Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. odbor ekologie lesa Lidická 25/27, Brno

Transkript

1 Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. odbor ekologie lesa Lidická 25/27, Brno Návrh koncepce soustavy území ponechaných samovolnému vývoji v lesním vegetačním stupni UPRAVENÁ VERZE PRO STANOVIŠTĚ S MINIMÁLNÍM POTENCIÁLNÍM ROZŠÍŘENÍM BUKU ( LESNÍ VEGETAČNÍ STUPEŇ) studie pro Ministerstvo životního prostředí, Odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny Zpracovali: Mgr. Dušan Adam, Ph.D. Ing. Libor Hort Ing. David Janik Ing. Kamil Král, Ph.D. Ing. Pavel Šamonil, Ph.D. Ing. Pavel Unar doc. Dr. Ing. Tomáš Vrška Brno, květen 2012

2 1. ZADÁNÍ STUDIE Studie byla zadána Ministerstvem životního prostředí v rámci řešení Mandátní smlouvy uzavřené podle 566 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů mezi ČR Ministerstvem životního prostředí (mandantem) a Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. (mandatářem) dne v Praze, resp. podle Dodatku č. 2 mandátní smlouvy ze dne Cíl studie: "...pro zajištění koncepčního a vyváženého přístupu Ministerstva životního prostředí ke zvláště chráněným územím v lesním vegetačním stupni, kde může docházet ke střetu zájmů mezi ponecháním samovolnému vývoji a aktivní ochranou druhové rozmanitosti (trvalý management), bude navržena soustava lokalit zahrnujících všechny typy potenciální přirozené vegetace vhodná pro ponechání samovolnému vývoji. Soustava bude navržena jako reprezentativní pro zajištění ukázek samovolného vývoje v jeho celém spektru." (Dodatek č. 2 ze dne ). První pracovní verze studie (prosinec 2010) zahrnovala i lokality ve 3. lesním vegetačním stupni (LVS) kde potenciální dřevinou je převážně buk. Navíc při terénním šetření bylo zřejmé, že řada porostů zařazených do 2. LVS je taktéž potenciálním, převážně bukovým typem stanoviště. Cílem studie však nebylo revidovat typologické mapování a v rámci něho vymezení lesních vegetačních stupňů. Proto jsme se ve finální verzi studie zaměřili výhradně na lokality v 1. a 2. LVS, přičemž ve 2. LVS se vždy jednalo pouze o lokality s předpokládaným nízkým zastoupením buku. Právě současné spontánní šíření buku na lokality zahrnované do 2. LVS, resp. do přechodů ke 3. LVS je nepochybně projevem jeho návratu do míst kde byl historicky nejdříve z dřevinné skladby eliminován. Navíc je kombinováno s jeho stanovištní plasticitou (3.-7. LVS) a pravděpodobně je i jedním z projevů globální klimatické změny. 2. VÝCHOZÍ PODMÍNKY Lesy v nižších polohách České republiky do cca 400 m n. m., které jsou typologicky klasifikovány jako LVS (Randuška et al. 1986) byly s výjimkou lesů na extrémních, těžko dostupných lokalitách, člověkem v minulosti intenzivně ovlivněny. Lesy původní (Anonymus 2011) se v LVS nacházejí jenom na strmých skalních stěnách v Moravském krasu ( Podobně lesy přírodní (Anonymus 2011), přestože částečně v minulosti člověkem ovlivněné, se nacházejí v LVS pouze fragmentárně na nejhůře dostupných lokalitách v NP Podyjí, CHKO Křivoklátsko, CHKO Český kras. Takřka všechny lesy v LVS byly historicky ovlivněny pastvou dobytka, intenzivní těžbou dříví zejména jako zdroj palivového dříví a to včetně využití kořenů a také hrabáním listového opadu jako zdroje steliva pro dobytek (Nožička 1955, 1958). Díky osídlení nejteplejších oblastí ČR již od počátku neolitu se jedná o nejdéle využívané lesy u nás. Historicky byla k obnově lesních porostů u lesů nižších poloh využívána zejména výmladná schopnost listnatých dřevin. Tím nedocházelo k zásadní přeměně druhové skladby dřevin jak ji známe ze středních a vyšších poloh, kde smíšené lesy smrko-jedlo-bukové byly systematicky přeměňovány na smrkové monokultury. Taktéž nelze pominout ani předpokládaný prehistorický vliv velkých býžložravých kopytníků, kteří ovlivňovali dřevinnou skladbu i strukturu původních lesů (Vera 2000). I když se názory na jejich vliv výrazně rozcházejí, nemůžeme vliv velkých býložravých kopytníků nivelizovat (Birks 2005, Szabó 2009).

3 Výše uvedené zásadní vlivy způsobily lokálně nižší zakmenění lesních porostů a často dlouhodobě otevřený korunový zápoj. V případě nejdéle využívaných doubrav přežily v těchto porostech druhy rostlin i živočichů vázané na mozaiku osluněných mikrostanovišť, některé druhy specificky vázané na osluněné kmeny a koruny. S opuštěním intenzivního výmladkového (případně i pasečného) hospodaření, pastvy a hrabání steliva, došlo k vytvoření plného korunového zápoje a zejména k rozšíření habru a babyky (v doprovodu dalších dřevin), a postupnému zániku mozaiky mikrostanovišť s osluněnými plochami. Zde vzniká dnešní konflikt s druhovou ochranou (rostlin i živočichů) a to nejenom z výše uvedeného důvodu. Opuštění intenzivních metod využívání lesa probíhalo postupně od druhé poloviny 18. století do poloviny 20. století, přičemž v nižších polohách přetrvávalo nejdéle. Dnešní listnaté převážně dubové a habrové porosty (nízké lesy pařeziny, střední lesy lesy výmladkového i semenného původu i lesy vysoké) ve zvláště chráněných územích jsou jistým způsobem pomalu stárnoucí generací, kde se ovšem dosud nerozběhly standardní disturbanční procesy rozpad stromového patra fyzickým stářím, napadením fytopatogeny nebo větrnou událostí. Tyto projevy jsou zatím omezené, protože první zvláště chráněná území v nižších polohách LVS vznikala až po druhé světové válce, výjimečně bylo několik lokalit ušetřeno větších těžeb již ve 30. letech 20. století. Proto neměly tyto lesní porosty dosud možnost svoji disturbanční dynamiku projevit. Domníváme se, že úsilí o ochranu ohrožených druhů organismů vázaných na mozaiku otevřenějších lesů nemusí být vždy a nutně spojeno jenom s trvalým aktivním managementem (jakkoliv je v této chvíli pochopitelný a potřebný), ale s budoucími disturbančními událostmi v lesích LVS mohou tuto roli plnit i ony. Právě s budoucím obnovením disturbančních procesů v lesích LVS je spojeno jejich zařazení do stupně přirozenosti "" v duchu vyhlášky č. 64/2011 Sb. v rámci Databanky přirozených lesů ČR. Lesy zařazené ve stupni "" jsou definovány následovně (Anonymus 2011): "Les, jehož dřevinná skladba odpovídá převážně poměrům stanovištním, avšak prostorová struktura je jednodušší než v původním lese. Tyto lesní porosty vznikaly pod vlivem člověka a jejich stav mohl být docílen i vědomou činností člověka. Dlouhodobě docházelo k usměrňování jejich vývoje (odvoz odumřelého dříví, těžba dříví, výchovné zásahy apod.) a stopy tohoto usměrňování jsou dosud patrné, v současnosti však v nich záměrné obhospodařování neprobíhá. Tyto porosty jsou aktuálně buď ponechány samovolnému vývoji anebo v nich probíhají účelové zásahy vedoucí k dosažení cílů ochrany předmětných zvláště chráněných území (například k obnově potenciální přirozené dřevinné skladby a prostorové struktury s cílem ponechat je samovolnému vývoji v budoucnosti)". "Budoucnost" v duchu vyhlášky není (protože ani nemůže být) přesně časově definována, ale respektuje širokou variabilitu stavů lesa i rozdílné ovlivnění člověkem v minulosti i rozdílnou vývojovou dynamiku lesů. Proto je možno nadefinovat provádění managementových opatření podporujících nastartování disturbanční dynamiky až do doby jejího skutečného působení což právě u doubrav, habrových doubrav nebo dubohabřin může trvat desítky let a tím umožnit udržení stavu vhodného pro přežití populací chráněných či ohrožených druhů živočichů a rostlin vázaných na světlostní vývojová stadia porostů. Podobně je ve vyhlášce definována likvidace invazních neofytů, které se v budoucnu mohou na lokalitách ponechaných samovolnému vývoji vyskytnout. Jestliže víme, že významně mění dochované prostředí a že jejich výskyt je prokazatelně způsoben aktivní lidskou činností, není důvodu bránit jejich likvidaci ihned v juvenilních stadiích i v porostech jinak ponechaných samovolnému vývoji.

4 V současnosti je v ČR cca 25 tis. ha lesů ponecháno samovolnému vývoji (tj. 1% výměry lesů), přitom naprostá většina lokalit je situována od pásma bučin výše (NP Šumava, KRNAP, lokality v Beskydech atd.) (Hrnčiarová et al. 2009). V polohách pod pásmem bučin se jedná o jednotlivé lokality o velikosti v řádu desítek hektarů. Jediným souvislejším územím v LVS ponechaným samovolnému vývoji jsou porosty ve východní část NP Podyjí (západní polovina území je 3. LVS s jasnou potenciální dominancí buku), kde se výměra lesů ponechaných samovolnému vývoji dostává k řádu 1 tisíce ha (nepočítaje západní "bukovou" část). Je to tedy jediné území v ČR, kde lze v širších souvislostech zkoumat jak mohou disturbanční procesy vytvořit mozaiku otevřeného korunového zápoje, jak se budou konkurenčně chovat dřeviny mezi sebou, jaký bude proces dekompozice tlejícího dřeva a na něj vázaných organismů apod. Součástí studie nejsou stanoviště reliktních borů, resp. lokality, kde hlavním předmětem ochrany jsou reliktní bory. Ty jsou jednak specifickým fenoménem a navíc v nich nedochází ke střetu koncepcí ochrany druhů a ochrany procesů ani k hospodářské újmě pro jejich extrémní charakter. Návrh koncepce soustavy území ponechaných samovolnému vývoji v LVS je tedy výsledkem konzultací a terénních šetření se snahou respektovat ZCHÚ, resp. jejich dílčí části, kde prioritou je druhová ochrana. Cílem je sladit jak ochranu procesů na celé škále stanovišť tak právě ochranu ohrožených nebo chráněných druhů rostlin i živočichů. Předmětem terénních šetření a konzultací nebylo území NP Podyjí do výsledků byly využity podklady z nového plánu péče (Reitetrová et Škorpík 2011), který nyní prochází schvalovacím procesem. Tento návrh je prvním krokem kvalitativním výběrem a tudíž se nezabývá otázkou vlastnických poměrů v jednotlivých lokalitách. Otázka jednání s vlastníky je druhým krokem, poté co bude vyjasněno, které lokality jsou pro trvalé (bez ohledu na to jestli aktuálně nebo v budoucnu) ponechání samovolnému vývoji vhodné a bude tedy i známá vlastnická struktura vybraných lokalit. 3. METODIKA Postup výběru vhodných lokalit měl velkou řadu úskalí a byl několikrát upravován, diskutován a znovu prověřován. Jednalo se o serii více nezávislých kroků v následujícícm pořadí: i) S ohledem na dlouhodobé ovlivnění lesů nížin a pahorkatin člověkem je i typologická klasifikace (tedy stanovení potenciální přirozené vegetace) v polohách LVS bezpochyby diskutabilní. Ovšem jedná se o jediný celoplošně dostupný a metodicky více-méně jednotný zdroj informací. Proto byla typologická klasifikace použita jako první filtr při základním výběru lokalit v LVS a při ověření jejich předmětu a cíle ochrany. ii) Základním podkladem pro výběr vlastní reprezentativní soustavy byla Databanka přirozených lesů ČR (DPL) Z DPL byly vybrány všechny lokality přirozených lesů, jejichž převážná část se nachází v LVS. Tzn. jedná se o lokality, kde jejich hodnotitelé uvedli, že jsou již ponechány samovolnému vývoji (les původní, les přírodní a částečně les ) a nebo jsou v nich prováděna opatření obnovního managementu (les ).

5 iii) Z této množiny lokalit byly vyřazeny lokality, které jsou současně tvořeny převážně bukovými porosty (3. a 4. LVS u větších lokalit kde je přesah několika LVS) nebo v nich má buk nejvyšší zastoupení a s ohledem na jejich současný stav a bezzásahový režim lze předpokládat, že i v budoucnu zde bude buk dominantní dřevinou (některé lokality na rozhraní LVS, kam se buk v současnosti spontánně šíří). Zde je nutno upozornit, že s ohledem na variabilitu přírodních podmínek, mohlo být rozhodování o zařazení některé lokality subjektivně ovlivněno. iv) Dále byly vyřazeny lokality kde hlavním předmětem ochrany jsou reliktní i jiné bory, přičemž doubravy nebo habrové doubravy v nich zaujímají jenom marginální část. v) Na základě výše uvedeného filtrování byl sestaven první seznam potenciálních lokalit. vi) Následně byly s prvním seznamem potenciálních lokalit provedeny osobní a telefonické konzultace řešitelského týmu na: - krajských střediscích Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) v Brně, Havlíčkově Brodě, Hradci Králové, Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Praze, Ústí nad Labem a Zlíně; - správách chráněných krajinných oblastí (SCHKO) Bílé Karpaty, České středohoří, Český kras, Kokořínsko, Křivoklátsko, Labské pískovce, Litovelské Pomoraví, Moravský kras, Pálava, Poodří; kde byly u každé lokality: - ověřeny a revidovány dosavadní údaje zanesené v DPL; - porovnán současný plán péče s předmětem a cílem ochrany příslušného ZCHÚ; - v případě konfliktu s druhovou ochranou vytipovány části lokalit pro ponechání samovolnému vývoji, které nejsou v zásadním rozporu s primární ochranou ohrožených nebo zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů; - vytipovány lokality, které dosud nejsou zařazeny v DPL a mohou být vhodnými lokalitami pro ponechání samovolnému vývoji. vii) Portože u řady lokalit může dochází k překryvu předmětů i cílů ochrany (přírodě blízké lesní společenstvo versus světlomilné druhy; samovolný vývoj versus trvalý management), resp. jejich plošné vymezení má mozaikovitý charakter, byly vyřazeny lokality, kde mozaikovitost je natolik významná, že neumožňuje vytvořit souvislejší plochu, kde by samovolné procesy nebyly zcela ovlivňovány okolním trvale usměrňovaným lesem nebo bezlesím. Tam kde lze předpokládat vznik souvislé plochy ponechané samovolnému vývoji a přesto dochází ke střetu koncepcí, bylo naopak přistoupeno na možnost provádět trvale zásahy na podporu druhové rozmanitosti na mozaikovitě rozmístěných ploškách do 10 % plochy z celkové výměry navrženého území pro ponechání samovolnému vývoji. Toto rozhodnutí je samozřejmě arbitrární a do jisté míry subjektivní, protože nelze použít žádný nezávislý matematický model pro odvození takové výměry. Rozhodnutí vychází z empirické zkušenosti autorů studie a je o něm samozřejmě možno diskutovat. viii) S využitím terénních znalostí pracovníků státní ochrany přírody byly navíc navrženy další lokality vhodné pro ponechání samovolnému vývoji, které dosud nejsou součástí DPL, ale mají dobrý potenciál pro splnění kriterií nutných pro zařazení do DPL. Taktéž byly vytipovány i lokality mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa.

6 4. VÝSLEDKY Celkový přehled navržených území je vizualizován na obr. 1 a podrobně popsán v tab. I. Celkem bylo vybráno 82 lokalit ve všech oblastech rozšíření nížinných a pahorkatinných lesů (1.-2. LVS). Dále zůstávají dvě lokality k širší diskusi viz informace níže. Protože u řady lokalit není dosud v plánu péče vyjasněn dlouhodobý cíl ochrany, nelze nyní přesně kvantifikovat celkovou navrženou výměru k ponechání lesů samovolnému vývoji. Doporučení uvedená v tabulce I jsou u některých lokalit specifikována zcela jednoznačně. U menšího počtu (ovšem plošně větších) ZCHÚ tato přesná specifikace nemohla být z výše uvedeného důvodu provedena (např. NPR Libický luh). V těchto případech bylo navrženo např. rozšíření současné části ponechané samovolnému vývoji ovšem s ohledem na potenciální priority druhové ochrany a tedy bez přesné plošné specifikace. Ta může být provedena jedině po podrobném inventarizačním průzkumu a koncepčním rozhodnutím jak a kde se druhovou ochranou primárně zabývat (což nebylo a nemohlo být předmětem této studie). Celkově je z 82 vybraných lokalit již 64 lokalit aktuálně ponechaných samovolnému vývoji na celé ploše nebo na menší vymezené části viz tab. I. Provedeme-li kvantifikaci těchto ploch podle navrženého cílového stavu tab. II, je v nejoptimističtější variantě navrženo cílově 4788 ha lesů k ponechání samovolnému vývoji v lesích LVS mimo NP Podyjí. Plocha lesů v LVS ponechaná v NP Podyjí samovolnému vývoji činí aktuálně 1188 ha, cílově se pohybuje max. okolo 1600 ha. Z toho vyplývá, že maximální cílová plocha lesů v LVS pro ponechání samovolnému vývoji se na úrovni celé ČR pohybuje v rozmezí hodnot ha. Jestliže LVS zaujímají v celé ČR 14,96 % lesů (Anonymus 2008.), tj. zaokrouhleně 385 tis. ha lesů, představuje maximální cílová plocha lesů v LVS pro ponechání samovolnému vývoji 1,6 % jejich výměry. Tab. II Kvantifikace plochy lesů v LVS, které částečně jsou a částečně by mohly být ponechány samovolnému vývoji počet lokalit výměra dle ploch SLT (ha) výměra pro ponechání samovolnému vývoji (ha) cílově ponechat celé území s.v. - možno ihned (zpravidla již provedeno) cílově ponechat celé území s.v. - realizovat postupně, dílčí plochy již ponechány s.v cílově ponechat část území s.v. - dílčí plochy mohou být ponechány s.v. již nyní max 1650 cílově ponechat část území s.v. - realizovat postupně 2 46 max 45 max 4788 Jestliže aktuální plocha lesů ponechaných samovolnému vývoji činí aktuálně 1% plochy lesů ČR a celkový potenciál s ohledem na nepřesné vymezení cílů ochrany ve všech kategoriích ZCHÚ se pohybuje mezi 2-3% plochy, jedná se v případě návrhu pro lesy v LVS o podprůměrnou potenciální plochu právě proto, že v těchto polohách převažují v existujících ZCHÚ priority druhové ochrany

7 Lokality navržené k širší diskusi tedy tři disjunktní lokality v oblasti lužních lesů na soutkou Moravy a Dyje a přírodní rezervace Úpor na soutoku Labe a Vltavy, představují v měřítku naší krajiny plošně významnější lokality, jejichž dlouhodobý cíl managementu není dosud vyjasněn. V případě PR Úpor předpokládá současný plán péče trvalý management na celé ploše rezervace. Domníváme se, že severní část rezervace, právě pro její odlehlost, plně funkční vodní režim fluvizemí a minimální kontaktní hranice s dalšími hospodářskými lesy představují ideální prostor pro ponechání části PR samovolnému vývoji v budoucnu. Tři disjunktní lokality na soutoku Moravy a Dyje nejsou součástí žádného ZCHÚ (pouze EVL 3150), nicméně v současně platném lesním hospodářském plánu pro LHC Židlochovice jsou uvedeny jako bezzásahová území. Jedná se skutečně o komplexy zpravidla starších porostů, které lesnicky patří k nejhodnotnějším plochám na soutoku Moravy a Dyje a současně jsou nejdůležitějšími lokalitami pro ochranu velkých druhů ptáků (dravci, čápi apod.). V případě těchto tří lokalit je třeba provést jejich komplexní hodnocení významu z pohledu ochrany druhové (ptáci, bezobratlí apod.) i ochrany samovolných procesů a následně jednat s organizací pověřenou správou těchto lesů (LČR, s.p. LZ Židlochovice) o další představě jejich managementu. Z pohledu kvality lesů pro ponechání samovolnému vývoji jsou na území soutoku Moravy a Dyje jednoznačně nejlepšími potenciálními územími. Zatoupení stanovištních jednotek (SLT) nebylo možno za celý návrh vyhodnotit v podobě přesného zastoupení v tabelární podobě, protože u řady lokalit, kde je nutno vyjasnit cíle ochrany a rozhodnout o přesném vymezení ploch pro ponechání samovolnému vývoji, bychom se u každé plochy SLT pohybovali v různě velkých plošných intervalech a výsledné sumární hodnoty za ČR by byly nesmyslné. Nicméně po analýze stanovištních poměrů všech lokalit včetně vymezených ploch v NP Podyjí lze konstatovat, že navržená (i když variabilní) soustava lokalit v LVS zahrnuje všechny typy potenciální přirozené vegetace. LITERATURA Anonymus, Vyhláška č. 64/2011 Sb.... Anonymus, Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České repoubliky v roce Ministerstvo zemědělství, Praha, 128 str. Birks H.J.B., Mind the gap: how open were European primeval forests? Trends in Ecology and Evolution 20 (4): Hrnčiarová T., Mackovčin P., Zvara I. et al., Atlas krajiny České republiky. MŽP ČR, Praha a VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, 332 str. Nožička J., Historie lužních lesů jihomoravských. Závěrečná zpráva [Ms. depon. in knihovna VÚLHM Jíloviště-Strnady], VÚLHM Strnady, 50 str. Nožička J., Přehled vývoje našich lesů. Státní zemědělské nakladatelství, Praha. Randuška D., Vorel J. et Plíva K., Fytocenológia a lesnícka typológia. Príroda, Bratislava, 344 str. Reiterová L., Škorpík M. (eds.), Plán péče o Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo. Správa NP Podyjí, Znojmo. Szabó P., Open woodland in Europe in the Mesolithic and in the Middle Ages: Can there be a connection? Forest Ecology and Management 257: Vera F.W.M Grazing ecology and forest history. CABI Publishing, Oxon, 506 str.

8 PŘÍLOHY Tabulka I podrobná charakteristika lokalit resp. jejich částí navržených k ponechání samovolnému vývoji v LVS Obr. 1 lokalizace šetřených území v rámci ČR Obr. 2 NP Podyjí mapa hodnocení přirozenosti a lesnická mapa typologická pro lesy LVS, které jsou aktuálně ponechány samovolnému vývoji 82 listů s mapami šetřených území vždy mapa hodnocení přirozenosti a lesnická mapa typologická 2 listy s mapami území k širší diskusi vždy mapa hodnocení přirozenosti a lesnická mapa typologická

9 Tabulka I podrobná charakteristika lokalit resp. jejich částí navržených k ponechání samovolnému vývoji v LVS

10 Tabulka I - podrobná charakteristika lokalit, resp. jejich částí navržených k ponechání samovolnému vývoji v LVS ID - DATABANKA PŘIROZ. LESů KÓD ÚSOP NATURA 2000 KATEGO RIE ZCHÚ NÁZEV LOKALITY REGION POZNÁMKA VÝMĚRA ZCHÚ VÝMĚRA PŘIR. LESY VÝMĚRA DLE SLT AKTUÁLNĚ POCHÁNO S.V. - ALESPOŇ ČÁST NPP Borečský vrch CHKO České středohoří po úpravě dřevinné skladby možno ponechat samovolnému vývoji; respektovat trvalý management na maloplošných botanických mikrolokalitách (do 10% výměry) NPR Bořeň Ústecký kraj po dokončení úprav dřevinné skladby (odstranění nepůvodních druhů - akát a borovice černá) ponechat samovolnému vývoji s respektováním trvalého managementu botanických a zoologických lokalit (které však nepřevyšují 10 % plochy NPR) PR Brdatka CHKO Křivoklátsko větší část aktuálně ponechaná s.v.; po dokončení odstranění borovice černé možno ponechat celé území s.v.; nutno vyjasnit i v plánu péče A PR Břenčák Jihomoravský kraj aktuálně převážná část území ponechána s.v.; permanentní krádeže dřeva od chatařů A NPR Býčí skála CHKO Moravský kras převážná část ponechána dlouhodobě s.v.; po dokončení úprav dřevinné skladby možno ponechat celé území s.v A 1/ NPR Cahnov-Soutok Jihomoravský kraj minimálně od roku 1932 ponecháno s.v A PR Čihadlo CHKO Moravský kras po dokončení managementových opatření (likvidace invazních dřevin, úprava druhové a prostorové skladby) možno ponechat s.v / PR Dětanský chlum Ústecký kraj po dokončení managementových opatření (úprava druhové a prostorové skladby) možno ponechat s.v. s respektováním trvalého managementu lesostepních enkláv (do 10 % výměry území) A 5 2 samovolnému vývoji ponechat porosty na sutích mezi cestou "Severka" a hřebenem Děvína nehodnoce NPR Děvín-Kotel-Soutěska CHKO Pálava no A Dlúhý hrúd Jihomoravský kraj dlouhodobě ponecháno s.v.; navíc trvale v inundačním území Dyje; v tomto případě by bylo žádoucí vyhlásit ZCHÚ A PP Dolní mušovský luh Jihomoravský kraj nyní ponecháno s.v. ca 12 ha; po provedení rekonstrukčních managementových opatření postupně ponechat s.v. zbývající část PR A PR Doubrava CHKO Litovelské Pomoraví aktuálně aktivní management - vnášení chybějících dřevin; cílový stav ještě není jasně deklarován; cílově (po ukončení obnovního managementu) možno ponechat s.v NPR Drbákov - Albertovy skály Středočeský kraj větší část plochy dlouhodobě ponechána s.v.; po dokončení úpravy dřevinné skladby ponechat většinu území s.v., ale respektovat plochy pro trvalý management okáče bělopásého (do 10% plochy ZCHÚ) A PR Dřínová CHKO Moravský kras zatím se provádí obnovní management; ve výhledu možno ponechat s.v. s respektováním trvalého managementu na botanických lokalitách (do 10% plochy ZCHÚ) PR Dubno Královéhradecký kraj již nyní ponecháno s.v A PR Grybla I a II Středočeský kraj část již ponechána s.v.; po dokončení obnovního managementu možno ponechat celé s.v A , 3105 NPR Hádecká planinka CHKO Moravský kras cílově možno ponechat s.v PR Hejtmanka CHKO Litovelské Pomoraví v budoucnu ponechat převážnou část s.v. - dosud není prostorově vymezena a je předmětem diskusí NPR Chlumská stráň Plzeňský kraj extrémní stanoviště - dlouhodobě ponecháno s.v A PR Jelení skok Jihomoravský kraj již ponecháno s.v A PR Jelení žlíbek Jihomoravský kraj dořešit otázku krádeží dřeva okolními chataři; možno celé ponechat s.v A , 5504 NPR Jezerka Ústecký kraj doubravy v J části a navazující porosty možno ponechat s.v. trvale, zbytek území mimo záběr studie A PR Jezírka CHKO Křivoklátsko část již ponechána s.v.; po dokončení obnovního managementu tisu a jedle možno ponechat celé s.v A PR Karlické údolí CHKO Český kras ponechat s.v. pouze jádrovou část s ohledem na priority druhové ochrany NPR Karlštejn CHKO Český kras ponechat s.v. jenom část s ohledem na priority druhové ochrany; nutno upravit hodnocení v Databance přirozených lesů A PR Kněžnice Jihomoravský kraj po dokončení likvidace invazních dřevin možno ponechat s.v PR Kobylí draha Středočeský kraj extrémní stanoviště - s.v. bez problémů A NPR Koda CHKO Český kras ponechat s.v. jenom část s ohledem na priority druhové ochrany; nutno upravit hodnocení v Databance A PR Kotvice CHKO Poodří předmět ochrany je biocenóza rybníka; pro ponechání s.v. jsou vhodné jenom lesní porosty v Z části ZCHÚ NPP Kotýz CHKO Český kras k ponechání s.v. navržena severní třetina; "les přírodní" v jižní části ZCHÚ buď nadále ponechat s.v. nebo změnit hodnocení v Databance; zbývající část ZCHÚ trvalý management s ohledem na druhovou ochranu A PR Kovačská bažantnice Královéhradecký kraj na většině plochy se nezasahuje; po dokončení úprav dřevinné skladby možno ponechat celé s.v A PP Kůlny Jihomoravský kraj okrajová likvidace akátu; po dokončení možno celé ponechat s.v.; vliv turistiky A Labské svahy u Brné CHKO České středohoří extrémní polohy; možno ponechat s.v A Lhota u Kocourova CHKO České středohoří doubravy na J svahu dlouhodobě ponechány s.v.; smíšené porosty na S svahu - dosud management; cílově možno celé ponechat s.v A NPR Libický luh Středočeský kraj dosud nevyjasněný cíl ochrany - ani v platném plánu péče; současné bezzásahové území možno rozšířit, ale převažuje názor zaměřit se na druhovou ochranu - nutnost koncepčního řešení celého ZCHÚ A 1/ PR Lípa CHKO Křivoklátsko nyní probíhá obnovní management; cílově ponechat s.v PR Lipovka - Grado Středočeský kraj možno ponechat s.v. s respektováním ploch pískomilných společenstev (nutný trvalý destruktivní management) A PR Litovelské luhy CHKO Litovelské Pomoraví menší fragmenty ponechány s.v.; na většině plochy se provádějí dosadby chybějících dřevin; po dokončení obnovního managementu ponechat část ZCHÚ s.v. - dosud není koncepčně vyjasněno a s ohledem na velikost nutno stanovit priority managementu ZCHÚ A NPR Lovoš CHKO České středohoří dlouhodobě ponecháno s.v.; respektovat lesostepní enklávy s trvalým managementem (do 10% plochy ZCHÚ) A PR Malužín Jihomoravský kraj ponecháno s.v A NPR Milešovka CHKO České středohoří 55 ha bez zásahu od roku 1975; respektovat lesostepní enklávy s trvalým managementem (do 10% plochy ZCHÚ) A Milešovský Kloc CHKO České středohoří nyní se zásahy již neprovádějí; možno ponechat s.v A PR Mohelnička Kraj Vysočina část dlouhodobě bez zásahu; část obnovní management; cílově celé ZCHÚ ponechat s.v A 1/ PR Myslivna Ústecký kraj ponecháno s.v A PR Nezabudické skály CHKO Křivoklátsko dosud sanace borovice černé; cílově ponechat s.v Nouzov - Brdce Středočeský kraj po končení obnovního managementu ponechat celé s.v A Ostrý u Milešova CHKO České středohoří na vlastní kupě dlouhodobě ponecháno s.v.; jinak se hospodaří; kupu ponechat s.v A Pajdavé kúty Jihomoravský kraj dlouhodobě ponecháno s.v.; navíc trvale v inundačním území Dyje; v tomto případě by bylo žádoucí vyhlásit ZCHÚ A PR Panenský les CHKO Litovelské Pomoraví část bez těžby; na části dosadby chybějících dřevin; cílově ponechat celé s.v A PR Plačkův les a říčka Šatava Jihomoravský kraj pouze jádro - 2 plochy - ponecháno s.v.; rozšířit plochu pro bezzásahové úzermí - vyjasnit cílový představu managementu ZCHÚ; nutno opravit hodnocení v Databance A 1/ NPR Polanská niva CHKO Poodří lesní část (31,43 ha) ponechána s.v A PR Polanský les CHKO Poodří při východním a jížním okraji trvalý management pro podporu dubu letního - genová základna. Tato část nepřesáhne 10 % plochy akceptovatelné pro trvalý management. V části s genovou základnou i nadále hospodařit; jinak možno ponechat s.v A NPR Ranšpurk Jihomoravský kraj minimálně od roku 1932 ponecháno s.v A PR Růžový vrch Jihomoravský kraj extrémní části ponechány s.v.; v okrajích obnovní management a krádeže dřeva od chatařů v rámci 10% plochy ZCHÚ A 1 2 většina území dlouhodobě ponechána s.v.; část na ostrově mimo PUPFL; významná ornitologická nehodnoce 3150 Sekulská Morava Jihomoravský kraj lokalita 0.00 no 8.70 A Sluneční stráň CHKO České středohoří dokončit likvidaci AK; poté možno celé ponechat s.v.; soukr.majetek douhodobě ponecháno s.v.; zařazen pro specifickou vegetaci - nejenom bory nehodnoce NPR Soos Karlovarský kraj no A NPR Stará řeka CHKO Třeboňsko nově vyhlašovaná NPR; cílově - po dokončení obnovního managementu se předpokládá ponechání lesů s.v A 4 2 nyní obnovní management - rozčlenění, prosvětlení, podsadyby jedle a tisu; cílově ponechat s.v PR Stříbrný luh CHKO Křivoklátsko NPR Týřov CHKO Křivoklátsko část už je ponechána s.v.; po dokončení obnovního managementu ponechat celé s.v A PR U Nového hradu Jihomoravský kraj nyní část ponechána s.v., na části obnovní management; cílově celé ZCHÚ ponechat s.v A PR Údolí Oslavy a Chvojnice Kraj Vysočina nově vyhlašované 2 NPR; část dlouhodobě bez zásahu; cílově celé ponechat s.v. s respektováním trvalého managementu v biologicky cenných částech v blízkosti hran svahů A? PR Údolí Říčky CHKO Moravský kras nyní jeden porost bez zásahu; v budoucnu po provedení rekonstrukčních zásahů možno bezzásahový režim rozšířit s výjimkou botanicky významných lokalit na přechodech k bezlesím A NPR Úhošť Ústecký kraj ponecháno s.v A PR Úlibická bažantnice Královéhradecký kraj část plochy již ponechána s.v.; po dokončení obnovního managementu (odstranění smrku) možno celé ZCHÚ ponechat s.v A Vaňov-sesuv CHKO České středohoří probíhá jenom průběžná sanace ssuti na okraji obce, jinak ponecháno s.v.; doporučuje se vyhlásit ZCHÚ A NPR Velká Pleš CHKO Křivoklátsko část již ponechána s.v.; mozaika pleší bude udržována trvale aktivně, ale jsou to převážně plochy mimo PUPFL; v rámci PUPFL ponechat cílově s.v. s respektováním ploch pro druhovou ochranu do 10 % výměry ZCHÚ A PR Velká skála Kraj Vysočina většina území ponechána s.v.; po dokončení obnovního managementu možno ponechat celé s.v A NPR Větrušická rokle CHKO Český kras dlouhodobě ponecháno s.v A PR Vlhošť CHKO Kokořínsko malé plochy jsou reliktní bor; přírodě blízké lesy možno ponechat s.v. s možností dokončení likvidace invazních dřevin (vejmutovka apod.) A? PR Voškov CHKO Český kras většina plochy nyní bez zásahu; cílově celé území možno ponechat s.v A NPR Vrapač CHKO Litovelské Pomoraví v současnosti aktivní obnovní management; cílově ponechat s.v NPR Vůznice CHKO Křivoklátsko vybraná část ponechána s.v.; na většině plochy se počítá s aktivním managementem A PR Vymyšlenská pěsina Středočeský kraj silný vliv zvěře; v současnosti lesy přírodě blízké jsou bez zásahu; cílově 80% území ponechat s.v. (zbytek buffer zóna) A 5 3 mimo PUPFL; větší část ponechána s.v., na lučních částech výřez náletových dřevin nehodnoce PR Výtopa Rožmberka Jihočeský kraj no 0.70 A 2 1 část ponechána s.v.; cílově převážná část území ponechána s.v. - mimo turisticky exponované plochy NPR Vývěry Punkvy CHKO Moravský kras A PR Zadní Hády Jihomoravský kraj po dokončení obnovního managementu ponechat celé ZCHÚ s.v NPR Zástudánčí Olomoucký kraj dosud aktivní management; cílově možno ponechat s.v dosud nechráněno; velký podíl mimo PUPFL (celkem 77,4 ha); s ohledem na význam území je vhodné nehodnoce Zlatník CHKO České středohoří vyhlásit ZCHÚ 0.00 no SZ část již ponechána s.v., na zbytku území preference druhové ochrany s trvalým managementem nehodnoce Zvolská homole no A NPR Žebračka Olomoucký kraj část již ponechána s.v., cílově převážnou část území ponechat s.v. - zatím obnovní management - dosadby chybějících dřevin; nutno vyjasnit do plánu péče A PR Žernov Pardubický kraj ponechat s.v. vybranou, dlouhodobě neobhospodařovanou část; ve zbývající části trvalý management zaměřený na druhovou ochranu A 3 3 Lokality k širší diskusi PR Úpor Středočeský kraj aktuálně porosty s nevhodnou dřevinnou skladbou i strukturou; výborná poloha území pro samovolný vývoj; nutno prověřit a případně upravit dlouhodobé cíle ochrany a teprve poté možno vybrat plochu pro samovolný vývoj; Soutok Jihomoravský kraj ?? Vysvětlivky: výměra přirozené lesy - vyjadřuje plochu lesů na lokalitě, která je zařazena v Databance přirozených lesů ČR a tedy i přítomnost alespoň části lokality v Databance deklarovaný cíl 0 - není plán péče (území není ZCHÚ nebo plán péče nebyl dostupný) 1 - samovolný vývoj jasně deklarován 2- samovolný vývoj nejasně deklarován 3 - aktivní management dočasný 4 - aktivní management trvalý 5 - nejasný cíl z hlediska (ne)zasahování návrh cílového stavu 1- ponechat celé území s.v. - možno realizovat ihned (s respektováním mimořádně cenných ploch pro druhovou ochranu v rozsahu do 10 % území, kde bude prováděn trvalý management); resp. zpravidla je již ponecháno s.v. 2- ponechat celé území s.v. - realizovat postupně (s respektováním mimořádně cenných ploch pro druhovou ochranu v rozsahu do 10 % území, kde bude prováděn trvalý management); resp. část plochy je zpravidla ponechána s.v. již nyní a na části probíhá obnovní management 3 - ponechat část území s.v. - dílčí plochy možno realizovat ihned (viz mapa); na části dílčích ploch se provádí časově omezený management, po jehož dokončení se rozšíří plocha ponechaná s.v.; na zbytku území provádět trvalý aktivní management (druhová ochrana) 4 - ponechat část území s.v. - realizovat postupně (viz mapa); žádná část území dosud není ponechána s.v.; na zbytku plochy provádět trvalý aktivní management (druhová ochrana) DEKLARO VANÝ CÍL DLE PP NÁVRH CÍLOVÉHO STAVU

11 Obr. 1 lokalizace šetřených území v rámci ČR

12 Lokality v 1. a 2. lesním vegetačním stupni s nejvhodnějšími podmínkami pro ponechání samovolnému vývoji lokality, resp. jejich části, cílově navržené k ponechání samovolnému vývoji Jezerka Vaňov-sesuv Bořeň Zlatník Ostrý u Milešova lokality k širší diskusi Vlhošť Poloměr značky odpovídá rozloze současného M-ZCHÚ, nikoliv části navržené samovolnému vývoji Milešovka Lovoš Milešovský Kloc Lhota u Kocourova Borečský vrch Úlibická bažantnice Myslivna Úhošť Soos Sluneční stráň Labské svahy u Brné lesy v 1. a 2. LVS Dubno Kovačská bažantnice Úpor Dětanský chlum Větrušická rokle Brdatka Lipovka - Grado Nouzov - Brdce Libický luh Nezabudické skály Vůznice Velká Pleš Karlštejn Karlické Chlumská Stříbrný luh údolí stráň Týřov Zvolská homole Jezírka Lípa Kotýz Grybla Koda Voškov Žernov Kobylí draha Polanský les Polanská niva Doubrava Vrapač Hejtmanka Vymyšlenská pěšina Drbákov - Albertovy skály Kotvice Litovelské luhy Panenský les Žebračka Vývěry Punkvy Zástudánčí U Nového hradu Býčí skála Jelení skok Dřínová Břenčák Čihadlo Malužín Kněžnice Kůlny Údolí Říčky Jelení žlíbek Zadní Hády Hádecká planinka Údolí Oslavy a Chvojnice Mohelnička Výtopa Rožmberka Stará řeka Růžový vrch Velká skála Plačkův les a říčka Šatava Dolní mušovský luh Děvín-Kotel-Soutěska Pajdavé kúty Dlúhý hrúd Cahnov-Soutok Ranšpurk Soutok Sekulská Morava 0 50 km

13 Obr. 2 NP Podyjí mapa hodnocení přirozenosti a lesnická mapa typologická pro lesy LVS, které jsou aktuálně ponechány samovolnému vývoji

14 NP Podyjí Národní park Podyjí - pouze porosty v 1. a 2. LVS přírodní Cílový rozsah území k ponechání samovolnému vývoji Porosty v 1. a 2. LVS ponechané k samovolnému vývoji 0 5 km SLT v porostech v 1. a 2. LVS 1A 1H 1K 1N 1O 1S 1T 2L 2N 2O 3U 3Z Cílový rozsah území k ponechání samovolnému vývoji Porosty v 1. a 2. LVS ponechané k samovolnému vývoji 0 5 km

15 Mapy lokalit

16 Borečský vrch NPP Borečský vrch nehodnoceno m 1A m 1S 1A 1S

17 Bořeň NPR Bořeň m nehodnoceno 2N m 2I 2N

18 Brdatka PR Brdatka m přírodní 3U 3U m

19 Břenčák PR Břenčák přírodní 1A 1K 1A 1A 1K

20 4A 4A 3X 3L 4A 2N 3W 4X 3X 3X 3X 4A 4A 4X 4A 4H 4W 3W 3X 3X 3Z 3L 3X 3X 4B 4A 4W 4X 3L 3W 3W 3X 2X 4H 4X 3X 3W 4X 3W 3N 4B 3W 4X 3X 4D 3X 4D 4X 3X 4D 4H 3W 4H 3W 3X 3W 4A 4A 3X 4X 3W Býčí skála NPR Býčí skála Mapa hodnocení přirozenosti 2N 2X 3L 3N 3W 3X 3Z 4A 4B 4D 4H 4S 4W 4X bezlesí přírodní