Agentura ochrany pírody a krajiny eské republiky Správa Chránné krajinné oblasti Blanský les Vyšný 59, eský Krumlov

Transkript

1 Agentura ochrany pírody a krajiny eské republiky Správa Chránné krajinné oblasti Blanský les Vyšný 59, eský Krumlov Rozbory Chránné krajinné oblasti Blanský les k P Í L O H Y

2

3 Píloha. 1 Zizovací výnos CHKO Blanský les 197/1989 Sb. VYHLÁŠKA ministerstva kultury eské socialistické republiky ze dne 8. prosince 1989 o zízení chránné krajinné oblasti Blanský les Ministerstvo kultury eské socialistické republiky stanoví v dohod se zúastnnými ústedními orgány státní správy podle 8 odst. 2 zákona. 40/1956 Sb., o státní ochran pírody (dále jen "zákon"): 1 Úvodní ustanovení Území vymezené v píloze 1 této vyhlášky se prohlašuje za chránnou krajinnou oblast Blanský les (dále jen "oblast"). 2 Poslání oblasti (1) Posláním oblasti je ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejich typických znak a vytvoení a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejich pírodních zdroj. (2) K typickým znakm oblasti náleží zejména její povrchové utváení vetn vodních ploch a tok, její vegetaní kryt a voln žijící živoišstvo, rozvržení a využití lesního a zemdlského pdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístní a urbanistická skladba sídliš a místní zástavba lidového rázu. 3 lenní oblasti do zón (1) Metody a zpsoby ochrany a využívání krajiny a jejich pírodních zdroj jsou diferencovány podle rozdlení oblasti do tech zón vymezených s ohledem na pírodní hodnoty. 1) (2) Vymezení jednotlivých zón je stanoveno v map, která tvoí pílohu 2 této vyhlášky. Obrázek PCX 4 Orgány a organizace, které psobí na území oblasti, jakož i obané, kteí mají v oblasti pobyt nebo se v ní nacházejí, jsou povinni chránit její pírodu a pírodní hodnoty a dodržovat urené podmínky ochrany oblasti (1) Na celém území je zakázáno: a) niit pírodu nebo ji poškozovat, 5 b) ukládat odpadky nebo odpady mimo místa k tomu urená, c) táboit, parkovat s motorovými vozidly a obytnými pívsy a rozdlávat ohn mimo vyhrazená místa, d) provádt horolezeckou innost nebo výcvik vysokohorské turistiky mimo místa vyhrazená ministerstvem kultury SR (dále jen "ministerstvo"), e) pi výkonu práva myslivosti používat otrávených návnad. (2) V zón I a II je zakázáno zavádt nepvodní druhy rostlin a živoich. (3) Jen po projednání s píslušným okresním orgánem státní ochrany pírody lze na území oblasti: a) poádat veejné, sportovní nebo jiné hromadné akce mimo intravilány obcí, b) rozšiovat a upravovat sí turistických cest,

4 c) stanovit plány chovu a lovu zve, jakostních tíd honiteb, únosných stav zve s výjimkou vybraných honiteb ministerstva lesního a vodního hospodáství a devozpracujícího prmyslu SR a podmínky rybniního hospodáství. 6 ízení územního rozvoje a stavební innost (1) Územní rozvoj v oblasti je ízen na základ schválené územn plánovací dokumentace, zejména územního plánu velkého územního celku. Územní plán velkého územního celku vymezuje ve smrnici pro uspoádání území odstupovanou intenzitu ochrany pírody v jednotlivých zónách podle oborového dokumentu. 2) (2) Investoi a projektanti staveb na území oblasti musí dbát toho, aby architektonická ešení nových staveb nebo zmn staveb navazovalo na charakter oblasti z hlediska estetického i ekologického zalenní staveb do krajiny. (3) Pi zpracování návrh na umístní staveb pro prmysl, zemdlství, lesní hospodáství, skladování, tžební práce, staveb pro dopravu, rozvod energií, vodní hospodáství, rekreaních a sportovních zaízení a pro stanovení dobývacích prostor jsou organizace povinny navrhnout a zdvodnit takové ešení, které je z hlediska pírody v oblasti celospoleensky nejvýhodnjší. Vyhodnocují pitom pedpokládané zásahy na území oblasti ve vztahu k poslání a k pedpokládaným následkm pro pírodní a krajinné hodnoty oblasti, a to ve srovnání s jiným možným ešením. (4) V zón I je zakázáno umísování a povolování nových staveb a zmny ve využití území. 3) území. (5) V zón II je zakázáno umisování staveb a zmny ve využití území mimo zastavná (6) V zón III je nutné stavební innosti sladit s posláním a zájmy oblasti. 4) 7 Geologické práce a využití nerostného bohatství (1) Geologické práce, hornická innost a innost provádná hornickým zpsobem v oblasti se provádí podle zvláštních pedpis 5) tak, aby racionální využívání nerostného bohatství bylo v souladu s posláním oblasti a podmínkami ochrany stanovenými touto vyhláškou. (2) Geologické práce v oblasti nesmí narušit ve vtší míe vegetaní kryt a pdní pokryv, zejména nesmí být zasahováno do cenných lesních porost a do biotop chránných a ohrožených druh rostlin a živoich. (3) Hornická innost provádná hornickým zpsobem v oblasti nesmí narušit typický reliéf krajiny, její vodní režim a geomorfologické útvary a ve vtší míe ani ostatní živé a neživé složky pírody. 8 Lesní hospodáství (1) Lesní hospodáství v oblasti se provádí podle lesních hospodáských plán zpracovaných v souladu s posláním oblasti, piemž se pihlíží k rozdílnému využití jednotlivých zón. (2) Lesní porosty v zón I a vybrané porosty v zón II a III lze vyhlásit za lesy zvláštního urení, 6) pokud svým charakterem nesplují kritéria pro vyhlášení za lesy ochranné. V tchto prostorech se hospodaí podle schváleného lesního hospodáského plánu v samostatných hospodáských souborech zpsobem maloplošn paseným nebo výbrným, piemž se v zájmu ochrany genofondu prodlužuje doba obmýtní a délka obnovní doby. Pi obnov tchto prostor je nutno zajistit pirozenou skladbu devin a využívání pirozené obnovy lesa. (3) V zón I je zakázáno používat pesticidy, prmyslová hnojiva a skladovat chemické pípravky jakéhokoliv druhu s výjimkou mimoádných okolností a nepedvídaných škod v lesích, kdy je nutno init potebná opatení. 7) (4) V zón II a III, mimo lesy vyhlášené za lesy zvláštního urení nebo za lesy ochranné, se hospodaí podle schválených hospodáských plán, pi jejichž zpracování se zohledují požadavky státní ochrany pírody. (5) O výjimkách podle 6 odst. 5 a 6 pro stavbu lesních cest rozhoduje ministerstvo souhrnn na základ Generelu lesní dopravní sít. Generel lesní dopravní sít, který tvoí souást lesního hospodáského plánu, nelze bez udlení výjimky schválit. 8) 9

5 Zemdlské hospodaení, myslivost a rybáství (1) Zemdlské hospodaení v oblasti se provádí v rámci právních pedpis pro ochranu zemdlského pdního fondu a o rostlinné a živoišné výrob tak, aby byly zachovány zásady stanovené touto vyhláškou a zajištna ekologicky optimalizovaná úrove zemdlské výroby. (2) V zón I je a) pi zemdlském hospodaení zakázáno1 mnit souasné skladby a plochy kultur, 2 mnit stávající vodní režim, 3 hnojit prmyslovými hnojivy, aplikovat kejdu, silážní šávy a ostatní tekuté odpady, 4 používat pesticidy 5 odstraovat stromy a kee rostoucí mimo les; b) pi výkonu práva myslivosti zakázáno zavádní intenzivních chov zve. (3) V zón II je a) pi zemdlském hospodaení nutno vycházet z tchto zásad:1 velikost pozemkových blok pizpsobit konkrétním podmínkám z hlediska ohrožení erozí, 2 navrhovat a budovat stavby zemdlské výroby pouze v zastavném území sídel, v pípad živoišné výroby navrhovat a budovat stavby odpovídající živnosti území, pírodním a ekologickým podmínkám.stavby musí být zalenny do prostedí vhodným architektonickým a objemovým ešením i esteticky psobící zelení, 3 udržovat ekologicky únosný písun živin, zejména dusíku, 4 omezovat úpravy vodního režimu s ohledem na ekologické zájmy oblasti, 5 chránit stromy a kee rostoucí mimo les s výjimkou náletových porost na plochách zemdlských pd, b) pi výkonu práva myslivosti zakázáno zavádní intenzivních chov zve. (4) V zón III a) lze zemdlsky hospodait pi dodržování tchto zásad:1 vytváet pozemkové bloky s pihlédnutím ke konfiguraci terénu a s ohledem na ochranu zemdlského pdního fondu proti erozi, zachovávat a udržovat, pípadn obnovovat ochranná protierozní opatení (nap. terasy, vtrolamy, behové porosty apod.), 2 navrhovat a budovat stavby pro živoišnou výrobu kapacitn odpovídající úživnosti území, pírodním a ekonomickým podmínkám, pitom preferovat ustájení na podestýlce, 3 udržovat ekologicky únosný režim písunu živin, zejména dusíku, 4 používat pesticid jen v pípadech hrozícího nebezpeí pemnožení škdc a kalamit a nikoliv jako náhradu za vhodnjší ekologické postupy, 5 zabezpeovat ochranu strom a ke rostoucích mimo les, pitom za stromy výjimen pokácené (mimo náletové porosty na zemdlské pd) je žádoucí zajistit úelnou náhradní výstavbu, b) výkon práva myslivosti není omezen. 10 Výzkum v oblasti V zón I mže provádt nebo organizovat výzkum pouze Státní ústav památkové pée a ochrany pírody a výzkumné ústavy lesnické a ústavy pro hospodáskou úpravu les, které jsou však povinny zapoetí výzkumu pedem oznámit Státnímu ústavu památkové pée a ochrany pírody a po ukonení výzkumu mu pedat zprávu o jeho výsledcích. 11 Správa oblasti Odbornou správu oblasti zajišuje Krajské stedisko státní památkové pée a ochrany pírody spravované Jihoeským krajským národním výborem v eských Budjovicích, který v dohod s ministerstvem iní organizaní opatení k zajištní odborné správy oblasti. 12 Závrená ustanovení (1) Pedpisy, které upravují jiné zpsoby ochrany území nebo objekt nacházejících se uvnit oblasti, zstávají nedoteny. 9) (2) Ložiska nerostných surovin lze tžit v oblasti v rámci dobývacích prostor stanovených ped úinnosti této vyhlášky podle stávajících pedpis. 5) (3) Na sídelní útvary, jejichž zastavným územím prochází hranice oblasti, se hledí, jakoby celé ležely v oblasti s výjimkou intravilánu msta eský Krumlov. (4) Vlastnická práva a jiné majetkové vztahy k nemovitostem ležícím v oblasti nejsou jejím zízením doteny. (5) Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a její rozlenní do zón, jsou uloženy u ministerstva, u Státního ústavu památkové pée a ochrany pírody v Praze, u Jihoeského krajského národního výboru v eských Budjovicích, u Krajského stediska státní památkové pée

6 a ochrany pírody v eských Budjovicích, u okresních národních výbor v eských Budjovicích, v eském Krumlov a v Prachaticích. (6) Výjimku z ustanovení 5 odst. 1 a 2, 6 odst. 4 a 5, 7, 8, 9 odst. 2 a odst. 3 písm. b) a 10 této vyhlášky mže udlit ministerstvo. 8) (7) Na státní pírodní rezervace a chránné pírodní výtvory vyhlášené na území oblasti podle zákona se tato vyhláška nevztahuje. (8) Doteným orgánem státní ochrany pírody je pi ízeních podle zvláštních pedpis 10) píslušný okresní orgán státní ochrany pírody. 13 Tato vyhláška nabývá úinnosti dnem 1. ledna Ministr: Prof.PhDr.Lukeš DrSc.v.r. Píl.1 vyhlášky. 197/1989 Sb. Popis hranice oblasti Blanský les 1 Hranice oblasti Blanský les je vedena po veejných komunikacích nebo jiných zetelných a v terénu i v mapách identifikovatelných liniích. 2 Prbh hranice je následující: Z obce Chvalšiny po silnici smrem severozápadním kolem Stemil do Smde, odtud po cest pes Smdeek a Tešový Újezdec do Votic, dále po silnici smrem severním na kižovatku na silnici Lhenice - Záboí. Od kižovatky smrem východním kolem Dobic do Lipanovic, Holašovic, Jankova, akovce, Kvítkovic a Habí. Z Habí po cest kolem samoty Vobr a dále do Slave, odtud po silnici jižním smrem k silnici eské Budjovice - Kemže. Zde pechází hranice oblasti na hranice okresu, která je zárove katastrální hranicí mezi k.ú. Vrábe a k.ú. Kemže a pibližn sleduje tok potoka Nmá Struha k Vltav.Stedem eišt Vltavy proti proudu prochází hranice do obce Rájov, kde pechází na silniní most pes Vltavu a po silnici. 159 vede k železniní zastávce Domoradice. Zde pechází tra a po trati smrem jihozápadním vede k silninímu nadjezdu u Dobrkovic, odtud po silnici do Chvalšin. Rozloha oblasti iní ha. Obrázek PCX Píl.2 MAPKA CHRÁNNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BLANSKÝ LES 1) Vymezení zón vychází z oborového dokumentu zpracovaného podle metodického návodu pro zpracování územn plánovací dokumentace velkoplošných chránných území vydaného spolen ministerstvem kultury SR.j. 6681/80-VI/2 a ministerstvem výstavby a techniky SR.j. 5715/264/31/81 - prosinec ) Metodický návod pro zpracování územn plánovací dokumentace velkoplošných chránných území vydaný spolen ministerstvem kultury.j. 6681/80-VI/2 a ministerstvem výstavby a techniky SR.j. 5715/264/31/81 - prosinec ) 126 zákona. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním ádu. 4) 126 zákona. 50/1976 Sb. 5) Zákon. 44/1988 Sb., o ochran a využití nerostného bohatství (horní zákon). Zákon NR. 61/1988 Sb., o hornické innosti, výbušninách a státní báské správ. Zákon NR. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o eském geologickém úadu. 6) 1 odst. 2 písm. d) vyhlášky. 13/1978 Sb., o kategorizaci les, zpsobech hospodaení a lesním hospodáském plánování. 7) 21 zákona NR. 96/1977 Sb., o hospodaení v lesích a státní správ lesního hospodáství. 8) 11 odst. 2 zákona. 40/1956 Sb., o státní ochran pírody, ve znní pozdjších pedpis. 9) Nap. zákon. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon NR. 20/1987 Sb., o státní památkové péi. 10) Nap. zákon. 50/1976 Sb., zákon. 138/1973 Sb.

7 Píloha. 2 Seznam obcí (19), sídel (50) a katastrálních území (40) zasahujících do CHKO Blanský les. Obec s rozšíenou psobností Obec Katastrální území eský Krumlov eské Budjovice Brloh (sídla Brloh, Janské Údolí, Jaronín, Kováov, Kuklov, Rojšín, Rychtáov, Sedm Chalup) eský Krumlov (sídla eský Krumlov, Domoradice, Vyšný) Holubov (sídla Holubov, Krásetín, Tísov) Chvalšiny (sídla Chvalšiny, Borová, Borovští Uhlíi, ervený Dvr, Hejdlov) Kájov (obec mimo CHKO, sídla Kenov, Lazec) Kemže (sídla Bohouškovice, Chlum, Chlumeek, Chmelná, Kemže, Lhotka, Louej, Mí, Stupná, Vinná) Nová Ves (sídla eské Chalupy, Nová Ves) Písená (sídla Písená) Srnín (sídla Srnín) Zlatá Koruna (sídla Plešovice, Zlatá Koruna) akov (obec mimo CHKO, sídla akovec) Lipí (obec i sídla mimo CHKO) Habí (sídla Habí) Kvítkovice (sídla Kvítkovice) Brloh pod Kletí Janské Údolí Janské Údolí - Kováov Jaronín Jaronín - Kuklov Rojšín eský Krumlov, ást Kladné - Dobrkovice, ást Písená - Domoradice, ást Vyšný Holubov Tísov Borová u Chvalšin Chvalšiny, ást Stemily, ást Kladné, ást Kenov u Kájova, ást Chlum u Kemže Kemže Nová Ves u Brloha Písená, ást Srnín Zlatá Koruna, ást Plešovice Rájov, ást akovec, ást Lipí, ást Habí u Lipí, ást Kvítkovice u Lipí, ást

8 Prachatice Vrábe (obec mimo CHKO, sídla Slave) Jankov (sídla Holašovice, Jankov) Záboí (obec mimo CHKO, sídla Dobice, Lipanovice) Ktiš (obec mimo CHKO, sídla Smde, Smdeek) Lhenice (obec mimo CHKO, sídla Horní Chrášany, Tešový Újezdec, Vodice) Slave, ást Holašovice, ást Jankov u eských Budjovic, ást Lipanovice, ást Záboí u eských Budjovic, ást Dobrokov, ást Smde, ást Dolní Chrášany, ást Horní Chrášany, ást Tešový Újezdec, ást Vodice u Lhenic, ást

9 Píloha. 3 Pedpis o zízení EVL Blanský les Naízení vlády. 132/2005 Sb. Evropsky významná lokalita Blanský les Kód lokality: CZ Biogeografická oblast: kontinentální Rozloha lokality: 22240,7473 ha Navrhovaná kategorie zvlášt chránného území: CHKO/PP Typy pírodních stanoviš (symbol * oznauje prioritní typy pírodních stanoviš): Nížinné až horské vodní toky s vegetací svaz Ranunculion fluitantis a Callitricho- Batrachion Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) Polopirozené suché trávníky a facie kovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6210* - Polopirozené suché trávníky a facie kovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význaná nalezišt vstavaovitých - prioritní stanovišt Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých pdách (Molinion caeruleae) Extenzivní seené louky nížin až podhí (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svah Buiny asociace Luzulo-Fagetum Buiny asociace Asperulo-Fagetum Dubohabiny asociace Galio-Carpinetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91I0* - Eurosibiské stepní doubravy Druhy (symbol * oznauje prioritní druhy): pástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria *) vranka obecná (Cottus gobio) hoeek eský (Gentianella bohemica *) mihule potoní (Lampetra planeri) rys ostrovid (Lynx lynx) netopýr velký (Myotis myotis) vrko útlý (Vertigo angustior) Kraj: Jihoeský kraj Katastrální území: Borová u Chvalšin, Boršov nad Vltavou, Brloh pod Kletí, akovec, eský Krumlov, Dobrokov, Dolní Chrášany, Habí u Lipí, Holašovice, Holubov, Horní Chrášany, Chabiovice, Chlum u Kemže, Chvalšiny, Jankov u eských Budjovic, Janské Údolí, Janské Údolí-Kováov, Jaronín, Jaronín-Kuklov, Kamenný Újezd, Kladné, Kladné-Dobrkovice, Kemže, Kenov u Kájova, Kvítkovice u Lipí, Lipanovice, Lipí, Nová Ves u Brloha, Opalice, Plešovice, Písená, Písená- Domoradice, Rájov, Rájov-ernice, Rojšín, Slave, Smde, Srnín, Stemily, Štke, Tešový Újezdec, Tísov, Vodice u Lhenic, Vrábe, Vyšný, Záboí u eských Budjovic, Zahorice u Vrábe, Záluží nad Vltavou, Zlatá Koruna

10 Mapa lokality CZ : AOPK R; vytvoeno:

11 Píloha. 4 Charakteristika EVL Blanský les Kód lokality: CZ Rozloha: ha Navrhovaná kategorie ochrany: CHKO chránná krajinná oblast, PP pírodní památka Nadmoská výška: m n. m. Poloha: Rozsáhlé území severn od eského Krumlova. Zahrnuje celou CHKO Blanský les a navazující údolí eky Vltavy v úseku mezi eským Krumlovem a Boršovem nad Vltavou. Ekotop: Geologie: Oblast je tvoena horninami moldanubika, pedevším prekambrického stáí a variskými hlubinnými vyvelinami. Granulitový masiv Blanského lesa je ploše uložená oka oválného tvaru tvoená pevážn slídnatým granulitem. V centrální ásti se vyskytují hadce, v okolí Kemže jsou terciérní zvtraliny s ložisky niklu. Jih a jihovýchod území je tvoen horninami tzv. pestré eskokrumlovské série mozaika krystalických vápenc, amfibolit, grafitických hornin a erlán. Severovýchodní okraj zasahuje do eskobudjovické pánve, která je v této ásti vyplnna miocénními sedimenty. Geomorfologie: Lokalita Blanský les patí do celku Šumavské podhí, podcelku Prachatická hornatina, která je tvoena územními okrsky Blanský les a Kemžská kotlina, okrajov do lokality zasahují Lhenická brázda na západ a Chvalšinská kotlina na jihozápad. Malá ást území na severozápad patí k podcelku Bavorovská vrchovina (okrsek Netolická pahorkatina). Reliéf: Masiv Blanského lesa je tvoen dvma výraznými hbety šumavského (SZ-JV) smru. Má charakter ploché hornatiny, nejvyšší nadmoské výšky dosahuje vrcholem Kleti (1084 m). etné tvary mezoreliéfu jsou dokladem intenzivního zvtrávání v periglaciálních podmínkách balvanité sut, kamenná moe, mrazové sruby, skalní vže. V centrální ásti oblasti se rozprostírá Kemžská kotlina. Její osu tvoí Kemžský potok vlévající se pod zíceninou hradu Díví Kámen do Vltavy. Údolí Vltavy a jejích boních pítok je velmi lenité, místy až kaonovitého rázu. Svahy mají rznou orientaci a sklon a dosahují výšky až 100 m. Vyskytují se zde rozsáhlé skalní útvary, suové svahy a vzácn i blokové sut. Nejnižším bodem území je Vltava nad Boršovem nad Vltavou (400 m n. m.). Pedologie: Pevládají kambizem, v nejvyšších polohách kambizemní podzoly, v údolích hydromorfní pdy. Na vápencích jsou vytvoeny kambizemní rendziny, na skalnatých svazích v údolí Vltavy a v okolí mrazových srub rankery a litozem. Podnebí: Prmrné roní teploty se v území pohybují zhruba od 7,5 do 5 C, jen na vrcholu Kleti jsou slab pod 5 C. Roní úhrn srážek na Kleti je pouze 720 mm a v Kemžské kotlin 560 mm. Celkov lze podnebí Blanského lesa charakterizovat jako relativn teplejší a sušší než by odpovídalo normálm v tchto nadmoských výškách. Je to zpsobeno zejména závtrnou polohou za šumavským hebenem. Krajinná charakteristika: Blanský les je dobe zachovaný krajinný celek s vyváženým pírodním prostedím bez vážnjších negativních vliv lidské innosti, s rozsáhlými plochami pírod blízkých lesních spoleenstev a pestrou mozaikou nelesních biotop v závislosti na pestrosti podloží. Biota: Lesy pokrývají pibližn 56 % území, podíl listná je 27 %. Nejvýznamnjší jsou smíšené podhorské kvtnaté a acidofilní buiny s roztroušeným až hojným výskytem jedle blokoré, místy s pímsí javor, lip, jilmu horského a smrku ztepilého. Pevažující jednotkou jsou kostavové buiny (asociace Festuco altissimae-fagetum), vzácnji se vyskytují kyelnicové buiny asociace Dentario enneaphylli- Fagetum (L5.1). Na chudších stanovištích rostou acidofilní bikové buiny asociace Luzulo-Fagetum, ve vrcholových partiích Kleti se zachovaly fragmenty smrkových buin (Calamagrostio villosae- Fagetum) - L5.4. V severozápadní ásti území a v údolí Vltavy je významný výskyt suových les svazu Tilio-Acerion (L4), zastoupených asociacemi Lunario-Aceretum, Mercuriali-Fraxinetum, Aceri- Carpinetum a Arunco-Aceretum. Ze vzácných druh suových les lze uvést nap. omj vlí mor (Aconitum lycoctonum), msínici vytrvalou (Lunaria rediviva) a kapradinu lalonatou (Polystichum aculeatum). V Kemžské kotlin rostou na hadcovém podloží typicky vyvinuté hadcové bory (Asplenio cuneifolii-pinetum) - L8.1, s charakteristickými rostlinnými druhy, nap. sleziníkem hadcovým (Asplenium cuneifolium) a hvozdíkem kartouzkem hadcovým (Dianthus carthusianorum subsp.

12 capillifrons). K plošn mén zastoupeným spoleenstvm patí doubravy (svaz Quercion petraeae, L6.4, L6.5), vyskytující se nad kolmými svahy Vltavy s jižní expozicí, drobné toky doprovází jasanovoolšové luhy (podsvaz Alnenion glutinoso-incanae nap. horní tok Kemžského potoka, L2.2A,B). V lenitém kaonu Vltavy se nachází krom pestré mozaiky lesních spoleenstev (buiny, doubravy, suové lesy, reliktní bory, jedliny) místy i skalní výchozy se štrbinovou vegetací silikátových a vápnitých skal a drolin (svaz Asplenion septentrionalis, S1.2 a svaz Potentillion caulescentis, S1.1) s taicí skalní Arduinovou (Aurinia saxatilis subsp. arduini), vzácný je výskyt kapradinky skalní (Woodsia ilvensis). Nelesní biotopy jsou reprezentovány pedevším mezofilními ovsíkovými loukami (svaz Arrhenatherion elatioris, T1.1), vlhkými pcháovými loukami (svaz Calthion palustris, T1.5) a spoleenstvem vysokobylinných tužebníkových lad (podsvaz Filipendulenion,T1.6). Na extensivn obhospodaovaných loukách jsou vyvinuty stídav vlhké bezkolencové louky (svaz Molinion caeruleae, T1.9). Po celém území jsou roztroušeny smilkové (svaz Violion caninae, T2.3) a acidofilní suché trávníky (svaz Koelerio-Phleion phleoidis, T3.5) chudých nebo málo produktivních pd na souasných pop. bývalých pastvinách nebo jednoron seených loukách. Významným typem nelesní vegetace koncentrované na vápencové vložky jsou širokolisté suché trávníky (svaz Bromion erecti, T3.4), nejvýraznji vyvinuté jsou v NPR Vyšenské kopce u eského Krumlova. Tento typ vegetace hostí velké množství svtlomilných, teplomilných, vápnomilných a hájových druh. Rostou zde napíklad hoec kížatý (Gentiana cruciata), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), ostice Micheliova (Carex michelii) a dominující blozáka vtevnatá (Anthericum ramosum). asto navazující vegetací jsou kovinná spoleenstva (svaz Berberidion, K3) s dominantní lískou obecnou (Corylus avellana) a hojnými dalšími druhy kovin trnkou obecnou (Prunus spinosa), dišálem obecným (Berberis vulgaris), brslenem evropským (Euonymus europaea), ešetlákem poistivým (Rhamnus cathartica) ad. V bylinném pate pevládají hájové druhy: ernýš hajní (Melampyrum nemorosum), váleka prapoitá (Brachypodium pinnatum), kopytník evropský (Asarum europaeum), jaterník podléška (Hepatica nobilis) atd. Vodní spoleenstva (svaz Batrachion fluitantis, V4A) s lakušníkem vodním (Batrachium aquatile) a stolístkem stídavokvtým (Myriophyllum alterniflorum) se nacházejí v eišti Vltavy. Na rybnících se vyskytují porosty okehk (svaz Lemnion minoris) a na jejich okrajích mokadní spoleenstva s porosty rákosin a vysokých ostic (svaz Phragmition communis, M1.1 a svaz Magnocaricion elatae, M1.7). Hoeek eský (Gentianella praecox subsp. bohemica) se vyskytuje na jediné lokalit, piléhající k severnímu kraji NPR Vyšenské kopce u obce Vyšný. V lokalit Blanský les bylo zaznamenáno pibližn 52 druh savc, 115 druh pták, 6 druh plaz, druh obojživelník, 19 druh ryb a kruhoústých. Naprostou vtšinu fauny pedstavují bezobratlí. Charakteristická je lesní fauna, pedevším pírod blízkých souvislých bukových lesních porost, ale i smíšených porost vyšších poloh, kde se vyskytují rys ostrovid (Lynx lynx), áp erný (Ciconia nigra), holub doupák (Columba oenas), jeábek lesní (Bonasia bonasia), sýc rousný (Aegolius funereus), výr velký (Bubo bubo), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), velojed lesní (Pernis apivorus), datel erný (Dryopopus martius), lejsek malý (Ficedula parva). Z bezobratlých zde žije celá ada druh hmyzu, pavouk a mkkýš. Mimoádn pestrou faunu najdeme na výchozech vápenc, kde žijí nejcennjší stepní, xerofilní a xeromontánní spoleenstva živoich, pop. dealpinské druhy. Významné jsou druhy motýl jako nap. soumraník západní (Pyrgus trebevicensis), blásek hrachorový (Leptidea sinapis), modrásek hndoskvrnný (Polyommatus daphnis), perleovec prostední (Argynnis adippe), oká klubnkový (Erebia aethiops), zelenáek Adscita geryon, sedm druh vetenušek a pástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria). Mimoádná je i fauna brouk a blanokídlých skupina žahadloví (Acaluata) s 225 druhy, ploštic se 70 druhy a mkkýš [nap. drobnika válcovitá (Truncatellina cylindrica), bezoka šídlovitá (Cecilioides acicula), zrnovka mechová (Pupilla muscorum) a oblovka drobná (Cochlicopa stata)]. Fauna potok, rybník, mokad a niv není na území Blanského lesa dominantní, ale pedstavuje významný podíl biodiverzity. Vyskytují se zde nap. vydra íní (Lutra lutra), chástal vodní (Rallus aquaticus), áp bílý (Ciconia ciconia), moták pochop (Circus aeruginosus), ledáek íní (Alcedo atthis), slavík modráek (Luscinia svecica), olek velký (Triturus cristatus), kuka obecná (Bombina bombina), modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a vrko útlý (Vertigo angustior), jehož populace žijí na vlhkých loukách (nap. v rámci PR Dobrokovské hadce v niv Kemžského potoka). Kemžský i Chvalšinský potok je osídlen také mihulí potoní (Lampetra planeri), vrankou obecnou (Cottus gobio) a vzácn i stevlí potoní (Phoxinus phoxinus). V Kemžském potoce byla v minulosti také zaznamenána menší populace perlorodky íní (Margaritifera margaritifera).

13 Populace netopýra velkého (Myotis myotis) - letní kolonie - jsou soustedny v sídlech (Brloh - kostel, Chvalšiny - kostel). V roce 2005 byl v PR Díví Kámen nalezen evropsky významný mech z pílohy II Smrnice o stanovištích dvouhrotec zelený (Dicranum viride). Kvalita a význam: Nejzachovalejší a nejcennjší ástí lokality Blanský les jsou listnaté a smíšené pírod blízké lesní porosty v masívu Kleti, Vysoké Bty, Buglaty a vrchu Bulový (nejcennjší porosty jsou dnes souástí MZCHÚ). Mezi zachovalé lesní prosty lze adit reliktní hadcové bory popípad suové lesy soustedné na kaon eky Vltavy a její pítoky. K významné nelesní vegetaci patí semixerotermní travinobylinná spoleenstva (svaz Bromion erecti a Koelerio-Phleion phleoidis), zvlášt vyvinutá v NPR Vyšenské kopce, kde hostí celou adu ohrožených, vzácných a významných druh nap. sasanku lesní (Anemone sylvestris), kruštík tmavoervený (Epipactis atrorubens), zárazu bílou (Orobanche alba). Další významnou vegetací jsou smilkové trávníky (svaz Violion caninae), mezofilní luní spoleenstva (svaz Arrhenatherion elatioris) a vegetaci luk s vyšší (nebo kolísající) hladinou podzemní vody (svaz Calthion palustris, svaz Molinion caeruleae, podsvaz Filipendulenion). Pro mihuli potoní je velmi významnou lokalitou Kemžský potok (od Dobrokova po Cvrkv mlýn nad obcí Brloh,.km 15), pro vranku obecnou je nejvýznamnjší úsek Chvalšinského potoka na území PP Meandry Chvalšinského potoka, PR Dobrokovské hadce jsou významnou lokalitou druhu Vertigo angustior. Lokality pástevníka kostivalového ležící v rámci lokality Blanský les (zejména Brloh, Díví Kámen, Holubovské hadce, Vyšenské kopce) jsou vymezeny jako místa jeho nejsilnjšího výskytu v horním Povltaví. V oblasti se nacházejí dv lokality (Brloh, Chvalšiny), které jsou sídlem regionáln významných letních kolonií netopýra velkého. Zranitelnost: Významným faktorem ohrožujícím lesní pírod blízké listnaté nebo smíšené porosty je jejich pevádní na jehlinaté kultury a dále vysoké stavy zve znemožující pirozené zmlazení jedle blokoré. Ohrožení nelesních ploch spoívá pedevším v ukonení obhospodaování a následné degradaci nebo zarstání luních porost náletem devin. Zátží území je rovnž vzrstající vodácká rekreace na ece Vltav a turistická aktivita pedevším v okolí vrcholu Kleti a zíceniny hradu Díví Kamen. Z hlediska krajinného rázu jsou problematické aktivní lomy (pedevším kamenolom Plešovice) a výstavba nových radiokomunikaních zaízení. V neposlední ad je zde velmi negativní trend odvodování zemdlských ale i lesních území. Management: Management lokality Blanský les spoívá pedevším v zachování rozsáhlých pírod blízkých listnatých nebo smíšených lesních porost, podpory devin, které mají souasné malé (nebo žádné) zastoupení pop. jejich dosadba. Dále v postupném, pevádní smrkových pop. borových monokultur na smíšené nebo listnaté porosty. Podporovat výbrový nebo kotlíkový zpsob tžby deva s ponecháváním doupných strom. Na vybraných nelesních biotopech provádt ízenou pastvu, zajišovat pravidelné kosení a odnímání travní biomasy, odstraovat expansivní a nepvodní druhy rostlin. V ochranných pásmech MZCHÚ a na zájmových lokalitách významné entomofauny (nap. lokality pástevníka kostivalového a dalších) omezovat používání hnojiv, pesticid a herbicid. V co nejvyšší míe zamezovat jakýmkoli zásahm do vodního režimu MZCHÚ a jejich ochranných pásem, neprovádt vtší zásahy do dosud neupravovaných vodních tok (ve vztahu k mihuli a vrance obecné). Možné stety zájmu: V úvahu pipadají hospodáské aktivity související s lesnickou a zemdlskou výrobou. V prvém pípad vyvstávají problémy s výsadbou lesních devin odpovídající druhovému a procentickému složení lesních porost v pedpokládaném pirozeném stavu a se zpsobem jejich obnovy. V druhém pípad jsou možné stety zejména s udržením (nebo návratem) extenzivního obhospodaování namísto intenzivního a užívání šetrných pístup pi zemdlské výrob. Významné stety mohou nastat na místech dnes velmi hojn turisticky navštvovaných (vrchol Kleti v sousedství se nachází pírodní rezervace, NPR Vyšenské kopce pímstský les, PR Díví kámen souástí je hojn navštvovaná zícenina hradu atd.). Další možností konfliktu je pokraování a rozšiování tžby v kamenolomu Plešovice a v neposlední ad rozšiující se výstavba obcí a chatových osad do volné krajiny.

14 Pírodní stanovišt v zájmu Evropských spoleenství 3130 Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupn kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tíd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto- Nanojuncetea 3150 Pirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 3260 Nížinné až horské vodní toky s vegetací svaz Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion Rozloha (ha) Pedmt ochrany Ano 4030 Evropská suchá vesovišt Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vesovištích nebo vápnitých trávnících Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) Ano 6210 Polopirozené suché trávníky a facie kovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význaná nalezišt vstavaovitých - prioritní stanovišt Ano 6230 Druhov bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evrop v podhorských oblastech) 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých pdách (Molinion caeruleae) Ano 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová spoleenstva nížin a horského až alpínského stupn Extenzivní seené louky nížin až podhí (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Ano 8210 Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svah Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svah Ano Buiny asociace Luzulo-Fagetum 1 Ano Buiny asociace Asperulo-Fagetum 1 Ano 9140 Stedoevropské subalpínské buiny s javorem (Acer) a šovíkem horským (Rumex arifolius) Stedoevropské vápencové buiny (Cephalanthero-Fagion) Dubohabiny asociace Galio-Carpinetum Ano 9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Ano 9190 Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písitých pláních E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) I0 Eurosibiské stepní doubravy Ano Ostatní pírodní biotopy Rozloha (ha) K2.1 Vrbové koviny hlinitých a písitých náplav K3 Vysoké mezofilní a xerofilní koviny L2.2B Potoní a degradované jasanovo-olšové luhy L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kruinky chlupaté (Genista pilosa) L7.1 Suché acidofilní doubravy L7.3 Subkontinentální borové doubravy L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejník M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrát M1.4 íní rákosiny M1.5 Pobežní vegetace potok

15 M1.7 Vegetace vysokých ostic R1.4 Lesní prameništ bez tvorby pnovc S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek T1.3 Pohákové pastviny T1.4 Aluviální psárkové louky T1.5 Vlhké pcháové louky T4.2 Mezofilní bylinné lemy V2C Makrofytní vegetace mlkých stojatých vod - ostatní porosty Druhy v zájmu Evropských spoleenství, které jsou pedmtem ochrany 4094 hoeek mnohotvarý eský (Gentianella bohemica) 1096 mihule potoní (Lampetra planeri) 1324 netopýr velký (Myotis myotis) 1078 pástevník kostivalový (Panaxia quadripunctaria) 1361 rys ostrovid (Lynx lynx) 1163 vranka obecná (Cottus gobio) 1014 vrko útlý (Vertigo angustior)

16 Píloha. 5 Model pirozené druhové skladby les na území CHKO Blanský les Zastoup. devin v % SLT Název SLT BK JD SM DB BO JV LP JL B HB JS J OS TS OL VR 0C Hadcový bor K Kyselý dubový bor Z Reliktní bor C Vysýchavá buková doubrava K Kyselá buková doubrava S Svží buková doubrava Z Zakrslá buková doubrava A Lipodubová buina C Vysýchavá dubová buina D Obohacená dubová buina F Kamenitá svží dubová buina G Podmáená jedlová doubrava H Hlinitá dubová buina I Uléhavá kyselá dubová buina J Lipová javoina K Kyselá dubová buina L Jasanová olšina M Chudá dubová buina N Kamenitá kyselá dubová buina O Svží jedlová doubrava P Kyselá jedlová doubrava Q Chudá jedlová doubrava S Svží dubová buina V Vlhká dubová buina W Vápencová dubová buina Y Skeletová dubová buina Z Zakrslá dubová buina A Lipová buina C Vysýchavá buina F Svží kamenitá buina G Podmáená dubová jedlina H Hlinitá buina I Uléhavá kyselá buina K Kyselá buina M Chudá buina N Kamenitá kyselá buina O Svží dubová jedlina P Kyselá dubová jedlina Q Chudá dubová jedlina S Svží buina V Vlhká buina W Vápencová buina X Dealpinská buina Y Skeletová buina Z Zakrslá buina A Klenová buina

17 5B Bohatá jedlová buina C Vysýchavá jedlová buina D Obohacená jedlová buina G Podmáená jedlina H Hlinitá jedlová buina I Uléhavá kyselá jedlová buina J Suová jilmová javoina K Kyselá jedlová buina L Montánní jasanová olšina M Chudá jedlová buina N Kamenitá kyselá jedlová buina O Svží buková jedlina P Kyselá jedlina S Svží jedlová buina T Podmáená chudá jedlina V Vlhká jedlová buina Y Skeletová jedlová buina Z Zakrslá jedlová buina A Klenosmrková buina B Bohatá smrková buina D Obohacená smrková buina G Podmáená smrková jedlina I Uléhavá kyselá smrková buina K Kyselá smrková buina N Kamenitá kyselá smrková buina O Svží smrková jedlina P Kyselá smrková jedlina S Svží smrková buina V Vlhká smrková buina Y Skeletová smrková buina Z Zakrslá smrková buina G Podmáená jedlová smrina

18 Píloha. 6 Pehled a charakteristika jednotlivých sídel, cenných staveb a urbanistických prvk v sídle BOHOUŠKOVICE 2. kat. - o. Kemže, 14 dom, 2 chalupy. Zástavba dvorc na SV stran (zvl. výstavný s tektonikou na sýpce), rozptýlená, v centru obdélná náves se souvislou jižní frontou. Prelí dochovalá, mírn pozmnná úpravami. Pírodní rybníek, kaplika se zvonicí (1882), pož. zbrojnice. Dub na západním okraji vsi. Pam. chránna : B. muka, zvlášt výrazná v krajin, smrem na Stupnou. BOROVŠTÍ UHLÍI 2. kat. - o. Chvalšiny, samota se zcela rozptýlenou zástavbou chalup a usedlostí na JZ mýtin mezi Albertovem a Kuželovou h., vtšinou se zachovalým tradiním vzhledem. Na S na okraji lesa významná dubová alej. Dominuje dvorec s kaplikou opodál z r. 1833, v lese cihlokamenná hájenka. Znaný náletový porost. BOROVÁ 2. kat. - o. Chvalšiny, NSO, 16 dom, 23 chalup. Sídlo založeno v dlouhém žlabu polí podél potoka (revitalizovaného). Severní strana návsi podél silnice tvoí dodnes v náznaku patrnou souvislou dvoupodlažní frontu. Ostatní zástavba pomrn rozptýlená, na okrajích dvorce, jeden dm s volutovým štítem. V zástavb nkolik chat, bytovka, 3 nové RD. Sídlo psobí pomrn harmonicky. Pam. chr. náves. kaplika a.p. 38. BRLOH 3. a 4. kat. obec, 186 dom, 17 nových RD, 37 chalup. Sídlo je seveno mezi 3 návršími pi potoce, skryto oproti Kemžské kotlin. Dominantou je gotická vž kostela sv. Šimona a Judy. Jádro tvoí dv souvislé fronty návsi po stranách potoka a dalšími objekty uprosted. Školský areál na J stran, solidní stavba z 30. let, valbové stechy; zemdlský areál na S stran estetická závada(! seník, administraka). Hbitov v sedle nad vsí. Stavby ze 60. a 70. let kulturní dm, Jednota - prm. zboží, Jednota - potraviny - a novodobé píliš neruší, zajímavá Kampelika (po. 20. stol.). Zástavba rod. domy na JV stran stoupá na kopec nad sídlo, kde se nepíjemn uplatuje v panoramatu. Mimo rod. dom zde stojí osm típodlažních bytových dom na J stran. Pam. chránny: kostel s farou, kaplika sv. Vojtcha, zem. usedlosti.p. 16 a 42, soubor usedlostí a hmotová skladba.p. 5, 7, 9, 10, 11, 12, 85. AKOVEC 2. kat. - o. akov, 28 dom, 2 chalupy, jsou zde 3 nové domky a nkolik chat. Sídlo založeno v mlkém úžlabí vodotee s rybníky u starého klášterního dvora, pvodn tvrze. Zástavba je nepravidelná, v centru drobné domky, lípy, jírovce, statek s volutovými štíty z r Zajímavý je dvojdm na S stran s kamenným režným zdivem a cihelnou armaturou. Píliš se uplatuje hmota rozestavné farmy zcela nahoe u lesa. Kravín ZD Jankov prázdný, chátrá, skrytý okolním lesem. Pam. chránno: Podevrážský mlýn, zbytky tvrze na Štejchae, statek. 18, mohylové pohebišt. ERVENÝ DV R 1. kat. - o. Chvalšiny. Lovecký zámek zal Vilémem z Rožmberka, pírodn krajináský zám. park založen v plochém terénu mezi tymi kopci. V zámku dnes psychiatrická léebna. Vedle lesní školka, proti zámku teletník, v erv. mlýn sklady. V okolí 10 r. dom, 1 nový. Pam. chránn zámek s areálem parku. ESKÉ CHALUPY 1. kat. - o. Nová Ves, 19 dom, 5 chalup, 2 n. RD. Zcela rozptýlená zástavba dvorc a domk, nkteré 2 NZP, každý s pilehlým sadem. Lokalita mezi 3 kopci, na návrší uprosted zem. areál ZD Brloh, ponkud rozlehlý, ale výškov vhodný. Pam. chránna výklenková kaplika. DOBICE 1. kat. - o. Záboí, 16 dom, 9 chalup. Široká náves na východním mírném svahu s kompaktní zachovalou typickou zástavbou. Prelí usedlostí s trojúhelnými i obloukovými štíty, návesní rybníek s kaplikou. Na J stran v polích secesní vodojem. Vyhlášeno vesnickou památkovou zónou, Pam. chránny.p.: 4+28, 3+27, 10+30, 5+29, mešní kaplika a b. muka. DOBRKOVICE STARÉ 2. kat. - o. Kájov, v CHKO pouze západní okraj, nkolik chudších domk ve stráni a snad renesanní mlýn. Památkov chránno: mlýn.p. 1, kaplika, most pes Chvalšinský potok a zem. usedlost.p. 9. DOMORADICE 4. kat. - v CHKO pouze severní ást za tratí, je prmyslovou zónou. Její pochybnou dominantou je 110 m vysoký komín teplárny. HABÍ 2. kat. - obec, 41 dom, 7 chalup, nových 5 domk. Sídlo zal. v úžlabí oteveném k jihu, dochovaná zástavba kolem okrouhlé návsi, uprosted budova školy. Silnice míjí zástavbu a oddluje ji

19 od zem. areálu ZD Jankov. Dominantou laminátové plválcové zakrytí silážních jam. V býv. tvrzi rekr. stedisko. televize, 15 chat. Malá mešní kaple (1867) se zvonicí. Pam. chránno: tvrz.p. 3, býv. pivovar.p. 38, kaplika a JV smrem v lese zícenina nedostavného kostela sv. Víta ze 17. stol. Velmi hodnotná rozptýlená zástavba usedlostí na svazích Haberského vrchu. HEJDLOV 2. kat. - o. Chvalšiny, 3 domy, 3 chaty, 6 chalup. Zástavba zcela rozptýlená v dlouhém žlabu podél potoka, v jakési lesní prrv. Pouze horní skupina usedlostí o 2 NZP je zachovalá, hodnotná, ostatní objekty chat a chalup vesms nevhodné formy. Okolo usedlostí sady. V dolní ásti objekty Jivak. HOLAŠOVICE 2., 3. kat. - o. Jankov, 56 dom, novjší zástavba smrem k Jankovu, cca 3 nové RD. Sídlo založeno v mírném svahu k severu. Rozlehlá náves (60x210m) osázená lipami je obklopena usedlostmi se trojúhelníkovými i volutovými štíty z druhé pol. 19. stol. Uprosted je rybníek, návesní kaple se zvonicí, suvenýry. Na dolním konci stranou návsi býv. škola z r Na J stran zem. areál ZD Jankov, na JZ stran rybník Kyselov. Vyhlášeny vesnickou památkovou reservací, Památková ochrana:.p. 10, 20, 21, 22+39, 1+2, 3, 7+31, 8+32, 4+28, 29+5, 30+6, 9+33, 13+35, 11, 14+15, 16+36, 17, 19+38, 41, kovárna, býv. škola.p. 37, kaple s kížem, mohylové pohebišt JZ od sídla. HOLUBOV 3. kat. - obec, 170 dom, nové RD. Pvodní zástavba na návrší vybíhajícím k S, uzavená trojúhelníková náves, zásti pvodní štítová prelí s prostou paspartovou dekorací, ásten narušeno úpravami. Uprosted pebujelá parková zele okolo mlkého potku. Funkci centra pevzala silnice smrem k nádraží. U ní je cihlokamenná schwarzenberská škola. Nová zástavba je pevážn rodinná, pouze 3 tybytovky jsou 2podlažní. MŠ 60. léta. Uprosted sídla pírodní koupališt. U nádraží hostinec s novodobou pístavbou, se zahradou s jírovci. Dole u potoka v místech Adolfovy huti z 19. stol. tiskárenský podnik Artypa - zajímavé klasicistní objekty. Sídlo se díky své poloze píliš pohledov neuplatuje. Nová hasiská zbrojnice opodál staré návsi s neúmrn vysokou vží. Na sídlo navazuje pásová chatová zástavba za velkolepým píhradovým železniním mostem smrem ke Kemži i k Dívímu Kameni. Památková ochrana: býv. Adolfovské železárny, železniní most. HORNÍ CHRÁŠANY 3. kat. - o. Lhenice, 23 dom. Sídlo zal. v SV žlabu Babického potoka, s dostedn situovanými objekty zarostlé návsi k SV otevené a vybíhající jednou frontou. Gotisující návesní kaplika. Obetonovaný a oplocený návesní ryb. V místech otevení návsi nevhodn umístná 5podl. bytovka, 1 novostavba a 1 modernizace. Další zástavba se trousí nahoru podél potoka. Na S stran areál Hebína Netolice. Sídlo na hlavní prjezdné komunikaci, zcela skryté v terénu. CHLUM 3., 4. kat. - o. Kemže, 120 dom, 13 chalup, bujná výstavba rodinných domk ze 60. a 70. let a novodobých satelitních sídliš. Sídlo založeno ve východním úžlabí potoka, s trojúhelnou návsí, uvnit zastavnou, jejíž sev. stranu tvoí tvrz z konce 13. stol., v renesanci pestavná na dvr. Zástavba se trousí podél potoka vzhru, nová ást splývá s Kemží. Významné pší propojení s Kemží podél potoka s lipovou alejí. Na návsi malá mešní kaple a vzrostlé lípy a jasany. Sportovišt stranou v býv. ciheln na S stran. Na záp. stran areál ZD Podklean významná estetická závada. Pam. chránna býv. tvrz, dnes ásten ZD. CHLUMEEK 2. kat. - o. Kemže, 23 dom, 4 chalupy, nkolik novostaveb. Sídlo založeno na S ostrohu nad potokem, nepravidelná zástavba vedle barokového dvora, pv. tvrze. Prosté vesnické formy, nkolik chat. Na V stran nevzhledný ale nepíliš exponovaný areál ZD Kemže. Pam. chránn empirový rozcestník a kaplika, památný dub. CHMELNÁ 3. kat. - o. Kemže, 39 dom, 3 chalupy, ve výstavb skupina nových RD. Sídlo založeno na širokém návrší v JZ svahu nad stejnojmeným potokem. Pi pohledu od S má ves, seskupením a vzhledem stodol pevnostní výraz. Obdélná pravidelná náves s kaplikou (1849), jírovce, lípy. Zástavba návsi má štítové i adové formy v úrovni 2 NZP, zásti poniené úpravami. Cca 7 novostaveb, mimo náves kulturní dm (60. léta). Pila s bednástvím, opodál areál ZD Kemže, píliš rozlehlý, ale nízký, nov ozelenn. ídká zástavba vybíhá smrem k Brlohu a k Vinné, kde v sedle jsou krajinásky významná b. muka. Památková ochrana: náves. kaple. CHVALŠINY 1., 4. kat. - obec, 230 dom, 2 chalupy. Sídlo založeno na JZ svahu nad Chvalšinským potokem ve tvaru dlouhé vetenovité návsi osované na protjší kopec Sv. Kíž, osázené lipami s kostelem a radnicí uprosted, v místech kížení komunikací. Kostelní vž je dosud jedinnou

20 dominantou sídla. Bytové domy jsou na SZ stran - 3 NZP a 2 NZP s podkr. Rod. domy jsou po okrajích staré zástavby. Z pvodní zástavby návsi se porznu zachovaly gotické portály, jen 3 štítová prelí, ostatní jsou adová s fasádami konce19. stol. Závadou je 3podlažní bytovka a erpací stanice PHM u kostela. Poblíž centra restaurace a nákupní stedisko (60. léta). Základní škola (30. léta) v horní ásti, navazuje uovské stedisko, opodál zemdlský areál statku Kájov ásten využit pro autokemp, rozlézající se po kopci vzhru. Zemdlský areál asi 1 km západn od sídla mimo CHKO má píliš hmotný mech. seník. Poblíž velmi povedený stožár ZS Vodafone. Na JZ okraji rybáství - líhn a sádky. Památková ochrana:.p. 5, 18, 29, 31, 47, 60, 107, 108, 124, 126, 128, 129, kostel sv. Maí Magdaleny, b. muka smr Havalda a dvoje b. muka smr Zrcadl. Hu. Sídlo vyhlášeno mstskou památkovou zónou. JANKOV 3., 4. kat. - obec, 66 dom, 3chalupy. Rodinné domky ze 70. let, cca 5 nových RD. Sídlo zal. podél potoka k severu, náves obdélná s pozmnnou, jen ve hmotách pvodní zást., uprosted mešní kaple (1882) s lipami, obetonovaná požární nádrž, kult. dm se sálem (60. léta), smíšené zboží ve stylu Akce Z, fotbal. hišt se šatnami v dominantní poloze na píjezdu od Holašovic, vedle zem. areál ZD Jankov na Z stran - estetická závada, okolí velmi neupravené, pevýšený mechanisovaný seník, v areálu stožár ZS Eurotel. Nutné ozelenní. Pam. ochrana: návesní kaple. JANSKÉ ÚDOLÍ 1. kat. - o. Brloh, 25 dom, 20 chalup, 1 novjší RD. Pevážn 2podlažní dvorce s valbovými stechami, zachovalé, jsou zcela rozptýleny v údolí rozeveném k severu, prolenném návršími a vegetací. Souvislejší je chatová zástavba ve Strouze u Janského potoka, smíšená s chalupami. Pam. ochrana: usedlost.p. 11. JARONÍN 1. kat. - o. Brloh, 28 dom, 13 chalup, 5 chat, cca 6 RD ze 70. let. Rozptýlená zástavba dvorc pod vrchem Buglatou v exponované poloze ve k JV obráceném údolí, v jehož centru je kaple Narození P. Marie z r s pam. chránnou lípou. Dole souvislá jednostraná zástavba podél cesty, pod ní stranou budova školy (20. léta). Zemdlský areál zcela dole mimo zástavbu, je velmi dobe zasazen v terénu. Pam. ochrana: kaple, lípa. KOVÁOV 1. kat. - o. Brloh, 1 dm, 18 chalup, 4 chaty. Zcela rozptýlené usedlosti na k S vybíhajícím ostrohu pod Albertovem, skryté mezi náletem a rozdlené vegetací na kamenných tarasech. Chatová výstavba na zboeništích, 2 novodobé objekty, ostatní hodnotné. KRÁSETÍN 2. kat. - o. Holubov, 65 dom, cca 4 nové RD, 12 chat. Sídlo založeno v sev. úžlabí potoka na svahu Kleti, od S chránné pahorkem. Zástavba je ulicová s lichobžníkovou návsí ve svahu, na ní pomník s dominující vrbou. Výrazné jsou statky na S stran návsi (1837) a na V konci sídla k Holubovu (se vzrostlým javorem). Na svahu ke Kleti rozptýlené usedlosti zasazené do svahu. Zástavbou prolínají nové RD a chaty. Zemdlské jádro na SV stran k Holubovu, neestetické ale skryté. Nad vsí stanice lanové dráhy na Kle. Pam. chránny kapliky u.p. 25 a 59. KEMŽE 2., 4. kat. - obec, 332 dom, 12 chalup, mnoho chat, hojná nová výstavba RD sídlišt na vých. okraji. Sídlo založeno na ploché terase nad stejnojmenným potokem. Námstí má v horní ásti segmentový tvar se štítovou zástavbou, který se dol široce otevírá dvma frontami pevážn adové zástavby. Uprosted stojí pvodn gotický kostel který dominuje dalekému okolí, na jižní stran 3podlažní bývalá škola z 19. stol. a nákupní stedisko ve stylu krychle. Další krajinnou dominantou je vž sboru eskoslovenské církve a hbitovní kaple sv. Voršily nad sídlem. Pvabná je zástavba domk z pelomu 18. a 19. stol. ve svahu podél silnice na Chlum. Na S ti 5podl. paneláky a starší tyi byt. domy (3, 5podl.) ve vých. ásti, které kupodivu valn neruší panorama sídla. Pi pohledu od Chlumu se v horizontu uplatují ploché stechy sídlišt RD na záp. ostrohu terasy. Oddlena je lokalita Pasíka na svahu Chlumeského vrchu se hbitovem a hbitovní kaplí. Na západ a na jih od sídla lemuje Kemžský potok pásová zástavba cca 107 rekreaních chat. Památková ochrana: kostel sv. archandla Michaela s farou, b. muka,.p. 49., kaplika smr Mí a u sl. sboru. KENOV 3. kat. - o. Kájov, 38 dom, 7 chalup. Sídlo nad soutokem Kenovského a Chvalšinského potoka, z pvodní zástavby zstala jedna strana návsi s frontou 2podl. usedlostí, na S stran kaplika z r. 1761, 6 nových adových RD, 3 nové RD hotové, další 4 ve výstavb. Zástavbou pín na chvalšinskou silnici probíhala obranná linie opevnní z 1. rep., zachovalé betonové objekty. Severní polovina návsi je zarostlá. Na JV stran ve staré budov areál Statk Kájov. Pam. ochrana: náves. kaplika, b. muka pi silnici, 2 kamenné mostky, ped a za vsí.