Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Právní vztahy k nemovitostem. Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právní vztahy k nemovitostem Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva Bakalářská práce Specifika správních řízení před katastrálním úřadem Specificities of Administrative Procedures in Kompetence of Land Register Authority Jiří Rys 2010

2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Specifika správních řízení před katastrálním úřadem zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.. 1

3 Poděkování: Tímto bych rád poděkoval vedoucí mé bakalářské práce JUDr. Janě Tkáčikové, Ph.D. za pomoc, cenné rady a konzultace při zpracování mé bakalářské práce. 2

4 OBSAH: 1. Seznam použitých zkratek.4 2. ÚVOD SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ Vymezení pojmu správní řízení Druhy správních řízení před katastrálním úřadem Správní orgány na úseku katastru nemovitostí VKLAD DO KATASTRU NEMOVITOSTÍ Vkladové řízení obecně Procesní část vkladového řízení Zahájení řízení o vkladu práva do katastru Účastníci řízení Náležitosti návrhu na vklad Přílohy návrhu na vklad Místo podání Vyznačení plomby Přerušení řízení a zastavení řízení Rozhodnutí o návrhu na vklad Rozhodnutí o povolení vkladu Rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad OPRAVA CHYB V KATASTRÁLNÍM OPERÁTU Katastrální operát Řízení o opravě chyb v katastrálním operátu ZÁVĚR CIZOJAZYČNÉ RESUME SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ A PRAMENŮ..39 3

5 1. Seznam použitých zkratek: JŘ jednací řád katastrálního úřadu ZKO zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech ČÚZK Český úřad zeměměřický a katastrální ZápPr zákon o zápisech (zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem) KatZ katastrální zákon (zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky /katastrální zákon/) KatV katastrální vyhláška (vyhláškou č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška) SŘ zákon č. 500/2006 Sb., správní řád ZKI zeměměřický a katastrální inspektorát (zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech) o.s.ř. zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád 4

6 1. ÚVOD Téma mé bakalářské práce jsou specifika správních řízení před katastrálním úřadem. Ve svém profesním životě se v této oblasti nepohybuji, a nemám tak zkušenosti z praxe. Toto téma jsem si vybral, protože mě daná problematika zajímá a souvisí přímo se správním řízením vedeným podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Samotné správní řízení je mi velice blízké, protože ve svém profesním životě působím v organizační složce státu jako oprávněná úřední osoba ve smyslu správního řádu a vedu správní řízení na úseku právních předpisů o zaměstnanosti. Některé postupy ve správním řízení o povolení vkladu ve smyslu zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, mají své specifika. Mimo jiné těmito specifiky se budu zabývat v této bakalářské práci. Problematika vkladového řízení (vklad práva do katastru nemovitostí) je podle mého názoru, jednou z nejvýznamnějších činností katastrálního úřadu, zejména z hlediska společenské poptávky, neboť jeho prostřednictvím se realizují převody nemovitého majetku, jeden z předpokladů hospodářského rozvoje společnosti. Tlak na rychlý a kvalitní zápis do katastru nemovitostí je zejména ze strany investorů, developerů, peněžních institucí, realitních kanceláří, obcí, veřejné správy a v neposlední řadě také občanů. Drtivá většina jak fyzických, tak i právnických osob, se s vkladem (s řízením o povolení vkladu) setkává v běžném životě při dispozici s nemovitostmi, ať už je to formou převodu vlastnického práva, zřízení nebo zrušení zástavního práva, věcného břemene nebo předkupního právo s účinky věcného práva. Se správním řízením o opravě chyby v katastrálním operátu vedené katastrálním úřadem dle zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, se setkáváme méně než s řízením o povolení vkladu, toto řízení je ale neméně důležité. Chybami v údajích v katastru ve smyslu katastrálního zákona jsou mimo jiné zápis v katastru provedený v rozporu s obsahem listiny nebo jiného podkladu pro změnu údajů v katastru, chyba vzniklá při měření v terénu či při výpočtu souřadnic. 5

7 V této práci se v následujících kapitolách po vymezení pojmu správní řízení, druhů správních řízení před katastrálním úřadem a vymezením správních orgánů na úseku katastru nemovitostí, budu zabývat konkrétními specifiky výše jmenovaných dvou správních řízení, která jsou katastrálními úřady vedena. Specifiky jsou v řízení o povolení vkladu zejména vymezení účastníků řízení, dále náležitosti návrhu na vklad (žádosti), přílohy návrhu na vklad a rozhodování o povolení nebo zamítnutí návrhu na vklad. Specifikem v řízení o opravě chyb v katastrálním operátu je vyřizování žádosti, kdy v první fázi se jedná o vyřizování žádosti mimo formální správní řízení, až v druhé fázi (která nenastává automaticky vždy), se pak jedná o správní řízení, ve kterém je vydáváno rozhodnutí ve věci. Po přečtení této práce by měl být čtenář seznámen s konkrétními specifiky těchto dvou vybraných správních řízení před katastrálním úřadem a měl by získat základní pohled na správní řízení jako takové. 6

8 3. SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ 3.1. Vymezení pojmu správní řízení Správní řízení je obecnou právní úpravou procesních pravidel. Můžeme o něm hovořit jako o správním procesu. Jedná se o postup správních orgánů, jehož účelem je vydání konstitutivního nebo deklaratorního rozhodnutí. Předmětem správního řízení je rozhodovací činnost orgánů veřejné správy, v jejímž rámci rozhodují v oblasti veřejné správy tyto orgány převážně o právech a povinnostech fyzických nebo právnických osob nebo v určité věci autoritativně prohlašují, že fyzické nebo právnické osoby práva nebo povinnosti mají nebo nemají. V souvislosti s meritorním rozhodnutím, v zákonem stanovených případech, přichází v úvahu i rozhodnutí o procesních otázkách. Aby postup správního orgánu mohl z materiálního hlediska být správním řízením, je rozhodující, že se týká určité věci nebo věcí (předmět řízení) a jmenovitě určených osob nebo osoby (účastníci řízení) a jeho účelem je vydání (konstitutivního nebo deklaratorního) rozhodnutí. Jedná se o proces aplikace hmotného správního práva, jehož cílem je vydání individuálního správního aktu. Ve správním řízení jde o rozhodování v oblasti veřejné správy, které se dotýká nejen právního postavení účastníků řízení, ale i veřejných zájmů. Správní řízení je součástí výkonu veřejné správy 1. Obecné správní řízení je upraveno zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje postup správních orgánů na všech úsecích veřejné správy a vztahuje se na postup správních orgánů, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy 2. Správní řád (z.č.500/2004 Sb.) nabyl v plném rozsahu účinnosti , a proto od tohoto okamžiku musely všechny správní orgány podle tohoto zákona postupovat; s výjimkou případů uvedených v přechodných ustanoveních, kdy se postupovalo podle předchozího správního řádu. Předchozím správním řádem byl zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), který byl účinný do Tento zákon byl základním procesním předpisem, z určitého pohledu označován univerzálním procesním 1 Hrozinková, E., Novotný, V.:Správní právo procesní. 3.aktualizované a doplněné vydání. Praha: Leges, 2010, s tamtéž, s. 31 7

9 předpisem, který správní orgány používaly, pokud zvláštní zákon neobsahoval samostatnou procesní úpravu; až do roku 2000 zůstal nezměněn. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, se rozsahem i podrobností odlišuje od všech předchozích předpisů o správním řízení, které platily předtím. V mnohém ovšem navazuje na předchozí obecnou právní úpravu správního řízení a zobecňuje instituty, které byly obsaženy ve zvláštních zákonech, upravující odchylky od obecného režimu správního řízení stanoveného správním řádem. Snaží se tak v mnoha případech odstranit nedostatky předchozí právní úpravy. Má jiný rozsah působnosti používá i nové procesní instituty. Na jedné straně zákon zpřesnil správní řízení a odstranil některé nejasnosti, ale na druhé straně v důsledku příliš podrobné úpravy, řady neurčitých právních pojmů a poměrně rozsáhlé možnosti použití správního uvážení může zkomplikovat praxi správních orgánů 3. V jednotlivých předpisech správního práva mohou být upraveny speciální procesní postupy, které současně upravují správní vztahy hmotné. Jedná se např. o předpisy upravující přestupky, stavební řízení, řízení na úseku katastru nemovitostí, řízení vodohospodářské a další, které představují správní řízení zvláštní. Odchylky od obecné právní úpravy se týkají vymezení účastníků řízení, náležitostí návrhů na zahájení řízení, obsahu vydaného rozhodnutí a dalších procesních institutů. Obecné správní řízení a jeho úprava je základem a má vůči zvláštním předpisům subsidiární povahu. Obecné správní řízení se tedy použije, pokud zvláštní předpis nestanoví něco jiného 4. Právě speciálními procesními postupy, které upravují mimo jiné předpisy řízení na úseku katastru nemovitostí, se budu dále zabývat v následujících kapitolách této práce. Pozornost bude věnována zejména na zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, s akcentem na specifika správních řízení vedená podle těchto zákonů a subsidiárním použití zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 3 Hrozinková, E., Novotný, V.:Správní právo procesní. 3.aktualizované a doplněné vydání. Praha: Leges, 2010, s. 13 a 14 4 tamtéž, s. 31 a 32 8

10 3.2. Druhy správních řízení před katastrálním úřadem Nejčastějším a dle mého názoru jedním z nejvýznamnějších správních řízení, se kterým se můžeme v rámci řízení před katastrálním úřadem setkat je řízení o povolení vkladu, ve kterém se rozhoduje o právu subjektů vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Vkladem se rozumí zápis vkladu nebo výmazu vkladu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Vklad je úkon katastrálního úřadu, který má za následek vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitostem, které jsou předmětem evidování v katastru nemovitostí. Vklad lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu nebo výmazu vkladu do katastru nemovitostí nebo rozhodnutí soudu. Řízení o povolení vkladu má na rozdíl od jiných správních řízení se kterými se v běžném životě setkáváme či můžeme setkat svá specifika, která jsou vymezena zvláštními právními předpisy. Konkrétními specifiky ve správním řízení o povolení vkladu se podrobně zabývám ve čtvrté kapitole. Dalším řízení na úseku katastru nemovitostí je řízení o opravě chyby v katastrálním operátu. Pokud se vlastník či jiný oprávněný domnívá (např. oprávněný z věcného břemene, nebo zástavního práva), že v katastru jsou uvedeny chybné údaje, které jsou v rozporu s obsahem listiny, na základě které měly být do katastru zapsány, nebo neúplné údaje, může se kdykoliv obrátit na základě písemného podnětu na katastrální úřad a žádat o odstranění chyb v katastrálním operátu. Katastrální úřad může chybu odstranit i sám bez jakéhokoli podnětu (z moci úřední), pokud zjistí tuto chybu v rámci své činnosti. V případě, že katastrální úřad opravu na základě písemného podnětu neprovedl, protože se podle něj nejednalo o chybu, a vlastník či jiný oprávněný nesouhlasí s touto opravou, jejíž provedení mu bylo oznámeno, může katastrálnímu úřadu sdělit, že s provedenou opravou nesouhlasí nebo že nesouhlasí s tím, že se nejedná o chybu. Řízení o opravě chyby v katastrálním operátu má své zvláštnosti a vyznačuje se svým specifickým postupem, který podrobněji popisuji v páté kapitole. Řízení o námitce proti obnovenému katastrálnímu operátu je dalším druhem správního řízení se kterým se můžeme setkat. Vlastníci a jiní oprávnění mohou během vyložení obnoveného katastrálního operátu ve lhůtě stanovené zákonem, podat námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. O podaných námitkách rozhoduje 9

11 katastrální úřad. Proti rozhodnutí katastrálního úřadu o námitkách je možno podat odvolání k zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu, v jehož obvodu je dotčená nemovitost. Dalším řízení je řízení o porušení pořádku na úseku katastru, které katastrální úřad mimo jiné zahájí, pokud se fyzická osoba, nebo fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba na opakovanou výzvu katastrálního úřadu nedostaví bez náležité omluvy nebo závažného důvodu k jednání ani nevyšle svého zástupce a svou neúčastí znemožní nebo ztíží prováděné úkony, pokud na vyzvání katastrálního úřadu neoznačí stanoveným způsobem nesporné vlastnické hranice svých pozemků, na vyzvání nepředloží ve stanovené lhůtě příslušné listiny a geometrické plány pro zápis do katastru nebo neodstraní ve stanovené lhůtě chyby v předložených listinách, poškodí katastrální operát, poškodí, zničí nebo neoprávněně přemístí měřickou značku bodu podrobného polohového bodového pole. Mimo jiné za tato jednání může katastrální úřad v tomto řízení uložit peněžitou pokutu. K výčtu správních řízení, která jsou před katastrálním úřadem vedena nepochybně patří řízení o námitce proti obnovenému katastrálnímu operátu a řízení o změně hranic katastrálního území, které jsou považovány za žádost ve smyslu správního řádu a musí tak splňovat zákonem stanovené náležitosti Správní orgány na úseku katastru nemovitostí Rozdělení úkolů při správě katastru České republiky vyplývá ze zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZKO ). Ústředním správním úřadem zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky je Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen ČÚZK ) se sídlem v Praze, v jehož čele stojí předseda, který je jmenován a odvoláván vládou České republiky. ČÚZK dle 3 ZKO zabezpečuje správu katastru nemovitostí České republiky, budování a údržbu bodových polí, koordinuje výzkum v zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky, zajišťuje a koordinuje mezinárodní spolupráci v zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky, řídí Zeměměřický úřad, inspektoráty a katastrální úřady, dále vykonává 10

12 správu centrální databáze katastru nemovitostí České republiky, která je vedena v celostátním rozsahu počítačovými prostředky a rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí Zeměměřického úřadu a inspektorátů. ZKO zřizuje Zeměměřický úřad jako jiný správní úřad zeměměřictví s celostátní působností se sídlem v Praze. Zeměměřický úřad dle 3a ZKO vykonává správu geodetických základů České republiky, rozhoduje o umístění, přemístění či odstranění měřických značek základního bodového pole, vykonává správu základních státních mapových děl, vede databázové soubory bodů bodového pole evidovaných v technických jednotkách, vede Ústřední archiv zeměměřictví a katastru a plní další úkoly na úseku zeměměřictví, kterými ho pověří ČÚZK. ZKO dále zřizuje zeměměřické a katastrální inspektoráty a katastrální úřady jako jiné správní úřady pro zeměměřictví a katastr nemovitostí České republiky. Tyto správní orgány řídí ředitelé jmenovaní a odvolávaní předsedou ČÚZK. Sídla a územní působnost inspektorátů jsou stanoveny v příloze č. 1 ZKO. Sídla a územní působnost katastrálních úřadů stanovuje příloha č. 2 ZKO. Zeměměřické a katastrální inspektoráty sídlí v některých krajských městech a vykonávají působnost pro územní obvody jednoho či více krajů: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně pro kraj Jihomoravský, Vysočina a Zlínský, Zeměměřický a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích pro kraj Jihočeský, Zeměměřický a katastrální inspektorát v Liberci pro kraj Liberecký a Ústecký, Zeměměřický a katastrální inspektorát v Opavě pro kraj Olomoucký a Moravskoslezský, Zeměměřický a katastrální inspektorát v Pardubicích pro kraj Pardubický a Královéhradecký, Zeměměřický a katastrální inspektorát v Plzni pro kraj Plzeňský a Karlovarský, Zeměměřický a katastrální inspektorát Praze pro kraj Středočeský a hlavní město Prahu. 11

13 V rámci své působnosti zeměměřické a katastrální inspektoráty dle 4 ZKO zejména kontrolují výkon státní správy katastru nemovitostí České republiky katastrálními úřady, dohlížejí na ověřování výsledků zeměměřických činností, které jsou využívány pro katastr nemovitostí a státní mapové dílo, předkládají ČÚZK návrhy na opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a dohledu, vedou řízení a rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím katastrálních úřadů, zejména o opravě chyb v katastrálním operátu, o námitkách podaných proti obnovenému katastrálnímu operátu, o porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí a o změně hranice katastrálního území (s výjimkou odvolání proti rozhodnutím katastrálních úřadů o vkladu práva) a projednávají porušení pořádku na úseku zeměměřictví. Správu katastru nemovitostí v současné době vykonává 14 katastrálních úřadů na 107 katastrálních pracovištích. Územní působnost a sídla katastrálních úřadů: Katastrální úřad pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze, Katastrální úřad pro Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích, Katastrální úřad pro Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech, Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové, Katastrální úřad pro Liberecký kraj se sídlem v Liberci, Katastrální úřad pro Plzeňský kraj se sídlem v Plzni, Katastrální úřad pro Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích, Katastrální úřad pro Středočeský kraj se sídlem v Praze, Katastrální úřad pro Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem, Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně, Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj se sídlem v Opavě, Katastrální úřad pro Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, Katastrální úřad pro Vysočinu se sídlem v Jihlavě, Katastrální úřad pro Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně. Seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu vymezuje sdělení ČÚZK č. 263/2005 Sb. 12

14 Katastrální úřady (pracoviště) dle 5 ZKO zejména vykonávají státní správu katastru nemovitostí České republiky, projednávají porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí ČR, schvalují změny pomístního názvosloví a zabezpečují činnosti spojené se standardizací geografických názvosloví, schvalují změny hranic katastrálních území a plní další úkoly na úseku zeměměřictví a katastru nemovitostí ČR, kterými je pověří ČÚZK. ČÚZK, Zeměměřický úřad, zeměměřické a katastrální inspektoráty a katastrální úřady jsou ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů správním orgánem. 13

15 4. VKLAD DO KATASTRU NEMOVITOSTÍ 4.1. Vkladové řízení obecně Vklad práv do katastru nemovitostí 5 je jedním z nejčastějších úkonů, se kterými se můžeme v rámci řízení před katastrálním úřadem setkat. Vklad práv spolu s dalšími formami zápisu do katastru upravuje zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZápPr ). Souvisejícím zákonem je zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen KatZ ). Oba tyto zákony nabyly účinnosti Kromě procesní úpravy obsažené v ZápPr se na řízení o povolení vkladu vztahuje zákon číslo 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen SŘ ). ZápPr ve svém ustanovení výslovně uvádí, že se na řízení o povolení vkladu vztahuje SŘ, pokud tento zákon nestanoví jinak 6. Zde je potřeba použít a uplatnit tzv. zásadu lex specialis derogat lex generalis (speciální zákon ruší zákon obecný). Jinak řečeno pokud speciální zákon, kterým je v tomto případě ZápPr jako užší právní norma, nestanoví jinak, použije se na postupy správních orgánů norma širší, v tomto případě SŘ. ZápPr je proveden vyhláškou č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), (dále jen KatV ). K základnímu výčtu právních předpisů, které upravují právní úpravu katastru je třeba ještě uvést zákon číslo 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZKI ). Účel zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem: 5 Zákon ČNR číslo 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dle ustanovení 2 tohoto zákona je katastr soubor údajů o nemovitostech v České republice (dále jen nemovitosti ) zahrnující soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Součástí katastru je evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem podle zvláštního právního předpisu zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen právní vztahy ) a dalších práv k nemovitostem podle katastrálního zákona. 6 3 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů 14

16 Vkladem se zapisují k nemovitostem, které jsou předmětem evidence v katastru nemovitostí, věcná práva. Konkrétně jde o právo vlastnické, zástavní, právo odpovídající věcnému břemeni a předkupní právo jako právo věcné 7. Do katastru se zapisují i další práva, pokud tak stanoví zvláštní zákon 8. Podle ustanovení 1 odst. 3 ZápPr se zápisem rozumí vklad ( 2), záznam ( 7), poznámka ( 9) nebo její výmaz. Zápisy mají právní a evidenční účinky podle tohoto zákona 9. Pojem vkladové řízení v sobě z širšího hlediska zahrnuje správní řízení, v rámci kterého katastrální úřad rozhoduje, zda listina přiložená k návrhu na vklad splňuje požadavky uvedené v 5 odst. 1 ZápPr a zda na jejím základě povolit vklad práva do katastru nemovitostí, a dále zahrnuje technický postup samotného provedení vkladu do katastru nemovitostí, se kterým je spojen vznik, změna nebo zánik věcného práva k nemovitosti 10. Jak již bylo výše uvedeno, k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí České republiky (dále jen katastr 11 ) se zapisuje vlastnické právo, zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni a předkupní právo s účinky věcného práva 12. Tato práva se zapisují do katastru nemovitostí vkladem na základě doložení listin uvedených v 36 KatV 13. Uvedená práva vznikají, mění se nebo zanikají dnem vkladu do katastru, pokud občanský zákoník nebo jiný zákon nestanoví jinak 14. Vklad je možné dle 3 odst. 1 ZápPr provést jen na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu. Právní účinky vkladu vznikají na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení ke dni, kdy návrh na vklad byl doručen příslušnému katastrálnímu úřadu Trajer, V. Katastr nemovitostí. Praha: ASPI, a.s., 2006, s odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů 9 1 odst. 4, tamtéž 10 Trajer, V. Katastr nemovitostí. Praha: ASPI, a.s., 2006, s Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů 12 1 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů 13 Trajer, V. Katastr nemovitostí. Praha: ASPI, a.s., 2006, s odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů 15 2 odst. 3, tamtéž 15

17 Katastrální úřad v souladu s 5 odst. 1 ZápPr v řízení o povolení vkladu před svým rozhodnutím zkoumá, zda: a) navrhovanému vkladu není na překážku stav zápisů v katastru, b) navrhovaný vklad je odůvodněn obsahem předložených listin, c) právní úkon týkající se převodu vlastnického práva nebo zřízení nebo zániku jiného práva je určitý a srozumitelný, d) právní úkon je učiněn v předepsané formě, e) účastníci řízení jsou oprávněni nakládat s předmětem právního úkonu, f) účastník řízení není omezen právními předpisy, rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím státního orgánu ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního úkonu, g) k právnímu úkonu účastníka řízení byl udělen souhlas podle zvláštního předpisu. Katastrální úřad kontroluje, zda jsou výše uvedené skutečnosti ke dni podání návrhu na vklad práva do katastru splněny, či nikoli Procesní část vkladového řízení Zahájení řízení o vkladu práva do katastru Dle 4 odst. 2 ZápPr je řízení o povolení vkladu zahájeno dnem doručení písemného návrhu účastníků řízení nebo některého z nich katastrálnímu úřadu. Podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu je výhradně v dispozici účastníků. Zahájení řízení je tedy projevem dispoziční zásady. Jak již bylo výše uvedeno, na řízení o povolení vkladu se vztahuje správní řád, pokud ZápPr nestanoví jinak. Řízení o povolení vkladu je správním řízením. Za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru se platí správní poplatek podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle sazebníku v položce č. 120 zákona o správních poplatcích, se platí správní poplatek ve výši 500 Kč, který se hradí kolkovými známkami. Při podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu je nutno prokázat, že poplatek byl zaplacen. 16 Trajer, V. Katastr nemovitostí. Praha: ASPI, a.s., 2006, s

18 Osvobozeny od správního poplatku za přijetí návrhu na zahájení řízení jsou osoby a úkony uvedené v 8 zákona o správních poplatcích Účastníci řízení Okruh účastníků vkladového řízení je upraven 4 odst. 1 ZápPr. Podle tohoto ustanovení jsou účastníky řízení o povolení vkladu účastníci právního úkonu, na jehož podkladě má být zapsáno právo do katastru. Jednatel společnosti, která je účastníkem právního úkonu, na jehož podkladě má být zapsáno právo do katastru nemovitostí, sám účastníkem řízení o povolení vkladu není 18. Vzhledem ke skutečnosti, že okruh účastníků vkladového řízení je vyčerpávajícím způsobem vymezen ve výše uvedeném ustanovení, nepoužije se vymezení účastníků řízení obsažené ve SŘ 19. Do , kdy nabyl účinnosti zákon č. 90/1996 Sb., který novelizoval ZápPr, bylo možno okruh účastníků posuzovat i podle dříve platného správního řádu, zákona č. 71/1967 Sb. Ústavní soud se zabýval zněním ZápPr před i po datu : Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem v platném znění, obsahuje v 4 ustanovení o tom, že účastníky řízení o povolení vkladu jsou jen účastníci právního úkonu. Nesprávná aplikace zákona spočívá v tom, že příslušné orgány veřejné moci pokládají tento zákon za lex specialis do té míry, že jeho interpretací docházejí k jeho izolaci v právním systému a neberou zřetel ani na stěžejní zásady správního řádu, a to přesto, že citovaný zákon v 3 odst. 2 stanoví, že na řízení o povolení vkladu se vztahuje zákon o správním řízení (správní řád), pokud citovaný zákon nestanovil jinak. Toto ustanovení "jinak" však nezpůsobuje derogaci správního řádu a ponechává v platnosti taková ustanovení jako 14 odst. 1, že účastníkem řízení je ten, o jehož právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech má být v řízení jednáno nebo jehož práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo 17 Barešová, E., Baudyš, P. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Komentář. 4. vydání, Praha : C.H. Beck 2007, s Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne , sp. zn. 35 Ca 71/98 19 Trajer, V. Katastr nemovitostí. Praha: ASPI, a.s., 2006, s

19 dotčeny, jakož i ten, kdo tvrdí, že může být rozhodnutím ve svých právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech přímo dotčen 20. Domnívám se, že tento názor je již překonán a v současnosti je přijímáno spíše vymezení účastníků řízení o vkladu stanovené ZápPr bez užití úpravy v SŘ. Lze to dokumentovat textem usnesení Ústavního soudu ČR ze dne , sp.zn. I. ÚS 620/99, které se zabývá vztahem ZápPr ke SŘ s ohledem na vymezení okruhu účastníků řízení o vkladu a uvádí že ZápPr výslovně provádí úpravu účastníků řízení odlišně od úpravy obecné, a proto, na základě obecně uznávaného předpisu speciálního a předpisu obecného má přednost úprava zvláštní a správní řád nelze použít ani subsidiárně. V 27 SŘ jsou účastníci správního řízení vymezeni velice široce, a proto je stanovena v ZápPr odchylka od SŘ. Podle 27 odst. 1 písm. a) SŘ jsou účastníky řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu; podle 27 odst. 2 a 3 SŘ jsou účastníky též další osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech, a rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. To by znamenalo, že účastníkem by mohl být každý, kdo by o sobě tvrdil i bez jakéhokoliv podkladu, že je vlastníkem nemovitosti, ohledně které bylo zahájeno řízení o povolení vkladu práva. Z tohoto důvodu jsou účastníci řízení omezeni jen na účastníky právního úkonu, na jehož podkladě má být zapsáno právo do katastru. Vzhledem k tomu, že okruh účastníků řízení je zúžen, tak jak je uvedeno v předchozí větě, může být také řízení o povolení vkladu zahájeno jen na návrh účastníků řízení nebo některého z nich. Je vhodnější, aby řízení bylo zahajováno na společný návrh účastníků řízení, neboť potom není nutné vyrozumívat ve smyslu SŘ ostatní účastníky řízení o zahájení řízení. V zásadě je preferován společný návrh účastníků řízení, i když se připouští, aby návrh podal některý účastník řízení samostatně. Zatímco správní řízení (řízení o žádosti) může být podle SŘ zahájeno na žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje správní řízení ( 44 odst. 1 SŘ), nebo z moci úřední ( 46 SŘ), řízení o povolení vkladu lze zahájit výhradně na návrh účastníků, popřípadě účastníka řízení. Z podnětu katastrálního úřadu nebo jiného orgánu zeměměřictví a katastru nebo kteréhokoliv jiného orgánu řízení o povolení vkladu nelze 20 Nález Ústavního soudu ze dne , sp. zn. I. ÚS 279/95 18

20 zahájit. V ustanovení 4 odst. 1 ZápPr se uplatňuje výrazná odchylka od SŘ, neboť jinak je pro správní řízení typické, že je lze zahájit i z podnětu samotného správního orgánu, který o věci rozhoduje Náležitosti návrhu na vklad Náležitosti návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu jsou uvedeny v 4 odst. 3 ZápPr. Návrh na zahájení řízení musí obsahovat: a) označení katastrálního úřadu, kterému je návrh určen, b) jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo fyzických osob nebo název, sídlo a identifikační číslo právnických osob, které jsou účastníky řízení, c) označení práv, která mají být zapsána do katastru. Označení práv v návrhu Listinu o právním úkonu, v níž chybí u převáděných parcel rozlišení toho, zda jde o parcely stavební či pozemkové, je nutno posuzovat jako listinu vyjadřující právní úkon neurčitě a nesrozumitelně. Návrh na vklad vlastnického či jiného věcného práva k nemovitostem podle ní musí být zamítnut 22. Podle 4 odst. 3 ZápPr musí obsahovat návrh na zahájení řízení o povolení vkladu i označení práv, která mají být zapsána do katastru. Jde o kogentní ustanovení, přikazující účastníkům jednat způsobem jednoznačně určeným. Bez ohledu na to je ovšem nutno dovodit z projevu vůle účastníků, že o nic jiného než o vklad práva vlastnického jim podáním předmětného návrhu nešlo, když na odpůrci požadovali, aby rozhodl o změně vlastnického vztahu. Katastrální úřad se měl pokusit vést účastníky ke zpřesnění návrhu v rámci zákonem daného požadavku 23. SŘ stanoví v 37 odst. 2, že fyzická osoba musí uvést v podání směřujícím vůči správnímu orgánu jméno, příjmení, místo trvalého pobytu (popřípadě jinou adresu pro doručování) a datum narození. Vzhledem ke skutečnosti, že speciální právní úprava náležitostí návrhu na vklad požaduje uvedení rodných čísel účastníků, ze kterých lze datum 21 Barešová, E., Baudyš, P. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Komentář. 4. vydání, Praha : C.H. Beck 2007, s. 70 a Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne , sp. zn. 30 Ca 206/97 23 Barešová, E., Baudyš, P. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Komentář. 4. vydání, Praha : C.H. Beck 2007, s.86 19

21 narození lehce dovodit, dá se předpokládat, že v praxi se nebude striktně vyžadovat, aby v návrhu na vklad bylo uvedeno jak rodné číslo, tak i datum narození účastníků. Požadavky na specifikaci právnických osob v obecné právní úpravě správního řádu se zcela shodují se zvláštní úpravou obsaženou v 4 odst. 3 ZápPr. Návrh na vklad musí vždy obsahovat adresu trvalého pobytu fyzických osob a adresu a sídlo právnických osob, které jsou účastníky vkladového řízení. Nepostačuje adresa pro doručování, jak je uvedeno v obecné úpravě podání obsažené v 37 odst. 2 SŘ. Jméno, příjmení, rodné číslo a adresa trvalého pobytu jsou základní identifikační údaje fyzických osob, které se zapisují do katastru nemovitostí. U právnických osob jsou takovými údaji název, sídlo a identifikační číslo 24. V 37 odst. 2 SŘ je jednoznačně stanoveno, že podání musí být podepsáno osobou, která podání činí. Podpisy na návrhu na vklad postačují prosté, nemusí být úředně ověřeny. Postavení žadatelů z hlediska uplatňování procesních práv mají dle platného správního řádu pouze ti účastníci, kteří podepíšou návrh na vklad Přílohy návrhu na vklad V 4 odst. 4 ZápPr jsou stanoveny povinné přílohy návrhu na vklad práva do katastru. Přílohou návrhu musí být: a) listina, na základě které má být zapsáno právo do katastru, nebo její úředně ověřený opis (kopie) v počtu o dva větším, než je počet účastníků řízení; jedná-li se o směnu nemovitostí evidovaných v obvodu více katastrálních úřadů, v počtu ještě o dva větším pro každý další katastrální úřad, b) plná moc, je-li účastník řízení zastoupen zmocněncem, c) výpis z obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku, pokud je účastníkem řízení právnická osoba, jejíž vznik je podmíněn zápisem do takového rejstříku, nebo úředně ověřený opis (kopie) takového výpisu, d) listina prokazující oprávnění vlastníka nebo jiné osoby oprávněné z právního vztahu nakládat s předmětem právního úkonu, jehož právní účinky nastaly před 1. lednem 1993, 24 Trajer, V. Katastr nemovitostí. Praha: ASPI, a.s., 2006, s tamtéž, s

22 nebo úředně ověřený opis (kopie) takové listiny, e) úředně ověřený překlad listiny, na základě které má být zapsáno právo do katastru, pokud tato listina není sepsána v českém jazyce. Pokud návrh na zahájení řízení o povolení vkladu nemá předepsané náležitosti, postupuje katastrální úřad v souladu s 45 odst. 2 SŘ. Pokud jsou nedostatky podání zjištěny již na podatelně, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit přímo na místě. Jinak vyzve katastrální úřad žadatele (nikoli všechny účastníky) k odstranění nedostatků podání, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě. Důsledkem neodstranění nedostatků podání je dle 5 odst. 5 ZápPr i dle 66 odst. 1 písm. c) SŘ zastavení řízení. Současně s výzvou k odstranění nedostatků podání může katastrální úřad řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí usnesením přerušit podle 64 odst. 1 písm. a) SŘ. Pokud jsou ve stanovené lhůtě doplněny přílohy návrhu na vklad, katastrální úřad pokračuje v řízení o návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí. Pokud nejsou doplněny zákonem stanovené přílohy návrhu na vklad ve lhůtě stanovené ve výzvě, katastrální úřad řízení dle 5 odst. 5 ZápPr zastaví. O zastavení řízení se rozhoduje formou usnesení, které se oznamuje všem účastníkům doručením stejnopisu písemného vyhotovení usnesení do vlastních rukou Místo podání V souladu s 37 odst. 6 SŘ se podání návrhu na vklad činí u správního orgánu, který je věcně a místně příslušný. Podání je učiněno dnem, kdy k tomuto věcně a místně příslušnému orgánu došlo. Místní příslušnost katastrálních úřadů vychází z územní působnosti, která je stanovena v příloze č. 2 zákona 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Územní obvody katastrálních pracovišť, ve kterých tato pracoviště vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu, jsou zveřejněny ve Sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ve Sbírce zákonů pod č. 263/2005 Sb. Místní příslušnost katastrálních úřadů se řídí umístěním nemovitosti, která je daným řízením dotčena. Příslušným úřadem je ten, v jehož územním obvodu se nachází předmětná nemovitost. Pokud je podán návrh na vklad katastrálnímu 26 Trajer, V. Katastr nemovitostí. Praha: ASPI, a.s., 2006, s. 68 a 69 21

23 úřadu, v jehož územní působnosti se nenalézá žádná z nemovitostí, které jsou dotčeny daným řízením, postupuje katastrální úřad v souladu s 12 SŘ. Místně nepříslušný katastrální úřad bezodkladně usnesením postoupí návrh na vklad příslušnému katastrálnímu úřadu a součastně o tom uvědomí toho, kdo podání učinil. Usnesení o postoupení řízení se pouze poznamenává do spisu Vyznačení plomby Katastrální úřad, nejpozději následující pracovní den po doručení návrhu na vklad, vyznačí tzv. plombu (P), která vyjadřuje, že práva k předmětné nemovitosti jsou dotčena změnou 28. Plomba má informativní charakter, znamená to, že právní vztahy jsou dotčeny změnou, ale v žádném případě neomezuje vlastníka nemovitosti s nemovitostí disponovat. Skutečnost, že zapsaný právní vztah je dotčen změnou, je patrná na listu vlastnictví, na kterém jsou dotčené nemovitosti zapsány Přerušení řízení a zastavení řízení Vkladové řízení může být usnesením přerušeno dle 64 odst. 1 SŘ: a) současně s výzvou k odstranění nedostatků návrhu na vklad, b)současně s výzvou k zaplacení správního poplatku, který je spojen s přijetím návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí, z důvodu řešení předběžné otázky, d) do doby ustanovení opatrovníka procesně nezpůsobilému účastníkovi. Dále katastrální úřad přeruší vkladové řízení ve smyslu 64 odst. 2 SŘ na požádání žadatele. Důsledky přerušení řízení upravuje 65 odst. 1 SŘ. Po dobu přerušení řízení neběží lhůty týkající se provádění úkonů v řízení. Usnesení o přerušení řízení se oznamuje všem 27 Trajer, V. Katastr nemovitostí. Praha: ASPI, a.s., 2006, s odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů 22

24 účastníkům řízení doručením stejnopisu písemného vyhotovení usnesení do vlastních rukou. Po dobu přerušení řízení činí katastrální úřad a účastníci řízení úkony, kterých je zapotřebí k odstranění důvodů přerušení. V řízení se dle 65 odst. 2 SŘ opět pokračuje, jakmile uplyne lhůta určená správním orgánem (katastrálním úřadem) v usnesení o přerušení řízení. V případě přerušení na základě žádosti žadatele je možné v řízení pokračovat i před uplynutím lhůty stanovené usnesením o přerušení řízení, pokud o to požádá účastník, který žádal o přerušení řízení. O tom, že v řízení pokračuje, vyrozumí katastrální úřad všechny účastníky a provede o tom záznam do spisu. Vyrozumění o pokračování v řízení se nemusí doručovat do vlastních rukou 29. Podle 66 odst. 1 SŘ správní orgán (katastrální úřad) řízení zastaví, jestliže: a) žadatel vzal svou žádost zpět, b) byla podána žádost zjevně nepřípustná, c) žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení, d) žadatel ve stanovené lhůtě nezaplatil správní poplatek, k jehož zaplacení byl povinen, e) zjistí překážku řízení podle 48 odst. 1 SŘ, f) žadatel zemřel nebo zanikl, pokud v řízení pokračují právní nástupci nebo pokud není více žadatelů, anebo zaniká-li věc nebo právo, kterého se řízení týká, g) žádost se stala zjevně bezpředmětnou, h) z dalšího důvodu stanovených zákonem. V rámci vkladového řízení připadají v úvahu důvody k zastavení řízení zejména v případech, kdy žadatel vzal svou žádost zpět; žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání v pokračování řízení; žadatel ve stanovené lhůtě nezaplatil správní poplatek, k jehož zaplacení byl povinen; zjistí se překážka řízení podle 48 odst. 1 SŘ; žadatel zemřel nebo zanikl, pokud v řízení pokračují právní nástupci nebo pokud není více žadatelů, anebo zaniká-li věc nebo právo, kterého se řízení týká a z dalšího 29 Trajer, V. Katastr nemovitostí. Praha: ASPI, a.s., 2006, s. 80 a 84 23

25 důvodu stanovených zákonem. Ostatní důvody pro zastavení řízení se ve vkladovém řízení mohou uplatnit jen velice ojediněle 30. Proti rozhodnutí o přerušení řízení nebo zastavení řízení je možno podat opravný prostředek ve formě odvolání, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení (oznámení) písemného vyhotovení usnesení. V souladu s 76 odst. 5 SŘ nemá odvolání proti usnesení v obou případech odkladný účinek. Usnesení o přerušení řízení a usnesení o zastavení řízení nabývá právní moci 16. dnem po doručení (oznámení) písemného vyhotovení usnesení poslednímu z účastníků řízení, pokud nepodají účastníci řízení proti němu odvolání Rozhodnutí o návrhu na vklad Katastrální úřad přezkoumá, zda jsou splněny podmínky vkladu. Splnění podmínek vkladu posuzuje katastrální úřad z hledisek taxativně uvedených v 5 odst. 1 ZápPr. Tyto skutečnosti zkoumá ke dni podání návrhu na vklad. Dále katastrální úřad zkoumá, zda návrh na vklad nepozbyl svých právních účinků. Tuto skutečnost katastrální úřad zkoumá k okamžiku rozhodování 32. Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu nezkoumá platnost smlouvy, ale zkoumá listinu, na základě které má být vklad povolen, pouze z hledisek v zákoně taxativně vymezených. Z jiných důvodů není oprávněn v žádném případě listinu zkoumat. Katastrální úřad tak zkoumá jen některé aspekty platnosti smlouvy. Ostatní aspekty platnosti smlouvy, které však mohou způsobit i neplatnost, katastrální úřad nezkoumá. Vzhledem k tomu, že katastrální úřad nezkoumá platnost smlouvy jako celku, může dojít k tomu, že bude povolen vklad do katastru na základě absolutně neplatné smlouvy (např. právní úkon nebyl učiněn podle 37 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů svobodně a vážně, podle 38 občanského zákoníku jej učinil ten, kdo jednal v duševní poruše, která jej činí k tomuto právnímu úkonu neschopným). Není v možnostech katastrálního úřadu aby zjistil, zda smlouva je jako celek platná. 30 Trajer, V. Katastr nemovitostí. Praha: ASPI, a.s., 2006, s. 84 a tamtéž, s. 84 a tamtéž, s

26 Proto se jeví z tohoto pohledu jako nemožné, aby ZápPr ukládal přezkoumávání platnosti smlouvy. V případě pochybností o platnosti smlouvy má katastrální úřad možnost řízení přerušit dle 64 SŘ. Jestliže soud určí, že je smlouva absolutně neplatná, nemohou na jejím základě vzniknout žádná práva a povinnosti. Katastrální úřad při pokračování řízení návrh na vklad zamítne s odkazem na 5 odst. 1 písm. b) ZápPr, kdy navrhovaný vklad není odůvodněn obsahem předložených listin. Ovšem samotný fakt, že smlouva je neplatná, nemůže způsobit, že katastrální úřad vrátí stav zápisu v katastru na původní stav před vkladem, pokud již byl vklad na základě neplatné smlouvy proveden 33. Z judikatury je možné uvést následující: Podkladem pro zápis vkladu do katastru nemovitostí je jen ta listina, kterou se právo zřizuje (např. smlouva o zřízení věcného břemene), a nikoli další k zápisu předložené listiny, jimiž právo nevzniká. Není-li proto nemovitost označena přímo ve smlouvě, jíž právo k ní vzniká, tak, jak to vyžaduje ustanovení 5 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., popřípadě ustanovení 5 odst. 2 zákona č. 344/1992 Sb., je to důvodem k zamítnutí návrhu na zápis vkladu do katastru nemovitostí ( 5 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb.) Rozhodnutí o povolení vkladu Jestliže jsou podmínky vkladu splněny, katastrální úřad rozhodne, že se vklad povoluje 35. Rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, lze provést zápisem ve spisu 36. V tomto případě učiní katastrální úřad podle 67 odst. 2 věty druhé SŘ záznam do spisu, který obsahuje výrokovou část, datum vydání, číslo jednací, otisk úředního razítka, jméno, příjmení a funkci a podpis oprávněné úřední osoby. Rozhodnutí o povolení vkladu nemusí mít odůvodnění, neboť povolením návrhu na vklad katastrální úřad vyhoví všem účastníkům řízení v plném rozsahu. Tato skutečnost je zakotvena v 68 odst. 4 SŘ. Pokud účastník řízení požaduje písemné potvrzení, katastrální úřad je povinen podle 67 odst. 3 SŘ mu takové potvrzení vystavit. Rozhodnutí o povolení vkladu provedené zápisem 33 Barešová, E., Baudyš, P. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Komentář. 4. vydání, Praha : C.H. Beck 2007, s. 88 a Rozsudek Městského soudu Praha ze dne , sp. zn. 33 Ca 86/ odst. 2 věta první zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů 36 tamtéž, 5 odst. 3 věta první 25

27 ve spise je v souladu s čl. 20 odst. 2 písm. a) JŘ 37 pravomocné okamžikem provedení zápisu 38. Dle 69 SŘ písemné potvrzení obsahuje označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal; číslo jednací; datum vyhotovení rozhodnutí; funkci a podpis oprávněné úřední osoby, která rozhodnutí vydala a jména a příjmení všech účastníků řízení. Písemné vyhotovení musí dle 68 odst. 1 SŘ obsahovat výrokovou část a poučení účastníků. Ani v písemném vyhotovení rozhodnutí není nutné uvádět odůvodnění. Dle 68 odst. 4 SŘ odůvodnění rozhodnutí není třeba, jestliže správní orgán prvního stupně všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví. Ve výrokové části musí být uvedeno, že vklad příslušného věcného práva do katastru nemovitostí se dle 5 odst. 2 ZápPr povoluje. Dále tam musí být označení účastníků řízení fyzické osoby údaji umožňujícími jejich identifikaci (jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu), právnické osoby názvem, identifikačním číslem a sídlem. V poučení se uvede, že dle 5 odst. 3 ZápPr není proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, přípustný žádný opravný prostředek ani žaloba ve správním soudnictví. Rozhodnutí o povolení vkladu vyhotovené písemně je pravomocné doručením (oznámením) písemného vyhotovení rozhodnutí poslednímu z účastníků řízení o povolení vkladu 39. Vklad do katastru nemovitostí lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu 40. Právní účinky vkladu vznikají na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení ke dni, kdy návrh na vklad byl doručen katastrálnímu úřadu 41. Dle 5 odst. 3 věta druhá ZápPr není proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, přípustný žádný opravný prostředek, ani žaloba ve správním soudnictví. Tato právní úprava uvedená v ZápPr je výrazným specifikem v řízení dle SŘ. Z uvedeného vyplývá že není přípustný žádný opravný prostředek (tedy řádný a mimořádný), a není tedy přípustná v případě 37 Jednací řád katastrálního úřadu ve znění dodatku č.1, ze dne 19.prosince 2005, č.j. ČUZK 6900/ , dodatek č. 1 ze dne , č.j. ČUZK 3007/ Trajer, V. Katastr nemovitostí. Praha: ASPI, a.s., 2006, s. 89 a tamtéž, s odst 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů 41 tamtéž, 2 odst. 3 věta první 26

28 rozhodnutí o povolení vkladu ani autoremedura 42. Ani v souvislosti s novou úpravou správního soudnictví nelze dle judikatury dovodit přípustnost žaloby podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, proti rozhodnutí, jímž byl povolen vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí 43. Ustanovení 5 odst. 3 ZápPr není ze strany soudů vykládáno jednoznačně. V judikatuře se lze setkat s názorem, že žaloba je přípustná i proti rozhodnutí katastrálního úřadu, kterým se vklad povoluje, jak je zřejmé z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 47 C 5/2004 ze dne : Krajský soud se předně zabýval otázkou, zda lze na podkladě žaloby podle 244 a násl. o.s.ř. projednat tuto vkladovou věc, pokud katastrální úřad návrhu o povolení vkladu zcela vyhověl (učinil rozhodnutí o povolení vkladu formou zápisu do spisu), a dospěl k závěru, že i v tomto případě lze takovou věc v řízení podle části páté občanského soudního řádu projednat. Ustanovení 244 odst. 1 o.s.ř. stanoví, že rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního předpisu (dále jen správní orgán ) podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů ( 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být táž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení. Druhý odstavec cit. ustanovení pak stanoví výjimky, pro které se ustanovení prvého odstavce neuplatní; v těchto výjimkách není stanoveno, že by rozhodnutí katastrálního úřadu, kterým byl povolen vklad vlastnického či jiného věcného práva do katastru nemovitostí nebylo možno v tomto řízení k návrhu projednat. Není-li v ust. 244 odst. 1 a 2 o.s.ř. vyloučena možnost k návrhu v občanském soudním řízení podle části páté přezkoumat rozhodnutí katastrálního úřadu, jímž byl povolen vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, a naopak je-li v ust. 249 odst. 2 o.s.ř. stanoveno, že krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech vkladu práva k nemovitostem, pak nelze než dospět k závěru, že k návrhu lze projednat věc (původně rozhodnutou před katastrálním úřadem) nejen tehdy, byl-li návrh na vklad vlastnického zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 43 Trajer, V. Katastr nemovitostí. Praha: ASPI, a.s., 2006, s