zpravodaj České společnosti ornitologické

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "zpravodaj České společnosti ornitologické"

Transkript

1 ročník XI/ číslo 1 Jaro 2004 S čápy (na snímku pár čápů bílých) se v jarním čísle setkáte hned několikrát. Foto Jan Ševčík Z OBSAHU Pozvánka na členskou schůzi ČSO Zúčastněte se exkurzí ČSO Druhé sčítání čápů černých v ČR Historie MOS Výsledky soutěže a nový seriál pro děti , 7 Nová Odysea V zemi bohů, karí a vůní I , 9 Evropská unie a ČSO Populace raroha velkého je v krizi Za ptáky do světa Thajsko Úvodem Dva roky uplynuly a máme tu opět volby výboru ČSO, příležitost pro všechny členy ovlivnit směřování organizace. Letos máme poprvé možnost nejen zaškrtnout nějaké to jméno, ale můžeme se i podívat, jakou tvář má nositel či nositelka toho jména, kolik je jim let, jaké mají školy a hlavně jakou mají představu o budoucnosti ČSO a co by chtěli ve výboru prosadit. I když to ještě není úplně opravdová volební kampaň, je to určitě krok správným směrem. Ještě více potěší, že si můžeme vybrat z více kandidátů a z voleb se pomalu stává opravdová soutěž. Vkrádá se otázka, kde se vzalo tolik lidí ochotných kandidovat? Materiální prospěch z toho nebudou mít žádný, to je jisté. Těm, co budou zvoleni, přibude navíc spousta práce, zodpovědnost za organizaci, která se už svým rozsahem činnosti a rozpočtem začíná blížit malé firmě, možná i bezesné noci a šediny. Jedním z možných vysvětlení je, že si kandidáti ani nestačili uvědomit, co je vlastně čeká, pokud budou zvoleni. A nebo je to tím, že lidé, kteří chtějí něco udělat pro ostatní a nemusí za to dostat zrovna zaplaceno, ještě kolem nás existují. Protože do výboru kandiduje i většina těch, kteří si tuto práci již ozkoušeli na vlastní kůži, a přesto mají chuť do toho jít znova, asi bude druhé vysvětlení blíže pravdě. V době, kdy je člověk neustále přesvědčován o tom, že kdo dělá něco pro druhé a zadarmo, je přinejmenším hlupák a pomatenec, je to docela příjemné zjištění. Ti, pro někoho pomatenci, kteří byli členy odstupujícího výboru, si zaslouží dík a těm, co budou zvoleni, držme palce, ať jim jejich elán vydrží. Petr Voříšek POZOR, NEPŘEHLÉDNĚTE! V Ptačím světě tentokrát netradičně naleznete pozvánku na výroční členskou schůzi 28. února 2004, kde budou završeny volby do nového výboru ČSO. Pokud jste ještě nehlasovali a chtěli byste tak učinit na schůzi, vezměte si sebou svůj hlasovací lístek, který jste obdrželi v zásilce se zimním Ptačím světem. Nové hlasovací lístky již nebudou vydávány. Dále naleznete pozvánku a přihlášku na letošní dvě exkurze ČSO, na které je potřeba se přihlásit do konce března (více na str.2a3). zpravodaj České společnosti ornitologické

2 2 PTAČÍ SVĚT JARO 2004 Pozvánka na výroční členskou schůzi České společnosti ornitologické Vážení přátelé, zveme Vás na výroční členskou schůzi České společnosti ornitologické, která se koná již v sobotu od 8,30 hod. v PRAZE v divadelním sále základní školy U Vršovického nádraží 1, Praha 10 (budova naproti železniční stanici Praha-Vršovice). Program: Zahájení (Karel Šťastný) Zpráva sekretariátu aktuální činnost ČSO, akce roku 2004 (Lucie Stejskalová) Zpráva revizní komise (Vladimír Bouček) Ohrožené ptačí oblasti (Jan Hora) Informace o odborných programech ČSO (Petr Musil, Tomáš Albrechtl) Ornitologické novinky (Karel Šťastný) Zpráva kroužkovací stanice (Jaroslav Cepák, Jaroslav Škopek) Přestávka Vyhlášení výsledků voleb do výboru ČSO a revizní komise (volební komise ČSO) Přednáška přírodou Aljašky (Tomáš Brinke) Prof. Karel Šťastný DrSc. předseda Těšíme se na Vaši hojnou účast! Mgr. Lucie Stejskalová tajemnice Upozornění: V případě, že chcete volit osobně na schůzi, musíte si přinést originál volebního lístku, tedy ten, který jste dostali v prosincové zásilce spolu s Ptačím světem. Na schůzi nebudou volební lístky k dispozici! Dopravní spojení: tramvají: linka č. 24 (např. z Karlova náměstí, Václavského náměstí apod.), 7 (např. z Palackého náměstí, ze stanice Anděl) zastávka Vršovické nádraží vlakem: vlakové nádraží Praha Vršovice: přímá trať od Benešova, od Dobříše, posázavský pacifik. Přímé spoje ze stanice Praha hlavní nádraží (1 zastávka - cca 5 min do stanice Praha Vršovice, platí jízdenky městské hromadné dopravy) autobusem: linka č. 124 (např. z metra Želivského (A) nebo z Budějovické (C)), 139 (z metra Želivského (A) nebo Kačerov (C), zastávka Ukrajinská Základní škola (velká šedá budova) je umístěna přímo naproti vlakovému nádraží a tramvajové zastávce. Možnost parkování v okolí školy nebo v okolí vlakového nádraží. Česká společnost ornitologická a její Skupina pro ochranu a výzkum dravců a sov si Vás dovoluje pozvat na jubilejní pátou celostátní ornitologickou konferenci s mezinárodní účastí Dravci a sovy 2004 která se bude konat ve dnech 24. až 26. září v reprezentativních prostorách Velkého sálu mikulovského zámku Cílem konference je prezentace nejnovějších výsledků výzkumu volně žijících dravců a sov a výměna zkušeností v oblasti praktické ochrany jednotlivých druhů. Konference by rovněž měla přispět k propagaci ochrany dravých ptáků. Odborná část bude doplněna o tradiční posezení ve vinném sklípku a nedělní exkurzi. Příspěvky na konferenci budou prezentovány formou referátů nebo posterů a bude možno je publikovat v časopise BUTEO. Vydán bude rovněž sborník abstraktů, který účastníci obdrží při zahájení konference. Termín pro zaslání přihlášky je do 1. července 2004, konferenční poplatek činí 400 Kč. Konference je otevřená pro všechny, kteří se zajímají o biologii a ochranu dravců a sov. Podrobné informace o konferenci naleznete od března na webu ČSO či Vám je (včetně přihlášky) poskytnou pracovníci sekretariátu ČSO. tel , Pokračovací kurs ornitologie pro amatérské ornitology s hlubším zájmem o poznání ptáků a metod jejich výzkumu Termín: , Místo: Lužnice (7 km od Třeboně - vrchol hnízdní sezóny v jedné z ornitologicky nejatraktivnějších částí republiky) Cílem kursu je podpora naší tradičně kvalitní amatérské ornitologie a výměna zkušeností mezi jednotlivými členy ČSO. Kurs je určen všem členům ČSO od 16 let s alespoň základní orientací v ornitologii. Při větším počtu přihlášených mají přednost ti, kteří se účastní nebo chtějí účastnit některého výzkumného programu ČSO, organizátoři si vyhrazují právo výběru účastníků. Maximální počet účastníků bude 20. Náplň kurzu bude upřesněna podle zájmu účastníků, ale v každém případě zahrne lekce z určování složitějších skupin ptáků, trochu teorie, ale hlavně praktické příklady různých způsobů terénního výzkumu a jeho vyhodnocování. Každý den bude probíhat praktický blok v terénu (dopoledne) a teoretický blok (odpoledne večer), prostor bude i pro individuální terénní činnost. Kurs povedou nejzkušenější členové ČSO, účast přislíbili prof. Karel Šťastný, prof. Zdeněk Veselovský, doc. Karel Hudec a další. Předběžná cena kursu je 1300,- Kč (včetně ubytování a všech materiálů, mimo stravy). Zájemci o účast obdrží podrobnější informace a přihlášku na vyžádání v sekretariátu ČSO, přihlásit se je třeba do (pro komunikaci preferujeme

3 JARO 2004 PTAČÍ SVĚT 3 Sledujte s námi přílet čápa bílého! Po vlaštovkách a kukačkách budeme v roce 2004 poprvé sledovat přílet čápa bílého. Doufáme, že se do akce zapojí co nejvíce členů ČSO i ostatních milovníků ptactva z nejširší veřejnosti. Vaše pozorování budou cennými daty pro Skupinu pro ochranu a výzkum čápa bílého, která pracuje pod patronací ČSO. Rok 2004 je vůbec ve znamení čápa, neboť letos proběhne již šesté mezinárodní sčítání evropské populace čápa bílého, letos koordinováno německým partnerem BirdLife International NABU a také druhé celostátní sčítání čápů černých (více na str. 4). V České republice zajišťuje sčítání čápů již zmíněná skupina Skupina pro ochranu a výzkum čápa bílého a to každoročně již od roku Zapojit se však může každý - tato akce je vhodná především pro ty, kteří bydlí nebo mají rekreační chaty či chalupy v obcích s hnízdy čápů bílých. Mají totiž možnost sledovat celý průběh hnízdění, od příletu dospělých ptáků na hnízdo, až do opuštění hnízda rodinou. Proto až letos poprvé uvidíte čápa bílého, neváhejte a pošlete nám zprávu. Pokud čáp ve vaší obci či městě i hnízdí a vy máte možnost a chuť hnízdění sledovat a zapojit se tak do mezinárodního sčítání čápa bílého, napište nám a my vám zašleme dotazník pro sledování průběhu čapího hnízdění. Zpráva o prvním pozorování čápa bílého by měla obsahovat: Krkonošský národní park: dvoudenní exkurze se bude konat ve dnech května Doprava je zajištěna autobusem. Sraz bude v Praze (místo upřesníme) poměrně brzy - v 8.00 nejpozději v Na sobotu je plánován výlet na hřebeny Krkonoš z Pece pod Sněžkou a v neděli vyrazíme za ptáky z Horních Míseček. Upozorňujeme, že sobotní výlet bude horským terénem se značným převýšením, může být tedy fyzicky náročnější. Noc přečkáme v turistické ubytovně v Herlíkovicích, poblíž Vrchlabí. Jedním z našich průvodců bude RNDr. Jiří Flousek ze Správy KRNAPu. Odhadovaná cena 660 Kč - zahrnuje dopravu, ubytování a organizační náklady. Voticko: jednodenní exkurze je naplánována na 12. června 2004 a je spojena s návštěvou naší spřátelené nevládní organizace Ochrana fauny Členské exkurze ČSO datum a čas prvního pozorování čápa bílého v roce datum prvního objevení se na hnízdě 3. název obce u které byl čáp pozorován 4. název nejbližšího většího města a příslušného okresu 5. počet pozorovaných čápů a jejich aktivita (přelet, lov na poli, obsazení hnízda apod.) 6. stručný údaj o počasí 7. jméno, adresu a věk pozorovatele. + poznámku zda chcete dále sledovat průběh hnízdění a na kolika hnízdech. Ti, kteří již spolupracují s pracovní skupinou, nechť používají tradičních cest komunikací. Se souhrnem výsledků vás seznámíme v některém z dalších čísel Ptačího světa. Zprávu zašlete ihned po prvním pozorování čápa bílého na adresu: ČSO, Hornoměcholupská 34, Praha 10 - Hostivař. Vážení přátelé, v letošním roce jsme pro vás připravili dokonce dvě exkurze, jednodenní do Votic a dvoudenní do Krkonoš. Věnujte prosím proto zvýšenou pozornost při vyplňování přihlášky. ČR v její stanici pro zraněné živočichy ve Voticích. Dále se podíváme na několik přírodovědecky zajímavých lokalit např. přírodní park Džbány Žebrák či rybníky na Sedlčansku (hnízdiště řady druhů vodních ptáků). Doprava bude zajištěna autobusem z Prahy. Předpokládaná cena 250 Kč (doprava, organizační náklady). Podrobnější časový plán a další pokyny včetně složenky k zaplacení zálohy obdrží pouze přihlášení členové koncem dubna. Vyplněnou přihlášku zašlete nejpozději do konce března 2004 na adresu ČSO, Hornoměcholupská 34, Praha 10. Upozorňujeme, že exkurze se budou konat pouze v případě, že se přihlásí nejméně 30 účastníků na každou exkurzi. Případné zrušení exkurze včas ohlásíme. Na exkurzi můžete vzít i rodinné příslušníky, kteří nejsou členy ČSO. Zapojte se do Akce Falco 2004 Akce Falco patří mezi nejznámější akce na ochranu dravých ptáků u nás. Jejím cílem je uhlídat hnízda vzácných dravých ptáků, především sokolů a rarohů, před rušením neukázněnými návštěvníky přírody a horolezci. Z neznalosti či lhostejnosti může dojít k vyplašení rodičovského páru a opuštění vajíček či mláďat. Stále je však nutné hnízda hlídat i před možným vykradením mláďat či vajec. Akce probíhají v různých místech ČR i Slovenska nepřetržitě od roku 1990 a za tuto dobu se podařilo uhlídat několika stům dobrovolných strážců celkem 43 mláďat rarohů velkých, 22 mláďat sokolů stěhovavých a 20 mláďat orlů královských. Bylo zaznamenáno několik pokusů o vykradení, ale žádné ze střežených hnízd díky bdělosti strážců vykradeno nebylo. V roce 2003 zasahovali strážci i ve 120 případech proti neukázněným horolezcům, kteří mohli vyplašit rodičovský pár na hnízdě ve skalní stěně. Akce Falco pokračuje pod koordinací Klubu ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země i v roce Nelze ji však realizovat bez pomoci desítek dobrovolných strážců. Chtěli bychom požádat o pomoc i Vás. Hlídá se v týdenních turnusech, 24 hodin denně za každého počasí. Strážní skupiny o počtu 4-6 lidí jsou ubytovány v základním táboře (chata, stan, přívěs) a po instruktáži se střídají při zajištění ostrahy hnízda. V případě, že se nám, ale především dravcům, rozhodnete pomoci, kontaktujte koordinátora náboru strážců: Ivo Páral, Holubice 158, , tel , u nějž se můžete již dnes přihlásit. Více informací naleznete na http: //kodas. detizeme.cz. Pavel Koubek, KODAS DZ Mláďata raroha velkého na hnízdě. Foto Petr Horák Přihláška na členské exkurze ČSO 2004 Jméno Příjmení Adresa (včetně PSČ) Telefon Přihlašuji se na dvoudenní exkurzi do Krkonoš ano / ne (zakroužkujte) Kromě mě se exkurze zúčastní rodinných příslušníků. Mám zájem o ubytování pro osob. Přihlašuji se na jednodenní exkurzi do Votic ano / ne (zakroužkujte) Kromě mě se exkurze zúčastní rodinných příslušníků

4 4 PTAČÍ SVĚT JARO 2004 První vlaštovkou v názvoslovném úsilí se stal český překlad fotografického průvodce světovým ptactvem od A. Goslera, který jako Atlas ptáků světa vyšel v roce Součástí publikace byl seznam českých jmen a soustava ptáků světa, kde bylo využito asi zažitých českých jmen a ostatních zhruba bylo vytvořeno nově. Nové české názvy vznikaly ponejvíce na základě jmen odborných, anglických, německých, francouzských a dále podle morfologických, ekologických, zoogeografických a etologických znalostí o jednotlivých druzích. Toto názvosloví však obsahovalo dílčí nedostatky, na které bylo záhy poukazováno na stránkách odborného tisku a kterých si byli vědomi i samotní autoři. Proto pokračovali ve své názvoslovné práci dále s tím, že podrobí opětovné soustavné kritické analýze všechny české názvy za využití nejmodernějších světových ornitologických publikací, všech dostupných pramenů a svých osobních znalostí ze zahraničních exkurzí. Ke zkvalitnění práce vznikl na popud mezinárodního komitétu jmen ptáků počátkem roku 1996 i názvoslovný komitét český, a to ve složení M. Čapek, K. Hudec, F. Hanák a R. Pavíza, kterého později nahradil J. Klimeš. Po letité revizi byla Nová česká jména ptáků Hudec K., Čapek M., Hanák F., Klimeš J., Pavíza R. (2003): Soustava a české názvosloví ptáků světa. Muzeum Komenského. Přerov. 462 str. V polovině prosince 2003 vyšel v tištěné formě výsledek dvanáctileté práce autorského kolektivu složeného z předních českých a moravských ornitologů nazvaný Soustava a české názvosloví ptáků světa. Potřeba tvorby úplného českého názvosloví všech taxonomických jednotek třídy ptáci se objevila po roce 1989, kdy se čeští ornitologové i široká veřejnost dostávali mnohem častěji do styku se zahraničními druhy než dříve. Svou úlohu sehrála možnost cestování, dostupnost zahraničních publikací a pravidelná prezentace přírodovědných pořadů v médiích. v novém seznamu ponechána především jména tradiční, zažitá (byť i někdy podle současných poznatků ne zcela vyhovující) a změněna jména zavádějící nebo nesprávná, která byla nahrazena novými. Na tvorbě názvů se průběžně formou konzultací podíleli i další odborníci včetně chovatelů ptáků a znalců českého jazyka. Na rozdíl od vědeckých jmen, nejsou národní, tedy ani česká jména pro uživatele závazná. V zájmu zachování stability českého názvosloví by však bylo dobré jejich co nejčastější používání až do doby, kdy si přirozený vývoj ornitologie a společnosti vyžádá revizi dnešního stavu soustavy a českého názvosloví ptáků světa. Publikaci v brožované verzi lze objednat na adrese: RNDr. František Hanák, Moravská ornitologická stanice, Muzeum Komenského, Horní nám. 7, Přerov 2., Tel , Náklad 300 výtisků. Cena cca 200 Kč + poštovné a balné. Poznámka: v prvním pololetí 2004 připravují autoři vydání vázané verze s doplňky v nákladu 200 ks. Pavel Vašák Hlas pro tento den posedmé V pořadí již sedmou audiokazetu z cyklu Hlas pro tento den vydává v těchto dnech Radioservis. Unikátní nahrávky hlasových a zvukových projevů našich živočichů, které pořídil ing. Pavel Pelz, komentují opět naši přední zoologové např. doc. Karel Hudec, prof. Karel Šťastný, dr. Miloš Anděra nebo dr. Jiří Formánek. Hlas pro tento den 7 na ploše devadesáti minut představuje 16 druhů ptáků, 5 druhů žab a 2 druhy hmyzu. Ptačí Hlasy pro tento den vycházejí rovněž na kompaktních discích. Po Ptácích našich měst a vesnic a Ptácích našich lesů je na jaro připravováno vydání 2CD Ptáci našich polí a luk. Kazety i CD lze objednat písemně či telefonicky u Radioservisu (Jeseniova 36, Praha 3, tel , nebo zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách www. radioservis-as.cz/ katalog. Nové pořady cyklu vysílá každou sobotu rozhlasový magazín Meteor. Textové verze se zvukovými ukázkami naleznete na internetové stránce Druhé celostátní sčítání čápů černých v České republice Zatímco sčítání čápů bílých má již dlouholetou tradici s počátkem v roce 1934, první sčítání čápů černých v ČR se uskutečnilo teprve před deseti lety. Bylo vedeno snahou zachytit rozšíření čápa černého a odhadnout početnost jeho populace na území celé republiky. Tento druh se totiž po druhé světové válce začal postupně šířit, zřejmě především z polských a slovenských hnízdišť, směrem na západ a v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století již hnízdil na celém našem území. Sčítací akce v roce 1994, kterou zorganizovala Česká společnost ornitologická (ČSO), se setkala s velkým ohlasem a přinesla hodnotné a hodnověrné výsledky. Velmi organizovaně se do ní zapojili zejména lesníci, kteří prostřednictvím podniku Lesy ČR zaregistrovali přibližně polovinu všech obsazených hnízd a hnízdních lokalit. Celkem bylo v roce 1994 napočítáno 325 hnízdících párů a byly tak potvrzeny odhady z předchozích let, které uváděly asi 300 párů. Jednou ze základních charakteristik stavu populace jsou změny početnosti v čase a z toho vyplývající trendy, které naznačují prosperitu či ohrožení populací. U čápa černého se podle sledování v některých oblastech ČR v posledním desetiletí jeví početnost jako stabilizovaná, ale jinde je hlášen pokles. Desetiletý cyklus celostátního sčítání se jeví jako optimální a v letošním roce proběhne pod patronací ČSO obdobná akce jako v roce Cílem je opět co nejúplněji zjistit počty hnízdících párů v České republice. Je to mnohem složitější úkol než u čápa bílého (v letošním roce bude probíhat již šesté mezinárodní sčítání), protože černí čápi hnízdí většinou hluboko v lesích, na klidných a odlehlých místech. Pro svůj skrytý a plachý způsob života často unikají pozornosti i v místech, kde hnízdí pravidelně. Cílem této akce není honba na černé čápy a nalezení hnízda za každou cenu. Na prvním místě je ochrana čápů (jsou u nás chráněni zákonem o ochraně přírody a příslušnou vyhláškou jako silně ohrožený druh a dnem vstupu ČR do Evropské unie i směrnicí o ptácích) a zajištění klidu k úspěšnému vyhnízdění. Ke zjištění výsledku postačí jedna kontrola v hnízdní sezóně, nejlépe ve druhé polovině června, případně počátkem července. V této době jsou většinou již poměrně velká mláďata dobře viditelná na hnízdě, případně lze obsazené hnízdo identifikovat podle trusu na hnízdě i pod ním. V případě, že se hnízdo nepodaří objevit, je možno na hnízdění usuzovat podle opakovaného pozorování dospělých ptáků v hnízdním období nebo později v průběhu července až srpna pozorovat rodiče s vyvedenými mláďaty v okolí úspěšného hnízda. K zajištění celé akce bude vydán leták s dalšími informacemi, jehož součástí bude dotazník k zapsání zjištěných údajů pro jednotlivé lokality. Stejné údaje bude možno zadávat i prostřednictvím internetové stránky ČSO (www.birdlife.cz). Všichni členové společnosti a jednotlivých poboček obdrží leták s letním číslem Ptačího světa. Obdobně tomu bude i u členů Moravského ornitologického spolku, aktivní spolupráci opět přislíbili zástupci podniku Lesy ČR a zapojí se i Český svaz ochránců přírody. Dovoluji si touto cestou požádat členy i příznivce ČSO o spolupráci a věřím, že výsledky připravované akce přispějí k poznání čápů černých, ke zjištění současného stavu populace v České republice a zprostředkovaně také k ochraně těchto majestátných ptáků u nás. Těším se na spolupráci. František Pojer, koordinátor sčítání

5 JARO 2004 PTAČÍ SVĚT 5 Jednání ČSO s Klubem sokolníků ČMMJ ukončeno V rámci programu ČSO Volná křídla vznikla před dvěma lety iniciativa na uspořádání setkání se zástupci Klubu sokolníků ČMMJ za účelem výměny názorů na palčivé otázky týkající se ochrany dravců a sov. Výzva byla akceptována a postupně došlo ke dvěma setkáním. Účastníci setkání se navzájem informovali o postojích a názorech na různá témata související s držením dravců a sov v zajetí. Dospěli k závěrům, které jednak umožňovaly pokračovat v komunikaci, jednak dávaly naději na možnost navázání spolupráce v několika oblastech. O průběhu jednání jsme již informovali zájemce na webových stránkách ČSO. Ze setkání vyvstalo i několik konkrétních úkolů, na kterých se zúčastněné strany dohodly. V průběhu dalšího roku a půl se však ukázalo, že tyto úkoly nejsou ze strany Klubu sokolníků míněny vážně a naděje na smysluplnou komunikaci se ukázaly jako marné. Ani jeden z dohodnutých úkolů nebyl ze strany sokolníků splněn, rovněž vzájemná komunikace prakticky ustala. Pokusili jsme se vyvolat nové setkání v listopadu Vzhledem k tomu, že jsme však neobdrželi od Klubu sokolníků žádné stanovisko ani dva týdny před navrženým termínem schůzky, byli jsme nuceni nakonec setkání odvolat. Na základě společné porady v rámci programu Volná křídla byl zaslán Klubu sokolníků počátkem tohoto roku dopis, v němž z výše uvedených důvodů ukončujeme naši snahu o vzájemnou komunikaci. Závěrem je třeba zdůraznit, že do budoucna nevylučujeme možnost znovu usednout k jednání ve prospěch ochrany dravců a sov, avšak za předpokladu, že investovaný čas a energie budou vyváženy konstruktivním přístupem a nadějí na pozitivní výsledek. Více informací o jednání naleznete na webových stránkách ČSO. Bedřich Landsfeld Znáte Moravský ornitologický spolek? Část II Historie Moravského ornitologického spolku v Přerově První přírodovědné společnosti na Moravě se zrodily až po vzniku Československa. Jednalo se o Klub přírodovědecký v Brně, o Vlastenecký spolek musejní v Olomouci a o Přírodovědeckou společnost v Ostravě. První ornitologicky zaměřené sdružení na Moravě vzniklo v roce 1932 v Přerově. Původní název sdružení byl Ornitologický spolek a jeho ustavující chůze se konala dne 4. prosince 1932 v pivovarské restauraci. Spolek pracoval podle stanov schválených Zemským úřadem v Brně. Předsedou spolku se stal učitel František Ginter. Hlavní náplní činnosti spolku byla ochrana ptactva a členové se zabývali zimním přikrmováním v přerovských parcích a ve spolupráci se školami vyráběli a vyvěšovali krmítka a ptačí budky. Již koncem roku 1933 měl spolek téměř 200 členů. Výbor spolku pod vedením Františka Gintra se rozhodl na své schůzi dne 16. srpna 1933 vybudovat ornitologické muzeum s odbornou knihovnou a vydávat odborný ornitologický časopis. Tento časopis byl vydáván od roku 1934 pod názvem Moravský ornitolog. Tehdy se jednalo o první odborný ornitologický časopis v Československu. Mezi ornitology i další veřejností byl o něj nečekaně velký zájem. Proto byl časopis vydáván od třetího čísla pod názvem Československý ornitolog. První plány na vybudování ornitologické stanice předpokládaly stavbu v parku Michalov v Přerově o několika místnostech a s voliérami pro chov ptáků. Projekt na stanici vypracoval architekt ing. H. Friesing v roce 1937, kdy se také začalo se stavbou. Stanice byla dokončena v roce 1938 a zásluhou města byla obklopena pozemky o rozloze 2 hektary. V okolí byly vysázeny stromy a keře, vyhloubeny rybníčky a postaveno 24 klecí a 18 voliér. Sbírky obsahovaly v té době přes 200 dermoplastických preparátů, desítky hnízd, oologickou kolekci (sbírku vajec) a odbornou knihovnu. Ve voliérách bylo umístěno přes 100 ptáků. Na oživení areálu stanice věnoval ředitel Středomoravských elektráren ing. A. Němec sochu Světlušky. Přestože slavnostnímu otevření stanice dne 28. října 1938 zabránily bouřlivé a tragické události tohoto roku, začala stanice pracovat. Po roce 1948 došlo k utlumení aktivity Moravského ornitologického spolku. V červnu 1950 bylo zastaveno reorganizačními opatřeními vydávání časopisu Československý ornitolog. V této pro spolek nešťastné době v něm bylo organizováno téměř 750 členů. Výzkumná ornitologická stanice prožívala vážné finanční problémy a její provoz zajišťovali přerovští členové spolku zdarma. V roce 1954 převzal nad spolkem patronát ZO ROH Komunálních podniků města Přerova. Po dlouhých jednáních bylo povoleno vydávání časopisu. První číslo vyšlo v roce 1956 pod názvem Zprávy Moravského ornitologického spolku ( Zprávy MOS ). V roce 1962 byla vytvořena Městským národním výborem v Přerově samostatná osvětová organizace Ornitologická stanice, která vzhledem k vědeckým kontaktům s tuzemskými a zahraničními institucemi vystupovala jako Moravská ornitologická stanice. Proto bylo rozhodnuto po mnoha jednáních, že Moravská ornitologická stanice a Moravské ornitologické sdružení přejdou od 1. ledna 1970 pod okresní muzeum. Byly odstraněny voliéry se zvířaty a muzeum převzalo 811 svazků knih, časopisů a separátů, 41 hnízdo, 174 snůšky ptačích vajec a 97 dermoplastických preparátů. Na stanici bylo přemístěno přírodovědné oddělení muzea se specializací na ornitologii. V roce 1991 byl znovu založen Moravský ornitologický spolek a v roce 1992 došlo ke spojení spolku s Moravským ornitologickým sdružením. Nová organizace přijala název Moravský ornitologický spolek a stala se samostatnou. Spolek v dnešní podobě vydává Zprávy MOS ve spolupráci s Muzeem Komenského v Přerově, zabývá se praktickou ochranou ptáků, pro téměř 2000 členů vydává čtvrtletník Ptáci kolem nás (od roku 1992 do roku 1995 Moravský ornitolog ), organizuje ornitologická setkání, pozorování a exkurze, spolupracuje s referáty životního prostředí a vyvíjí mnoho dalších aktivit. Prezidentem Moravského ornitologického spolku je od roku 1991 Jiří Šafránek. František Hanák Budova Výzkumné ornitologické stanice po dokončení v r se sochou Světlušky v popředí. Foto Archiv Moravské ornitologické stanice. Reprofoto Jitka Hanáková

6 6 PTAČÍ SVĚT JARO 2004 STRÁNKY MLADÝCH ORNITOLOGŮ Pozor! Pozor! Vyhlašujeme vítěze celoroční soutěže Ptačího světa! Milí soutěžící, ani posledním kolem jste se nenechali zaskočit, přestože úkol nebyl zcela snadný. Máme radost ze všech správně došlých odpovědí i vybarvených kachen, které jste nám poslali. A jaké jsou správné odpovědi z minulého (společného) kola? Ptáci kteří na zimu odlétají: 1F-čáp černý, 5E-holub doupňák, 8G-konipas bílý, 7H-rehek zahradní Ptáci, kteří u nás zůstávají: 3D-kulíšek nejmenší, 4C-hrdlička zahradní, 6A-datel černý, 9B-sýkora koňadra Zimní hosté: 2I-dřemlík tundrový, 10J-kalous pustovka Jelikož se sešlo více bezchybných soutěžících, kteří se zúčastnili všech čtyř kol musel o vítězi rozhodnout los. Losování se ujala osobně tajemnice ČSO Lucka Stejskalová. A jak to tedy dopadlo? Hlavní cenu, malý dalekohled získává osmiletá Markéta Řehořová z Českých Budějovic CD Ptáci našich měst a vesnic posíláme Monice Pořízové ze Skochovic a Pavlíkovi Benešovi z Dačic Kazetu Hlas pro tento den od nás dostávají: Monika Křížová, Alžběta Růžková, Ondra Rouzek, Magdaléna Francová, Jaroslav Škulavik a Jarmila Žílová Nové samolepky ČSO získávají: Jan Uhlík, Filip Oliva, Honza Hrubý, Jan Böhm, Jan Fara a Vojta Sládeček. A pro všechny zúčastněné připravil autor soutěže Vašek Bartuška krásný pamětní list. Děkujeme všem za účast v soutěži a výhercům samozřejmě gratulujeme! CD a kazety do soutěže věnoval Radioservis a. s., vydavatelství Českého rozhlasu. Rádi bychom touto cestou poděkovali za spoustu krásných obrázků dětem z ornitologického kroužku při školní družině v ZŠ Buštěhrad. Jelikož by se nám do Ptačího světa nevešly, naleznete je časem na webových stránkách ČSO. Počínaje jarním Ptačím světem, se budete na dětských stránkách setkávat s obrázkovým seriálem o životě ptáků. A naše putování jejich okřídleným světem začneme v pravěku Ke každému dílu seriálu vám položíme jednu otázku. Kdo ji správně zodpoví a odpověď pošle do redakce ještě než vyjde další Ptačí svět, dostane od nás malou upomínku. Seriál pro vás opět připravil Vašek Bartuška a my doufáme, že se vám bude líbit. Takže otázka k prvnímu dílu: Vyjmenujte alespoň tři různé obratlovce (ale ne ptáky), kteří umějí létat nebo alespoň plachtit vzduchem. Těšíme se na vaše odpovědi. Vašek Bartuška & Bára Houdková

7 JARO 2004 PTAČÍ SVĚT 7

8 8 PTAČÍ SVĚT JARO 2004 Nová odysea: Sibiřští čápi černí doletěli do Indie V podzimním čísle Ptačího světa jsme přinesli informaci o označení dalších tří čápů černých na jihu Novosibirské oblasti v Rusku. S funkčními satelitními vysílači se na cestu do zimovišť vydali dva z těchto tří ptáků samice Altynaj a samec Iristu. Luboš Peške se připravuje k filmování a fotografování z krytu, který jsme postavili poblíž shromaždiště čápů na břehu přehrady Lakhundar. Altynaj opustila hnízdiště 4. září a zimoviště v západním Madhjapradéši dosáhla po 66 nebo 67 dnech, 8., respektive 9. listopadu. Vzdušnou čarou se tak hnízdu vzdálila na 3400 kilometrů, letěla ovšem po trase dlouhé zhruba 4400 kilometrů. Tuto vzdálenost překonala za 17 až 18 dnů, zbývajících 49 dnů strávila na zastávkách (sedm dnů u jezer Aščikol a Akžajkyn, 37 u Syrdarji a pět u Amudarji). V letových dnech obvykle urazila 150 až 300 kilometrů, za jediný den však dokázala překonat pravděpodobně i 675 kilometrů! Iristu se na cestu od Obu vydal již 10. nebo 11. srpna a do zimoviště v jižním Gudžarátu doletěl 29. října; na cestě tedy prožil 80 nebo 81 dnů. Od hnízda ho v zimovišti dělí vzdušnou čarou 3650 kilometrů, oblet horstev mu ale jeho cestu prodloužil na 4650 kilometrů. Podobně jako Altynaj také Iristu strávil mnoho času u Syrdarji (58 až 59 dnů) a Amudarji (6 dnů). K zimovištím postupoval jen 15 až 17 dnů. Obvyklá délka jeho denních přeletů byla přibližně 200 až 300 kilometrů. Oba sledovaní čápi postupovali nezávisle na sobě po velmi podobných a v některých úsecích téměř identických trasách. Obecně lze jejich tahovou trasu popsat jako k západu vyklenutý oblouk, kterým se vyhnuli Ťan Šanu, Pamíru a dalším pohořím. Nejrychleji oba ptáci postupovali nad Kazachstánem a oba také dlouhou dobu strávili u Syrdarji na jihu Kazachstánu. Ve světle skutečnosti, že v téže oblasti se zdržovali i dva ze tří jedinců sledovaných v roce 2002, zjevně jde o jednu z nejvýznamnějších oblastí pro čápy černé a jistě také další druhy tažných ptáků, o níž se mnoho neví, a proto by si nesporně zasloužila zvýšenou pozornost. Od Syrdarji se Iristu rozletěl na jih v polovině října a asi o týden později ho následovala Altynaj. Oba se přesunuli přímo k další řece Amudarji, do blízkosti hranic Turkmenistánu, Uzbekistánu a Afghánistánu. Opět jde pravděpodobně o tažnými vodními ptáky hojně navštěvovanou oblast a poslední vhodnou zastávku před přeletem Hindúkuše. Ten Iristu i Altynaj překonali v Afghánistánu v podobných místech. Jejich tahové trasy byly téměř totožné i na území Pákistánu a rozdělily se až v Indii. V prosinci se do oblastí zimovišť uskutečnila výprava Podkrušnohorského zooparku Chomutov, Českého rozhlasu a Bombay Natural History Society o nívíce v reportáži V zemi bohů, karí a vůní v tomto a následujícím čísle Ptačího světa. Miroslav Bobek, Lubomír Peške, František Pojer a Jaroslav Šimek Trasy sledovaných čápů černých. Světlejším odstínem Altynaj, tmavším Iristu. Podkladová mapa: HOS Kartografik, s.r.o. Čápi černí na zimovišti. U nádrže jich trávilo siestu, případně i nocovalo, až třicet. Překvapivý byl nízký podíl mladých ptáků. V krajině západního Madhjapradéše jsou bahniska se zbytky vody, často uměle vybudována poblíž vesnic. K nim a do téměř vyschlých říčních koryt se čápi vydávají na lov.

9 JARO 2004 PTAČÍ SVĚT 9 V zemi bohů, karí a vůní (I.) Výprava do indických zimovišť čápů černých Slunce zvolna stoupalo nad obzor a v úzkých uličkách se z dohořívajících ohníčků, u nichž se ještě před chvílí choulili prokřehlí vesničané, linul bělavý kouř. Život už byl v plném proudu. Terénním autem jsme se proplétali mezi lidmi, buvoly, kravami, prasaty a psy a co chvíli se složitě vyhýbali s dvoukolákem taženým párem volů. Pomalu jsme se blížili ke středu oblasti, kde zimuje Altynaj samička čápa černého, kterou jsme v létě označili vysílači na hnízdišti ležícím o tři a půl tisíce kilometrů severněji, u Obu na jižní Sibiři. Kam dřív? rozhodovali jsme se o několik dnů dřív v Bombaji. Za Altynaj do Madhjapradéše nebo za Iristem do Gudžarátu? Byli jsme právě v domě U Zoborožce, kde sídlí úctyhodná Bombajská přírodovědná společnost, a v kanceláři jejího ředitele Asada Rahmáního usrkávali čaj s mlékem. Vlhké vedro tlumila klimatizace a přes zavřená okna pronikaly dovnitř jen slabé ozvuky pouličního ruchu. Iristu je na poloostrově, stěží ještě někam přeletí, podotknul Mahéš Gopinathan, ornitolog, který se na cestu za čápy měl vydat spolu s námi. Jeďme tedy nejdřív za Altynaj. Takže zítra v pět ráno? zeptal se Ondra. OK, řekl jsem po krátkém zaváhání, poněvadž jsem si uvědomil, že to znamená nastavit si budík na půlnoc pražského času. Tak ať to klapne, zvedl se pan Rahmání a při loučení mi strčil do ruky výstřižek článku z titulní strany The Times of India. Měl velký titulek Pregnant with hope, stork men land in India Čapí muži přiletěli do Indie naplněni nadějí. Třetí zprava Altynaj naše naděje nezklamala. Signál jejího vysílače jsme velmi rychle zachytili u přehrady Lakhundar. Že by stála na břehu? prohodil Luboš. Takhle brzo dopoledne? Spíš by se měla někde krmit. Jakmile jsme přijeli blíž, ukázalo se, že Altynaj je opravdu kdesi pod přehradou. Rychle jsme do batohů naházeli nejpotřebnější vybavení a vyrazili ji hledat. Ušli jsme ale jen pár set metrů, když signál zesílil. Za okamžik jsem zaslechl Mahéše, který ukazoval na oblohu: Black stork! Černý čáp! Altynaj letěla zpátky k přehradě. O půl hodiny později už jsme se ze břehu dívali na poloostrov vybíhající daleko do vodní hladiny. Na jeho okraji postávalo kromě nesytů a volavek i několik čápů černých. Altynaj je třetí zprava, řekl jsem žertem. Ve skutečnosti by ani nejsilnějším dalekohledem nešlo zahlédnout anténku na jejích zádech. Měli jsme ale důvod k dobré náladě: Altynaj nám ukázala čapí zimoviště. Prasata místo kanalizace Přestal jsem ťukat do klávesnice notebooku a sáhl po láhvi s vodou. Večeře (samozřejmě přísně vegetariánská), kterou nám uvařil náš pan domácí Mansingh, mě pořád ještě pálila na jazyku. Kolik do ní toho karí nasypal? pomyslel jsem si. V tom okamžiku zhaslo světlo. Zase vypadl proud. Displej sice díky bateriím svítil dál, ale stejně to znamenalo, že moc už toho napsat nemůžu úprava fotografií a jejich odeslání přes satelit do Prahy bude vyžadovat hodně času. Tak cos stačil napsat? zastavil se nade mnou Ondra. Jsme v mírně zvlněné krajině, která je docela intenzívně obhospodařovaná, začal jsem předčítat, protože k nám přišel ještě Luboš. Vyprahlé pláně, porostlé nanejvýš akáciemi, se střídají s poli a pastvinami. Jen tu a tam jsou skupiny stromů a křovisek či louže vody právě v nich čápi loví ryby. Asi se tu najde jen pramálo míst, kde by několikrát za den neprošli lidé Vesnice působí podle evropských měřítek chudě, ovšem podle měřítek, která máme nastavená z Afriky, jsou na vysoké úrovni. Většina dopravy a zemědělských prací se sice obstarává voly, ale občas jsou k vidění i traktory. Do mnoha vesnic je zavedená elektřina a úplně každá má pumpu na pitnou vodu. O prasatech tam něco máš? Udělal jsem si poznámku, že bych měl napsat, jak polodivoká prasata likvidují na vesnicích naprosto všechny odpady. A také o tom, jak ženy suší kravince, které používají jako palivo. A ještě o oltářících s vonnými tyčinkami Pak jsem začal upravovat fotografie a na půl ucha jsem přitom poslouchal debatu, kterou Ondra zapředl s Mahéšem. elektřina je tu zavedená jen kvůli čerpadlům na vodu? Přesně tak, odpovídal Mahéš. Aby bylo možné zavlažovat pole. Proto ji také vesničané mají zadarmo, Zadarmo? podivil se Ondra. I pro něj to byla novinka. Všichni ne, opravil se Mahéš. Zadarmo je pro rodiny, které mají roční příjem nižší než deset tisíc rupií. Ale těch je tu většina. Slyšel jsem dobře? obrátil jsem se na Luboše. Vždyť to je asi tak šest tisíc korun na rok! Jo. Ale to snad ani nepiš, protože doma tomu stěží někdo uvěří. Za chvíli proud znovu naskočil, ale skutečně jsem to nenapsal. Miroslav Bobek, foto Khalil Baalbaki a Lubomír Peške Pokračování v příštím čísle Ptačího světa Altynaj zimovala jen několik desítek kilometrů od posvátného města Udždžainu, kde se nachází jeden z dvanácti lingamů světla ; dokonce prý třetí nejvýznamnější (lingam falický symbol spojovaný s bohem Šivou v jeho roli Stvořitele). Na snímku z udždžainského ghátu je svatý muž (sádhu), který má díky hašiši velmi dobrou náladu Altynaj je na příjmu; nejspíš po ranním krmení sedí na stromě jen pár set metrů od nás. Na snímku zleva Mahéš Gopinathan, Uméš Šimpí, Ondřej Abonyi a Miroslav Bobek

10 10 PTAČÍ SVĚT JARO 2004 Co přinese vstup do Evropské unie pro ČSO? Dnem 1. května 2004 se Česká republika stává členským státem Evropské unie. Tato mimořádně významná událost je očekávána s rozporuplnými pocity. Na jedné straně vzbuzuje přehnaná očekávání, na straně druhé obavy. A co Česká společnost ornitologická? Je ČSO na členství ČR v EU připravena? Vstup do EU nebude pro ČSO žádná náhlá změna, protože jsme se na tuto událost po léta soustavně připravovali. Aniž jsme to tehdy samozřejmě mohli tušit, první krok jsme učinili ještě v dobách totalitních, v roce 1987, kdy jsme přistoupili k programu Významná ptačí území v Evropě. Nikdo z nás, kteří jsme tehdy stáli u zrodu tohoto programu v České republice, ani ve snu neočekával, že se Česká republika stane členem EU a do jaké míry se obsah slova významná skutečně naplní. Národní seznamy významných ptačích území jsou totiž podle rozhodnutí Evropského soudního dvoru z roku 1998 vědeckým podkladem pro posouzení, zda členský stát EU splnil závazky směrnice o ptácích pokud jde o vyhlašování ptačích oblastí. Zatímco počátkem devadesátých let 20. století byla ČSO považována za výběrovou, odborně zaměřenou organizaci, v dalších letech, s pomocí BirdLife International a jeho partnerů, zejména RSPB a Vogelbescherming Nederland, velice zásadně změnila obsah i rozsah své činnosti. Otevřela se pro všechny zájemce o ptáky a jejich ochranu i pro prosté milovníky přírody, začala být uznávána státní správou, volenými orgány a orgány státní ochrany přírody jako partner při řešení problémů ochrany ptáků a stále více se dostává do povědomí nejširší veřejnosti a sdělovacích prostředků. Projekt Rozšíření EU vysoká škola pro vstup do EU Vysokou školou pro desítky našich členů můžeme bez nadsázky nazvat projekt Rozšíření EU, realizovaný od podzimu 1998 do konce Letecký snímek rybníku Řežabinec, který je součástí významného ptačího území a navržené oblasti ochrany ptáku Řežabinec. Foto Karel Pecl roku 2003 s cílem prosazovat zavedení směrnic EU na ochranu přírody do národních právních norem a vytvoření soustavy Natura 2000, prosazovat snížení možných škodlivých vlivů dotací a investic v zemědělství, dopravě a dalších hospodářských činnostech, propagovat agroenvironmentální programy a prosazovat posuzování projektů financových z EU z hlediska vlivů na životní prostředí. Kdo z nás zpočátku věděl, co se skrývá pod termíny směrnice ES na ochranu přírody, Natura 2000, LIFE, ISPA, SAPARD, agroenvironmentální programy? Díky seriálu různě zaměřených školení a pracovních jednání v zahraničí a díky výtečnému servisu kanceláře BirdLife International při Evropské komisi v Bruselu jsme se seznámili nejen s příslušnými pojmy a jejich obsahem, s činností Evropské komise, Evropského soudního dvoru a dalších institucí EU, ale i se zkušenostmi partnerských organizací z členských i kandidátských států. Od sběru dat v terénu ke koncepčním materiálům a jejich realizaci Mravenčí práce našich členů v terénu byla díky projektu Rozšíření EU a návazných projektů završena materiály, od kterých očekáváme, že budou pro ochranu ptáků velkým přínosem. Kvalitní údaje o rozšíření a početnosti jednotlivých ptačích druhů (opakovaná mapování hnízdního rozšíření ptáků, činnost pracovních skupin) i o nejvýznamnějších ptačích územích a stanovištích (program IBA, kvantitativní i kvalitativní výzkumy lokalit) na území ČR spolu s důkladnou znalostí směrnice o ptácích umožnily sestavení návrhu ptačích oblastí pro soustavu Natura 2000 v ČR. Založení pracovní skupiny pro chřástala polního před deseti lety bylo na počátku řetězce: poznání rozšíření a početnosti druhu poznání nároků druhu a hlavních ohrožujících faktorů návrh a propagace opatření na ochranu druhu určení ptačích oblastí pro druh účast na přípravě agroenvironmentálního programu pro druh určení pozemků pro vyhlášení programu propagace programu monitoring efektu programu. Až na poslední krok, byly všechny předchozí již uskutečněny s přispěním několika desítek členů ČSO. Dopadne-li vše podle plánu, již tento rok se zemědělci budou do programu přihlašovat (EU bude hradit 80 % nákladů) a následně začneme sledovat, jak program k ochraně chřástala polního přispívá. Oba příklady ukazují, že činnost, vykonávaná často jen pro osobní potěšení, může mít v konečném důsledku velice významný dopad. Co ČSO čeká po vstupu České republiky do Evropské unie? Odpověď je jednoduchá: pokračování nastoupené cesty rozvoje ČSO a aktivní zapojení do spolupráce partnerských organizací v členských státech EU, směřující k dosažení společných cílů ochrany ptáků a jejich prostředí. K tomu potřebujeme co nejrychleji zvýšit počet členů a dosáhnout finanční soběstačnosti, protože jen silná organizace může efektivně plnit požadované úkoly i prosazovat své názory. Ještě se sice nějaký rok bez pomoci našich partnerů neobejdeme, ale musíme se stále více spoléhat na naše schopnosti v získávání finančních prostředků. To je základním předpokladem pro zajištění všech nezbytných úkolů: provoz sekretariátu (včetně spolupráce s pobočkami a kluby), publikační činnost, práce se sdělovacími prostředky, působení na veřejnost (zejména děti a mládež), výzkum, ochrana druhů, územní i stanovišť, posuzování územních plánů a investičních záměrů a projektů, využívání národní legislativy i legislativy EU k prosazování ochrany a sledování, jak se tato legislativa dodržuje. Současné útoky proti návrhu ptačích oblastí naznačují, že by některé ptačí oblasti nemusely být vyhlášeny nebo budou vyhlášeny s nepřijatelnými změnami hranic. Snažíme se tomu sice zabránit, ale nebudeme-li úspěšní, budeme muset po vstupu do EU využít dostupné mechanismy, které zjednají potřebnou nápravu. Při stále rostoucím rozsahu činnosti a vzrůstajících nárocích nesmíme ale zapomenout na to, že nás sdružuje stejný koníček, kterému věnujeme volný čas a často i peníze. Když si naši členové budou moci podle svých zájmů, znalostí i časových možností vybírat z pestré nabídky programů, pak jim jejich záliba přinese nejen potěšení, ale i pocit uspokojení, že přispěli k zlepšení znalostí o našem ptactvu i k jeho ochraně. Jan Hora

11 JARO 2004 PTAČÍ SVĚT 11 Podaří se zastavit lov křepelek a divokých hrdliček v Srbsku? Křepelka polní je v ČR celoročně hájená. Kresba Barbora Houdková V říjnu loňského roku proběhla v Novém Sadu (Srbsko a Černá hora) panelová diskuse, jejímž vyústěním byl požadavek několika nevládních organizací zabývajících se mj. ochranou ptáků vypuštění křepelky polní a hrdličky divoké ze seznamů lovné zvěře a nadále jejich lov zcela zakázat. Přestože se jedná o druhy v mnoha zemích chráněné (např. v Maďarsku, České republice či Slovinsku), jsou vystaveny značnému loveckému tlaku při podzimní migraci na území Srbska. Ani jeden z těchto druhů není nijak intenzívně loven místními lovci, možnost střílet křepelky a divoké hrdličky však hojně využívají lovci ze zahraničí, zejména Italové. Srbský zákon v současnosti umožňuje odstřel obou druhů v období od 1. srpna do 30. září. Při lovu křepelek však padnou za oběť omylem i jiné druhy, jako např. chřástal polní, na což nevládní organizace poukazovaly. Ochota kontrolovat lovce, kteří si za svou kratochvíli zaplatili u specializovaných loveckých cestovních kanceláří, není bohužel ze strany oficiálních míst téměř žádná. Pro Srbsko a Černou horu je odhadována populace křepelek na párů (v letech ), její pokles je za toto období odhadován na 10-30%. V letech bylo v Srbsku ročně zastřeleno křepelek. Naprosto alarmující je záměr Srbské lovecké asociace povolit v letech odstřel křepelek ročně! Křepelky jsou navíc často loveny zakázanými způsoby lovu, jako např. za pomoci hlasových nahrávek či s použitím automatických zbraní. Pravděpodobně až 90% ptáků je uloveno ilegálními technikami, které umožňují jednomu lovci zastřelit až 300 křepelek během jednoho rána (nepočítaje v to zraněné ptáky, kterým se podaří odlétnout a hynou až později na následky zranění). Přestože jsou tato děsivá fakta oficiálním místům známa, zatím se neděje nic. V případě hrdličky divoké činil odhad srbské populace v letech asi párů, v téže periodě však nastal pokles o 10-30%. Ročně bylo v letech zastřeleno hrdliček. Kromě přímého vybíjení obou druhů je neméně závažná vysoká míra rušení na tradičních místech odpočinku během podzimního tahu. Na základě těchto alarmujících skutečností apelují tři srbské nevládní organizace na ochranu ptáků na oficiální srbská místa s cílem prosadit absolutní zákaz lovu křepelek a hrdliček divokých do legislativních předpisů Srbka a Černé hory a jejich vyškrtnutí ze seznamů lovné zvěře a zařazení na seznam Přírodního bohatství. K požadavku se připojilo sedm dalších nevládních organizací na ochranu živočichů v Srbsku a Černé hoře. Podle ové zprávy zaslané Markem Tucakovem (Bird Protection and Study Society of Vojvodina) a Draganem V. Simicem (League for the Ornithological Action of Serbia and Montenegro) přeložila a upravila Barbora Houdková Populace raroha velkého je v krizi Propuknutí asijské ptačí chřipky začátkem roku opět vyvolalo v médiích i u veřejnosti vlnu spekulací o jejím původu. V některých článcích jsou z šíření nákazy obviňováni volně žijící ptáci. Mnohem pravděpodobněji však šíření viru způsobuje rozsáhlý mezinárodní i vnitrostátní obchod s drůbeží a možná také ptáci odchytávání pro maso či jako domácí mazlíčci. Únor není obdobím, kdy dochází k migraci ptáků ze zimovišť v jihovýchodní Asii. Přestože divocí ptáci mohou Volně žijící populace rarohů velkých celosvětově dramaticky klesá, z velké části z důvodu nadměrného odchytu pro sokolnické účely. Raroh je velmi ceněným sokolnickým dravcem, zejména v Arábii. Na pravidelném setkání zemí, které podepsaly úmluvu CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami) prezentovali zástupci Spojených arabských emirátů studii, ze které plyne, že populace raroha velkého zaznamenala v posledních letech rapidní pokles ve všech zemích výskytu (kromě Maďarska, kde probíhá intenzivní program na ochranu tohoto druhu). V Číně činily předchozí odhady populace rarohů asi párů, nyní byl nově zjištěn výskyt pouze 300 párů. Populace raroha v Kazachstánu, kde byl tento druh dříve zcela běžným, zkolabovala úplně. Každoročně je odchyceno pro potřeby sokolnictví v Arábii rarohů velkých, což je mnohonásobně více, než může populace trvale snášet. Na základě těchto varujících údajů bylo na zasedání CITES rozhodnuto o naléhavé potřebě vypracování tzv. Significant trade review, tedy studii o míře obchodu s tímto druhem, na základě níž mohou být přijata mezinárodní opatření k jeho ochraně. Zástupkyně Maďarska Katalin Rodics vyzvala všechny země Evropské unie k intenzivnější a přísnější kontrole odchovávaných rarohů, která musí zahrnovat povinnou registraci, značení mikročipem a analýzu DNA k prokázání odchovu v lidské péči. Podle bulletinu RSPB Legal Eagle (prosinec 2003) přeložila a upravila Barbora Houdková Populace raroha velkého je v ČR díky cílené ochraně stabilní. Foto Petr Horák Volně žijící ptáci za chřipku nemohou být přenašeči viru chřipky, souvislost mezi nimi a současnými případy nákazy nebyla prokázána. Dosud nebyl prokázán přenos chřipky z divokého ptáka na člověka. Zabránit nákaze jde pouze změnou zaběhlých praktik v chovu drůbeže, tradičním obchodováním s ní a patřičnou veterinární kontrolou. Přestože si role divokých ptáků v celém procesu vyžádá další výzkum, odborníci z BirdLife ji považují za minimální a jejich obviňování odmítají jako zcela neoprávněné. Nebezpečné Největší invaze špačka růžového do Evropy Na jaře roku 2002 došlo k výrazné invazi špačka růžového do oblasti rumunské Dobrudže. Tato výrazně stepní oblast táhnoucí se severojižním směrem ve východní části Rumunska byla stejně jako celá střední Evropa postižena nebývale vysokými teplotami a slabými srážkami. Za těchto podmínek zde byl zaznamenán hromadný výskyt sarančat, hlavní potravy špačka růžového. Ten zde byl zjištěn hnízdící v počtu párů. Ptáci hnízdili v několika menších, opuštěných lomech. Největší kolonie čítala okolo párů. V tomto poměrně nevelkém lomu byla zjištěna hustota až 4 páry na 1 m². Ptáci hnízdili v mnoha různých puklinách drobících se lomových stěn. Při sběru potravy k sobě nechali pozorovatele přiblížit až na 3-4 metry. Řada z nich také doplatila na svou nezkušenost s motorovými vozidly, protože sbírali sarančata přímo na silnicích. Hnízdění špačka růžového v oblasti Dobrudže se opakovalo i v roce 2003, ovšem v menším měřítku. Josef Chytil nejsou ani výpravy za pozorováním migrujících ptáků. Naopak by měla být učiněna přísná opatření, aby se divocí ptáci nedostali do kontaktu s domácí drůbeží (např. při chovu kachen) a aby nebyli zejména vodní migrující ptáci loveni a následně prodáváni na tržištích. Zejména významné mokřadní ptačí oblasti by měly být škodlivého vlivu lidské činnosti zcela ušetřeny. Podle zprávy BirdLife International (www.birdlife.org) přeložila a upravila Barbora Houdková

12 12 PTAČÍ SVĚT JARO 2004 Za ptáky do světa Khao Yai thajský drahokam Thajsko je zemí s nádhernou přírodou, výbornou kuchyní, spoustou historických památek, velice příjemnými lidmi a pro Evropana přímo ornitologickým rájem, neboť na tomto území velikosti Španělska se můžeme setkat s desetinou z celkového počtu druhů ptáků na světě. Nejlepšími místy pro jejich pozorování zůstávají díky stále pokračujícímu odlesňování státem nechráněných oblastí národní parky a rezervace. Nejstarší (založeno ) a třetí největší z více než 130 chráněných území v Thajsku je národní park Khao Yai, česky Velká hora, který leží pouhých 200 km severovýchodně od Bangkoku a je tak celkem snadno dostupný po silnici i železnici. V nadmořské výšce od 400 do 1351 m nad mořem zabírá plochu 2168 km², z níž velkou většinu pokrývá tropický deštný prales. Na území parku byl zaznamenán výskyt 318 druhů ptáků. Pokud nejedete vlastním vozidlem, musíte po zaplacení vstupního poplatku u hlavní brány počkat, až kolem pojede někdo ochotný vás odvézt do centra parku. Tam je sídlo správy a několik možností ubytování. Na konci února jsme si tu chvíli čekání krátili pozorováním několika vysoko nad námi přelétajících tisícihlavých hejn špačků, nasloucháním kvákavému hlasu gekona obrovského (Gekko gecko) a pokusy nafotit aspoň nejznámější asijské zástupce pěvců, všudypřítomné majny obecné (Acridothres tristis). Stáli jsme na úpatí pralesem porostlých kopců a během cesty autobusem z nedalekého Pak Chongu jsme na rýžových políčcích zahlédli volavky stříbřité, popelavé a prostřední (Mesophoyx intermedia). Sotva o půl hodiny později jsme však již adrenalinovou rychlostí projížděli zdánlivě nekonečné serpentiny směrem do hloubi pralesa. Podél silnice uskakovali makakové vepří (Macaca nemestrina) a několikrát jsme zahlédli i siluetu některého z celkem čtyř zde žijících druhů zoborožců. V noci nás ještě svým hlučným příchodem příjemně překvapil dikobraz (Hystrix brachyura) a při mnohohlasém chorálu místních zástupců čeledi Ranidae znásobeném odrazem od betonových stěn toalet jsme se mohli těšit na příští den. Ráno jsme cestou k posedu chvíli pozorovali pasoucího se osamělého jelena sambara (Cervus unicolor) doprovázeného 6-ti člennou skupinkou čejek černoprsých (Vanellus indicus). Naše dychtivé očekávání zástupu exotických druhů pěvců nám však rychle překazila přítomnost červenookého luňce šedého (Elanus caeruleus), krásného dravce, velikostí i způsobem letu připomínajícího naši poštolku, který před naší pozorovatelnou po celou dobu kroužil, takže jsme jen naslouchali kokrhání divokého kura bankivského a houkavému volání vzdálených gibonů a občas zahlédli lovícího dronga bronzového (Dicrurus aeneus) s typicky vykrojeným ocasem. Cestou zpět k bungalovu jsme však vyplašili nádherného bažanta pavího (Polyplectron bicalcaratum), jenž za své jméno vděčí množství fialových pavích oček na hřbetě a na ocase. Po snídani jsme se rozhodli pro cestu, kterou nám doporučili naši belgičtí přátelé, a rozhodně jsme toho nelitovali. Jdouce ještě po silnici, přeletěl nám nad hlavou rajkám příbuzný drongo menší (Dicrurus remifer) s dvěmi nitkovitými ocasními pery a poprvé i pár loskutáků posvátných (Gracula religiosa). Tito jsou nejen v této zemi, díky svým obdivuhodným hlasovým schopnostem, hojně chováni v zajetí. První a současně i poslední možnost prohlédnout si nějakého zoborožce zblízka nás zastihla přímo před budovou správy parku, kde se na vysokém dipterokarpu usadil a svým zjevem i klokotavým hlasem bavil okolní návštěvníky samec zoborožce Anthracoceros albirostris. Na tomto místě v okolí turistického centra je několik akrů parkové krajiny, kterou do nedozírna obklopují kopce pokryté stálezeleným deštným pralesem přecházejícím ve vyšších polohách v poloopadavý a smíšený opadavý prales. Je to paradoxně i jedno z nejlepších míst v parku k pozorování zvířat. Během sledování po větvích poskakujícího páru typických zástupců početného rodu Phylloscopus, budníčka sírovožlutého (P. ricketti) poctil svou přítomností nedaleký keř pár suříkovců ohnivých (Pericrocotus flammeus). Tento rod je na rozdíl od budníčků nápadný výrazným pohlavním dimorfismem, samci jsou červenočerní a samice naopak žlutohnědé. O nějakých sto metrů dále se v koruně stromu hlasitě krmilo hejno holubů jihoasijských (Treron curvirostra), akrobatickými schopnostmi vzdáleně připomínající papoušky. Na okraji pralesa se občas ukázal jeden ze zde běžných zástupců bulbulovitých (Pycnonotidae), konkrétně černožlutě zbarvený bulbul černochocholatý (P. melanicterus). Společně se svým podobným příbuzným, bulbulem černohlavým (P. atriceps) a bulbulem rudoocasým (P. jocosus), jsou tu asi nejsnáze pozorovatelnými představiteli čeledi. V okolí správy parku stejně jako na většině území Thajska, je běžně k vidění po zemi se procházející vrána hrubozobá (Corvus macrorhynchos). Poté, co jsme vkročili do pralesa a obklopilo nás obvyklé šero, jsme mohli pouze naslouchat ptačím hlasům a občas se nechat překvapit hlukem vzlétajících zoborožců. Chvíli jsme strávili pozorováním skupiny asi osmi gibonů kápových (Hylobates pileatus), mezi nimiž byl i kříženec s příbuzným druhem těchto primátů, gibonem lar (H. lar). Oba druhy lze snadno rozeznat dle zbarvení, ale jejich křížence, velmi podobného gibonu kápovému, nám musel místní průvodce ukázat. Cesta nakonec ústila opět na silnici, která vedla zpět do centra parku, a podél níž nám výstražné značky s nápisem cobra crossing či tiger zone lákavě připomínaly zvířata, která je zde ve volné přírodě možné spatřit, bohužel jen velmi vzácně. Typickými dřevinami jsou různé druhy dipterokarpů Pronikavými hlasy nás na sebe upozornilo hejno iren tyrkysových (Irena puella), které se spolu s hejnem holubů pompadur ( Treron pompadora) krmilo na vzrostlém fíkovníku, přímo nad skupinou asi dvaceti makaků pomalu se procházejících kolem silnice. Po několika kilometrech se prales obklopující silnici mění v rozsáhlá otevřená prostranství s vysokou trávou a výhledem na menší jezírko a přírodní liz, na nějž si v noci přichází zpestřit jídelníček stáda gaurů a slonů, což dosvědčuje množství stezek a výkalů. Za pozdního odpoledne jsme zde usedli a konečně nejdříve uslyšeli a pak i spatřili ptáky, kteří jsou spolu s tygry a slony hlavním magnetem pro turisty. Nejdříve se ukázalo sedmičlenné hejno letících zoborožců řasnatých (Rhyticeros undulatus) a chvíli nato pár nádherným rohem se pyšnících dvojzoborožců indických (Buceros bicornis). Díky svým až 130 cm vypadají skutečně velmi impozantně, což je navíc umocněno výrazně hlučnými údery křídel. Z téhož místa jsme si po chvíli všimli skupinky malých zelených papoušků s červeně zbarveným kostřecem schovávajících se pečlivě v houští, což se nakonec ukázali být netopýříci modrobradí (Loriculus vernalis). Na okamžik jsme si prohlédli i jednoho ze zástupců kukačkovitých (Cuculidae), a to dlouhoocasou kukačku kokil (Phaenicophaeus tristis), která je v této zemi hojně k vidění. Poštěstilo se nám několikrát pozorovat i kovově modrého dronga vlajkového (Dicrurus paradiseus), který podobně jako drongo menší má dvě ocasní pera protažená v jakési přívěsky, na rozdíl od něj má však na čele dosti nápadnou chocholku. NP Velká hora je na místní poměry výjimečný svou zachovalou přírodou, čehož důkazem je, že 16. března 2000 byl pro zvláštní ochranu parku vyhlášen Khao Yai Conservation Project (KYCP), zaměřený především na vzdělávání a ekonomickou pomoc místním obyvatelům, a tím proti pytláctví a obchodu s ohroženými druhy. Společně s omezením vlivu turistů by se tak unikátní místní fauna a flóra mohly zachovat i do budoucnosti. Text a foto Vít Novák Ročník XI/Číslo 1. Redakce: Česká společnost ornitologická, Hornoměcholupská 34, Praha 10-Hostivař, tel./fax , Odpovědný redaktor: Barbora Houdková, technický redaktor: Alexandra Trublová a Martin Fejfar. Stránky pro děti připravuje Václav Bartuška. Vychází čtyřikrát ročně v nákladu 3000 výtisků. Sazba a tisk: JAVA Třeboň. Zaregistrováno MK ČR pod číslem E SPOLUPRACUJÍCÍ ORGANIZACE

Pojďte s námi do přírody

Pojďte s námi do přírody Pojďte s námi do přírody závěrečná zpráva projektu Vojtěch Kodet prosinec 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Pojďte s

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

VY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26

VY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26 VY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Výroční zpráva 2010. 52/02 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Choceň

Výroční zpráva 2010. 52/02 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Choceň Výroční zpráva 2010 52/02 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Choceň Kdo jsme? Jsme nezisková organizace. Našimi členy jsou dobrovolníci a naše práce souvisí s činností oddílu mladých ochránců

Více

Ze dne: 28.9. 2012 Místo konání: Vysočany (TC) - Chrančovice (PS) Sedlíkovice (ČB)

Ze dne: 28.9. 2012 Místo konání: Vysočany (TC) - Chrančovice (PS) Sedlíkovice (ČB) TISKOVÁ ZPRÁVA Název - téma: Příběh vejce černého čápa z Vysočan. Ze dne: 28.9. 2012 Místo konání: Vysočany (TC) - Chrančovice (PS) Sedlíkovice (ČB) Vlastní zpráva: Všechno to začalo 2.5. 2012 brzy ráno

Více

100 let chovu kamzíka horského v Jeseníkách

100 let chovu kamzíka horského v Jeseníkách Občanské sdružení Jesenický kamzík ve spolupráci s Muzeem v Bruntále a Jesenickou lesnickou společností Vás srdečně zvou na mezinárodní konferenci pořádanou pod záštitou ministra zemědělství ČR, hejtmana

Více

Zpráva o adopci uměle odchovaných mláďat jestřába lesního v roce 2006

Zpráva o adopci uměle odchovaných mláďat jestřába lesního v roce 2006 1- - DOBROVOLNÝ EKOLOGICKÝ SPOLEK ochrana ptactva Záchranná stanice živočichů Plzeň Zábělská 75 312 00 Plzeň Zpráva o adopci uměle odchovaných mláďat jestřába lesního v roce 2006 Realizátor (garant) projektu:

Více

Pod patronací. si Vás dovolují pozvat na 14. mezinárodní konferenci. 1. cirkulář

Pod patronací. si Vás dovolují pozvat na 14. mezinárodní konferenci. 1. cirkulář Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Ústav struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR, v.v.i. Pod patronací České asociace geomorfologů si Vás dovolují pozvat na 14. mezinárodní konferenci

Více

Přihláška na 24. konferenci České herpetologické společnosti 6. - 8. 11. 2009

Přihláška na 24. konferenci České herpetologické společnosti 6. - 8. 11. 2009 Přihláška na 24. konferenci České herpetologické společnosti 6. - 8. 11. 2009 Další, již 24. konference ČHS se uskuteční 6. 8. 11. 2009 v obci Dolní Lomná Ubytování a popis místa: Rekreační středisko se

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Vlakem na konferenci

Vlakem na konferenci Vlakem na konferenci Clarion Congress Hotel http://www.clarioncongresshotelolomouc.com Dotazník aneb jedete v tom s námi! Vážené kolegyně, vážení kolegové, Český institut interních auditorů Vás zve na

Více

V roãní zpráva 2004. Pavel Koubek předseda KODAS DZ. Statutární zástupci KODAS DZ: Pavel Koubek David Poláček Věra Malátková

V roãní zpráva 2004. Pavel Koubek předseda KODAS DZ. Statutární zástupci KODAS DZ: Pavel Koubek David Poláček Věra Malátková V roãní zpráva 2004 Klub ochrany dravců a sov při ekologickém sdružení Děti Země vznikl jako organizace s celorepublikovou působností v roce 1990. I v roce 2004 rozvíjel čtyři základní programy zaměřené

Více

Zpravodaj Východočeské pobočky České společnosti ornitologické při Východočeském muzeu v Pardubicích

Zpravodaj Východočeské pobočky České společnosti ornitologické při Východočeském muzeu v Pardubicích Zpravodaj Východočeské pobočky České společnosti ornitologické při Východočeském muzeu v Pardubicích Úvodem K čemu data? Zápis z jarní členské schůze Příprava konference Metody a výsledky výzkumu ptačích

Více

stav k 11. 4. 2008 Přehled platných předpisů Evropských společenství k CITES *) [podrobnější přehled je v dokumentu Euleg080411.

stav k 11. 4. 2008 Přehled platných předpisů Evropských společenství k CITES *) [podrobnější přehled je v dokumentu Euleg080411. PŘEHLED LEGISLATIVY EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ A ČESKÉ REPUBLIKY v oblasti ochrany druhů volně včetně Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně (CITES) stav k 11. 4. 2008 Přehled platných předpisů

Více

Muzeum vltavínů v Českém Krumlově

Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Základní informace o projektu Víte, že......vltavíny vznikly díky dopadu vesmírného tělesa na Zemi?...vltavíny znali a používali lidé již v době kamenné?...vltavíny přiletěly

Více

Vážení přátelé povrcháři,

Vážení přátelé povrcháři, Vážení přátelé povrcháři, Centrum pro povrchové úpravy si Vás dovoluje pozvat na 7. Mezinárodní odborný seminář Progresivní a netradiční technologie povrchových úprav, kde se tradičně setkávají povrcháři

Více

VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26

VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26 VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

SOKOLNICTVÍ a PRÁVO. Bc. Marcela Medková

SOKOLNICTVÍ a PRÁVO. Bc. Marcela Medková SOKOLNICTVÍ a PRÁVO Bc. Marcela Medková SOKOLNICTVÍ a PRÁVO Sokolnictví není upraveno 1 právním předpisem, právní předpisy, které ho upravují lze rozdělit do 3 skupin podle oblasti, kterou upravují a)

Více

AULA A203, FAKULTA STAVEBNÍ, VUT V BRNĚ, VEVEŘÍ 95, BRNO

AULA A203, FAKULTA STAVEBNÍ, VUT V BRNĚ, VEVEŘÍ 95, BRNO KONEČNÁ POZVÁNKA NA KONFERENCI OBJEDNÁVKA FIREMNÍ PREZENTACE Ústav stavebního zkušebnictví, Fakulty stavební VUT v Brně, pod záštitou děkana Fakulty stavební prof. Ing. Rostislava Drochytky, CSc., MBA

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

8. report květen/červen 2015 Karanténa dokončena!

8. report květen/červen 2015 Karanténa dokončena! 8. report květen/červen 2015 Karanténa dokončena! V květnu a červnu se v připravovaném rehabilitačním centru i mimo něj stalo několik významných událostí. Zde je souhrn těch nejdůležitějších, doplněný

Více

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České.

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České. Česko-saské Cestovní ruch Cestovní ruch v Národním parku České Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Cestovní ruch Michaela Andělová České o.p.s. Mgr. Richard Nagel Správa NP České Česko-saské Cestovní

Více

ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY ZÁKLADNÍ ORGANIZACE 76/20 HOŠŤÁLKOVÁ

ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY ZÁKLADNÍ ORGANIZACE 76/20 HOŠŤÁLKOVÁ Výroční zpráva 2008 ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY ZÁKLADNÍ ORGANIZACE 76/20 HOŠŤÁLKOVÁ ZO ČSOP Hošťálková se představuje Naše občanské sdružení bylo založeno v roce 2007 za účelem provozování záchranné stanice

Více

Jednací řád. Soutěže o titul Evropské hlavní město kultury na rok 2015 v České republice.

Jednací řád. Soutěže o titul Evropské hlavní město kultury na rok 2015 v České republice. Jednací řád Soutěž o titul Evropské hlavní město kultury na rok 2015 v České republice. Ministerstvo kultury České republiky s ohledem na Rozhodnutí č. 1622/2006/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne

Více

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/005398/2009

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/005398/2009 Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/005398/2009 Ekologická a mykologická osvěta, poradenská a informační činnost zaměřená na velké houby-makromycety, s cílem zvýšení prevence

Více

Nabídka pozemku v Lipně nad Vltavou

Nabídka pozemku v Lipně nad Vltavou INFORMAČNÍ MEMORANDUM Nabídka pozemku v Lipně nad Vltavou Pozemek v žádané rekreační lokalitě Celková plocha pozemku 644 m² Dle aktuálně platného územního plánu - plocha pro bydlení +420 224 217 217 Knight

Více

Vážení přátelé, Moc se na Vás všechny těšíme! Váš Nutricia tým

Vážení přátelé, Moc se na Vás všechny těšíme! Váš Nutricia tým Vážení přátelé, jak možná víte, letos v červnu jsme pořádali historicky první setkání určené teenagerům a dospělým. Konalo se v Rozdrojovicích u Brna a mnozí z Vás mohou potvrdit, že se více než vydařilo.

Více

Falcopredonum.cz. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 Jahrbuch 2014. www.falcopredonum.cz www.facebook.com/falcopredonum. Příroda cokoliv říká, je moudré.

Falcopredonum.cz. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 Jahrbuch 2014. www.falcopredonum.cz www.facebook.com/falcopredonum. Příroda cokoliv říká, je moudré. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 Jahrbuch 2014 Falcopredonum.cz www.falcopredonum.cz www.facebook.com/falcopredonum Příroda cokoliv říká, je moudré. Decimus Iunius Iuvenalis Název Falcopredonum Název je latinského

Více

Večerek, Burda, Dousek: Právní předpisy Rady Evropy na ochranu zvířat, VFU Brno 1997 Večerek, Burda, Dousek, Novák, Večerková: Ochrana zvířat v

Večerek, Burda, Dousek: Právní předpisy Rady Evropy na ochranu zvířat, VFU Brno 1997 Večerek, Burda, Dousek, Novák, Večerková: Ochrana zvířat v Večerek, Burda, Dousek: Právní předpisy Rady Evropy na ochranu zvířat, VFU Brno 1997 Večerek, Burda, Dousek, Novák, Večerková: Ochrana zvířat v právních předpisech Evropské unie, VFU Brno 2001 http://www.mze.cz/

Více

Losos obecný - Salmo salar

Losos obecný - Salmo salar Losos obecný - Salmo salar Losos obecný je jednou z nejzajímavějších ryb. Asi nejvíce fascinoval lidi tah losů z moře na vzdálená trdliště na horním toku řek a jejich sebezničující vůle překonat všechny

Více

VY_32_INOVACE_20_LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ_26

VY_32_INOVACE_20_LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ_26 VY_32_INOVACE_20_LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

VIII. KONGRES ČESKÉ SPOLEČNOSTI INTENZIVNÍ MEDICÍNY. 11. 13. června 2014, Clarion Congress Hotel, Ostrava www.csimkongres.cz NABÍDKA PRO SPONZORY

VIII. KONGRES ČESKÉ SPOLEČNOSTI INTENZIVNÍ MEDICÍNY. 11. 13. června 2014, Clarion Congress Hotel, Ostrava www.csimkongres.cz NABÍDKA PRO SPONZORY VIII. KONGRES ČESKÉ SPOLEČNOSTI INTENZIVNÍ MEDICÍNY www.csimkongres.cz NABÍDKA PRO SPONZORY ÚVODNÍ SLOVO Vážení přátelé, poprvé hostí Ostrava celostátní Kongres intenzivní medicíny. Přesto není v tomto

Více

fotografický workshop krajinou jarního Českého Švýcarska v termínu: 3. 5. 6. 5. 2012 xxxx

fotografický workshop krajinou jarního Českého Švýcarska v termínu: 3. 5. 6. 5. 2012 xxxx fotografický workshop krajinou jarního Českého Švýcarska v termínu: 3. 5. 6. 5. 2012 xxxx úvod Vážení, jsem velmi mile potěšen, že Vás mohu přivítat na fotografickém workshopu pořádaným naší společností

Více

Představení projektů KLACRu o.s.

Představení projektů KLACRu o.s. www.klacr.cz Představení projektů KLACRu o.s. Moravskoslezského klastru cestovního ruchu Mgr. Petra Volkmerová Dovolená a Region, 2012 PROJEKT PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE KLASTRŮ CR (OROT PARTNER) Cíle projektu:

Více

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 30.6.2007 Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 byl

Více

Výroční zpráva Občanského sdružení Bezva prázdniny za rok 2010

Výroční zpráva Občanského sdružení Bezva prázdniny za rok 2010 Občanské sdružení Bezva prázdniny IČO: 270 55 175 www.bezvaprazdniny.cz info@bezvaprazdniny.cz Výroční zpráva Občanského sdružení Bezva prázdniny za rok 2010 1. Vznik Občanského sdružení Bezva prázdniny

Více

EDUKAČNÍ KURZ PRO ŽENY S PKU V PŘÍPRAVĚ NA MATEŘSTVÍ

EDUKAČNÍ KURZ PRO ŽENY S PKU V PŘÍPRAVĚ NA MATEŘSTVÍ Klinika dětí a dorostu FNKV ve spolupráci se společností Nutricia a.s. Vás zve na EDUKAČNÍ KURZ PRO ŽENY S PKU V PŘÍPRAVĚ NA MATEŘSTVÍ Období přípravy na mateřství je jedním z nejkrásnějších v životě ženy.

Více

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena.

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena. Dominik Dufek Třída: 7.C Datum: 7.3 2013 Zeměpisné rozšíření: Čína Zajímavosti: poslední volně žijící jedinec tohoto poddruhu byl spatřen v roce 1994 a proto se má za to, že tygr jihočínský ve volné přírodě

Více

Aikido Vinohrady Praha, o.s.

Aikido Vinohrady Praha, o.s. Aikido Vinohrady Praha, o.s. Výroční zpráva za rok 2007 Vypracoval Martin Švihla 2.1.2008 Obsah zprávy: Aikido Poslání klubu Činnost klubu Klub v roce 2007 Pravidelná výuka Nepravidelné aktivity (semináře,

Více

DOVOLENOU LETOS VĚTŠINA ČECHŮ PLÁNUJE STRÁVIT V ČR. NEJČASTĚJI VYRAZÍ NA CHALUPU NEBO NA POBYTOVÝ ZÁJEZD.

DOVOLENOU LETOS VĚTŠINA ČECHŮ PLÁNUJE STRÁVIT V ČR. NEJČASTĚJI VYRAZÍ NA CHALUPU NEBO NA POBYTOVÝ ZÁJEZD. TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 06/11 VYDÁNO DNE 29. 6. 11 DOVOLENOU LETOS VĚTŠINA ČECHŮ PLÁNUJE STRÁVIT V ČR. NEJČASTĚJI VYRAZÍ NA CHALUPU NEBO NA POBYTOVÝ ZÁJEZD. Více než tři pětiny (62 %) ekonomicky

Více

Česká kriminologická společnost z.s. Stanovy

Česká kriminologická společnost z.s. Stanovy Česká kriminologická společnost z.s. Stanovy I. Základní ustanovení 1. Název spolku je Česká kriminologická společnost z.s. (dále jen ČKS ). 2. ČKS je nezávislým odborným spolkem vzniklým v r. 2012 podle

Více

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Národní programy ČSOP Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Ochrana biodiverzity Ochrana biodiverzity Program zahrnuje řadu především lokálních projektů mapování, praktické

Více

Stanovy spolku. Spolek rodičů - Havlíček

Stanovy spolku. Spolek rodičů - Havlíček Stanovy spolku Spolek rodičů - Havlíček Článek 1 Název a sídlo, působnost a charakter sdružení 1. Název spolku je Spolek rodičů - Havlíček (dále jen spolek) 2. Sídlo spolku je ZŠ Litoměřice Havlíčkova

Více

Práci hodnotíme takto: 1. Myslivecké hospodaření

Práci hodnotíme takto: 1. Myslivecké hospodaření ZPRÁVA REVIZNÍ KOMISE na VČS MS Hrabišín, o.s. konané 30. března 2013 Revizní komise, ve složení: Aleš Hás a Jakub Drimaj, předkládá výroční členské schůzi následující zprávu o hodnocení činnosti MS Hrabišín,

Více

OVOCNÉ DŘEVINY V KRAJINĚ A JEJICH VYUŽITÍ. 14. listopadu 2013 v Lednici. 1. cirkulář. Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici

OVOCNÉ DŘEVINY V KRAJINĚ A JEJICH VYUŽITÍ. 14. listopadu 2013 v Lednici. 1. cirkulář. Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici Vás za podpory projektu OPVK Partnerské sítě pro zahradnictví a krajinářskou architekturu srdečně zve na konferenci OVOCNÉ DŘEVINY V KRAJINĚ A

Více

ČMMJ OMS Ústí nad Orlicí ve spolupráci s KCHHMO. pořádají 2. srpna 2014. v honitbách MS Háje Sloupnice MS Březina České Heřmanice

ČMMJ OMS Ústí nad Orlicí ve spolupráci s KCHHMO. pořádají 2. srpna 2014. v honitbách MS Háje Sloupnice MS Březina České Heřmanice ČMMJ OMS Ústí nad Orlicí ve spolupráci s KCHHMO pořádají 2. srpna 2014 v honitbách MS Háje Sloupnice MS Březina České Heřmanice Klubové Lesní zkoušky U Mudáka na Džbánovci Organizační výbor Ředitel zkoušek:

Více

si Vás dovolují pozvat na: Národní konferenci VENKOV 2010 na téma Rozvoj venkova po roce 2013

si Vás dovolují pozvat na: Národní konferenci VENKOV 2010 na téma Rozvoj venkova po roce 2013 Ministerstvo zemědělství v rámci Celostátní sítě pro venkov Krajské sdružení NS MAS ČR, o.s., v Královéhradeckém kraji, Národní síť Místních akčních skupin ČR, o.s., Spolek pro obnova venkova ČR, Agrární

Více

Cyklus seminářů o Natuře 2000 (část I) Naturschutzzentrum Annaberg Dipl. Biol. Jens Stolle

Cyklus seminářů o Natuře 2000 (část I) Naturschutzzentrum Annaberg Dipl. Biol. Jens Stolle Cyklus seminářů o Natuře 2000 (část I) Naturschutzzentrum Annaberg Dipl. Biol. Jens Stolle 1 Natura 2000 soustava chráněných území ve všech členských zemích EU Směrnice o stanovištích: evropsky významné

Více

Ochrana volně žijících šelem a dravců

Ochrana volně žijících šelem a dravců Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Ochrana volně žijících šelem a dravců Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.24 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr.

Více

Úvod. Květoslav Tichavský předseda správní rady Region Slovácko

Úvod. Květoslav Tichavský předseda správní rady Region Slovácko REGION SLOVÁCKO ROK 2010 INFORMAČNÍ BULLETIN Č. 3 1 Úvod Dokončili jsme práci na aktualizaci stanov, kde po deseti letech od jejich uvedení v život muselo dojít k legislativním změnám. Tyto stanovy vám

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Stručné zhodnocení akce MIKROKLIMA 2011

Stručné zhodnocení akce MIKROKLIMA 2011 Stručné zhodnocení akce MIKROKLIMA 2011 Dne 31. 5. 2011 proběhla na Náměstí OSN tradiční akce s názvem Mikroklima 2011. Protože OSN vyhlásilo rok 2011 "Mezinárodním rokem lesů", zvolili jsme za hlavní

Více

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 Odborná konference SENIOR LIVING se jako jediná v České republice věnovala problematice bydlení seniorů. Stěžejními tématy konference je bydlení a kvalita života seniorů

Více

přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku

přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku Opavský září 2013 přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku V Žimrovicích se nebojí velkých projektů Projekt Český les na ZŠ Vávrovice Černýš hajní posel

Více

Sezimovo Ústí Výroční zpráva 1999

Sezimovo Ústí Výroční zpráva 1999 Sezimovo Ústí Výroční zpráva 1999 Adresa: Hvězdárna Fr. Pešty, P.O.Box 48, Sezimovo Ústí Poloha: 49 23 10 s.š., +14 42 20 v.d., 420 m.n.m. Telefon: 0606 / 578648, 0361 / 262972, 275791, 0602 / 422166 E-mail:

Více

STÁŽE V EVROPSKÝCH INSTITUCÍCH

STÁŽE V EVROPSKÝCH INSTITUCÍCH STÁŽE V EVROPSKÝCH INSTITUCÍCH OK4EU Michaela Vráželová Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc vrazelova@ok4eu.cz Olomouc, prosinec 2011 OBSAH 2 STÁŽ V EVROPSKÉ KOMISI 3 STÁŽ V EVROPSKÉM PARLAMENTU 4 STÁŽ V RADĚ

Více

V Ř E S K O V Á K březen 2004

V Ř E S K O V Á K březen 2004 V Ř E S K O V Á K březen 2004 Úvodní slovo Vážení spoluobčané,dostává se vám do ruky březnové číslo Vřeskováka a to číslo rozšířené o jeden volný list. Na tomto listu budete mít možnost ovlivnit další

Více

Problémy současné rodiny a náhradní rodinná péče

Problémy současné rodiny a náhradní rodinná péče Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici Pedagogická fakulta Katedra sociálnej práce o z n a m u j í, že se ve

Více

Vodní dílo Kružberk je v provozu již 60 let

Vodní dílo Kružberk je v provozu již 60 let Vodní dílo Kružberk je v provozu již 60 let Pracovnice finančního odboru Nejstarší přehrada na severní Moravě a ve Slezsku je v provozu 60 let. Kdy a kde se vzala myšlenka na její výstavbu? Čemu měla původně

Více

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Orlické hory Dobrovského 332 516 01 Rychnov nad Kněžnou

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Orlické hory Dobrovského 332 516 01 Rychnov nad Kněžnou Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Orlické hory Dobrovského 332 516 01 Rychnov nad Kněžnou ================================================ ================================================

Více

VÁS ZVE NA SEMINÁŘ. čtvrtek 21. dubna 2011 Hradec Králové, Studijní a vědecká knihovna

VÁS ZVE NA SEMINÁŘ. čtvrtek 21. dubna 2011 Hradec Králové, Studijní a vědecká knihovna SPOLEČNOST VODNÍ ZDROJE EKOMONITOR SPOL. S R.O. AKREDITOVANÁ U MINISTERSTVA VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY PRO VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A ČLEN ASOCIACE INSTITUCÍ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH VÁS ZVE NA

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 11.3.2014,

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 11.3.2014, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.3.2014 C(2014) 1445 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 11.3.2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012,

Více

Ochrana hnízd motáka lužního ve Zlínském kraji v roce 2012

Ochrana hnízd motáka lužního ve Zlínském kraji v roce 2012 Ochrana hnízd motáka lužního ve Zlínském kraji v roce 2012 Závěrečná zpráva Zpracovatel: Karel Poprach Nenakonice 500, 783 75 Věrovany IČ 63324687, DIČ CZ6704270419 e-mail: karel.poprach@tiscali.cz www.naturephoto/tyto.cz

Více

Rámcový program semináře

Rámcový program semináře Pro pracovníky organizací je mnohdy obtížné sledovat současný vývoj v oblasti legislativních požadavků na proces výroby a jeho produkty, zejména z pohledu charakteristik systému managementu kvality a prokazování

Více

EUROPE DIRECT BRUNTÁL. Vaše přímé spojení s Evropou

EUROPE DIRECT BRUNTÁL. Vaše přímé spojení s Evropou EUROPE DIRECT BRUNTÁL Vaše přímé spojení s Evropou Celoevropská síť Europe Direct Europe Direct Bruntál Europe Direct je celoevropská informační síť, která informuje občany jednotlivých regionů Evropské

Více

*** Hotel Zámek Templářská 1 696 15 Čejkovice

*** Hotel Zámek Templářská 1 696 15 Čejkovice Místo konání akce: *** Hotel Zámek Templářská 1 696 15 Čejkovice Příjezd z dálnice D 1: Sjezd na D2 EXIT 41 Podivín, dále přes Velké Bílovice. Kontaktní adresa: Ing. Jan Kudláček Na Studánkách 782 551

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm.

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm. Marek Hák 25.1.2013 Popis Tygr indický je kočkovitá šelma (Panthera tigris tigris) také zvaný tygr bengálský je nejpočetnější poddruh tygra. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, Indii a Bangladéši.

Více

SEZNAM PROGRAMŮ LETÁK

SEZNAM PROGRAMŮ LETÁK SEZNAM PROGRAMŮ LETÁK VYDRA TAJEMNÁ KRÁLOVNA ŘEK Tento program má za cíl seznámit žáky s druhem živočicha, se kterým se v přírodě často nesetkávají vydrou říční. Žáci uvidí vydry naživo, dozví se o hlavních

Více

Udržitelný rozvoj nové trendy a výzvy

Udržitelný rozvoj nové trendy a výzvy Udržitelný rozvoj nové trendy a výzvy Konference s mezinárodní účastí Pořadatelé: Katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (v rámci projektu ESF Inovace studijního oboru

Více

Zápis ze zasedání Kongresu České evaluační společnosti, o.s. (konaného dne 13. 12. 2013 od 16:30)

Zápis ze zasedání Kongresu České evaluační společnosti, o.s. (konaného dne 13. 12. 2013 od 16:30) Zápis ze zasedání Kongresu České evaluační společnosti, o.s. (konaného dne 13. 12. 2013 od 16:30) Dle ustanovení čl. VIII, odst. 6 Stanov Sdružení řídí Kongres předseda Správní rady; Kongres tedy řídil

Více

Monitoring sýčků obecných na jižní Moravě s využitím analýzy pořízených zvukových záznamů

Monitoring sýčků obecných na jižní Moravě s využitím analýzy pořízených zvukových záznamů Závěrečná zpráva Monitoring sýčků obecných na jižní Moravě s využitím analýzy pořízených zvukových záznamů Český svaz ochránců přírody, základní organizace 56/02 Břeclav Listopad 2009 Úvod Projekt Monitoring

Více

Stanovy občanského sdružení ProWaldorf Karviná, o. s.

Stanovy občanského sdružení ProWaldorf Karviná, o. s. Stanovy občanského sdružení ProWaldorf Karviná, o. s. Čl. I Základní ustanovení Název sdružení: ProWaldorf Karviná, o. s. Sídlo: Na Kopci 2108/48, Karviná Mizerov, 734 01 Čl. II Právní postavení sdružení

Více

KONSTRUKCE 2014. Konference České asociace ocelových konstrukcí. a Generální shromáždění ČAOK (7. listopadu 2014)

KONSTRUKCE 2014. Konference České asociace ocelových konstrukcí. a Generální shromáždění ČAOK (7. listopadu 2014) KONSTRUKCE 2014 Konference České asociace ocelových konstrukcí a Generální shromáždění ČAOK (7. listopadu 2014) 6. listopadu 2014, Clarion Congress Hotel Ostrava Zkrácená 2703, 700 30 Ostrava-Zábřeh Pozvánka

Více

Tisková zpráva NA KTERÉM STAČÍ I JÍT. sobota 28. 5. 2011 ve 14 hodin Pražský hrad - Staroměstské náměstí (cca 4 km)

Tisková zpráva NA KTERÉM STAČÍ I JÍT. sobota 28. 5. 2011 ve 14 hodin Pražský hrad - Staroměstské náměstí (cca 4 km) Tisková zpráva a pořádají druhý ročník charitativního běhu Prahou BĚH PRO GORILY NA KTERÉM STAČÍ I JÍT sobota 28. 5. 2011 ve 14 hodin Pražský hrad - Staroměstské náměstí (cca 4 km) Výnos z akce půjde na

Více

Č e s k ý i n s t i t u t i n t e r n í c h a u d i t o r ů NOVÉ PARAGRAFY PRO VNITŘNÍ ŘÍZENÍ A KONTROLU ANEB KLÍČOVÉ VÝZVY PRO INTERNÍ AUDIT

Č e s k ý i n s t i t u t i n t e r n í c h a u d i t o r ů NOVÉ PARAGRAFY PRO VNITŘNÍ ŘÍZENÍ A KONTROLU ANEB KLÍČOVÉ VÝZVY PRO INTERNÍ AUDIT A KONTROLU ANEB KLÍČOVÉ VÝZVY 23. 24. dubna 2015 W o r k s h o p p r o v e ř e j n o u s p r á v u Vážené kolegyně, vážení kolegové, ve dnech 23. 24. dubna 2015, organizuje Český institut interních auditorů

Více

Podpora hnízdních možností rorýse obecného (Apus apus) v Jihlavě v roce 2010

Podpora hnízdních možností rorýse obecného (Apus apus) v Jihlavě v roce 2010 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Podpora hnízdních možností rorýse obecného (Apus apus) v Jihlavě v roce 2010 Ivana Šimková,

Více

SEDIMENTY A ZEMINY 2015

SEDIMENTY A ZEMINY 2015 EMPLA spol. s r. o. Hradec Králové Centrum pro osvětu, vzdělání a informace v ochraně prostředí a zdraví ve spolupráci s Asociací ekologických expertů, o. s. POŘÁDÁ odborný workshop 1. prosince 2015 BRNO

Více

Milí přátelé, turisté a milovníci přírody, Tomíci,

Milí přátelé, turisté a milovníci přírody, Tomíci, Milí přátelé, turisté a milovníci přírody, Tomíci, dostává se Vám do rukou první oficiální zpravodaj 10. Mezinárodní olympiády TOM, který jsme v návaznosti na legendu o vzniku našeho města nazvali Paví

Více

Podpora populace užovky stromové

Podpora populace užovky stromové KVK09_hadi_ZZ_D771_w.doc str. 1 Název projektu: Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 771/2009 program: Záchranné

Více

PRVNÍ OZNÁMENÍ. 16. 18. 10. 2014 Olomouc. pořádá. www.ob2014.cz www.obesitas.cz

PRVNÍ OZNÁMENÍ. 16. 18. 10. 2014 Olomouc. pořádá. www.ob2014.cz www.obesitas.cz BARIATRICKÁ SEKCE ČCHS A ČOS, ČLS JEP ZALOŽENO 3. 3. 2005 Česká obezitologická společnost Česká obezitologická společnost ČLS JEP ve spolupráci s Traumatologicko-ortopedickou a Interní sekcí České asociace

Více

Název projektu: Bezpečně na školní výlet

Název projektu: Bezpečně na školní výlet Název projektu: Bezpečně na školní výlet Úvod: Akce byla připravena v rámci účasti školy v Projektu č. 4 Výzkumného záměru VÚBP, v.v.i., Mediální a osvětové nástroje kultivace lidských zdrojů Osvěta a

Více

20. JÍLOVÁ KONFERENCE V ČESKÉ REPUBLICE

20. JÍLOVÁ KONFERENCE V ČESKÉ REPUBLICE 20. JÍLOVÁ KONFERENCE V ČESKÉ REPUBLICE 27. 29. srpna, 2015 Hotel U Kata Kutná Hora Druhý cirkulář 1 20. JÍLOVÁ KONFERENCE V ČESKÉ REPUBLICE 27. 29. SRPNA 2015, HOTEL U KATA, KUTNÁ HORA ČESKÁ REPUBLIKA

Více

KOMPLEXNÍ ROZBOR ČINNOSTI MĚSTSKÉ KNIHOVNY VYŠŠÍ BROD

KOMPLEXNÍ ROZBOR ČINNOSTI MĚSTSKÉ KNIHOVNY VYŠŠÍ BROD KOMPLEXNÍ ROZBOR ČINNOSTI MĚSTSKÉ KNIHOVNY VYŠŠÍ BROD ROK 2007 V tomto roce pracovala knihovnice p. Ouředníková na zkrácený úvazek, poté, co ji v tomto ohledu zaměstnavatel vyhověl. I přes zkrácený úvazek,

Více

Problémy současné rodiny a náhradní rodinná péče

Problémy současné rodiny a náhradní rodinná péče Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra pedagogiky s celoškolskou působností Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici Pedagogická fakulta Katedra sociálnej práce o z n a m u j í, že

Více

ČR loni lákala zahraniční franchisové systémy

ČR loni lákala zahraniční franchisové systémy ČR loni lákala zahraniční franchisové systémy PRAHA, 11. března 2015 V České republice funguje na 246 franchisových konceptů a 5272 franchisantů. Obliba podnikání pod zavedenou značkou nadále roste a přináší

Více

Název materiálu: Mokřadní ptáci

Název materiálu: Mokřadní ptáci Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Genofondy rostlin v zahradní tvorbě

Genofondy rostlin v zahradní tvorbě Unie botanických zahrad Katedra zahradnictví FAPPZ České zemědělské university v Praze Katedra Zahradní a krajinné architektury FAPPZ České zemědělské university v Praze Botanický ústav AV ČR, v.v.i. Botanická

Více

ZELENÉ BYDLENÍ. Naše poslání. Občanské sdružení. Výroční zpráva a zpráva o hospodaření za rok

ZELENÉ BYDLENÍ. Naše poslání. Občanské sdružení. Výroční zpráva a zpráva o hospodaření za rok Občanské sdružení ZELENÉ BYDLENÍ Výroční zpráva a zpráva o hospodaření za rok 2013 Naše poslání Posláním občanského sdružení Zelené bydlení je propagovat a prosazovat do každodenního života principy trvale

Více

3. ročník mezinárodního vánočního turnaje v Plzni

3. ročník mezinárodního vánočního turnaje v Plzni Pozvánka na basketbalový turnaj 3. ročník mezinárodního vánočního turnaje v Plzni Termín: 26. 28. 12. 2014 (pátek až neděle) Centrem místa konání: Městská sportovní hala Plzeň, Úslavská 75 Kategorie: U10

Více

Průběžná zpráva o realizaci dílčí části projektu

Průběžná zpráva o realizaci dílčí části projektu Program přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika Bavorsko 2007-2013 Průběžná zpráva o realizaci dílčí části projektu Číslo zprávy: 5. Zpráva za období: 1.12.2010 30.04.2011 1. Údaje o projektu: Číslo

Více

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem Dámy a pánové, nedílnou součástí evropské dálniční sítě se do budoucna stane Silniční okruh kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Konference Společně správným směrem spolupráce s partnery i médii Vyhodnocení činnosti v letech 2008 2009 a nástin další spolupráce Ostrava

Více

Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011

Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011 Vojtěch Kodet,

Více

NOVÉ PARAGRAFY PRO VNITŘNÍ ŘÍZENÍ A KONTROLU ANEB KLÍČOVÉ VÝZVY PRO INTERNÍ AUDIT. 23. 24. dubna 2015

NOVÉ PARAGRAFY PRO VNITŘNÍ ŘÍZENÍ A KONTROLU ANEB KLÍČOVÉ VÝZVY PRO INTERNÍ AUDIT. 23. 24. dubna 2015 Č e s k ý i n s t i t u t i n t e r n í c h a u d i t o r ů A KONTROLU ANEB KLÍČOVÉ VÝZVY 23. 24. dubna 2015 Workshop pro veře jnou spr ávu Hlavní partner partner Vážené kolegyně, vážení kolegové, ve dnech

Více

Výstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém

Výstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém Výstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém Velmi cennou součástí sbírky rostlin pěstovaných v Květné zahradě v Kroměříži je také kolekce kamélií čítající 40 vzrostlých stromů a stejný počet menších rostlin

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

u příležitosti mezinárodního roku půdy 2015 pořádají konferenci s mezinárodní účastí

u příležitosti mezinárodního roku půdy 2015 pořádají konferenci s mezinárodní účastí Fakulta životního prostředí UJEP Ústí nad Labem Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v. v. i. Asociace pro vodu v krajině ČR Českomoravská komora pozemkových úprav, Severočeská pobočka u příležitosti

Více