Zpravodaj m styse Krucemburk 2/2007

Transkript

1 DOMOV Zpravodaj mstyse Krucemburk 2/2007 DEN MATEK NA SOKOLOVN VE VELKÉM STYLU V nedli 13. kvtna se v místní sokolovn poádal ke Dni matek velkolepý den. Pro své maminky zde vystoupily dti z mateské školky, Dechový orchestr mladých z Chotboe, dti a mládež ze ZUŠ, poboky Krucemburk a probhlo slavnostní otevení nového víceúelového hišt za úasti významných osobností. Hrál se také pátelský fotbalový zápas mezi TJ Sokol Krucemburk a Perunem Hluboká. Udily se klobásky, pekly se bramboráky, maminkám se rozdávaly kvtiny, prost krásné pohodové odpoledne. Více na stran. 2. TIŠÍ BLÁZNI, ANEB CO NOVÉHO NA ZAÁKU. Vtšina lidí jim jinak neekne. Sedí tiše u vody a za každého poasí ekají na svj rekordní úlovek. Kopají žížaly, vaí kukuici, míchají všelijaké ingredience, nakupují spousty rzných návazc, speciálních splávk, hák, dvojhák, trojhák. A to všechno jenom proto, aby po dlouhých strávených hodinách u vody pinesli dom svj vytoužený úlovek. A nkteí chytají prost jenom tak, pro potšení ve stylu chy a pus. Naše místní organizace RS Krucemburk má 224 len, z toho 47 dtí a mládeže, což ji adí na první místa organizovaných zájm v Krucemburku. Tak jsme se vyrazili podívat na Zaák a poptat se, jak se našim rybám daí. Stojí to za prd, tahám samé menky, slyšíme od prvního rybáe hned po píchodu. Já už jsem jich vytáhl pt, jednoho pkného lysáe jsem zapytloval, ale poslední pl hodiny ani uk. Bude to asi tím, že se otoil vítr, mudruje další. A tak jsme se dozvdli spoustu vcí, pro to zrovna nebere, a nebo práv naopak bere. Hodinka procházky kolem rybníku nám poskytla dostatek informací k vytvoení otázek pro pedstavenstvo MO RS Krucemburk. Jak to s místní organizací rybá vypadá, v jakém stavu jsou hráze a co rybáe eká do budoucna se dotete na stran.5. VÁŽENÍ OBANÉ Chtl bych Vám podkovat za velký zájem o náš asopis. Posíláte nám opravdu velké množství lánk a tžko se vybírají ty nejzajímavjší k otisknutí na omezený poet našich stránek. Pokud v tomto vydání svj lánek nenajdete, nezoufejte. Budeme se snažit otisknout tyto lánky v dalším ísle. Pracujeme také na úprav webových stránek, abychom v budoucnu mohli takové lánky zveejnit alespo prostednictvím internetu. Za celou redakci Vám peji krásné léto plné pohody a dkuji za Vaši píze. R. Dopita - šéfredaktor

2 DEN MATEK NA SOKOLOVN VE VELKÉM STYLU pokraování ze strany 1 Zbytek odpoledne se odehrával za sokolovnou. Pes bránu víceúelového hišt se vinula slavnostní páska, která ekala na své pestižení a zahájení jeho oficiálního provozu. Nedlní odpoledne 13. kvtna bylo doslova nabité programem. Všechny maminky, babiky, prababiky u vchodu pivítal náš starosta pan Havlíek a pan Hulák, radní kraje Vysoina. Každá od nich dostala tradiní symbol lásky - perníkové srdíko. Celou akci zahájil po boku našeho pana starosty ing. Jan Kasal, 1. místopedseda poslanecké snmovny PR. Jako první vystoupily naše malé dti z mateské školky. Jejich pásmo složené z básniek, písniek, scének a cviení, se všem velmi líbilo. Bylo vidt, že nacviování muselo být velmi nároné, a proto dtem a paním uitelkám z MŠ patí velké podkování. starosta p. Havlíek a p. Hulák,radní kraje Vysoina Páska byla pestižena panem Krátkým, místostarostou eské obce sokolské, paní Smejkalovou, starostkou Havlíkovy župy sokolské, panem Hulákem, radním kraje Vysoina, panem Havlíkem, starostou Mstyse Krucemburk, panem Štillem, editelem firmy Elasta, panem Kujanem, zastupitelem Mstyse Krucemburk a panem Kubovým, jednatelem TJ Sokol Krucemburk. Po pestižení pásky nastoupila na hišt mužstva TJ Sokol Krucemburk a Perun Hluboká k prvnímu slavnostnímu pátelskému zápasu. Následovalo vystoupení ZUŠ, poboky Krucemburk. Maminky si poslechly flétnový koncert dtí pod vedením místního uitele pana Milana Ondráka a díví pvecký sbor pod vedením paní Marty Rejškové. Venku pod bízami se poté uskutenil koncert Dechového orchestru mladých z Chotboe pod taktovkou pana Milana Moce, editele ZUŠ Chotbo. Bhem celého odpoledne zajišovali lenové Sokola oberstvení formou uzených klobásek, bramborák na lávovém kameni, vychlazeného piva a nealkoholických nápoj. Dkujeme všem zúastnným. TJ Sokol Krucemburk foto Dušan Mikulecký Podkování Z dvodu ohrožení okolí, musela být zvýšena bezpenostní konstrukce se sítí smrem k budov. Konstrukci zhotovila pouze za materiálové náklady firma Zámenictví Šulc Petr Krucemburk. Tímto bychom jí chtli podkovat. TJ Sokol Krucemburk

3 SVÁTEK MATEK Letošní, již tradiní besídka k Svátku matek se tentokrát konala v sokolovn. Program besídky byl velice pkný a vhodn tak doplnil celé svátení odpoledne. Chtli bychom touto cestou podkovat editelce mateské školy M. Misaové, uitelkám D. Kasalové, D. Misaové, I. Markové, L. Beránkové a cviitelce nejmenších sokolík M. Málkové za trplivost a práci s nimi. Naše podkování patí též vedoucí poboky ZUŠ M. Rejškové, všem úinkujícím, M. Bízovi ze Ždírce nad Doubravou za ozvuení a lenm TJ Sokol Krucemburk za vytvoení píjemné atmosféry celého odpoledne. Za výbor MO KDU-SL Krucemburk Zrzavý Jií závodníky se zúastnili závodníci z Jihlavy, Chotboe, Hlinska a dalších okolních míst. Závodm pálo poasí, bouka pišla 30 minut po jejich ukonení. SVÁTEK DTÍ VE STARÉM RANSKU I za nepíznivého poasí jsme uspoádali na hišti ve Starém Ransku odpoledne plné soutží na oslavu Dne dtí. Pipravili jsme dvanáct rzných stanoviš, na nichž si dti vyzkoušely nejen fyzickou, ale i vdomostní zdatnost. Za každou zdárn splnnou disciplínu dostaly zaplaceno kuponkem. Za nastádané kuponky si potom nakupovaly u stolu plného rzných sladkostí, hraek, drobných poteb a dalších dárek. Byly pipraveny ti základní trat upravené pro jednotlivé vkové kategorie od pedškolák pes školáky a juniory až pro elitní závodníky (celkem 9 kategorií). Závodu se zúastnili též dva úadující misti eské republiky v maratónu horských kol, jeden jako divák, druhý závodil v kategorii Elite, kterou také vyhrál. Z domácích závodník vyhráli Pavel Soukup ml., Lin a Alžbta Havlasová, druhá místa obsadili Martin Máel ml. a Tomáš Stuna z poádajícího oddílu. Víme, že v píštím roce se podaí uspoádat závody opt a s lepší propagací i vyšší úastí krucemburských závodník. Dkujeme pedevším Úadu mstyse Krucemburk, Raneckému polesí, firm ELASTA-VESTIL, spol. s r.o., paní Jiin Moravcové, firm ELKO Kopecký, firm Rehau, s.r.o., a firm PLASTOCHEM BRNO, s.r.o., za poskytnutí krásných cen pro vítze. KROUŽEK ŠACHIST Martin Máel sportovní editel Cyklo klub Plastochem Naštstí jsme získali podporu spousty sponzor, díky kterým jsme mohli nakoupit krásné ceny. Patí jim proto velký dík. Myslíme si, že i pes hrozící déš se dtí sešlo pomrn dost a všechny odcházely plné zážitk a dárek. Milým zpestením odpoledne byla jist i nabídka míchaných nápoj, které míchané pímo na míst potšily nejen dti, ale i dosplé. Chtli bychom touto cestou podkovat všem pomocníkm a poadatelm, kteí si našli as a vnovali ho dtským hrám. CYKLISTICKÉ ZÁVODY V KRUCEMBURKU RW, HJ, MS Domácí Cyklo klub Plastochem uspoádal dne na ece první závody horských kol zaazené do seriálu závod Bikové úterky. První závod se uskutenil v Herálci, druhý v Krucemburku a finále v Hlinsku. Závodu se zúastnilo celkem 30 cyklist. Mimo domácí krucemburské V sezon 2006/2007 hrál TJ Sokol Krucemburk Krajskou soutž západ. Soutže se úastnila ptilenná družstva. Po. Družstvo V R P Body Partie Skóre 1. SK Holcim Prachovice B Sokol Lázn Bohdane Dymák Hem. Mstec B ŠK Polabiny F V 5. ŠK Vysoké Mýto C V 6. TJ Sokol Krucemburk TJ Sokol Krouna V 8. Cyclo Content Pardubice TJ Štefanydes Polika E V 10. TJ Štefanydes Polika D V listopadu opt zane nová šachová sezona. Touto cestou chceme pozvat všechny zájemce o šachovou hru do sokolovny v Krucemburku (každý pátek od 18 hodin).

4 ŽÁKOVSKÝ ŠACHOVÝ TURNAJ se konal v Krucemburku 4. roník žákovského šachového turnaje. Zúastnilo se ho 6 žák a 2 žákyn. Hrálo se ve zrychlené he 2 x 10 minut. Šachový oddíl dkuje za sponzorský dar mstyse Krucemburk. Celková tabulka 1. Janáek Jan 6 b. 2. Janáek Tomáš 4,5 b. 3. Piklopil Jan 4 b. 4. Havlíek Josef 3,5 b. 5. Soukup Jan 3 b. 6. Janáek Filip 3 b. 7. Havlíková Anežka 2 b. 8. Havlíková Dorotka 1 b. Starší žáci Mladší žáci Žákyn 1. Janáek Jan 1. Janáek Tomáš 1. Havlíková Anežka 2. Piklopil Jan 2. Soukup Jan 2. Havlíková Dorotka 3. Havlíek Josef 3. Janáek Filip Msíc kvten se nesl v duchu oslav Dne matek. Maminkám jsme chtli popát hezkým vystoupením v místní sokolovn. A tak jsme nacviovali a nacviovali básn, písn, scénky, v nichž se odrazil jeden den práce a starostí maminek, radosti a hry dtí. 17. kvtna jsme se sešli slavnostn obleeni. Víte pro? To aby nám to na fotografiích co nejvíce slušelo. Pro 29. kvtna stál ped školkou v pl osmé autobus? No pece celá školka jela na výlet. Kam? Za zvíátky do ZOO v Jihlav. Poasí nám pálo, a to zrána vypadalo na poádný déš. S sebou jsme si vezli dobrou náladu, ranec buchet, zásobu pití. Vrátili jsme se všichni spokojeni a plni krásných dojm. Msíc erven zaal oslavou svátku dtí s hledáním pokladu. Bude pokraovat ve znamení sportovních aktivit, turistických i cyklistických výlet s poznáváním blízkého okolí. 25. ervna ekalo budoucí prváky slavnostní rozlouení s mateskou školou. Mezi pravidelné kulturní akce patila pohádka Zahrada a návštva divadélka Úsmv s pohádkami O zlaté rybce, Šípková Rženka a Jak koátko zapomnlo moukat. Kolektiv MŠ peje všem krásné léto plné sluníka, zážitk a pohody. ZÁKLADNÍ ŠKOLA Kolektiv MŠ DNÍ V MATESKÉ ŠKOLE V naší MŠ se stále nco dje. V msíci dubnu jsme se vydali na tajemnou cestu do PRAVKU. Inspirací nám byl film Cesta do pravku promítaný v místním kin. Od toho dne v jednotlivých tídách zaala vznikat pravká krajina. Využívali jsme poznatky z encyklopedií, vlastních knih dtí, videonahrávek a z pírodních materiál, které jsme získávali hledáním a sbrem na vycházkách. V bohaté míe pispla i pedstavivost a fantazie dtí. Pravkou krajinu vhodn oživila spousta dinosaur pinesených dtmi z domova.spolený tvrí duch pinesl radost nejen z hmatatelných výsledk, ale také posílil sebevdomí dtí a pispl zárove ke stmelení kolektivu. KAM S NIMI?. ANEB ODPADY V REGIONU Tato nerudovská otázka nás napadla v hodin chemie, kdy jsme se zamýšleli nad tím, co všechno se ukrývá pod pojmem odpady a kde vlastn tyto odpady koní. Proto jsme se 17. kvtna pod vedením pí u. Bencové vydali na exkurzi a navštívili jsme nkterá místa v našem regionu, kde se odpady ukládají, tídí, pípadn dále zpracovávají. Nejprve jsme jeli do Ronova u Pibyslavi. Tam jsme mohli vidt obrovskou skládku a recyklaci papíru. Slisovaný sbrový papír poslouží k výrob papíru stejn, jako když se papír vyrábí ze deva. Takto je možné papír recyklovat ptkrát až sedmkrát. Používá se pak na papír novinový, sešitový i toaletní a na zhotovování lepenkových krabic. ODAS Žár nad Sázavou byl dalším místem, kam jsme zavítali. Pi prohlídce sbrného dvora jsme vidli svoz odpadu, jeho tídní, lisování a další pepravu. Nejvíce nás zaujala recyklace plast. Každý druh plastu je zpracováván jinou technologií, protože má jiné složení a vlastnosti. Vlákna vyrobená z PET lahví se nap. používají do výplní zimních bund, spacích pytl nebo se pidávají do tzv. zátžových koberc. Ze smsi rzných plast lze vyrábt zahradní nábytek nebo protihlukové stny u dálnic. Naše putování konilo ve Veselíku, kde nám pedvedli manipulaci s nebezpeným odpadem. Jsou to nap. televizory, monitory, mikrovlnné trouby, mrazniky, akumulátory, ale i léky, barvy, lepidla a další. Nebezpené odpady jsou sbírány ve dvorech se speciálními ekosklady nebo je svážejí pojízdné sbrny nákladní automobily vybavené speciálními kontejnery. Na všech místech, která jsme navštívili, nám bylo zdraznno, jak dležité je tídní odpad. Má to smysl, tite odpad. Exkurze byla zajímavá a pouná, byl to pkn prožitý den. žáci 9. tídy Diabetes mellitus V hodinách chemie jsme se uili o pírodních látkách, které mají dopad na lidské zdraví. V souasné dob je

5 pomrn rozšíena nemoc lidov zvaná cukrovka odborn diabetes mellitus. Zajímalo nás, co je podstatou nemoci, jaké jsou její projevy a vliv na celkové zdraví lovka. Lenka Knobová, žákyn 9. tídy, podle své osobní zkušenosti nám k této problematice ekla více. Vypracovala projekt s názvem Diabetes mellitus. Formou zajímavé pednášky doplnné výukovým videoprogramem Cukrovky se nebojíme a praktickými ukázkami pomcek pro nemocné se žáci 2. stupn naší školy dozvdli dležité informace o diabetu a o tom, jak s touto nemocí žít, aby lovk byl co nejmén omezován, jak pizpsobit stravu i denní režim. Dále mli všichni možnost zmit si hladinu cukru v krvi glykémii. Nakonec jsme si mohli ovit získané vdomosti v krátkém testu. Jeho výsledky dosvdily, že žáci byli vnímaví a pozorní. Celý projekt tímto nekoní, bude pokraovat dál v hodinách zdravovdy. Dkujeme Lence za zajímavou výukovou akci a pejeme jí hodn úspch ve studiu na stední zdravotnické škole. žákyn 9. tídy Tiší blázni, aneb co nového na Zaáku. Pokraování ze strany 1 Z informací získaných od místních rybá jsme vytvoili otázky, které jsme položili pedsedovi MO RS Krucemburk panu Alešovi Málkovi a zástupci hospodáe panu Miroslavu Nejedlému. Beh pod Macurákem a u silnice se rozpadá. Jakým zpsobem je plánujete opravit a jak se to ešilo do te? Do te se to ešilo zásypem kamení, a protože jedna tatra kamene stojí zhruba 8000,- K bez dopravy, tak jsme se rozhodli, že to bude každý rok jedna tatra. Pomáhá to? Pomáhá. Je to dobré, jiná dostupná alternativa není. íká se, že se bude Zaák na podzim vypouštt a opravovat hráz. Co je na tom pravdy? Tato alternativa se zvažovala, ale po bližším prozkoumání jsme zjistili, že hráz je v poádku a vodu propouští stará prkna ve stavidle. Ty budou vymnny v prbhu léta za plného stavu vody. V posledních letech voda na Zaáku zapáchá. ím je to zpsobené? Na Macuráku tomu tak není. Na Macuráku tomu tak není, protože se každý rok loví a tím se voda obmuje. Na Zaáku je silná vrstva sedimentu, která by byla poteba odstranit a samozejm k tomu pispívá i teplejší klima spojené s menším pítokem vody do soustavy. Plánujete tedy to "bahno" njak odstranit a jakým zpsobem? Možností by bylo pomocí techniky sediment vytlait za hráz, ale sedimenty z rybník se dnes považují za nebezpený odpad a vyvezením na skládku se investice zdesetinásobí na cca jeden milion korun. Bohužel takovou investici si nemžeme dovolit. Navíc jsme pouze nájemci, majitelem je Mstys Krucemburk. Je to o dalším jednání do budoucna a o snaze se pokusit získat njaký grant nebo dotaci. Místní rybái mluví o špatné násad, že se prý na Zaák vysadili kapi z njakého zneištného rybníka. íkají jim "NAFÁCI". Co je na tom pravdy? Jedná se zejm o 120 kg kapr, což je zhruba 40 až 50 kus ve velikosti kolem 50cm, které byli ureny na závody. Pocházeli ze sádky ve Ždírci n. Dobravou, kde pišel pívalový déš a nkde asi došlo k úniku nafty nebo podobných látek, které se dostaly do sádky. Msto zavolalo odbor životního prostedí, ale na nic závažného nepišli. Do dnes nám nepišlo žádné vyjádení o zneištní vody. Kapi byli ze sádky sloveni a vypuštni na vyištní pes zimu do komorovacího rybníka na Hatích. Na jae se vysadili na Zaák. "Od nkterých rybá poslouchám, že se jíst nedají od jiných zase že ano. Tak nevím co je na tom pravdy, já ty ryby nejedl, ale tch padesát kapr je z celkové osádky deseti metrák zanedbatelný poet." íká pan Nejedlý. "Na podzim se vysadilo na Zaák 9 metrák kapr a také 3 metráky tolstolobik." dodává pedseda pan Málek. Rybái si nám postžovali, že nejsou brigády, a že si je musí zaplatit. Co nám k tomu eknete? Práce je dost, jenom už neposíláme pozvánky, protože vtšinou nikdo nepišel. Zájemci o brigády se mžou hlásit u hospodáe pana Jaroslava Málka a nebo jeho zástupce pana Nejedlého. Vtšinou to bývá spíš naopak. Hodn rybá si radji brigády zaplatí, než aby trávili as na brigád. Sumá úlovk MO RS Krucemburk za rok 2006 Kapr 495 ks 866 kg Lín 18 ks 5,7 kg Štika 10 ks 21 kg Candát 2 ks 2,6 kg Sumec 1 ks 7,5 kg Úho 7 ks 10 kg Amur 1 ks 2,8 kg Ostatní ryby kg Co se chystá nového do konce roku? Na podzim by se mla zahájit výstavba nového chovného rybníka pod Rychtákou o výme 0,7 ha. Do budoucna to znamená, že by se nám mohlo podait zvýšit množství ryb pro násadu a nabízí se možnost z chovného Macuráku udlat další sportovní vodu. Na konci podzimu nás eká lenská schze, kde se bude volit nový jednatel a lenové dozorí rady. Naším cílem je omladit vedení svazu. Všichni lenové budou s termínem schze v as obeznámeni. Vím, že se sejdeme v hojném potu. Chcete dodat nco na závr? "Na závr bych chtl podkovat vedení Mstyse Krucemburk za vstícný pístup k rybáskému spolku. A také bych chtl podkovat panu Janu Šulcovi za dlouholetou výchovu našich mladých rybá. V našem spolku je jich zhruba 50 a velice m tší, že se vnují tomuto krásnému koníku", dodává pedseda. Roman dopita, Tomáš Trávníek

6 OTEVENÝ DOPIS ZASTUPITELSTVU MSTYSE KRUCEMBURK Vážení zastupitelé, dovoluji si Vás touto cestou zdvoile požádat o odpov na následující dva dotazy. iním tak veejnou formou, aby se popípad mohli pipojit i ostatní obané svými pipomínkami, i dotazy. Za minulého vedení obce mn tato forma dotaz nebyla umožnna, a proto doufám, že te tomu bude již jinak. Patím mezi obyvatele, kteí tak zvan bydlí na hlavní silnici. Jejíž souasný velmi silný provoz iní obývání v takových domech docela složitým. Kdo tohle zná, jist ví, o em mluvím. Proto m zcela nedávno zaujala informace, že obané Želetavy (obec na silniním tahu z Jihlavy na Znojmo) dostali z fond od Evropské unie nenávratnou dotaci na výmnu oken a opravu zdí vystavených vlivu silnice 1 tídy. Proto se ptám, zda-li by jste vy, naši zastupitelé, mohli iniciovat takovou pomoc i našim obanm žijících na silnici, ku prospchu nejen jich samotných, ale i ke zlepšení tváe Mstyse Krucemburk? Druhý dotaz iním ohledn naší bývalé starostky paní Pecinové. Chtl bych se zeptat, jak je možné, že bývalá paní starostka, která je od listopadu loského roku ve stavu nemocných, se chová jako by vbec nemocná nebyla. Pracuje, voln bez jakéhokoli omezení se pohybuje, navštvuje jednání zastupitelstev? Což bylo už v podstat na prvním listopadovém zastupitelstvu v kin, kde se celý veer volil nový starosta, rada a zastupitelé skládali slib. To už byla nemocná a dle mého názoru již tehdy, stejn jako i te porušovala léebný režim. A nemocí pokrauje i v tomto roce. Jak je možné, že i nadále pi pobírání maximálních nemocenských dávek navštívila zastupitelstvo v únoru, dubnu a v ervnu rozšíenou radu? Navíc 12.kvtna ve Štíím dole organizuje celodenní akci pro dti, což jí zabralo jist více než pouhý jeden den. Pokud vím, tak lovk na nemocenské má být doma a maximáln dostane tyi hodiny vycházek, vtšinou rozdlených na dv hodiny dopoledne a odpoledne. Nikde jsem nevidl, že by ml nkdo vycházky do deseti, nebo jedenácti hodin veer, kdy nkterá zastupitelstva teprve konila. Pokud vím, dostává navíc každý zastupitel finanní odmnu za zasedání. Takže se ptám, jsou nkteí mezi námi rovnjší mezi rovnými? Je normální, že pro rekreaní stedisko Štíí dl poádá celodenní akce, pivydlává si jako zastupitel a to všechno na nemocenské a za maximální nemocenské dávky? Naše peníze? Potom mi to pipadá jako zneužívání sociálních systém v R, konec konc hodn by mohl íci obvodní léka, ale toho k nám dosadila peci také bývalá paní starostka. Pokud vím tyto dávky jí vyplácí Mstys Krucemburk, a proto se na Vás obracím s tímto dotazem. Nechci nikoho urážet nebo napadat, ale pravidla v našem stát jsou pro všechny stejná, a tak nevím, pro by naše bývalá paní starostka mla být výjimkou. Bu je tedy nemocná a podle toho by se mla také chovat. Nebo se naskýtá otázka, zda není nemocná jen úelov tak, aby mohla pobírat maximální nemocenskou dávku z pokladny státu, pedpokládám tak asi ve výši cca ,- K, nebo z cca ,- K platu starostky to asi jiná ástka asi nebude. Je zajímavé, že po tom co jsme se dozvdli v jakém stavu bylo hospodaení obce za její vlády, se ješt i te stává žábou na prameni obecních prostedk. Nesmíme totiž zapomenout ani na tak zvaný Zlatý padák, což je odstupné ve výši 5-ti násobku msíního platu. Takže, i když obec Krucemburk (Mstys), nic nezískala, jeden oban, resp. obanka na tom pinejmenším velmi dobe vydlává. Dkuji pedem za odpov na mé dotazy a jsem s pátelským pozdravem INFORMACE Z RADY Jií Holas Rada schválila navýšení nabídkové ceny za pípojku NN pro OV na ástku K z pvodní ceny K z dvod nutnosti umístit mení spoteby do velína OV, s ímž nabídka nepoítala. Rada schválila dotaci Spolenosti Jana Zrzavého v celkové výši 4000 K. Rada schválila cenu za inzerci v asopise Domov na ástku 1000 K za formát A4. Rada schválila proútování závazk a pohledávek pro rok Rada uložila podání žádosti na MÚ Chotbo ohledn vyjmutí pozemk z pdního fondu na stavbu hbitova Rada schválila zápis do kroniky mstyse Krucemburk za rok 2006 Rada schválila nabídku pana Piklopila na provedení opravy elektroinstalace v domech p. 345 a 193 za cenu K za jeden byt a souhlasí s nabídkou výmny pívod do el. m. rozvad v cen K. Rada rozhodla, aby žádosti dobrovolných neziskových organizací o finanní píspvek pro další rok byly podány vždy do konce msíce listopadu. Rada rozhodla, aby výstava fotografií pana Binka poádaná Spoleností Jana Zrzavého byla z dvod soubhu se svatebními obady umístna ve velké zasedací místnosti Úadu mstyse Krucemburk. Rada projednala kontrolu prbhu prací na rekonstrukci byt v bytových domech p. 193 a 345. Rada projednala kontrolu prbhu prací na výstavb dvojdomku na Vinikách Rada schválila zpsob pidlení volného bytu v dom p Z uchaze byly vybrány tyi rodiny s dtmi. Výbr jedné rodiny bude proveden za osobní úasti uchaze formou losování, které provede nezávislá osoba. Rada projednala žádost TJ Spartak Staré Ransko o pronájem pozemk p.. 84, 85, 44/2 (podle KN) a p.. 94 (podle PK) na dobu 20 let, výše nájmu 1 K, a doporuuje ji ke schválení zastupitelstvem. Prodej tlakové nádrže z CHOV jako nepotebného materiálu Sboru dobrovolných hasi Jitkov za cenu 5000 K. Rada schválila vydání pedbžného souhlasu s finanní spoluúastí mstyse Krucemburk na oprav kostela sv. Mikuláše (nezbytné pro získání dotace) Rada schválila nákup malotraktoru s pívsem na drobné pevozy materiálu (tráva, odpad apod.) pro poteby mstyse Krucemburk. Pedpokládaná cena do K. Rada schválila píspvek dle poteby na dopravu Dechového orchestru mladých z Chotboe, který bude koncertovat ke Dni matek na sokolovn v Krucemburku dne

7 Rada schválila umístní znaky zákaz vjezdu nákladních automobil na námstí smrem ke katolické fae. Rada schválila nákup betonových odpadních koš a kvtiná pro poteby mstyse Krucemburk Rada schválila nové limity pokladní hotovosti: Pokladna. 1 Mstys pokladník paní Valecká ,- K Pokladna. 2 Pe. služba pokladník paní Jandová K Pokladna. 3 Inf. centrum pokladník paní Šillerová ,- K Pokladna. 4 Kino pokladník pan Polanský ,- K Pokladna. 5 Knihovna pokladník paní Coufalová 2.000,- K Pokladna. 6 Poplatky pokladník paní Šillerová 5.000,- K Rada schválila konání turistické akce Krucemburská stopa v prostorách Informaního centra. Rada schválila zabezpeení letního provozu v Informaním centru. Rada schválila poskytnutí píspvku 1000 K Spartaku Staré Ransko na poádání Dne dtí. Rada schválila pesthování rekvizit divadla Oblázek do budovy kina do Rada schválila pronájem pozemku za parkem p /1 a 1393/2 pani Spilkové v dob konání pouti v roce Rada schválila spolupráci se Svazkem obcí Pibyslavska v projektu tídní odpad. Rada se seznámila se zprávou školní inspekce v ZŠ Krucemburk (kladný výsledek) Rada projednala pípravu výstavby nájemního bytového domu ve Školní ulici a schválila vyzvat firmu Tareka s.r.o.tábor k píprav výbrového ízení. Pro tento úel byla ustavena hodnotící komise ve složení: Bc. Jií Havlíek, František Hoke, Jiina Moravcová, Ing. Jií Kohl, Ing. Luboš Pleska, Ing. František Kujan, Lukáš Dohnal. Rada schválila ceník služeb pro klienty Peovatelské služby v Krucemburku. Rada vzala na vdomí informaci o prodeji jedné poloviny dvojdomku na Vinikách. INFORMACE ZE 4. ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA MSTYSE KRUCEMBURK Zastupitelstvo schválilo prodej pozemku p /10 o výme 169 m 2 v k. ú. Krucemburk manželm K. za cenu 30 K/m 2 (legalizace stávajícího zaplocení). Zastupitelstvo schválilo prodej ½ rozestavného dvojdomku na Vinikách vetn pozemk (p.. 352/4 a st. p.. 662) za cenu K panu D. B. Zastupitelstvo schválilo výhledový investiní zámr pro plánovací období do programu MZe pro obce do 2000 obyvatel. Zastupitelstvo schválilo výhledový rozpoet na rok Zastupitelstvo schválilo jako poskytovatele úvru na dofinancování stavby kanalizace v Krucemburku eskou spoitelnu Havlíkv Brod, poboka Havlíkv Brod, Havlíkovo námstí 168, a povilo starostu podpisem píslušných smluv po získání píslibu dotace MZe na kanalizaci. Zastupitelstvo schválilo spoluúast mstyse Krucemburk pi financování kostela sv. Mikuláše ve výši 10% náklad pro píslušný rok, kdy bude oprava probíhat. Zastupitelstvo schválilo bezúplatný pevod pozemku p /4 v k.ú. Krucemburk od Úadu pro zastupování státu ve vcech majetkových a povilo starostu podpisem píslušných smluv. Zastupitelstvo schválilo žádosti dvou žadatel o pjky z Fondu rozvoje bydlení. Zastupitelstvo schválilo úast mstyse Krucemburk v zakládané Obecn prospšné spolenosti (OPS) za úelem využití prmyslového areálu u OV a budování BPS (bioplynová stanice) a povilo starostu podepsáním píslušných smluv a zastupování v orgánech spolenosti. Zastupitelstvo ukládá starostovi pipravit vyhlášku dle OZ, která je nutná k tomu, aby byl uren vlastník kulturní památky litinového kíže na most u Starého Ranska. INFORMACE Z 5. ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA MSTYSE KRUCEMBURK, DNE ZM projednalo a schválilo darovací smlouvu od eské spoitelny na ástku 5 000,- K jako sponzorský dar na poádání VII. roník Krucemburského kulturního léta ZM projednalo a schválilo, aby výbrové ízení na zhotovitele stavby 10 BJ v Krucemburku ve Školní ulici realizovala firma Tareka s.r.o. Tábor. Stanovením soutžních podmínek pro výbrové ízení byla povena rada.hodnotící komise byla jmenována ve složení - Bc. Jií Havlíek, František Hoke, Jiina Moravcová, ing. Luboš Pleska, ing. Jií Kohl, ing. František Kujan a Lukáš Dohnal. Zastupitelstvo mstyse projednalo požadavek spolenosti Vodafone na vybudování základové stanice v prostoru za Binkovými Dolcema na pozemku mstyse a pro tento úel schválilo zízení vcného bemene na pozemcích mstyse Krucemburk v k.ú. Krucemburk p..230, 207/4, 1706, 353, 513/1, 513/23 pro uložení vedení NN a telefonního kabelu, cena za zízení vcného bemene se stanovuje na ,- K za jednotlivý pozemek. Pístupová cesta k pozemku par k základové stanici bude pes pozemek parc Cena za pronájem pozemku na par k vystavní základové stanice bude ,- K ron s valorizaní doložkou. ZM projednalo a schválilo rozpotové zmny rozpotu na rok ZM schvaluje pronájem nebytových prostor (instalace antény) na budovách v majetku obce ZŠ, ÚM, Peovatelská služba, BD p. 345 za 1 K ron za objekt splatný na 5 let dopedu k umístní pijímacího a vysílacího zaízení Metropolitní sít pro spolenost Coprosys Chrudim a SVOP Podoubraví. ZM souhlasí s pronájmem nebytových prostor na BD p. 193 (instalace antény) za cenu dohodou 4.500,- K ron s valorizaní doložkou pro spolenost OK Comp Vojnv Mstec

8 Prodej obecního majetku: - ZM schvaluje prodej pozemku v k.ú. Krucemburk parc (cesta do hájku) o výme 971 m2 ing. Vladimírovi Kubešovi za cenu 30 K/m2 s podmínkou zízení vcného bemene pro majitele sousedících pozemk. Náklady spojené se zízením vcného bemene hradí kupující. - ZM neschvaluje prodej pozemku v k.ú. Krucemburk parc.. 141/2 Jolan Blažkové z dvodu plánovaného uložení kanalizace a zajištní pístupu k Msteckému potoku vetn ochranného pásma 15 m od hrany potoka. - - ZM souhlasí s pedkupním právem nájemce uživatele pozemku 141/2. - ZM vyhlašuje moratorium na prodej a pevod pozemk v majetku mstyse, které jsou v soubhu i blízkosti plánované budované splaškové kanalizace na dobu ukonení investice do Výjimky mohou být udleny ve výjimených pípadech hodné zvláštního zetele. ZM schvaluje název Obecn prospšné spolenosti BIO Krucemburk (výroba bioplynu) a zárove schvaluje vklad do zakládané OPS ve výši ,- K a návratnou pjku ve výši ,- K s dobou splatnosti 2 roky. ZM projednalo a schválilo závrený úet hospodaení obce za rok ZM vzalo na vdomí zprávu o výsledku pezkoumání hospodaení mstyse za rok 2006 a pijalo opatení k náprav shledaných závad. ZM schválilo uzavení Mandátní smlouvy na technický dozor pi výstavb splaškové kanalizace s výkonem investorsko inženýrské innosti s ing. Kujanem. ZM schvaluje podání žádosti o vymezení zastavitelného území dle zákona. 83/2006 Sb., stavební zákon, o oblasti, které nejsou ešeny ÚPSU Krucemburk ZM schvaluje smnu pozemk parc.. 412/7, 412/1, 413/1, 416, 371/3 v k.ú. Hluboká v celkové hodnot ,- K s Pozemkovým fondem Praha, pracovišt H.Brod za pozemek parc.. 290/1 v k.ú. Staré Ransko v celkové hodnot ,- K ZM schválilo Volební ád Rady školy ZM schválilo uzavení hypoteního úvru s eskou spoitelnou pobokou Havlíkv Brod na dofinancování výstavby 10 BJ v Krucemburku CO NOVÉHO S KANALIZACÍ. V pedminulém ísle jste byli prostednictvím ing. Kujana informováni o prbhu pípravy výstavby splaškové kanalizace v naší obci. Na pelomu roku 2006 jsme podali žádost o vydání stavebního povolení. Za tímto konstatováním se skrývá mnoho a mnoho neviditelné práce, spoívající zejména v píprav, kompletaci a zajišování potebných podklad. Veškerá vyjádení dotených orgán státní správy, fyzických a právnických osob musela být obnovena, nebo platnost nkterých z nich ješt ped vydáním stavebního povolení vypršela. Bylo nutné zajistit od mnohých našich oban prostednictvím smluv o smlouvách budoucích souhlas s umístním kanalizace na jejich soukromých pozemcích. Touto inností jsme strávili neuvitelné množství asu, protože bylo nutné zpsob uložení potrubí projednat osobn s jednotlivými vlastníky dotených pozemk. V dalším prbhu stavebního ízení vyvstal prakticky neuvitelný problém, dohodnout s projektantem stavby trasy kanalizace tak, aby byly v souladu s vydaným územním rozhodnutím. Pi jednáních jsme se dostávali do stále vtšího asového skluzu, nebo jsme museli do ureného data aktualizovaný projekt vetn délek tras dodat vodoprávnímu úadu. Do dnešního dne se nám podailo ukonit stavební ízení a máme vydané platné stavební povolení, což je velmi dležité. Máme sice ukonená dležitá ízení s orgány státní správy, ale bohužel jsme nebyli zaazeni k financováni v první polovin tohoto roku dle sdlení Ministerstva zemdlství. Protože máme stavební povolení, mžeme dokompletovat celou agendu materiál a podklad, nutných k doložení žádosti pro ministerstvo a prostednictvím krajského úadu urgovat zaazení do financování se státní spoluúastí. Jak budeme úspšní je odvislé od vzájemné spolupráce. V bhu je jednání s editelstvím silnic a dálnic kraje Vysoina, nebo kanalizace má být uložena i v silnici I/37, která protíná naší obec, se souasným zízením nových pípojek splaškové kanalizace všech nemovitostí okolo této komunikace. Velmi problematická se ukazuje i otázka zajištní uzavení ásti prtahu silnice v obci a nutných objíždk. Pokud se nám nepodaí dohodnout s SD Jihlava trasu objíždk, budeme nuceni realizovat úpravy již schválené dokumentace, protože nejsme schopni zafinancovat celou uzávru pro nákladní vozidla vetn vyznaení, kontrol a oprav poškozených komunikací, kudy by objížky byly vedeny. Tato povinnost padá na investora. Úsek výstavby kanalizace v silnici I/37 bude velmi komplikovaný a nároný na kvalitu provedení. Tím však nechci íci, že ostatní trasy nároné nebudou. Jsem pesvden, že nastal as, abychom si v zastupitelstvu ekli, zda se budeme navzájem zatžovat nevraživostí i chceme tuto stavbu zrealizovat. Mnozí z nás si snad ani neuvdomují, jak tžký úkol ped námi leží. Potom by bylo lepší pijmout usnesení, že nebudeme akci splaškové kanalizace realizovat. Dležité je nejen zajištní financování, ale zejména prokázání splnní parametr po skonení akce, ke kterým jsme se zavázali v žádosti. To však bude velmi obtížné, pokud nebude zajištna pravidelná kontrola prací v prbhu provádní stavby vetn píslušných zkoušek vyplývajících z platné legislativy. Pestože jsem v této oblasti pomrn skeptický, vím, že se i naše zastupitelstvo dokáže nakonec sjednotit a spoleným úsilím napomže k realizaci této pro obec velmi dležité a ekologicky významné stavby. Jií Havlíek- starosta OTÁZKY OKOLO KANALIZACE Výstavba nové splaškové kanalizace je bezesporu jedna z nejvtších staveb v djinách Krucemburku. Víme, že vás napadá spousta otázek a my jsme se snažili vymyslet zpsob, jak vám je zodpovdt. Do záí vytvoíme na webových stránkách speciální odkaz, nebo chcete-li rubriku, ve které vám pracovníci úadu mstyse zodpoví vaše otázky. Nejpodstatnjší otázky potom zveejníme v píštích íslech zpravodaje. redakce OTEVENÝ DOPIS STAROSTOVI Vážený pane starosto, na zasedání zastupitelstva mstyse Krucemburk jsme Vám sdlili, že ve Vašem lánku v DOMOV. 1/2007 nazvaném Starosta informuje o situaci v našem mstysu a co nás eká do budoucna uvádíte nepravdivé údaje a

9 zpochybujete práci pedešlých dvou zastupitelstev, a tím i kontrolního a finanního výboru. Uvedli jsme, že na lánek budeme reagovat tímto dnešním píspvkem, ve kterém uvedeme fakta, a tím budeme záležitost považovat za uzavenou. V žádném pípad neoekávejte pokraující polemiku prostednictvím DOMOVA. Neztotožujeme se s Vašimi zpsoby, které Vám nebrání po pouhém msíci ve funkci (viz. Vaše slova v lánku nechtl jsem na vás vychrlit stezky, náky, i lamentování v pedvánoní dob) kritizovat nkolikaletou práci minulých zastupitelstev, aniž byste se seznámil s jejím skuteným prbhem. A nyní si dovolíme pistoupit k rozboru Vašeho lánku. V uvozovkách je uvádna citace Vašich slov. Odst. 2: Toto íslo zpravodaje vychází v souladu s tiskovým zákonem, tzn., že máme oprávnní vydávat takovouto tiskovinu, což díve nebylo vydal OÚ Krucemburk první íslo Obecních novin DOMOV, které se pedstavily mimo jiné následujícími vtami: Picházím do Vašeho domova já, první íslo obecního zpravodaje. Chci být obrazem dní v našich obcích, chci být zdrojem informací z obecního úadu, peji si, abych mohl zveejovat hodn Vašich podnt a píspvk. Na spolupráci s Vámi se tším a pedem za ni dkuji. Váš obasník DOMOV. Dle informací okresního úadu, které jsme si tenkrát samozejm vyžádali, pro obasník nebyla požadována registrace na ministerstvu kultury. Odst. 5: Na konci roku 2006 má obec splácet následující úvry dojdete k íslu, které pesahuje K Jist mi každý z Vás dá za pravdu, že se jedná o velkou finanní zátž, když daové píjmy obce od finanního úadu jsou ve výši cca ,- K ron. Tyto finance budeme muset splatit v následujících dvou letech Dvody užití a úelnost prostedk nebudu rozebírat, protože to jsou prakticky peníze již všechny spotebované. Obecní majetek, akcie energetiky a plyna byly rozprodány, finance spotebovány, ale bohužel podle mého názoru velký efekt není píliš vidt - Do souhrnu úvr zahrnujete i cca K do fondu rozvoje bydlení. Pitom se nejedná o úvr, ale o státní výpomoc Ministerstva pro místní rozvoj R ve výši ,- K, kterou jsme získali od státu v roce 1999 k vytvoení Fondu rozvoje bydlení obce Krucemburk. Díky ní až do roku 2009 má obec možnost pjovat obanm každoron nemalé ástky korun na opravy a rekonstrukce jejich nemovitostí na základ smluv, ve kterých je stanovena lhta splatnosti 4 roky pi úrokové sazb 4 %. Úroky od oban tedy budou v roce 2009 tvoit nemalou ást splátky návratné bezúroné výpomoci, nikoliv pouze daové píjmy obce! A jen tak na okraj: díky této dotaci jsme už v roce 1999 vybudovali plynové kotelny v obecních bytových domech 119,345, a 193, a tím jsme podstatn pispli k obhájení státní dotace na plynofikaci obce, jejíž výše byla ohrožena nedostaujícím potem zplynofikovaných domácností! V letech následujících byly peníze z fondu rozvoje bydlení použity na rekonstrukci bytových dom p 285 a p. 18. V letošním roce je práv z tchto zdroj provádna rekonstrukce rozvod vody a odpad v domech p. 193 a Výše zadluženosti obce ke konci roku 2006 Vámi uvedená se tedy musí o 1 milion snížit, ale i tak dle našich výpot by nemla init 5,5 milionu, ale cca ,- K! Ke konci voleb. období, tedy poátkem listopadu 2006, byly úvry ve výši cca K, msíní splátka iní K. A nyní porovnejme: Na zaátku volebního období mla obec povinnost splácet úvry ve výši ,- K pi daových píjmech od FÚ podstatn nižších, než v souasné dob. Obecní pokladna i úty byly bez penz, na stole hospodáky byly nezaplacené dlužné faktury za mnohem více než pl milionu korun. Naproti tomu ke konci volebního období 2006 byla obec zatížena úvry ve výši cca ,- K a zastupitelstvo i finanní výbor po celé období dbali na to, aby nebyla pekroena míra dluhové služby, a tím ohrožen chod obce. Na útech obce byla v den pedávání funkce dne 10. listopadu 2006 celková ástka ,90 K, v pokladn ástka 2.338,- K! Žádné faktury s prošlou lhtou splatnosti nebyly do nového volebního období pevádny! A nyní naše fakta k prodeji akcií: obce Podoubraví se z iniciativy ždíreckého úadu spojily ve velký celek, a tak se podailo akcie Východoeské plynárenské ( 453 kus nominální hodnoty 1.000,- K/kus) v letech 1999 až 2000 odprodat za 1.500,- a ve druhé vln za 1.550,- K za akcii, což byla více než dvojnásobná cena proti pvodn nabízeným ,- K, kdy byly oslovovány jednotlivé obce! Akcie Východoeské energetiky (1.167 kus nom.hod ,- K/kus) se podoubravským obcím jako celku podailo prodat za 3.750,- K/kus. Díky prozíravosti finanního výboru a zastupitelstva tak obec získala do rozpotu nemalou finanní ástku. Uvádíte ve svém lánku, že podle Vašeho názoru velký efekt není píliš vidt. My oponujeme tvrzením, že píjem z akcií dopomohl k uskutenní nkterých finann nároných investiních akcí, jichž se v období zrealizovalo mnoho - mžeme jmenovat napíklad tyto: opravy a opomíjená údržba obecního majetku (mj. ti nákladné opravy ohradní zdi katolického hbitova, opravy místních komunikací apod.), dokonení plynofikace kotelny v ZŠ, cyklostezka Krucemburk-Vojnv Mstec, plynofikace Starého Ranska, vykoupení pozemk pro Farskou ulici, plynofikace kotelny zdravotního stediska, koup domu p. 262 a zahájení jeho rekonstrukce na dm s peovatelskou službou, rekonstrukce Doležalovy ulice, vybudování IC a Pamtní sín Jana Zrzavého, cyklostezka Krucemburk Ždírec nad Doubravou, nákup lesních a rekreaních pozemk, výstavba ty nových byt v p. 193 a 345, rekonstrukce stechy MŠ a opravy budov ZŠ, rekonstrukce veejného osvtlení a rozhlasu ve Starém Ransku, rozšíení a oprava vodovodního adu v lokalit Vinika a v RS eka, plynofikace lokality stavebních parcel na Vinikách, zástavbová studie St. Ranska, rekonstrukce jídelen v MŠ a ZŠ a další akce. Troufáme si prohlásit, že akcí za jedno volební období zastupitelstvo zrealizovalo velké množství vzhledem ke skutenosti, že po finanní stránce zaínalo od nuly, takže Vaše tvrzení, že píjmy za akcie se spotebovaly bez velkého efektu, nepotebuje komentá. Spolen s daovými píjmy od FÚ a obcí získanými dotacemi byly investovány úeln. Odst.6 : Vaše hra s ísly zstatku rozpotu obce v roce 2005 a 2006 de facto svdí o kvalitní práci finanního výboru a zastupitelstva i ve volebním období V DOMOV z tohoto období si tením pipomete dní v obci v tch letech a uvdomíte si, kolik akcí bylo opt dokoneno. V zstatku rozpotu roku 2006 jsme zanechali i rezervu na úhradu dobíhajících investiních akcí, a už to bylo dokonení pístavby tlocviny, nebo doplacení projektu kanalizace. Jak ve svém lánku uvádíte, byla rezerva i na vyplacení odstupného bývalé starostce, které jste navíc vyplatil se zpoždním a až na doporuení krajského úadu. Pitom je docela možné, že v dob, kdy jste byl poslancem, vyplácení odstupného ve Vámi uvádné výši jste souhlasem se znním zákona pomohl schválit, a to nejen pro J. Pecinovou, ale i pro sebe!

10 Odst.8,9,10: Za uplynulá dv volební období se zastavla rodinnými domky lokalita Vinika, o kterou pedtím nebyl zájem. Pisplo k tomu dobudování vodovodního adu a plynofikace území. Ped dokonením je i Vámi kritizovaný dvojdomek, jehož ob ásti již mají majitele, takže do rozpotu obce se jako velice slušná rezerva vrátí náklady vynaložené obcí do jedné jeho poloviny! Minulé zastupitelstvo jednalo uvážliv, když nevykoupilo veškeré pozemky v prmyslové zón, ale pouze jejich ást, u které se pedpokládá pednostní zájem investor, který se dle názoru odborník z Czechinvestu projeví až po vyerpání pozemk v zónách ve Ždírci n/d. a v Chotboi, protože ony mají výhodu polohy u hlavní silnice.pesto však pivedením vody a plynu do zóny zastupitelstvo pipravilo pro možné investory alespo základní podmínky.obec Krucemburk se stala v roce 2006 spoluzakladatelem Obecn prospšné spolenosti Havlíkv kraj, mj. spolen se Zemdlskou a.s. Krucemburk. Dvodem je možnost získání dotace z programu LEADER na vybudování silnice prmyslovou zónou. Zastupitelstvo proto zadalo vypracování geometrického plánu budoucí komunikace jako podkladu pro výkup pozemk v ní do vlastnictví obce. Byl dokonen v záí 2006, tedy bezprostedn ped volbami. Nic tedy nebrání souasnému zastupitelstvu v postupném výkupu pozemk od jednotlivých vlastník dle finanních možností obce. Pedchozí zastupitelstvo v roce 2006 zadalo vypracovaní projektové dokumentace na novou splaškovou kanalizaci v Krucemburku a již v dubnu 2006 podalo žádost o pidlení státní dotace na tuto akci. Zastupitelstvo tedy neopomnlo myslet ani na budoucnost. Pedjednán mlo v nkolika variantách i úvr, který by umožnil obci bez rizika pi budování kanalizace dostát i všem ostatním finanním závazkm. A jak se postavit k Vašemu tvrzení, že mnohé akce byly zahájeny, ale skoro nic nebylo dokoneno v plánovaném termínu? Opt se nabízí možnost peíst si DOMOV z minulého období a oživit si pam. Pejeme novému zastupitelstvu, aby se mu práce pro obec daila. Vás, pane starosto, žádáme, abyste zvážil míru serióznosti a objektivnosti Vašeho jednání. Kritizovat je velice snadné. Avšak kritizovat s pomocí nepravdivých a neovených informací a bez neexistující opory ve výsledcích vlastní práce je, mírn eeno, víc než zavádjící a nezodpovdné. Jaroslava Pecinová, Radomír Debnár, František Hoke, Ing. Jií Kohl, Josef Strašil, Vladimír Kozel STAROSTA ODPOVÍDÁ Vážení obané, nkteí lenové zastupitelstva se rozhodli reagovat oteveným dopisem na mj lánek Starosta informuje z Domova.1/2007. Je teba uvést, že mj lánek vbec nebyl koncipován s úmyslem jakkoliv snižovat innost pedchozího zastupitelstva obce, ale ukázat skutený stav vcí v jakém se nacházejí. Jestliže jsem uvedl, že DOMOV vychází v souladu s tiskovým zákonem je to fakt a relatizování ze strany pisatel není na míst, protože píslušný zákon platí od V pípad zadlužení obce se hraje se slovíky úvr, státní výpomoc od ministerstva, ale vždy se jedná o návratné finance (Smlouva o poskytnutí návratné finanní výpomoci), takže pokud si obec pjí peníze z fondu bydlení, tak je musí splatit i s úrokem. Výše zadlužení k (stejné k pedávání funkce) byla ve výši ,- K, k tomu je nutné pipoíst ,- K nevyerpaného úvru na hrazení náklad výstavby ½ dvojdomku, zstatek k splácení do fondu bydlení ve výši ,- K, a povinnost obce (vznikla v íjnu 2006) uhradit do fondu bydlení ,- K z prodaných byt (zde obec neplnila vlastní naízení), souhrn iní ,- K. Pevzali jsme povinnost uhradit ,- K (dostavba ZŠ) ,-K (metropolitní sí) ,- (pípojka elektro k OV) ,- K (doplatek projektu kanalizace) ,- K (úhrada do fondu bydlení) + pti násobek platu odstupující starostce dle zákona, dostaneme se k ástce, která pesahuje ,- K, takže žádná rezerva na útu obce fakticky nebyla. Dále je v lánku itateli podsunuta myšlenka, že v dob mého poslancování jsem pomohl schválit výše zmiovaný zákon o odstupném. Mj mandát poslance skonil v ervnu 2002 a píslušná novela zákona byla schválena v roce 2006 a platí od Výet realizovaných akcí uvádných v lánku vbec nerozlišuje akce realizované se státní, krajskou nebo jinou dotací (nevratné peníze), ani asovou posloupnost volební období od , od roku Vše je shrnuto do oslavy jedné osoby a vyslovení pochybnosti i názoru se trestá zostuzením osoby. Vím, že jsme si vyjasnili fakta uvedená v ísle 1/2007 a všichni te napeme síly, abychom pracovali pro blaho všech našich oban. Váš Jií Havlíek starosta Zemdlská a.s. Krucemburk akciová spolenost Koželužská Krucemburk Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás pozvat do našich prodejen ve Ždírci nad Doubravou, Krucemburku a Vojnov Mstci, v nichž nabízíme denn erstvé maso a široký výbr našich výrobk (bez separát apod.). Lze si pímo v prodejnách nebo telefonicky na výrobn objednat: vepové plky, selata a kýty naložené ke grilování nebo uzení apod. (na pání zákazníka jemnjší i pikantnjší). Již dnes Vám dkujeme za Vaši návštvu a pejeme si, abyste byli s námi spokojeni. POZVÁNKA NA 7. RONÍK TRHU EMESEL V KRUCEMBURKU Ve svátení den 6 ervence 2007 se uskutení od 8 hodin dopoledne na námstí tradiní trh emesel, na kterém mžete zhlédnout emeslnou a umleckou výrobu. Odpoledne vystoupí SALONNÍ DECHOVÝ ORCHESTR ze Žáru nad Sázavou, který pro Vaši pohodu zahraje pevážn klasickou eskou dechovku. Všichni jste srden zváni.

11 JEŠT K ERBU RODU DIETRICHŠTEJN V prvním ísle našeho zpravodaje zveejnil pan Petr Coufal kriticky pojatý lánek s názvem Dokáme se instalace kamenného erbu rodu Dietrichštejn?, který se zabývá podivným osudem šlechtického erbu, jenž byl po celá staletí nedílnou souástí objektu vrchnostenského hospodáského dvora na Starém Ransku a který je nyní, po jeho ástené demolici, uložen v budov lesní správy LDO Pibyslav, skryt zrakm kolemjdoucích. Aktivit pana Coufala vyjaduji jako nelhostejný oban plnou podporu. Kamenný erb pochází z období baroka, jeho zhotovení si objednal slavný knížecí rod. Pro LDO Pibyslav by mlo být optovné zasazení tohoto historického pedmtu na veejn pístupné místo nejenom vcí prestiže, ale vzhledem k obyvatelm a rodákm i morální povinností. Dosavadní arogance lesní správy tedy rozhodn není na míst. Naopak je teba podotknout, jak unáhlené a krátkozraké bylo samotné zbourání podstatné ásti uzaveného dvora v dob, kdy se v eských regionech s pispním grant stále astji pistupuje k rekonstrukcím takových objekt pro poteby turistiky. Demolovaná budova nebyla krom špatné krytiny a celkov zanedbané údržby nijak zásadn narušena a po oprav mohla dál sloužit bu svému pedchozímu úelu, nebo potebám komerního ubytování, agroturistiky i k muzejní innosti (vnované nap. tradici tžby železné rudy, slévárenství aj.). Její pes metr silné zdi nesly soustavu valených a kížových hebínkových kleneb, vetn unikátní vysoké klenby tzv. erné kuchyn místnosti, která bývá jinde chloubou a zajímavým poutaem pro návštvníky. Díve uzavený dvr je dnes nevzhledným skladištm s jediným pozstatkem šastnjších as krásným mohutným prastarým stromem. Pravý díl budovy se zaklenutým vjezdem, k nmuž byla kdysi dokonce plánovan vysazena dnes chránná alej strom, nyní nestojí! Ústední místo ranského stromoadí je tak v neprospch okolí nenávratn ponieno. Na levé stran sice dodnes stojí vysoká obytná ást dvora, objekt byl ale ped desetiletími zbaven pvodního štukového dlení omítky a opaten znan nevzhlednou bízolitovou omítkou. Navrácením pvodního lenní fasády a zapuštním kamenného erbu do plochy zdiva by se docílilo alespo dstojného umístní tohoto památného reliéfu. Cokoliv se dovede opravit, když je k tomu vle a zájem. Dobrým píkladem je nyní probíhající, velmi citlivá rekonstrukce bývalého Jouklova statku v Krucemburku. Jií Slavík KRUCEMBURSKÉ PÍBHY Tragédie U obrázku v ranském lese Vysloužilý voják Pavel Henzl z Hluboké byl vyuený krejí. Po vyuení šil doma pro lidi. Tehdejší cechy však písn dbaly, aby ten, kdo neml nahlášenou živnost, nešil naerno doma; provádly se prohlídky, zdali se tak nedje. To Pavla omrzelo a vydal se na vandr do svta. Nemohl však dlouho nikde nalézt místo, a proto se z roztrpení nechal dobrovoln odvést na vojnu v Jihlav k dlostelectvu. V té dob to byla celoživotní vojenská služba. Vtšinou sloužil v Itálii, kde se zúastnil boj pod velením maršála Radeckého. Pozdji byl dlouhé roky v Olomouci, kde pešíval dstojníkm uniformy jako plukovní krejí. Po vydání patentu císae Ferdinanda ten, kdo sloužil doživotn a ml by doma zajištno živobytí, mohl z vojska odejít. Pavel napsal dopis svému bratru Josefovi do Hluboké, zdali by jej nechal u sebe žít. Po bratrov souhlasu odešel a byl mu vymen dchod 10 krejcar stíbra denn. Z Olomouce šel pšky a na malém vozíku si pivezl bedniku knih, psaných vtšinou nmecky. Z vojny pišel v roce 1849, bylo mu 46 rok a na vojn sloužil 26 rok. Pomáhal bratrovi pi hospodáství asi po ti léta. Pak jeli jednou spolen k ranským dolm pro díví na šindel, které ve svém lese nemli. Na zpátení cest je vyzval lesní adjunkt Hamatschek, Nmec, který esky vbec nemluvil, aby zastavili a prokázali se mu paletou, že díví mají koupené. Vysloužilý voják mu odpovdl nmecky, a jim dá pokoj, a jestli nco chce, a jde k nim a pospíší si. A jeli dál. Adjunkt se rozílil, že nezastavili a neposlechli ho, strhl s ramene pušku a vysloužilého vojáka jednou ranou zastelil. Druhou ránu vystelil po hospodáovi, kterého lehce zranil. Ten pak naložil svého bratra na vz a po píjezdu dom uinil udání etníkm. Nastalo vyšetování a pípad se dostal ped porotu do Kutné Hory. Adjunkt se hájil tím, že myslel, že vezou kradené díví, i když mu dokázali, že bylo ádn koupené a zaplacené. Byl odsouzen na jeden msíc do vzení, mimo to k náhrad lékaského ošetení a zaplacení 17 zlatých bolestného. Byl pak peložen na jiné panství Clam- Galass na Moravu. Protože tam ml také nco provést, byl z panských služeb propuštn. Skonil špatn, zemel jako tulák. Popsaná vražda se stala u erné silnice na kopeku blízko dol. Lidé na památku této události na strom v míst vraždy umístili obrázek a od té doby se tam íká U obrázku. Nález lidské kostry Stalo se to na zaátku minulého století. Dlníci, kteí pracovali na úprav chléva patícího k domu. 168, pi bourání žlabu ohlásili strašný nález. Za zídkou, která byla postavena za žlabem, ležela lidská kostra Pivolaný místní léka MUDr. Raiman zjistil, že jde o kostru mladé ženy nebo dívky, která zde byla již delší dobu pohbena. Dm i pilehlý domek kdysi patily prvnímu krucemburskému lékai Herzovi, který ve skutenosti byl jen ranhoji židovského pvodu, pocházející z Polné. Bydlel zde asi pt rok a pak se odsthoval do Vídn. MUDr. Raiman dal píkaz, aby pozstatky byly v tichosti pohbeny. Byl totiž pokrokový lovk a obával se, aby se nerozpoutala mediální kampa kolem nálezu mrtvé. V té dob v echách doznívala tak zvaná hilsneriáda. V Polné byla v roce 1899 zavraždna Anežka Hrzová a za její vraždu byl obvinn židovský mladík Ladislav Hilsner. Pi prvním procesu tisk vyprovokoval protižidovskou hysterii ve veejném mínní a zákonodárných sborech. Hilsner byl odsouzen k trestu smrti. Jeho obhájce a T. G. Masaryk se snažili vyvrátit povry o rituálních vraždách a usilovali o revizi procesu. Císa František Josef I. v roce 1901 zmnil trest smrti na doživotí. Roku 1918 byl Hilsner omilostnn císaem Karlem. Kdo byla mrtvá žena a co bylo píinou její smrti, o tom mžeme jen spekulovat. Zejm to mohlo být chudé služebné dve, které opustil

12 její milenec, a tak si zde chtla nechat pomoc od následk své lásky. V té dob takovou pomoc poskytovaly pokoutn takzvané andlíkáky a následky bývaly nezídka tragické. Krucemburský léka Herz se mohl takovou praxí tajn zabývat. Zákrok zejm žena nepežila a tajn pak byla pohbena za zídkou v chlév. Herz se pak snažil rychle z Krucemburku odsthovat. Jeho manželka, které dm patil, jej prodala dalšímu lékai, dr. Dubovi, jehož potomci dm vlastnili v dob nálezu. Možné je i to, že smrt mladé ženy mohla mít i jinou píinu, ale to dnes již nikdo nezjistí. Vše zastel as a nám zbývají jen dohady. KNIHOVNA VE STARÉM RANSKU Obliba knihy u oban Starého Ranska sahá až na zaátek 20. století. Pes všechny obtíže, které se bhem minulých let vyskytly, se innost knihovny udržela až po dnešní dny. Místní knihovna je potem evidovaných výtisk i registrovaných tená jist jedna z nejmenších v eské republice, ale díky zájmu tená o výpjky byla v íjnu roku 2002 zapsána do evidence knihoven eské republiky. Je to jist dobré vysvdení pro obany tak malé obce jako Ransko. Ke konci roku 2006 bylo v ranecké knihovn zapsáno více než 10% oban Ranska starších l8 let, bylo zapjeno více než svazk knih rzných obor. Místní knihovna je otevena každý pátek od l6 do l7 hodin v místnosti domu p. 88 na Milíích. Registraní poplatek a pjovné na celý kalendání rok iní 25 K u obana staršího l8 let, u mládeže pak 10 K. Podíváme-li se do historie, pak knihovna ve Starém Ransku se zaala budovat asi od roku Tento rok byla založena strana Sociální demokracie, která kulturní innost podporovala a dle finanních možností nakupovala odborné i zábavné knihy pedních eských spisovatel. Rovnž Spolek dobrovolných hasi založený roku 1910 budova1 svoji knihovnu, což potvrzují zápisy výroních schzí tohoto spolku. Pestože se bližší písemné zprávy nedochovaly, dá se íci, že výše uvedené spolky položily základ obecní knihovny. Rovnž zájem i pomoc místního závodu je zejmá ze skutenosti, že knihovna mla tzv. kovodlnou ást. A nelze opomenout ani nevšední podporu tehdejšího obecního zastupitelstva v Ransku. Po první svtové válce pokraovalo rozšiování knihovny velmi pomalu. Knihy i pjovní místnost se nacházely v dom p. Ehrmanna (p. 15), kde byl v té dob hostinec i sál pro zábavy. Prvým knihovníkem byl p. Rudolf Janáek a této innosti zstal vrný až do roku Po osvobození roku 1945 byla zvolena knihovní rada mající za úkol ídit a doplovat fond knihovny. Pedsedou byl zvolen p. V. Musil, knihovníkem p. R. Janáek. V tomto roce byla knihovna pesthována do levého kídla závodní jídelny a byla pomrn hodn navštvována mládeží i obany. V roce 1955 se pemístila úadovna MNV i s knihovnou do obecního domku p. 88 na Milíích. Kovodlná ást zstala v místním závod, kde se budovala pi organizaci ROH vlastní bibliotéka. V roce 1978 byla místní knihovna pilenna ke stediskové knihovn ve Ždírci n. D., kde byl vybudován tzv. výmnný knižní fond, který je místní knihovnou pln využíván. Od roku 1985 obec Ransko pechází správním ízením pod MNV v Kížové. Knihovna však v obci zstává a pes veškeré tžkosti je stále v innosti. Knihovník navazuje užší styk se stediskovou knihovnou ve Ždírci n. D. Pro letní a zimní období zajišuje soubory knih, které pak pjuje obanm. V íjnu roku 1997 knihy znovu mní svoji psobnost. Vzhledem ke zízení prodejny potravin se musel bhem tí dn inventá pesthovat do jiné, nezaízené a nevytápné místnosti, absolutn nevyhovující pro skladování i pjování knih. Díky pochopení nového zastupitelstva, zvoleného 13. a 14. listopadu 1998, nastaly zmny k lepšímu. Tak mohlo být pikroeno v srpnu 1999 ke generální úprav a celkovému vylepšení místnosti. Byla provedena nová elektroinstalace, zapojena elektrická kamna, vymalováno, položeno linoleum, dány nové zárubn vetn dveí, provedena výzdoba a úklid. Ješt téhož roku je v místnosti instalována rozhlasová aparatura. Od roku 2000 slouží místnost knihovny k veškerým volbám pro volební okrsek. 2 - Staré Ransko. Zpracoval Jan Velík BYLA KDYSI V KRUCEMBURKU MINCOVNA? V starší historické regionální literatue a v turistických prvodcích se asto objevuje zmínka o ran stedovké mincovn v Krucemburku. Zda se toto tvrzení zakládá na pravd, se pokusíme zodpovdt. Nejprve se však musíme spolen zamyslet nad nkolika historickými fakty. Území poínající za Kižanovem a konící v okolí Libice nad Doubravou náleželo královské korun a nesmlo být kolonizováno z dvodu pirozené hranice, neprostupného pralesa mezi echami a Moravou. Nejstarší zmínkou je listina o darování tohoto území knížetem Sobslavem I. v roce 1126 olomouckému kostelu. Jistý je fakt, že král Václav I. dne potvrdil darovací listinu, v níž Jan z Polné (syn Zbislava z Bratic župana áslavského kraje) daroval ádu Nmeckých rytí nkterá území, mezi nimiž byl i tzv. Slubický les. V této dob Krucemburk ješt nebyl založen, nebo by o nm jist byla zmínka v darovací listin. Na tehdy pustém území divokého pralesa by existence osady, i dokonce tvrze jist neunikla pozornosti úedník sepisujících listinu, v níž se pracn pokoušeli popsat hranice pozemk, nebo mapy byly vcí neznámou. Dostáváme se tedy k období kolem roku , kdy ád Nmeckých rytí v rámci kolonizace tohoto pustého území zakládá osadu v míst dnešního Krucemburku. Pevné spojení ádu Nmeckých rytí s mstem Kreuzburg (dnes Kluczbork v Polsku), stejn jako s mstem Creuzburg poblíže Eisenachu v Nmecku je zejmé. Je tedy velmi pravdpodobné, že nov vzniklou osadu s tvrzí nebo s opevnným správním stediskem nazvali ádoví brati nmeckým názvem Kížová hora nebo Kižovnický hrad, z nhož se po mnoha staletích ustálila dnešní podoba názvu Krucemburk. Nastínili jsme tedy dobu, o které hovoíme, místo, majitele území a nyní se dostáváme ke stžejní osob, ústednímu bodu otázky, již ešíme - Jindich Kreuzburger, královský pražský mincmistr! Podotknme, že mincmistr byl královský úedník, jehož král povoval dozorem nad dlními pracemi, organizací ražby mincí a hlavn který hájil zájmy královské

13 koruny v tomto nejlukrativnjším oboru podnikání. S tímto vysoce postaveným mužem se setkáváme poprvé v listin z roku 1247 (Heinricus dictus Cruciburgensis), následn roku 1253 (.Crancpurgarius) a 1261 (. Chruczburgarius ). Minimáln na dvou dalších listinách se objevuje toto jméno ve spojitosti s ádem Nmeckých rytí, mstem Jihlavou a Nmeckým Brodem. Je tedy jisté, že se pohyboval v stíbronosném revíru nedaleko našeho msteka a ml pevné vazby na ádovou komendu. Nkteí badatelé se tedy vzhledem k jeho pídomku piklonili k teorii, že mincmistr Jindich dnešní Krucemburk založil nebo v nm možná i žil. A zde, díky jeho profesi mincmistra, vzklíila myšlenka o existenci mincovního domu v Krucemburku. Postupem asu se neustálým pepisováním a opakováním vryla do podvdomí a pro mnoho z nás se tak stala faktem. Pokusme se tedy shrnout naše poznatky a odpovdt: Jako nejpravdpodobnjší pvod mincmistra Jindicha Kreuzburgera se jeví nmecké msto Creuzburg, kde v první polovin 13. století tžba stíbra již probíhala a odkud do ech picházeli zkušení havíi. Jindich tedy zejm do Prahy picházel (nebo byl povolán) jako báský odborník, podnikatel a pomrn zámožný lovk s vazbou na ádovou komendu. Jakékoli spojení se založením našeho msteka nelze potvrdit ani vyvrátit. Pokud pipustíme, že by byl lokátorem, není vzhledem k jeho postavení pravdpodobné a ani možné, aby se zdržoval v nov založené osad, daleko od civilizaních center tehdejšího svta. Stžejní je, že msteko Krucemburk leží již mimo stíbrorudnou tžební oblast, žádné archeologické nálezy, pinky, odvaly ran stedovkých šachet, tavíren stíbra, strusek ani pozstatky mincovny nejsou v katastru a okolí msta doloženy. A myšlenka, že vytavené pruty stíbra z okolí Nmeckého Brodu a Jihlavy na hbetech koní ozbrojenci dopravují špatn schdnou stezkou divokým lesem do tehdy neznámé vznikající osady a vyražené mince stejn nebezpenou cestou vezou zpt do dobe opevnných mst, je tém úsmvná. Závrem nám tedy vyplývá, že jediným podntem k myšlence o existenci mincovny v Krucemburku je pídomek královského mincmistra Jindicha - Kreuzburger. Jednoznaná a jistá odpov neexistuje, je ovšem velmi pravdpodobné, že v druhé polovin 13. století ani v dob pozdjší v Krucemburku žádná mincovna nebyla. Stojíme spolen ped mlžnou stnou dávnovku, v níž jako vzdálená svtélka záí nkolik popsaných pergamen, z nichž se snažíme dopátrat pravdy. Marn? Možná až jednoho dne zmizí zchátralé budovy koželužny a podaí se provést archeologický przkum, pak se možná dozvíme víc. Josef Štefánek SPOLEK ZAHRÁDKÁ KRUCEMBURK uspoádal ve dnech 21. až. 22. dubna 2007 jarní výstavu kvtin se zamením na nové odrdy narcis. V letošním atypickém poasí, jsme museli akci posunout na dívjší termín oproti minulým rokm, kdy byly výstavy poádány i druhý víkend v kvtnu. Zstalo tím mén asu na propagaci, což se zejm projevilo i na návštvnosti. Bohatý sortiment tém 240 druh narcis byl zajištn zejména díky našemu lenovi Jirkovi Orlíkovi a byl doplnn o výpstky dalších zahrádká. Zejména návštvníci ze vzdálenjších míst byli pekvapeni úrovní a sortimentem výstavy. Je škoda, že místní obané tuto výstavu vtšinou nevidli. Všem zahrádkám, kteí prezentovali své výpstky a zajistili pípravu a prbh výstavy, patí naše podkování. V souasné dob pipravuje Spolek zahrádká zájezd na Letní výstavu Flóra Olomouc v sobotu 18. srpna. Pi této píležitosti chceme navštívit zahradní centrum Horizont Bystrovany u Olomouce a výstavu Kvtiny pro zámeckou paní na zámku Námš na Hané. Cena pro lena a jednoho rodinného píslušníka 100 K, cena pro další zájemce 200 K. Vstupné si hradí každý sám. V záí pipravujeme podzimní výstavu. Tímto vyzýváme zahrádkáe k prezentaci svých výpstk. Bližší informace k tmto akcím budou zveejovány na nástnce Spolku zahrádká vedle prodejny Jednoty. Pavel Novák NAŠE PÍRODA Každoron vyhlašuje eská ornitologická spolenost Ptáka roku. Úelem vyhlášení je seznámit širokou veejnost s daným ptaím druhem, podchytit z informací jeho poetnost, výskyt a výbr hnízdního prostedí v rzných ástech eské republiky. Zprávy, hlášení i fenologická pozorování píletu i odletu opeenc ze sledovaných území zasílají ornitologové ale mže se zapojit i veejnost eské ornitologické spolenosti, Na Blidle 252/34, Praha 5, tel / fax , cso@birdlife.cz. Zde je možno rovnž požádat o individuální lenství nebo lze vstoupit do nkteré z poboek SO. Spousta ptaích druh mizí z naší planety, a proto mžete pomoci i vy, teba jenom umístním ptaí budky. Díve vyhlášení Ptáci roku Vrabec domácí (Passer domesticus) Rorýs obecný (Apus apus) Skivan polní (Alauda arvensis) Orel moský (Haliaeetus albicilla) Pro rok 2007 byl vyhlášen Ptákem roku slavík obecný (Luscinia megarhynchos). Patí do drozdovitých (Turdidae). V roce 1886 byl ješt uvádn pod názvem Lusciola luscinia. Slavík obecný je štíhlý, na svrchní stran rezav šedý, dole svtle šedý, ocas má narezavlý, nohy mají nahndlou barvu. Zpv slavík se ozývá pi okrajích listnatých les, z vlhího prostedí. Rovnž ho mžeme pozorovat v zarostlých parcích, v houštinách u rybník a ek nebo i v zahradách, prost v prostedí, které mu nejvíce vyhovuje. Zpv

14 slavík, tlukot, se rozléhá za jasných veer mnohotvárnými melodiemi. Nkdy vkládá do melodie odposlouchaný zpv jiných pták. Slavíci ovšem nezpívají jenom v noci, jak se nkdo domnívá, ale jeho zpv mžete zachytit i za bílého dne. Podobn jako u lidí nezpívají stejn pkn, nkterý má lepší melodii, nkterý horší a doslova se jí uí. Slavík obecný pilétá z jara od poloviny dubna, vtšinou v noci. Nejprve pilétají sameci, samiky potom pozdji. Hnízdo si staví nízko nad zemí, vtšinou až na výjimky v koví, a je dobe skryté. Stavba je provedena z trávy, koínk a suchých list. Samice snáší 4 až 5 vajec a asi za dní se narodí mláata. Z hnízda vyskáou, ješt neumjí létat. Potom je pomáhá vychovávat i samec. Jejich potravou je rozliný hmyz, jeho larvy, pavouci, mravení kukly apod. Slavík obecný je považován za jednoho z nejlepších evropských pvc. I v lidské mluv jsou velice asto zmínky o slavících, nap. zpívá jako slavík, máme také,,zlatého slavíka apod. K dalším slavíkm napíklad patí kriticky ohrožený druh slavík modráek tundrový (Luscinia svecica svecica). Slavík obecný (Luscinia magarhynchos) je zaazen mezi ohrožený druh pták (Aves). 10. výroí NPR Ransko. Na závr bych chtl pipomenout jedno menší výroí. Vyhláškou. 17 ze dne 27. ledna 1997 byla vyhlášena národní pírodní rezervace Ransko. Tato vyhláška stanoví bližší ochranné podmínky v rezervaci se konalo slavnostní vyhlášení národní pírodní rezervace Ransko a tím byly splnny základní podmínky chránných krajinných oblastí dle 26 zák o ochran pírody a krajiny. Co se podailo za tch uplynulých deset let ochránit, si musí udlat úsudek každý sám. Vyhlášením bylo dovršeno nkolikaleté úsilí místních adových len poboky SOP. NPR Ransko obdivuje ada odborník, milovník pírody i host našeho regionu. NPR Ransko se nachází v katastrálním území Staré Ransko a Havlíkova Borová. F.C. PERUN CUP Zimní liga sálové kopané Letošní roník Zimní ligy Perun Cup ml hned dv zvláštnosti: pivítali jsme nového úastníka soutže a poprvé zvítzil nkdo jiný než Kleopatra Chrudim. K tomu, že máme v soutži nový tým, lze íct pouze to, že se skvle adaptoval a vyrovnal se s naším systémem pravidel a netradiní organizací zápas. Myslím, že ádn potrápil staré matadory PERUN CUPU. Asi budeme muset s CHLUMTÍNEM do budoucna poítat na vyšší píky, než je 4. místo. Že byla poprvé za pt roníku sesazená z pomyslného trnu KLEOPATRA, svdí o tom, že se PERUN na sezonu ádn pipravil a neponechal ani jediný zápas náhod. Vzal si k srdci má slova z loského vyhlášení, kdy jsem ekl, že už to pipomíná slavný hokejový tým CSKA Moskva, který v dob hluboké totality na trn v Sovtském svazu nikoho nepustil. Každopádn je to správné provtrání soutže a urit to pidá na atraktivit (zase má Chrudim motivaci). Sokol Studnice se svými 10 body udržel svj standard, a vybojoval tak tetí píku. PFK Žár uplynulý turnaj ponkud nezvládli a zbyl na n pouze pohár za páté místo. I když nám let neustále pibývá a ím dál h se dávají kvli zranní, ale i práci a rodin týmy dohromady, byla by velmi velká škoda solidn vybudovanou tradici zimní ligy zahodit. Tak a nám to píští rok všem poádn kope! Milan PFK Žár Ludk Perun Hluboká A jak to zaíná? "V záí se vždycky sejdeme, popijeme a domluvíme zaátek." sdlil nám Milan Röhrich alias "Velký vezír" kapitán PFK Žár nad Sázavou, šéf organizace celé soutže. (PFK - poslední fotbalový kroužek - pozn. redakce) "V podstat jde o to nenudit se, zahrajeme si, pobavíme, pak popijeme v hospdce a je vše OK. Jsme samí tyicátníci, nehrajeme na krev, prost se bavíme. Karel Ohradník, kapitán Kleopatry Chrudim: "Je fantastické, že se sejdou takovéhle týmy z dálky. Už to hrajeme pátý rok bez rozhodích a je to naprosto v pohod. Díky Perun Cupu jsme zaali hrát i futsal v Chrudimi, což už je oficiální soutž. Kluci hrajou rádi." Jií Vaníek, organizátor sportovního dní v Chlumtín: "Celá vc zaíná v rodin, ve vesnici a potom v okolí, ve spolených zájmech. eská republika je sportovní velmoc a my chceme jít píkladem našim dtem, pokraovat v této tradici. Oproti naším politikm nás sportovci výborn reprezentují po celém svt. Chtl bych podkovat Sokolu za zbudování hišt tetí generace, což okolní vesnice závidjí. Rádi si sem pijedeme opt zahrát. Vždy já jsem sem chodil do školy." Ludk Strašil, prezident Perunu: "Jsme rádi, že jsme porazili Chrudim. Kluci poctiv chodili na zápasy, takže to nemlo volný prbh jako pedtím. Snažil jsem se je dotlait, aby jsme alespo jednou mli putovní pohár doma na vysoin. Trvalo to tyi roky, ale už je to tady! Tšíme se na píští roník." A co Vás eká dál v Perunu? "Jedeme na fotbalový turnaj do Vysokých Tater, eká nás také Hlubocký Perun Cup, a možná vycestujeme zase na Ukrajinu." Jaké to je na Ukrajin? "Špikové! Poje s námi, poznáš co je život. Píroda nádherná, ješt nádhernjší holky a výborná vodka!" PERUN S VÁMA Ludk To zní jako velmi lákavá nabídka, budu jí muset zvážit. Každopádn výlety Perunu za fotbalem do zahranií jsou minimáln na další jeden lánek. Uvidíme, teba v píštích íslech. Roman Dopita, foto Tomáš Trávníek

15 PROGRAM LETNÍHO KINA KRUCEMBURK ERVENEC 2007 SRPEN KRVAVÝ DIAMNAT 4.8. KRVAVÁ SKLIZE 6.7. DIVOÁCI 6.8. BESTIA 7.7. PRÁZDNINY PANA BEANA 4.8. PIRÁTI Z KARIBIKU HORY MAJÍ OI VRATNÉ LAHVE SPIDER MAN SHREK : BITVA U TERMOPYL ROMING SHREK THE NUMBER PIRÁTI Z KARIBIKU TAJNOSTI VRATNÉ LAHVE SMRTONOSNÁ PAST SUNSHINE HUDBU SLOŽIL,SLOVA NAPSAL BAREVNÝ ZÁVOJ MAHARAL TAJEMSTVÍ TALISMANU A BUDE H ZAÁTKY PEDSTAVENÍ BUDOU UVEDENY NA PLAKÁTECH a Firma ANTICOR, s.r.o., Vojnv Mstec pijme pro pracovišt ve Starém Ransku nové zamstnance: vedoucí provozu kooperátor výroby konstruktér technolog kontrolor montážní výroby horizontá soustružník fréza vrta rýsova strojní zámeník jeábník vaza na montážní díln pomocný dlník do tryskárny Informace poskytneme na tel. íslech: , Piblížení k obanovi Neobvyklá dynamika rozvoje obce Ždírec nad Doubravou pináší další pozitiva v obanské obslužnosti. Od ervna zde zaíná psobit obchodn-poradenské jednatelství pod záštitou nejsilnjší finanní skupiny eské pojišovny. Dochází tak jednoznan ke zlepšení obslužnosti oban Ždírecka, kteí zde naleznou plný servis pi ešení svých finanních, pojistných i analytických poteb. Jednatelství je pímo napojeno na rozhodující leny této nejsilnjší finanní skupiny v zemi, takže zde lidé naleznou poradenskou i analytickou službu pi poteb zajištní píjmu. nap. v dob nemoci. pi ešení ochrany svého majetku i vozidla, i pi nalezení optimální možnosti zhodnocení svých prostedk vetn úasti v dnes celosvtov velice vyhledávaných podílových fondech. Své služby poskytuje nejen v otevírací dob kanceláe, ale i v terénu podle poteb i požadavk klienta. Oteveno bude po, st, t 8-12, Kancelá má sídlo v ul. Chrudimská 121 (bývalé sklenáství). Kontakt na pracovníky kanceláe: p. Roman Víšek , Markéta Ságiová Tšíme se na vaši návštvu a naši spolupráci. Roman Víšek Po stopách Jana Zrzavého výstava výtvarných prací žák základních škol v prostorách Základní školy Krucemburk v období od 27. kvtna do 30. záí 2007 Základní škola Krucemburk zve všechny rodie a ostatní zájemce o výtvarné umní na tetí roník soutže dtských výtvarných prací nazvané Po stopách Jana Zrzavého. Zúastnné školy: ZŠ Krucemburk, Sobíov, Okrouhlice, Havlíkova Borová, Vojnv Mstec a ZŠ Otakara Beziny Jihlava. O víkendech a prázdninách bude zpístupnna dle domluvy na telefonních íslech nebo Všichni zájemci o výtvarné práce žák základních škol jsou srden zváni. Jií Šikl, editel ZŠ INFORMANÍ CENTRUM - NOVÉ KNIHY TOULKY NAD HAVLÍKOBRODSKEM Zdenk Vošický spojil svj zájem o letectví a fotografování: nkolik let poizoval letecké snímky Vysoiny. Výbr fotografií zobrazujících msta a vesnice Havlíkobrodského okresu pináší výpravná publikace Toulky nad Havlíkobrodskem. Obsahuje i šest barevných fotografií Krucemburku, Starého Ranska, Hluboké a rybníku eka. KRAJINOU EKY DOUBRAVY Text: Marie Hrušková Foto: Marie Holeková O historií i souasnosti kraje a lidí kolem eky Doubravy pojednávají dívjší publikace autorky PhDr. Marie Hruškové "Tam kde tee Doubravka" 1., II., III. s grafickou úpravou Jaroslava Turka. Nová knížka nabízí pohled na kraj kolem eky Doubravy prostednictvím pekrásných barevných zábr zkušené fotografky Mgr. Marie Holekové, na kterou zajímavá místa a malebná krajina bezprostedn zapsobily novými dojmy. Tmito publikacemi potšíte sebe i své známé. Zpravodaj mstyse Krucemburk, vydání 2/2007 Vydává Úad mstyse Krucemburk, redakce@krucemburk.cz Redakní rada: Tomáš Trávníek, Roman Dopita, Jiina Moravcová, Marie Šillerová, Petr Coufal, Pavel Vomela, Bc. Jií Havlíek, Jií Zeman. Šéfredaktor Roman Dopita, jazyková korektura Jií Zeman., grafická úprava Tomáš Trávníek Registraní znaka MK R E 17399, píští uzávrka Redakní rada si vyhrazuje právo píspvky krátit a upravovat. Tiskové chyby vyhrazeny, názory vyjádené v láncích se nemusí shodovat s názorem redakce a vydavatele. Vytiskl UNIPRESS Žár nad Sázavou.

16 NAVŠTIVTE REKREANÍ STEDISKO EKA Máte zde možnost: koupání ubytování stanování pjovna lodk a šlapadel MSTYS KRUCEMBURK VÁM PEJE POHODOVÉ LÉTO! foto: Dušan Mikulecký