně porov. EMAS čl. 2 s) Organizace: společnost, subjekt, závod, podnik, úřad nebo zařízení, resp. nějaká jejich část nebo jejich kombinace, s právní subjektivitou nebo bez ní, veřejné nebo soukromé; s vlastními funkcemi a vlastní správou. porov. EMAS čl. 2 f) Ekologický aspekt: Aspekt činností, produktů nebo služeb nějaké organizace, jež může mít vliv na životní prostředí (příloha VI); Podstatný ekologický aspekt je ekologický aspekt, jež má, resp. může mít podstatný vliv na životní prostředí. porov. EMAS čl. 2 g) Vliv na životní prostředí: každá pozitivní nebo negativní změna životního prostředí, jež nastává zcela či částečně na základě činností, produktů nebo služeb nějaké organizace. Shrnutí: Výkon životního prostředí může být pozitivní nebo negativní. Výkony životního prostředí se týkají skutečných nebo možných vlivů na životní prostředí. Výkony životního prostředí by mělo být jak jen to je možné měřit (měrné jednotky, referenční veličiny a referenční časy, srovnávací hodnoty,...), pak se také dají dobře hodnotit/ vyhodnocovat. Popis a měření výkonů životního prostředí specifické dle organizací je důležité pro: 9

10 - formulování ekologických cílů, - vypracovávání programů životního prostředí, - rozpoznávání slabin, - konkrétní výpovědi v Review managementu, - stálý proces zlepšování. Pojem: Management ve smyslu: vedení podniku 1. Vedení sociotechnických systémů ve vztahu k osobám a věcem Zvládání Správné zacházení se úkolů, jež jsou všemi lidmi, na jejichž odvozovány z kooperaci je nejvyšších cílů systému podnik při (např. kvalitativní cíle, ekologické plnění svých úkolů a bezpečnostní cíle) odkázán. 2. Vedení na principu spoluúčasti participace - prostřednictvím společných, jednoznačných ujednání o cílech: Účast, důvěra, informovanost, komunikace 3. Organizace struktur, kompetencí, způsobů chování, formálních postupů, procesů a prostředků pro stanovování a provádění nějakého určitého účelu (např. politika jakosti, politika životního prostředí a bezpečnostní politika) 4. "Systém managementu životního prostředí": část celkového systému managementu, jež se týká organizační struktury, plánovacích činností, odpovědností, způsobů chování, postupů, procesů a prostředků pro stanovování, provádění, uskutečňování, kontrolování a pokračování politiky životního prostředí [EMAS II, čl. 2 k)] Užitek: Užitek pro organizaci = interní užitek - Minimalizování rizik prostřednictvím: analýzy slabin zvyšování právní jistoty prevence a managementu nouzových/ krizových stavů snižováním rizik životního prostředí a rizik ručení za výrobky - Snižování nákladů prostřednictvím: menší spotřeby materiálu redukovaných nákladů na zneškodnění snižování pojistného nižších časů výpadků personálu - Posílení konkurenceschopnosti prostřednictvím: zlepšení interních provozních podkladů pro rozhodování příznivějšího hodnocení při poskytování úvěrů a dotací strategického zabezpečení podniku díky zvýšené důvěryhodnosti získání image v důsledku zvýšené hodnověrnosti - Zlepšení organizace prostřednictvím: systematického přidělování úkolů eko-controllingu zvýšení motivace pracovníků a jejich identifikace s podnikem efektivních řídících modelů při odchylkách od plánovaného stavu 10

11 Externí užitek - Snížení zátěže životního prostředí / negativních vlivů na životní prostředí: podporuje životní prostředí a jako jeho součást lidi a jejich životní kvalitu - Užitek u spotřebitele : respektováním nepřímých aspektů životního prostředí dosahování úspor energie a nákladů, stejně jako i redukce emisí (spaliny, odpadní vzduch, hluk) u uživatele produktů a služeb 2.2 Struktura a přehled systému ISO Norma Vydáno Titul ISO/TR Návrh Návrh ISO/TR Systémy managementu životního prostředí Specifikace s návodem k použití 1996 Systémy managementu životního prostředí Všeobecná příručka o zásadách, systémech a pomocných nástrojích Příručka pro audity systémů managementu jakosti a/ nebo systémů managementu životního prostředí 1998 Ekologické označování a deklarace Všeobecné zásady 1999 Ekologické označování a deklarace Samostatně deklarované ekologické požadavky (Typ II ekologické označování) 1999 Ekologické označování a deklarace Typ I Ekologické označování Zásady a postupy 1999 Management životního prostředí Hodnocení výkonů životního prostředí příručka 1999 Environmental management Examples of environmental performance evaluation (EPE) (dostupné pouze v anglickém jazyce) 1997 Management životního prostředí Ekobilance Principy a všeobecné požadavky 1998 Management životního prostředí Ekobilance Stanovování cíle a kontrolního rámce stejně jako i věcná bilance 1999 Management životního prostředí Ekobilance Odhad vlivů 1999 Management životního prostředí Ekobilance Vyhodnocování 1998 Management životního prostředí Pojmy a definice 1998 Informace na podporu organizací v lesním hospodářství k aplikaci norem Systémy managementu životního prostředí ISO a ISO DIN Příručka Zprávy o životním prostředí pro veřejnost DIN Návrh 1998 Příručka pro audity životního prostředí Požadavky na kontrolní seznamy pro audity životního prostředí DIN Příručka pro provádění kontroly životního prostředí v rámci managementu životního prostředí DIN Management životního prostředí Ekobilance Standardní formulář zpráv ISO Guide Příručka pro integraci aspektů životního prostředí do normování produktů 11

12 ISO Systémy managementu životního prostředí Specifikace s návodem k aplikaci Tato norma je v této řadě norem nejdůležitější, neboť se jedná o specifikaci a tím je také závazná. Tato norma se aplikuje na organizace všeho druhu, stejně jako i činnosti, produkty, služby a je základem pro externí certifikaci. Jako cíl této normy platí, zavádět systémové prvky managementu životního prostředí. Z toho vytvořený management životního má organizaci pomáhat dosahovat svých ekonomických a ekologických cílů. Norma má být použitelná pro organizace každého druhu a každé velikosti a zohledňovat rozdílné geografické, kulturní a sociální rámcové podmínky. ISO Systémy managementu životního prostředí Všeobecná příručka o zásadách, systémech a pomocných nástrojích Zde jsou naskicovány prvky managementu životního prostředí a poskytnuta praktická pomůcka pro výstavbu takového systému. Zejména se pokouší, vyhovět potřebám malých a středních podniků. K tomu jsou pro každý krok systému managementu životního prostředí uvedeny otázky, jež musí být zohledněny a částečně poskytnuty velmi detailní a jasně strukturované praktické pokyny. Tato norma má především srozumitelně vysvětlit myšlenkový svět managementu životního prostředí a auditu životního prostředí. Bylo by proto smysluplné, nejprve si prostudovat tuto normu a poté teprve rozebírat požadavky z ISO ISO Příručky pro audity systémů managementu jakosti a/ nebo systémů managementu životního prostředí Tato norma klade základy pro provádění auditů životního prostředí všeho druhu. Přitom je pouze stanovováno, jak se audituje. Obsah auditu musí být odděleně stanoven. Pravidelnými audity je prověřována a zabezpečována výkonnost systému managementu životního prostředí. ISO ff. Ekologické označování Aby bylo vůči různým skupinám (zákazníkům, dodavatelům, pojišťovnám, ekologickým svazům atd.) určité produkty označovat jako ekologické, resp. nezatěžující životní prostředí, mohou být opatřeny označením ekologického výrobku (např. Modrý anděl). Všeobecná kriteria a postupy pro toto označování jsou upraveny pro zabránění zneužití. ISO ff. Hodnocení výkonu životního prostředí S ISO má být umožněna jednotná metoda pro hodnocení výkonu životního prostředí organizace. Přitom se prostřednictvím ukazatelů rozlišuje výkon systému managementu a výkon výrobních systémů. Pro nejvyšší vedení jakékoliv organizace je velmi důležité obzvláště hodnocení ekologického výkonu výrobních systémů a jejich vývoje v čase. Aby toto hodnocení nezůstávalo stát na úrovni dodatečné kalkulace a tím reaktivního chování v ochraně životního prostředí, je třeba systému managementu životního prostředí. K podpoře organizace při použití se přídavně zveřejňuje Technical Report /technická zpráva/ se vzorovými příklady z organizací. ISO ff. Ekobilance produktů Ekobilancemi produktů jsou zachycována působení a vlivy produktů na životní prostředí po celou dobu jejich životnosti od,,kolébky až na máry. " ISO Pojmy a definice V této normě ISO jsou sjednoceny pojmy a definice v rámci technické komise 207,,Management životního prostředí" ISO (ISO TC 207.) 12

13 2.3 Přehled požadavků ISO Výstavba/ konstrukce normy ISO Norma má za cíl, zavádět systémové elementy managementu životního prostředí. Z toho vytvořený systém managementu životního prostředí má organizacím pomoci dosáhnout jejich ekonomických a ekologických cílů. Přitom jsou rozpoznatelné následující hlavní znaky normy ISO 14001: použitelná pro každý druh a každou velikost organizací zohledňuje geografické, kulturní a sociální rámcové podmínky je mezinárodně platná tvoří podklad pro celosvětovou certifikaci provozního systému managementu životního prostředí (UMS) se skládá ze závazného textu normy a tří informativních příloh. Příloha A Návod k aplikaci specifikace Tato příloha poskytuje dodatečné informace k požadavkům a má úmysle předcházet chybné interpretaci specifikace. Jsou probírány pouze požadavky na systém managementu životního prostředí obsažené v oddílu 4. Příloha B Souvislosti mezi ISO a ISO 9001 Příloha C Odkazy na literaturu obsahuje pouze takové požadavky, jež mohou být objektivně auditovány za účelem certifikace a / nebo samostatného prohlášení. Model systému managementu životního prostředí dle ISO Kontinuierliche Verbesserung Bewertung durch die oberste Leitung Umweltpolitik Planung Überwachung und Korrekturmaßnahmen Umsetzung und Durchführung 13

14 Ve spolupůsobení systémových elementů musí být politika životního prostředí a cíle životního prostředí zaváděny a realizovány v organizaci. Přitom platí, odhadovat jejich účinnost, dosahovat jejich dodržování, písemně stanovovat úpravy a přizpůsobení pro budoucnost a prokazovat úspěšnou realizaci. Tím je sledován cíl stálého zlepšování. Stálé zlepšování je definován jako proces k dalšímu rozvoji systému managementu životního prostředí, aby v souladu s politikou životního prostředí celkově dosahoval zlepšení výkonu životního prostředí organizace. 2.4 Postup při výstavbě systému managementu životního prostředí První ekologické posouzení Übersicht Erste Umweltprüfung input Roh-, Hilfs-, Betriebsstoffe Energie Chemikalien Abfall Wasser Luft Nachbarschaft: Altlasten: geschädigte Ökosysteme Beschwerden Kommunikation Bestand Grundstück Gebäude versiegelte Flächen Altlasten (Boden, Gebäude, Anlagen, Stoffe) Anlagen: Genehmigung, technischer Zustand Dokumentation: Messwerte, Berichte, Rechtsvorschriften, Genehmigungen STANDORT Abluft Betrieb (Aufbau, Ablauf, Zuständigkeit) Funktionen: Organigramm und Stellenbeschreibungen Tätigkeiten: Arbeitsanweisungen, Beauftragungen Technische Prozesse: Ablaufpläne Organisatorische Verfahren: Verfahrensanweisungen frühere Tätigkeiten geplante Tätigkeiten normale Betriebsbedingungen abnormale Betriebsbedingungen: An- und Abfahrzustände, Vorfälle, Unfälle, mögliche Notfälle Abwasser Abfall Wärmeverluste Produkte output Emissionen: Staub, Lärm, Erschütterungen input/output-bilanzen Schwachstellenanalyse 14

15 2.4.2 Politika životního prostředí, cíle životního prostředí, program životního prostředí Politika životního prostředí by měla být v každé organizaci a v každém podniku hybnou silou pro zavedení, realizaci a zlepšování jejího systému managementu životního prostředí. Podniky, jež budují, zavádějí a udržují systém managementu životního prostředí, vyvíjejí pro své podnikatelské činnosti směrnice a cílové představy. Ochrana životního prostředí se stává stálým úkolem a pevnou součástí podnikatelského jednání Zjišťování aspektů životního prostředí a jejich hodnocení Pojem: aspekt životního prostředí: Aspekt činnosti, produktů nebo služeb organizace, jež může mít vliv na životní prostředí (příloha VI); podstatný aspekt životního prostředí je aspekt životního prostředí, jež má, resp. může mít podstatné vlivy na životní prostředí. (EMAS, čl. 2 f) Rozlišování na přímé a nepřímé aspekty životního prostředí přímé aspekty životního prostředí (EMAS, příloha VI, 6.2): se týkají těch činností organizace, jejichž průběh kontroluje, mohou se mimo jiné vztahovat na následující a) Emise do ovzduší b) Přímé a nepřímé vypouštění do vod c) Zabraňování vzniku, zhodnocování, recyklování, přepravě a zneškodňování pevných a jiných odpadů, zejména nebezpečných odpadů d) Využívání a znečišťování půdy e) Využívání přírodních zdrojů a surovin (včetně energií) f) Lokální fenomény (hluk, otřesy, pachy, prach, estetické narušování atd.) g) Provoz (jak v ohledu na zboží a služby,stejně jako i na události, nehody a potencionální krizové situace, jež vznikají nebo by mohly vznikat) h) Vlivy na biodiverzitu nepřímé aspekty životního prostředí (EMAS, příloha VI, 6.3): Činnosti, produkty a služby organizace mohou také vést k podstatným vlivům na životní prostředí, jež organizace za určitých okolností nemůže v plném rozsahu kontrolovat. Ty se mohou kromě jiného vztahovat na následující: a) Vlivy vztažené k produktům (design, vývoj, balení, transport, využívání, recyklace/ zneškodňování odpadů) b) Kapitálové investice, poskytování úvěrů a pojistných služeb c) Nové trhy d) Výběr a skladbu služeb (např. přeprava nebo pohostinská činnost) e) Administrativní a plánovací rozhodnutí f) Skladbu nabídky produktů g) Výkon životního prostředí a ekologické chování objednavatelů a dodavatelů Aspekty životního prostředí jsou zjišťovány v souvislosti se zásobováním/ nákupem (Input Output). Input (VSTUP), např. materiál, nositele energií, voda, vzduch Output (VÝSTUP), např. produkty, obaly, odpad, odpadní vody, odpadní vzduch, hluk; a hodnoceny dle ovlivnitelnosti a vlivů a zaváděna opatření. 15

16 2.4.4 Struktura dokumentů Přehled: postupy vyžadované ISO Pramen Obsah Zjišťování kontrolovatelných a ovlivnitelných aspektů životního prostředí, stejně jako určování těch z nichž, jež mají nebo mohou mít významné vlivy na životní prostředí a jejich zohledňování při stanovování cílů se vztahem k životnímu prostředí Zjišťování a zpřístupňování zákonných a jiných požadavků Školení (a zjišťování potřeby školení) Interní komunikace a zacházení s externími sděleními Řízení dokumentů c) Zásobování zboží, služeb, dodavatelů, subdodavatelů; Oznamování požadavků subdodavatelům a dodavatelům Prevence proti nehodám a krizovým stavům, stejně jako i jejich management Monitoring a měření rozhodujících znaků pracovních postupů a činností, jež mohou mít významný vliv na životní prostředí Kontrola kontrolních prostředků (kalibrace, údržba) Pravidelné hodnocení a plnění relevantních zákonných předpisů týkajících se životního prostředí (compliance audit) Opravná a preventivní opatření Audit systému managementu životního prostředí (Provozní kontrola životního prostředí) 4.6 Hodnotící proces systému managementu životního prostředí nejvyšším vedením 16

17 Přehled: dokumentace a společně platící dokumenty ISO 14001; záznamy/ doklady Toto jsou částečně pouze příklady, neboť se tato část normy vedle základních požadavků dá uspořádat velmi individuálně. Pramen Obsah 4.2 e) Politika životního prostředí Monitorovatelné a ovlivnitelné aspekty životního prostředí s významným vlivem na životní prostředí ( držet se nejnovějšího stavu) Seznam zákonných a jiných požadavků Stanovené cíle a dílčí cíle se vztahem k životnímu prostředí Program managementu životního prostředí Organizační struktura a odpovědnost: úkoly, odpovědnosti a oprávnění Jmenování pověřenců nejvyššího vedení s odpovědnostmi a pravomocemi Zpráva nejvyššímu vedení o výkonu systému managementu životního prostředí Plán školení a doklady o školení Záznamy k interní komunikaci a k externím sdělením Rozhodování o postupech k externí komunikaci Systém managementu životního prostředí, související dokumenty neplatné dokumenty Seznam postupů a činností v souvislosti s významnými aspekty životního prostředí dle Záznamy k oznamování relevantních postupů/ požadavků subdodavatelům a dodavatelům (týká se zásobování/ nákupu) Důkazy ke kontrole prevence krizových stavů a opatření, příp. ustanovení k přepracování Záznamy k životnímu prostředí, také k řízení procesu, Konformita se stanovenými cíli/ částečnými cíli: Záznamy o informacích, aby byly dosahované výkony, relevantní řízení procesu a konformita se stanovenými cíli a dílčími cíli zachyceny, porov , tedy např monitorovací a měřící zprávy záznamy o kontrole kontrolních/ zkušebních prostředků (např. záznamy o kalibraci a údržbě monitorovacích přístrojů) záznamy k hodnocení souladu s relevantními zákonnými předpisy životního prostředí Záznamy k opravným a preventivním opatřením (plánování, kontrola a doklad o splnění i k z toho vyplývajícím změnám procesu) Záznamy vztažené k životnímu prostředí, což jsou (viz. tento výčet tady) např. také doklady o školení, zprávy z auditu, výsledky hodnocení životního prostředí (Review) Program auditu včetně časového plánu a zpráv z auditu 4.6 Zprávy/ záznamy o hodnocení systému managementu životního prostředí nejvyšším vedením Komunikace: Prohlášení k životnímu prostředí (EMAS, příloha III), Zpráva o životním prostředí Komunikace: interní: různé úrovně, motivace pracovníků, pravidelné porady externí: zainteresované kruhy sousedící okolí, úřady, svazy, také o prohlášení o životním prostředí a zprávě o životním prostředí Prohlášení o životním prostředí: vyžadováno u EMAS Zpráva o životním prostředí: doporučováno u ISO Cílem prohlášení o životním prostředí je, informovat veřejnost a jiné zainteresované kruhy o vlivech organizace na životní prostředí stejně jako i o stálém zlepšování tohoto výkonu životního prostředí. Je také prostředkem jak přihlížet k názorům zainteresovaných kruhů. Informace o životním prostředí musí být jasně a souvisle prezentována a v tištěné formě předložena zájemcům, jež nemají možnost tuto informaci obdržet jinak. Při prvním zápisu a poté každé tři roky musí organizace poskytnout informace v konsolidované tištěné podobě. Informace zahrnují minimálně: a) jasný a jednoznačný popis organizace; b) politika životního prostředí organizace a krátký popis systému managementu životního prostředí organizace; 17

18 c) popis všech podstatných přímých a nepřímých aspektů životního prostředí, jež vedou k podstatným vlivům organizace na životní prostředí, prohlášení o druhu vlivů vztažených k těmto aspektům životního prostředí; d) popis cílů životního prostředí a dílčích cílů v souvislosti s podstatnými aspekty a vlivy životního prostředí; e) souhrn dostupných dat o výkonu životního prostředí číselné údaje o emisích škodlivin, výskytu odpadů, spotřebě surovin, energie a vody, hluku ; f) ostatní faktory výkonu životního prostředí, včetně dodržování právních předpisů ve vztahu k jejich podstatným vlivům na životní prostředí; g) jméno a číslo průkazu znalce v oboru životního prostředí a datum a prohlášení o platnosti Kriteria pro reporting o výkonu životního prostředí: a) nezmanipulovaně zobrazit výkon životního prostředí organizace, b) srozumitelně a nedvojsmyslně, c) umožňovat porovnání z roku na rok, aby mohlo být posouzeno, jak se výkon životního prostředí organizace vyvíjí, d) umožňovat porovnání mezi různými oborovými, národními a regionálními benchmarkingovými hodnoceními, e) kde je to přiměřené, umožňovat porovnání s právními předpisy. 18