Daňový chameleon. I letos prošly daně změnou. Podaných přiznání bude o 200 tisíc více, může za to solidární přirážka

Transkript

1 Martin Půlpán: Proč nehacknout Česko? str. 18 číslo 3 l l 39 Kč l řízená distribuce l l měsíčník vydavatelství Mladá fronta Měsíčník pro Daňový chameleon I letos prošly daně změnou. Podaných přiznání bude o 200 tisíc více, může za to solidární přirážka Vychází ve spolupráci s portálem BusinessInfo.cz inzerce A

2 inzerce A Každý rok něco nového S železnou pravidelností lze neochvějně v ekonomických redakcích počítat s dvěma jistotami. Jde o daňové a legislativní změny. Vždy koncem roku a v březnu máme o čem psát a drobní podnikatelé co číst, případně účetní a právníci co dělat. Otázkou ale zůstává, proč je třeba každý rok přicházet s novými a novými změnami. Zejména u daní, kde by měla být pravidla co nejjasnější, nejpřehlednější a pokud možno stálá. Aktuálně je situace taková, že v podstatě nikdo nedokáže říci, jestli se výběr daní lepší, nebo horší. Jak je totiž možné porovnávat čísla, do kterých se vám jednou připlete solidární přirážka, jindy společné zdanění manželů nebo různě stanovené odčitatelné položky. Avšak v hlavním tématu na straně 10 si můžete přečíst, že z makropohledu se všechno jeví bezvadné. V roce 2012 byla daňová povinnost 595 miliard korun a inkasováno bylo 584 miliard, což představuje výtěžnost 98 procent. A to je slušné vysvědčení. Jenom kdyby se nestali rukojmími živnostníci a firmy a šlo by podobných výsledků dosáhnout bez neustálých hrátek s daněmi. Ovšem třeba v nás všech zúčastněných chce stát uchovat jiskřičku pozitivního myšlení převzatou z různých manažerských příruček. Máme skutečně jistotu, že nás každý rok čeká něco nového. Novinkou, která se pro firmy stále více klube na povrch, a zároveň rozhodně není na co se těšit, je vzrůst kyberzločinnosti. Za několik málo dolarů si lze na internetu najmout anonymního záškodníka, který začne atakovat konkurenci. Do světa počítačové kriminality nás zavádí i hlavní rozhovor, který najdete na straně 18. PROFIT VYDÁVÁ MLADÁ FRONTA a. s. MEZI VODAMI 1952/ PRAHA profit@mf.cz GENERÁLNÍ ŘEDITEL David Hurta ŘEDITEL DIVIZE EURO E15 Tomáš Skřivánek šéfredaktor Igor Záruba ADRESA REDAKCE Pod Kotlářkou Praha 5 Košíře editor Petr Švihel, T: , svihel@mf.cz REDAKTOŘI Dalibor Dostál, dostal@mf.cz Jakub Procházka, procházka@mf.cz INZERCE David Korn, ředitel, T: , korn@mf.cz MARKETING Hana Holková, ředitelka, T: Jaroslav Tošer, brand manager, T: VÝROBA A DISTRIBUCE Soňa Štarhová, ředitelka, T: SEKRETARIÁT Martina Minaříková, T: TISK Europrint a. s. Bezbolestně spočítané daně vám za redakci přeje PŘEDPLATNÉ PRO ČR All Production s.r.o. P. O. BOX 732, Praha 1 T: mladafronta@predplatne.cz Reg. zn: MK ČR E 6590 ISSN C Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. Petr Švihel, editor TITULNÍ STRANA Tomáš Novák Číslo 3 / 10. března 2014 Profit vychází od roku

3 PROFIT obsah OBSAH Top události...6 Téma Daňový chameleon...10 Restart Propustila jsem se Finanční recese dopadla na vzdělávací a poradenskou firmu Profima Effective ve stejné době, kdy končilo dotační období. Dopad byl drtivý a majitelka musela propustit i sebe samotnou. Dnes mimo jiné školí, jak být efektivní. Obchod & Finance Doprava a logistika + strojírenství Svéráz národního stavitelství Test služby SoundCloud: Poslech na prvním místě Pravidelná dávka stresu a nervů v podobě daňového přiznání čeká také letos v březnu tuzemské firmy a živnostníky. Obvyklou nejistotu, kterou přinášejí prakticky každoroční změny daňového systému, letos umocňuje nový občanský zákoník a nárůst počtu podaných přiznání o 200 tisíc fyzických osob se solidární daní. Makro...16 Rozhovor Martin Půlpán...18 Spolu s autory knihy Skvělé služby dnes prozkoumáme jednu z méně známých, specializovaných hudebních stránek, která může být inspirací pro mnoho digitálních služeb a internetových stránek. Vše je podřízeno poslechu hudby. Veřejní investoři si neumějí poradit se stavbami. Politiky paralyzuje strach z možné kriminalizace. Je lepší mýtné, nebo dálniční kupony? Český Gearspect otevřel strojírnu v Indii Cestování Fotoseriál Kybernetická kriminalita podle některých statistik překonala finančním objemem i rozsahem ostatní druhy hospodářské kriminality, říká Martin Půlpán, ředitel společnosti net.pointers, která dodává sofistikované řešení na ochranu proti stále častějším DDoS útokům. Fokus K čemu peníze? Podnikatel Libor Malý prodal před více než dvěma lety za téměř miliardu korun svou prosperující firmu LMC se servery Jobs.cz a Práce.cz a pustil se do práce, kterou si v byznysu umí představit jen málokdo. Zahraničí Profil: Azylant podruhé revolucionářem Helvetský kříž na křižovatce Malta tam, kde končí Evropa Vzkříšení na Amorgosu...70 Jeden den podnikatele / Názor Právo...74 Technologie...76 Očima podnikatele Poradna...78 Polemika Servis Příběh úspěchu Vyrostli jsme díky inovacím Firma Probet z malé obce na Olomoucku je lídrem ve svém oboru v rámci celé střední Evropy. Původně prodávala náhradní díly, dnes staví celé betonárky, a ty staré navíc umí přebudovat na centra zpracování nebezpečných odpadů. Byznys Český byznys v záři reflektorů Švýcarsko, které je jednou z nejvyspělejších zemí světa a významným obchodním partnerem České republiky, se nedávno vyslovilo pro omezení přistěhovalectví. Výsledky referenda zkomplikovaly vztahy s EU a v budoucnu se dotknou i Čechů, kteří v zemi pracují. Portrét Jan Rychtařík: Povyšte dárek na sdělení inzerce A

4 PROFIT Události Události PROFIT Foto profimedia.cz Každá druhá firma v Česku se stala obětí hospodářské kriminality CELKEM 48 PROCENT SPOLEČNOSTÍ v České republice se v uplynulých dvou letech stalo obětí hospodářské kriminality. Ukázal to celosvětový průzkum hospodářské kriminality, který každé dva roky provádí poradenská společnost PwC. Nejčastějším typem hospodářské kriminality v Česku zůstává krádež či zpronevěra majetku firmy jejími zaměstnanci (80 procent). Zde jsme dokonce nad celosvětovým průměrem (69 procent). Každá druhá firma, která se stala během uplynulých dvou let obětí podvodu, utrpěla škodu ve výši minimálně dvou milionů korun. U 15 procent dotčených firem přesáhla dokonce 100 milionů korun. K tomu je třeba ještě přičíst nefinanční újmu v podobě poškození dobrého jména firmy či negativního dopadu na morálku zaměstnanců, upozorňuje Michal Kohoutek, vedoucí oddělení Forenzních služeb poradenské společnosti PwC Česká republika. Sílícím trendem se stává počítačová kriminalita, která v České republice zaujímá druhé místo (31 procent), ještě před dvěma lety byla na čtvrté příčce (13 procent). Její význam roste v celosvětovém (z 18 procent na 22 procent) i středoevropském (z 23 procent na 24 procent) měřítku, ale ne tak dramaticky jako u nás. Důvodem pro masivní nárůst počítačové kriminality je stále intenzivnější využívání potenciálu moderních technologií. Téměř každá firma používá webové aplikace, má vzdálený přístup do svých informačních systémů a stále více společností používá cloud. Ne všude však jde rychlost technologického pokroku ruku v ruce s odpovídajícím Tuzemská platební morálka se opět zhoršila ČESKÉ FIRMY LONI HRADILY SVÉ ZÁVAZKY V PRŮMĚRU ZA 76 DNÍ. Je to o den déle, než tomu bylo v roce 2012, a zároveň jde o nejhorší výsledek od roku 2009, kdy dodavatelé na své peníze čekali 77 dní. Informaci zveřejnila společnost ČSOB Factoring, která na dané téma připravuje pravidelné analýzy a zaměřuje se i na jednotlivé obory. O celých jedenáct dní si meziročně pohoršili dodavatelé do zdravotnictví, o deset dní déle se čeká na peníze ve stavebnictví a týden navíc trvá zaplacení faktur v automobilovém průmyslu. Firmy se v Česku stále potýkají s nedostatkem provozního kapitálu. Situace způsobuje problémy zejména malým a středním dodavatelům v některých odvětvích, neboť neschopností poskytnout odběratelům Foto profimedia.cz zabezpečením. Více než polovina českých firem přitom uvedla, že za poslední dva roky začala počítačovou kriminalitu více vnímat. Třetím nejčastějším typem hospodářské kriminality jsou podvody v nákupním procesu (29 procent), které se stávají novým středem zájmu nejen českých pachatelů. Jde o novou kategorii v průzkumu a Česká republika se zde umístila na úrovni celosvětového průměru (29 procent). V regionu střední a východní Evropy představují podvody při firemních nákupech ještě větší problém (36 procent). Existuje řada způsobů, jimiž může být tento typ podvodu spáchán, a je často složité ho odhalit a vyšetřit. Nejrizikovější fází nákupního procesu je výběr dodavatele, proto je tak důležité znát své obchodní partnery, uvedl Michal Kohoutek. Komentář Profitu: Vliv počítačové kriminality na ekonomiku i chod firem stále stoupá. Doporučujeme rozhovor v aktuálním čísle Profitu na straně 18. požadovaný odklad splatnosti ztrácejí konkurenceschopnost. V případě nedostupnosti úvěrů lze přitom delší splatnost financovat třeba právě prostřednictvím factoringu, vysvětlil Tomáš Morávek, předseda představenstva společnosti ČSOB Factoring. Meziročně si nejvíce polepšily z hlediska platební morálky firmy v oblasti maloobchodu, kde došlo ke zkrácení úhrad faktur ze 78 na 72 dní. Druhého nejvýraznějšího zkrácení inkasa - o celých pět dní se dočkali dodavatelé ve strojírenství. Česko si nestojí dobře ani v rámci mezinárodního srovnání. Platební morálka se zhoršila například i ve Francii, ale tamní dodavatelé si počkají na rozdíl od tuzemských jen 64 dnů. Rakousko naopak zlepšilo svou bilanci a firmy tam v průměru hradí své závazky za 50 dní, což je o osm dní dříve než v roce Česko si tak v porovnání s výčtem sledovaných zemí stále nevede nijak dobře. Na Slovensku firmy v roce 2013 zkrátily průměrnou dobu úhrady na 60 dní. Trend zrychlování návratnosti je tam dlouhodobý, dodává Tomáš Morávek z ČSOB Factoring. CzechEkoSystem nabízí podporu začínajícím firmám UŽ POTŘETÍ MOHOU ZAČÍNAJÍCÍ FIRMY ŽÁDAT O PODPORU z projektu CzechEkoSystem, který s rozjezdem vlastního podnikání pomáhá prostřednictvím poradenství a mentoringu od zkušených podnikatelů. Agentura CzechInvest vyhlásila 3. března třetí výzvu k předkládání žádostí do tohoto projektu. Mladým firmám nabízí celkem 86,8 milionu korun. Začínající podnikatelé nemají obvykle s řízením firmy velké zkušenosti. Nemají většinou ani dostatek finančních prostředků na rozjezd podnikání, natož aby si mohli dovolit zaplatit někoho, kdo jim v začátcích poradí a pomůže, profesionálně navede správným směrem, aniž by museli procházet stadiem přirozených pokusů a omylů, popisuje účel projektu CzechEkoSystemu Ondřej Votruba, pověřený řízením agentury CzechInvest. CzechInvest proto v rámci projektu CzechEkoSystem vybírá kouče, podnikatele, kteří mají s obchodním světem bohaté zkušenosti a chtějí se o ně podělit. Nyní jich má v databázi zhruba šest desítek a další přibývají. Kromě nich budou moci začínající podnikatelé využít také služeb poradenské firmy. Jeden projekt může získat maximální podporu ve výši 2,5 milionu korun. Služby kouče jsou plně hrazeny a služby poradců jsou hrazeny ve výši 80 procent způsobilých výdajů. Od zahájení projektu v roce 2011 agentura doposud vyhlásila dvě výzvy pro předkládání žádostí o podporu, v jejichž rámci bylo předloženo celkem 81 projektů. První výzva nabízela 60 milionů korun, druhá více než dvojnásobek, 128 milionů korun. Příjem žádostí do aktuální třetí výzvy probíhá od 3. března do 30. dubna Projekt CzechEkoSystem je financován z evropských dotací, konkrétně z Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) ministerstva průmyslu a obchodu, programu Poradenství. Komentář Profitu: Vybrané osobnosti do role koučů budou naprosto klíčové. Zkušení podnikatele mohou těm začínajícím dát bez jakýchkoli uvozovek rady za miliony, a mohou tak být daleko užitečnější než jakákoli jiná forma dotací. Naopak pokud půjde o pochybné postavy, jen stěží bude jejich školení přínosnější než hodiny občanské výchovy na základní škole. MPO chce pomoci firmám podnikajícím na Ukrajině MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHO- DU jedná s ukrajinskou stranou o ochraně ekonomických zájmů českých firem a subjektů na Ukrajině a uvažuje o případné pomoci. Krize na ukrajině stále pokračuje a hrozí zde ozbrojený konflikt, a to nejen na proruském Krymu. O iniciativě informoval Filip Matys z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. Konflikt na Krymu již české podniky působící na Ukrajině pociťují. Škoda Auto snižuje objem výroby v zemi, negativní dopad na postavení na tamním trhu registruje například potravinářská firma Hamé. Konkrétní kroky, respektive případnou pomoc (českým firmám) zvažujeme, ale závisí především na dalším vývoji situace, který je v tuto chvíli opravdu těžké předvídat, uvedl Matys. Podle Matyse stále fungují česká zastoupení na Ukrajině včetně zahraniční kanceláře v Kyjevě, na kterou se mohou čeští exportéři obracet. Tuzemští exportéři zatím žádnou pomoc nevyžadovali. Námi oslovené české společnosti podnikající na Ukrajině zatím reagují zdrženlivě, je příliš brzy na to, dělat závěry, doplnil Matys. České investice by měly být chráněny dohodou mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o podpoře a vzájemné ochraně investic, která je platná od roku 1995, a jejím dodatkovým protokolem platným od roku Větší zárukou pro zahraniční investory mohla být asociační dohoda s EU. Tu ovšem Ukrajina odmítla na nátlak Ruska podepsat. Dohoda měla být zárukou větší stability podnikatelského prostředí včetně vymahatelnosti práva a také očekávané finanční pomoci. 6 7 Foto čtk

5 PROFIT události České a Slovenské EMC má nového ředitele SPOLEČNOST EMC CZECH REPUBLIC MÁ NOVÉHO ŠÉFA. Firma oznámila počátkem března jmenování Jiřího Svena Svěráka na pozici oblastního ředitele české a slovenské pobočky společnosti EMC Corp. K hlavním úkolům Jiřího Svena Svěráka bude patřit řízení prodejních týmů společnosti EMC pro Českou republiku a Slovensko a dohled nad vztahy s místními prodejními partnery. Svěrák zastával manažerské pozice v telekomunikačních firmách jako British Telecom Global Services nebo Aliatel, kde řídil prodej řešení pro bankovnictví. Posledních sedm let pracoval ve společnosti Hewlett-Packard jako místní ředitel divize HP Industry Standard Servers & HP Storage. Firma EMC je významnou společností v oblasti výroby počítačových systémů, softwaru a služeb pro ukládání a správu dat. Majetek nikoho SVĚŘENSKÝ FOND SI LZE V ČESKÉ REPUBLICE založit od ledna letošního roku. Ovšem už dlouho před Novým rokem se začali právníci i veřejnost přít o to, zda jde o ideální prostředek utajení majetku či rovnou o náhradu populárních (a právě zrušených) anonymních akcií. Spor běží bez nějakého hmatatelného výsledku dál a ze svěřenských fondů se mezitím stal reálný byznys. V Praze hned za mostem Barikádníků na samém začátku výpadovky na Teplice lze vidět jednu z prvních reklam na fond jako legální ochranu majetku a odkazujíc na stránky, které líčí trusty (tak se říká svěřenským fondům v anglosaských zemích) výhradně ve světlých barvách. Dovedou klientovi pomoci s nečekanou a překvapivou exekucí, mohou být levnější alternativou obchodní společnosti, dokážou zabránit rozházení prostředků rodiny marnotratnými příbuznými, jejich prostřednictvím lze financovat studia dětí či ochránit majetek. Komentář Profitu: Tématu se věnuje Polemika na straně 23. Nejaktivněji investovali loni domácí firmy K NEJAKTIVNĚJŠÍM INVESTORŮM v České republice patřili v roce 2013 ti domácí nebo domácnělí, tedy tuzemské pobočky zahraničních investorů, kteří do země přišli už před nějakou dobou. Jak vyplývá ze statistik agentury czechinvest, expanze tvořily v roce 2013 více než tři čtvrtiny (78 procent) z celkového počtu 110 agenturou zprostředkovaných projektů. Přímé zahraniční a tuzemské investice, které agentura loni zprostředkovala, přinesou do České republiky téměř 48 miliard korun, což je více než dvojnásobná hodnota v porovnání s rokem Investiční projekty pomohou vytvořit přes 10,5 tisíce nových pracovních míst. K aktivitě investorů v Česku přispěly i investiční pobídky, podotýká Ondřej Votruba, pověřený řízením agentury CzechInvest. Ty jsou od novelizace ve druhém pololetí roku 2012 k investorům daleko vstřícnější, ovšem ne nadlouho. Brzy do našeho systému investičních pobídek zasáhnou nová pravidla Evropské komise, sníží podporu pro velké podniky ze 40 na 25 procent. I to investory motivovalo, aby si se svými záměry pospíšili, doplňuje Votruba. Podobně pozitivní vývoj očekává Ondřej Votruba ještě v prvním čtvrtletí roku Pak už začnou zájem investorů ovlivňovat nová pravidla veřejné podpory. V souvislosti s nimi však připravujeme novelu zákona o investičních pobídkách, která by investorům měla částečně kompenzovat nižší procento veřejné podpory, například v podobě snížení odvodu z úhrnu mezd nebo osvobození daně z nemovitosti. Významnou motivací bude i proklamovaná podpora nové vlády, dodává. Nejvíce zahraničních investic přišlo loni do země z Německa, konkrétně 13 projektů v souhrnné výši 5,9 miliardy korun. S tím také souvisí tradičně dominující sektor výroby dopravních prostředků. Dalšími aktivními investory byli Švýcaři (osm projektů v celkové výši 2,3 miliardy korun) a Američané (sedm projektů v celkové výši 5,2 miliardy korun). Tuzemské investice tvořily v roce 2013 více než polovinu ze všech CzechInvestem zprostředkovaných investic (60 projektů v celkové výši 24,7 miliardy korun). Dalšími sektory, které se nejvíce podílely na objemu investic zprostředkovaných v roce 2013, byly strojírenství a gumárenský a plastikářský průmysl. Komentář Profitu: Necháváme stranou otázku, zdali je rostoucí počet domácích investorů znakem stoupajícího sebevědomí českých firem, nebo naopak důkazem, že Česko ztrácí v očích zahraničních investorů lesk. Od subdodavatelů, kteří jednají s investory, se formuluje jasný názor směrem k vládě snižte zbytečně vysoké výdaje firem na zaměstnance. Právě to by mohlo přilákat i další zahraniční investory. Foto Jan Rasch Foto Jan Rasch Češi vyžadují od firem profesní růst JAKO NEJČASTĚJŠÍ DŮVOD KE ZMĚNĚ ZAMĚSTNÁNÍ uvedli tuzemští zaměstnanci v průzkumu personální společnosti Hays Czech Republic nemožnost kariérního růstu. Vyslovilo se tak 57,6 procenta dotázaných, a kariérní růst tak daleko převýšil i nepříjemné pracovní prostředí a nízký plat (oboje 35,8 procenta). Podle průzkumu, který probíhal v posledních dvou letech s 15 tisíci účastníky, Čechy zároveň velmi láká možnost osobního rozvoje, profesního vzdělávání a odborných školení. Právě tyto dvě oblasti označili jako nejdůležitější benefity společně s možností práce z domova. A do třetice hned za atraktivním platovým ohodnocením je profesní růst hned na druhém místě v žebříčku důvodů, proč se Češi rozhodli zareagovat na inzerovanou pozici. Naopak jsou Češi stále zdrženliví v otázce stěhování za prací. události PROFIT Zjednodušeně platí, že lidé z Prahy jsou ochotní se stěhovat do zahraničí, nikoliv do regionů. Oproti tomu Moravané jsou ochotnější cestovat a stěhovat se i v rámci České republiky, řekl Jonathan Hill, country manager Hays. Zaměstnavatelé se naopak soustavně setkávají s nedostatečnou úrovní druhého jazyka, kde nejčastěji poptávanou zůstává angličtina a na druhém místě němčina. Poznámka Profitu: Podobné průzkumy mohou být ovlivněné oslovenou skupinou dotazovaných, kteří zdaleka nemusejí reprezentovat postoje celé společnosti. Počet respondentů je zde ale velmi solidní. Zdá se tedy, že lze věřit danému trendu, že Češi chtějí prohlubovat své znalosti. Proč? Pravděpodobně chápou, že to je největší pojistka, že budou na pracovním trhu žádaní. Zpravodajství zpracoval: Jakub Procházka, Poznámky Profitu zpracoval: Petr Švihel inzerce A díl 2. Hlídejte si své ztráty Mgr. Kateřina Sochorová Vystudovala Policejní akademii v Praze. Od roku 2005 působí na pozici obchodní ředitelky ve společnosti Mark2 Corporation. M2.C je přední česká společnost se zahraniční působností, která se specializuje na komplexní služby v oblasti bezpečnosti a facility managementu. Máte provozovnu ve městě zaměřenou na prodej oděvů, kosmetiky, potravin nebo léků? V tom případě se vám určitě objevují s jistou pravidelností vnější, vnitřní nebo procesní ztráty. Podnikáte a chcete zamezit narůstající kriminalitě, snížit riziko krádeží? Ptát se můžete Kateřiny Sochorové, která vám pravidelně odpovídá na vaše otázky z oblasti firemní bezpečnosti. Své dotazy zasílejte na dotazy@m2c.eu Otázka: Výrazně se mi během posledního roku zvýšily ztráty a moje ekonomické výsledky byly znepokojující, co byste mi doporučila a jak jim do budoucna předcházet a snížit je? Vhodná a komplexní varianta, jak efektivně řešit problematiku ztrát, je vždy začít celkovým nezávislým auditem. Je nutné se v rámci auditu podívat v jaké rovině se vám ztráty (zaměstnanecká kriminalita, zákazníci) objevují, a dle toho nastavit bezpečnostní systém, například instalací nebo vylepšením stávajícího kamerového systému. Přičemž jako funkční model navrhujeme kamerový systém s dálkovým dohledem. Komplex bezpečnostních opatření je následně možné napojit na pult centrální ostrahy, který funguje jako vzdálený dohled a je založen na přenosu signálů z elektronických zabezpečovacích systémů, které nepřetržitě monitorují vaši prodejnu a vytvářejí zpětnou analýzu. Na centrální pult je zároveň napojeno panikové tlačítko, kdy jednoduše stiskem vyvoláte okamžitou pomoc. Vhodná varianta je také fyzická ostraha nebo pravidelná kontrola ostrahou v civilu. Pokud je na prodejnu finančně náročné mít servis individuálně, je tu varianta sdílené fyzické ostrahy, sníží vám náklady. V dnešní době tuto variantu využívá již mnoho provozoven z oblasti retailu. Nejdůležitější je si však ztráty přiznat, vyčíslit a uvědomit si, že existují možnosti, jak je omezit a díky bezpečnostnímu systému získat zpět peníze, které vám náleží. 8

6 PROFIT téma téma PROFIT Daňový chamel eon Pravidelná dávka stresu a nervů v podobě daňového přiznání čeká také letos v březnu tuzemské firmy a živnostníky. Obvyklou nejistotu, kterou přinášejí prakticky každoroční změny daňového systému, letos umocňuje nový občanský zákoník a nárůst počtu podaných přiznání o 200 tisíc fyzických osob se solidární daní. Máme dvě zprávy pro tuzemské podnikatele. Ta první je příznivá: Přestože letos začaly platit rozsáhlé změny v podobě nového občanského zákoníku, do daňových přiznání za rok 2013 se ještě nepromítnou. Druhá zpráva je poněkud horší: Ani tentokrát nebudou podnikatelé podávat daně stejným způsobem jako loni. I v roce 2013 začalo platit několik novinek, které se projeví změnami v daňovém přiznání. Přiznání k dani z příjmů za rok 2013 se bude podávat podle legislativy platné pro rok Zapomeňme tak ještě na chvíli na všechny horké novinky, kterými nás v těchto dnech média zásobují. Tříletá lhůta pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů ani jiné změny účinné od 1. ledna 2014 nás při přípravě daňového přiznání za minulý rok ještě trápit nemusejí, říká Gabriela Ivanco, senior manažerka oddělení daní poradenské společnosti Mazars. Které změny přesto na podnikatele letos dopadnou? Nově se v přiznání za rok 2013 setkáme s úpravami, které do zákona o daních z příjmů přibyly před rokem, jako například solidární zvýšení daně, zákaz uplatnění slevy na manželku a daňového zvýhodnění na děti u poplatníků uplatňujících paušální výdaje 10 11

7 PROFIT téma téma PROFIT 1. Chybějící přílohy Dlouhodobě se vyskytujícím problémem u některých právnických osob jsou chybějící zvláštní přílohy se specifikací věcné náplně nebo propočtem částek vykázaných na řádcích, u nichž je to v dílčích pokynech pro jejich vyplnění požadováno, říká Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství. 2. Odečet na penzijní připojištění se státním příspěvkem Při platbě daní dochází také často k chybě u nezdanitelné části základu daně. Poplatník si totiž může odečíst od základu daně zaplacený příspěvek na penzijní připojištění pro zdaňovací období roku 2013 v maximální výši 12 tisíc korun. Částku, kterou zaplatil, je ale povinen snížit pro zdaňovací období roku 2013 právě o 12 tisíc korun. Poplatníci v tom poměrně často chybují a odečítají si celou zaplacenou částku bez snížení. Chybné tedy je, pokud například zaplatili na penzijním připojištění v roce 2013 celkem 20 tisíc korun a v daňovém přiznání uplatnili celou tuto částku namísto částky osm tisíc korun, kterou získají, když od dvaceti tisíc odečtou dvanáct tisíc korun. a podobně, pokračuje Gabriela Ivanco. Zřejmě největší rozčarování způsobí zákaz uplatnění slevy na manželku a daňového zvýhodnění na děti u poplatníků uplatňujících paušální výdaje. Pojistné přiznání budou nově podávat také někteří účastníci II. pilíře důchodového spoření. Daňoví poplatníci, kterých se týká rozhodnutí ministra financí o prominutí úhrady daní z příjmů a příslušenství daní z příjmů z důvodu mimořádné události v souvislosti s loňskými povodněmi, budou muset doložit výše škod, což je nezbytné pro prominutí daně z příjmů. Jedna z mála pozitivních změn se týká pracujících důchodců. Zákonné opatření pro rok 2013 zpětně zrušilo povinnost zdanit celý důchod u poplatníků, jejichž příjem ze zaměstnání dohromady se základem daně z příjmů z podnikání a pronájmu převýšil 840 tisíc korun. Přestože samotné daňové přiznání za rok 2013 se bude podávat ještě podle starých 12 Nejčastější chyby při podání daňového přiznání 3. Odečty u odborových poplatků Často dochází k chybám také u odečtu zaplacených odborových příspěvků. Pro zdaňovací období roku 2013 je možný odečet do maximální výše tři tisíce korun. Poplatníci si ale často odečítají více, vše, co zaplatili. 4. Odečty na děti a manžela či manželku K častým chybám může letos docházet také u odečtu na děti či druhého z manželů. V případě přiznání daně z příjmů fyzických osob za rok 2013 by si měli dát pozor ti živnostníci, kteří uplatňují své výdaje paušálem, tedy procentem z příjmů. Od roku 2013 si nemohou poté uplatnit daňové zvýhodnění na děti či odpočet na pravidel, podnikatelé se již letos setkali s daňovými povinnostmi, které vyplývají z nové úpravy. Přiznání k dani z příjmů sice budou podávat ještě podle pravidel platných pro rok 2013, ale vše, co se týká již roku 2014, se bude řídit legislativou novou. Například příprava přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2014 podávaného do konce ledna tohoto roku vyžaduje již znalost nové úpravy. Už nyní mohou také narazit na změny při aplikaci srážkové daně u dohod mimo pracovní poměr, zvýšení hranice pro odvod srážkové daně u autorských honorářů anebo elektronické podávání přiznání k DPH. Jako každý rok se již od ledna nepatrně mění sazby pro výplatu cestovních náhrad anebo minimální zálohy na pojistné na zdravotní pojištění pro OSVČ. Toto vše a mnoho dalšího je třeba začít hlídat už teď, upozorňuje Gabriela Ivanco. Právě platby DPH považuje finanční správa za jednu z nejdůležitějších změn manžela či manželku. V případě vedení daňové evidence, tedy uplatnění skutečných výdajů, daňové zvýhodnění na děti a i odpočet na manželku použít mohou, upozorňuje Anna Suchnová z daňové společnosti AS Ekonompartner. 5. Žádosti o vrácení přeplatku Poplatníci, kteří podávají daňové přiznání již v lednu a vypočetli si v něm daňový přeplatek, si zpravidla také ihned vyplní žádost o jeho vrácení, která je na poslední straně daňového přiznání. Finanční úřady ovšem žádost o vrácení přeplatku podanou v takto časném termínu musejí ze zákona po 60 dnech zamítnout. Přeplatek totiž může vzniknout až vyměřením daňového přiznání po uplynutí lhůty pro jeho podání, která činí tři měsíce po zdaňovacím období. Trvá tedy zpravidla do konce března. Daňový subjekt si tak musí, pokud chce přeplatek vrátit, podat novou žádost. Řešením je podání daňového přiznání včetně žádosti o vrácení přeplatku až v průběhu února nebo března. 6. Chybějící podpisy Stále se opakují případy, kdy na daňovém přiznání chybí podpis daňového subjektu. Součástí daňového přiznání je také žádost o vrácení přeplatků. Poplatníci často zapomenou podepsat jak daňové přiznání, tak i žádost o vrácení přeplatku. Nebo podepíšou jen žádost o vrácení přeplatku a mají za to, že tím je také podepsáno celé daňové přiznání. Není. Jak daňové přiznání, tak i žádost o vrácení přeplatků jsou samostatnými podáními, i když jsou na jednom tiskopise. 7. Údaje o majetku, zásobách a pohledávkách Daňový poplatník, který vede daňovou evidenci, má v daňovém přiznání za povinnost vyplnit také v příloze č. 1 tabulku D (údaje o majetku, zásobách, pohledávkách, závazcích a další). Často se vyskytují případy, kdy tabulka vyplněna není. letošního roku v daňové oblasti. Daňová přiznání k DPH se nově od 1. ledna 2014 musejí podávat pouze elektronicky, s výjimkou plátců DPH fyzických osob, jejichž obrat za nejvýše dvanáct bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne šest milionů korun a kteří nemají zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky. Ti si budou moci vybrat, zda budou svá podání zasílat správci daně elektronicky, v papírové podobě poštou či doručovat osobně, vysvětluje mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. Neustálé pokusy o lepší výběr daní Neustálé změny v české daňové legislativě mají společného jmenovatele. Stát je vždy zdůvodňuje snahou zlepšit výběr daní. Nicméně odborníci jsou skeptičtí k tomu, že se to úředníkům dlouhodobě daří. Alespoň u živnostníků. Důvod? Právě neustálé změny Daň z příjmů fyzických osob z přiznání inkaso (v mil. Kč) nedoplatky (v mil. Kč) daňových předpisů znemožňují porovnávat, jak se daně reálně vybírají. Podle údajů finanční správy byla za rok 2012 celková daňová povinnost 595 miliard korun, inkasováno bylo celkem 584 miliard korun, což představuje výtěžnost 98 procent. V porovnání s rokem 2011, kdy celkové inkaso dosáhlo částky 561 miliard korun, došlo v České republice v roce 2012 k růstu výnosu z vybraných daní, porovnává Petr Frisch ze společnosti Pro Factum Consulting a pokračuje: Čísla za rok 2013 nemáme k dispozici, ale z našich jednání a zastupování našich klientů víme, že po nástupu Rusnokovy vlády došlo k zintenzivnění výběru daní, a setkali jsme se i s případem, kdy byla na daňový subjekt uvalena exekuce, aniž by mu byla nejprve zaslána výzva k úhradě v náhradní lhůtě, což inzerce A byl dříve standardní postup. Nevíme, zda jde o metodický pokyn ze strany ministerstva financí, nebo o shodu náhod. Počet fyzických osob podávajících daňová přiznání v minulosti klesal a dostal se pod dva miliony. Zároveň klesal výběr daně ze 17,7 miliardy korun v roce 2008 na 3,2 miliardy korun v roce Podle našich analýz negativně ovlivnila výběr daně zejména probíhající hospodářská krize, stoupající objem výdajů stanovených procentem z příjmů a rostoucí počet vyživovaných dětí, na které čerpají poplatníci daňové zvýhodnění, upozorňuje Petr Frisch. To, že čísla nejsou u fyzických osob srovnatelná, dokazuje podle něj i fakt, že v roce 2008 byl předpis daně z příjmů osob podávajících přiznání 18 miliard korun, v roce to bylo 2,6 miliardy korun, v roce 2010 to bylo 10,4 miliardy korun a v roce 2012 opět jen 2,8 miliardy. Březnový nápor Nejenom kvůli novým povinnostem pro živnostníky čekají finanční úřady v březnu nápor na svých pobočkách. Další záplava nových daňových podání přijde v souvislosti s novou povinností pro zaměstnance. I ti, kteří dosud jen žádali svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, budou muset letos na jaře poprvé sami podat daňové přiznání, pokud jejich hrubý příjem byť v jediném měsíci roku 2013 převýšil korun, což je čtyřnásobek průměrné mzdy. Z této částky pak budou muset odvést takzvanou solidární daň.

8 PROFIT téma téma PROFIT V důsledku toho očekáváme ve srovnání s minulým rokem nárůst počtu podaných daňových přiznání na dani z příjmů fyzických osob o 200 tisíc, odhaduje Petra Petlachová. Přitom právě tato novinka v daňových přiznáních je podle odborníků jedním z favoritů na zrušení v případě, že se ministerstvo financí rozhodne zjednodušit systém daňových přiznání. Časová náročnost daňových přiznání je totiž v Česku extrémně vysoká a země patří, spolu s Bulharskem, v tomto ohledu k nejhorším v rámci Evropské unie. Jde o čistě administrativní povinnost, pro kterou neexistuje jediný ekonomický důvod. Desítky tisíc zaměstnanců musejí nyní nově pod hrozbou sankcí podávat daňová přiznání. To vytváří další časové nároky nejen pro ně, ale i pro státní správu, která si bude muset s přívalem desítek tisíc nových daňových přiznání nějak poradit, říká Petr Frisch ze společnosti Pro Factum Consulting, několikanásobný držitel titulu daňař roku. Zrušení solidární daně není podle něj jediným krokem, který by pomohl snížit časovou náročnost daňových přiznání. Zejména by pomohl jeden jednotný formulář pro výběr daně a sociálního a zdravotního pojištění, navrhuje Petr Frisch. Další pomocí by bylo, aby státní správa zavedla systém,jednoho podání napříč všemi daněmi. Nyní například oddělení daně z příjmů fyzických osob požaduje doložení kupní smlouvy k nemovitosti u uplatněných úroků i přesto, že oddělení majetkových daní a daně z převodu nemovitostí má přístup do katastru nemovitostí. Pro poplatníka je to další administrativní zátěž, kdy dokládá finančnímu úřadu fakta, která má finanční úřad online k dispozici. Papírů neubylo Ministerstvo financí však zatím nemá příliš jasno v tom, zda a jakým způsobem se do zjednodušování daňových přiznání pustí. Vláda bude usilovat o změny v daňových předpisech, které při zachování daňového výnosu sníží náklady poctivých daňových poplatníků na správu daní. Jakékoli konkrétnější odpovědi by byly v tuto chvíli předčasné. V současné době se analyzuje stávající situace a konkrétní kroky budou včas oznámeny, uvedl na dotaz magazínu Profit mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. Dosavadní opatření, která měla vést ke 14 Jak vysoké jsou slevy na dani (v korunách) na poplatníka (možnost uplatnění i u zahraničních zaměstnanců, kteří jsou daňovými nerezidenty ČR). Daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu na druhého z manželů bez vlastních příjmů nebo s příjmy nepřesahujícími roční limit ve výši Kč a jedná-li se o druhého z manželů, který je držitelem průkazu ZTP/P, v dvojnásobné výši u poživatele invalidního důchodu pro invaliditu prvního a druhého stupně u poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně u držitele průkazu ZTP/P pro studenta (po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem). Zdroj: 35ba zákona za rok 2013? zjednodušení daňových přiznání, přinesla podle odborníků spíše rozpačité výsledky. Týká se to především elektronizace daňových přiznání. Pouze 31 tisíc daňových přiznání z příjmů fyzických osob bylo v roce 2012 podáno elektronicky. Z toho mělo necelých 18 tisíc zaručený elektronický podpis. Z necelých dvou milionů fyzických osob, které by měly podávat přiznání, jde o zanedbatelný zlomek, vysvětluje Petr Frisch. Od roku 2013 začala platit nová povinnost pro fyzické osoby s obratem nad šest milionů korun ročně a pro všechny právnické osoby podávat přiznání k DPH elektronicky. Zároveň finanční úřady u nových plátců DPH požadují alespoň po dobu jednoho roku podávat přiznání k DPH měsíčně, a nikoli i čtvrtletně, jak tomu bylo dříve. To sice opticky zvýší počet přiznání podávaných elektronicky, ale dojde k tomu na úkor času, který nové subjekty stráví vyplňováním, a na úkor efektivity výběru daně, poznamenává Petr Frisch. Navíc celá oblast elektronického podávání daní má podstatný háček. Nevede ke snížení papírování a nezbavuje podnikatele nutnosti archivovat dokumenty ve fyzické podobě. A tak firmy a živnostníci kvůli účetnictví dál tisknou faktury a další doklady, které si předtím mezi sebou posílali elektronicky. Problémem je to, že úředníci finančních úřadů při kontrolách stále požadují papírovou podobu dokladů, protože s elektronicky vydanými fakturami neumějí pracovat, evidovat je a uchovávat, vysvětluje Petr Frisch. I daňová přiznání odeslaná na finanční úřady elektronicky se přitom často tisknou na papír. V případě kontroly si dokumenty doručené v elektronické podobě s kolegy většinou tiskneme. Je to mnohem přehlednější než vzájemně kontrolovat několik dokumentů na monitoru počítače, uvedl jeden z pracovníků finančního úřadu, který se zabývá kontrolami. Stát však slibuje, že možností elektronického podávání faktur bude přibývat. Daňový řád zavedl další možnost elektronického podávání, a sice s identitou podavatele ověřenou způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Výhodou je, že podavatel nebude muset vlastnit elektronický podpis. Zákon tento nový způsob podávání svazuje s okamžikem, kdy je k tomu správce daně technicky přizpůsoben. Finanční správa elektronické podávání spustí ve druhém pololetí letošního roku, upozorňuje Petra Petlachová. DALIBOR DOSTÁL Více se dozvíte BusinessInfo.cz/dane2013 Martin Tuček: Daňové přiznání je zatím nelogická změť řádků Překážkou větší elektronizace daňového přiznání je nedůvěra kontrolních orgánů v digitální podobu některých dokumentů, říká prezident Komory daňových poradců ČR Martin Tuček. Česká republika je spolu s Bulharskem beznadějně poslední v rámci zemí Evropské unie z hlediska časové náročnosti potřebné k podání daně z příjmů. Jaké změny by pomohly k výraznému zjednodušení? Musela by proběhnout pravděpodobně legislativní změna v konstrukci základu daně, a tím i v konstrukci daňového přiznání. Pokud bychom vzali v úvahu současné možnosti internetu, pak výzvou je interaktivní formulář, jehož logika by nebyla postavena na základu daně, jako je tomu dnes, ale na uvažování člověka, který rozumí tomu, kolik má příjmů a z jaké činnosti. Ve formuláři by dostal na výběr z několika jednoduchých možností, byl pak naveden na možnosti uplatnění výdajů, slev a dalších jednoduše uchopených údajů. To by urychlilo a usnadnilo přiznávání daní. Jak na vás působí současná podoba daňového přiznání? Dnes je daňové přiznání z pohledu poplatníka změť řádků a údajů, které si musí pročíst, následně přemýšlet, zda se jej týkají, či ne, a poté řešit, jak je má vypočítat či vyplnit. Interaktivní formulář by sám provázel poplatníka, ptal by se jej především na příjmy, uplatňování nejrůznějších relevantních výdajů, a to formou, které člověk rozumí. Pro poplatníka je jednodušší vložit jen údaje, které zná, než přemýšlet nad údaji, které nejsou v jeho případě relevantní či jim nerozumí. Co říkáte dosavadnímu průběhu elektronizace daňových přiznání? Jde o podstatný přínos pro daňového poplatníka, že může odevzdat přiznání elektronicky, včetně formy přes datovou schránku a možnosti elektronicky ověřit stav tohoto podání. Navíc není omezen pracovní dobou finančního úřadu. A samozřejmě jde o přínos i pro daňové poradce, kteří jsou zvyklí elektronickou formu využívat. Na druhé Foto archiv straně jde také o podstatný přínos pro daňovou správu, především pokud získá daňové přiznání ve formě, která umožňuje jeho další elektronické zpracování. Elektronizace se svým všeobecně pozitivním přínosem se však může jevit části poplatníků jako složitý nebo finančně náročný proces, nicméně to je správná chvíle pro to, povolat daňového profesionála, pro něhož to problém není. Kdy bude možné mít v elektronické podobě nejen vlastní daňová přiznání, ale také všechny dokumenty, faktury a podobně, tedy obejít se zcela bez šanonů? Řada podnikatelů zatím přijímá i vystavuje faktury elektronicky, ale kvůli účetnictví je pak stejně při zpracování pro daňové přiznání vytiskne a vloží do šanonu... Plná elektronizace účetnictví daňových subjektů nebude možná, pokud se neodstraní dvě hlavní překážky. První je bezesporu obava daňové správy z možnosti falšování elektronických daňových dokladů. Musela by také proběhnout změna v zákoně, která by stanovila, že elektronický dokument je akceptován bez ohledu na to, v jaké formě vznikl. Dnes je doklad, který vznikl v papírové podobě, akceptován správcem daně pouze v ní. Na druhé straně je zde otázka průkaznosti a pravosti dokumentu, a tam budeme muset akceptovat fakt, že falšovat se dá stejně dobře i papírový doklad. To by pak mělo být vyváženo tím, že bude vyřešena efektivní konfirmace elektronického dokladu u jeho autora. Pomohla by v tomto ohledu snaha finančních úřadů zřídit centrální úložiště, kde by mohly nahlížet do všech faktur? Není průchozí, že by faktury daňových subjektů byly veřejně uchovávány v elektronické podobě, např. v nějakém zabezpečeném datovém tanku přístupném i finanční správě. Faktury obsahují často velmi citlivá data a při nedokonalém řešení by mohlo snadno docházet k únikům informací či jejich zneužití. A jaká je druhá hlavní překážka pro účetnictví jen v elektronické podobě? Je to nespolehlivost datových sítí, internetu a přenosu dat. To je zatím limitní pro ostatní subjekty, přestože si nastaví stejný proces pohybu dokumentů v elektronickém spisu, jako to měly doposud v papírové formě, například v šanonech. Obecně se však doba elektronizace rychle blíží, ba dokonce řada subjektů takto postupuje již dnes. (dal) 15

9 PROFIT Makro Slibné vyhlídky průmyslníků, ne tak nezaměstnaných Tessuto: Ermenegildo Zegna Nezaměstnanost v České republice 9,7 9,6 9,2 8,6 míra nezaměstnanosti počet nezaměstnaných 8,2 8,1 8,2 8,2 8 7,9 8 8,6 8,6 Italian Made-To-Measure fashion in Prague Italská móda na míru v Praze / /14 Zdroj: MPSV ELEGANZA ITALIANA We dress the Elite ČESKÁ EKONOMIKA PODLE PŘEDBĚŽNÝCH ODHADŮ výrazně zrychlila své mezikvartální tempo růstu z 0,2 procenta ve třetím čtvrtletí na 1,6 procenta koncem minulého roku. Navzdory probíhajícímu oživení průmyslové výroby je však zvýšení dynamiky českého hospodářství do značné míry dílem skokového nárůstu inkasa spotřební daně z tabákových výrobků. 16 1,6 Mezikvartální růst české ekonomiky v procentech Od došlo v České republice ke zvýšení minimální spotřební daně z cigaret z 2,18 na 2,25 koruny za kus, což v závislosti na ceně krabičky činí navýšení přibližně o dvě až tři koruny za jednotlivé balení. Na oznámení o zvýšení spotřební daně tradičně reagují obchodníci a producenti cigaret, kteří ve snaze oddálit dopady vyššího zdanění vždy ke konci roku výrazně navyšují své zásoby cigaret a cigaretových kolků. Lednové inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (z hlediska HDP náležící do čtvrtého čtvrtletí) dosáhlo rekordní hodnoty téměř 17 miliard korun, kdy představovalo více než třetinu celkového výběru této daně v roce Ve statistickém vykazování platí za jinak stejných podmínek vztah, čím větší inkaso spotřební daně, tím větší HDP (v případě cigaret podpořeno růstem zásob). Hospodářský růst tak byl vzhledem k efektu předzásobení z konce minulého roku uměle navýšen. Bez berličky v podobě umělého nárůstu inkasa spotřební daně z tabákových výrobků by česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně vzrostla přibližně o jedno procento místo dosavadních 1,6 procenta. 2,25 Minimum korun za cigaretu pro stát Podobné statistické artefakty do značné míry znesnadňují interpretaci skutečného stavu české ekonomiky. Až HDP v prvním čtvrtletí letošního roku vlivem nízkého inkasa spotřební daně zase propadne, rozhodně se nebude jednat o důvod k panice. Širší ukazatele naznačují, že to s růstem české ekonomiky v roce 2014 vypadá nadmíru dobře. Výrobní PMI index, který s ohledem na průmyslové zaměření české ekonomiky představuje jeden z nejkomplexnějších ukazatelů celkového stavu našeho hospodářství, za měsíc únor vzrostl na hodnotu 56,5, což je jeho téměř tříleté maximum. Z hlediska budoucího vývoje naší ekonomiky je obdobně pozitivní údaj o vývoji PMI v Německu (54,8), kdy pokračující expanze tamní ekonomiky stojí za nárůstem českých průmyslových objednávek na nejvyšší hodnotu od února ,5 Rekordní skóre PMI indexu I přes množství pozitivních zpráv přicházejících v poslední době z české ekonomiky cloumá podnikovým sektorem nejistota, která se projevuje zdrženlivým přístupem k najímání nových zaměstnanců. Počet nezaměstnaných tak v lednu poprvé v České republice překročil hodnotu 600 tisíc. Firmy tedy na dosavadní růst zakázek reagují prodlužováním pracovní doby stávajících zaměstnanců. Na výraznější oživení pracovního trhu si proto budeme muset počkat minimálně do léta, kdy dojde k nárůstu volných pracovních pozic vlivem nabídky sezonních prací. Jan Šedina analytik České spořitelny inzerce A Our Italian Masters tailor every single piece to your body, whereas you choose from more than 1000 high end fabrics For an appointment just call: ANTONIO VERAGO PRAGUE

10 PROFIT rozhovor rozhovor PROFIT Proč nehacknout Česko? Kybernetická kriminalita podle některých statistik překonala finančním objemem i rozsahem ostatní druhy hospodářské kriminality, říká Martin Půlpán, ředitel společnosti net.pointers, která dodává sofistikované řešení na ochranu proti stále častějším DDoS útokům. Za sto dolarů si podobný útok může objednat kdokoli a využít ho například proti konkurenci. DDoS je zkratkou anglického Distributed Denial of Service, což je v otrockém překladu distribuované odmítnutí služby. Jak stručně vysvětlit běžnému uživateli internetu, co takový DDoS útok znamená? Server, na který je útok prováděn, skutečně odmítne poskytovat své služby poté, co ho zahltíte velkým množstvím dat či požadavků. Zdroje útoku si můžete představit jako počítače nebo servery, které jsou na dálku ovládány nějakým hackerem nebo skupinou hackerů. Jakýkoli počítač je schopen posílat určitá data na konkrétní místo v internetu, což mohou být různé webové servery či nějaká internetová brána banky, státní organizace nebo přístupový bod internetového poskytovatele služeb. Když poté zablokovaný systém znovu startuje, je zranitelný a útočníci jsou schopni pod rouškou DDoS útoku škodit jinak. Co je potřeba k tomu, aby byl takový hacker úspěšný? Software, kterým jsou počítače ovládané, v síti chytře mění zdroje útoků. Ty jsou nejdříve například v Pákistánu, poté v Africe, pak v Rusku, Číně atd. Principem je nevyužívat jediný zdroj, který se dá eliminovat. Máte spektrum IP adres, které nemůžete zakázat, protože jinak byste se odstřihli od internetu úplně. Další charakteristikou DDoS útoků dnešní doby je jejich razance a to, jak jsou rozsáhlé. Tento rok byl detekován útok, který měl 400 gigabitů za sekundu. To je obrovské množství dat, které nezvládne žádný operátor. Pokud tento objem pustíte do sítě, nemůžete se ubránit, jestliže nemáte potřebnou technologii. Existují skutečně spolehlivé technologie, které tomu zabrání? Všichni významní operátoři u nás a na Slovensku používají technologii od americké společnosti Arbor Networks, kterou v ČR a na Slovensku zastupujeme. Ta dokáže odlišit DDoS útok od běžného provozu. Funguje jako automatická pračka a odstraní to, co v síti nemá být. Na provozní anomálie systémy reagují téměř okamžitě a dokážou účinně oddělit či vyčistit nebezpečnou komunikaci z datových toků. Ostatní technologie většinou zvládají jen omezenou kapacitu dat, například jednotky gigabytů. Pokud je útok silnější, nemají šanci. Co bývá nejčastějším cílem těchto kybernetických útoků? Otázka je, co je účelem DDoS útoku. Může to být pouze manifestace nějakého názoru. Běžně se používají jako politický nátlak. Pokud máte ve společnosti nějakou radikální menšinu, tak dnes už to není jenom o radikálních názorech, které prezentují na internetu. Tito lidé používají DDoS nástroje k atakům na státní struktury nebo média, aby se zviditelnili. DDoS útoky ovšem mohou být jen zástěrkou pro jiné nebezpečné aktivity, často i kriminální činnost Útok skutečně často zakrývá jiné hackerské aktivity, protože slouží k tomu, aby systém donutil ke kolapsu. Do vnitřní sítě poté dostanou hackeři nějaký malware, škodlivý software, který může sloužit i ke kriminálním účelům, například vykrádání citlivých dat. DDoS útok je nejnebezpečnější pro ty, kteří poskytují nějaký online obsah typicky internetové bankovnictví či hosting. Další ohroženou skupinou jsou poskytovatelé připojení a jiných internetových služeb. Může jít i o to, že organizaci jen zablokujete její činnost. Interní systém centra se například nespojí s pobočkami, nemůžete telefonovat pomocí VoIP a firma de facto přestane fungovat. Skupina hackerů vás může jednoduše izolovat od světa, což vám způsobí finanční nebo komunikační problémy. Můžete uvést konkrétní příklad? V českém prostředí jsme se setkali s i tím, že si takto jednotlivé společnosti vyřizují účty nebo provádějí nekalou soutěž. Konkrétně: máte nějakou elektronickou aukci, kam můžete podat příslušnou nabídku jen elektronicky, a oni vám to znemožní. Nejste schopen ani posílat y, protože vás někdo po určitou dobu blokuje pro tyto účely dostačujícím DDoS útokem, někdy i dost primitivním. DDoS útoků přibývá. Podle vašich slov to vypadá, že není až takový problém si je objednat a pak je proti komukoli použít Jejich snadná dostupnost je dnes velkým problémem. V současnosti si lze na internetu úplně běžně koupit přes kreditní kartu jednodušší DDoS útok řádově za sto dolarů a můžete ho použít proti libovolnému cíli. Sofistikovanější útoky jsou samozřejmě dražší, ale toto je dnes součástí šedé ekonomiky. Pro ty, kteří útoky nabízejí, totiž jde o zajímavý byznys. Podle statistik už kybernetická kriminalita překonala svým rozsahem a finančním objemem ostatní druhy hospodářské kriminality. V dnešní době již počítače řídí prakticky vše. Jsou tedy kybernetické útoky velkým lákadlem pro organizovaný zločin? Jsou tu organizace, které mají obrovské prostředky na různé typy kybernetické kriminality. Jsou schopné pracovat s velkými týmy lidí. Mafie usilují o to, aby měly tento byznys pod kontrolou, protože je to trvalým zdrojem peněz. Poslední dobou se kybernetické útoky a hackování systémů používají i v oblasti distribuce drog. Drogové kartely si najímají hackery, aby se dostaly například do policejních databází, ale především do systémů logistických společností. V Česku se v poslední době objevily útoky na webové portály médií. V březnu 2013 vyřadil velký DDoS útok z provozu stránky českých zpravodajských serverů Foto Martin Pinkas

11 PROFIT rozhovor rozhovor PROFIT Při útocích na webové portály médií je škoda minimální. Je to čistě jen věc, které se dává velká publicita. Pokud se chce například někdo zviditelnit, tak zablokuje zpravodajský portál. Ten den dva nejede, velká škoda tam ale není. To ovšem neznamená, že by měla média rezignovat na svou ochranu proti kybernetickým útokům. Firmy včetně médií tedy podle vás svou ochranu podceňují? Oni o problému vědí, ale podceňují to. Tedy od doby, co se to děje i u nás, se vývoj posouvá pozitivním směrem, ale stále tu bohužel není platná legislativa, která by řešila povinnost ochránit firmu proti kybernetickým útokům. Dlouho jsme tu byli tak trochu za bukem a říkali jsme si: Dobře, útočí se na servery v USA, v Anglii, ale nás se to netýká. To je ale falešná představa. Svět je globální a fungují tady nadnárodní firmy, a když mají sídlo v České republice, proč na ně nezaútočit. Naopak je to v zemích jako Česko jednodušší. O bezpečnostní technologie tedy stále není ze strany českých firem či místních poboček zahraničních společností potřebný zájem? Bezpečnostní technologie se prodávají až v momentě, kdy má firma problém a zákazník je do toho doslova dotlačený. Prevence rizik tady existuje jen velmi málo a platí tu názor a to je specialita střední Evropy že pokud mám firewall, jsem chráněný, což je samozřejmě nesmysl. Vnímám to jako pouhý alibismus. Přesto máme klienty, kteří se s námi o tom baví, ale je tu minimum například bank a pojišťoven, které by měly tyto věci vyřešené. Spíše dosud měly štěstí. Naše systémy jsou poměrně drahé, a drahé jsou proto, že je v nich velmi zajímavé know-how a cena odpovídá kvalitě. Na druhé straně, pokud chcete minimalizovat rizika, musíte mít technologii, která něco umí. Odrazuje je tedy i cena? Samozřejmě. Do bezpečnosti se investuje až v poslední řadě. Menší firmy si naše špičkové technologie finančně nemohou dovolit. Od toho jsou tu provideři, aby jim poskytovali různé služby, které jsou pro ně z hlediska ochrany zajímavé, a ony si tu technologii nemuseli kupovat. Můžete si to představit jako službu, kdy provider k připojení jako nadstandard nabídne určitou ochranu za přijatelnou cenu. Martin Půlpán (42) Pochází z východočeské Chrudimi. Absolvoval ČVUT-FEL - katedru telekomunikací se specializací na přenos a zpracování dat. Svoji kariéru zahájil jako produktový manažer v distribuci počítačových komponent. Postupně pracoval pro společnosti Cisco Systems, kde rozbíhal nepřímý prodej a budoval partnerskou sít, Český Telecom - ředitel pro business development, Soitron - rozbíhal českou pobočku slovenského integrátora a nakonec začal od v roce 2009 podnikat se svou manželkou ve vlastní společnosti net.pointers s.r.o. Foto Martin Pinkas Většina velkých společností a korporací má podrobně zpracovanou bezpečnostní politiku v této oblasti. Umějí ji ale i realizovat a převést do praxe? Jedna věc je teoreticky mít zpracovanou bezpečnostní politiku a druhá věc, jak to opravdu funguje, a to je u nás tragédie. Jestliže máte bezpečnostní politiku jen na papíře, je vám to k ničemu. Nemáte-li nástroj, jak se kybernetickým útokům bránit, je to zbytečné. Společnosti nemají zabezpečené důležité servery, po firmě jim volně běhají citlivá data a citlivé dokumenty, zaměstnanci si je posílají dokonce i na svoje soukromé y. Nikomu nedochází, že tam je bezpečnost dat nulová. Venku ale číhají ti, kteří šmejdí po stránkách a hledají zajímavé informace. Druhá naše významná technologie Fidelis Security od americké firmy General Dynamics se zabývá detekcí neznámého malwaru, ale například i chováním uživatelů v síti. Nejde totiž jen o DDoS útoky. Kybernetická kriminalita je velmi rozsáhlá, a pokud se chcete bránit, musíte především vědět a rozumět tomu, co vám v síti běhá. Dokonce ani energetické firmy, které pracují s kritickou infrastrukturou, jako je plyn, elektřina, jaderná energie, nejsou dostatečně zajištěny. Předpokládám, že firma typu ČEZ tato rizika rovněž podceňuje? No comment, ale obecně platí, že pokud spravuji energetickou síť státu, musím mít toto pokryto. Jinak není pro útočníka, který má potřebné znalosti, problém vypnout elektřinu v celé zemi. Jde jen o to, jestli jste zajímavý cíl. Pokud ano, fungují veškeré bezpečnostní technologie jako zásadní pojistka. To jste mě vyděsil. Je možné zaútočit tímto způsobem i na systémy v jaderných elektrárnách a například je vyřadit z provozu? Existuje dokonce jeden publikovaný případ. Do systémů jaderné elektrárny v Íránu dostali hackeři šikovný malware. Jednoho dne zapnuli v elektrárně počítače a během půlhodiny jim umřely všechny disky na tisících počítačů. Řízení reaktoru je odděleno, ale je tam spousta podpůrných systémů. Elektrárna, pokud nemá funkční počítačovou síť, de facto nefunguje. Přítomnost malwaru zjistili až povolaní specialisté na kybernetické útoky. Pokud totiž nemáte potřebné technologie, nevidíte, co se v síti děje prostě jste slepí a veškeré antivirové a antimalwarové systémy vám nestačí. V tomto případě nešlo o teroristický útok, ale spíš o politický nátlak, za kterým mohl být nějaký nepřátelsky naladěný stát. Dostatečná ochrana je ovšem u takových společností nezbytností. Ve sněmovně je v současné době nový zákon o kybernetické bezpečnosti. Je podle vás tato norma dostačující? Zmíněný zákon je naprosto nezbytný, musíme ho přijmout, ale je zcela nedostačující, protože tam nejsou adekvátní postihy. Sice nějakým způsobem definuje, jak by se mělo nakládat s citlivými informacemi, ale je také potřeba, aby jasně určil, co musejí organizace, které spravují nějakou kritickou infrastrukturu, dělat. A pokud to dělat nebudou, musejí tam být velké sankce. Kulantně řečeno, ten zákon je politický kompromis, ze kterého nikdo nemá radost. Zmiňoval jste, že v případě kybernetických útoků je podstatné, zda jsou firmy pro hackery zajímavým cílem Děláte firmám i audity bezpečnosti, aby se zjistilo, jestli oním zajímavým cílem jsou? Většinou naše produkty prodáváme tak, že uděláme audit. Na jeho základě vypracujeme nějaký bezpečnostní report a pak řekneme zákazníkům: Tady a tady máte problém. To je první krok a pak jsou tu z jejich strany dva přístupy. Zákazník buď řekne: Ježišmarjá, nikomu to neříkejte, já bych přišel o místo, což je typicky český přístup. Druhý přístup znamená, že si uvědomí závažnost situace a nějakou technologii si pořídí. Kde všude může vaše firma Net.pointers potenciálním zákazníkům s ochranou proti kybernetické kriminalitě pomoci? Jsme jednička v ochraně českého a slovenského trhu proti DDoS útokům. Všichni velcí operátoři používají naše technologie. Jak se zvětšuje kybernetická kriminalita v komerční sféře, vznikají tu i státem organizované skupiny, které se snaží koordinovat bezpečnostní politiku státu, například v bezpečnostních složkách, ministerstvech či státních úřadech, a to je pro nás větší příležitost. Potřebují nástroje, aby byli schopni něco zjistit a něco řešit. ČR je v tomto ovšem trochu pozadu, o několik let za západními zeměmi jak v uvažování, tak v nasazení technologií. Před pěti lety u nás většina považovala možnost DDoS útoků za nesmyslnou. Teď už je to ovšem tak, že se s vámi o tom zákazníci či potenciální zákazníci alespoň baví. Většinu klientů bank a pojišťoven bude zřejmě zajímat, jak je to s ochranou jejich dat a kont Ani ta není rozhodně dostatečná. Banky a pojišťovny jsou velmi rigidní, a pokud tam k nějakému incidentu dojde, spíše se snaží to zamlčet. Samozřejmě, že by se jim nelíbilo, pokud by jakkoli unikla informace o tom, že měly problémy s hackery, kteří ohrozili jejich zákazníky. Banky nejsou v tomto směru aktivní. Bezpečnost řeší, až když se něco stane, a pak se na nás obracejí. Samozřejmě, že se stává, že jim z centra nějaké nadnárodní firmy nařídí, že si musejí pořídit takovou a takovou technologii. Takových vlaštovek je ale málo, spíše mají autonomii a je to na jejich rozhodnutí. Nedostatečná kybernetická ochrana může přinášet těmto institucím obrovské ztráty. Mělo by mít jejich vedení větší odpovědnost za ztráty způsobené zmíněnými útoky? Pokud by to tak bylo, jistě by se ochrana zvýšila. Funguje to jako pojištění. K incidentu nemusí vůbec dojít, ale máte určitou pojistku proti celému spektru rizik. Máte zodpovědnost vůči klientům i akcionářům a musíte mít pocit, že jste udělali maximum, abyste bezpečnost zajistili. V zahraničních firmách už je obvyklé, že má jednatel i trestní odpovědnost za to, že někde uniknou citlivé informace. Pokud bude na banku dobře proveden hackerský útok a nepodaří se zájmy klientů ochránit, manažer by měl skončit u soudu. V některých firmách vlastněných zahraničním kapitálem to mají manažeři dokonce ve smlouvách, a pokud pak u soudu prokážou, že udělali maximum pro to, aby se nic nestalo, bude jejich pozice jistě jiná, než kdyby nedělali nic. Tyto technologie mají zřejmě velkou budoucnost. Jak vnímáte nárůst zájmu o vaše služby? Jsme malá specializovaná firma, aktuálně máme kolem 20 lidí. Každoročně rosteme o nějakých 20 procent a myslím, že ten největší nárůst ještě přijde. Rostli jsme i v době krize, kdy všichni šetří a rozpočet na kybernetickou ochranu je první, který se v takové chvíli škrtá. I když připouštím, že už se to mění, a doufáme, že se to bude měnit víc. S nadsázkou řečeno, někdy mám pocit, že je lepší mít peníze zašité ve slamníku než uložené v bance. Jakub Procházka 20 21

12 PROFIT očima podnikatele Pracovat a nezbláznit se z peněz polemika PROFIT Podstata svěřenského fondu. Pomůže, nebo uškodí? Foto čtk Němci rádi pracují V Německu stoupá počet zaměstnaných a roste i jejich mzda. Práci tam v letošním roce podle nejnovějších odhadů najde přes 42 milionů lidí. To je rekordní hodnota, již sedmý rok v řadě. O to kontrastněji vyznívá informace z českých luhů a hájů, kde se firmy bojí zaměstnávat. Důvod? Za své lidi u nás platí jedno z nejvyšších sociálních pojištění na světě. Z hrubé mzdy zaměstnanců plyne do státní kasy v průměru 34 procent. Možná by stálo za to inspirovat se u našich západních sousedů a namísto sociálního pojištění začít řešit samotnou práci. Efektivně. Pak by dost možná ubylo i problémů se švarcsystémem. A když už jsme u té inspirace, ze stejného zdroje přichází ještě další námět k zamyšlení: Němci údajně chodí do práce rádi. Bylo by opravdu hezké, kdyby to jednoho dne platilo i u nás. Aby důvodem k práci nebyly jen sociální jistoty, ale prostě to, že nás to baví. Eva Samková: nový magnet pro sponzory Je mladá, pohledná, má svůj styl a nově i zlato ze zimní olympiády. Kníratá snowboardcrossařka Eva Samková má ideální předpoklady k tomu, aby svůj úspěch dokonale marketingově zúročila a stala se tváří nějaké obchodní značky. Nebo rovnou několika. Není pochyb o tom, že rodačce z Vrchlabí s omezenými prostředky může příliv sponzorů v mnohém pomoci bez peněz v dnešní době sport na vrcholové úrovni dělat nelze. Nemůžu se však ubránit obavě, aby to nebyla dvousečná zbraň. Příklad amerického dvojnásobného olympijského vítěze Shauna Whitea je sice příběh v jiných dimenzích, avšak přivádí mě k zamyšlení, jak úspěch sportovce marketingově vytěžit tak, aby jeho kariéra a psychika byly dotčeny co nejméně. Nezabije marketingové prostředí tu čistou podstatu sportu, kdy důvodem, proč něco děláme a jsme v tom úspěšní, je jen to, že nás to baví? Držím Evě pěsti, aby se nenechala ovlivnit zájmy těch, co platí, a aby nástrahám marketingového prostředí dokázala čelit s takovou jistotou jako překážkám na závodní dráze v Soči. Prázdné kanceláře, kam se podíváš Rakouská realitní skupina Immofinanz hledá v Česku další investiční příležitosti v oblasti administrativních projektů. Navzdory skutečnosti, že zatím nenašla nájemce ani pro jeden ze svých dokončovaných projektů v centru Prahy. Přestože zástupci společnosti připouštějí, že nadcházející roky budou tvrdé, svou strategii dobře nakoupit, postavit, výhodně pronajmout a ještě výhodněji prodat neopouštějí. Což o to, idea je to hezká (pominu-li nesympatickou skutečnost, že tyto firmy hledají již hotové projekty, namísto aby samy něco aktivně vytvářely od píky, na nepřipravených pozemcích). Jejich plán je jako dělaný pro ideální svět plný rostoucích budov pro rostoucí firmy s rostoucími příjmy. My ovšem žijeme v realitě. V takové, kde firmy v rámci úspor odmítají nabírat zaměstnance. Manažery Immofinanzu by proto možná měl někdo z jejich snu o městě plném obsazených kanceláří probudit. Aby se z Prahy stověžaté nestala Praha administrativní. Navíc poloprázdná. Jana Sečkářová ředitelka společnosti M&K Development Foto archiv Nový občanský zákoník přichází s novinkou v podobě svěřenského fondu. Je to pro českou legislativu krok dopředu, nebo se zde otevírá snadná cesta, jak legalizovat majetek z trestné činnosti? PRO Smyslem je institut darování, ne nezávislé vlastnictví Když se řekne slovo fond, mnohým lidem se vybaví trpké zkušenosti z devadesátých let, kdy tento výraz byl spíše synonymem pro tunelování. Pokud k tomu ještě přidáme zmínku o anonymitě vlastnictví, mnohým se může začít vybavovat další možnost, jak legalizovat výnosy z trestné činnosti. V případě svěřenského fondu však nejsou tyto obavy namístě. Svěřenský fond je v českém právu od novinkou. Nejedná se o institut, který by byl kontinentálnímu a českému právu cizí. Základ pro dnešní svěřenský fond (trust) se vyvinul z římskoprávního fideikomisu. Jeho podstatou byla prosba zůstavitele k dědici, aby poskytl určitou část ze získaného dědictví další osobě. Hlavními předpoklady jeho fungování byla důvěra (proto anglický název trust), že dotyčný dostojí svým závazkům a že tento slib může být následně oprávněnou osobou účinně vymáhán. Pravý smysl svěřenského fondu nespatřuji ve vzniku odděleného a nezávislého vlastnictví k vyčleněnému majetku, ale v náhradě za institut darování a částečně též pořízení pro případ smrti, zejména závěti. Jedná se o užitečný a praktický nástroj, jak zabezpečit své potomky, který v českém právu doposud chyběl. Zneužití svěřenského fondu pro zakrytí původu majetku nabytého trestnou činností vyloučit nelze, nicméně pro skrytí skutečného vlastníka mohou být využity jiné a jednodušší nástroje (například kmenové listy u s. r. o., mateřská společnost z daňového ráje, dosud existující akcie na majitele a podobně). Další výhodou svěřenského fondu je jednoduchost a rychlost jeho založení. Oproti obchodní korporaci postačí statut ve formě notářského zápisu. Tím, že svěřenský fond není uveden v žádném veřejném rejstříku, odpadají administrativní a poplatkové povinnosti spojené se zápisem. Marek Vaněk daňová a účetní kancelář Vaněk Partners Uvedené texty jsou osobním názorem autorů. PROTI Tři kroky zpět Svěřenský fond je anonymní majetek v čisté podobě. Vznikne tak, že zakladatel svěřenského fondu vyčlení část svého majetku do svěřenského fondu a ustanoví tomuto majetku správce. Zakladatel může případně určit osoby, které mají z výnosů majetku ve fondu profitovat (takzvané beneficienty). Majetek ve svěřenském fondu nikdo nevlastní, vlastnická práva jakoby vykonává správce svěřenského fondu. Svěřenské fondy se nikde neregistrují. Pokud je do fondu vložena například nemovitost, objeví se v katastru nemovitostí pouze jméno správce fondu. Svěřenský fond musí mít statut ve formě notářského zápisu, avšak ten nemusí být nutně uschován v ČR. Beneficienti ze svěřenského fondu jsou anonymní: jejich jména mohou, ale nemusejí být uvedena ve statutu svěřenského fondu. Beneficienti mohou být určeni správcem v jiném dokumentu a není jasné, zda nutně jmenovitě, nebo jen obecně, byť specificky. Anonymním beneficientem může být též anonymní firma z daňového ráje. Účel svěřenského fondu je buď veřejně prospěšný, nebo soukromý (ziskový). Svěřenský fond umožní svému zakladateli dostat do úzkých své věřitele, neboť na majetek vyčleněný do svěřenského fondu nedosáhnou. Nebo lze pomocí svěřenského fondu uchránit majetek před rodinou: vyčlenit ho do svěřenského fondu a skrytým beneficientem učinit jednu nebo i více milenek (beneficientky se navzájem nemusejí znát). Svěřenský fond se může uplatnit i u veřejných zakázek: bude-li svěřenský fond vlastnit firmu ucházející se o veřejné zakázky, půjde zisk z firmy do svěřenského fondu a z něho poté beneficientům. Beneficienti fondu jsou anonymní, takže jimi mohou být bez obav z prozrazení úředníci, kteří o přidělení veřejné zakázky rozhodovali. Konečně svěřenský fond umožňuje legalizaci nezákonně nabytého majetku, a to minimálně movitého. Ondřej Vondráček právník a autor knihy Korupce jako parazit Dejte nám i ostatním vědět, co si o tom myslíte vy! Těšíme se na vaše názory na a

13 PROFIT příběh úspěchu příběh úspěchu PROFIT IVANA POSPÍŠILOVÁ, PROBET VYROSTLI JSME DÍKY INOVACÍM Firma z malé obce na Olomoucku je lídrem ve svém oboru v rámci celé střední Evropy. Původně prodávala náhradní díly, dnes staví celé betonárky, a ty staré navíc umí přebudovat na centra zpracování nebezpečných odpadů. Foto Libor Teichmenn 24 25

14 PROFIT příběh úspěchu příběh úspěchu PROFIT stavebních hmot zkouší, přemýšlí a bádá. Zadání je přitom vždy velmi těžké: provoz se inovuje tak, aby umožňoval při výrobě dosahovat vyšší kvality, ale náklady klesly. Jednou ze specialit Probetu je vývoj technologií pro výrobu takzvaného trezorového betonu s příměsí ocelové výplně, který se používá pro bezpečnostní zařízení. Další důležitou oblastí inovací je zlepšování komfortu obsluhy především v souvislosti s automatizací řady procesů. Pro tyto účely ve firmě vyvinuli i vlastní software pro řízení dodávaných technologických celků. Zřejmě nejoriginálnější inovaci z dílny Probetu představuje přestavba technologických celků, které původně sloužily k výrobě betonu, na zcela nové využití. Díky úpravě se využívají například na zpracování a bezodpadovou recyklaci běžných, nebezpečných či toxických odpadů z průmyslové výroby. Vyvinuli jsme linky, které jsou unikátní a jediné svého druhu. Využití původních technologií k novému účelu je velmi efektivní, protože snižuje pořizovací hodnotu pro investory, což je zvláště v dnešní době jedním Ivana Pospíšilová (38) V roce 1999 vystudovala lékařskou fakultu v Olomouci, atestaci složila z vnitřního lékařství a rehabilitace. V roce 2001 převzala od svého otce rodinnou firmu Probet. Třináct let žije se svým partnerem, se kterým má dceru Julii. z hlavních kritérií, říká Ivana Pospíšilová. Nikdo jiný podle ní na trhu podobnou technologii nenabízí. Právě vývoj recyklačních linek a technologií považuje Ivana Pospíšilová za nosný program firmy do budoucna. Pět procent na výzkum Na vývoj věnuje firma mezi dvěma až pěti procenty svého zisku. Vývoj každého technologického celku je přitom v podstatě originál, protože se musí přizpůsobit finančním možnostem investora, vstupním datům a materiálu. Velmi limitujícím faktorem je vždy čas. Doba, kterou dostaneme od investora na vývoj, výrobu a následné zkoušení a ladění. Někdy zjistíte, že to vyšlo napoprvé, a jindy si lámete zuby překvapivě na poměrně základních záležitostech, popisuje Ivana Pospíšilová svoje zkušenosti. I přes růst a rozšiřování záběru - postupně přibyla i zámečnická výroba - si firma stále udržuje svůj rodinný charakter. Na technickém vývoji se dodnes podílí zakladatel firmy Miroslav Pospíšil, marketinku se věnuje jeho syn Tomáš. I díky tomu se Ivana Pospíšilová může kromě řízení firmy věnovat i povolání, které vystudovala, a postupně mu věnovat více času. V rehabilitačním centru v Praze pomáhá pacientům s problémy pohybového aparátu, kde se snaží skloubit a propojit klasickou západní medicínu s východními přístupy, konkrétně s akupunkturou. Už v první třídě jsem říkala, že chci být jednou lékařkou. A šla jsem si za svým, říká. Ivana Pospíšilová díky svým podnikatelským úspěchům získala několik ocenění. Loni například obdržela ocenění Parlamentu České republiky Sůl české ekonomiky a také cenu za inovace v rámci soutěže Ocenění českých podnikatelek. ADVERTORIAL A Foto Libor Teichmenn Inovece v betonu. Právě koncentrace na vývoj dostalo firmu na pozici lídra v oboru v rámci celé střední Evropy. Čtyři dny v týdnu vyrábí ocelové kolosy na výrobu betonu, pátý pak léčí pacienty pomocí čínské medicíny. Tak vypadá pracovní týden Ivany Pospíšilové, majitelky společnosti Probet z Držovic na Olomoucku. Podařilo se jí tak skloubit její celoživotní zájem o medicínu s převzetím rodinné firmy, kterou založil její otec v roce Podnik se původně věnoval hlavně prodeji náhradních dílů pro betonárky a cementárny. Postupně začal nabízet kompletní výrobu betonárek, mísíren speciálních betonových směsí, cementových sil, zásobníků kamene a dalších stavebních materiálů. Ivana Pospíšilová nejdříve do firmy docházela jen o prázdninách, kdy si při letních brigádách vydělávala při vysokoškolském studiu medicíny prací na počítači. Naplno se do podnikání zapojila náhodou. Když tlumočník na poslední chvíli odvolal svoji účast na jednání se zahraničním partnerem firmy, zastoupila ho neplánovaně právě dcera 26 majitele. Do řešení a realizace zakázky se postupně zapojovala stále více a dotáhla ji úspěšně do konce. To byl základ toho, že mi táta postupně předal řízení i celou firmu, aby měl čas řešit odborné a technické záležitosti a další vývoj našich produktů, vzpomíná Ivana Pospíšilová na to, jak v roce 2001 převzala podnik, který má v současnosti dvě provozovny a dvě desítky zaměstnanců. Nemožné je realitou Právě koncentrace na vývoj dostalo firmu na pozici lídra v oboru v rámci celé střední Evropy. Na inovacích v podstatě naše firma vyrostla. Je to jako v jiných oborech technologie a technika jdou stále dopředu. Co bylo původně nemožné či nemyslitelné se za deset let stalo samozřejmým, říká Ivana Pospíšilová. Inovace jsou podle ní nejenom základem prosperity firmy, ale i její existence. Pokud bychom neinovovali a nepokoušeli se neustále našim zákazníkům předkládat inovativní řešení nebo zcela nové prvky, nepřežili bychom. Ostatní konkurence na trhu nebo velké zahraniční společnosti by nás s nabídkou a možnostmi za chvilku překonaly, pokračuje podnikatelka a navazuje, bez inovací to dnes nejde, pokud nevyrábíte zavedenou spotřební věc, která nepodléhá tak silně vývoji a žije ze svého vybudovaného jména či věhlasu, jako třeba výrobce Coca-Coly. Inovace se týkají hlavně technologické a strojní části. Ta musí reagovat na nové možnosti, které přináší vývoj v oblasti moderních stavebních hmot. Dnes jsou na trhu vstupní suroviny, stavební chemie a prostředky, které vytvoří betonovou směs s takovými vlastnostmi, že je možné z ní dělat takřka cokoliv. Aby taková směs vznikla, je třeba mnohdy speciální technologie, která by ji byla schopna umíchat ve stanoveném čase, požadované receptuře a kvalitě, říká Ivana Pospíšilová. A tak se v souvislosti s nástupem nových

15 PROFIT byznys byznys PROFIT Český byznys v záři reflektorů Jak často se účastníte společenské události, kde si během večera poslechnete několik úspěšných podnikatelských příběhů a celý sál jim upřímně fandí? Insiprace pro následovníky. Magdalena Souček, vedoucí partnerka společnosti EY (na snímku uprostřed) podtrhla, že úspěšné podnikatelské příběhy jsou inspirací pro další talenty. inzerce A Foto Martin Pinkas 4x Slavnostní vyhlašování soutěže EY Podnikatel roku 2013 se neslo už tradičně v družném duchu. Nominovaní i pozvaní podnikatelé a podnikatelky se zkrátka 4. března na Žofíně cítili obklopení svými lidmi. Účast českého kapitálu reprezentovaného majiteli a šéfy firem byla úctyhodná a korunovaná současným ministrem financí a místopředsedou vlády pro ekonomiku Andrejem Babišem. Jenom finalisté sečteným obratem přesáhli 37,54 miliardy korun, počet zaměstnanců ve všech společnostech dohromady byl téměř jedenáct tisíc lidí. Úvodní slovo Magdaleny Souček, vedoucí partnerky pořadatelské společnosti EY, přineslo několik poselství o inspirativních příbězích a pokoře. Ačkoli jde o v současnosti o velmi často užívané pojmy, které ztrácejí svůj obsah, atmosféra byla natolik nadšená, že danou míru patosu snesla. Ostatně průběh večera dal Magdaleně Souček za pravdu. Hodně tomu napomohly medailonky příběhů finalistů a vítězů jednotlivých kategorií, které byly natočeny velmi sugestivně, jednotliví podnikatelé jako by provázely svými firmami, továrnami i příběhy. Igoru Chaunovi, který za medailonky stál, se navíc podařilo z jednotlivých osobností dostat více než jen zaběhnuté fráze v jednotlivých místnostech firem. Největší zásluhy o atmosféru večera mají samotní podnikatelé, kteří se dokázali uvolnit natolik, že zcela bezprostředně a bezbranně odpovídali nejen moderátorovi, ale stejně nadšeně reagovali i jeden na druhého. Pocit porozumění a podnikatelského zápálu byl všudypřítomný. Začínajícího podnikatele roku 2013 si přebrali Veronika Mouchová a Filip Říha ze společnosti YesFresh, která prostřednictvím takzvaných freshbedýnek rozváží zákazníkům biopotraviny. Na pódiu neměli problém přiznat, že byli partnery, a přesto jim to dál pracovně klape. Podobně i Jiří Hlavatý, který získal hlavní ocenění Podnikatel roku 2013, se neváhal podělit se sálem během děkovací řeči o svoji vzpomínku na dětství, kdy se podle něj oddělují budoucí podnikatelé od ostatních třeba i tím, že jsou schopní na hřišti vzít míč a rozdělit ostatní děti na dva týmy. Petr Švihel PODNIKATEL ROKU Jiří Hlavatý pro značku Juta pracuje již čtyřicet let, po sametové revoluci se pod jeho vedením stala největší textilkou v Česku. Podle jeho slov existuje na světě jen jediná další továrna, která dokáže Jutě konkurovat v nabídce. 28

16 PROFIT restart restart PROFIT JANA MÁROVÁ: PROFIMA EFFECTIVE Propustila jsem se Finanční recese dopadla na vzdělávací a poradenskou firmu Profima Effective ve stejné době, kdy končilo dotační období. Dopad byl drtivý a majitelka musela propustit i sebe samotnou. Dnes mimo jiné školí ostatní firmy, jak být efektivní. Foto Radek Vajda 30 31

17 PROFIT restart restart PROFIT Když se Jana Márová rozhodla v roce 1997 založit vzdělávací a poradenskou společnost Profima Effective, bylo to logické pokračování jejího předchozího profesního působení. Jsem původně učitelka, takže ke vzdělávání mám blízko. Později jsem měla možnost absolvovat řadu školení ke své obchodní práci při mateřské dovolené, a získala jsem tak cenné znalosti a dovednosti od zahraničních odborníků. Sama jsem potom v rámci obchodu ve výživě a kosmetice šest let školila obchodní dovednosti. Časem jsem se osamostatnila a na svých zkušenostech postavila kurzy pro podnikovou sféru. Hledala jsem zajímavá témata, která by mohla být užitečná pro manažery firem, vzpomíná Jana Márová. Firma začínala školením obchodních a manažerských dovedností. Další typy kurzů pokrývali najatí externí lektoři, ovšem postupem času se společnost rozrostla na tým zaměstnanců, kterých je nyní sedmnáct. A další desítky lektorů a specialistů z praxe dodnes využívá z velké části externě. Od konkurence se firma snaží odlišovat VE SVÉM ŽIVLU. Jana Márová se účastní školení, které její firma nabízí. Výuku efektivity těží z vlastních zkušenosti, kdy sama hledala finance na mzdy svých zaměstnanců. svým opravdovým zájmem o klienty a jejich potřeby. Přitom vsadila na komplexní přístup. Neřeší jen dílčí znalosti jednotlivých zaměstnanců, ale celkové potřeby firmy a její strategii. Ve své práci klienty řadíme vždy na první místo. Chceme zákazníkům nabídnout pokaždé něco navíc. Není pro nás klíčový náš okamžitý zisk, ale dlouhodobý profit klienta, který pak přináší prospěch i nám. Pokud naše poradenské služby a vzdělaní zaměstnanci firmu posouvají dopředu, pak je ochotná jejich vzdělávání platit, protože vidí, že to má efekt, definuje přístup své firmy Jana Márová. PRVNÍ NA ŘADĚ Slušně rozjetý byznys však po deseti letech fungování firmy dostal ránu v podobě celosvětové recese. Krize na nás dopadla dramaticky, protože první věc, kterou podniky škrtají, jsou investice do zaměstnanců a do jejich rozvoje. Podniky se v krizi hlavně starají o to, kde vůbec vzít na výplaty svých lidí. Což samozřejmě jako podnikatel a zaměstnavatel plně chápu. Kromě toho v té době současně končilo dotační období a nastal velký úbytek dotací do oblasti vzdělávání. Dopad krize na nás byl tak dvojnásobný, vzpomíná majitelka na nejtěžší chvíle své firmy, která během pár měsíců přišla o výraznou část zákazníků. To pocítili i zaměstnanci, jejichž počet se snížil o dvě třetiny. Když se situace horšila, řada zaměstnanců sama odcházela, vnímali nejistotu v našem oboru, našli si novou práci. Nejprve jsem tomu ráda nebyla, později to bylo výhodou, protože jsem je nemusela propouštět. Zbylo pevné jádro, se kterým jsme vydrželi a krizové období překonali. Dva nejtěžší roky jsme přežili jen díky vytrvalosti, soudržnosti a pracovitosti, říká Jana Márová. Firmě také pomohla spořivost její majitelky, která musela využít veškeré finanční rezervy z předcházejících let konjunktury. Ani v nejtěžších chvílích přitom podnikatelka nepřemýšlela o tom, že by svoji společnost zavřela. Ale každý měsíc jsem počítala, kolik ještě máme na účtu peněz a kolik měsíců bude na mzdy zaměstnanců. Jako první jsem propustila sebe samu, abych neodčerpávala finanční zdroje na mzdy. Bylo to opravdu nelehké období a stálo mě mnoho bezesných nocí. Držím se ale motta Nikdy se nevzdávej, které měl obuvnický podnikatel Jan Pivečka, současník Tomáše Bati juniora, konstatuje Jana Márová. SÁZKA NA ÚSPORY Krize, která společnost srazila ke dnu, se pro ni nakonec paradoxně stala výtahem zpět na výsluní. Profima Effective začala školit ostatní podniky, jak hledat rezervy ve vlastním fungování a šetřit. Vsadili jsme na podporu efektivity podnikání na znalosti a poradenství z oblasti průmyslového inženýrství, procesního řízení ve vazbě na personální řízení. Když se začala kondice firem zlepšovat, byli jsme připraveni a uměli firmám nabídnout školení, která pomáhají. Neznám podnik, kde nejsou rezervy v efektivitě. Pořád je co zlepšovat, popisuje Jana Márová obrat ve svém podnikání. Zároveň začalo nové dotační období, které společnosti přineslo další příležitosti vzdělávání v oblasti sociálních služeb. Přeorganizovali jsme práci a některé produkty jsme utlumili, například služby personální agentury. Podařilo se nám naopak vybudovat oblast akreditovaného vzdělávání v sociálních službách. To sice nepřineslo okamžitý příjem, ale vrátilo se nám to v dlouhodobém horizontu a podporuje to stabilitu Profimy, upozorňuje podnikatelka. V současnosti se tak firma zaměřuje na poradenství a vzdělávání v oblasti efektivity firem a sociálních služeb. Naopak služby personální agentury poskytují výhradně na zakázku, na základě poptávky klientů. I když by si podobné období již nechtěla zopakovat, odnesla si z těžkých časů současně mnoho důležitých zkušeností. Krize mi potvrdila, že i v době konjunktury je dobré myslet na zadní vrátka, být opatrný na výdaje a vytvářet rezervy, ale nebát se jít do nových věcí a naopak je vytrvale hledat, přitom je s chladnou hlavou bez stresu posuzovat. Těžká doba mi také pomohla rozpoznat lidi. Je dobře, když člověk na všechno není sám a má vedle sebe lidi, kteří jsou i do nepohody, vydrží a neutíkají a dá se o ně opřít. Moc si vážím kolegů, kteří to se mnou překonali a nemysleli jen sami na sebe. Utéct je vždy jednodušší než o něco bojovat, říká podnikatelka. I když firma těžké období přestála a nyní se jí daří, neznamená to, že má ve všech ohledech na růžích ustláno. V našem oboru se velmi negativně promítají evropské dotace. Řada podniků si zvykla na dotační peníze na vzdělávání a výrazně zredukovala tuto položku ve vlastních rozpočtech. Navíc dotace a veřejné zakázky, u kterých je hlavním výběrovým kritériem cena, degradovaly vzdělávání na pouhé porovnávání cen. Tlak na nízké ceny s minimálním ohledem na kvalitu, odbornost se z dlouhodobého hlediska nevyplatí. Doufáme, že ve firemní sféře budou dotace spíše sloužit u malých a středních firem, sníží se jejich administrativní složitost a trh se bude vracet k tomu, co fungovalo před deseti lety, kdy hlavním kritériem byl přínos pro firmu a kvalita vzdělávání, věří Jana Márová. Právě vzdělávání považuje tato podnikatelka za jeden z nejperspektivnějších oborů. Lidé snad postupně pochopí, že odpovědnost za jejich uplatnitelnost na trhu práce je závislá na šíři a hloubce jejich vlastních znalostí a dovedností. Za to není zodpovědný ani zaměstnavatel, ani stát, ale jen oni sami. Věřím proto, že lidé se sami začnou věnovat svému celoživotnímu vzdělávání a investovat do něj, uzavírá Jana Márová. DALIBOR DOSTÁL Foto Radek Vajda 2x

18 PROFIT test služeb test služeb PROFIT Zeď, která spojuje. Služba SoundCloud stojí podobně jako sociální sítě na uživatelské nástěnce. Na ní každý najde hudbu od dalších uživatelů podle svého výběru. Zeď zároveň funguje jako playlist písniček. SoundCloud: Poslech na prvním místě Spolu s autory knihy Skvělé služby dnes prozkoumáme jednu z méně známých, specializovaných hudebních stránek, která může být inspirací pro mnoho digitálních služeb a internetových stránek. Vše je podřízeno poslechu hudby. Foto archiv S hudebními službami se v Česku za poslední rok roztrhl pytel. Spuštění pro náš trh oznámily oblíbené služby Spotify, Rdio, Deezer či český MusicJet a přidal se také Google, který nabízí 18 milionů skladeb za 149 korun měsíčně. Jde o rozsáhlé databáze skladeb a umělců známých i méně známých vydavatelství, k nimž mají uživatelé online přístup a které mohou buď jednotlivě, či prostřednictvím paušálu nakupovat. SoundCloud z řady těchto služeb jaksi vybočuje. Není to totiž primárně databáze komerčně dostupné hudby, ale místo, kde hudebníci sdílejí, co právě vytvořili. Jde vlastně o nástroj pro sdílení hudby. Původně vznikl v roce 2007 jako řešení praktického problému, který měli dva švédští hudebníci Alexander Ljung a Eric Wahlforss. Zjistili, že zatímco pro sdílení fotografií a videa existují užitečné nástroje jako Flickr nebo Vimeo, pro hudebníky nic takového nebylo. Neexistoval rychlý způsob, jak sdílet hudební soubory, na kterých právě pracovali. SoundCloud ovšem tuto myšlenku rychle přerostl a stalo se z něj místo, kam chodí nejen umělci publikovat nejnovější práce, ale najdete tam i ohromné množství jejich fanoušků, kteří se o jejich hudbě baví. V polovině roku 2011 měl SoundCloud pět milionů registrovaných uživatelů, o půl roku později dvojnásobek. Dnes má 40 milionů uživatelů a 200 milionů lidí, kteří chodí hudbu poslouchat. Nabízí 16 milionů skladeb, což je nadprůměrné ve srovnání s konkurencí výše i dalšími podobnými službami. Služba také obdržela několik kol investorského financování. Každou minutu na ní přibude deset hodin hudby. SoundCloud není digitálním tržištěm, kde seženete svou oblíbenou hudbu známou z rádia či MTV, ale spíše postupně nahrazuje Myspace, který byl dříve výkladní skříní hudebníků. Dnes se umělci jako Moby, Beck či Sonic Youth (ale třeba také magazín The Economist) přesouvají na SoundCloud, protože usnadňuje sdílení hudby a diskusi o ní. Průchod hudební službou Pojďme se podívat, jak se SoundCloud používá. Podobně jako u ostatních sociálních služeb i zde jde o vytváření propojení na další uživatele. Vybrané umělce si můžete přidat do oblíbených, čímž je začnete sledovat. I zde je základním pracovním prostředím takzvaná stěna s novinkami. Tam se vám chronologicky objevuje jejich nejnovější hudba jako pořadník skladeb. U nich je zobrazen žánr, datum publikování, počet přehrání, počet lajků a komentáře. Z toho si ihned uděláte představu o oblíbenosti skladby. Ačkoli se rozhraní SoundCloudu může zdát na první pohled díky množství zobrazených skladeb složité, je ve skutečnosti velice zjednodušené. V horní liště je velké vyhledávací okno, které dovoluje hledat nejen podle interpreta, ale i podle jakýchkoli klíčových slov, například žánru. Jsou tam také ikony spojené se správou účtu a profilu a přehrávač, kde běží aktuálně vybraná skladba. A zde se dostáváme k tomu vůbec nejzajímavějšímu na SoundCloudu jeho plynulému používání. Stránkou můžete brouzdat, jak chcete, hudba se nikdy nezastaví. Pokud skladba dohraje, automaticky se spustí další ze stěny či z výběru vašich oblíbených. Informace o přehrávané skladbě máte neustále na očích v horním řádku. SoundCloud uspokojuje základní potřebu posluchače - zajišťuje nepřetržitý proud hudby, i když máte prohlížeč pouze někde na pozadí. To se může zdát jako jasné a například u YouTube lze očekávat něco podobného, ovšem tam se při brouzdání stránkou aktuálně hrající video prostě přeruší. Tuto potřebu pak musí uspokojovat externí služby jako česká OrganizeTube. Není bez zajímavosti, že i YouTube z velké části slouží jako přehrávač hudby, respektive hudebních videí. Mobilní prožitek je velice podobný, možná ještě o něco lepší díky zjednodušenému rozhraní, a to zejména v aplikaci pro ipad. Má zkušenost s aplikací pro mobilní telefon zdaleka tak dobrá není, několikrát jsem ji musel reinstalovat, protože prostě přestala fungovat. Nejsilnější stránka SoundCloudu je ale zároveň největší slabinou. Služba totiž vyžaduje připojení k internetu, bez něho si nic nepustíte. Na cestách nebo mimo dosah internetu je proto obtížně použitelná či zcela nedostupná. Jak se můžete v SoundCloudu inspirovat? Takže abych to shrnul. SoundCloud je rychle rostoucí online databáze tvorby (prozatím) méně známých umělců. Její výhodou je, že poslech a používání je zdarma (u mnoha skladeb je umožněno také bezplatné stažení) a že umožňuje snadnou komunikaci umělců s fanoušky. Jde o službu vyžadující celkem dost úsilí na straně uživatele v tom smyslu, že si musíte vybrat oblíbené umělce a udržovat takto vzniklou skupinu. Ale když toto úskalí u SoundCloudu překonáte, odmění se plynulostí používání, z něhož se mohou inspirovat prakticky všechny digitální služby. Vychází totiž z porozumění toho, co chce hudební fanoušek nejvíce poslouchat nepřerušovaně svou oblíbenou hudbu. Tomu SoundCloud všechno podřizuje: načítá pouze několik skladeb na stěnu, umožňuje brouzdání po stránce bez přerušení přehrávání, po skončení skladby automaticky pustí další. A o inspiraci v jednoduchosti určitě nepřijdeme ani do budoucna. Alex Ljung, jeden ze zakladatelů SoundCloudu, v interview pro Independent shrnuje aktuální situaci služby takto: Co mi na celé věci přijde nejzajímavější, je kombinace co největší jednoduchosti pro uživatele a ohromného růstu, který právě zažíváme. Adam Hazdra je spoluautorem knihy Skvělé služby. Pracuje jako inovační specialista pro Direct People a vyučuje na KISK Masarykovy univerzity v Brně

19 PROFIT fotoseriál Alšovi národní indiáni Ve foyer Národního divadla restaurátoři dokončují část opravy čtrnácti lunet z cyklu Vlast, jehož ideovým a výtvarným autorem byl malíř Mikoláš Aleš. Jsme tady za nejnižší cenu, protože jen tak to můžeme dělat, vítá mě na lešení pod stropem trochu překvapivě Tomáš Berger, šéf skupiny restaurátorů. Do soutěže se přihlásila i nějaká parta, která nabídla poloviční cenu, takže soutěž nakonec museli zrušit. Dnes je trend, že všechno řídí tabulky. Kde je ale kvalita a tradice? Vždyť jde o Národní divadlo! Když jsem se o tom bavil s ředitelem divadla, uznal, že když chtějí primabalerínu, tak taky nehledají tu nejlevnější. Bereme práci tady tak, že nás to prostě baví. JEMNÁ PRÁCE. Národní divadlo původně plánovalo, že se celá oprava foyer stihne za dva měsíce divadelních prázdnin, nakonec se ale ukázalo, že bude trvat mnohem déle. NEZNÁMÁ HISTORIE. Ani restaurátoři stále nevědí, kdo většinu výtvarné výzdoby ve foyer Národního divadla namaloval. Podle Tomáše Bergera na lešení možná nikdy nestál ani Mikoláš Aleš, autor původní koncepce lunet. Autor: Petr Holec týdeník Euro, Foto Tomáš Novák 36 37

20 PROFIT fokus fokus PROFIT K čemu peníze? Podnikatel Libor Malý prodal před více než dvěma lety za téměř miliardu korun svou prosperující firmu LMC se servery Jobs.cz a Práce.cz a pustil se do práce, kterou si v byznysu umí představit jen málokdo. Zhruba před rokem symbolicky 21. prosince 2012 spustil multimilionář Libor Malý se svými spolupracovníky komunitní server Hearth.net (hearth lze přeložit z angličtiny jako ohniště pozn. red.), který lidem umožňuje dělit se s ostatními o své služby či zboží. Jde vlastně o internetové tržiště, kde lidé poptávají a nabízejí, co je napadne, ale neplatí penězi. Vše je realizováno formou daru. Malý připouští, že samotná vize světa bez peněz dnes vypadá jako utopie. Možná se to ukáže jako hloupost, možná přijde změna za stovky let, ale moje uvažování nebylo o tom, že by nastal nějaký postkapitalismus, že by přestaly peníze existovat Peníze tu s námi asi ještě nějakou chvilku budou, ale kdyby přišla další krize, tak máme k dispozici alternativní filozofii. Je to systém, kde nedostatek peněz není problémem, ale výhodou, říká Malý. To, co děláme na Hearth.net, je vlastně obyčejná tržní ekonomika. Funguje zde nabídka i poptávka. Jediný rozdíl je v tom, že způsob vypořádávání transakcí mezi lidmi je darem, a tak tu peníze nemají žádnou funkci. Transakce u nás na webu probíhají se zbožím, službami, časem, sdíleným vlastnictvím je to vcelku jedno. Jde o subjektivní hodnotu věci pro člověka, který něco nabízí a přijímá, koncept ceny v penězích zde vůbec neexistuje. Když třeba pomáháte dětem s domácími úkoly, napadlo vás někdy, jakou hodinovou sazbu byste si měli za to říci? ptá se Malý. Hearth.net je zjednodušeně sociální sítí na sdílení darů a zkušeností. Nabízíte zde věcné dárky i svoje znalosti či dovednosti, a pomáháte tak druhým. Sami také můžete pomoc očekávat. Lidé si věnují například doučování jazyků, výuku lyžování či snowboardingu, ale prý už i chalupu k užívání nebo ojetý automobil. Nasekáte někomu zdarma dříví a nic za to nechcete. Když pak něco potřebujete vy, nabídne vám to buď někdo jiný, nebo případně i ten, koho jste již obdarovali. V současné době je zde registrováno asi 2500 lidí, přibývá jich stále rychleji a vznikají i první komunity. VESELÝ VIZIONÁŘ. Libor Malý nepředpokládá, že v nejbližších letech peníze přestanou platit, ovšem pracuje na alternativním směnném trhu. Zástupci občanského sdružení Adato Paradigma, s nímž spojil Libor Malý své jméno a které stojí za vývojem platformy, chtějí, aby měli uživatelé jejich webu do budoucna přehled o všech transakcích. A proč je zpětná vazba důležitá? Pověst člověka, který by chtěl jen přijímat, a nic nenabízet, mezi uživateli logicky utrpí. Je jasné, že toho někteří lidé mohou zneužívat. Ideální svět neexistuje a nikdy existovat nebude. Čím víc ale dáváte, tím větší hodnotu máte pro lidi v komunitě, tím více si vás váží a tím víc jsou ochotni dávat vám. V tomto systému je dar vlastně investicí, a čím víc investujete, tím více se vám může vracet, definuje Malý. Oplácet dary společnosti Proč se vlastně úspěšný majitel firmy, který v relativně krátkém čase dokázal vše, co si předsevzal, nerozhodl po prodeji LMC vyzkoušet štěstí v jiném byznysu? V době, kdy jsem začal uvažovat o prodeji své firmy, jsem měl pocit, že už nechci jen vydělávat, že chci dělat něco užitečnějšího. Američané tomu říkají giving back to society a mně to připadalo fér. Dostal jsem velký dar a říkal jsem si, že to chci společnosti vrátit, z čehož mi vyplynul tento koncept. Se spolupracovníky Jiřím Němcem a Pavlem Šeberou začal Libor Malý vymýšlet nový systém už v roce V polovině roku 2010 se pak začal připravovat samotný produkt. Do projektu věnoval známý podnikatel miliony a je vlastně jediným sponzorem. Důvod, proč jsem o takové zdánlivě utopické vizi vůbec začal přemýšlet, je ovšem prozaický. To, co v historii lidstva nikdy předtím nebylo, jsou moderní technologie. A ty mají jednu obrovskou moc: všechno neuvěřitelně rychle mění, a to způsobem, který překračuje naše chápání. Nikdy v historii nebyl svět tak malý a propojený jako dneska, lidé jsou spolu, ačkoli jsou fyzicky od sebe. Technologie nás spojují, navzájem si všechno předáváme a využíváme a v tom vidím pro naši vizi šanci, prozrazuje. Jeho koncept je v celosvětovém měřítku novinkou, jeden podobný web prý začal nedávno fungovat ve Spojených státech. Honba za penězi unavuje To, že je dnes pro většinu lidí alfou a omegou jejich snažení vydělávání peněz, Malý nezpochybňuje. Mezi svými známými přesto pozoruje jistou únavu z honby za mamonem. Spousta podnikatelů už vám tvrdí, že začíná být z byznysu unavená z toho neustálého honění za čísly a penězi, začínají hledat jiné cesty. Já jsem poznal, že peníze nerovná se štěstí. Bohužel je tahle zkušenost nepřenosná. Vysvětlete dětem, že nemají pít nebo brát drogy, i ony si to musejí vyzkoušet samy. Ti, co jsou na začátku, si myslí, že štěstí přijde s tučným bankovním kontem. Jenže teprve když ho máte narvané k prasknutí, řeknete si: štěstí, haló, kde jsi? Od malička nás drilují pro výkon: když budeš úspěšný, vyděláš si peníze a pak budeš šťastný. Ale to je nesmysl, je přesvědčen bývalý majitel LMC. Praktikující buddhista Malý nechce nikoho ke změně životních priorit přemlouvat. V křesťanství jsou misionáři, kteří váš přesvědčují o jediné pravdě, buddhismus říká: Žij svůj život v klidu, jak nejlépe umíš, a buď si vědom všech následků toho, co děláš, přirovnává. Štěstí přeje připraveným Vizionáře Malého ovšem nemůže nikdo považovat za blouznivce. Důkazem je jeho cesta k úspěchu. Ve své původní firmě za šestnáct let dokázal, že je výborným stratégem i analytikem a že umí své představy realizovat. Sám o sobě říká, že je příkladem rčení Štěstí přeje připraveným. Jsem vystudovaným programátorem, který rozumí technologiím, pracoval jsem jako šéf marketingu softwarové firmy, jenž umí pracovat s trhem, a roky jsem působil jako headhunter, který chápe podstatu věci a ví, co trh potřebuje. Tyhle tři kompetence se ve mně spojily a byl jsem připraven. A pak přišlo i štěstí, kdy jsem měl ten správný nápad na správném místě ve správnou dobu, tvrdí Malý. Jobs.cz založil už v roce 1996 jako jeden z prvních internetových portálů v Česku vůbec. Server se postupně stal jedničkou na českém elektronickém trhu práce. Počátky byly ovšem složité. Na začátku jsme rostli velmi pomalu a člověk měl dost času se na úspěch připravit. Pro lidi, kteří ze dne na den zažijí obrovský úspěch, musí být problém to ustát a nepřecenit své síly, aby nedělali chyby. Já měl tu výhodu, že mi to trvalo opravdu dlouho. Cesta k úspěchu prý paradoxně vedla přes strategii nebýt příliš vidět. Mým hlavním úkolem bylo dokázat, abych vyrostl, ale aby si toho nikdo z potenciálních velkých konkurentů nevšiml, protože by nás okamžitě zašlápl. Dělal jsem všechno pro to, aby mě podceňovali, řada lidí mi říkala: Libore, takhle se ten marketing nedělá. Pokud jste s byznysem dlouhodobě spojený, vykrystalizuje vám podle Malého postupně čistá představa, jak bude fungovat. A když vám uzraje jasný obraz, nemusíte přemýšlet, co máte dělat, protože už to víte. Poté už jen uvažujete, jak to dělat co nejlépe. Když jsem zjistil, že se moje vize definitivně naplnila, dospěl jsem k poznání, že se brzy stanu zátěží firmy, že mám hotovo. Takže jsem si položil otázku, co dál, prozrazuje. Veškerou energii se poté, co asi půl roku odpočíval, rozhodl věnovat novému projektu. Ten je ovšem během na dlouhou trať. Přesto Malý věří v jeho úspěch jinak by se do něj nepustil. Nevím, dokdy budeme mít například sto tisíc uživatelů. Je dobré, když vidíme, jak lidé na tržišti fungují. Měli jsme o Hearth.net nějakou představu a teď poznáváme, že je to vlastně takový,obyčejný transakční systém. Z nějakých idealistických výšek klesáme do hmoty níž a níž a rozvíjí se nám tím poznání toho, co je v reálném světě funkční, doplňuje Malý. Jakub Procházka Foto Hynek Glos 2x