Jak si poradit s daňovým přiznáním

Transkript

1 OPřiznání 1/E :09 Stránka 1 Příloha týdeníku Ekonom 6/2006 Jak si poradit s daňovým přiznáním Rychle se blíží konec března a s ním termín podání daňového přiznání za rok Při jeho vyplňování vám pomůže speciální příloha, kterou připravil Daniel Kába s kolektivem pracovníků z účetní, daňové a poradenské firmy ORKÁN. Dozvíte se, jak správně vyplnit všechny kolonky nového daňového formuláře a uplatnit všechny úlevy, které nabízí zákon. Daňový kalendář připomíná všechny povinnosti vůči správci daně i správě sociálního zabezpečení. Naučíte se, jak postupovat, chcete-li uplatnit společné zdanění manželů.

2 OPřiznání 2_44/E :11 Stránka 2 Příloha I Jak si poradit s daňovým přiznáním Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2005 Nový tiskopis, nové úlevy Pokud vaše loňské příjmy přesáhly patnáct tisíc korun, vyplňování formuláře daňového přiznání se zřejmě nevyhnete. S ohledem na postupné změny a doplnění zákona o daních z příjmů vydalo Ministerstvo financí nový tiskopis Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) (pro rok 2005 vzor č. 12), a to pro všechny druhy příjmů. Všichni poplatníci podávají stejný tiskopis a lišit se budou pouze využitými přílohami. Nedílnou součástí tiskopisu přiznání jsou Přílohy č. 1 až 5, pokud pro ně má poplatník daně z příjmů fyzických osob náplň. Příloha č. 1 obsahuje údaje k sestavení dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle paragrafu 7 zákona, údaje k formě podnikání fyzické osoby, doplňující údaje a pro poplatníky s daňovou evidencí tabulku o majetku a závazcích. Příloha č. 2 obsahuje výpočet dílčích základů daně z příjmů z pronájmu podle paragrafu 9 zákona a z ostatních příjmů podle paragrafu 10 zákona. Příloha č. 3 obsahuje údaje pro výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období, z příjmů ze zdrojů v zahraničí a pro uplatnění slev na dani. Uplatnění samostatného základu daně pro vybrané příjmy ze zahraničí je pak obsahem Přílohy č. 4. Nejnovější Příloha č. 5 slouží pro výpočet společného základu daně manželů podle paragrafu 13a zákona o daních z příjmů. Kdo podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob? První skupinu poplatníků této daně tvoří tzv. rezidenti v České republice, to jsou fyzické osoby, které mají na území ČR své bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Pod pojmem»obvykle se zdržují«zákon chápe pobyt na území ČR po dobu alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to jak souvisle, tak po částech, do této lhůty se započítává každý započatý den pobytu. Druhou skupinu poplatníků této daně tvoří tzv. nerezidenti. Ty zákon chápe jako fyzické osoby, které v ČR nemají ani bydliště, ani se zde obvykle nezdržují, popř. takové fyzické osoby, o kterých to stanoví mezinárodní smlouvy, a které přitom mají příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR. Dále sem patří i osoby, které se na území ČR zdržují za účelem léčení nebo studia. Daňové přiznání je povinen podat zejména: každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly ve zdaňovacím období roku 2005 částku Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby, každý, kdo vykazuje daňovou ztrátu, a to bez ohledu na výši zdanitelných příjmů, poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle paragrafu 6 zákona o daních z příjmů od dvou nebo více plátců současně, poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle paragrafu 6 zákona od jednoho plátce nebo více plátců postupně a nepodepsal alespoň u některého z nich na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle paragrafu 38k zákona, poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle paragrafu 6 zákona a uplatňuje odpočet úroků z hypotečního úvěru banky, poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle paragrafu 6 zákona a současně i příjmy podle paragrafu 7 až 10 zákona, které jsou ve zdaňovacím období roku 2005 vyšší než 6000 Kč, a z nichž nebyla vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby, poplatník uvedený v paragrafu 2 odst. 3 zákona, tedy daňový nerezident, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jestliže uplatňuje nezdanitelné částky podle paragrafu 15 odst. 1 písm. b) až e) zákona a daňové zvýhodnění podle paragrafu 35c, poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti od zahraničního plátce (bez těch, které jsou podle 38f vyjmuty ze zdanění), pokud plátce nemá v ČR stálou provozovnu nebo má-li poplatník i jiné dani podrobené příjmy, poplatník, který se rozhodne nebo využije možnosti podat daňové přiznání, přestožektomunenípovinen, anepožádá svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, ačkoliv na toto zúčtování má nárok, poplatník, který se rozhodne nebo využije možnosti uplatnit společný základ daně manželů, neboť je to pro něj výhodnější, jestliže splňuje podmínky pro jeho uplatnění, právní nástupce zemřelého poplatníka, který za něj podává daňové přiznání do šesti měsíců od úmrtí poplatníka, nakonec je daňové přiznání povinen podat i ten, kdo je k tomu správcem daně vyzván. Daňové přiznání naopak není povinen podat: poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle 6 zákona pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (paragrafu 38ch odst. 4), pokud neuplatňoval odpočet úroků z hypotečního úvěru nebo z jiného úvěru, který s tímto úvěrem souvisí, a pokud neuplatňuje výpočet daně ze společného základu daně manželů podle 13a. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle 38k zákona a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné zdanitelné příjmy podle 7 až 10 vyšší než 6000 Kč, poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle 38f zákona vyjmuty ze zdanění. Co je předmětem daně z příjmů fyzických osob? Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky mzdy a platy ( 6), příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7), příjmy z kapitálového majetku dividendy, úroky z vkladů na účtech apod. ( 8), 2 EKONOM I I č. 6

3 OPřiznání 2_44/E :11 Stránka 3 příjmy z pronájmu pronájem nemovitostí, pravidelný pronájem movitých věcí ( 9), ostatní příjmy příležitostné příjmy, příjmy z prodeje nemovitostí a movitých věcí, výhry v loteriích atd. ( 10). V rámci těchto jednotlivých paragrafů vykáže poplatník takzvaný dílčí základ daně. Zákon dále vyjmenovává v 4 i příjmy, které jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny, například některé příjmy z prodeje nemovitého majetku, příjmy z prodeje movitých věcí apod. Kdy se podává daňové přiznání a platí daň? Obecně platí, že daňové přiznání se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tedy za rok 2005 do 31. března Pokud ale daňové přiznání na základě plné moci podává a zpracovává daňový poradce nebo advokát, či pokud se jedná o poplatníka, který má povinnost na základě zákona mít účetní závěrku ověřenou auditorem, prodlužuje se lhůta pro podání daňového přiznání o tři měsíce, tedy do 30. června To samozřejmě platí jen v případech, kdy je příslušná plná moc k zastupování daňového subjektu při zpracování daňového přiznání podána u správce daně před uplynutím neprodloužené lhůty, tj. do 31. března V případě úmrtí nebo zániku daňového poradce v době od 1. dubna do 30. června 2006 je prodloužená lhůta k podání daňového přiznání zachována, i když bude daňové přiznání podávat poplatník sám nebo prostřednictvím svého zástupce. Výjimkou z výše uvedených termínů je podání přiznání za zemřelého poplatníka, pokud tento poplatník zemřel dříve, než bylo daňové přiznání podáno. V tomto případě je právní nástupce povinen podat daňové přiznání do 6 měsíců po jeho úmrtí. Další výjimkou, kdy se v souladu se zákonem podává daňové přiznání již během zdaňovacího období, je např. při prohlášení konkurzu podle paragrafu 38gb zákona. Správce daně může rovněž na žádost poplatníka, případně jeho zástupce nebo daňového poradce anebo i z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání, avšak nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro jeho podání. Pokud jsou součástí zdaňovaných příjmů poplatníka i příjmy zdaňované v zahraničí, může správce daně na žádost poplatníka v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání přiznání za rok 2005 až do 31. října Termíny určené pro podání přiznání jsou současně i termíny pro platbu daně. Platit je nutno místně příslušnému finančnímu úřadu a výhradně v české měně. Přenos daňové povinnosti na jiný subjekt není přípustný. Jako formu úhrady lze zvolit bezhotovostní převod z bankovního účtu poplatníka na účet příslušného finančního úřadu nebo hotovostní platbu přímo na pokladně finančního úřadu (pro tuto formu platby byla sice v roce 2005 zákonem omezená výše 10 tisíc Kč, ale toto omezení bylo od opět zrušeno), případně poštovní poukázkou. Každá platba musí být řádně označena, tedy především kdo ji poukazuje a jakou daňovou povinnost poplatníka tato platba pokrývá. Daň je možno uhradit i přeplatkem na jiné dani. Sociální pojištění. Osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ) musejí předložit i přehledy o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Každá OSVČ, která alespoň po část roku (stačí 1 den) vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, má povinnost podat přiznání na příslušnou OSSZ/PSSZ na předepsaném tiskopise Přehled o příjmech a výdajích a dalších údajích podle ustanovení 15 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém je měla podat. Za rok 2005 tedy do Pokud OSVČ zpracovává a podává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost doložit OSSZ/PSSZ nejpozději do Přehled za rok 2005 je pak povinna podat do Jestliže OSVČ byla finančním úřadem prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání, je povinna podat Přehled za rok 2005 do jednoho měsíce po uplynutí této lhůty. Přehled podávají i ty OSVČ, které mají nulový příjem a nepodávají daňová přiznání. Tyto OSVČ musejí Přehled za rok 2005 podat do 31. července Na základě podaného Přehledu o příjmech a výdajích se provádí vyúčtování pojistného na důchodové pojištění, tzn. že se z uvedených údajů stanoví výše pojistného na důchodové pojištění, které je OSVČ povinna za uplynulý kalendářní rok zaplatit. Po vyúčtování uhrazených záloh na pojistné vzniká doplatek pojistného, který je OSVČ povinna doplatit do 8 dnů ode dne, kdy podala nebo měla podat Přehled o příjmech a výdajích nebo přeplatek pojistného, který OSSZ/PSSZ OSVČ vrátí, pokud neexistují vůči OSSZ/PSSZ splatné závazky. Od 1. ledna 2004 se samostatná výdělečná činnost rozděluje na hlavní samostatnou činnost a vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Pokud OSVČ uvede do Přehledu údaje o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je povinna tyto údaje doložit, a to nejpozději s Přehledem za rok 2005, pokud tak již neučinila dříve. Potvrzení o výši příjmů ze zaměstnání je tedy nutné dokládat každý rok, tj. potvrzení o výši příjmů za rok 2005 je nutné doložit nejpozději v den podání Přehledu za rok Nebude-li důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti doložen nejpozději v den podání Přehledu, bude samostatná výdělečná činnost považována za hlavní, přičemž k pozdějšímu doložení nelze pro účely důchodového pojištění přihlédnout. Ode dne následujícího po dni podání Přehledu za rok 2005 je povinna platit zálohy na pojistné OSVČ, která: vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost, vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a přihlásí se k účasti na důchodovém pojištění na rok 2006, vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a její dosažený příjem po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2005 založil účast na důchodovém pojištění ze zákona, tj. dosáhla rozhodné částky za rok 2005 ve výši Kč (případně snížené o 3577 Kč za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc měla OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, popř. pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ). Za OSVČ vykonávající v roce 2006 vedlejší samostatnou výdělečnou činnost se pro účely placení záloh na pojistné považuje OSVČ, která: v roce 2005 vykonávala zaměstnání a jejíž příjem ze zaměstnání v tomto roce dosáhl aspoň 12násobku minimální mzdy platné k 1. lednu 2005, tj. částky Kč. Příjmem se rozumí vyměřovací základ pro odvod pojistného zaměstnanců dosažený v roce 2005 a dávky nemocenského pojištění, které byly do tohoto roku zúčtovány, má v roce 2006 nárok na výplatu částečného invalidního nebo plného invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod, má v roce 2006 nárok na rodičovský příspěvek nebo příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu, vykonává vojenskou službu, pokud nejde o vojáky z povolání, je nezaopatřeným dítětem, je ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody déle než tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Za OSVČ se považuje osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo spolupracuje při samostatné výdělečné činnosti. Zdravotní pojištění. Každá OSVČ má podle zákona povinnosti také vůči své zdravotní pojišťovně. Je povinna do 8 dnů od podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za předchozí zdaňovací období předložit každé zdravotní pojišťovně, u které byla ve zdaňovaném období pojištěna, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné, za rok 2005 do , pokud podává přiznání daňový poradce nejpozději do Přehled odevzdává i OSVČ, která má daň stanovenou paušální částkou nebo OSVČ, na kterou byl prohlášen konkurz, či osoba, která má příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a není povinna daňové přiznání podávat (má nízké příjmy, příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně apod.). OSVČ, které nejsou povinny daňové přiznání podávat, předkládají Přehled do 10. dubna Ve lhůtě do 8 dnů od podání přiznání (kdy bylo nebo mělo být podáno) je také splatný doplatek pojistného. Současně s přehledem je OSVČ povinna předložit č. 6 I I EKONOM 3

4 OPřiznání 2_44/E :12 Stránka 4 Příloha I Jak si poradit s daňovým přiznáním doklad o dni podání daňového přiznání, a to buď potvrzením na 1. straně Přehledu, nebo potvrzením na zvláštním formuláři, případně potvrzenou kopií daňového přiznání (1. strana) nebo podacím lístkem o odeslání daňového přiznání na FÚ potvrzeným poštou. U elektronického podání daňového přiznání je možné přiložit kopii vytištěného»opisu elektronického potvrzení podání«, který se zobrazí po elektronickém odeslání daňového přiznání. OSVČ je povinna na účet zdravotní pojišťovny pravidelně odvádět měsíční zálohy na pojistné, pokud není od placení těchto záloh zákonem osvobozena. Za měsíce, ve kterých byla OSVČ současně zaměstnancem a zaměstnání pro ni bylo hlavním zdrojem příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné. Pojistné za takové měsíce zaplatí na základě Přehledu. Pokud se pro takovou osobu stane samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, je povinna o této skutečnosti do 8 dnů informovat příslušnou zdravotní pojišťovnu a platit zálohy, vypočtené z vyměřovacího základu za předchozí rozhodné období. Zálohy na pojistné neplatí také OSVČ za kalendářní měsíc, ve kterém byla uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou, nebo jí byla nařízena karanténa. Společné zdanění manželů Manželé, kteří vyživují alespoň jedno dítě, mohou nově využít institut výpočtu daně ze společného základu. Ten za určitých okolností, zejména v případě, kdy jeden z manželů nemá zdanitelné příjmy, nebo příjmy obou manželů jsou rozdílné, může, a to i významně, snížit jejich celkovou daňovou povinnost. Manželé si mohou mezi sebe rozdělit společný základ daně (každý jednu polovinu), a to po uplatnění nezdanitelných částek, u kterých splní podmínky pro jejich uplatnění. Podmínka pro uplatnění. Nutnou podmínkou, aby manželé mohli uplatnit společné zdanění podle 13a odst. 1 zákona je, aby manželé vyživovali alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti. Podle 115 občanského zákoníku domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Za vyživované dítě poplatníka se podle 35c odst. 6 zákona považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je: nezletilým dítětem, zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a: 1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře, 2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo 3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Společné zdanění mohou manželé uplatnit, pokud podmínku vyživování alespoň jednoho dítěte žijícího s nimi v domácnosti splní nejpozději poslední den zdaňovacího období, za které uplatňují společné zdanění, tj. poprvé dne 31. prosince Zákon nestanoví podmínku, že dítě musejí manželé vyživovat po celé zdaňovací období. Manželé mohou společné zdanění uplatnit, pokud kdykoli v průběhu zdaňovacího období v domácnosti vyživovali dítě (např. týden, měsíc, půl roku apod.). Podmínku splní i v případě, kdy vyživovali dítě ve věku do 26 let, které s nimi žije ve společné domácnosti s tím, že dítě ukončilo v průběhu roku studium na vysoké škole a poté nastoupilo do pracovního poměru. Společné zdanění mohou uplatnit i manželé, kteří vyživovali vnuka (vnučku), který s nimi žije ve společné domácnosti, pokud jeho rodiče nemají příjmy. Společné zdanění mohou manželé uplatnit i v případě, že jeden z nich neměl příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů podle zákona. Například manželka je v domácnosti, stará se o nezletilé děti a z toho důvodu nemá žádné zdanitelné příjmy. Společné zdanění manželů nemohou uplatnit poplatníci, kteří žijí ve vztahu zpravidla nazývaném jako druh/družka, neboť se nejedná o manžele. Výpočet společného základu daně. Podle 13a odst. 2 zákona je společným základem daně součet kladných dílčích základů daně podle 6 až 10 zákona upravených podle 5 a 23 zákona u obou manželů, snížený o nezdanitelné části základu daně podle 15 za oba manžele. Nezdanitelné části základu daně podle 15 zákona může uplatnit i ten z manželů, který neměl zdanitelné příjmy, jestliže jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění. Pokud např. manželka, pečující o roční dítě, nemá žádné zdanitelné příjmy, je v domácnosti, manžel má příjem ze závislé činnosti a z pronájmu domu, bude společným základem daně součet dílčích základů daně podle 6 a 9 u manžela. Při vyplnění daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob manželka uvede do Přílohy č. 5 daňového přiznání u všech dílčích základů daně (podle 6 až 10 zákona) nulu. Manžel uvede do dílčího základu daně podle 6 a 9 zákona příslušné částky. Poté oba manželé uvedou do daňového přiznání příslušné nezdanitelné části základu daně podle 15 zákona. Zákon stanoví, že nezdanitelné části základu daně podle 15 může uplatnit i ten z manželů, který neměl zdanitelné příjmy, jestliže jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění. Manželka si tedy za zdaňovací období 2005 uplatní základní nezdanitelnou částku Kč a další nezdanitelné částky podle 15 zákona, tj. např. odpočet na soukromé životní pojištění, odpočet úroků z úvěru na bytovou potřebu apod. Obdobně bude postupovat i manžel. Manžel si uplatní mimo jiné i nezdanitelnou částku na manželku, která nemá příjmy v souladu s 15 odst. 1 písm. b) zákona, a to ve výši Kč. Pokud by byla manželka držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) průkaz ZTP/P, zvyšovala by se částka Kč na dvojnásobek. Následně se sečtou dílčí základy daně obou manželů (v tomto případě pouze základ daně manžela, tvořený příjmy ze závislé činnosti a z pronájmu) a dále se sečtou nezdanitelné částky podle 15 u obou manželů. Součet dílčích základů daně obou manželů snížený o součet nezdanitelných částek obou manželů představuje společný základ daně. Polovinu tohoto společného základu daně si každý z manželů uvede ve svém daňovém přiznání a po uplatnění položek dle 34 zákona vypočítá daň podle 16 odst. 1 zákona. Přesný postup při výpočtu daně ze společného základu daně manželů je uveden ve formuláři daňového přiznání pro zdaňovací období Daňová ztráta a odpočet výdajů na výuku žáků. Zákon v 13a odst. 2 stanoví, že vykáží-li manželé nebo některý z nich ve zdaňovacím období, ve kterém uplatnili společné zdanění, u příjmů podle 7 nebo 9 daňovou ztrátu, může ji odečíst od základu daně podle 34 zákona ten z manželů, který ji vykázal, v následujících zdaňovacích obdobích, pokud v těchto zdaňovacích obdobích neuplatní společné zdanění. Vykáže-li některý z manželů u svých příjmů z podnikání či pronájmu ( 7 či 9 zákona) ztrátu, uvede ji do svého daňového přiznání s tím, že příslušný dílčí základ daně je v tomto případě roven nule. Tuto daňovou ztrátu si bude moci ten z manželů, který ztrátu vykázal, odečíst od svého základu daně v následujících 5 zdaňovacích obdobích, a to jen v těch, ve kterých společné zdanění neuplatní. Budou-li manželé využívat metody společného zdanění, nebudou si moci odečítat ztrátu vzniklou ve zdaňovacích obdobích, kdy metodu společného zdanění uplatnili. O odpočet daňové ztráty však nepřijdou. Mohou si ji uplatnit ve zdaňovacích obdobích, kdy budou postupovat při zdanění svých příjmů standardním způsobem, tj. kdy nepoužijí metodu společného zdanění manželů. Obdobně budou manželé postupovat v případě odpočtu podle 34 odst. 3. Počínaje rokem 2005 zákon v 34 odst. 3 stanoví, že od zákla- 4 EKONOM I I č. 6

5 OPřiznání 2_44/E :24 Stránka 5 du daně lze dále odečíst 30% výdajů (nákladů) vynaložených podle 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť, které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy a tyto obory jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu. Tento odpočet si bude moci manžel (manželka) odečíst od svého základu daně v následujících zdaňovacích obdobích, kdy společné zdanění neuplatní. Odpočet darů. Jednou z nezdanitelných částí základu daně je hodnota daru. Bude-li se jednat o případ, kdy manželka je v domácnosti, pečuje o dítě, nemá žádné zdanitelné příjmy, manžel má příjem z podnikatelské činnosti a poskytl dar např. invalidní osobě pobírající částečný invalidní důchod na rehabilitační pomůcky, může manžel uplatnit tuto nezdanitelnou částku. Zákon v 15 odst. 5 stanoví mimo jiné, že na straně poplatníka lze v úhrnu odečíst nejvýše 10% ze základu daně. Jedná se tedy o celý základ daně manžela podle 5 zákona, nikoli jen o jeho polovinu. Činil-li by základ daně manžela např Kč, mohl by odečíst hodnotu daru až do výše Kč, i když do svého základu daně zahrne v rámci společného zdanění pouze Kč. Příjmy ze zdrojů v zahraničí. Má-li manžel či manželka příjmy, které vstupují do dílčího základu daně podle 8 nebo 10, tj. příjmy z kapitálového majetku nebo ostatní příjmy, ze zahraničí, může je v souladu s 8 odst. 4, resp. 10 odst. 8 zákona, zahrnout do samostatného základu daně při uplatnění sazby daně podle 16 odst. 2 zákona. Rozhodne-li se manžel či manželka, že příjmy ze zahraničí zahrne do samostatného základu daně a uplatní sazbu daně podle 16 odst. 2 zákona, nemůže již tyto příjmy zahrnout do společného základu daně, protože zákon v 13 odst. 2 stanoví mimo jiné, že společným základem daně se rozumí součet dílčích základů daně podle 6 až 10 zákona. Pokud by se manžel či manželka rozhodli a příjmy ze zahraničí ponechali v dílčím základu daně podle 8 nebo 10 zákona, mohli by je zahrnout i do společného základu daně, tzn. každý z nich by zdanil polovinu z těchto příjmů sazbou daně stanovenou v 16 odst. 1 zákona. Manželé-daňoví nerezidenti. Zákon v 13a odst. 3 stanoví, že je-li alespoň jeden z manželů poplatníkem uvedeným v 2 odst. 3, tj. fyzická osoba daňový nerezident, mohou manželé společné zdanění uplatnit, jestliže úhrn všech příjmů obou manželů ze zdrojů na území České republiky ( 22) činí nejméně 90% všech jejich příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů podle 3 nebo 6 nebo jsou od daně osvobozeny podle 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně ( 36 zákona). Podle 2 odst. 2 zákona poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Tito poplatníci jsou také nazýváni daňoví rezidenti. Bydlištěm na území ČR se rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní či pronajatý. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání poplatníkem bez prodlevy. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. má-li zde rovněž např. manželku, děti, rodiče, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (podnikání, zaměstnání apod.). Poplatníci, kteří se na území ČR obvykle zdržují, jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce (zdaňovacím období), a to buď souvisle nebo v několika obdobích. Do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu, včetně dne příjezdu a odjezdu, sobot, nedělí, svátků, prázdnin a dovolených strávených na území ČR. Poplatníci neuvedení v 2 odst. 2 zákona nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky ( 22). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. Tito poplatníci jsou také nazýváni daňoví nerezidenti. V případě, že manžel je tuzemský manažer vydělávající v závislé činnosti velké příjmy a manželka je žena v domácnosti starající se o jejich dítě, ale cizinka, která u nás nemá práci a stará se o domácnost, mohou tito manželé společné zdanění manželů uplatnit pouze za předpokladu, že bude mít manželka od příslušného finančního úřadu Potvrzení o daňovém rezidentství. V tomto případě budou mít splněny podmínky pro uplatnění společného základu daně manželů. Kdy nemohou manželé společné zdanění uplatnit. Zákon v 13a odst. 4 stanoví, že za zdaňovací období nelze uplatnit společné zdanění, jestliže alespoň jeden z manželů za toto zdaňovací období: má stanovenou daň paušální částkou podle 7a, má povinnost stanovit minimální základ daně podle 7c, pro zdaňovací období 2005 minimální základ daně činí Kč, pokud poplatník vykonával činnost celý rok, uplatňuje způsob výpočtu daně podle 13 a 14 (tj. rozděluje příjmy na spolupracující osobu a na více zdaňovacích období), uplatňuje slevu na dani podle 35a nebo 35b (sleva na dani z titulu investiční pobídky), nebo má povinnost uplatnit postup uvedený v 38gb (postup pro poplatníka, který je v konkurzu). Zálohy na daň. Zákon v 13a odst. 5 stanoví, že zálohy na daň z příjmů fyzických osob platí každý z manželů: z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle 38h, podle 38a s tím, že poslední známou daňovou povinností při společném zdanění manželů se rozumí daň připadající na každého z manželů. Ministerstvo financí počítá s upřesněním zákona, které by jednoznačně stanovilo, že zálohy na daň by neměl platit manžel/manželka, který před společným zdaněním neměl zdanitelné příjmy kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně. Bude-li se jednat o případ, kdy manželka nebude mít žádné příjmy, protože například v domácnosti pečuje o nezletilé děti, a manžel bude mít příjem ze závislé činnosti, v souladu s 13a odst. 5 zákona manželka zálohy platit v daném případě nebude. Manžel bude i nadále platit zálohy z příjmů ze závislé činnosti. Bude-li mít její manžel příjem z podnikatelské činnosti, manželka zálohy platit v daném případě také nebude a manžel bude platit zálohy vztahující se pouze k jeho daňové povinnosti k příjmům z podnikání (za předpokladu, že jeho daňová povinnost přesáhne Kč, tj. limit stanovený 38a zákona). V případě, že budou mít příjmy oba z manželů, budou platit zálohy ve výši zálohové povinnosti připadající na každého z nich tak, jak to vyplývá z 13a a 38a zákona. Pokud budou dány důvody, lze doporučit, aby manželé jednotlivě požádali o stanovení záloh jinak. Tato žádost není zpoplatněna. Přeplatek a nedoplatek na dani, případné penále. Při použití společného zdanění bude častým případem skutečnost, že jednomu z manželů vznikne přeplatek na dani (např. vlivem sražených a odvedených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti nebo zaplacených záloh na daň z titulu příjmů z podnikatelské činnosti) a druhému z manželů vznikne daňová povinnost (např. manželka nemá žádné vlastní příjmy, je v domácnosti a pečuje o děti, do daňového přiznání však uvede polovinu společného základu daně, tj. i polovinu příjmů manžela). Pro řešení výše uvedeného problému úhrady daně z rozděleného základu daně druhého z manželů lze využít ustanovení zákona o správě daní a poplatků, které umožňuje požádat správce daně o vrácení přeplatku na dani s tím, že tento přeplatek bude poukázán na úhradu nedoplatku na dani druhého manžela. Zákonem stanovená lhůta pro vrácení přeplatku je do 30 dnů od doručení žádosti. V tomto případě je však finančním úřadem stanoveno penále vážící se k prodlevě s úhradou, která může být maximálně třicetidenní. Ministerstvo financí iniciovalo legislativní úpravu zákona o daních z příjmů v tom č. 6 I I EKONOM 5

6 OPřiznání 2_44/E :31 Stránka 6 Příloha I Jak si poradit s daňovým přiznáním smyslu, aby správce daně uskutečnil převod přeplatku na dani jednoho manželů na nedoplatek druhého z manželů, pokud o to bude požádán, a to ke dni splatnosti daně druhého z manželů. To znamená, aby ten z manželů, který nemá v průběhu roku zdanitelné příjmy, nemusel platit daň v případě, kdy druhému z manželů vznikne přeplatek na dani z toho důvodu, že v průběhu roku platil zálohy na daň. Případnou žádost bude moci bezplatně podat na formuláři, který je součástí formuláře daňového přiznání, ten z manželů, kterému vznikl přeplatek. Daňové přiznání. Uplatní-li manželé společné zdanění, musí každý z manželů podat své daňové přiznání. Toto daňové přiznání podávají oba manželé ve stejné lhůtě. V Příloze č. 5 k daňovému přiznání každý z manželů uvede údaje potřebné pro výpočet společného základu daně za oba manžele (tj. dílčí základy daně a nezdanitelné částky) a každý z nich uvede do svého daňového přiznání polovinu společného základu daně, ze které vypočte daň podle 16 odst. 1 zákona. Po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání nelze způsob stanovení základu daně a daně formou společného zdanění uplatněný v daňovém přiznání měnit. V dodatečném daňovém přiznání tedy nemohou manželé způsob stanovení daně podle 13a změnit na klasický způsob, tj. na způsob, kdy každý z manželů uvede do daňového přiznání své příjmy a ty poté zdaní. Daňové zvýhodnění na vyživované děti. Zákon v 35c stanoví mimo jiné, že poplatník fyzická osoba má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, ve výši 6000 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle 35a nebo 35b (sleva ve vazbě na poskytnutou investiční pobídku). Pokud jeden z manželů uplatňoval daňové zvýhodnění ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období u svého plátce daně, nemůže toto zvýhodnění při postupu podle 13a uplatnit druhý z manželů. Uplatnil-li např. daňové zvýhodnění manžel v rámci příjmů ze závislé činnosti, nemůže toto daňové zvýhodnění uplatnit v daňovém přiznání manželka. Daňové přiznání Tiskopis Přiznání k dani z příjmů fyzických osob je konstruován jako kombinované daňové přiznání pro příjmy plynoucí poplatníkům této daně ze závislé činnosti a funkčních požitků, z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatních příjmů. Nedílnou součástí tiskopisu jsou Přílohy č. 1 až 5, pokud pro ně má poplatník daně z příjmů fyzických osob náplň. Strana 1 Záhlaví (viz obr. 1) V předtištěném rámečku Finančnímu úřadu v, ve, pro se vyplní zbývající část oficiálního názvu místně příslušného správce daně (finančního úřadu), v jehož územním obvodu má poplatník v době podání Přiznání bydliště (trvalý pobyt). Pokud je zaregistrován podle 33 zákona o správě daní a poplatků, vyplní sídlo finančního úřadu místně příslušného podle osvědčení o registraci. Přehled finančních úřadů a obcí, které k jednotlivým finančním úřadům místně přísluší, je uveden v příloze k zákonu č. 531/ 1990Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Řádek 01 Daňové identifikační číslo Na tomto řádku vyplní poplatník daňové identifikační číslo (DIČ), které mu bylo přiděleno správcem daně. U fyzických osob je DIČ tvořeno kódem země (CZ) a rodným číslem poplatníka. U cizinců je DIČ tvořeno kódem země (CZ) a další řadou čísel přidělenou příslušným finančním úřadem. Daňové identifikační číslo nemají pouze plátci daně z přidané hodnoty, jak je to někdy mylně veřejností chápáno, ale mají jej všichni poplatníci a vztahuje se ke všem daním. Řádek 02 Rodné číslo Zde vyplní poplatník své rodné číslo. Pokud mu nebylo přiděleno, vyplní datum narození. Rodná čísla po roce 1954 obsahují za lomítkem čtyři čísla, do roku 1953 jsou za lomítkem čísla tři. V případě tří čísel za lomítkem zůstane poslední místo nevyplněné. Řádek 03 DAP Tiskopis daňového přiznání je univerzální, a proto je možné na tomto řádku označit, zda jde o řádné, opravné či dodatečné přiznání. Odpovídající variantu označí poplatník křížkem X. Pokud se jedná o typ dodatečné, napíše datum, kdy byly zjištěny důvody pro podání dodatečného daňového přiznání. Opravné daňové přiznání je možné podat před uplynutím lhůty pro podání přiznání (zpravidla do resp ). Finanční úřad pak použije pro vyměřovací řízení pouze toto přiznání a k původnímu podání se vůbec nepřihlíží. Dodatečné daňové přiznání má daňový subjekt povinnost (resp. právo) podat tehdy, jestli v době po podání řádného daňového přiznání, po uplynutí termínu pro podání přiznání a právní moci vyměření daně zjistí, že jeho daňová povinnost měla být vyšší (nižší) nebo daňová ztráta nižší (vyšší), než jak byla poplatníkem přiznána nebo správcem daně vyměřena, a to do konce měsíce následujícího po tomto zjištění. Dodatečné daňové přiznání není přípustné podat, byl-li před jeho podáním učiněn správcem daně úkon směřující k přezkoušení správnosti daňové povinnosti za období, kterého by se dodatečné přiznání týkalo, a to až do doby ukončení tohoto úkonu (v případě vydání rozhodnutí o daňovém základu a dani se za ukončení úkonu považuje nabytí právní moci tohoto rozhodnutí). V dodatečném daňovém přiznání se uvádějí celé nové hodnoty údajů, nikoliv pouze matematické rozdíly oproti hodnotám uvedeným v původním přiznání. Ustanovení o opravném i dodatečném daňovém přiznání jsou podrobně upravena v 41 zákona o správě daní a poplatků. Řádek 04 Kód rozlišení typu DAP Řádek 04 přiznání úzce souvisí s řádkem 03. Označením křížkem X poplatník uvádí, zda podává toto přiznání při prohlášení konkurzu, zrušení konkurzu, nebo zda podává přiznání za zemřelého poplatníka. Současně je nutné uvést datum, kdy uvedené skutečnosti nastaly, např. datum úmrtí poplatníka, za kterého se přiznání podává, nebo datum rozhodnutí soudu o prohlášení nebo zrušení konkurzu. V případě úmrtí poplatníka je nutné, aby se pozůstalí dohodli, kdo z nich bude daňové přiznání za zemřelého poplatníka podávat. Termín podání v tomto případě je do šesti měsíců po úmrtí poplatníka. Nedohodnou-li se, podá přiznání zmocněnec určený finančním úřadem, v termínu do tří měsíců po svém ustanovení. Na žádost právního nástupce nebo zmocněnce může správce daně lhůtu tří měsíců prodloužit. Nejde-li o žádnou z výše uvedených variant, tedy v případě zpracování řádného daňového přiznání za kalendářní rok, tento řádek se nevyplňuje. Řádek 05 Ve smyslu ustanovení 40 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků má každý poplatník právo zplnomocnit daňového poradce nebo advokáta, podle 11 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků, ke zpracování a předložení daňového přiznání příslušnému finančnímu úřadu. Je-li pak plná moc k zastupování poplatníkem udělena a podána správci daně nejpozději ve lhůtě pro podání přiznání, tj. do pátku , lze přiznání předložit finančnímu úřadu v prodloužené lhů- 6 EKONOM I I č. 6

7 OPřiznání 2_44/E :33 Stránka 7 Obr. 1 tě až do pátku Tuto informaci uvede poplatník na řádku 05 označením křížkem X. Řádek 05a Tento řádek vyplňují všichni poplatníci. Pokud má poplatník zákonnou povinnost ověření účetní závěrky auditorem, označí křížkem X variantu»ano«, v opačném případě variantu»ne«. Řádek 05b Řádek 05b slouží k označení skutečnosti, zda poplatník využil nebo nevyužil možnosti institutu výpočtu daně ze společného základu daně manželů. Manželům, kteří vyživují alespoň jedno dítě, umožňuje 13a zákona o daních z příjmů počínaje zdaňovacím obdobím 2005 využít institut výpočtu daně ze společného základu daně, čili tzv. společného zdanění manželů. Ten za určitých okolností, zejména v případě, kdy jeden z manželů nemá zdanitelné příjmy, nebo příjmy obou manželů jsou rozdílné, může, a to významně, snížit jejich celkovou daňovou povinnost. Manželé si mohou mezi sebe rozdělit společný základ daně (každý jednu polovinu), a to po uplatnění nezdanitelných částek, u kterých splní podmínky pro jejich uplatnění. Výpočet společného základu daně provedou v Příloze č. 5. Mezi řádky 05b a 06 se nachází základní označení tiskopisu, ve kterém je nutné uvést v první kolonce pro vyplnění rok 2005, což je zdaňovací období, za které daňové přiznání podáváme. Pouze v případech, kdy se jedná o přiznání podávané při prohlášení nebo zrušení konkurzu, nebo v případě úmrtí poplatníka, se vyplní kolonky»od«,»do«. 1. Oddíl Údaje o poplatníkovi (viz obr. 2) Řádky 06 Příjmení, 07 Rodné příjmení, 08 Jméno, 09 Titul, 10 Státní příslušnost, 11 Číslo pasu Údaje v 1. oddílu na řádcích 06 až 11 identifikují poplatníka a slouží pro správnou evidenci na příslušném finančním úřadě. Číslo pasu vyplní pouze poplatník, který je nerezidentem. Řádky 12 až 28 Na řádcích 12 až 18 se uvádí adresa bydliště nebo trvalého pobytu poplatníka v den podání přiznání. Na řádcích 19 až 22 se vyplňuje adresa k poslednímu dni kalendářního roku, za který se daň vyměřuje (tato adresa se však vyplňuje pouze tehdy, pokud se adresa k poslednímu dni kalendářního roku, za který se přiznání podává, odlišuje od adresy ke dni podání tohoto přiznání). Na řádcích 23 až 28 se pak uvádí adresa pobytu na území ČR, kde se poplatník obvykle zdržoval (tzn. alespoň 183 dní ve zdaňovacím období), a to pouze u poplatníků, kteří nemají na území ČR bydliště nebo trvalý pobyt. Poplatník s bydlištěm v cizině má povinnost podle 33 odst. 6 zákona o správě daní a poplatků oznámit příslušnému finančnímu úřadu při registraci adresu zmocněnce na území ČR pro doručování. Číslo domu se uvádí ve tvaru: číslo popisné lomeno číslo orientační. Řádek 29 Kód státu vyplní jen daňový nerezident Je-li poplatník daňovým nerezidentem v České republice podle podmínek uvedených v 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů, označí č. 6 I I EKONOM 7

8 OPřiznání 2_44/E :35 Stránka 8 Příloha I Jak si poradit s daňovým přiznáním Obr. 2 kód státu, ve kterém je rezidentem, na řádku 29. Není tedy možné vyplnit kód státu 061, resp. CZ. Seznam kódů států je uveden v Příloze Nařízení Komise (ES) č. 2081/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o klasifikaci zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu mezi členskými státy a také uveden na v nabídce daně/daně/daně z příjmů. Řádek 29a Výše celosvětových příjmů Daňový nerezident v České republice (poplatník mající omezenou daňovou povinnost) zde uvede celkovou sumu příjmů ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí přepočtených na Kč. Řádek slouží k ověření 90% podílu příjmů z území České republiky pro uplatnění odčitatelných položek nebo společného zdanění manželů. Řádek 30 Spojení se zahraničními osobami Je-li poplatník osobou kapitálově či jinak spojenou se zahraniční osobou, kterou se rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky ve smyslu ustanovení 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, označí tento řádek křížkem X v položce»ano«, v opačném případě variantu»ne«. Spojenými osobami se rozumí: kapitálově spojené osoby, kdy se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob, a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jinak spojené osoby, kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby, kdy se shodné osoby nebo osoby blízké podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, osoby ovládající a ovládané, osoby blízké a osoby, které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty. Strana 2 Částky v následujících oddílech se uvádějí v celých Kč. Číselné hodnoty v těchto sloupcích počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti jsou ukazatelé ve smyslu ustanovení 46a odst. 3 zákona o správě daní a poplatků a jejich zaokrouhlení se provádí s přesností na dvě desetinná místa. 2. Oddíl Základ daně, ztráta Druhý oddíl tiskopisu daňového přiznání slouží k vyčíslení dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a základu daně za příslušné zdaňovací období. Základ daně v daňovém přiznání představuje součet všech dílčích základů daně, které vyplývají z jednotlivých druhů příjmu. 1. Výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků ( 6) (viz obr. 3) Údaje této části daňového přiznání vyplní poplatník podle podkladů získaných od plátců příjmů ze závislé činnosti nebo funkčních požitků. Podle 6 zákona o daních z příjmů se do příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zahrnují příjmy od všech zaměstnavatelů na území České republiky i příjmy od všech zaměstnavatelů v zahraničí (přepočtené na Kč), snížené o částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Za příjmy ze zahraničí se považují hrubé příjmy od zaměstnavatelů v zahraničí bez nezdanitelných částí základu daně a odčitatelných položek podle zahraničních předpisů. Do příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků se nezapočítávají příjmy, které jsou ze zákona od této daně osvobozeny a příjmy zdaněné zvláštní procentní sazbou u zdroje při jejich výplatě. Tyto příjmy by- 8 EKONOM I I č. 6

9 OPřiznání 2_44/E :36 Stránka 9 ly již poplatníkovi vyplaceny jako čistá částka a pokud byla použita procentní sazba podle 36 zákona o daních z příjmů, daňová povinnost u nich byla splněna a do ročního výpočtu daně se v žádném případě nezapočítávají. U příjmů ze závislé činnosti jde hlavně o příjmy z příležitostných pracovněprávních a obdobných vztahů, jejichž celková výše nepřesáhla v kalendářním měsíci u jednoho poplatníka částku 5000 Kč od jednoho zaměstnavatele. Pokud u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti nebo s funkčními požitky podle 6 zákona přesáhnou ostatní zdanitelné příjmy podle 7 až 10 hranici 6000 Kč nebo podává přiznání z jiného důvodu, je povinností poplatníka vyžádat si od všech plátců příjmů ze závislé činnosti»potvrzení o zdanitelných příjmech«, všechny tyto příjmy uvést v řádku 31 daňového přiznání a příslušná potvrzení doložit v příloze přiznání. Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti je na území České republiky povinen zaměstnanci vystavit zaměstnavatel na základě jeho žádosti podle 38j odst. 3 zákona o daních z příjmů nejpozději do 10 dnů. Řádek 31 úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů Na tomto řádku uvede poplatník součet všech příjmů zahrnující příjmy ze zdrojů na území ČR i ze zdrojů v zahraničí, přepočtené na Kč. Za příjmy ze zahraničí se považují hrubé příjmy od zaměstnavatelů v zahraničí bez nezdanitelných částí základu daně a odčitatelných položek podle zahraničních předpisů a příjmy ze zaměstnání u zahraničních zastupitelských úřadů v České republice, u kterých neměl plátce příjmu povinnost srazit zálohy na daň. Podkladem pro tento výpočet je»potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za zdaňovací období 2005«od jednotlivých zaměstnavatelů. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Řádek 32 úhrn pojistného Zde poplatník uvede úhrn pojistného sraženého jednotlivými zaměstnavateli (údaje lze zjistit z Potvrzení), případně pojistné zaplacené zaměstnancem (např. u zaměstnanců zastupitelských úřadů cizích států na území České republiky). Od hrubých příjmů ze zdrojů v zahraničí lze uplatnit jako výdaj i pojistné hrazené v zahraničí za předpokladu, že toto pojistné splňuje podmínky daňového výdaje podle českých právních předpisů. Pojistné, které se vztahuje k příjmům nevyplaceným, resp. neobdrženým do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, je daňovým výdajem v tom zdaňovacím období, ve kterém budou tyto mzdy skutečně vyplaceny. Řádek 33 daň zaplacená v zahraničí Je-li poplatník osobou podle 2 odst. 2 zákona (daňový rezident) a má příjmy ze zdrojů v zahraničí ze státu, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, uvede na tento řádek daň zaplacenou z těchto příjmů, jak je uvedeno v 6 odst. 13 zákona. Protože poplatník není účetní jednotkou, použije pro přepočet na Kč jednotný kurz dle 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Na tomto řádku se může objevit jakákoliv částka pouze v případě, že příjem ze zdrojů v zahraničí (zahrnutý do řádku 31) je ze státu, se kterým Česká republika nemá uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Zaplacenou daň v zahraničí sice je možné odečíst, prakticky ale v těchto případech dochází ke dvojímu zdanění. U všech ostatních případů příjmů ze zdrojů v zahraničí (zahrnutých do řádku 31), ale ze»smluvních«států, se kterými má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, se zaplacená daň uvádí a vypořádává v Příloze číslo 3 k daňovému přiznání. Pro účely zamezení dvojího zdanění příjmů, které plynou výkonným umělcům ze zahraničí za jejich umělecké výkony, není v souladu s pokynem D-79 z roku 1994 třeba předložit v případech uplatňování zápočtu daně doklad zahraničního daňového úřadu o zaplacení daně a o výši základu daně (v úředním českém jazyce) a bude uznáváno případně i potvrzení zahraničního plátce honorářů o výši zaplaceného honoráře a výši sražené daně. Je-li umělecký výkon v zahraničí zprostředkován tuzemskou uměleckou agenturou, která si tyto údaje v zastoupení umělců obstará u zahraničního partnera, postačí doklad vyhotovený zprostředkující agenturou o výši honoráře a výši sražené daně v zahraničí. Pokud je uplatňována metoda vynětí, není třeba prokazovat údaj o výši sražené daně v zahraničí, ale toliko příjem způsobem uvedeným v předchozím odstavci. Tento příjem se v tuzemsku sice nezdaňuje, ale z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň procentem daňového zatížení zjištěným ze základu daně nesníženého o tuto vyjmutou část. Řádek 34 dílčí základ daně podle 6 zákona Do tohoto řádku se uvede dílčí základ daně připadající na příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle 6 zákona, vypočtený jako ř. 31 ř. 32 ř. 33. Tento údaj se přenese na řádek 36 daňového přiznání. Řádek 35 úhrn příjmů plynoucí ze zahraničí snížený o pojistné Do tohoto řádku se vyčleňuje z řádku 31 úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků vykonávané na území České republiky plynoucích ze zahraničí a snížený o pojistné, u kterých nebyla povinnost srazit daň (např. u zaměstnanců zastupitelských úřadů). Úhrn příjmů je uváděn pro stanovení záloh na daň z příjmů podle 38a zákona o daních z příjmů. 2. Dílčí základy daně z příjmů fyzických osob podle 6, 7, 8, 9 a 10, základ daně a ztráta (viz obr. 4) V této části daňového přiznání poplatník uvede vypočtené dílčí základy daně z příjmů podle 5 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, za zdaňovací období Podle 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů je základem daně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období 2005 (za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok) přesahují výdaje prokazatelně Obr. 3 č. 6 I I EKONOM 9

10 OPřiznání 2_44/E :37 Stránka 10 Příloha I Jak si poradit s daňovým přiznáním Obr. 4 vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Na rozdíl od poplatníků daně z příjmů právnických osob, kteří v návaznosti na zákon o účetnictví mohou používat od roku 2001 hospodářský rok, zůstává pro fyzické osoby zdaňovacím obdobím kalendářní rok. Pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v 7 a 9, je rozdíl ztrátou. Jestliže plynou poplatníkovi ve zdaňovacím období (kalendářním roce) souběžně dva nebo více druhů příjmů, je základem daně součet jednotlivých (dílčích) základů daně, který poplatník provede po jednotlivých krocích v příslušných řádcích tohoto oddílu. Řádek 36 Zde se uvádí dílčí základ daně podle 6 zákona o daních z příjmů. Tento údaj se přenese z řádku 34 daňového přiznání. Řádek 37 Slouží k uvedení dílčího základu daně podle 7 zákona o daních z příjmů, vypočteného v příloze č. 1 na řádku 113. Řádek 38 Do tohoto řádku se uvádí úhrn příjmů z kapitálového majetku podle 8 zákona o daních z příjmů, který zahrnuje příjmy plynoucí fyzickým osobám z kapitálového majetku ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí (přepočtené na Kč), které nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle 36 zákona a pokud se pro vybrané druhy zahraničních příjmů nevyužije možnosti zdanění v samostatném základu daně podle 16 odst. 2 zákona v příloze č. 4 přiznání, je-li to pro poplatníka výhodnější. Do řádku 38 se uvede celkový součet všech příjmů podle 8 zákona. Je-li ve skutečnosti více druhů příjmů, uvede se jejich specifikace v další příloze k daňovému přiznání. Řádek 39 Slouží k uvedení dílčího základu daně podle 9 zákona o daních z příjmů, vypočteného v příloze č. 2 na řádku 206. Řádek 40 Uvádí se zde dílčí základ daně podle 10 zákona o daních z příjmů, vypočtený v příloze č. 2 na řádku 209. Řádek 41 Na tomto řádku uvede poplatník úhrn dílčích základů daně podle 7 až 10 zákona o daních z příjmů pro odpočet ztráty z předchozích zdaňovacích období podle 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů (bez započtení příjmů ze závislé činnosti podle 6). Pokud je úhrn dílčích základů daně záporný, pak uvedená částka znamená daňovou ztrátu za zdaňovací období Má-li poplatník příjmy pouze ze zdrojů na území České republiky a neuplatňuje výpočet základu daně podle 13a zákona o daních z příjmů (společné zdanění manželů), přenese údaj o daňové ztrátě na řádek č. 67 (bez znaménka minus). Řádek 42 Slouží pro uvedení základu daně, který si poplatník stanovuje jako úhrn dílčího základu daně podle 6 zákona a kladného úhrnu dílčích základů daně nebo ztrát podle 7 až 10 zákona o daních z příjmů. V případě, že poplatník uplatňuje výpočet společného základu daně manželů podle 13a zákona, přenese údaje z ř. 36 až ř. 40 do přílohy č. 5 a následující řádky 43 až 60 a tabulku č. 1 nevyplňuje. V případě, že částky na ř. 37 a ř. 39 jsou záporné, tvoří jejich úhrn daňovou ztrátu, kterou, nemá-li poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, u kterých uplatňuje metodu vynětí, přenese do ř. 67 daňového přiznání. Řádek 43 Tento řádek použijí a vyplní poplatníci mající příjmy podle 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c), pokud jejich celkový základ daně nepřesáhne minimální základ daně ve výši Kč pro rok Na řádek se uvede počet kalendářních měsíců, v jejichž průběhu byla provozována podnikatelská činnost. Minimální základ daně u daně z příjmů fyzických osob je systémovou změnou od roku Je upraven v 7c zákona č. 586/ /1992 Sb., o daních z příjmů a týká se pouze poplatníků s příjmy podle 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona, tedy poplatníků s příjmy ze živnosti, ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a s příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů. Musí být uplatněn tehdy, když celkový základ daně je nižší než minimální základ daně nebo poplatník vykazuje ztrátu. Znamená to tedy, že pokud poplatník má několik druhů příjmů (např. ze zaměstnání, ze živnosti a z pronájmu), musí uplatnit minimální základ daně, jestliže jeho celkový základ daně z příjmů fyzických osob je menší než minimální základ daně stanovený pro příslušný rok. Minimální základ daně činí 50 % z částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází zdaňovacímu ob- 10 EKONOM I I č. 6

11 OPřiznání 2_44/E :39 Stránka 11 dobí, přepočítacího koeficientu podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného základu a počtu kalendářních měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval výše uvedenou činnost. Pro daňovou povinnost za období roku 2005 jsou rozhodující údaje vyhlášené za rok 2003 nařízením vlády č. 521/2004 Sb. Měsíční výše všeobecného vyměřovacího základu pro důchodové pojištění činí Kč a přepočítací koeficient činí 1,0665. Pro podnikatele, který podniká celý rok, tedy minimální základ daně roku 2005 bude (po zaokrouhlení na celé stokoruny dolů) činit: 1 / 2 x x 1,0665 x 12 = Kč Pro období roku 2006 bude u stejného podnikatele minimální základ daně činit: 1 / 2 x x 1,0532 x 12 = Kč. Minimální základ daně se ale nepoužije u poplatníka a u spolupracující osoby na rok zahájení podnikání a na rok následující po roce zahájení podnikání a dále na rok ukončení podnikání. Institut minimálního základu daně se dále neuplatní u poplatníka: kterému byla stanovena daň paušální částkou, kterému náležel rodičovský příspěvek, a to i po část zdaňovacího období, kterému náležel příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu, a to i po část zdaňovacího období, který byl poživatelem starobního důchodu, plného nebo částečného invalidního důchodu, a to i po část zdaňovacího období, který na počátku zdaňovacího období nedovršil věk 26 let a který se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, který podá ve zdaňovacím období přiznání z důvodu konkurzu a který do konce téhož zdaňovacího období neukončí podnikatelskou činnost, Obr. 5 č. 6 I I EKONOM 11

12 OPřiznání 2_44/E :40 Stránka 12 Příloha I Jak si poradit s daňovým přiznáním který má ve zdaňovacím období nárok na slevu na dani podle 35, 35a a 35b, který uplatnil ve zdaňovacím období nárok na osvobození od daně podle 4 odst. 1 písm. e) příjmy z provozu malých vodních elektráren, nemá-li jiné příjmy uvedené v 7, který nemá příjmy podle 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) ve zdaňovacím období vyšší než Kč. Minimální základ daně zaokrouhlený na celé stokoruny dolů se nesnižuje o položky odčitatelné od základu daně uvedené v 34 zákona, tj. ztrátu vykázanou za minulá období, tzv. reinvestiční odpočet, odpočet výdajů na vědu a výzkum a odpočet výdajů vynaložených na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť. Daňovou ztrátu zjištěnou podle 5 a 23 zákona dosaženou ve zdaňovacím období, ve kterém byl stanoven minimální základ daně, lze však uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích. Případné uplatnění ztráty není limitováno minimálním základem daně (viz příklad u řádku 45). Institut minimálního základu daně se vztahuje i na spolupracující osobu, na kterou jsou rozdělovány příjmy z podnikání. Výjimkou by byla spolupracující osoba, na kterou by se vztahovala výjimka podle 7c odst. 4 (např. důchodce, student). Řádek 44 Řádek 44 je určen pro poplatníka, který uplatňuje ztrátu z předchozích zdaňovacích období podle 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Ztrátu nebo její část lze uplatnit nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Ve zdaňovacím období 2005 lze ve vazbě na předchozí znění zákona v přiznání uplatnit naposledy ztrátu za zdaňovací období roku Částka uvedená na tomto řádku nesmí být vyšší než kladná hodnota uvedená na řádku 41. Částka uplatňované ztráty, která převyšuje částku na ř. 41, je část ztráty, kterou nelze uplatnit v tomto zdaňovacím období a lze ji uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích v souladu s ustanovením 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Pro přehlednost o výši ztrát a jejich již uplatněných částí je možné využít samostatnou neočíslovanou přílohu k přiznání, jejíž doporučený vzor je uveden na internetových stránkách Ministerstva financí: ( (viz obr. 5). V případě, že se poplatník rozhodne využít možnosti zvýhodněného zdanění ve formě stanovení společného základu daně manželů podle 13a zákona, přenese údaje z ř. 36 až 40 do Přílohy č. 5 a řádky č. 43 až 60 a tabulku č. 1 nevyplňuje. Potřebné údaje jsou totiž obsaženy v příslušných řádcích Přílohy č. 5 a je zbytečné je vyplňovat dvakrát. Řádek 45 Poplatník zde sníží základ daně o ztrátu z předchozích zdaňovacích období (ř. 42 ř. 44), popřípadě zde uvede minimální základ daně (ř. 43) podle ustanovení 7c zákona o daních z příjmů. Příklad 1: Máme základ daně Kč (na řádku 42) a můžeme si uplatnit ztrátu z minulých let ve výši Kč. V tomto případě se na nás minimální základ daně nevztahuje a můžeme uplatnit celou ztrátu nebo její část v úhrnu až do výše kladné hodnoty uvedené na řádku 41 (což je základ daně bez dílčího základu daně ze závislé činnosti 6, řádek 36). Příklad 2: Máme základ daně Kč (na řádku 37 příjmy z podnikání, ale pouze podle 7 odst. 1 písmeno a), b) nebo c) a nejsme v kategorii, na kterou se ustanovení o minimální dani nevztahuje) a také můžeme uplatnit ztrátu z minulých let ve výši Kč. Jiné příjmy nemáme, základ daně na řádku 42 je tedy Kč. V tomto případě ale musíme použít institutu minimálního základu daně, a na řádku 43 uvést minimální základ daně ( Kč) a na řádku 44 již v tomto zdaňovacím období nemůžeme uplatnit žádnou ztrátu ani její část. 3. Oddíl Nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky a daň celkem Dílčí základ daně lze snížit o nezdanitelné části základu daně podle 15 zákona o daních z příjmů a odčitatelné položky podle 34 odst. 3 a odst. 7 zákona o daních z příjmů, přičemž daň počítáme až z tohoto sníženého základu daně. Pro rok 2005 zůstala výše nezdanitelných částí základu daně nezměněna, jen odpočet na vyživované dítě byl nahrazen tzv. daňovým zvýhodněním na vyživované dítě. Pouze o odčitatelnou položku podle 34 odst. 1 zákona, tj. ztrátu, se upravuje základ daně již v předchozím 2. oddílu daňového přiznání. V případech, kdy poplatník pobírá starobní důchod nebo vyživuje manželku (manžela) v domácnosti, slouží ke zjištění nároků na uplatnění nezdanitelných částí základu daně podle 15 zákona o daních z příjmů tabulka 1 ve 3. oddílu. Pokud poplatník neuplatňuje nárok na výše uvedené nezdanitelné části základu daně, tyto údaje nevyplňuje. Většina nezdanitelných částí základu daně se uplatňuje v závislosti na počtu měsíců, ve kterých poplatník splňuje podmínky a nárokuje odpovídající částku. Tabulka č. 1 (viz obr. 6) Údaje o starobním důchodu zde se vyplňuje celková částka starobního důchodu nebo částka důchodu ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu vyplacená v roce Údaj se ale vyplňuje pouze v případě, že poplatník byl poživatelem starobního důchodu k datu , a pouze v případě, že uplatňuje základní nezdanitelnou částku na ř. 46 přiznání. Údaje o manželce (manželovi) jméno a rodné číslo manželky nebo manžela se na tomto řádku uvede pouze tehdy, pokud ji poplatník uplatňuje jako vyživovanou osobu na řádku 47. Hranice vlastního ročního příjmu manželky nebo manžela nesmí přesáhnout Kč. V tabulce uplatňujeme v příslušných řádcích jednotlivé nezdanitelné částky za zdaňovací období Řádek 46 základní nezdanitelná částka (viz obr. 7) Částku ve výši Kč vyplní každý poplatník, tzn. rezident i nerezident. Tato částka se nesnižuje v poměrné výši podle počtu měsíců, po které poplatník pobíral ve zdaňovacím období zdanitelný příjem. Zůstává v této výši i u poplatníka, který v průběhu zdaňovacího období zemřel. Výjimku tvoří poživatelé starobního důchodu z pojistného na sociální zabezpečení nebo z důchodu zahraničního povinného pojištění stejného druhu a tento důchod byl za zdaňovací období 2005 vyšší než Kč. Ti tento řádek nevyplňují, případně proškrtnou. Pokud je částka vyplaceného důchodu nižší než Kč za rok, pak na tomto řádku poplatník uvede částku Kč sníženou o vyplacené částky starobního důchodu. V případě, že se poplatník stal Obr EKONOM I I č. 6

13 OPřiznání 2_44/E :41 Stránka 13 Obr. 7 poživatelem důchodu v průběhu zdaňovacího období a tento důchod mu nebyl přiznán zpětně k počátku zdaňovacího období, pak na tomto řádku uvede rovněž částku Kč. Pro daňové účely bude potom považován za starobního důchodce až za rok Řádek 47a) manželka/manžel Na tomto řádku uplatní poplatník podle 15 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů částku Kč ročně na vyživovanou manželku (manžela), jestliže ve zdaňovacím období nebo v jeho části nebyla (nebyl) držitelem průkazu ZTP/P, žije s poplatníkem v domácnosti a nemá vlastní příjmy přesahující Kč ročně. Při splnění uvedených podmínek je možné uplatnit částku 1810Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku poplatník manžela (manželku) vyživoval (vyživovala). Domácnost podle 115 občanského zákoníku tvoří občané, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Každý občan může být příslušníkem jen jedné domácnosti. U manželů je založení další domácnosti vyloučeno, pokud jejich spolužití vykazuje znaky uvedené v 115 občanského zákoníku. Řádek 47b) manželka/manžel držitelem průkazu ZTP/P V případě, že je vyživovaná manželka (manžel) držitelkou (držitelem) průkazky ZTP/P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), lze uplatnit dvojnásobnou částku Kč ročně, případně částku 3620Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku poplatník manžela (manželku) vyživoval (vyživovala). Do stanoveného maximálního vlastního příjmu manželky (manžela) Kč ročně se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. V úvahu se neberou ani úvěry a půjčky. Ostatní příjmy se pro účely posouzení hranice Kč započítávají. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manžela (manželky) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů. Jinak se tam ale zahrnují všechny ostatní brutto příjmy. V případě, že je manželka podnikatelkou, která měla příjmy např Kč a výdaje Kč (tedy dosáhla z podnikání ztráty), nelze ji považovat za vyživovanou ani v případě, že nemá žádné jiné příjmy, neboť její brutto příjmy (před odečtením výdajů) v kalendářním roce byly vyšší než Kč. U obou odčitatelných položek na řádcích 47a) a 47b) platí, že není možné kombinovat jejich uplatnění s rozdělením základu daně na spolupracující osobu. Není možné, aby manželka (manžel) poplatníka byla (byl) spolupracující osobou, na kterou poplatník rozdělí část příjmů, a zároveň osobou vyživovanou. Jde-li o manželství, kdy ani jeden z manželů nepobírá příjmy, z nichž by mohl uplatnit snížení základu daně o roční částku Kč (resp Kč s průkazem ZTP/P), může rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, uplatnit daňové zvýhodnění podle 35c zákona o daních z příjmů, ale jen za předpokladu splnění podmínek předepsaných pro uznání zletilých dětí jako vyživovaných osob (nepobírá plný invalidní důchod a studuje, nebo nestuduje pro nemoc, úraz resp. dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav), a to nejvýše do dovršení 26 let věku dítěte. Řádek 48 poživatel částečného invalidního důchodu Pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění, uplatní na tomto řádku podle 15 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů částku 7140 Kč ročně, a to i v případě, že došlo k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod. Tento souběh nároku na starobní a částečný invalidní důchod musí poplatník správci daně prokázat. Jestliže poplatník pobírá tento důchod pouze několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, uplatní částku 595 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky. Řádek 49 poživatel plného invalidního důchodu Pokud poplatník pobírá plný invalidní důchod nebo jiný důchod, u něhož jednou z podmínek je plná invalidita, pak na tomto řádku uplatní dvojnásobnou částku, tj Kč za rok. Dále může tuto částku uplatnit poplatník, u kterého došlo k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod, nebo je poplatník podle předpisů plně invalidní, ale č. 6 I I EKONOM 13

14 OPřiznání 2_44/E :41 Stránka 14 Příloha I Jak si poradit s daňovým přiznáním jeho žádost byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodu invalidity. Za jiný důchod, u nějž jednou z podmínek je plná invalidita poplatníka, se považuje vdovský (vdovecký) důchod, na který má plně invalidní vdova (vdovec) nárok po uplynutí jednoho roku od smrti manžela (manželky). Jestliže uvedené podmínky byly splněny pouze v několika kalendářních měsících ve zdaňovacím období, uplatní poplatník částku 1190Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly tyto podmínky splněny. Řádek 50 držitel průkazu ZTP/P Jestliže je poplatník držitelem průkazky ZTP/P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), a to i v případě, že nepobírá částečný nebo plný invalidní důchod, uplatní na tomto řádku podle 15 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů částku Kč ročně. Jestliže uvedená podmínka byla splněna pouze v několika kalendářních měsících ve zdaňovacím období, poplatník uplatní částku 4170Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky. Pokud poplatník např. pobírá plný invalidní důchod a navíc je držitelem průkazu ZTP/P, jednotlivé nároky se sčítají a celkový odpočet takového poplatníka by činil Kč za rok. Od roku 2004 může také poplatník-nerezident (podle 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů) v případě, že jeho příjmy ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jeho příjmů (mimo příjmy, které nejsou předmětem daně podle 3 nebo 6 zákona, nebo jsou od daně osvobozeny podle 4, 6, a 10 zákona o daních z příjmů, nebo z příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně) uplatnit po skončení roku odpočet také na vyživovanou manželku (manžela), na částečnou i plnou invaliditu či průkaz ZTP/P přiznané podle českých zákonů. Řádek 51 studium Student pobírající zdanitelné příjmy má nárok uplatnit na tomto řádku částku Kč ročně. Jestliže poplatník studuje pouze několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období 2005, uplatní si částku 950 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byla podmínka studia splněna. Částku lze uplatnit za podmínky, že poplatník se připravuje soustavně na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Splnění podmínky je nezbytné prokázat finančnímu úřadu potvrzením školy. Poplatník studující v zahraničí doloží k uplatnění nároku na odpočet potvrzení zahraniční školy s úředně ověřeným překladem do českého jazyka a navíc rozhodnutí MŠMT ČR o tom, že studium je postaveno na roveň studia na tuzemských středních nebo vysokých školách. Pokud by poplatníkem podávajícím přiznání prostřednictvím zákonného zástupce bylo dítě, které dosud nezahájilo studium na střední škole (např. období prázdnin před nástupem na střední školu), odpočet na studium nelze uplatnit, protože v tomto období ještě nejde o soustavnou přípravu na budoucí povolání. Řádek 52 hodnota darů Na tomto řádku má poplatník nárok na uplatnění prokázané hodnoty daru nebo darů, které poskytl obcím, krajům, organizačním složkám státu a právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek, a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu, na rehabilitační a protetické pomůcky, nehrazené zdravotními pojišťovnami, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání. Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky. Úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2 % ze základu daně, anebo musí být alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst na výše uvedené částky nejvýše 10 % ze základu daně uvedeného na řádku 42 (ř. 43 vztahuje-li se na poplatníka ustanovení o minimálním základu daně) daňového přiznání. Jako dar na zdravotnické účely se posuzuje i odběr krve u bezpříspěvkového dárce krve, a to částkou 2000 Kč na jeden odběr. Poskytnutí daru, jeho výši a účel je nutné prokázat správci daně na jeho výzvu, a to potvrzením příjemce daru nebo pořadatele veřejné sbírky. Za dary se považují i nepeněžní dary včetně služeb. Není-li známa jejich cena, ocení se cenami obvyklými na trhu. Řádek 53 odečet úroků Poplatník uvede na tomto řádku celkovou výši úroků zaplacených ve zdaňovacím období 2005 z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření a úroků z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky anebo zahraniční bankou, sníženou o poskytnutý státní příspěvek v případě, že poplatník uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření v souladu se zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů, nebo smlouvu o hypotečním úvěru podle 14 odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů a úvěr je použit na financování bytových potřeb ( 15 odst. 7 zákona o daních z příjmů). Tato podmínka musí být pro finanční úřad doložena potvrzením od příslušné stavební spořitelny nebo banky. Výše potvrzených úroků z úvěrů, kterou lze při splnění podmínek stanovených v 15 odst. 7 a 8 zákona uplatnit, je maximálně Kč na jednu domácnost. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. Jestliže účastníky úvěrové smlouvy je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jen jedna z nich celou částkou, nebo každá z nich rovným dílem z celkové částky. Řádek 54 penzijní připojištění Jestliže má poplatník uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, může si na tomto řádku uvést celkovou výši plateb příspěvků (zaplacených poplatníkem) na penzijní připojištění se státním příspěvkem za zdaňovací období 2005 sníženou o 6000 Kč. Příslušné údaje jsou zjistitelné z potvrzení penzijního fondu o zaplacených příspěvcích. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období 2005, činí Kč. Pro odpočet není rozhodující, zda poplatník platí příspěvky na penzijní připojištění pravidelně měsíčně, nebo zda částku příspěvků zaplatí jednorázově, nebo zda byl pojištěn celý rok nebo jen po jeho část. Poplatník doloží nárok na odpočet příspěvků na penzijní připojištění smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění na uplynulé zdaňovací období. Řádek 55 životní pojištění V případě že poplatník jako pojistník a pojišťovna uzavřeli smlouvu o soukromém životním pojištění v souladu se zákonem č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, může poplatník na tomto řádku uvést celkovou výši plateb na soukromé životní pojištění vyplývající z potvrzení pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění za zdaňovací období Maximální částka, kterou je možné si takto odečíst za zdaňovací období 2005, činí celkem Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Podmínkou, která zde musí být splněna, je, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Počínaje rokem 2004 zákon u pojistných smluv s pevně stanovenou pojistnou částkou pro případ dožití zavedl 14 EKONOM I I č. 6

15 OPřiznání 2_44/E :42 Stránka 15 Obr. 8 podmínku minimální pojistné částky. Minimální pojistná částka se stanoví pro tyto pojistné smlouvy s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně na Kč a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let na Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. Na pojistné smlouvy, které tuto novou podmínku nesplňují, u nichž mohl poplatník daňový odpočet dříve využívat, nelze počínaje rokem 2004 odpočet uplatňovat. Jednorázově zaplacené pojistné pojišťovna poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle 10 všechny částky, o které mu byl v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. Zde ovšem platí limity podle 38g odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, při jejichž nepřekročení poplatník není povinen podat daňové přiznání ( Kč obecně a u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti částka 6000 Kč úhrnu zdanitelných příjmů podle 7 až 10 zákona o daních z příjmů). Poplatník doloží nárok na odpočet pojistného smlouvou o soukromém životním pojištění a potvrzením příslušné pojišťovny o zaplaceném pojistném na rok Řádek 56 odborové příspěvky Po novele zákona o daních z příjmů lze poprvé za rok 2004 od ročního základu daně odečíst zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace této organizaci podle jejích stanov, která uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců podle 18 a násl. zákoníku práce. Maximálně lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů (mimo příjmy zdaněné srážkovou daní podle 36 zákona o daních z příjmů), maximálně však do výše 3000 Kč za zdaňovací období (kalendářní rok) Jde o odpočet zaměstnanecký, který budou poplatníci uplatňovat v rámci ročního zúčtování záloh na daň z mezd u svého zaměstnavatele nebo v daňovém přiznání u správce daně. Nárok poplatník doloží potvrzením odborové organizace o zaplacených členských příspěvcích. Řádek 57 výuka Od základu daně lze poprvé za rok 2005 odečíst 30 % poplatníkem vynaložených (i formou uhrazení faktury za tuto službu od jiného subjektu) výdajů (nákladů) na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť, které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy a tyto obory jsou uvedeny v příslušném zákoně o středních školách a v prováděcí vyhlášce. Nelze-li odpočet nebo jeho část uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl, z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně snížený o nezdanitelné částky základu daně podle 15 zákona o daních z příjmů a o daňovou ztrátu nižší než odpočet, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník tento základ daně vykáže. Řádek 58 výzkum a vývoj Počínaje rokem 2005 byla zákonem zavedena nová odčitatelná položka od základu daně, kterou představují výdaje (náklady) na realizaci projektů výzkumu a vývoje. Tato odčitatelná položka je definována v 34 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Od základu daně lze odečíst 100 % výdajů (nákladů), které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období při realizaci projektů výzkumu a vývoje definovaných v zákoně č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, které mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje. Pokud vynaložené výdaje (náklady) souvisejí s realizací projektů výzkumu a vývoje pouze z části, je možné od základu daně odečíst pouze tuto jejich část. Výdaje (náklady), které lze odečíst od základu daně, musejí být výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů (tedy daňově uznatelné) a musejí být evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů) poplatníka. Odpočet nelze uplatnit na služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob s výjimkou výdajů (nákladů) vynaložených za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje, a dále na ty výdaje (náklady), na které již byla i jen zčásti poskytnuta podpora z veřejných prostředků. Tato odčitatelná položka má za cíl podporovat výzkumné a vývojové práce, a tím technický vývoj k co nejvyšší úrovni a umožňuje tak hodnotou provedených prací snížit významně základ daně. Jelikož se jedná o složité vymezení toho, co lze do výzkumných a vývojových prací zahrnout, vydalo Ministerstvo financí Pokyn č. D-288 k jednotnému postupu při uplatňování výše uvedeného ustanovení 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů. Nelze-li odpočet uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl, z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky základu daně podle 15 zákona o daních z příjmů a o daňovou ztrátu) nižší než odpočet, lze jej nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně, nejvýše však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet vznikl. Řádek 59 další částky Na tento řádek se vyplňují další případné odčitatelné položky od základu daně. Za rok 2005 se sem uvádí zejména dosud neuplatněná část reinvestice odpočtu na nový hmotný majetek podle 34 odst. 3 a následující zákona o daních z příjmů ve znění platném do Dále bude na tomto řádku uveden případný odečet podle 34 odst. 9 zákona. U fyzických osob se bude jednat o fyzickou osobu-postupníka, který nabyl postoupením pohledávku na vypořádání majetkového podílu podle zákona č. 42/1992 Sb. o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Tato fyzická osoba má právo snížit základ daně o 50 % částky, kterou v letech 1993 až 2005 uhradila oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky na vypořádání majetkového podílu. Odečet je možno uplatnit po dobu 5 let, počínaje zdaňovacím obdobím Do bílého pole tohoto řádku se uvede název uplatňované částky. Strana 3 Řádek 60 (viz obr. 8) Na tomto řádku poplatník uvede úhrn nezdanitelných částí základu daně a položek odčitatelných od základu daně, které uplatňuje dle zákona na ř. 46 až ř. 59 daňového přiznání. č. 6 I I EKONOM 15

16 OPřiznání 2_44/E :43 Stránka 16 Příloha I Jak si poradit s daňovým přiznáním Řádek 61 Poplatník zde sníží základ daně o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky podle pokynů na daňovém přiznání. V případě, že poplatník uplatňuje výpočet daně podle 13a zákona o daních z příjmů, přenese na tento řádek polovinu společného základu daně, tj. částku z ř. 526 Přílohy č. 5, ze které vypočte daň. Jestliže je vypočtená nebo přenesená hodnota záporná, uvede poplatník na tento řádek nulu. Řádek 62 Snížený základ daně z řádku 61 se podle 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů zaokrouhlí na celé stovky korun dolů a uvede se na řádek 62. Řádek 63 Na řádku 63 se uvede vypočtená daň podle následující tabulky ( 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů): Základ daně Daň Ze základu od Kč do Kč přesahujícího % Kč + 20 % Kč Kč + 25 % Kč a více Kč + 32 % Kč 4. Oddíl Daň celkem, ztráta (viz obr. 9) Řádek 64 Na tomto řádku je uvedena daňová povinnost, a to buď přenesením z řádku 63 daňového přiznání nebo v případě existence příjmů za více zdaňovacích období nebo příjmů ze zahraničí (kromě příjmů zahrnutých do samostatného základu daně v Příloze č. 4) nebo při uplatňování slev na dani z řádku 330 Přílohy č. 3 přiznání. Řádek 65 Tento řádek vyplňují pouze poplatníci mající vybrané kapitálové a vybrané ostatní příjmy ze zahraničí a rozhodli se je zdanit v samostatném základu daně podle 16 odst. 2 zákona o daních z příjmů. Poplatník zde uvede daň ze samostatného základu daně uvedenou na řádku 418 Přílohy č. 4. Řádek 66 Daň celkem je úhrnem daně, vypočtené podle 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů na řádku 64 (popřípadě této daně snížené o slevu na dani, daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí nebo po zápočtu daně zaplacené v zahraničí) a daně ze samostatného základu daně vypočtené podle 16 odst. 2 zákona o daních z příjmů uvedené na řádku 65. Na tomto řádku se daň v případě potřeby zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Řádek 67 Na řádku 67 je uvedena daňová ztráta zaokrouhlená obdobně jako daňová povinnost podle 46a zákona o správě daní a poplatků na celé koruny nahoru. Tento údaj se uvádí jako částka v absolutní hodnotě, tj. bez znaménka minus, přenesená z řádku 41. V případech, kdy má poplatník příjmy i ze zdrojů v zahraničí, je vypočtená výše ztráty na řádku 312 Přílohy č. 3, a to v případě, kdy je částka na tomto řádku záporná. Uplatňuje-li poplatník společné zdanění manželů, uvede na tento řádek zápornou výši 7 (ř. 37) a 9 (ř. 39) zákona o daních z příjmů. Má-li poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí a uplatňuje společné zdanění manželů, tvoří ztrátu úhrn záporných částek ř. 2 a ř. 4 ze sloupce poplatník v tab. č. 3 v Příloze č. 3 daňového přiznání. Ztrátu lze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích podle 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů. 5. Oddíl Dodatečné DAP (viz obr. 10) Pátý oddíl zahrnuje výpočet dodatečné daně nebo ztráty z dodatečného daňového přiznání. Poplatník jej vyplňuje pouze tehdy, podává-li dodatečné daňové přiznání podle 41 zákona o správě daní a poplatků. Při zpracování řádného přiznání za rok 2005 se nevyplňuje. Řádek Poslední známou daňovou povinností je částka, kterou poplatník uvedl v posledním přiznání (řádném nebo dodatečném) s účinností od lhůty stanovené pro jeho podání nebo po právní moci posledního platebního (dodatečného platebního) výměru nebo rozhodnutí o opravném prostředku. Částky daňové ztráty na ř. 71 a ř. 72 se uvádějí v absolutních hodnotách, tj. bez znaménka minus. Povinností poplatníka daně z příjmů fyzických osob je podat dodatečné daňové přiznání, zjistíli, že jeho daňová povinnost má být vyšší nebo daňová ztráta nižší, než jak jím byla přiznána nebo správcem daně vyměřena. Na základě takového zjištění je poplatník povinen předložit svému správci daně dodatečné daňové přiznání, a to do konce měsíce následujícího po tomto zjištění. Datum zjištění důvodů pro podání dodatečného daňového přiznání uvede poplatník na řádku 03. Právo stejně postupovat má v případě, zjistí-li, že daňová povinnost má být nižší nebo daňová ztráta vyšší. 6. Oddíl Uplatnění daňového zvýhodnění a placení daně Obsahem 6. oddílu tiskopisu daňového přiznání jsou údaje o dětech, na které je uplatňováno daňové zvýhodnění podle 35c zákona o daních z příjmů (Tabulka č. 2), dále výpočet daňového zvýhodnění formou slevy na dani a případně také daňového bonusu, pokud daňové zvýhodnění převýší vypočtenou daňovou povinnost poplatníka. Dále jsou obsahem tohoto oddílu údaje o výši sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, zbývajících záloh a dalších platbách na daň a o výši částky, jež má být po porovnání s údajem o výši daňové povinnosti ještě doplacena nebo naopak správcem daně vrácena. Novelou zákona o daních z příjmů byla od roku 2005 nezdanitelná část základu daně (daňový odpočet uvedený původně v 15 odst. 1 písm. b) zákona) na vyživované dítě nahrazena zcela novým institutem nazvaným»daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti«, zařazeným do zákona od v paragrafu 35c a 35d. Daňové zvýhodnění platné pro rok 2005: 6000 Kč ročně na každé vyživované dítě (500 Kč na měsíc), Kč ročně na každé vyživované dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P (1000 Kč na měsíc). Daňové zvýhodnění na vyživované dítě na rozdíl od nezdanitelné části základu daně se odčítá přímo od vypočtené daně a lze ho uplatnit Obr EKONOM I I č. 6

17 OPřiznání 2_44/E :45 Stránka 17 Obr. 10 formou slevy na dani, kombinací slevy na dani a daňového bonusu nebo formou daňového bonusu (jako tzv. zápornou daň). Slevu na dani může poplatník uplatnit až do výše vypočtené daňové povinnosti, tj. vypočtená daň přesahující výši daňového zvýhodnění se o částku daňového zvýhodnění sníží. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená roční daňová povinnost, sleva na dani se poskytne do výše daňové povinnosti a vzniklý rozdíl neuplatnitelný formou slevy je tzv. daňovým bonusem. Poplatník může uplatnit daňový bonus v případě, že jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně lze uplatnit daňový bonus na všechny vyživované děti v úhrnu do výše Kč za rok. Podmínkou pro uplatnění daňového bonusu je, že poplatník měl v uplynulém zdaňovacím období příjem podle 6, 7, 8 nebo 9 zákona o daních z příjmů alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Tento šestinásobek minimální mzdy pro účely uplatnění daňového zvýhodnění za rok 2005 činí pro všechny poplatníky částku Kč (6 x 7185). U poplatníka, který má příjmy pouze z pronájmu podle 9 zákona, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto sledovaných příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy zdaněné srážkou daně podle zvláštní sazby daně uvedené v 36 zákona o daních z příjmů a příjmy, u nichž je uplatněna sazba daně podle 16 odst. 2 zákona. Poplatník-nerezident, obdobně jako u odpočtů ze základu daně podle 15 zákona, v případě, že jeho příjmy ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jeho příjmů (mimo příjmy, které nejsou předmětem daně, které jsou od daně osvobozeny nebo zdaněny srážkovou daní podle zvláštní sazby daně), může uplatnit daňové zvýhodnění na děti žijící s ním v domácnosti za předpokladu splnění ostatních podmínek jako u tuzemských poplatníků (studium u zletilých dětí apod.). Neopominutelnou podmínkou ale vždy je, že vyživované dítě žije s poplatníkem v jedné domácnosti, což ale nemusí vždy nutně znamenat podmínku totožného trvalého bydliště poplatníka a vyživovaného dítěte. Pojem»domácnost«je definován ustanovením 115 občanského zákoníku a pro posouzení existence společné domácnosti více osob má význam zejména jejich trvalé společné žití a společné finanční hospodaření. Každý občan může být pro účely zdanění příslušníkem jen jedné domácnosti. Příslušnost k domácnosti u nezletilých stanoví dohoda rodičů nebo rozhodnutí soudu. Na nárok uplatnit daňové zvýhodnění nemá vliv dočasný pobyt dítěte mimo domácnost (studium, léčení, pobyt v ústavu apod.). Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může na toto dítě ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci uplatnit daňové zvýhodnění jen jedna osoba z nich. Pokud jeden z manželů uplatňoval daňové zvýhodnění u svého plátce daně (zaměstnavatele), nemůže již toto daňové zvýhodnění při výpočtu daně ze společného základu daně manželů uplatnit druhý z manželů. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v měsíci, v němž se dítě narodilo, nebo v němž začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání (studium), anebo v němž bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. U daňového zvýhodnění platí, že není možné kombinovat jeho uplatnění s rozdělením základu daně na spolupracující osobu. Není možné, aby např. syn poplatníka byl spolupracující osobou, na kterou poplatník rozdělí část příjmů, a zároveň osobou vyživovanou. Na rozdíl od vyživované manželky ale na uplatnění tohoto daňového zvýhodnění na vyživované dítě nemá žádný vliv výdělek vyživovaných dětí. Ty si mohou samy vydělat jakoukoliv částku, aniž by rodič-daňový poplatník, ztratil nárok na uplatnění tohoto daňového zvýhodnění. Tabulka č. 2 (viz obr. 11) Údaje o dětech žijících v domácnosti v tabulce se u každého vyživovaného dítěte uvede jeho příjmení, jméno a ve sloupci 2 rodné číslo. Ve sloupci 3 tabulky se uvede počet měsíců, po které je ve zdaňovacím období uplatňováno daňové zvýhodnění na dítě, a ve sloupci 4 případně, po kolik měsíců bylo uplatněné dítě považováno za zvlášť těžce postižené s potřebou průvodce. V případě, že poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění na více než čtyři děti, uvede požadované údaje na volném listu a přiloží k daňovému přiznání. Do řádku»celkem«poplatník uvede součet počtu měsíců ze sloupců 3 a 4 za všechny uplatňované děti. Údaje o dětech se vyplňují pouze v případě, že poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě podle 35c zákona o daních z příjmů. Obr. 11 č. 6 I I EKONOM 17

18 OPřiznání 2_44/E :46 Stránka 18 Příloha I Jak si poradit s daňovým přiznáním Obr. 12 Řádek 74 (viz obr. 12) Na tomto řádku poplatník uvede celkovou výši daňového zvýhodnění na vyživované děti podle 35c zákona o daních z příjmů. Pokud byly splněny podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění po celé zdaňovací období, činí daňové zvýhodnění 6000 Kč na každé takové dítě. Pokud byly podmínky splněny jen po část zdaňovacího období, činí daňové zvýhodnění 500 Kč za každý měsíc, na jehož počátku byly podmínky splněny. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek ( Kč za rok). Řádek 75 Zde se uvádí daňové zvýhodnění formou slevy na dani, takže číselná hodnota na tomto řádku může být stejná jako na ř. 74, pokud výsledná daňová povinnost na ř. 66 je vyšší nebo rovna výši hodnoty vypočtené na ř. 74. Je-li naopak na ř. 74 hodnota daňového zvýhodnění vyšší než výsledná daňová povinnost na ř. 66, lze do tohoto řádku uvést maximálně hodnotu daňové povinnosti z ř. 66 a poplatníkovi vzniká nárok na bonus, který se vypočítává v další části přiznání. Řádek 76 Poplatník na tomto řádku uvede výslednou výši daně po uplatnění slevy, tj. rozdíl daně na ř. 66 a uplatněné slevy na dani na ř. 75. Vypočtená částka nemůže nabývat záporných hodnot. Řádek 77 Na řádku 77 se uplatňuje daňový bonus jako rozdíl celkového daňového zvýhodnění na všechny děti z ř. 74 a skutečně uplatněné slevy vykázané na ř. 75. Daňový bonus je možné uplatnit pouze v případě, že jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše Kč ročně. Řádek 78 Na tomto řádku se uvádí úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů podle 35d zákona o daních z příjmů, jehož výši zaměstnavatelé uvádějí v»potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění«. Řádek 79 Poplatník zde vypočítá rozdíl na daňovém bonusu (ř. 77 minus ř. 78). Pokud vyjde záporné číslo (vyplacený bonus v průběhu roku je vyšší než roční nárok), promítne se tato skutečnost do zvýšení celkového vyrovnání daňové povinnosti na ř. 86 přiznání. Řádek 80 (viz obr. 13) Na tento řádek uvede poplatník celkový úhrn sražených záloh ze závislé činnosti a funkčních požitků na základě jednotlivých potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na tuto daň a daňovém zvýhodnění za příslušné zdaňovací období roku 2005, získaných od všech zaměstnavatelů (plátců daně). Zálohy se dokládají originálem potvrzení o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění od zaměstnavatele (nebo zaměstnavatelů). Řádek 81 Na řádek 81 uvede poplatník celkový úhrn zaplacených (čtvrtletních, pololetních, případně rozhodnutím správcem daně jinak stanovených) záloh na příslušné zdaňovací období 2005 včetně přeplatků použitých jako»záloha na daň«, s výjimkou záloh ze závislé činnosti a funkčních požitků, které byly již poplatníkem uvedeny na řádku 80. Řádek 82 Poplatník zde uvádí zaplacenou daň stanovenou paušální částkou podle 7a zákona o daních z příjmů v případě, že dosáhl jiných příjmů než předpokládaných. Tento řádek se týká pouze těch poplatníků, kteří mají správcem daně stanovenou daň paušální částkou, (zaplacenou do 31. května 2005) a kteří dosáhli v průběhu roku 2005 i jiných příjmů než původně předpokládaných. Obr EKONOM I I č. 6

19 OPřiznání 2_44/E :48 Stránka 19 Obr. 14 Řádek 83 Na řádku 83 se uvádí zajištěná částka daně sražená plátcem daně podle 38e odst. 3 zákona o daních z příjmů. Nárok na zápočet zajištěné daně na úhradu skutečné výše daně je nutné správci daně doložit»potvrzením o zajištění daně sražené plátcem«. Tento řádek se týká zejména zahraničních fyzických osob-nerezidentů. Řádek 84 Na řádku 84 uvede poplatník podle 2 odst. 2 zákona o daních z příjmů (daňový rezident) sraženou daň z příjmů úrokového charakteru v zahraničí podle 38f odst. 10, pokud byla sražena daň vyšší, než vyplývá z mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění. Řádek 85 Na tomto řádku uvede poplatník zaplacenou daňovou povinnost podle 38gb odst. 5 zákona o daních z příjmů, tzn. částku daně, která byla vypočtena v daňovém přiznání podávaném při prohlášení nebo zrušení konkurzu. Řádek 86 Podle pokynů na řádku 86 poplatník zjistí výslednou částku, která vyjadřuje to, že má za rok 2005 ještě daň doplácet, nebo že zaplatil na dani z příjmů fyzických osob na zálohách více. V případě, že zaplatil méně, je poplatník povinen tuto částku uhradit v termínu pro podání daňového přiznání. Pokud zaplatil více, bude mu daňový přeplatek (v případě záporného rozdílu řádků) vrácen na základě jeho žádosti, která je součástí tiskopisu daňového přiznání. Tento daňový přeplatek bude poplatníkovi vrácen příslušným správcem daně, pokud činí více jak 50Kč a poplatník nemá jiný daňový nedoplatek. Daňový přeplatek může správce daně použít na úhradu případného daňového nedoplatku daňového dlužníka u jiné daně nebo u jiného správce daně nebo, neexistuje-li takový nedoplatek, i jako zálohu na dosud nesplatnou daňovou povinnost na dani, na které přeplatek vznikl. Strana 4 Přílohy DAP: (viz obr. 14) Na poslední čtvrté straně daňového přiznání poplatník uvede počet listů příloh, které přikládá. Povinnými přílohami jsou Příloha č. 1 až 5 k přiznání k dani z příjmů fyzických osob, pokud je pro ně náplň. Další povinnou přílohou u poplatníků, kteří vedou účetnictví, je účetní závěrka, dále pak podle 38j odst. 3 zákona o daních z příjmů vždy potvrzení o příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň Obr. 15 č. 6 I I EKONOM 19

20 OPřiznání 2_44/E :49 Stránka 20 Příloha I Jak si poradit s daňovým přiznáním Obr. 16 a daňovém zvýhodnění. Další přílohy jsou poplatníkem přikládány v závislosti na uplatňovaných nezdanitelných částkách základu daně a odčitatelných položkách od základu daně, např. potvrzení příslušné stavební spořitelny o výši zaplacených úroků z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření. V příslušném řádku se vždy vyznačí počet listů zde uvedených příloh, které poplatník předkládá s přiznáním a na závěr celkový počet listů odevzdávaných příloh. Přílohy se přikládají v originále. Prohlášení (viz obr. 15) Poplatník nebo jeho zástupce je povinen potvrdit svým podpisem pravdivost a úplnost daňového přiznání. Současně tím potvrzuje, že si je vědom právních následků v případě, že údaje uvedené v daňovém přiznání prokáže správce daně jako nepravdivé nebo neúplné. Údaje o zástupci poplatník vyplní pouze v případě, že má svého zákonného, ustanoveného nebo zvoleného zástupce. Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob (viz obr. 16) Tiskopis tohoto daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob je od jiných tiskopisů zvláštní tím, že v sobě přímo obsahuje žádost o vrácení přeplatku. Tuto žádost je však nutné chápat jako zcela samostatné podání. Nežádáme-li o vrácení přeplatku, nemělo by zde být vyplněno vůbec nic (ani adresa nebo číslo účtu), protože by na tyto údaje správce daně mohl pohlížet jako na neúplné podání, a mohl by žádat jeho doplnění. Do prvního řádku, který zde vyplňujeme, se uvádí výše přeplatku. V případě, že je žádost podána tak, že vratitelný přeplatek nevznikne do 60 dnů (např. při podání v průběhu ledna), správce daně žádost zamítne. Není proto vhodné podávat přiznání se žádostí o vrácení přeplatku příliš brzy, nebo je nutné podat žádost o vrácení přeplatku zvlášť. V návaznosti na možnost uplatnění institutu stanovení společného základu daně manželů je žádost o vrácení přeplatku rozdělena na dvě části. První část obsahuje výše popsanou žádost o vrácení přeplatku poplatníkovi, druhá část pak obsahuje žádost o převedení přeplatku na dani na daň druhého z manželů, takže pokud celkový přeplatek na dani jednoho z manželů pokrývá částku nedoplatku daně druhého z manželů plně, není nutné daň za druhého manžela doplácet. Pokud nastane situace, že přeplatek jednoho z manželů přesahuje nedoplatek druhého z manželů, pak bude mít žádost vyplněné obě části tak, že ve druhé části určené k převedení přeplatku na druhého z manželů bude uvedena částka odpovídající vzniklému nedoplatku z titulu společného zdanění manželů a o zbývající částku k vrácení bude požádáno v první části žádosti. Příloha č. 1 Příloha č. 1 obsahuje výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle 7 zákona o daních z příjmů a je povinná pro poplatníky, kteří v daném zdaňovacím období mají tento druh příjmů. Do řádků se uvádějí příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč. Za příjmy ze zdrojů v zahraničí se považují hrubé zahraniční příjmy přepočtené na Kč bez odpočitatelných položek a nezdanitelných částí základu daně podle zahraničních předpisů. Pro příjmy ze zdrojů v zahraničí se použijí tyto způsoby přepočtu na Kč: účetní jednotky (poplatníci vedoucí účetnictví) použijí směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví, ostatní poplatníci použijí jednotný kurz stanovený podle 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů, jestliže nepoužijí kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví. Částky se uvádějí v celých Kč. Oddíl 1. (viz obr. 17) Vedete-li daňovou evidenci uděláte křížek v levém okénku. Poplatníci vedoucí daňovou evidenci vyplňují řádek 101, 102 a 104 a následující. Obr EKONOM I I č. 6