stavebnictví Počasí letos stavebnictví přeje. Bude to stačit na pozitivní výsledky?

Transkript

1 SMART březen 214 stavebnictví Strategický Management Analýzy Rozhovory Trendy Počasí letos stavebnictví přeje. Bude to stačit na pozitivní výsledky? Rok 213 v číslech Velký rozhovor s vítězem ankety Stavební firma roku Vývoj hotelového segmentu v Praze

2 Obsah Monitor Výsledkový servis za Analýza Hotelový segment v Praze zvolna ožívá... 6 Rozhovor Vymlouvat se na špatnou dobu nám nepomůže... 8 Legislativa Daňové změny související s nemovitostmi Nemovitosti Měříme opravdu stejným metrem? Novinka Cenová mapa transakčních cen bytů a bytových projektů

3 Glosa Bude stačit pouze navýšení výdajů na stavební investice? Je únor 214 a české stavebnictví již přes 5 let stále klesá. Trend a vytrvalost poklesu je z nejhorších v západní a střední Evropě (Euroconstruct 11/213). Jednou z příčin byl velký pokles veřejných investic. V současné době máme novou vládu, která slibuje výrazné posílení finančních prostředků (dálnice, čerpání Eurofondů atd.). To je samozřejmě pozitivní, ale nikoliv jediná podmínka pro obnovení dynamiky stavebnictví. Ta závisí i na projektové a územní připravenosti, která vyžaduje určitý předstih před realizací, a obávám se, že se to může ukázat jako významný a limitující problém. Další podmínkou je i kultivace soutěžního prostředí, počínaje nejen nešťastným zákonem o veřejných zakázkách s jediným kritériem cena, ale i z toho vyplývající nereálné cenové války mezi soutěžícími firmami a následné odvolávání u ÚOHS. Dalším problémem je vzrůstající počet sporů mezi státním investorem a velkými stavebními podniky (Blanka, dálnice, metro atd.) jen s malou nadějí, že dojde k rychlému vyřešení. Dostáváme se tak do situace, že ani stávající prostředky neumí stát efektivně využít a boj mezi stavebními firmami navzájem, tak i mezi těmito firmami a státem je v řadě případů z hlediska stavebnictví kontraproduktivní. Cesta z tohoto začarovaného kruhu bude podle mě těžší, než většina předpokládá. Na jedné straně musí skončit absolutní absence podpory státu a to nejen navýšením objemu peněz, ale i jeho odborností, konstruktivním přístupem, dokonalou připraveností a projektovou přípravou všech staveb, zejména silnic, dálnic, tunelů či metra. Pak bude o co soutěžit a co stavět a odstraní se také zdroj častých soudních sporů. Ty stávající by se pak měly konstruktivně, spravedlivě a hlavně rychle dořešit. Na straně druhé si musí stavební firmy udělat pořádek i u sebe, skončit s dumpingovými cenami, přesněji plánovat a počítat, eliminovat možnost rizik, aby se v boji o zakázku nedostaly pod výrobní či bezpečnou cenu. Rezervy ve stavebních podnicích jsou po 5 letech vyčerpány a každá chyba může být poslední. Závěrem chci říct, že věřím, že rok 214 bude konečně opravdu tím zlomem v poklesu stavebnictví. Znamená to však změnu myšlení a chování všech účastníků stavebního procesu a to nebude jednoduché dokonce to někdy bolí a bolet bude. Když se současně zlepší mediální obraz stavebnictví, tak to bude jedině dobře a budeme mít ze své práce opět radost a uspokojení. Já už se těším. A co vy? František Glazar, ÚRS Praha Anketa Jaké jsou podle Vás vyhlídky rezidenčního trhu pro rok 214? Evžen Korec majitel, Ekospol Naďa Ptáčková ředitelka odboru Vývoje projektů a Akvizic, Skanska Reality Vladimír Dvořák jednatel, YIT Stavo Rezidenční trh v Praze letos zaznamená podobné výsledky jako v loňském roce, kdy bylo prodáno zhruba 5 bytů. Avšak v případě, že neustane agresivní boj bank o klienta a s ním spojené aktuální snižování úrokových sazeb hypotečních úvěrů, bude uvedené číslo ještě vyšší. Je evidentní, že trh se postupně dostává do lepší kondice. Vloni vzrostl počet nově zahájených komfortních projektů v širším centru Prahy s cenou nad 7 tisíc Kč/m 2 vč. DPH. Developeři, kteří v souvislosti s krizí s uváděním těchto dražších projektů na trh vyčkávali, nyní opět zahajují prodeje. Pozvolna se mění i chování zájemců o nový byt. Lidé již svá rozhodnutí neodkládají a nespekulují na další pokles cen. Loňské výsledky dávají předpoklady pozitivního rozvoje pražského rezidenčního trhu v roce 214 i v letech následujících. Předpokládáme proto mírný růst, který podporuje i celková ekonomická situace v ČR, kdy výsledky z ledna tohoto roku dávají pozitivní signál. Samozřejmě je třeba být v prognózách střízliví a pozorně sledovat další vývoj. Jedno je však jisté, zájem o nové byty je, pouze je třeba mít atraktivní nabídku, která zaujme potenciální klienty. SMART stavebnictví březen 214 3

4 2,% 1,5% 1,%,5% 2,%,% 1,5% Q1 -,5% Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 1,% -1,% ,5% -1,5%,% -2,% Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 -,5% -2,5% ,% Výsledkový servis za 213-3,% -1,5% -2,% -2,5% -3,% Makroekonomické údaje 2,% 1,5% 1,%,5%,% -,5% -1,% -1,5% -2,% -2,5% % -3,% 4 3,5 3 Meziroční změna HDP - stálé ceny Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku 2,5 2 % 1, ,5,5 3 2, , Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku, HDP V celoročním úhrnu byl Hrubý domácí produkt za rok 213 v porovnání s rokem 212 nižší o 1,1 %. HDP vzrostl v posledním loňském čtvrtletí podle předběžného odhadu meziročně o,8 % a mezičtvrtletně o 1,6 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku Míra % nezaměstnanosti 4% 3,5 7,6 7,4 3 7,2 2,5 7, 6,8 2 1,5 6,6 % 6,4 1 7,6,5 6,2 7,4 6, 7,2 5,8 7, Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 6, , ,4 Míra nezaměstnanosti inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku 6,2 6, Zdroj: ČSÚ 5,8 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q Development Míra nezaměstnanosti Inflace Průměrná míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen klesla v roce 213 proti průměru roku 212 o 1,9 procentního bodu na 1,4 %. Počet vydaných stavebních povolení Orientační hodnota vydaných Objem poskytnutých % 7,6 stavebních povolení v mil. Kč hypotečních úvěrů 7, , , , , , , , , Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1211 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 212 Q1 Q2 Q3 Q4 Q Q1 Q2 Q3 Q1 Q4 Q2 Q1 Q3 Q2 Q4 Q3 Q1 Q4 Q2 Q1 Q3 Q2 Q4 Q3 Q4 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q1Q4 Q2Q1 Q3Q2 Q4Q3 Q1Q4 Q2Q1 Q3Q2 Q4Q3 Q1Q2 Q4 Q2Q3Q3Q4Q4Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q Míra 212 nezaměstnanosti

5 4, 2,, 4Q 11 4Q 12 4Q 13 1, 5,, 4Q 11 4Q 12 4Q 13 Monitor Oborové údaje stavebnictví Stavební produkce v roce Poznámka: stavební práce S, podniky s 5 a více zaměstananci 1 Stavebnictví Stavební produkce v roce 213 klesla meziročně reálně o 8,3 %. V porovnání s konjunkturním rokem 28 pak pokles činí 25,1 % Průměrný 41 počet osob zaměstnaných ve stavebnictví Stav zakázek stavebních Nové zakázky 1 4 podniků ke konci čtvrtletí stavebních podniků 39 v mld. Kč (b.c.) v mld. Kč (b.c.) , 5, 36 16, 16, 45, 45, 35 14, 14, 4, 4, , 12, 35, 35, , 3, , 1, 39 25, 25, 8, 8, 38 2, 2, 37 6, 6, 41 15, 15, 36 4, 4, 4 1, 1, , 2, 5, 5, , 33,, 5,,, 16, 45, 37 16, 4Q 11 4Q Q Q 1345, 4Q 11 4Q Q Q , 4, 36 14, 4, 35, Q1 Q2 Q3 Q4 12,zakázky celkem ke konci čtvrtletí 35, nové zakázky ve čtvrtletí tuzemsko 3, 1, 3, 1, 34 pozemní stavitelství - tuzemsko 25, 25, pozemní stavitelství 8, , 2, 2, ,inženýrské stavitelství - tuzemsko 15, inženýrské stavitelství 15, 3 5 4, 4, 1, 1, 2, 2, 5, 5, 25, Průměrná mzda ve stavebnictví Podíl,, veřejných 4Q 11 4Q a soukromých 12 4Q 13, Podíl počtu veřejných 4Q 11 4Q 12 4Q 13 4Q 11 4Q 12 4Q 13 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 4Q 11 4Q 12 4Q 13 2 zakázek u stavebních podniků a soukromých zakázek ke konci Q4 213 na hodnotě u stavebních firem ke konci 15 tuzemských zakázek celkem Q4 213 na celkovém počtu 25 1 tuzemských zakázek Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 mld. Kč mld. Kč mld. Kč mld. Kč mld. Kč mld. Kč mld. Kč mld. Kč Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q veřejné soukromé veřejné soukromé Získané veřejné zakázky v čtvrtetí 213 Samostatně Pořadí Společnost Počet Hodnota v tis. Kč Ve sdružení Počet Počet účast. Hodnota* v tis. Kč 1. Eurovia CS, a.s Metrostav a.s , OHL ŽS, a.s * Uváděno jako celková hodnota zakázek ve sdružení, nikoliv jako podíl společnosti 5 Zdroj: ÚRS Praha, ČSÚ Autoři: 29 Zdeněk Kunc, kunc@urspraha.cz, Ondřej Zabloudil, ozabloudil@deloittece.com SMART stavebnictví březen 214 5

6 Hotelový segment v Praze zvolna ožívá Ondřej Zabloudil, ozabloudil@deloittece.com Celkový trend ve střední Evropě Vývoj hotelového segmentu ve střední Evropě je v současnosti poměrně stabilizovaný a zažívá od propadu, jehož dno nastalo v roce 29, mírný a stabilní růst. Obsazenost hotelových zařízení v roce 213 ve srovnání s rokem 212 mírně vzrostla.. Podobný vývoj lze vysledovat i u ukazatele RevPAR (Revenue per available room), který ukazuje výnos na dostupný pokoj a je podílem celkových tržeb za ubytování za určité období a celkového počtu disponibilních pokojů za stejné období. S výjimkou Moskvy můžeme u ostatních sledovaných měst sledovat v roce 213 nárůst v porovnání s rokem 212. Obsazenost v Evropě, 213/212 (zdroj: STR Global) 9,% 8,% 7,% 12 6,% 1 5,% 9,% 4,% 8 8,% 3,% 7,% 6 2,% 6,% 4 1,% 5,% 2,% 4,% 3,% - Moskva Varšava Kyjev Praha Budapešť Bratislava Rusko Polsko Ukrajina ČR Maďarsko Slovensko 2,% listopad Moskva 213 Varšava listopad 212 Kyjev Praha Budapešť Bratislava 1,% listopad 213 listopad 212,% Moskva Varšava Kyjev Praha Budapešť Bratislava 68, 66, 54, 52, listopad 213 listopad Kč 64, Vývoj obsazenosti 2 Kč pokojů 3, 4 a 5* hotelů, Praha (zdroj: ČSÚ) 62, 1 5 Kč 6,68, 1 Kč 58,66, 5 Kč 56,64, Kč 54,62, ,6, RevPAR (CZK), Praha 5,58, 56, Linear () 5, Kč Linear () 3 Kč 2 5 Kč 2 Kč 1 5 Kč Kč Kč 3 Kč 8 5 Kč 2 5 Kč Kč Kč Praha Vývoj hotelového segmentu v Praze odpovídá vývoji tohoto segmentu ve střední Evropě. Na níže zobrazeném grafu vývoje obsazenosti 3,4 a 5* hotelů v Praze pozorujeme od roku 29 růst, který se v letech 212 a 213 ustálil na hodnotě nad 6 %. Obdobný vývoj lze pozorovat u ukazatele RevPAR. Na níže zobrazeném grafu vývoje ukazatele RevPAR v hotelovém segmentu v Praze můžeme od propadu v letech pozorovat pozvolný růst tohoto ukazatele. Mírnější výkyvy můžeme pozorovat na vývoji ukazatele ADR (Average Daily Rate), který ukazuje průměrnou denní cenu za pokoj. Opět pozorujeme propad mezi lety 27 a 29 následovaný velmi pozvolným růstem. 9,% 8,% 7,% 6,% 5,% RevPAR 4,% v Evropě, 213/212 (zdroj: STR Global) 12 3,% 9,% 1 2,% 8,% 8 1,% 7,%,% 6 6,% 12 Moskva Varšava Kyjev Praha Budapešť Bratislava 5,% 4 1 listopad 213 listopad 212 4,% 2 8 3,% - 6 2,% Rusko 1,% Polsko Ukrajina ČR Maďarsko Slovensko 4 Moskva Varšava Kyjev Praha Budapešť Bratislava,% Moskva Varšava Kyjev Praha Budapešť Bratislava 2 listopad 68, 213 listopad , - listopad 213 listopad , Rusko Polsko Ukrajina ČR Maďarsko Slovensko Vývoj 62, Moskva ukazatele Varšava RevPAR, Praha Kyjev (zdroj: Praha STR Global) Budapešť Bratislava 2 6, 5 listopad Kč 213 listopad , 2 Kč 56, 68, 1 5 Kč 54, 66, 1 Kč 52, 64, 2 5 Kč 5 5,Kč 62, 2 Kč 6, Kč Kč , Linear () 1 Kč RevPAR (CZK), Praha 56, 54, 5 Kč Vývoj 52,ukazatele Kč ADR, Praha (zdroj: STR Global) , 3 5 Kč 2 21 RevPAR 22(CZK), 23Praha Kč 2 5 Kč Linear () 2 Kč 1 5 Kč 1 Kč 5 Kč 3 5 Kč Kč Kč Kč ADR (CZK), Praha 2 Kč Kč Kč 5 Kč 65 8 Kč

7 1,%,%,% Moskva Varšava Kyjev Praha Budapešť Bratislava Moskva Varšava Kyjev Praha Budapešť Bratislava listopad 213 listopad 212 listopad 213 listopad 212 Analýza - Rusko Moskv listop 68, , 66, , Po několikaletém útlumu přichází do hotelového 64, , 8 62, 1 segmentu v Praze oživení, což dokazují nejen rostoucí 62, čísla 8 6, 5 6 6, 58, 6 obsazenosti a tržeb, ale také zvýšená investiční aktivita. 4 58, 56, 4 56, 2 54, 2 V 54, podstatě opačný trend lze pozorovat u vývoje počtu lůžek v hromadných Rusko ubytovacích Polsko Ukrajina zařízeních. ČR Mezi lety Maďarsko 25 až Slovensko 28 pozorujeme občany 5, Německa, na třetím místě jsou pak občané Ruské Federace, v jednotlivých 52, zemích. Na prvním místě se umístili Češi následovaní - 52, - Moskva Rusko Varšava Polsko Kyjev Ukrajina Praha ČR Budapešť Maďarsko Bratislava Slovensko 5, nárůst Moskva o téměř Varšava 25 %, následovaný Kyjev Praha stagnací Budapešť a propadem Bratislava mezi lety 2 jejich 21 počet 22za 23 posledních let narostl ,5x. 29 Na místě 211v 212 pořadí listopad a Od roku listopad počet lůžek opět stoupá. jsou hosté z Linear Čínské () lidové republiky, jejichž počet plynule roste každý listopad 213 listopad 212 Linear () rok o téměř 35 %. Vývoj návštěvnosti v Praze Poměrně zajímavá je statistika vývoje návštěvnosti Prahy, a to jak Zajímavé je i to, že pouze u čtyř sledovaných zemí byl v roce 212 rezidenty 2 5 KčČeské republiky, tak nerezidenty. Mezi lety 2 a 212 zaznamenán 3 5 Kč pokles počtu hostů v porovnání s rokem 22. Jedná se 2 5 Kč vzrostl 2 počet Kč 3 5 Kč hostů o téměř 15 %. U občanů ČR vzrostla návštěvnost o 3 Island, KčŘecko, Kypr a Izrael. Tento ukazatel poměrně věrně ukazuje 2 Kč 3 Kč o 138 %, u nerezidentů pak o 15 %. země 2 5 zasažené Kč 1 5 Kč 2 5 Kč ekonomickou krizí Kč 2 Kč 1 Kč 2 Kč 8 1 Kč 1 5 Kč Průměrný počet nocí strávených v ubytovacích zařízeních v Praze klesl 1 5 Kč 5 Kč Závěr 1 Kč 5 Kč 1 Kč 75 u rezidentů poměrně výrazně z 3,19 v roce 2 na 1,85 noci v roce Situace 5 Kč Kč v pražském hotelovém segmentu je nyní stabilní s velmi 5 Kč U nerezidentů Kč je pak 8 počet 9 1nocí 11 strávených v ubytovacích zařízeních v Praze RevPAR poměrně (CZK), stabilní, Praha v roce 2 se jednalo o 2,74 noci, zřejmý 25 6je 7trend 8 9nárůstu počtu 213turistů z Ruska, Číny a dalších asij- 65 Kč pozvolným Kč růstem. Tento trend lze očekávat i v roce 214. Zcela RevPAR (CZK), Praha ADR (CZK), Praha v roce 212 pak o 2,65 noci. ských ADR zemí. (CZK), Praha Hotelový trh ožívá také z investičního pohledu, koupě 6 hotelu InterContinental společností Best Hotel Properties v roce Pokud se podíváme na vývoj počtu hostů dle jednotlivých zemí, 213 byla největším obchodem v oblasti hotelnictví za posledních můžeme v této statistice pozorovat odraz ekonomického vývoje několik let. Vývoj počtu lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních, Praha (zdroj: ČSÚ) Počet Počet lůžek, lůžek, Praha Praha Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních, Praha (zdroj: ČSÚ) ,5 3, 2,5 2, 1,5 1,,5, Vývoj počtu přenocování na hosta v hromadných ubytovacích zařízeních, Praha (zdroj: ČSÚ) Nerezidenti Nerezidenti Rezidenti Rezidenti 3,5 3,5 3, 3, 2,5 2,5 2, 2, 1,5 1,5 1, 1,,5,5,, Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních dle zemí, Praha (zdroj: ČSÚ) Počet přenocování na rezidenta Počet přenocování na rezidenta Počet přenocování na nerezidenta Počet přenocování na nerezidenta SMART stavebnictví březen 214 7

8 Vymlouvat se na špatnou dobu nám nepomůže říkají v rozhovoru pro SMART stavebnictví majitel společnosti PKS holding, Ing. Petr Pejchal, a ředitel PKS stavby, Ing. Jaroslav Kladiva. Společnost PKS stavby byla v loňském roce vyhlášena stavební firmou roku 212 v kategorii velkých firem. Co pro Vás znamená být firmou roku? Petr Pejchal [PP]: Musím říci, že si tohoto ocenění velmi vážíme a máme z toho radost. Je to krásný úspěch pro firmu naší historie, je to završení mnohaletého vývoje a také ocenění práce našich kolegů a zaměstnanců. Jaroslav Kladiva [JK]: Je to pro nás, myslím, určitý signál, že máme dobře složený tým, který dobře funguje. Je to něco, o co jste dlouhodobě usilovali, nebo to přišlo samo? PP: Systematicky se snažíme krůček po krůčku neustále zlepšovat naší firmu. A to ocenění je takový bonus, že někdo ocenil tuto naši snahu. Čím si myslíte, že jste zaujali? Co děláte lépe než ostatní? JK: Bylo to asi tím, že jsme v posledních pěti hodnocených letech dokázali i přes recesi udržet stabilní ekonomické ukazatele, vyrobili jsme řadu krásných a technologicky náročných staveb. Rozhodující byla možná i naše technologická a kapacitní soběstačnost. Zvítězili jste v kategorii velká firma. Jak byste se sami charakterizovali? JK: Jsme součástí skupiny firem PKS holding, který má v současné době cca 1,5 miliardy konsolidovaný obrat. Jsme tedy normální miliardová firma, která umí stavět a působí po celé republice. I naše sesterské organizace v rámci PKS holdingu mají se stavěním společné vše tj. PKS okna s výrobou oken, Santis a jeho projekční činnost, developer Realsant apod. Ing. Petr Pejchal (53) generální ředitel skupiny firem PKS Vystudoval Stavební fakultu VUT v Brně. Ve vedení společností PKS je od roku Finalista soutěže Podnikatel roku Ernst & Young 21. Volný čas věnuje především rodině, dále lyžování, cyklistice a cestování. Je členem představenstva SPS ČR 8

9 Rozhovor Firmy ve skupině máte se záměrem vzájemného doplňování a synergií? PP: Ano, doplňují se, ale ne nutně. Naše firmy mohou spojit síly a realizovat jeden projekt od výkupu pozemků, přes projekční činnost, inženýring, profinancování, stavební práce, výrobu oken až dokonce po dlouhodobé vlastnictví a provozování hotových staveb. Většinou však každá firma realizuje svou obchodní a výrobní činnost pro svého cílového zákazníka samostatně a nezávisle na ostatních, což je opravdu převážná část našich tržeb. Když je to ale potřebné, mohou spojit síly a spolupracovat. Pak je to velká výhoda i radost. Když už jsme u toho hodnocení, kdybyste se mohli vrátit zpátky, chtěli byste být znovu stavaři? PP: Já ano. I když je to velmi náročný a tvrdý obor, tak jeho výsledky jsou hmatatelné, trvalé a většinou krásné. JK: Mezi různými lidmi z oboru jsem už také slyšel názor, ze stavebnictví je velmi náročný obor, protože je tam nejvíce proměnných. Stavební projekty nejsou 6 rovnic o 6 neznámých. Je to 6 rovnic o 36 neznámých, na jejichž řešení je velmi krátký čas. Také jsem zaslechl názor, že lidé, kteří skončí se stavařinou, se už nikdy do oboru nevrátí, protože zjistí, že jinde nejsou tak stresovaní. Přesto bych neměnil. Nikdy Vás nenapadlo zkusit něco jiného? PP: Občas mě to napadlo, protože stavařina prožívá zbytečně těžší období, než by musela. Situace se v různých rovinách trvale komplikuje a přitom úplně zbytečně. Co je tedy dnes podle Vás největší překážkou, co Vám nejvíce komplikuje život? PP: Já jsem přesvědčený, že veřejný investor, a zejména pak stát, by měl nastavit pravidla a podmínky soutěže pro výběry zhotovitelů stavebních zakázek v korektnější a slušnější rovině. Rádi hledáme optimální řešení a ta se dají hledat jen v rámci účinné spolupráce investora, architekta a zhotovitele, jedině tak může vzniknout dobré dílo. Připadá mi, že v dnešních podmínkách, zejména pak právě ve veřejném sektoru, to není vůbec možné a vytváří se velmi nekulturní podnikatelské prostředí. Stát jde v první linii cenové války a vybírá bez ohledu na kvalitu, prakticky jen přes cenu, a tím devalvuje prostředí a chová se tak potom také řada soukromých investorů, byť ne všichni. Přitom právě stát by měl dbát na to, aby firmy mohly zaměstnávat lidi, odvádět řádně sociální a zdravotní pojištění. Stát by měl svůj zájem projevovat a vytvářet na trhu takové podmínky, aby se u investic nepreferovala kritéria krátkodobá, ale dlouhodobá. Čím myslíte, že je tato situace vyvolána? Je to jen úpornou snahou o krátkodobé úspory nebo nepochopení, že nemovitosti mají vždy dlouhodobý investiční cyklus? JK: V současném stavebnictví je velké množství systémových neefektivit. Například proběhne tendr na projektanta, jenž skončí zcela nesmyslnou a příliš nízkou cenou vybraného uchazeče, projektanta. Následně tento projektant zhotoví nekvalitní zadávací dokumentaci, podle které pouze s vysokou dávkou empirických dovedností rozpočtáře a po zodpovězení velkého počtu dotazů, zhotoví uchazeči o generálního dodavatele nekvalitní nabídky a ti, co mají nejodvážnější cenu, mnohdy rovněž nesmyslnou a příliš nízkou, tak automaticky vyhrají. V realizaci se následně odehraje děj, v jehož rámci se jeden druhého snaží nějak nachytat. To přitom zaměstná na všech stranách řadu lidí, techniků, právníků a dalších profesí, kteří zabezpečují, aby všechno nakonec skončilo alespoň bez fatálních dopadů. Mezi námi, stavebními firmami, je v současné době cítit velký zájem o nastolení většího pořádku tj. podrobná, kvalitní a přesná zadávací dokumentace, následně kvalitní tendr se zapojením i jiných kritérií než je cena, např. technologický postup nebo profesní způsobilost. Ing. Jaroslav Kladiva (39) ředitel společnosti PKS stavby a.s. Vystudoval Stavební fakultu VUT v Brně. Ve vedení PKS stavby je sedmým rokem. Mezi jeho záliby patří sport, kultura a chození po horách. SMART stavebnictví březen 214 9

10 PP: Pokud veřejný zadavatel zvolí pro výběr nejlepší nabídky i jiné kritérium než jen cenu, a chce hodnotit i kvalitu a ekonomickou výhodnost se vším všudy, pak musí mít dnes veliký kus odvahy. Přitom všichni investoři vědí, že výběr podle nejnižší ceny neznamená výběr nejlepší nabídky. Jaký myslíte, že to bude mít důsledek? Dojde k nějaké reflexi či myšlenkovému obratu ve společnosti? PP: V určitém čase reflexe určitě přijde. Jen je zvykem, že se napřed budou muset stát velmi negativní jevy, jako že se na některých stavbách stane něco špatného nebo že příliš velké množství středních firem ukončí svou činnost. Nebo že bude jen velmi málo kvalifikovaných lidí vůbec schopných a ochotných dělat stavební práce a řemesla. Zabýváme se hlavně tím, co, kde a jak máme kvalitně postavit a pokud možno se nerozptylujeme nepodstatnými věcmi okolo. Stát je jedna věc, ale co regiony? Funguje to v krajích a na radnicích stejně jako na státní úrovni? JK: Domnívám se, že regiony pracují velmi intenzivně na svém rozvoji a že je v jejich řadách nemalý počet vysoce kvalifikovaných úředníků, kteří ale a zcela logicky respektují současnou zavedenou prováděcí praxi, tj. soutěžit pouze podle ceny. Dům s pečovatelskou službou, Velké Meziříčí. Zdroj: archiv PKS, fotograf Tomáš Malý. A jaký má na Vás dopad intervence ČNB? JK: Značný a zejména na stavbách, které začaly těsně před touto intervencí. Každá stavební firma má nasmlouvány zakázky třeba na rok. U materiálu se to promítne během 2-3 měsíců. To zdraží vstupy a zhorší ekonomiku. PP: To samé je u výroby oken. Většina komponentů je ze zahraničí. Převážně Německo a Belgie. Rozhodně to postihne ekonomiku firem, které podnikají v České republice a neexportují. Abychom uzavřeli toto téma, myslíte, že teď, když máme nohou vládu, bude lépe? JK: Ten, kdo se vymlouvá na špatnou dobu a díky tomu říká, že se má pořád hůř, tak v podstatě jen zakrývá svou neschopnost flexibilně se přizpůsobit trhu. Ačkoliv se mi vývoj nelíbí, nic jiného, než se přizpůsobit, nám v rámci dlouhodobé udržitelnosti nezbývá a není čas plakat. Mírně se obrací ekonomický cyklus, jsou o tom drobné důkazy, takže věřím, že bude lépe. PP: Možná, že současné mírné oživení v Evropě i ve světě bude nahrávat nové vládě a bude tedy v lepší situaci než ta minulá. Věřím, že proto bude mít prostor k podpoře investic a mohlo by se tak v dohledném horizontu blýskat na lepší časy. Nakolik Vám záleží na image? Je to problém, se kterým se potýká nyní celý obor PP: Možná je to chyba, ale na klasické PR jsme nikdy nesázeli, stejně jako, myslím, většina firem ze stavebnictví. Vždy jsme ale úzkostlivě dbali na pověst firmy a na to, co si o nás říkají investoři, ale i zaměstnanci a lidé z našeho okolí. Jaká kritéria a hodnoty z hlediska řízení firmy jsou pro Vás důležité? JK: Určitě reálná akceschopnost. To znamená, že se zabýváme hlavně tím, co, kde a jak máme kvalitně postavit a pokud možno se nerozptylujeme nepodstatnými věcmi okolo. Hodnocení zákazníka musí být v první řadě pozitivní. Konkrétní příklad objeví se problém, něco se nepodaří. Ať to zavinil kdokoli, nejdříve musíme vyřešit zákazníkovi problém a rychle to napravit, teprve potom je čas na represivní složku věci a zkoumání, kdo za co může. Samozřejmě jedno z našich nejdůležitějších kritérií je profesní kvalita a zkušenosti našich pracovníků, i ta se dá řídit tj. trvale zlepšovat. Dá se říci, že dnes by jedna z největších inovací byla spolupráce hlavních aktérů stavebního procesu PP: Já si myslím, že ty nejkrásnější stavby opravdu vzniknou tam, kde vzájemná spolupráce zafunguje. Když dozor, projektant, investor i dodavatel spolupracují za jediným cílem, aby se stavba podařila. Na takovou vzájemnou spolupráci potom všichni rádi vzpomínají. JK: Snažíme se tu atmosféru kooperace v lidech vyvolávat, protože opravdu jen tak vzniknou dobrá díla. PP: Nesnažíme se jít proti zákazníkovi konfliktně, s právníky nebo silou. Vždy hledáme cestu vzájemné dohody a společných řešení. Které segmenty Vás budou živit nebo kde vidíte rezervy na trhu? PP: Vše bude souviset s ekonomickou silou obyvatel a státu, investorů a zákazníků obecně. Jsme optimisté, takže věříme, že toto bude trvale 1

11 Rozhovor Bazén v Litomyšli Zdroj: archiv PKS, fotograf Tomáš Malý. posilovat a z tohoto pohledu máme obrovskou zásobu práce. Věřím průmyslu, kde stále ještě řada firem vyrábí v původních objektech, které jsou pro ekonomiku a produktivitu výroby často naprosto nevyhovující. Když se na to podíváme očima výrobce oken, tak samozřejmě je zde obrovská zásoba práce ve výměně oken, kde je jen třeba, aby rostla kupní síla, důvěra v budoucnost a tím vyšší ochota investovat. Jak jste na tom s kapacitami vlastních zdrojů? PP: V současné chvíli ještě dobře, ale otázkou je, co budeme dělat, a tím myslím stavaře obecně, až ve stavebnictví přijde oživení. Začneme zase vozit lidi z východu? Krize tento trend trochu zastavila, ale ani dnes není ve stavebnictví dostatek kvalitních řemeslníků. Díky dramatickému poklesu stavební výroby teď firmy ještě více vytěsňují lidi, protože se přizpůsobují snížené poptávce. Až přijde oživení, nebude s kým ho realizovat a vznikne tlak na hledání práceschopné kapacity. Ta se však v našich školách a zejména v učilištích již mnoho let nepřipravuje. JK: Chybí nám větší souvztažnost mezi potřebou trhu a nastavením školství. Dál všechny střední a vysoké školy berou všechny uchazeče a je jedno, pokud se nedostane na prestižnější školu, protože se dostane jinam. Vyjde a nemá uplatnění na trhu práce. Ty nejkrásnější stavby vzniknou tam, kde vzájemná spolupráce projektanta, investora, dozoru i dodavatele zafunguje. A to ještě stále máme relativně nízké procento vysokoškoláků v porovnání s EU. PP: Je to zrádné i z hlediska psychiky. Mladý člověk se mnoho let připravuje ve školách na své budoucí povolání a věří, že najde uplatnění ve svém oboru. Pak přijde velké životní zklamání, že s maturitou nenajde práci a pak by rád uměl nějaké řemeslo, se kterým by práci našel. JK: Otázka je, jestli nám jde o evropské statistiky anebo jestli chceme mít národ vzdělaný podle reálných potřeb a struktury naší ekonomiky. Dnes neexistuje jakékoliv kvalifikační síto, aby děti, které nemají potenciál ke studiu na středních a vysokých školách, se šly vyučit kvalitnímu řemeslu, aby pak našly bezproblémové uplatnění na trhu práce. Je to paradox. Stát investuje obrovské peníze do školství, aby lidi na konci něco uměli, a pak celé to úsilí je hozeno do koše a nastoupí do něčeho úplně jiného a učí se vše znova. Na závěr, zkuste se prosím zamyslet, jak byste si přáli, aby stavebnictví v České republice vypadalo v budoucnu? JK: Chceme se, myslím, všichni stavaři dopracovat ke kvalitnímu prostředí či systému, který se nebude často měnit a upravovat. Chceme stabilní prostředí, jež nám umožní provádět určitý výrobní program se stabilním počtem kvalitních pracovníků, strojů a zařízení. Chceme se co nejvíce soustředit pouze na meritum věci: stavět kvalitní stavby. SMART stavebnictví březen

12 Daňové změny související s nemovitostmi Petr Tušakovský, ptusakovsky@deloittece.com Tereza Tomanová, ttomanova@deloittece.com Daň z přidané hodnoty Od počátku tohoto roku nalezneme v zákoně o DPH zcela přepracovaná ustanovení týkající se oblasti zdanění převodu nemovitostí. Zákonodárce zvolenou úpravou dovršil - téměř beze zbytku - implementaci evropské DPH směrnice. Nového je přitom ve znění příslušných paragrafů zákona o DPH ukryto tolik, že se Generální finanční ředitelství ( GFŘ ) rozhodlo k této problematice vydat Informaci, která odpovídá na některé z mnoha dotazů ze strany odborné veřejnosti i podnikatelských subjektů. Zákon o DPH klade od ledna 214 na plátce daně působící v oblasti nemovitostí zcela nové požadavky potřebu znalosti evropského práva v oblasti DPH. Jak uvádí samotná Informace GFŘ, pojmy v oblasti DPH jsou v zásadě autonomní bez ohledu na to, jaký význam jim přikládá vnitrostátní soukromé právo a je proto třeba je vykládat eurokonformně. To se týká například pojmu stavba, který mají plátci daně tendenci nesprávně vykládat v souladu s tuzemskými stavebními předpisy, případně v souladu s novým občanským zákoníkem. Zásadní změnou vyvolanou novelou zákona o DPH od roku 214 je zatížení pozemků, na kterých je zřízena stavba spojená se zemí pevným základem nebo inženýrská síť, daní z přidané hodnoty. Nově tak budou DPH zatíženy nejen pozemky, na které bylo vydáno stavební povolení nebo souhlas s provedením ohlášené sazby, ale rovněž zastavěné pozemky. Výjimkou z tohoto pravidla je převod zastavěného pozemku, kdy stavba nebo inženýrská síť, která je na pozemku umístěna splňuje podmínky pro osvobození od DPH. Zpravidla se bude jednat o stavbu starší 5 let. Převod takového pozemku je pak od DPH osvobozen. Otázka zdanění pozemků je nejpalčivější v případě bytových a rodinných domů, kdy si kupující zpravidla nemohou uplatnit nárok na odpočet DPH a dochází tak v konečném důsledku ke zdražení ceny bydlení. Novela zákona o DPH klade značné nároky na developery, kteří musí stanovit správný režim DPH u pozemků, které jsou převáděny společně s konkrétními byty, či rodinnými domy. Zatímco parcela pod domem kopíruje sazbu DPH převáděného bytu, či domu, u ostatních parcel je situace odlišná a je nutno ji vždy posuzovat individuálně podle konkrétního provedení projektu. V praxi tak bude běžné, že zatímco u jednoho rezidenčního projektu bude developer na převáděné parcely uplatňovat sazbu ve výši 21 %, u jiného rezidenčního projektu může uplatňovat 15 %, osvobození od DPH, případně kombinaci těchto tří možností. V souvislosti s rezidenční výstavbou byla často diskutovaná otázka, zda lze navýšení ceny za parcelu pod domem předejít tím, že klient složí zálohu na tuto parcelu ještě v roce 213. Tato možnost fungovala v minulých letech vždy, když docházelo ke zvýšení sazeb DPH na převod nemovitostí. Finanční správa k této záležitosti na svých webových stránkách uvádí, že zálohy složené ještě v roce 213 se skutečně dodaňovat nemusí. Domníváme se, že správci daně budou tento přístup plošně akceptovat, nicméně developerské společnosti by měly mít odpovídajícím způsobem přijímání záloh zohledněné ve smlouvách s klienty. Bez takového ujednání by postup navržený Finanční správou nemusel vést k požadovanému výsledku. Novelu zákona o DPH provází ještě další nejasnosti. Čistě z jejího znění nelze jednoznačně určit, zda uplatňovaný DPH režim bude vždy pro celou parcelu jednotný, nebo zda lze v rámci jediné parcely části parcel zdaňovat a jiné části parcel osvobozovat, případně podle jakých kritérií parcelu dělit. Finanční správa ve své informaci uvádí, že shodný režim DPH by měl být aplikovaný jedině po jednotlivých parcelách. Nicméně se domníváme, že z evropské DPH směrnice je možné dovodit i opačný závěr. Prostor pro možné variantní výklady, které plátci mohou využívat, tak zůstává. Pokud máte jakékoli důvody pochybovat o správnosti řešení v oblasti DPH, které zvolila Vaše společnost, konzultujte raději vše s daňovými odborníky předem. Nejenže pomohou odstranit možná rizika, ale mohou také navrhnout jiný, výhodnější postup, který bude akceptovatelný ze strany České finanční správy. 12

13 Legislativa Daň z příjmů právnických osob I když novela zákona o daních z příjmů proběhla také poněkud chaotickým schvalovacím procesem, některá ustanovení jsou nakonec ve prospěch daňových poplatníků. Jedná se zejména o možnost uplatnění celé pořizovací ceny pozemku jako nákladu při jeho prodeji. Jinými slovy, i případná ztráta z prodeje pozemku je od roku 214 daňově uznatelným nákladem. Nicméně je třeba dávat pozor - pokud pozemek prodává fyzická osoba (která nevede účetnictví), zůstává ztráta z prodeje pozemku i nadále daňově neuznatelná. Ve prospěch poplatníků je i zjednodušení tvorby opravných položek k pohledávkám, a dále rozšíření možnosti daňového odpisu i pro pohledávky nabyté postoupením se jmenovitou hodnotou vyšší než 2 Kč (za splnění dalších podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů). Ke změně dochází také v případě odpočtu nákladů na výzkum a vývoj, a to jak v případě strukturálního uspořádání v zákoně o daních z příjmů, kde dochází k úpravě celého ustanovení 34, tak i v případě uznatelnosti některých nákladů. Mezi náklady na výzkum a vývoj již nebude možné zahrnout náklady na certifikáty, na druhou stranu však bude nově umožněno uplatnit poskytnutou úplatu za finanční leasing movitého hmotného majetku. V souvislosti s odpočty zákonná opatření také implementují novou možnost uplatnění odpočtu na podporu odborného vzdělávání. Mezi významné koncepční změny můžeme také zařadit zrušení zákona o tzv. trojdani (daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí), přičemž daň dědická a darovací byly integrovány do zákona o daních z příjmů. V souvislosti s touto změnou je nutné u poplatníků, které o přijetí bezúplatného příjmu (např. daru) neúčtují do výnosů, zvýšit základ daně mimoúčetně v daňovém přiznání o jeho hodnotu. Upravovat základ daně není však nutné u darů, které nejsou předmětem daně z příjmů, u darů osvobozených od daně a u účelových darů na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, které nově snižuje jeho pořizovací cenu. Novelizace zákona také reaguje na rozhodnutí č. 5 Afs 45/ Nejvyššího správního soudu týkajícího se zdanění nerealizovaných kurzových výnosů až v době jejich realizace, které bylo po svém zveřejnění v roce 212 předmětem četných diskusí. Nová úprava daně z příjmů obsahuje formulaci, jež stanovuje, že u poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou příjmy jeho výnosy a výdaji jeho náklady. Z ustanovení vyplývá výrazně užší vazba základu daně na výsledek hospodaření, a tedy i záměr zákonodárce zahrnovat do základu daně nerealizované kurzové rozdíly zaúčtované do výnosů či nákladů. Beze změny naopak zůstává i přes četné diskuse 5% sazba daně z příjmů právnických osob v případě investičních a dalších zákonem vyjmenovaných fondů, nemožnost osvobození výplaty dividend fyzickým osobám nebo oblast rychlejšího daňového odepisování pro hmotný majetek v první a druhé odpisové skupině. Původně navrhované změny nebyly nakonec přijaty. Problematickou oblastí, která se nám otevřela v souvislosti s novou úpravou soukromého práva, je vypořádání se s novými instituty (např. svěřenské fondy, právo stavby atd.), jejichž úprava není zatím zcela jasná (z daňového i účetního pohledu) a je předmětem dalších diskusí na úrovni Ministerstva financí a zástupců odborné veřejnosti. Daň z nemovitostí (nemovitých věcí) Přes původní snahu o vytvoření nové legislativy je tato daň i nadále upravena současným zákonem o dani z nemovitostí. Většina změn souvisí se zavedením nové terminologie v návaznosti na rekodifikaci soukromého práva například daň z nemovitostí se nově nazývá daň z nemovitých věcí. Přestože soukromoprávně budou stavby primárně považovány za součást pozemku, pro účely daně z nemovitých věcí budou stále posuzovány samostatně. Novelizovaný zákon obsahuje i některé koncepční změny např. vymezení předmětu daně ze staveb resp. v nové terminologii tzv. zdanitelné stavby - budovy (s odkazem na definici v katastrálním zákoně), tzv. inženýrské stavby a jednotky. Zde se opět setkáváme v praxi s množstvím výkladových problémů například v kontextu vymezení zastavěné plochy, zda jsou předmětem daně všechny budovy zapsané v katastru nemovitostí nebo jen ty, které tam zapsány být dle zákona musí, atd. Daň z nabytí nemovitých věcí V rámci novelizace daňových zákonů byl pro daň z nabytí nemovitých věcí (dříve daň z převodu nemovitostí) připraven zcela nový zákon. Oproti původně zamýšlené koncepci, která počítala se změnou v osobě poplatníka, zůstává při převodu vlastnického práva k nemovité věci koupí nebo směnou poplatníkem daně i nadále převodce. Umožňuje však domluvu mezi stranami, že poplatníkem bude nabyvatel pokud tak bude stanoveno v kupní či směnné smlouvě. Lhůty pro podání daňového přiznání i výše sazby daně (4%) zůstávají beze změny. Předmětem daně nadále nejsou převody vlastnického práva, ke kterým dochází při přeměnách společností (fúze, rozdělení, odštěpení). Rovněž zůstává zachováno osvobození od daně v případě prvních převodů tzv. novostaveb nově mohou toto osvobození využít všichni (bez omezení na ekonomickou činnost převodce) po dobu 5ti let od užívání nemovitosti. Také je možné uplatnit osvobození při nabytí vlastnického práva k nemovité věci jejím uživatelem na základě finančního leasingu (tj. dani podléhá pouze nabytí nemovitosti poskytovatelem leasingu). Naopak nově došlo k zániku nároku na osvobození od daně při vkladech nemovitostí do základního kapitálu společnosti. Vzhledem k tomu, že osvobozené vklady nemovitostí byly častou alternativou při vyčleňování nemovitostí v rámci podnikových kombinací, je potřeba vzít tuto změnu v potaz při případných restrukturalizacích. Novinkou je také redukce případů povinného předkládání znaleckých posudků pro účely stanovení základu daně u běžně převáděných nemovitostí (rodinné domy, byty apod.). Pro účely určení nabývací hodnoty těchto nemovitých věcí se oproti dosavadní úpravě sjednaná cena nebude porovnávat se zjištěnou cenou podle oceňovacích předpisů, ale s tzv. srovnávací daňovou hodnotou. Tato hodnota je odvozena od tzv. směrné hodnoty, která má reflektovat ceny běžně převáděných nemovitých věcí (při zohlednění jejich specifika) v daném místě a srovnatelném časovém období, nashromážděných správci daně. Poplatník má mít tedy možnost volby, zda se pro určení srovnávací daňové hodnoty jím nabývané nemovité věci použije namísto směrné hodnoty zjištěná cena (v tomto případě je ovšem povinen předložit znalecký posudek související náklady si však může uplatnit v daňovém přiznání jako uznatelný výdaj). SMART stavebnictví březen

14 Nemovitosti Měříme opravdu stejným metrem? Nejednotný přístup k metodice měření užitné plochy představuje riziko nejen pro nájemce, ale také pro majitele, developery a banky. Michal Melč, mmelc@deloittece.com Ve spolupráci s RICS Česká republika Oblast nemovitostí je konkrétním příkladem toho, že když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. Své zkušenosti mají zájemci o bydlení, kteří se těší, jak si svůj nový byt zařídí a ke svému překvapení pak zjišťují, že v rámci výměry se tu objevuje balkon, sklep, instalační jádro anebo vnitřní příčky. Nejsme sice ve Španělsku, kde součástí užitné plochy bytu bývají i venkovní bazény, ale i tak se kreativitě meze nekladou a srovnávat byty podle deklarované výměry nemusí být vždy zárukou objektivního porovnání. Obdobně je tomu i v oblasti komerčních nemovitostí, kde se pohybují nájemníci, vlastníci nemovitostí, developeři, investoři a banky. Nájemníka mimo jiné zajímá, jaká je skutečně využitelná plocha, kterou si pronajímá. Pokud budoucí nájemník zvažuje relokaci a hledá prostory pro vytvoření 1 5 pracovišť, je nemile zaskočen, když zjistí, že plocha, se kterou počítal, je vhodná pouze pro přestěhování 1 3 pracovních míst. Developer zase řeší, jakou plochu může efektivně pronajmout a jaké financování od banky může očekávat. Pro investora, zejména pohybujícího se na různých trzích, je důležitá stabilita výnosu, jeho dlouhodobá udržitelnost a v neposlední řadě porovnatelnost v rámci daného portfolia. V současné době zpravidla přetrvává praxe, kdy každý developer má svůj vlastní přístup ke způsobu určení pronajímatelné plochy. Vedle těchto praxí ověřených přístupů existují národní standardy a aby to nebylo jednoduché, různé profesní organizace, z nichž nejznámějšími jsou asi RICS a BOMA 1, používají svoje vlastní definice a standardy pro určení výměry užitné plochy. Do stejné skupiny lze zařadit i evropskou směrnici EN , která definuje přístup k měření ploch a výměr. Jaký to má praktický dopad? Nájemník, platící za prostory, které není schopen efektivně využít anebo za prostory, které, při použití jiné metodiky, nejsou považovány za pronajímatelné, bude chtít při renegociaci smlouvy tuto otázku řešit. Druhou stranou téže mince je dopad do hodnoty takové nemovitosti. Z dlouhodobého pohledu mohou budovy, kde je pronajímatelná plocha nastavena příliš agresivně, představovat riziko pro investora právě v okamžiku, kdy dojde k přejednání smlouvy. Stejně tak i banky mají zájem na férovém ocenění, které je založeno na objektivním, stabilním a dlouhodobě udržitelném výnosu z nájemného. A rozdíl ve výměře o 1 % anebo, jak ukazují některá srovnání, až o 24 %, představují pro všechny dotčené strany ne úplně zanedbatelnou diferenci. Výše popsaná situace může představovat riziko, zejména pro mezinárodní realitní transakce, kde může dojít k největším odlišnostem ve způsobu určení pronajímatelné plochy. I v českých podmínkách tato situace nastává, byť ne v tak velké míře. Zpravidla se jedná o diference okolo 1 %, v závislosti na tom, jaká metodika a přístup k určení pronajímatelné plochy je použit. Z tohoto důvodu vznikla ke konci roku 213 koalice Mezinárodní společenství pro standardizaci měření ploch nemovitostí (IPMSC 2 ) ( sdružující v tuto chvíli více než 3 předních odborných asociací a profesních sdružení. Jejím cílem je vytvořit jednotnou platformu a standard pro měření ploch nemovitostí a doplnit tak dosud chybějící pojítko mezi IFRS a IVS 3. Mezinárodní standard pro měření ploch nemovitostí (IPMS) zajistí, že měření ploch v budovách bude probíhat podle stejných pravidel, a přispěje tak k větší transparentnosti trhu, důvěře veřejnosti, konzistenci při určování velikosti budov, důvěře investorů a v neposlední řadě k větší stabilitě trhu. Od června 214 budou nově navržený standard měření používat všechny organizace sdružené v koalici IPMSC a další společnosti po celém světě. Zavedení nového standardu v oblasti měření ploch nemovitostí je považováno za jeden z nejvýznamnějších vývojových posunů realitního trhu v posledních letech a v nejbližších měsících zahrne i další typy nemovitostí. V případě vašeho zájmu vás danou problematikou rádi provedeme a vysvětlíme případný konkrétní dopad na vaše podnikání, spolu s možnosti jeho řešení, ať již z pozice nájemce, investora anebo developera. Stejně tak vám rádi odpovíme na vaše dotazy ohledně IPMS, jeho poslání a přínosu. 1 RICS: Royal Institution of Chartered Surveyors, BOMA: Building Owners and Managers Association 2 International Property Measurement Standards Coalition 3 International Valuation Standards 14

15 Novinka Cenová mapa transakčních cen bytů a bytových projektů Společnost pro cenové mapy s.r.o. ve výhradní spolupráci s poradenskou společností Deloitte spustila unikátní analytický nástroj určený pro banky, developery, investory, pojišťovny a realitní makléře. Díky tomuto nástroji je tak na českém trhu prostřednictvím webové aplikace nově dostupná cenová mapa, která umožňuje na základě databáze transakčních cen porovnávat a prezentovat skutečné ceny rezidenčních nemovitostí. Ale nejen to. Petr Hána, phana@deloittece.com Cenová mapa transakčních cen představuje jedinečnou webovou aplikaci připravenou ke každodennímu využití. Zejména v rámci developerských společností a investičních skupin lze Cenovou mapu transakčních cen využít pro procesy související s řízením příležitostí a prodejem, jako například zpracování studie proveditelnosti, definice projektové strategie a standardů, zajištění financování, analýzu trhu a konkurence, nastavení cenové politiky či marketing. V bankách a pojišťovnách lze informace z cenové mapy využít jako porovnávací základnu pro hodnocení zástav, analýzu rizik nebo oceňování. Slouží zároveň i jako analytický nástroj pro rozhodování o poskytování financování nových developerských projektů, získávání nových klientů pro hypoteční úvěry či půjčky. V rámci aplikace jsou v ČR zcela poprvé definovány standardy ( CULT ) developerských projektů, které umožňují porovnávat jednotlivé bytové projekty mezi sebou dle souměřitelných parametrů. Zároveň je k dispozici celá řada analytických nástrojů ve formě ucelených reportů, které Vám umožní např.: Cenová mapa transakčních cen: představuje rozsáhlou databázi obsahující souhrnné informace o lokalitách, projektech, bytech, cenách, standardech a vývojových trendech zpracovává výhradně oficiální údaje o skutečně provedených prodejích (transakcích), které získává z Katastrálních úřadů sleduje všechny transakce dlouhodobě a po jednotlivých projektech a bytech, poskytuje informace jak o prvoprodejích tak o přeprodejích má dynamický charakter ve vybraných městech a regionech poskytuje data o všech reálných prodejích a prodejních cenách 1) porovnávat byty a bytové projekty a jejich ceny v čase a tím rychleji zanalyzovat možnosti financování, 2) získávat informace o bytové zásobě, ale i prodejích v čase po jednotlivých lokalitách či typech bytových jednotek a projektech, 3) porovnávat cenu v jednotlivých segmentech rezidenčního trhu (nové developerské projekty, panelová výstavba, rodinné domy, cihlová zástavba), 4) porovnávat jednotlivé projekty vzhledem k vytvořenému standardu CULT; atd. SMART stavebnictví březen

16 Kalendář akcí Mezinárodní vztahy a dopady do daně z příjmů, úvod do převodních cen , Praha MIPIM Cannes, Francie FORINVEST Valencia, Španělsko FOR HABITAT Praha Daňová přiznání Praha CONECO Bratislava, Slovensko BAUMESSE NRW Dortmund, Německo LIGHT + BUILDING Frankfurt nad Mohanem, Německo building. messefrankfurt.com Švarcsystém z daňového pohledu - optimalizace v mezích zákona , Praha Mezinárodní stavební veletrh Brno HallTec Karlsruhe, Německo TECMA Fiera Madrid, Španělsko Napište nám za jakékoliv Vaše náměty či dotazy děkujeme. Ing. Václav Matyáš, SPS v ČR matyas@sps.cz, Ing. Miroslav Linhart, Deloitte mlinhart@deloittece.com, Ing. František Glazar, ÚRS Praha glazar@urspraha.cz, Archiv SMART Veškerá minulá čísla můžete nalézt kliknutím na záložku SMART stavebnictví na Naleznete zde také SMART v anglickém jazyce. 214 Deloitte Česká republika, SPS v ČR, ÚRS Praha