E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

Transkript

1 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Smrkové hospodářství Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji (Registrační číslo CZ.1.07/2.2.00/ ) za přispění finančních prostředků EU a státního rozpočtu České republiky.

2 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Hlavní typy hospodářství Smrkové hospodářství

3 Smrk nejrozšířenější dřevina v ČR zastoupení: původní 15 %, současné 55 %, perspektivní 40 % zastoupení v SR: současné 26 % Rozšíření smrku ve vegetačních stupních: přirozená stanoviště: l.v.s. optimální stanoviště: l.v.s. Prioritní postavení smrku v HS (t.j. na 73 % lesní půdy ČR) Biologické vlastnosti smrku Obecné zásady pěstování sm. porostů DIFERENCIACE PĚSTEBNÍ TECHNIKY OBECNĚ Nutnost respektování rozdílnosti ve vlastnostech geobiocenóz 2 až 3 základní hlediska diferenciace a) podle porostních poměrů (dřevin) b) podle ekologických poměrů (přírodních podmínek) c) (podle míry antropické /imisní/ zátěže)

4 Ad b) Vertikální členění - sm hospodářství středních a vyšších poloh ( l.v.s.) - přirozené sm hospodářství ( l.v.s.) Horizontální členění - sm hospodářství exponovaných stanovišť (kategorie C, N, A, F) - sm hospodářství kyselých stanovišť (kategorie M, K, I) - sm hospodářství živných stanovišť (kategorie S, B, H, D) - sm hospodářství oglejených stanovišť (kategorie O, P, Q) - sm hospodářství podmáčených stanovišť (kategorie T, G, R) Diferenciace podle ekologických poměrů má praktické vyústění v HS, které byly vylišeny na základě výše naznačených členění. Vedle základních kritérií lze vylišit diferenciaci pěstební techniky např. podle: - ohroženosti ekosystému - imisní oblasti - neimisní oblasti - cílů hospodaření - kvantita a kvalita produkce - bezpečnost produkce - funkčního poslání - lesy hospodářské - lesy ochranné - lesy zvláštního určení - terénu - vhodný pro mechanizační prostředky - nevhodný pro mechanizační prostředky

5 DIFERENCIACE PĚSTEBNÍ TECHNIKY VE SMRKOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ Vychází z výše uvedených obecných zásad diferenciace pěstební techniky. Základem zůstává diferenciace podle jednotlivých HS. V hospodářských lesích je v současné době z praktického hlediska mimořádně významná diferenciace pěstební techniky podle cílů hospodaření: 1) Smrkové hospodářství zaměřené na kvantitu a kvalitu produkce. 2) Smrkové hospodářství zaměřené na bezpečnost produkce. Oba cíle se prolínají, ale v každém HS lze zpravidla vylišit jeden nebo druhý hlavní cíl hospodaření. UMĚLÁ OBNOVA - NA HOLOSEČNÝCH OBNOVNÍCH PRVCÍCH Minimální hektarové počty prostokořenného sadebního materiálu: (Příloha č. 8 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.) horské polohy (HS 71, 73, 75, 77, 79, 02) 3 tis. ks.ha-1 ostatní polohy neovlivněné vodou (HS 25, 31, 35, 41, 43, 45, 51, 53, 55) 3,5 až 4 tis. ks.ha-1 ostatní polohy ovlivněné vodou (HS 27, 29, 39, 57, 59) 3 až 3,5 tis. ks.ha-1 (Při použití krytokořenného sadeb. materiálu lze minimální hektarové počty snížit až o 20 %)

6 HS 53 -(SMRKOVÉ) HOSPODÁŘSTVÍ KYSELÝCH STANOVIŠŤ VYŠŠÍCH POLOH Obecná charakteristika: Druhý nejrozšířenější HS včr ( ha). Hlavní dřevina - smrk. Optimální podmínky pro přirozenou obnovu a současně i vhodné podmínky pro racionální technologie umožňující podrostní, násečný i holosečný způsob obnovy. Půdy náchylné ke zhoršení fyzikálních i chemických vlastností. Ohrožení: Větrem - průměrné sněhem - průměrné erozí - zanedbatelné buření - zanedbatelné / průměrné suchem - zanedbatelné Poměrně stabilní porosty s hlavním hosp. cílem produkovat maximum relativně kvalitní dřevní hmoty. Nejvýznamnější ekologická funkce: vodohospodářská - infiltrační Hlavní soubory lesních typů HS: 5K, 6K, 5I, 6I, 6M Průměrný bonitní stupeň smrku: 4-6

7 VLASTNÍ PĚSTEBNÍ TECHNIKA V HS 53 UMĚLÁ OBNOVA - NA HOLOSEČNÝCH OBNOVNÍCH PRVCÍCH Minimální hektarové počty prostokořenného sadebního materiálu: (Příloha č. 8 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.) Hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh 3,5 až 4 tis. ks.ha -1 (Při použití krytokořenného sadeb. materiálu lze minimální hektarové počty snížit až o 20 %) PŘIROZENÁ OBNOVA Obnova přirozenou cestou není v HS 53 zpravidla obtížná (ohrožení buření není velké). Přirozená obnova se uplatní při N (okrajová seč) a P (clonná seč) hosp. způsobu. V kompaktních smrkových porostech se silnou vrstvou humusu je nutná přípravná seč 4-5 let před sečí semennou. Rozpor: relativně snadná realizace přirozené obnovy - kvalita porostů (velmi často alochtonní porosty fenotypové kategorie C). PÉČE O KULTURY A NÁROSTY Kultury vylepšování Nárosty doplňování ochrana proti útlaku buřeně (prostřihávky) ochrana proti škodám zvěří pročistky

8 VÝCHOVA POROSTŮ (Výchova porostů je v rámcových směrnicích hospodaření založena ve všech HS na modelech výchovy.) Pro HS 53 je výchova charakterizována následujícími parametry: Pořadí Stáří Horní Počet stromů Pěstební Průměrný zásahu porostu výška na ha po zásahu interval rozestup (let) (m) (tisíc ks) (let) (m) ,9-2,1 10 2, ,6-1,9 10 2, ,5 15 2, ,3 15 2, ,0 15 2,8 Model výchovy pro tento HS vychází z hlavního cíle hospodaření, což je zde maximální podíl relativně kvalitní dřevní suroviny. Prvý výchovný zásah může být proto veden relativně nižší intenzitou.

9 Schematické výchovné zásahy - významný racionalizační prvek výchovy zejména v řadových výsadbách (Wagenknecht 1962). Praktické využití: hustota vyšší než smrků.ha-1, h < 7 m. Výhody, nevýhody schematických zásahů. Všechny výchovné zásahy jsou vedeny vesměs v podúrovni. ROZČLENĚNÍ - ZPEVNĚNÍ POROSTŮ Rozčlenění porostu musí být spojeno s prvým výchovným zásahem. Přibližovací linky se vedou po spádnici, v rovinatém terénu kolmo na směr převládajících větrů. Doporučená šířka pracovních polí - 25 m. Síť pracovních polí s přibližovacími linkami tvoří kostru pro případné zpevnění porostu v dospívajících porostech (péče o porostní pláště a zpevňovací seče - viz HS 55). OBNOVA POROSTŮ Při obnově porostů v HS 53 se uplatní H, N i P hosp. způsob. Doba obmýtí: let Obnovní doba: 30 let Obnovní číslo: 334 Návratná doba: 7-10 let Doba zajištění kultury: 5 let Cílová skladba: sm 7, bk 2, md 1

10 HS 55 - (SMRKOVÉ) HOSPODÁŘSTVÍ ŽIVNÝCH STANOVIŠŤ VYŠŠÍCH POLOH Obecná charakteristika: Třetí nejrozšířenější HS včr ( ha). Charakteristickým znakem je vysoká produkce, ale i značné ohrožení abiotickými činiteli. Převládá smrk, nejkvalitnější porosty smíšené smbk (jd). Půdy jsou odolné vůči zhoršení fyzikálních a chemických vlastností. Vitální buřeň omezuje možnost přirozené obnovy. Příznivý terén umožňuje použití mechanizace. Ohrožení: větrem - významné/průměrné sněhem - významné/průměrné erozí - zanedbatelné/průměrné buření - významné Málo stabilní porosty s cílem produkovat maximum kvalitní dřevní hmoty při nutném zaměření na bezpečnost produkce. Nejvýznamnější ekologická funkce: vodohospodářská - infiltrační Hlavní soubory lesních typů HS: 5S, 6S, 5B, 6B, 5H, 6H, 5D, 6D Průměrný bonitní stupeň smrku:

11 VLASTNÍ PĚSTEBNÍ TECHNIKA V HS 55 UMĚLÁ OBNOVA Minimální hektarové počty prostokořenného sadebního materiálu: (Příloha č. 8 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.) Hustota zakládaných porostů stejná jako u HS 53 3,5 až 4 tis. ks.ha-1 (Při použití krytokořenného sadeb. materiálu lze minimální hektarové počty snížit až o 20 %) PŘIROZENÁ OBNOVA Obnova smrku přirozenou cestou je zde s ohledem na výrazné zabuřenění zpravidla velmi obtížná. Proto musí být sníženo zakmenění u přípravné fáze clonných sečí obvykle jen na ± 0,9. Často je nutná mechanická, resp. chemická příprava půdy. V porostech se zastoupením buku je nutné zajistit přirozenou obnovu této dřeviny i na těchto stanovištích přirozenou cestou. PÉČE O KULTURY A NÁROSTY (viz HS 53)

12 VÝCHOVA POROSTŮ Model výchovy pro HS 55 má tyto základní znaky Pořadí Stáří Horní Počet stromů Pěstební Průměrný zásahu porostu výška na ha po zásahu interval rozestup (let) (m) (tisíc ks) (let) (m) ,6-1,9 10 2, ,3-1,5 10 2, ,0 10 3, , , , ,8 Výchova sm porostů musí být na stanovištích ohrožených abiotickýmičiniteli uplatňována zásadně metodou (principem) tzv. odstupňované výchovy. Princip odstupňované výchovy - v porostech ohrožených sněhem a větrem se začíná s intenzívními zásahy v mládí. Zvláštní zřetel (nejintenzívnější výchovný zásah) je kladen na 1. pročistku - cíl: snížit nebezpečí škod sněhem. Postupně se intenzita zmírňuje až do slabých zásahů v dospívajících porostech - cíl: minimalizovat nebezpečí škod větrem.

13 1. fáze výchovy - intenzívní výchovné zásahy v mládí. Již prvým zásahem se snižuje počet stromků na ks/ha!! Rovněž 2. výchovný zásah ve věku let je relativně silný. Schematické zásahy lze použít pouze při h < 7 m a výchozí hustotě vyšší než 4000 ks/ha. Současné porosty už ale vznikly převážně vřidších sponech. Zde lze použít tzv. kombinovaný výběr - odstranění každé řady (tím současně vznikají rozčleňovací linky). Uvnitř polí individuální výběr. Silnými zásahy v mládí se nejen zvýší stabilita porostu (snížení těžiště v důsledku delších korun), ale současně se podporuje i zvýšení tloušťkového (světlostního) přírůstu a tím zlepšení štíhlostního kvocientu. 2. fáze výchovy - mírnější výchovné zásahy ve středním věku. Cílem výchovy je zde vzájemná opora korun stromů pro zvýšení odolnosti proti bořivému větru. Proto je nutný přechod na plný zápoj, a to včas, t.j. před dosažením výšky 15 m. Zásadně nezasahovat do úrovně a nadúrovně. Pracovat zpočátku středně silnými, později slabými zásahy v podúrovni. Aktivní výchovu v podstatě ukončit ve věku let, ve starších porostech přejít pouze na zdravotní výběr.

14 POSOUZENÍ STATICKÉ STABILITY SMRKOVÝCH POROSTŮ 2 základní kritéria - štíhlostní kvocient (h : d) - délka koruny Věkový Štíhlostní Poměr délky koruny stupeň kvocient k výšce středního stromu < < <90 neporušený 7-8 zápoj Prodloužením zelené koruny ve fázi tyčkovin na více než 2/3 výšky stromu a snížením štíhlostního kvocientu na 0,7-0,8 se odolnost smrků proti zlomům zvýší oproti stromkům z hustého zápoje o 100 %!

15 PÉČE O DOSPÍVAJÍCÍ POROSTY - ZPEVŇOVACÍ SEČE Zpevňovací seče jsou mimořádně významným pěstebním opatřením v rozsáhlých smrkových monokulturách v oblastech ohrožených větrem. Praktický význam mají zejména v těch smrkových porostech, které nebyly vychovávány principem odstupňované výchovy. Cíle zpevňovacích sečí a) rozčlenění rozsáhlých porostů b) zvýšit odolnost proti škodám větrem (porostní pláště) c) zabezpečit účinnou obnovu porostů 1. Holosečné zpevňovací pruhy - odluky - rozluky 2. Prosvětlovací zpevňovací pruhy - závory - (okrajový zpevňovací pás) - (vnitřní zpevnění okraje)

16 OBNOVA POROSTŮ Při obnově porostů v HS 55 budou obvykle převažovat násečné (holosečné) obnovní prvky. Možnost použití přirozené obnovy je obvykle vázána na mechanickou resp. chemickou přípravu půdy. Přirozenou cestou musí být ale obnovován buk - viz výše. Doba obmýtí: let (vyšší bonita nebo naopak zhoršený zdravotní stav = nižší obmýtí). Obnovní doba: 30 let Obnovní číslo: 334 Návratná doba: 10 let Doba zajištění kultury: 5 let Cílová skladba: sm 7, bk 2, jd (md) 1, kl

17 HS 57 - (SMRKOVÉ) HOSPODÁŘSTVÍ OGLEJENÝCH STANOVIŠŤ VYŠŠÍCH POLOH Obecná charakteristika: HS s významným rozšířením ( ha = 10 % lesní půdy ČR). Půdní podmínky (vysoký obsah vody) jsou zde příčinou mimořádně významného ohrožení větrem. Důležité je proto vnitřní i vnější zpevnění porostů. Pro tato stanoviště jsou nutné geneticky vhodné formy smrku a příměs dřevin zpevňujících (jd, bk, md). Půdy jsou ke zhoršení svých fyzikálních a chemických vlastností středně odolné. Ohrožení: větrem - významné sněhem - významné/průměrné buření - průměrné/významné zamokřením - průměrné/významné Výrazně nestabilní porosty s prvořadým posláním bezpečnosti produkce. Nejvýznamnější ekologická funkce: vodohospodářská - desukční Hlavní soubory lesních typů: 3-6 O, 3-6 P, 3-6 V, 5-6 Q Průměrný bonitní stupeň smrku: 2-3 (4-6)

18 VLASTNÍ PĚSTEBNÍ TECHNIKA V HS 57 UMĚLÁ OBNOVA Holá seč je přípustná pouze při současném odvodnění a jen ve vhodných podmínkách. Minimální hektarové počty prostokořenného sadebního materiálu: (Příloha č. 8 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.) Hospodářství oglejených stanovišť vyšších poloh 3 až 3,5 tis. ks.ha -1 (Při použití krytokořenného sadeb. materiálu lze minimální hektarové počty snížit až o 20 %) PŘIROZENÁ OBNOVA Vzhledem ke stanovištním podmínkám by měl převládat podrostní hospodářský způsob s přirozenou obnovou. Na bohatších typech ztěžuje tento způsob obnovy významné ohrožení buření, proto je zpravidla nutné tak, jako na stanovištích bohatých, použít mechanickou resp. chemickou přípravu půdy. PÉČE O KULTURY A NÁROSTY (viz HS 53)

19 VÝCHOVA POROSTŮ Program výchovy je charakterizován následujícím modelem: Z pohledu hlavního cíle hospodaření na těchto stanovištích (stabilita sm porostů) je zde nutné kategoricky uplatňovat požadavek dodržování zásad odstupňované výchovy. Prvý zásah mimořádně intenzívní s cílem prodloužení zelených korun. Druhý zásah při h = 10 m rovněž intenzívní ve věku let. Počínaje třetím zásahem, intenzita výrazně klesá. Zásady odstupňované výchovy viz HS 55. Pořadí Stáří Horní Počet stromů Pěstební Průměrný zásahu porostu výška na ha po zásahu interval rozestup (let) (m) (tisíc ks) (let) (m) ,6 10 2, ,2-1,4 10 2, ,9 10 3, ,7 15 3, ,6 15 4,0

20 PÉČE O DOSPÍVAJÍCÍ POROSTY - ZPEVŇOVACÍ SEČE V HS 57 jsou zpevňovací seče (odluky, rozluky, závory) v dospívajících porostech, které nebyly vychovávány principem odstupňované výchovy prakticky jediným (i když stále opomíjeným) pěstebním opatřením, jimž můžeme výrazně přispět ke zvýšení odolnosti proti účinkům bočního větru. OBNOVA POROSTŮ Silné ohrožení větrem, periodické zamokření i častý výskyt mrazových poloh zde podmiňuje jemnější způsoby obnovy, okrajovou seč a clonnou seč. Všechny obnovní postupy musí být vedeny snahou o maximální podíl přirozené obnovy. Prvky holosečného charakteru lze aplikovat pouze při současném odvodnění. Doba obmýtí: let Obnovní doba: 30 let Obnovní číslo: 334 Návratná doba: 7-10 let Doba zajištění kultury: 6-7 let Cílová skladba: sm 7, bk (db) 1-2; jd (bo) 1-2, md, os.

21 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Hlavní typy hospodářství Smrkové hospodářství