Energetický regulační úřad

Transkript

1 Energetcký regulační úřad Zpráva Energetckého regulačního úřadu o metodce regulace III. regulačního období včetně základních parametrů regulačního vzorce a stanovení cen v odvětví elektroenergetky a plynárenství

2 Energetcký regulační úřad OBSAH 1 Úvod Důvod předložení a vymezení strategckého rámce regulace Implementace a vynucování Konzultační proces Dotčené subjekty Regulatorní rámec Současný stav Možné změny Analýza současného stavu I. regulační období II. regulační období Podnkové přeměny v energetce Mnmální náklady na unbundlng Ocenění aktv a odpsů u nově vznklých společností Aktva Odpsy Zavedení regulační evdence Východska a další faktory ovlvňující metodku III. regulačního období Prce-cap vs. revenue-cap lberalzační balíček Odkupy a pronájmy Cena dopravy zemního plynu do paroplynových elektráren Operátor trhu s plynem Pops parametrů regulace Návrh varant parametrů náklady, odpsy, zsk Společné parametry Eskalační faktor Faktor efektvty X Časová hodnota peněz Míra výnosnost vážené průměrné náklady na kaptál (WACC) Ukazatel kvalty v elektroenergetce Čnnost přenos elektřny Nastavení parametrů náklady, odpsy a zsk pro čnnost přenos elektřny Nastavení parametru výnosy z aukcí provozovatele přenosové soustavy Nastavení parametru ostatní výnosy provozovatele přenosové soustavy Povolené výnosy pro čnnost přenos elektřny (vzorec) Metodka stanovení cen za přenos elektřny - cena za rezervovanou kapactu Metodka stanovení cen za přenos elektřny - cena za použtí přenosové sítě Čnnost poskytování systémových služeb Nastavení parametrů náklady, odpsy a zsk pro čnnost poskytování systémových služeb Povolené výnosy pro čnnost poskytování systémových služeb (vzorec) Metodka stanovení ceny za systémové služby - stanovení ceny za systémové služby Čnnost dstrbuce elektřny Nastavení parametrů náklady, odpsy a zsk pro čnnost dstrbuce elektřny... 44

3 Energetcký regulační úřad Nastavení parametru výnosy z ostatních čnností provozovatele dstrbuční soustavy Povolené výnosy pro čnnost dstrbuce elektřny (vzorec) Metodka stanovení cen za dstrbuc elektřny - cena za rezervac kapacty Metodka stanovení cen za dstrbuc elektřny - plátc ceny za rezervac kapacty dstrbuční sítě Metodka stanovení cen za dstrbuc elektřny - cena za použtí sítě Regulace lokálních dstrbučních soustav Čnnost operátora trhu s elektřnou Dodávka poslední nstance Výroba elektřny z obnovtelných zdrojů, kombnované výroby elektřny a tepla a druhotných zdrojů Výroba elektřny z obnovtelných zdrojů Výroba elektřny z kombnované výroby elektřny a tepla Výroba elektřny z druhotných zdrojů Kompenzace vícenákladů souvsejících s podporou výroby elektřny z OZE, KVET a DZ Podpora decentrálních zdrojů Čnnost přeprava plynu Nastavení parametrů náklady, odpsy a zsk pro čnnost přeprava plynu Povolené výnosy pro čnnost přeprava plynu (vzorec) Povolená nákupní cena energe plynu pro krytí ztrát a pro ocenění povoleného množství energe plynu pro pohon kompresních stanc Povolené množství ztrát v přepravní soustavě Povolené množství energe plynu pro pohon kompresních stanc Plánovaná spotřební daň Plánované náklady na službu poskytování flexblty Metodka stanovení cen za přepravu Čnnost dstrbuce plynu Nastavení parametrů náklady, odpsy a zsk pro čnnost dstrbuce plynu Povolené výnosy pro čnnost dstrbuce plynu (vzorec) Cena plynu na pokrytí ztrát v dstrbuční soustavě Nastavení parametru povolené množství ztrát v dstrbuční soustavě Program ke snžování technckých ztrát Náklady na nákup dstrbuce od jných provozovatelů regonálních dstrbučních soustav Metodka stanovení cen za dstrbuc Dodávka poslední nstance Regulace cen dstrbuce v lokálních dstrbučních soustavách... 91

4 Energetcký regulační úřad 1 Úvod Předkládaný materál popsuje strateg Energetckého regulačního úřadu (ERÚ, Úřad) pro III. regulační období včetně stanovení prncpů regulace na III. regulační období. Vzhledem k tomu, že zpráva bude zároveň sloužt jako podklad pro zpracování souvsející sekundární legslatvy, byla zpracována podle obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA Regulatory Impact Assesment). Zavedení RIA souvsí s programovým prohlášením vlády, která konstatovala, že cesta k posílení konkurenceschopnost ČR v meznárodním prostředí je neodmysltelně spjata se zvýšením efektvty výkonu veřejné správy. Proto se vláda v tomto svém zásadním dokumentu zavázala podnknout kroky směrem ke zlepšení veřejné správy a kvalty jí poskytovaných služeb, tzn. nastavt jednoznačně podmínky k tomu, aby veřejná správa byla nejen chápána, ale skutečně fungovala jako služba občanům. Jedním ze strategckých cílů státní správy je zlepšt a zjednodušt regulatorní prostředí a vytvořt atraktvní prostředí pro podnkatele, domácí zahranční nvestory, k čemuž má vést provedení analýzy stávajících regulací s cílem dentfkovat a odstrant nadbytečnou regulac a reforma legslatvního procesu s cílem učnt tvorbu regulace transparentní, zavést hodnocení dopadu regulace. Nástrojem vedoucím k žádoucímu stavu vláda určla zpracovávání hodnocení dopadů regulace. Cílem obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace je zlepšt tvorbu regulace s tím, že v rámc procesu její tvorby je nutné zvažovat, zda by nebylo vhodnější využít jných prostředků regulace, než je regulace právní. Obecné zásady se vztahují na přípravu všech právních předpsů, které jsou přpravovány v souladu s Legslatvním pravdly vlády. Pro ERÚ může využtí metody RIA také znamenat určtou výhodu č příležtost př zlepšení jeho komunkace s okolím a zpřístupnění jeho práce šrší veřejnost. Veřejným konzultačním procesem bude zaručena transparentnost v rozhodování Úřadu a teoretcky lze mnmalzovat případné snahy o korupční jednání. 1.1 Důvod předložení a vymezení strategckého rámce regulace Čnnost dstrbuce elektřny a plynu, přenos elektřny a přeprava plynu patří do odvětví tzv. přrozených monopolů, jejchž fungování je zabezpečeno pouze jednou sítí, protože budování paralelní nfrastruktury není ekonomcky efektvní. Aby nedocházelo k tomu, že monopoly budou nekontrolovatelně určovat ceny, musí být regulovány státem. V případě regulace je k tomuto účelu zpravdla zmocněn regulační orgán. V České republce byl k výkonu regulace v energetce zřízen Energetcký regulační úřad zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnkání a o výkonu státní správy v energetckých odvětvích a o změně některých zákonů (energetcký zákon) 1. Na základě energetckého zákona je Úřad povnen stanovt prováděcím právním předpsem způsob regulace v energetckých odvětvích a postupy pro regulac cen. K tomuto účelu byla vydána vyhláška č. 150/2007 Sb., o způsobu regulace cen v energetckých odvětvích, jejíž účnnost je vztažena pouze na II. regulační období, což znamená konec její platnost k Vzhledem k tomu, že podle současně platné národní a evropské legslatvy není možné ukončení regulace uvedených čnností, spočívá rzko nečnnost Úřadu v porušení zákonných požadavků v oblast regulace. 1 Energetcký zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství (směrnce Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES a směrnce Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES) podmínky podnkání, výkon státní správy a nedskrmnační regulac v energetckých odvětvích. 1

5 Energetcký regulační úřad Z tohoto důvodu přpravl Úřad návrh stratege pro III. regulační období včetně stanovení prncpů a metodky regulace na III. regulační období, která bude uplatňována v období od do Cílem navržené metodky je určt přměřenou úroveň zsku pro společnost během následujících pět let regulační perody, zajstt dostatečnou kvaltu poskytovaných služeb zákazníkům př efektvně vynaložených nákladech, podpořt budoucí nvestce, zajstt zdroje pro obnovu sítí a nadále zvyšovat efektvtu, ze které budou proftovat také zákazníc. Regulace cen v elektroenergetce Výsledná cena dodávky elektřny pro všechny kategore konečných zákazníků je složena z pět základních složek. První složku ceny tvoří neregulovaná cena komodty, tj. elektrcké energe označované také jako slová elektřna, jejíž cena je tvořena na tržních prncpech a v souladu s obchodním strategem jednotlvých dodavatelů elektřny. Ostatní složky ceny zahrnují regulované čnnost monopolního charakteru, mez něž patří doprava elektřny od výrobního zdroje prostřednctvím přenosového a dstrbučního systému ke konečnému zákazníkov, a dále čnnost spojené se zajštěním stablního energetckého systému z technckého hledska (tzv. zajšťování systémových služeb) obchodního hledska (především čnnost operátora trhu s elektřnou v oblast zúčtování odchylek). Poslední složkou výsledné ceny dodávky elektřny je pak příspěvek na podporu elektřny z obnovtelných zdrojů, kombnované výroby elektřny a tepla a druhotných zdrojů. Tímto způsobem je cena dodávky elektřny tvořena pro všechny kategore zákazníků s účnností od 1. ledna 2006, kdy byl český trh s elektřnou zcela lberalzován. Regulace cen v plynárenství Cena dodávky zemního plynu pro konečné zákazníky se skládá ze čtyř základních složek. První složkou je platba za komodtu, tj. za samotný zemní plyn, jehož cena je dána dovozní cenou plynu, marží a náklady dodavatele, dále jde o platbu za přepravu plynu z hrančního předávacího bodu do domácí zóny jednotlvých dstrbutorů přepravní soustavou a platbu za navazující čnnost dstrbuce plynu do odběrného místa. Čtvrtou složkou je cena za uskladňování plynu. Od 1. ledna 2007 je trh se zemním plynem plně otevřen, což znamená, že každý konečný zákazník má právo vybrat s svého dodavatele a ceny obchodu a uskladňování jsou dány tržním prostředím. Trh se zemním plynem se postupně začínal otevírat od roku Z důvodu jeho nefunkčnost však zavedl ERÚ od 1. ledna 2006 opět pro oprávněné zákazníky regulac formou maxmálních cen. K ukončení regulace došlo dnem 31. března Od 1. dubna 2007 je tedy český trh s plynem jž plně lberalzovaný a ceny obchodu a uskladňování jsou v rež jednotlvých obchodníků na trhu. 1.2 Implementace a vynucování Energetcký regulační úřad je povnen oznámt stanovené parametry regulačního vzorce pro jednotlvé regulované čnnost v dostatečném časovém předsthu, což podle vyhlášky č. 150/2007 Sb., o způsobu regulace cen v energetckých odvětvích, znamená konkrétně: provozovatel přenosové soustavy nejpozděj 7 měsíců před začátkem regulačního období, provozovatel elektroenergetcké dstrbuční soustavy nejpozděj 5 měsíců před začátkem regulačního období, operátorov trhu s elektřnou nejpozděj 5 měsíců před začátkem regulačního období, provozovatel přepravní soustavy nejpozděj 5 měsíců před začátkem regulačního období, provozovatel plynárenské dstrbuční soustavy nejpozděj 5 měsíců před začátkem regulačního období. 2

6 Energetcký regulační úřad V rámc zkušeností, které Úřad získal v průběhu dvou regulačních období, se výše uvedené termíny pro oznámení parametrů regulovaným subjektům osvědčly a budou navrženy také pro III. regulační období. Časový harmonogram, který je nutné dodržet pro úspěšné stanovení východsek pro III. regulační období a jeho jednotlvé fáze, je uveden na následujícím obrázku. Rámcově harmonogram dává jasnější představu, jak bude Úřad postupovat př tvorbě a zavedení metodky III. regulačního období, přípravě podkladů a parametrů a přípravě legslatvy až po tvorbu cen a tarfů. Obrázek č. 1 Harmonogram postupu prací Zveřejnění metodky regulace pro III. regulační období Zahájení III. regulačního období Stanovování jednotlvých parametrů do povolených výnosů a propočet do konečných cen 4/2008 7/ /2008 1/2009 3/2009 4/2009 6/ Příprava nové regulační vyhlášky Konzultační proces Vydání regulační vyhlášky 2 Konzultační proces V souladu s prncpy transparentního a otevřeného přístupu př tvorbě metodky regulace a konkrétních regulačních nástrojů a s cílem přpravt všeobecně akceptovatelnou metodku předkládá Úřad své návrhy k veřejné dskuz, do které se mohou prostřednctvím nternetových stránek Úřadu ( zapojt všechny zanteresované strany. Zaslané přpomínky č náměty ERÚ vyhodnotí a zváží zapracování přjatých podnětů. Energetcký regulační úřad nebude v průběhu odpovídat jednotlvě na každý zaslaný podnět, ale k datu 8. září 2008 zveřejní na svých nternetových stránkách přehled zaslaných přpomínek. Naložení s přpomínkam, tedy jejch zamítnutí č zapracování pak zveřejní současně s aktualzovanou metodkou dne 18. lstopadu Energetcký regulační úřad také zváží případnou nutnost osobního projednání zaslaných přpomínek. Energetcký regulační úřad s vyhrazuje právo upravt termíny následující po zaslání přpomínek, např. z důvodu velkého množství podnětů. 3

7 Energetcký regulační úřad Harmonogram konzultací 18. července 2008 Zveřejnění navrhované metodky na nternetu. 22. srpna 2008 Zaslání přpomínek k navrhované metodce. 8. září 2008 Zveřejnění zaslaných přpomínek na nternetu do 31. října 2008 Konzultační proces. Nutnost osobního projednání bude ndvduálně zvážena. 18. lstopadu 2008 Zveřejnění aktualzované metodky na nternetu. 15. prosnce Dotčené subjekty Konečné stanovsko k metodce stanovení parametrů (následuje legslatvní proces - zanesení metodky do sekundární legslatvy). Postavení regulačního orgánu z hledska nastavení regulace a stanovení metod je specfcké v tom smyslu, že hlavním úkolem Úřadu je zaujímat nezávslé a objektvní postavení. Úřad vystupuje v rol tzv. arbtra, nebol soudce určujícího transparentní podmínky pro podnkání regulovaných subjektů za rozumnou cenu pro konečného spotřebtele. Podle názoru ERÚ jsou všechny nejdůležtější zanteresované strany, které mohou ovlvnt proces regulace, zachyceny v následujícím obrázku: Obrázek č. 2 Postavení Energetckého regulačního úřadu Méda Asocace a sdružení na straně spotřebtelů Evropská komse Meznárodní organzace (CEER, ERGEG) Energetcký regulační úřad Regulované subjekty, jejch svazy a une Odborná veřejnost akademcká půda Zákazníc Ústřední orgány státní správy a samospráva Ostatní účastnící trhu (výrobc, obchodníc atd.) 4

8 Energetcký regulační úřad Pozce regulovaných společností je velce slná. Přímá nepřímá rozhodnutí Úřadu mohou ovlvnt hospodářské výsledky frem, proto má většna společností specálního pracovníka č tým pracovníků určených pro vyjednávání s Úřadem. Taktéž se regulované subjekty sdružují do svazů a un jako je např. ČSRES (Sdružení regonálních dstrbučních společností v elektroenergetce), ČPU (Česká plynárenská une), jejchž aktvta je zaměřená na sjednocení stanovsek subjektů a vyjednávání s Úřadem ohledně prosazení společných dohod. Na energetckém trhu ČR se můžeme setkat se skupnou velkých zákazníků (velkoodběratelů), kteří se sdružují do asocací a organzací např. Sdružení velkých spotřebtelů energe (SVSE), Svaz měst a obcí (SMO), Hospodářská komora (HK), Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP). Asocace malých zákazníků např. Sdružení obrany spotřebtelů ČR SOS, č přímo samotní maloodběratelé jsou nejpočetnější skupnou, ale jejch aktvta je mnmální až mzvá. Hlavním důvody jsou především náročnost sledování dění v oboru, přehled o metodkách regulace, znalost hstore atd. Cena energe pro velké spotřebtele je klíčová, zatímco u malých zákazníků neční prozatím tak významné procento výdajů, aby se zajímal o natolk složtou problematku jakou je lberalzace trhu, stanovení cen, metodky regulace atd. Závěr Závěrem je možné označt čnnost Úřadu př nastavení III. regulačního období za potřebnou a v zájmu všech účastníků. V současné stuac jsou regulované subjekty důležtou skupnou, která může ovlvnt přípravu III. regulačního období. Částečnou protváhou k pozc regulovaných společností může být skupna velkých zákazníků sdružených do asocací. Snahou Úřadu je zapojt do dskuze o metodce regulace také ostatní veřejnost. 4 Regulatorní rámec Pojem regulace je často spojován pouze s regulací cen určtého druhu zboží č služeb, je potřeba vnímat tento pojem v šrším slova smyslu jako cílené zásahy státu do svobody podnkání, mající za cíl usměrňovat podnkání v odvětví energetky žádoucím způsobem. V tomto kontextu tedy neexstuje pouze jedna autorta, Energetcký regulační úřad, ale jedná se rovněž o další ústřední orgány státní správy a mnsterstva, z nchž v odvětví energetky hraje přrozeně klíčovou rol Mnsterstvo průmyslu a obchodu ČR. Mnsterstvo průmyslu a obchodu ČR je prmární nsttucí pro formování energetcké koncepce státu. 4.1 Současný stav Regulatorní rámec pro odvětví elektroenergetky a plynárenství je prmárně zakotven v energetckém zákoně, následně rozveden na úrovn sekundární legslatvy. Je třeba zdůraznt, že zde exstuje řada vyhlášek, které, kromě jž zmíněné vyhlášky č. 150/2007 Sb., o způsobu regulace cen v energetckých odvětvích, ovlvňují jak regulované subjekty, tak užvatele sítí. Z tohoto pohledu mez nejdůležtější patří: Vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách přpojení k elektrzační soustavě Tato vyhláška upravuje podmínky přpojení výroben elektřny, dstrbučních soustav a odběrných míst konečných zákazníků k elektrzační soustavě, způsob výpočtu podílu nákladů spojených s přpojením a se zajštěním požadovaného příkonu, podmínky dodávek elektřny a způsob výpočtu náhrady škody př neoprávněném odběru elektřny. 5

9 Energetcký regulační úřad Přímý vlv na metodku cenové regulace pro čnnost přenosu a dstrbuce elektřny má především uplatňování výběru podílu nákladů spojených s přpojením a se zajštěním požadovaného příkonu. Jedná se o skutečnost, že přpojující se užvatelé sítě hradí určté fnanční prostředky, jež vytváří pro regulované subjekty zdroj fnancování, v rámc regulace však dochází k akceptac celkové nvestce a odpsů do cen. Přístupy v obou vyhláškách musí být vzájemně harmonzovány, aby nedocházelo k dvojímu zpoplatnění ze strany užvatelů sítí, zároveň však musí exstovat přrozená ekonomcká stmulace ke kvaltnímu výkonu agendy spojené s přpojováním na straně regulovaných subjektů. Přestože se podíl odběratele na nákladech na přpojení (přpojovací poplatky) jeví jako velm nepopulární záležtost a je vytvářen tlak na jeho odstranění, jedná se o účnný způsob, jak udržet v raconálních mezích požadavky žadatelů o přpojení, a proto musí být zachován. Pokud by byl k dspozc lbovolný příkon zdarma, jak někteří požadují, vyvolávalo by to zbytečné nvestce, které by musely být následně promítnuty do cen přenosu a dstrbuce. Vyhláška č. 541/2005 Sb., o Pravdlech trhu s elektřnou, zásadách tvorby cen za čnnost operátora trhu s elektřnou a provedení některých dalších ustanovení energetckého zákona ve znění pozdějších předpsů Tato vyhláška stanoví Pravdla trhu s elektřnou, zásady tvorby cen za čnnost operátora trhu s elektřnou (operátor trhu, OTE), způsoby jejch účtování a úhrad jednotlvým účastníky trhu s elektřnou, pravdla tvorby, přřazení a užtí typových dagramů dodávek elektřny a podmínky dodávek elektřny dodavatelem poslední nstance. Náplní vyhlášky je pops, jak se stanovené ceny uplatňují v prax, které subjekty hradí jednotlvé regulované ceny, jaké exstují výjmky a jak se platby od konečných zákazníků č jných subjektů přerozdělují ve prospěch vykonavatelů příslušných regulovaných čnností (ČEPS, OTE, ), přestože tto nemají s plátc žádné přímé smluvní vztahy. Vymezení plátců v rámc tohoto právního předpsu zjednodušeně řečeno determnuje jmenovatele zlomku pro výpočet příslušné ceny. Vyhláška č. 540/2005 Sb., o kvaltě dodávek elektřny a souvsejících služeb v elektroenergetce Tato vyhláška stanoví požadovanou kvaltu dodávek a služeb souvsejících s regulovaným čnnostm v elektroenergetce, včetně výše náhrad za její nedodržení, lhůt pro uplatnění nároku na náhrady, a postupy pro vykazování dodržování kvalty dodávek a služeb. Exstuje zde opět přímá vazba mez úrovní kvalty poskytovaných služeb a přznaným povoleným výnosy, které zohledňují náklady na provoz a údržbu pro zajštění potřebné úrovně kvalty a musí zahrnovat ekonomckou stmulac k nvestcím prostřednctví přměřené výnosnost. Tato vyhláška vytváří jakous pojstku př použtí pobídkového způsobu regulace typu RPI-X, kdy jsou společnost motvovány k úsporám. Nastavení parametrů (příslušných standardů) tohoto předpsu tvoří meze pro analýzu rzk př nákladové optmalzac příslušných provozovatelů. Vyhláška č. 545/2006 Sb., o kvaltě dodávek plynu a souvsejících služeb v plynárenství Tato vyhláška stanoví požadovanou kvaltu dodávek a služeb souvsejících s regulovaným čnnostm v plynárenství, včetně výše náhrad za nedodržení stanovených parametrů, lhůt pro uplatnění nároku na náhrady a postupy pro vykazování dodržování kvalty dodávek a služeb. Role této vyhlášky je shodná jako v elektroenergetce, pouze k jejímu naplnění exstuje omezenější rozsah nástrojů. Tato vyhláška, na rozdíl od vyhlášky pro elektroenergetku, pracuje pouze s tzv. garantovaným standardy. Vzhledem k přrozené povaze kontnuální 6

10 Energetcký regulační úřad dopravy plynu podzemním produktovody zde nejsou defnovány cílové obecné parametry plynulost (poruchovost). Vyhláška č. 524/2006 Sb., o pravdlech pro organzování trhu s plynem a tvorbě, přřazení a užtí typových dagramů dodávek plynu ve znění pozdějších předpsů Tato vyhláška v návaznost na přímo použtelný předps Evropských společenství (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1775/2005 ze dne 28. září 2005 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám) upravuje pravdla pro organzování trhu s plynem, podmínky dodávek plynu pro konečné zákazníky a pravdla tvorby, přřazení a užtí typových dagramů dodávek plynu. Obdobně jako v elektroenergetce, zde exstuje velm úzká vazba mez způsobem přdělování přepravní a dstrbučních kapact a zvolenou metodkou cenové regulace. V odvětví plynárenství, které se v místních podmínkách vyznačuje slnou domnancí meznárodní (tranztní) přepravy plynu nad domácí spotřebou s téměř nulovou domácí produkcí, hrají klíčovou rol regulatorní požadavky evropské legslatvy, kterým se musí domácí regulatorní rámec postupně přzpůsobt. S ohledem na přpravované změny nařízení č. 1775/2005 je třeba počítat s tím, že bude tlak na meznárodní harmonzac regulace přepravy plynu sílt. 4.2 Možné změny Novela energetckého zákona Přpravovaná novela energetckého zákona klade na jedné straně dodatečné požadavky na zvýšení transparentnost a poskytnutí jstot nvestorům, na druhé straně poskytuje regulátorov některé doplňující kompetence pro kvaltní výkon regulace. Tento trend ukazuje nově navržený 19a - Regulace cen, ve kterém se mmo jné uvádí: Př regulac cen přenosu elektřny, přepravy plynu, dstrbuce elektřny a dstrbuce plynu postupuje Energetcký regulační úřad tak, aby stanovené ceny pokrývaly náklady na zajštění efektvního výkonu lcencované čnnost, dále odpsy a přměřený zsk zajšťující návratnost realzovaných nvestc do zařízení sloužících k výkonu lcencované čnnost. To neplatí v případě cen za meznárodní přepravu plynu, pokud Energetcký regulační úřad rozhodne o odlšném postupu tvorby těchto cen založeném na tržním způsobu. V případě elektroenergetky Energetcký regulační úřad zohlední předvídatelnou budoucí poptávku a požadavky na provozní zabezpečení přenosové soustavy a dstrbučních soustav. Ceny dodavatele poslední nstance reguluje Energetcký regulační úřad formou věcně usměrňovaných cen. V případě, že o to dodavatel poslední nstance požádá, Energetcký regulační úřad rozhodne o cenách dodavatele poslední nstance jako o cenách maxmálních. Př regulac ostatních cen postupuje Energetcký regulační úřad tak, aby stanovené ceny byly alespoň nákladové. Př stanovení příspěvku k ceně elektřny postupuje Energetcký regulační úřad tak, aby příspěvek umožnl uplatnění elektřny na trhu s ohledem na efektvní využívání prmárních energetckých zdrojů, ochranu žvotního prostředí a zájem na rozvoj výroby elektřny z vysokoúčnné kombnované výroby elektřny a tepla a výroby elektřny z druhotných energetckých zdrojů. Energetcký regulační úřad mezročně upravuje příspěvky k ceně elektřny z vysokoúčnné kombnované výroby elektřny a tepla v závslost na změnách cen elektřny na trhu, cen tepelné energe, cen prmárních energetckých zdrojů, efektvtě výroby a době využtí výrobny elektřny. Na žádost držtele lcence na dstrbuc elektřny nebo dstrbuc plynu, jehož dstrbuční soustava není přímo přpojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, může Energetcký regulační úřad rozhodnout o odlšném stanovení podmínek pro sjednání ceny tepelné energe nebo stanovení povolených výnosů a proměnných nákladů provozovatele dstrbuční soustavy. Energetcký regulační úřad žádost zcela nebo zčást vyhoví, prokáže-l 7

11 Energetcký regulační úřad žadatel, že stanovený způsob regulace ceny mu dlouhodobě neumožňuje alespoň pokrytí oprávněných nákladů. Po právní moc rozhodnutí, kterým žádost zcela nebo zčást vyhoví, Energetcký regulační úřad upraví stanovený způsob regulace nebo jeho jednotlvé podmínky nebo upraví cenu dstrbuce elektřny nebo plynu. 5 Analýza současného stavu 5.1 I. regulační období V I. regulačním období ( ) použl Úřad k regulac povolených výnosů metodu prce-cap, tzv. RPI-X, využívanou řadou evropských regulátorů, která je založena na výkonnost společností. Základním prncpem metody je, že jednotlvým společnostem jsou stanoveny povolené výnosy pro určté předem dané období, tzv. regulační období. Druhým prncpem je, že metoda regulace a předem stanovené povolené výnosy jsou po dobu trvání regulačního období neměnné, kromě eskalace faktorem RPI upraveným o faktor efektvty X. Zvolená metoda prce-cap navíc zohledňovala plánovanou spotřebu a uplatňovala vyrovnávací korekční mechanzmus. Pro I. regulační období byly jednotlvým společnostem stanoveny povolené výnosy podle jednoduchého základního vzorce: PV N O Z PV který měl pro regulac v energetce konkrétní tvar: 0 N 0 O 0 ROA PA 0 PV PV kde: PV PV 0 N 0 O 0 1 ROA PA 0 PPI X PPI X povolené výnosy v příslušném regulovaném roce, výchozí hodnota povolených výnosů, výchozí hodnota provozních nákladů, výchozí hodnota odpsů, rentablta provozních aktv (míra zsku), výchozí hodnota provozních aktv, ndex cen průmyslových výrobců v příslušném regulovaném roce, faktor efektvty v příslušném regulovaném roce. Tímto způsobem byla zajštěna po dobu trvání regulačního období stablta energetckých odvětí, a to jak pro konečné zákazníky, tak pro nvestory. Zároveň získal Úřad určtý nadhled nad regulací, protože neprováděl každoroční propočty jednotlvých parametrů regulačního vzorce. Je nutné ovšem přpustt negatva vzorce, a to, že se skutečné hodnoty jednotlvých parametrů dosahované společnostm vyvíjely odlšným způsobem než parametry vzorce upravované eskalací. 5.2 II. regulační období Ve II. regulačním období ( ) použl Úřad motvační způsob regulace revenue-cap, který byl založen na regulac jednotlvých parametrů regulačního vzorce. K této metodě regulace vedl ERÚ předpoklad nestablního prostředí způsobeného změnam na trhu souvsejícím s unbundlngem a postupným otevíráním trhů. 8

12 Př přípravě II. regulačního období byly stanoveny základní cíle: Energetcký regulační úřad př přechodu regulačních období zachovat stabltu odvětví, tzn. cenovou stabltu pro konečného zákazníka př zachování kvalty dodávky a zároveň zachovat zskovost pro nvestora, přpravt metodu, která bude založena na všeobecně akceptovaných prncpech, motvačním způsobem vést v průběhu regulačního období společnost ke zvyšování efektvnost, více pracovat s nvestcem v průběhu regulačního období. Pro regulované čnnost byly stanoveny následující vzorce pro určení povolených výnosů: Přenos elektřny PV N 0 (1 X) (p MI MI (1 p 100 MI ) PPI) O 0 O WACC NHBT RAB0 ZHA Dstrbuce elektřny PV N 0 (1 X) (p MI MI (1 p 100 MI ) PPI) O 0 PPI WACC 100 NHBT RAB 0 ZHA Přeprava plynu PV N 0 (1 X) (p MI MI (1 p 100 MI ) PPI) O 0 O WACC NHBT RAB0 ZHA Dstrbuce plynu PV N (1 X) (1 p(r 1)) kde: 0 PV N 0 O 0 RAB 0 WACC NHBT X MI PPI p MI ΔZHA p r Metodka roku 0 (p MI MI(1 p 100 MI ) PPI) O (1 p(r 0 dp 1)) PPI WACC 100 NHBT RAB0 povolené výnosy v příslušném regulovaném roce, pořadové číslo příslušného regulovaného roku, výchozí hodnota provozních nákladů, výchozí hodnota odpsů, výchozí hodnota provozních aktv, míra výnosnost, faktor efektvty, mzdový eskalační faktor, průmyslový eskalační faktor (ndex cen průmyslových výrobců), koefcent mzdového eskalačního faktoru, změna hodnoty regulační báze aktv v příslušném regulovaném roce, koefcent faktoru odběrných míst, faktor odběrných míst v příslušném regulovaném roce. Vzhledem k tomu, že jedním ze základních cílů Úřadu pro II. regulační období bylo zachování zskovost odvětví jako celku, tzn. zachování podmínek pro nvestora, který ZHA 9

13 Energetcký regulační úřad vstupoval do odvětví v předcházejícím období, bylo nutné stanovt způsob přecenění provozních aktv. Jeho nezbytnost vyplývala ze změny metodky, a tím výše uplatněné míry výnosnost v porovnání s I. regulačním obdobím. Exstuje řada způsobů, jak provést ocenění aktv s rozdílnou časovou a fnanční náročností. Regulátor zvoll metodu, která spočívá právě na prncpu zachování zskovost odvětví, kterou nazval tzv. metodkou roku 0. Stanovení hodnoty regulační báze aktv vychází z hstorcké hodnoty přměřeného zsku. Výchozí hodnota RAB pro čnnost přeprava plynu na II. regulační období byla stanovena následujícím způsobem: zsk 2003 RAB2003 RAB2005 RAB2003 WACC NHBT V průběhu regulačního období byla hodnota RAB 0 upravována o změnu regulační báze aktv. Tím byla společnost motvována k nvestcím udržujícím hodnotu RAB tak, aby jí neklesal v průběhu regulačního období zsk. Výchozí hodnota RAB pro čnnost dstrbuce elektřny na II. regulační období byla stanovena následujícím způsobem: zsk RAB2000 WACC RAB2005 RAB2000 ZHA 2005 Zařazením ZHA byly do hodnoty regulační báze aktv za roky přčteny 2001 skutečné hodnoty změn zůstatkových hodnot provozních aktv a za roky ZHA Pro další následující roky regulačního období byl vždy přdán nový plán změny zůstatkové hodnoty aktv vycházející ze skutečných hodnot předchozích tří let a rozdíl mez započítanou a skutečnou hodnotou aktvovaného majetku v regulovaném roce byl upravován prostřednctvím korekčního faktoru. Výchozí hodnota RAB pro čnnost dstrbuce plynu na II. regulační období byla stanovena následujícím způsobem: zsk RAB2000 RAB2005 RAB2000 ZHA I O WACC NHBT Zařazením ZHA byly do hodnoty regulační báze aktv za roky přčteny 2001 NHBT skutečné hodnoty změn zůstatkových hodnot provozních aktv a za roky plán nvestc po odečtení plánovaných odpsů I O Pro další následující roky regulačního období byl vždy přdán nový plán změny zůstatkové hodnoty aktv vycházející z plánované hodnoty nvestc po odečtení odpsů a rozdíl mez plánem nvestc a skutečnou hodnotou aktvovaného majetku v regulovaném roce byl upravován prostřednctvím korekčního faktoru Původní předpoklad Úřadu před zahájením II. regulačního období týkající se budoucího nestablního prostředí způsobeného unbundlngem a otevíráním trhu se potvrdl a je popsán v následujících kaptolách. 10

14 5.2.1 Podnkové přeměny v energetce Energetcký regulační úřad Unbundlng představuje prvek lberalzace trhu, jehož cílem je vytvoření struktur umožňujících podnkatelskou soutěž a odstranění monopolu v oblast energetckého průmyslu. Jeho cílem je trvalé rozdělení a osamostatnění takových úrovní vertkálně ntegrovaných podnků, kde dochází k tvorbě přdané hodnoty. Evropská une požaduje formy unbundlngu, které mají přspět ke zvýšení konkurenceschopnost. Těmto formam jsou účetní, nformační, manažerský a právní unbundlng. V průběhu II. regulačního období byl postupně dokončován proces lberalzace trhu. Bývalé vertkálně ntegrované podnky byly postupně transformovány tak, aby byla dstrbuční část společností oddělena od čnností, ve kterých je možné zavést konkurenc. Díky tomuto oddělení (unbundlngu) byla regulace zachována pouze na část energetckého sektoru, tzn. přenos elektřny, dstrbuc elektřny, přepravu plynu a dstrbuc plynu. V odvětví elektroenergetky spojly některé společnost proces unbundlngu také s reorganzací a transformací vlastncké struktury. V roce 2005 se změnla akconářská struktura ve dvou regonálních dstrbučních společnostech (Jhočeská energetka, a. s., a Jhomoravská energetka, a. s.), jejchž majortním vlastníkem se stala společnost E.ON., a. s. Následně se změnla akconářská struktura v dalších pět společnostech (Středočeská energetcká a. s., Západočeská energetka, a. s., Severočeská energetka, a. s., Východočeská energetka, a. s., Severomoravská energetka, a. s.), ve kterých získala majortní podíl společnost ČEZ, a. s.. Od 1. ledna 2006 tedy působly na našem území namísto původních osm pouze tř regonální dstrbuční společnost (ČEZ Dstrbuce, a. s., E.ON Dstrbuce, a. s., a PREdstrbuce, a. s.). U přenosové společnost nedošlo k žádným změnám, neboť plně splňovala podmínky unbundlngu. V oblast plynárenství jako první realzovala k unbundlng přepravní společnost RWE Transgas Net. Od 1. ledna 2007 vznklo osm regonálních dstrbučních společností, jejchž majetek byl převeden z původních vertkálně ntegrovaných podnků formou vkladu část podnku. V sedm případech se jedná o společnost s ručením omezeným (JČP Dstrbuce, s. r. o., JMP Net, s. r. o., SČP Net, s. r. o., SMP Net, s. r. o., STP Net, s. r. o., VČP Net, s. r. o., ZČP Net, s. r. o.), pouze Pražská plynárenská Dstrbuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s., má formu akcové společnost. Jedným vlastníkem uvedených společností je vždy akcová společnost, ze které byl majetek do konkrétní dstrbuční společnost převeden. Závěr Unbundlng a transformace společností výrazně změnly fungování dstrbučních společností, ať jž šlo o organzační změny v nově založených společnostech nebo o outsourcng čnností. Ve svém důsledku představovaly změnu nákladových toků, kdy s předcházející dstrbuční společnost většnu čnností zabezpečovaly ve vlastní rež, zatímco nově vznklé společnost mají převážnou většnu čnností založenou na smluvních vztazích. Uvedené skutečnost znamenají nejen změnu charakteru vykazovaných dat pro regulační účely, tedy přerušení veškerých časových řad a návazností, ale mají také dopad na celkový přístup k regulac Mnmální náklady na unbundlng V souladu s energetckým zákonem byl provozovatelé dstrbučních soustav s více než 100 tsíc odběratel povnn oddělt čnnost dstrbuce od ostatních lcencovaných čnností. Vzhledem k tomu, že v rámc procesu unbundlngu byly regulované subjekty nuceny vynaložt určté mmořádné náklady, dsponoval Úřad, v souladu s energetckým zákonem, možností rozhodnout o zahrnutí oprávněných prokazatelných mnmálních nákladů na unbundlng do cen regulovaných čnností. 11

15 Energetcký regulační úřad Metodka výpočtu a kvantfkace mnmálních nákladů byla stanovena ex ante. V průběhu zpracování detalních analýz, které pomohly vyloučt neoprávněné náklady a stanovt mnmální hranc oprávněných nákladů, byly určeny následující kategore nákladů: a) provozní jednorázové náklady unbundlngu - byly vynaloženy během období bezprostředně zahrnujícího vlastní realzac právního unbundlngu; b) nvestční náklady unbundlngu - za nvestční náklady byly považovány jednorázové výdaje, které souvsely s pořízením aktv nezbytných pro zajštění realzace unbundlngu; c) provozní průběžné náklady unbundlngu - byly pravdelně vynakládány počínaje rokem realzace unbundlngu a v následujících letech z ttulu nového charakteru fungování oddělených společností. Závěr Uznané náklady na unbundlng byly zahrnuty do regulace ve II. regulačním období a kromě provozních průběžných nákladů na unbundlng, které jsou jž součástí provozních nákladů regulovaných společností, jž ve III. regulačním období nebudou zahrnuty do regulačního vzorce. Př stanovení vstupního parametru nákladů Úřad musí elmnovat mmořádné náklady, které byly spojeny s unbundlngem a stanovt vstupní náklady na III. regulační období bez nch Ocenění aktv a odpsů u nově vznklých společností Př rozdělení, prodej a vkladu podnku je vyžadováno ocenění znalce, které je následně promítnuto do ocenění jednotlvých složek majetku v účetnctví nabývající společnost Aktva Ocenění aktv v rámc procesu unbundlngu Energetcká legslatva ČR nastavuje pravdla a podmínky chování účastníků trhu v procesu jeho lberalzace. Mez tato pravdla patří právní, organzační a funkční oddělení provozovatele přenosové, přepravní a dstrbuční soustavy od ostatních čnností vertkálně ntegrovaného podnkatele. V návaznost na požadavky energetckého zákona zvolly elektroenergetcké dstrbuční společnost, přepravní společnost a plynárenské dstrbuční společnost postup vyčlenění držtele lcence na přepravu a dstrbuc formou vkladu část podnku. Během jednání na počátku roku 2005 ERÚ požadoval, aby byl znalec pro přecenění určen soudem a také usloval, aby byl pro celý sektor jeden. Následně vzal Úřad na vědomí, že znalcem pro ocenění vkladu dstrbučních částí v elektroenergetce plynárenství byla společnost HZ Praha spol. s r.o., čímž byl zaručen jednotný přístup k ocenění majetku od jednoho znalce a byla zajštěna transparentnost použtí metod ocenění. Vzhledem k tomu, že přepravce plynu byl jž v roce 2005 v procesu vyčleňování přepravní soustavy a měl jž vybraného znalce společnost B.S.O. spol. s r.o., vzal regulátor tuto skutečnost na vědomí. Metoda ocenění, která byla využta u regulovaných společností, byla založena na nákladové metodě DORC, jejíž podstatou je určení reprodukční hodnoty jednotlvých aktv snížené o patřčné opotřebení. Náklady na znovupořízení aktv byly zjšťovány několka způsoby, a to ndexovou metodou, přímým zjšťováním cen, oceňováním podle zvolené jednotky. Ocenění vycházelo z tržní hodnoty zařízení a současně z účetní doby žvotnost. Náročnost metody byla vysoká vzhledem k tomu, že aktva byla posuzována po jednotlvých komponentech. 12

16 Přecenění aktv v návaznost na přměřenost zsku v regulac Energetcký regulační úřad Přecenění majetku nedává společnostem žádný nárok na jeho promítnutí do základny RAB, která se používá pro stanovení regulovaného zsku. Není žádný důvod, aby Úřad uznával razantní navýšení zsku, které vyplývá z umělého přecenění a mělo by velm negatvní dopad do zvýšení konečných cen. V tržním hospodářství se neobjevuje případ, aby frma kvůl svému přecenění zvýšla své ceny. Rozdílné zsky v účetnctví společností a stanovené v regulac Kromě rozdílného zaúčtování odpsů v elektroenergetce vznklo ještě dvojí zaúčtování hodnoty aktv a pasv. Některé společnost zvolly metodu dvojího ocenění. Aktva byla oceněna nákladovou metodou, ale pasva byla oceněná metodou budoucích toků, která vycházela výrazně nžší než metoda nákladová. Z těchto důvodů př zaúčtování k počátku roku bylo nutné vytvořt záporný goodwll nebol badwll, který je v účetnctví společností odepsován 5 let a má výrazný dopad do hospodářských výsledků. Oznámení Úřadu na začátku roku 2006, že neuzná přeceněný majetek do regulace, neboť považuje přecenění za umělý krok vyvolaný procesem unbundlngu, narazlo na odpor regulovaných subjektů a následně probíhala dskuze ohledně možných rozdílů v zsku v účetnctví společnost a stanoveného v regulac. V této souvslost upozornl Úřad společnost na exstenc tzv. mparment testu. Test na snížení hodnoty aktv Imparment test podle Meznárodních standardů účetního výkaznctví (IFRS) Pravdla pro provedení testu na snížení hodnoty aktv tzv. mparment testu jsou obsažena v meznárodním účetním standardu 36 (IAS 36). Aktvum má být v účetnctví oceněno částkou, která je nžší nebo rovna tzv. zpětně získatelné částce. Zpětně získatelná částka představuje hodnotu, kterou aktvum může po dobu použtelnost vyprodukovat, a to buď v průběhu užívání (hodnota z užívání) nebo př prodej (reálná hodnota mnus náklady na prodej). Za zpětně získatelnou částku je pak považována ta, která je vyšší. V případě, že hodnota aktva v účetnctví je vyšší než zpětně získatelná částka, je nezbytné provést snížení hodnoty aktva a jeho účetní hodnota musí být snížena na zpětně získatelnou částku. Hodnota z užívání odpovídá současné hodnotě očekávaných peněžních toků, které aktvum vygeneruje v průběhu užívání za současného stavu (tuto hodnotu je možné zjstt např. na báz dskontovaných peněžních toků). Prodejní cena mnus náklady na prodej má odpovídat částce, která by byla dosažena př prodej aktva nezávslé straně. Pokud tedy bude exstovat ndkátor snížení hodnoty naznačující, že tento předpoklad nebude moc být naplněn, mělo by podle IFRS dojít ke snížení hodnoty aktv. Analoge případ testu na snížení hodnoty ČESKÝ TELECOM, a. s. Za určtou analog případu provozovatelů dstrbučních (přenosových) soustav lze považovat stuac společnost ČESKÝ TELECOM, a. s., v roce V tomto roce bylo realzováno snížení hodnoty dlouhodobého majetku, a to z důvodu regulačního prostředí (rozhodnutí regulátora v České republce). Jednalo se zejména o nejstotu v nevybalancování tarfů, propojovacích poplatků u vytáčeného nternetu atd. Celkové snížení hodnoty majetku bylo realzováno ve výš přblžně 9,7 mld. Kč. Možnost provedení mparment testu podle českých účetních standardů Česká účetní legslatva není v rozporu s požadavkem na mparment test podle meznárodních účetních standardů. Ncméně možnost prosazení mparment testu 2 v účetním výkaznctví zpracovávaném podle českých účetních standardů je nízká. Provedení mparment testu může ztěžovat kromě jného fakt, že regulované společnost budou nadále zskové, 2 Pokud bude exstovat prmární nesouhlas účetní jednotky s tímto postupem. 13

17 Energetcký regulační úřad ačkol rentablta vlastního kaptálu může být po přecenění majetku až třetnová (ve srovnání s požadovanou výnosností z vloženého kaptálu). Závěr Pokud regulátor jasně a ofcálně deklaruje, že neumožní, aby do regulační báze aktv vstoupla přeceněná hodnota dlouhodobých aktv, jde, mmo jné, o důvod pro provedení testu na snížení hodnoty aktv. Investorský pohled V průběhu roku 2006 se Úřad zabýval možností stanovt hodnotu regulační báze aktv na základě tržní hodnoty společnost odvozené od tzv. nvestorského pohledu, tzn. kolk prostředků ve skutečnost nová dstrbuční společnost zaplatla za podíly na původních společnostech. Na základě této výzvy předložl ČEZ Dstrbuce a E.ON Dstrbuce Úřadu zpracované stude o stanovení nvestorské hodnoty. Výše ocenění nvestorskou hodnotou se blížla hodnotě aktv přeceněných v rámc procesu unbundlngu. Úřad s nechal vůč těmto studím zpracovat oponentní posudek a výsledky zhodnotl následovně: Investce proběhla ve stablním regulačním prostředí a umožňovala nvestorům jasně predkovat své výnosy/zsk na báz tehdejšího RAB. Investorský pohled není vhodný pro regulac, neboť nvestor může sledovat také jné zájmy. Úřad nesmí přenášet rozhodnutí nvestora do cen pro konečné zákazníky, aby elmnoval důsledky jeho rozhodnutí. Pokud by Úřad uznal využtí nvestorského pohledu jako základu pro regulac, znamenalo by to, že jakékolv další rozhodnutí nvestora může být beze zbytku přenášeno na konečného zákazníka. Z uvedených důvodů ERÚ zamítl uznávat ocenění nvestorskou hodnotou za základnu RAB Odpsy Ocenění odpsů v rámc procesu unbundlngu Př projednávání problematky přecenění majetku společností byla zdůrazněna otázka přecenění odpsů včetně změny odpsových sazeb, tedy požadavek ze strany ERÚ na prodloužení doby odepsování jednotlvých skupn majetku. Jedním z hlavních důvodů, který vedl ERÚ k záměru prodloužt dobu odepsování, bylo nastavení reálných odpsových sazeb, které skutečně zobrazují technckou žvotnost dstrbučních majetků. Po důkladném seznámení s materály týkajícím se ocenění dstrbučních společností (skupny ČEZ, E.ON) bylo zjštěno, že byly použty původní odpsové sazby, které vycházely z platné vyhlášky č. 439/2001 Sb., ve znění pozdějších předpsů, a nerespektovaly požadavek ERÚ, který byl přpravován do novely dané vyhlášky. Použtá metodka přecenění u společností ČEZ a E.ON tedy nesplnla podmínku prodloužení odpsových sazeb. V odvětví plynárenství tento problém nenastal a společnost zaúčtovaly přeceněné hodnoty aktv s respektováním odpsových sazeb podle vyhlášky č. 404/2005 Sb. Závěr V lednu 2006 porada vedení ERÚ rozhodla o tom, že pro účely regulace a stanovení cenových parametrů není provedené ocenění společností plně využtelné. Stanovska k jednotlvým parametrům byla následující: a) ERÚ neuzná zsk stanovený jako WACC * hodnota přeceněných aktv nomnální WACC není aplkovatelný na přeceněnou hodnotu, 14

18 Energetcký regulační úřad provedené přecenění neznamená, že byly do regulované frmy vloženy nějaké další zdroje (kaptál), pouhý převod aktv na jného majtele není důvodem ke změně základny pro regulac, metoda přecenění byla provedena z účetních systémů (částečně provázaných s technckým systémy) tzv. od stolu bez posouzení skutečného stavu majetku v terénu problematka oprav vs. technckého zhodnocení, ERÚ př stanovení zsku zachová metodku roku 0 + změny zůstatkových hodnot (nvestce). b) přeceněné odpsy lze do regulace zahrnout př splnění určtých podmínek výše přeceněných odpsů odpovídá budoucí nutnost obnovt současné zařízení, využtí reálných žvotností podle vyhlášky č. 404/2005 Sb., vyloučení odpsů z plně odepsaných zařízení, přeceněné odpsy budou uznány maxmálně do výše účetních odpsů, vyloučení zařízení, která se jž nebudou obnovovat, zanalyzovat dopad oprav do reálného stavu majetku, zavést mechanzmus návratu zdrojů v případě nepronvestování. Hodnota odpsů jako zdroj pro budoucí obnovu V průběhu roku 2006 probíhala ntenzvní spolupráce Úřadu s regulovaným společnostm na posouzení jejch dlouhodobých plánů nvestc, na jejchž základě mohl Úřad analyzovat výš zdrojů, které společnost potřebují v průběhu dalších 15 let na obnovu majetku tak, aby byla zachována současná techncká úroveň a kvalta dodávky. V návaznost na uvedenou analýzu předložly dstrbuční společnost v elektroenergetce (PREdstrbuce a ČEZ Dstrbuce) stud zpracovanou experty z Českého vysokého učení technckého (ČVUT), která konstatovala následující závěry: Využté benchmarkngové postupy ukázaly, že české dstrbuční frmy se pohybují na úrovn evropského průměru, proto není nutné provádět korekc nvestc na prostou obnovu. Podle názoru ČVUT je žádoucí zachovat objem nvestc v případě, kdy by se české dstrbuční frmy dostaly v tomto porovnání (provozní zsk/nvestce, dstrbuovaná elektřna/nvestce, počet odběrných míst/aktva) do pásma mírně podprůměrného. Toto naznačuje současná stuace v Evropě. Navrhují, aby se postupně nvestce uznané Úřadem přblížly velkost přeceněných odpsů v horzontu třetí regulační etapy. Závěr Na základě výše uvedených analýz dospěl Úřad k závěru, že odpsy jako zdroj peněz pro obnovu majetku odpovídají v současné době přeceněným odpsům, které mají společnost zaúčtovány ve svém účetnctví. Pokud by však společnost nenvestovaly tyto prostředky zpět do obnovy majetku takovým způsobem, aby zachovaly jeho úroveň a kvaltu dodávky, bude nucen regulátor zavést do regulace takový mechanzmus, který zaručí, že takto poskytnuté prostředky budou vráceny zpět konečnému zákazníkov Zavedení regulační evdence Společnost v elektroenergetce, které nezaúčtovaly požadované odpsové sazby podle nové vyhlášky č. 404/2005 Sb., pro vyřešení daného problému navrhly vést specální regulační evdenc pro účely regulačního výkaznctví. Dosavadní regulační praxe vycházela vždy z dat z účetnctví frem, která byla defncem ERÚ, tzv. můstky, překlápěna do regulačního výkaznctví. Nkdy neexstovala 15

19 Energetcký regulační úřad specální regulační evdence, která by vykazovala např. rozdílné zůstatkové hodnoty pro regulátora a pro management nebo nvestora a ostatní účastníky trhu. Energetcký regulační úřad s je vědom možných komplkací př zavedení jné evdence, a proto je jeho záměrem vycházet nadále z hodnot vedených v účetnctví regulovaných subjektů. Energetcký regulační úřad tedy opět apeloval na zavedení výše uvedených odpsových sazeb do účetní evdence společností s vyjádřením, že účetní hodnoty jsou pro něj stále směrodatné a nehodlá v současné době an v budoucnu vycházet z jných hodnot, než které jsou vedeny v ofcálním účetnctví dané společnost. 6 Východska a další faktory ovlvňující metodku III. regulačního období 6.1 Prce-cap vs. revenue-cap Před rozvíjením dalších návrhů konkrétních parametrů regulace musel Úřad rozhodnout, jakou metodu regulace v další regulační perodě použje. Aktuálně používané regulační metody se v Evropské Un (EU) významně lší, jak je patrné z obrázku níže. Motvační metody regulace jsou prmárně podporované Evropskou komsí a postupně nahrazují zastaralé metody (Cost Plus a Rate of Return), které nenutly společnost zvyšovat provozní efektvtu. Motvační regulace vede společnost ke zlepšení jejch nvestční a provozní efektvty a má zajstt, aby z této efektvty proftoval také spotřebtelé. Obrázek č.3 Metody regulace používané v Evropě 16

20 Energetcký regulační úřad Z obrázku je patrné, že mnoho zemí uplatňuje metodu regulace prce-cap. Metodu regulace revenue-cap používají regulátoř ze Španělska, Německa, Norska a Irska, avšak samotná aplkace této metody je v uvedených zemích rozdílná. Obě metody mají společný základ vzorce (RPI-X), ve kterém RPI zohledňuje nflac a faktor X vyjadřuje požadavek regulátora na zvýšení efektvty provozovatelů sítě. Metodou prce-cap stanovuje regulátor cenovou hladnu za jednotku na delší časové období. Tímto dává příležtost dstrbučním společnostem, aby s navíc ponechaly zsk, kterého dosáhnou, pokud se budou chovat efektvně a zredukují svoje náklady. Exstují dva způsoby regulace prce-cap. První způsob regulace bere v úvahu změnu cenové hladny pouze prostřednctvím nflačního koefcentu a faktoru efektvty. Společnost se pod tímto způsobem regulace snaží prodat co největší množství energe za stablní ceny, a tím s zvyšovat tržby a možná neefektvně zvyšovat spotřebu. Druhý způsob metody prce-cap navíc oprot předchozímu upravuje nflačně povolené výnosy v závslost na spotřebě. Tento způsob Úřad používal v I. regulačním období. Metoda prce-cap motvuje regulační společnost ke snžování nákladů a efektvnímu chování, ale je možné j použít pouze v prostředí, ve kterém se předpokládá, že se parametry regulačního vzorce během regulačního období nebudou výrazně měnt. Metoda revenue-cap je rozdílná v přístupu k jednotlvým parametrům regulačního vzorce v průběhu regulačního období. Regulátor stanovuje na začátku regulační perody jednotlvé parametry, které každoročně revduje, a z těchto parametrů vypočítá maxmální povolené výnosy pro energetcké společnost. Z těchto povolených výnosů se následně stanovuje cenový strop na základě spotřeby. Využít tuto metodu regulace je vhodné, pokud nejsou jednotlvé parametry regulačního vzorce stablzované a očekává se, že se budou upravovat v průběhu regulační perody. Revenue-cap je oprot regulac prce-cap přjatelnější pro regulované společnost z toho důvodu, že mají možnost každoročně lobbovat za navýšení jednotlvých parametrů. Pokud se jedná o výběr mez metodam prce-cap a revenue-cap, je třeba vycházet z konkrétních podmínek a stavu prostředí, přčemž vhodnost jedné č druhé varanty se může střednědobě měnt. Př současném stavu regulačního prostředí není možné použít metodu prce-cap do té doby, než bude konkrétně dořešen vývoj jednotlvých parametrů, např. u odpsů způsob zahrnutí přeceněných odpsů do regulace. Základní podmínkou pro aplkac metody prce-cap je totž prvotní nastavení výchozích podmínek regulace a jednotlvých parametrů analytckým metodam, které budou platt až do konce regulační perody. V celkovém porovnání aplkovaných metod používaných v uvedených zemích se k dosud uplatňované regulac Úřadem nejvíce přblžují regulátoř z Irska a Německa. Rozdílné, a pro účely ERÚ těžko použtelné, jsou metody používané ve Španělsku, které používá referenční model sítě, nebo v Norsku, které používá revenue-cap pouze na 40 % nákladů a na 60 % nákladů uplatňuje metodu yardstck. Pokud se podíváme na regulační vzorce požívané v Irsku a Německu a porovnáme je se vzorcem ERÚ z II. regulačního období, zjstíme, že současný vzorec ERÚ je zastaralý a nezahrnuje kromě tradční formulky RPI-X žádné další motvační parametry. Právě motvace společností orentovaná na kvaltu dodávky elektřny je v obou zemích vysoce využívaná. V Irsku jsou společnost, které nedosáhnou požadované kvalty dodávky, penalzovány odebráním část povolených výnosů až do výše 4 % ročně. V případě Německa jsou stanoveny 4 dmenze kontroly kvalty a kromě penalzací v podobě odebrání povolených 17