PRIMÁRNI PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ U ŽÁKŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PRIMÁRNI PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ U ŽÁKŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM"

Transkript

1 Stati a zprávy z výzkumu PRIMÁRNI PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ U ŽÁKŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM Tereza Skákalová, Martin Kaliba, Martin Slovák, Markéta Novotná Anotace: Příspěvek prezentuje výsledky výzkumného šetření, které bylo provedeno v roce 2011 s cílem přispět ke zvýšení efektivity procesu primární prevence vybraných sociálně patologických jevů u žáků se sluchovým postižením na školách pro sluchově postižené. Klíčová slova: sluchová vada, žák se sluchovým postižením, primární prevence, kyberšikana, pohlavně přenosné choroby, drogy, trestní odpovědnost. Uvedení do problematiky S nárůstem výskytu prakticky všech forem sociálně patologického chování v současné době nachází primární prevence takového chování stále větší důležitost. Realizace primární prevence rizikových projevů chování je důležitou součástí edukace prakticky všech věkových skupin, větší důraz je však tradičné kladen na děti a mládež. Zcela specifickou skupinou jsou pak jedinci se specifickými vzdělávacími potřebami. Rizikovou skupinou jsou zvláště osoby se sluchovým postižením, protože u nich sluchová vada primárně způsobuje značný komunikační a informační deficit a dále je omezuje v náhodném učení přirozeným sociálním situacím. Protože tyto faktory jsou velmi významné pro pochopení dané problematiky, budou níže podrobněji vysvětleny. Sluch umožňuje příjem zvukových informací z okolního prostředí, které jsou důležité nejen pro rozvoj sociálních kontaktů, ale usnadňují i prostorovou orientaci, vnímání polohy a pohybů vlastního těla a v neposlední řadě vnímání zvuků varovných. Sluchové vnímání tak představuje jeden z nejdůležitějších informačních kanálů člověka. Sluch má velký význam pro náhodné, nezáměrné učení. Díky náhodnému odposlouchání" určitých situací získává člověk důležité aktuální informace, vysvětlení některých prvků okolního dění a také životní zkušenosti, které může dále využít a být díky nim připraven na obdobnou situaci. Toto náhodné učení je také přirozeným způsobem učení mluveného jazyka. 175

2 Redakce časopisu Speciální pedagogika informuje autory O FORMÁTOVÁNÍ DODANÝCH PODKLADŮ Časopis Speciální pedagogika přijímá k publikování stati, výzkumná sdělení, přehledové studie, diskusní příspěvky, informace z praxe, zprávy a recenze. Základním požadavkem na tyto texty je původnost. Text je potřeba opatřit anotací, klíčovými slovy, souhrnem v češtině v rozsahu 1 normostrany, který dává redakce sama přeložit do angličtiny, přehledem literatury citované podle normy ISO 690, případně poznámkovým aparátem (netýká se diskuse, zpráv a recenzí). Texty posuzují vždy dva recenzenti, recenzní řízení je anonymní. Bližší pokyny k citacím uvádějí Pravidla pro bibliografické citace - aktualizace říjen 2008, která najdete na v rubrice Rychlé odkazy, Knihovna a podrubrice Informační vzdělávání. Rozsah příspěvků je limitován následovně (včetně bibliografie): stati a výzkumná sdělení 15 normostran (tj B), přehledové studie do 40 normostran (tj B), tyto studie jsou vyžádány redakcí, diskusní příspěvky 12 normostran (tj B), zprávy a recenze 5 normostran (tj B). Strana (normostrana) má 30 řádků o 60 úhozech (tj B). Při překročení délky příspěvků redakce zpravidla vrací práce autorům ke zkrácení. K textu je vhodné připojit na zvláštním listě údaje o autorovi (jméno se všemi tituly, adresa bydliště, pracoviště, telefon, ). Texty přijímá redakce v tištěné podobě a na disketě nebo CD s vyznačením odstavců, tučného písma, kurzívy atd. Mohou být zaslány též jako příloha elektronickou poštou na adresu: Můžete použít textové editory pracující pod WINDOWS, pro naši počítačovou techniku je nejvhodnější textový editor MICROSOFT WORD, verze nerozhoduje. Text je třeba psát průběžně, řádky nezarovnávat. Klávesu ENTER používejte pouze na konci odstavce. Obrázky a tabulky by měly být vloženy do textu na místo, kde je chcete mít. Obrázky je ale nutné zároveň zaslat jako samostatné dokumenty (vložením do textu je obrázek nevratně kvalitativně znehodnocen). Vhodné formáty (koncovky) obrazového dokumentu jsou jpg, tiff nebo psd v rozlišení nejlépe 300 dpi. Při tvorbě grafu mějte prosím na paměti, že tisk není barevný, a volte takové odstíny, které po převodu do šedé škály nesplynou v jeden. Nejlepší je grafy ukládat v černobílé verzi. Nevyžádané rukopisy redakce nevrací a nehonoruje. Děkujeme za respektování pokynů, kterým přispějete ke zpružnění recenzního řízení a vzájemného kontaktu mezi autorem a redakcí. Informace najdete též na: 174

3 Dále má sluch velký význam pro mimoslovní dorozumívání, které tvoří podstatnou část jakéhokoli sdělení. Může se jednat o vokální projevy, které vyjadřují či provázejí emoce (smích, pláč, bolest, údiv aj.), ale také o jiné zvukové projevy, které význam sdělení podstatně doplňují či jsou samy nositeli významu (významné pokašlání, demonstrativní bouchnutí dveřmi, klakson atd.). Sluch má tedy i bezpečnostní funkci, je to jeden ze smyslů (stejně jako např. čich či hmat), který zůstává stále aktivní. Osoba se sluchovým postižením se tedy v tomto smyslu stává zranitelnější. Z výše uvedených argumentů jasné vyplývá, že sluchová vada ve většině případů způsobuje závažnou informační a komunikační bariéru. Kromě těchto bariér lze shrnout další důsledky sluchové vady: deficit v orientačních schopnostech - orientace v prostoru se omezuje jen na rámec zorného pole; psychická zátěž; omezení sítě sociálních vztahů - především kvůli komunikační bariéře; vliv sluchové vady na celkový vývoj jedince (poznávací a kognitivní procesy, motorika, socializace). Co se týče vlivu sluchové vady na vývoj dítěte, je nutné si v první řadě uvědomit, že tato vada neznamená zásadní a nezvratné omezení schopností člověka. Dítě se rodí se stejným potenciálem a předpokladem intelektového i sociálního vývoje, jako mají děti slyšící (v případě izolované vady sluchu), rozvoj dítěte ale pak závisí více na působení okolí. Pokud dítě sesluchovou vadou není včas dostatečné a adekvátně stimulováno, může u něho dojít k patologickým odlišnostem ve vývoji. Těžké sluchové postižení v raném věku vede k podnětové deprivaci, konkrétně k omezení či úplnému chybění zvukových podnětů," (Vágnerová, 1999, s. 125). Nedostatek vnímání a pochopení zvuků z okolí vede k výraznému opoždění v oblasti vývoje řeči. V návaznosti na rozvoj řeči se rozvíjí i myšlení, pokud tedy dítěti chybí plnohodnotná komunikace s jeho okolím, dochází k omezení rozvoje pojmového myšlení (verbální inteligence). Tyto děti pak mnohdy nedosahují stadia symbolických operací, tzn. že pochopí správně základní vlastnosti a vztahy, ale toto poznání je jen částečné a nepřesné. Může být zpomalen i vývoj abstrakce, v důsledku čehož dochází k ulpívání na konkrétních situacích. Podobně i usuzování a tvorba obecných pojmů jsou pro děti s těžkou sluchovou vadou obtížné, mj. vlivem chudší zásoby představ a jejich časté nepřesnosti. Pro předcházení výše uvedeným vývojovým obtížím je v raném období pro dítě podstatné, aby se rozvíjela funkční komunikace s jeho okolím, méně už potom záleží na tom, jakou formou je komunikace realizována. Při předpokladu těžké sluchové vady, která zabraňuje plnohodnotnému sluchovému vnímání mluvy, je pro úspěšný rozvoj komunikace (a dále také pro zdravý kognitivní, citový a sociální vývoj) zásadní použití takového způsobu dorozumívání, který je přístupný smyslové výbavě dítěte. V tomto 3

4 Stati a zprávy z výzkumu případě je možné využít vizuálně motorický jazykový systém, kterým je znakový jazyk - jazyk přirozený, s vlastním slovníkem i gramatikou, a tím pádem i srovnatelný s jazyky mluvenými. Uherík upozorňuje na to, že mluvená řeč je sice důležitý komunikační prostředek, který ovlivňuje rozumovou úroveň, ale nelze jej pokládat za hlavní ukazatel intelektové úrovně dítěte a jediný cíl výchovy dítěte" (Uherík, 1990, s. 49). Klade důraz na budování vnitřní, neexpresivní řeči, která je přirozeným významným stupněm ve vývoji mluvené řeči a má zásadní význam pro vývoj intelektu. Umělé vyvozování mluvené řeči vyžaduje velké úsilí jak ze strany dítěte s těžkou sluchovou vadou, tak i ze strany rodičů a logopedů. To, že se takové dítě naučí vyslovovat, ještě neznamená, že je kompetentní v komunikaci mluveným jazykem. Navíc vlivem absence sluchové zpětné vazby jeho mluva nezní nikdy přirozeně a zpravidla ustrne na určitém bodu vývoje. To pak může být někdy nesprávně chápáno jako ustrnutí celkového kognitivního vývoje. Nejpodstatnéjším úkolem pro dítě v procesu socializace je postupné začleňování se do společnosti a vytváření kvalitních sociálních vztahů. Tento vývoj začíná bezprostředně po narození a navázání plnohodnotného primárního vztahu k matce je základem pro pozdější sociální a emoční zralost dítěte. Již zde však může dojít u dětí s těžkou sluchovou vadou k problémům, protože takové dítě nemusí reagovat na matku tak, jak ona předpokládá. S postupujícím vývojem může v některých případech dojít k tomu, že je dítě se sluchovou vadou méně vystavováno interakčním situacím, a má tedy méně sociálních zkušeností než dítě slyšící, obtížně navazuje vztahy a udržuje je. Je to dáno tím, že dítě je zvýšené závislé na matce, protože jeho komunikační schopnosti jsou na nižší úrovni, chápání sociálních vztahů může být zkreslené a spektrum informací o světě je ochuzeno o mimovolné (náhodné) sluchové vnímání. Sociální chování takového dítěte pak může být na nižší vývojové úrovni a může vykazovat charakteristické rysy - nepřiměřené reakce, afekty, zjednodušené (až černobílé) chápání povahových vlastností, nedostatky ve vývoji empatie, nedostatek sebeúcty, úzkost (Potměšil, 1999). Uvedené charakteristické rysy mohou přetrvávat až do dospělosti a projevují se obdobně: člověk reaguje nezvykle až nevhodně, nezná nebo neumí přijmout tzv. nepsaná společenská pravidla. Může se objevit tzv. dětský egoismus, tzn. že člověk má potíže s agresí, nemá schopnost empatie a reaguje pak zásadně podle svých aktuálních pocitů. U některých osob se sluchovou vadou lze také spatřovat obtížné rozhodování, což je dáno zpravidla dlouhodobou závislostí např. na rodičích. Výše popsané následky sluchové vady a neadekvátního přístupu k dítěti s touto vadou se postupem času mohou rozvinout do tzv. postižení, které je chápáno jako sociální důsledek vady. Následky sluchové vady se mj. projevují 4

5 i v množství znalostí a informací, které dítě má a dovede získávat. Samotná sluchová vada jedince značné omezuje v přístupu k informacím, které jsou tak pro něho mnohdy nedostupné (u osob s těžkou sluchovou vadou jsou to veškeré informace v akustické podobě!). Nabízí se tedy např. příjem informací v písemné podobě, což však opět nemusí vést ke stoprocentní úspěšnosti. Na vztah k mluvenému jazyku, čtenářské dovednosti a dovednosti srozumitelné psát obecně působí kognitivní procesy jedince a vliv rodinného prostředí a školy. V případě sluchové vady se k tomuto přidává zejména doba vzniku sluchové ztráty, její typ a stupeň, ale zvláště včasné navázání plnohodnotné komunikace, což dále může blokovat správné a komplexní osvojení jazyka. Hluchota primárně způsobuje neschopnost slyšet mluvenou řeč a poznat tak přirozenou cestou strukturu mluveného jazyka ještě předtím, než dítě začne chodit do školy. Neznalost jazyka pak sekundárně blokuje možnost porozumět smyslu psaného fexfu,"(strnadová, 1998, s. 238). Pouhá znalost písmen 1 (neslyšící slovo vidí jen jako shluk písmen, nezná jeho zvukovou podobu, maximálně si pod ním může představit odpovídající znak) ještě nezaručuje funkční gramotnost, tj. efektivní využívání psaných a tištěných informací. 2 Mnozí neslyšící si tedy pouze mechanicky osvojí čtení, ale bez porozumění. Snaha naučit neslyšící číst s porozuměním prolíná celým výchovně vzdělávacím procesem, protože čtení je považováno za jednu ze základních složek lidské gramotnosti," (Souralová, 2002, s. 15). Jak ale bylo již výše uvedeno, toto úsilí má své limity a ovlivňuje je mnoho faktorů. Riziko sociálně patologických jevů u osob se sluchovým postižením Populace osob se sluchovým postižením (zvláště mládež) je ve srovnání se slyšící populací zvýšeně ohrožena výskytem sociálně patologických jevů. Toto vyšší riziko souvisí se zvláštnostmi jejich psychiky, výchovy a sociálních vztahů" (Vymětal, 2000, s. 22), což bylo v základním rámci popsáno v předcházejícím textu. Dále budou uvedeny konkrétní možné příčiny zvýšeného výskytu sociálně patologických jevů u osob se sluchovým postižením. Obecně však lze shrnout, že riziko sociálně patologických jevů souvisí s jejich nezralou či nestabilní identitou. Tato nedotvorená vlastní identita se nejčastěji projevuje tak, že člověk nevnímá ^sám sebe jako plnohodnotnou osobnost, neumí vnímat své potřeby a pocity, často zažívá pocit méněcennosti. Člověk pak 1 Neslyšící ditéje vystaveno jazyku v jeho písemné podobé mnohem dříve, často již kolem třetího roku véku... Jako první si osvojuje formu optickou, ledy dříve čte, než mluví" (Souralová, 2002, s. 11). 1 Funkční čtení je schopnost přijímat textové informace a účelné je využívat (analýza a hodnocení získaných informací, vztahování a integrace nových poznatků ke komplexu již nabytých zkušeností a znalostí, \ywzovat logické vztahy a souvislosti atd.); funkční psaní je schopnost využívat znalosti, zkušenosti a informace z vtiéjších zdrojů a schopnost vyjádřit a obhájit myšlenky a názory prostřednictvím psané formy jazyka srozumitelné, výstižné a adekvátné" (Komorná, 2007, s. 15). 5

6 Stati a zprávy z výzkumu prožívá prehnané důvěřivý vztah ke slyšícím či neslyšícím (snadno se ztotožňuje s jakýmkoli vzorem) a chybí mu realistický a kritický pohled na véc. Zneužívání návykových látek je jednou z oblastí, která má vzrůstající tendenci také u osob se sluchovým postižením. Dle Vymětala (2000, s. 22) toto riziko ovlivňuje zvláště zvýšená důvěřivost, snadná ovlivnitelnost, narušené rodinné vztahy, snížené nároky na samostatnost a rozhodování, někdy pocit životní prázdnoty", pocit smyslového ochuzení a zkreslené chápání informací o drogové problematice. K experimentům s návykovými látkami jsou náchylné obecné osobnosti s rysy nezdrženlivosti, nevyváženosti, nezralosti, sociální nepřizpůsobivosti a osoby citlivé, uzavřené, těžko snášející zátěž běžného života atd. Svůj vliv na vzniku závislosti nese i působení sociálního prostředí a výchova. Spouštěcím podnětem, který uvede do chodu celý mechanismus užívání návykových látek a vzniku závislosti, může být zvědavost, nuda, neschopnost se přizpůsobit sociálním poměrům či kladeným nárokům, snaha vypadat dospěle" a také dlouhodobé stavy duševního napětí (kvůli nepochopení ze strany slyšícího okolí, pocitům nedostatečnosti, obavám ze selhání atd.). Obdobně jako se zneužíváním návykových látek se lze setkat i se šikanou v prostředí sluchově postižených a nevyhýbá se ani školám pro žáky se sluchovým postižením. Výhodou těchto škol je, že ve třídách bývá výrazně nižší počet žáků a projevy násilí by se tak měly snáze rozpoznat. V těchto školách se také žáci lépe prosadí, protože nemusejí překonávat komunikační bariéru a neodlišují se od svých spolužáků. Naopak ale většina škol pro sluchové postižené je internátního typu a právě na internátech může častěji k šikaně docházet. U integrovaných dětí je rizikem jejich odlišnost od spolužáků zejména v komunikaci. Velmi často dochází k verbální formě šikany (posměšky, nadávky, provokace, urážky aj.) a také k izolaci dítěte. Je však nutné odlišit, co je dáno obavou a nechutí se s někým bavit kvůli komunikačním obtížím a co je úmyslné přehlížení. Jak vyplývá z výše uvedených specifik, osoba se sluchovým postižením se často může stát obětí trestné činnosti (např. rodinné a domácí násilí, sexuální zneužití). Typickými znaky oběti jsou zvláště slabost jedince, osamělost, izolovanost od ostatních, fyzická odlišnost (handicap), plachost, úzkostnost, nízké sebevědomí aj. Vymětal (2002) dále uvádí zvláště následující faktory, které se vyskytují u osob se sluchovým postižením: vysoká důvěřivost až nekritičnost ke slyšícím osobám, menší právní povědomí, pocit nižší kompetence případný skutek hlásit na policii. Naopak pachatelem trestné činnosti se osoba se sluchovým postižením může stát zvláště z nedbalosti (dopravní nehoda, požár atd.), vlivem závislosti a vysoké důvěřivosti vůči slyšícímu okolí (např. obchodování s drogami - vidina snadného zisku, absence právního povědomí), dále pro komunikační bariéru, 6

7 z neznalosti a pro nedostatek informací. U osob s těžkou sluchovou vadou dochází zejména ke spáchání posledního uvedeného typu trestných činů, ale neznalost zákona neomlouvá". Důvodem spáchání takového činu bývá často nepochopení situace, její rozporuplné vysvětlení s realitou, zkreslený pohled na normy a postoje okolí (zpravidla krádeže a mravnostní delikty - znásilnění, sexuální zneužívání, kuplířství). Uvedené stěžejní faktory, které přispívají k tomu, že se osoba se sluchovým postižením snadno stane obětí či pachatelem nejen trestných činů, jsou však zároveň ovlivnitelné vhodnou výchovou a vzděláváním, především tedy předáním zásadních informací o těchto jevech adekvátní formou. Prezentace výsledků výzkumu Na základě uvědomění si výše uvedených východisek byl na Katedře speciální pedagogiky PdF UHK realizován projekt specifického výzkumu, který byl zaměřen na primární prevenci rizikového chování u žáků a studentů se sluchovým postižením. Cílem projektu je přispět ke zvýšení efektivity procesu primární prevence sociálně patologických jevů (rizikového chování) zejména prostřednictvím průzkumu úrovně znalosti a porozumění vybraným pojmům z oblasti rizikového chování u žáků pomocí kvantitativního dotazníkového šetření. Současně byl rozdán dotazník pro pedagogy - realizátory primární prevence, jehož cílem bylo zjistit, jakým způsobem je primární prevence rizikového chování na jejich škole zajištěna a jaké odhadují, že mají jejich žáci a studenti znalosti ve vybraných oblastech. Výzkum se zaměřoval na zmapování znalostí žáků 7., 8. a 9. tříd a studentů středních škol a učilišť. Dotazník sestával z 19 položek zjišťujících porozumění vybraným pojmům a orientaci v problematice - nejčastěji se jednalo o otevřené otázky typu: Co je...?" (kyberšikana, AIDS atp.). Posledních pět položek zjišťovalo, odkud a v jakém množství získávají žáci informace o sociálně patologických jevech. Žáci zde měli pouze odhadnout, odkud a kolik informací získávají. Dotazník byl tvořen ve spolupráci se dvěma pedagogy působícími ve školách pro sluchově postižené a dále s tlumočnicí znakového jazyka. Specifičnost tvorby dotazníku byla způsobena tím, že jsme předpokládali problematické čtenářské kompetence dětí se sluchovým postižením, ale pro realizaci výzkumu a naplnění jeho cíle se jevila jako nejvhodnější forma dotazníkového šetření, tzn. prostřednictvím psané podoby majoritního jazyka. Po vytvoření určité struktury otázek byl dotazník orientačně rozeslán klientům SNN v ČR - Hradeckého spolku neslyšících. Do tohoto předvýzkumu se dobrovolně zapojilo pět neslyšících osob (komunikujících primárně ve znakovém jazyce) ve věku let. Mezi těmito respondenty byly osoby, které pracují či pracovaly na škole pro sluchové postižené, a dále také dvě matky neslyšících dětí. 7

8 Stati a zprávy z výzkumu Jsme si vědomi toho, že se jedná o jinou věkovou skupinu, ale přesto nám jejich odpovědi a komentáře pomohly k představě, zda je dotazník uzpůsoben potřebám cílové skupiny a zda je využitelný. Výsledky a průběh předvýzkumu potvrdily, že znění otázek je jasné a srozumitelné. K úpravám došlo zvláště u otázek, kde měli respondenti odhadnout, do jaké míry získávají informace z jednotlivých zdrojů. Zde bylo nakonec zvoleno zakreslování na číselné ose od 0 do 100 %, které se dále osvědčilo. V rámci následného ověřování použitelnosti dotazníku byl dotazník rozdán studentům jedné školy pro sluchově postižené (věkové rozmezí let). Na základě předběžného vyhodnocení jejich odpovědí se potvrdilo, že dotazník lze v této podobě distribuovat na další školy. Dotazník byl tedy zadáván v textové podobě, s ohledem na specifické potřeby žáků a studentů se sluchovým postižením bylo při zadávání povoleno převést znění otázky do komunikačních systémů, které tito studenti preferují. Celkem bylo osloveno 14 základních a středních škol pro žáky s vadami sluchu po celé ČR s nabídkou participace na projektu. Do projektu se nakonec zapojilo šest škol: MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené České Budějovice, MŠ a ZŠ pro sluchové postižené Brno, SŠ, ZŠ a MŠ Praha - Holečkova, SŠ, ZŠ a MŠ pro sluchové postižené Praha - Výmolová, SŠ pro sluchově postižené a OU Brno, MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené Valašské Meziříčí. Výzkumné šetření probíhalo v průběhu měsíců září a října Vyhodnoceno bylo celkem 118 dotazníků, na které odpovídali žáci a studenti se sluchovým postižením ve věku od 13 do 24 let (dva dotazníky byly vyřazeny pro nerelevantnost údajů), a osm dotazníků, které vyplnili pedagogové (ze čtyř různých škol pro sluchově postižené). Při vyhodnocování dotazníků, které vyplňovali žáci a studenti, bylo přihlédnuto ke specifikům v písemném vyjadřování osob s těžkým sluchovým postižením. Níže jsou při prezentaci výsledků vybraných oblastí uvedeny opisy odpovědí respondentů pro představu, jak konkrétně žáci a studenti se sluchovým postižením jednotlivé pojmy chápou. Je nutné ale mít na paměti, že psaná forma mluveného jazyka není pro většinu respondentů (67%) primárním komunikačním systémem. Tito respondenti preferují komunikaci ve znakovém jazyce, mluvený jazyk je pro ně tedy jazykem cizím/druhým. Na hodnocení odpovědí respondentů se proto podílela osoba, která sama ovládá znakový jazyk, a tudíž vnímá jeho odraz v písemném projevu osob s těžkým sluchovým postižením. Z výsledků výzkumu vyplývá, že žáci a studenti vykazují relativně nízkou úroveň znalosti a porozumění vybraným pojmům z oblasti rizikového chování. Jejich orientace v pojmech je často velmi povrchní, schematická a založená na stereotypních asociacích, které jsou mnohdy v protikladu k realitě. Níže je prezentováno vyhodnocení klíčových oblastí, na které bylo šetření zaměřeno. 8

9 Přestože kyberšikana patří mezi nejaktuálnější fenomény v oblasti rizikového chování, není znalost tohoto pojmu mezi žáky nijak velká (graf 1). Více než polovina oslovených tento termín buď nezná, nedokáže ho vysvětlit, nebo ho interpretuje chybné (např. odpovédi typu: Je to velká šikana, např. skupina lidí šikanuje jednoho člověka. Asi nějaká droga. Ubližují či donutí lidi, aby něco dělali... např. peníze, sluha,... pořád šikanuje a nechtěl říct matce" atp.). Relativně přesně rozumí danému pojmu přibližně třetina žáků ( Psychické týrání přes počítač. Šikana přes internet. Jsou šikana asi třeba počítače, mobilní telefony, y, internet."). sexem, krev dostá k cizímu krvi je nemoc. AIDS je onemocnění, že nějak nemocný krvi a může být umřít, nedá léčit."). Více než třetina žáků má o onemocnění AIDS jen velmi povrchní informace ( Smrtelná nemoc."), pětina všech oslovených pojem nezná nebo ho chápe chybné ( vir, vyrážka, hlavně umyj se své čistit! Nemoc, rakovinu, bezpečné tělo" atd.). 15(13 42 (35 Co je to AIDS? 8(7%) 54 <4S Správné Částečné /zkreslené Chybné Neví Porozumění obsahu pojmu kyberšikana si (43 %y ( ífl 1 / v ^ 4 3 (36%) Q Správné Částečně ^^^B /zkreslené Chybně %) 12(10%) DNevl 13(11 Graf 1. Porozumění obsahu pojmu kyberšikana Vyšší (i když často opět velmi zkreslenou) míru porozumění prokázali respondenti v oblasti rizikového chování spojeného se sexualitou (graf 2). Celkem 45% studentů dokáže poměrně přesné vystihnout podstatu pojmu AIDS ( Pohlavní nemoc smrtelná. Syndrom získaného selhání imunity."), i když v mnoha případech ne tak čistě" (např. Kazípřes Graf 2. Porozumění obsahu pojmu AIDS Pozitivní je, že naproti tomu většina (65 %) žáků zná správné způsoby ochrany proti přenosu pohlavních chorob (graf 3). V odpovědích se objevoval odkaz jak na používání bariérové antikoncepce, tak na zodpovědné sexuální chování a partnerskou věrnost ( Nemít sex a když už tak s kondomem. Kondom. Prezervativ DUREX! nebo mít 1 a stálého partnera. Kondom nebo být panicem a pannou."). Bohužel 13% oslovených má představy 'o správném způsobu prevence pohlavně přenosných chorob značně zkreslené (většinou zařazením hormonální antikoncepce). Dalších 8% studentů a žáků má potom zcela nepřesné, mnohdy opravdu nedostatečné znalosti ( Použít léky proti nebezpečné infekci. Očkování."). 9

10 Stati a zprávy z výzkumu Jaká je nejlepšf ochrana proti pohlavním nemocem? Od kolika let si v ČR můžeš koupit alkohol? 17(14%) Správně 9(8%) /C j j g k 16 (13%) V (65 %) Částečné /zkreslené Chybné Nevi I Správné I Částečné /zkreslené Chybně Graf 3. Znalost způsobu ochrany proti pohlavně přenosným nemocem Podobná je také situace v orientaci v legislativě (graf 4). Celkem 53 % dotázaných dokázalo správně uvést věkovou hranici, od které naše trestní právo umožňuje legální pohlavní styk, 8% pak neví přesné, kdy tato hranice nastane (15-18), i když implicitně je správná odpověď přítomna, 36 % udává jako správný naprosto chybný údaj ( To je jedno. Od "), 3 % pak o existenci takové věkové hranice neví vůbec. 111 (93%) Neví Graf 5. Znalost legální věkové hranice umožňující nákup alkoholických nápojů v ČR Cílem šetření bylo mj. zjistit také míru informovanosti o hranici trestní odpovědnosti. V této problematice mají respondenti se sluchovým postižením očividně větší problémy (graf 6), neboť správně odpovědělo jen 33% studentů. Naopak 52% respondentů odpovědělo chybně { Usoudu nikdy.") a 10% na otázku neodpovědělo. Od kolika let spolu mohou v ČR dva lidé mít sex? 4(3 %) k 8 Plne 43(36%)/ \ Částečné J H 63 (53 %) m Chybné \ 1 4 ' Nevi 9(8%) Od kolika let jsi trestně odpovědný? 12(10%) A I \ f \ l > ^^ 39(33%) Q Plné Částečné Chybné 62 (52 ^ (5 %) Neví Graf 4. Znalost legální věkové hranice způsobilosti k pohlavnímu styku Přesně jsou pak studenti informováni o legální věkové hranici, která jim umožňuje nákup alkoholických nápojů. Celých 93% žáků odpovědělo správně (graf 5). Graf 6. Znalost hranice trestní odpovědnosti Závislostní chování patří v oblasti sociálně patologických jevů mezi nejvýznamnéjší fenomény. Z našeho šetření ovšem jednoznačné vychází, že žáci se sluchovým postižením mají velký pro- 10

11 blém s identifikací toho, co přesně patří pod nadřazený pojem drogy" (graf 7). 16 % žáků to neví vůbec, z toho 9 % uvedlo naprosto irelevantní odpovědi (např. Bezdomovec, punk. HASIČ."). 14% oslovených pak mezi drogy dokáže zařadit konkrétní podoby, byť někdy poněkud vágně ( prášky do nosu" 3krát, kokon") nebo asociačně nepřesně ( stříkačky" 6krát). Nejčastěji zmíněnou konkrétní substancí ze 70% správných odpovědí byla marihuana (i v různých variantách slangových názvů) v 78 případech. 17(14%) Co patři mezi drogy? 8(7%) 11 (9%) Správné Částečně /zkreslené Chybné D Neví (70%) Graf 7. Porozumění obsahu pojmu drogy Poněkud paradoxně má pak většina oslovených žáků pocit, že jim škola dává o sociálně patologických jevech dostatek informací. Z grafu 8 je patrné, že na otázku Myslíš, že ti škola dává dost informací o závislosti, drogách, sexu, násilí atd.?" odpověděla více než poloviční většina respondentů ano". Z předběžného vyhodnocení výzkumného šetření mezi pedagogy, kteří na zmíněných školách pro sluchově postižené (zapojilo se osm pedagogů ze čtyř škol) realizují primární prevenci, vyplývá, že prevence není optimální a neodpovídá současným požadavkům na realizaci efektivních programů primární prevence. Nejčastěji zmiňovanou formou prevence jsou občasné jednorázové besedy a přednášky s různou tématikou (např. šikana, drogová závislost, návykové látky, sexuální výchova, sekty a náboženství, právní vědomí). Na těchto aktivitách školy většinou spolupracují s dalšími subjekty, v našem průzkumu se jednalo nejčastěji 0 Policii ČR. Tyto aktivity však nelze v žádném případě považovat za efektivní nástroj primární prevence odpovídající soudobým trendům v této oblasti. Respondenti-pedagogové ze dvou škol doplňují k uvedeným besedám a přednáškám i probírání určitých témat v rámci běžné výuky (přírodopis, občanská výchova a ICT) či v rámci třídnických hodin. Pouze jedna z dotázaných škol realizuje v rámci prevence 1 další aktivity - kromě přednášek pořádá sportovní kroužky, soutěže a lyžařský kurz a účastní se celostátních sportovních her. Na preventivním programu tato škola spolupracuje s Poradenským centrem pro drogové a jiné závislosti Myslíš, že tl škola dává dost Informaci o závislosti, drogách, sexu, násilí atd? ANO NE Jiné Neodpovédôlo Graf 8 Názor žáků na množství informací získaných ve škole 11

12 Stati a zprávy z výzkumu Z odpovědí pedagogů dále vyplývá, že se v praxi potýkají s mnohými překážkami při zařazování problematiky rizika sociálně patologických jevů do výuky. Jedná se např. o nízkou časovou dotaci pro tato témata či o spolupráci s dětmi (berou to jako legraci nebo se stydí a nechtějí spolupracovat). Jak na straně žáků, tak na straně učitelů je ale největší překážkou omezená slovní, resp. znaková zásoba, která na sebe váže problém s porozuměním jednotlivým pojmům a s celkovým pochopením problematiky (pedagogové hodnotili znalost znakové zásoby související se sociálně patologickými jevy mezi učiteli průměrnou známkou 2,8). Z výzkumu logicky vychází, že podle hodnocení pedagogů budou mít žáci dobré znalosti v oblasti šikany a závislostí, kterým je na školách věnováno nejvíce prostoru. Náš průzkum ukazuje, že např. v těchto oblastech nedosahují žáci ani 50% úspěšnosti. V ostatních hodnocených oblastech jsou výsledky sice lepší, ale přesto je nelze pokládat za uspokojivé. Shrnutí výsledků Jak ukazují výsledky realizovaného výzkumného šetření, žáci a studenti se sluchovým postižením na vybraných školách pro sluchově postižené vykazují relativně nízkou úroveň znalostí a porozumění vybraným klíčovým pojmům z oblasti rizikového chování. Akceptovatelné znalosti v celém spektru klíčových oblastí neprojevil žádný respondent. Jsme si vědomi toho, že pro komplexní posouzení hodnocených jevů nestačí pouze provedené výzkumné šetření. Pro vyslovení adekvátních závěrů je zásadní také komparace našich výsledků s výsledky získanými od cílové skupiny slyšících žáků a studentů na běžných školách. Na této druhé části výzkumného šetření se v současné době pracuje. Nejen našimi výsledky se pak potvrzuje, že školy patří mezi hlavní zprostředkovatele informací pro žáky se sluchovým postižením. Žáci jsou subjektivně přesvědčeni, že jim škola dává dostatek informací o sociálně patologických jevech (viz graf 8). Obdobné výsledky potvrzuje i vyhodnocení otázek, odkud a v jakém množství získávají žáci informace o sociálně patologických jevech. Nejvíce informací získávají žáci a studenti se sluchovým postižením z internetu a právě ze školy. Průměrná hodnota zisku informací o sociálně patologických jevech (podle odhadu samotných respondentů) je v obou případech shodné cca 57%, což ve slovním vyjádření odpovídá kategorii středně. Na druhém místě jsou v jejich hodnocení kamarádi (48 %), dále pak televize (téměř 46%) a bohužel až na pomyslném posledním místě rodina (41 %). Z faktu, že v případě žáků se sluchovým postižením právě škola subjektivné poskytuje většinu informací z dané oblasti, je nutné vycházet při plánování a realizaci primární prevence sociálně patologických jevů. Langer (2002) uvádí, že při prevenci je možné využít ovlivnitelnost" sluchově postižených, kteří se snadněji ztotožní s jakýmkoli 12

13 vzorem. Ve školním prostředí se tímto pozitivním vzorem stává jednoznačné pedagog. Specifikem realizace primární prevence v oblasti sociálně patologických jevů u žáků a studentů se sluchovým postižením je potřeba sdělené informace stále opakovat a upevňovat žákům dané znalosti. Lze předpokládat, že posílením zvláště komunikačních kompetencí u pedagogů na školách pro sluchové postižené se může výrazně podpořit efektivita a funkčnost celého procesu primární prevence. Je nutné si uvědomit, že trendem ve vzdělávání žáků a studentů se sluchovým postižením je důraz na podporu jejich samostatnosti a rovnoprávného uplatnění ve většinové společnosti. Pokud se však mají žáci uplatnit v naší společnosti, je potřeba seznámit je s reálným nebezpečím zde a připravit je i na odvrácenou tvář lidské společnosti, kterou představují sociálně patologické jevy. Výsledky výzkumu dokazují, že žáci se sluchovým postižením jsou prozatím připraveni nedostatečně. Je nutné se této oblasti systematicky věnovat. LITERATURA FREEMAN, R.D., CLIFTON, F.C., BOESE, R.J. Tvé dítě neslyší? Praha : FRPSP., s. GREGORY, S., KNIGHT, P. Sociální rozvoj a život v rodině. In GREGORY, S. et al. Problémy vzdělávání sluchově postižených. Praha : FF UK, s. ISBN HRUBÝ, J. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu. 1. díl. 2. vyd. Praha : FRPSP, s. ISBN KOMORNÁ, M. Psaná čeština a čeští neslyšící. Info-Zpravodaj - magazín informačního centra o hluchotě. 2007, roč. 15, č. 3, s LANGER, J. Význam znaků z oblasti protidrogové prevence pro sluchové postižené. In III. Mezinárodní konference k problematice osob se specifickými potřebami. Olomouc : Univerzita Palackého,. 2002, s ISBN MATĚJČEK, Z. Psychologie nemocných a zdravotně postižených dětí. 3. vyd. Jinočany : H&H, s. ISBN POTMĚŠIL, M. Úvodní stati k výchově a vzdělávání sluchové postižených. Praha : Fortuna, s. ISBN SKÁKALOVÁ, T. Uvedení do problematiky sluchového postižení. Hradec Králové : Gaudeamus, s. ISBN SOURALOVÁ, E. Čtení neslyšících. Olomouc : Univerzita Palackého., s. ISBN STRNADOVA, V. Hluchota a jazyková komunikace: Současné problémy české komunity neslyšících. Praha : FF UK, s. ISBN UHERÍK, A. Hluchota, reč, poznanie. Martin : Osveta, s. ISBN VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese: Variabilita a patologie lidské psychiky. Praha : Portál, s. ISBN

14 Stati a zprávy z výzkumu VYMĚTAL, S. Drogová problematika u sluchové postižených. Info-Zpravodaj - magazín informačního centra o hluchotě. 2000, roč. 8, č. 2, s. 22. VYMĚTAL, Š. K problematice šikany. Info- Zpravodaj - magazín informačního centra o hluchotě. 2001, roč. 9, č. 2, s. 26. VYMÉTAL, Š. Ohrožení sluchové postižených lidí kriminalitou. Info-Zpravodaj - magazín informačního centra o hluchotě. 2002, roč. 10, č. 3, s

Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5

Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5 Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

VÝSTUP KLÍČOVÉ AKTIVITY Č. 5 CYKLUS PŘEDNÁŠEK PRO PEDAGOGICKÉ PRACOVNÍKY

VÝSTUP KLÍČOVÉ AKTIVITY Č. 5 CYKLUS PŘEDNÁŠEK PRO PEDAGOGICKÉ PRACOVNÍKY VÝSTUP KLÍČOVÉ AKTIVITY Č. 5 CYKLUS PŘEDNÁŠEK PRO PEDAGOGICKÉ PRACOVNÍKY 1. Název přednášky/semináře Komunikace v zátěžových situacích Stručná anotace - obecná pravidla komunikace, zásady jednání - komunikace

Více

Dotazníkové šetření (součást projektu Zodpovědně ): Zkušenosti a znalosti studentů SZŠ Chomutov v oblasti sexuálního chování

Dotazníkové šetření (součást projektu Zodpovědně ): Zkušenosti a znalosti studentů SZŠ Chomutov v oblasti sexuálního chování Dotazníkové šetření (součást projektu Zodpovědně ): Zkušenosti a znalosti studentů SZŠ Chomutov v oblasti sexuálního chování Mgr. Anna Milerová Chomutov - září 2011 Metodika výzkumu Sběr dat probíhal v

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Střední škola, základní škola a mateřská škola pro sluchově postižené Olomouc, Kosmonautů 4 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE 2012-2016 Zpracoval: Mgr. Václav Voják, školní metodik prevence Datum: 31. 8. 2012

Více

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Škola: Heřmánek Praha, základní škola Ředitelka školy: Mgr. Miroslava Adamcová Platnost dokumentu: od 1. 9. 2016 Dodatek k ŠVP ZV č. 1 byl projednán školskou radou dne: 29.

Více

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova Příloha ŠVP č.2 Ve školním roce 2014-2015, 2015-2016, 2016-2017 se uvedené předměty rozšiřují o tyto očekáváné výstupy a učivo. Jedná se o očekávané výstupy, které byly dříve v předmětu Výchova ke zdraví,

Více

1. Člověk a zdraví. 1.1 Výchova ke zdraví. Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

1. Člověk a zdraví. 1.1 Výchova ke zdraví. Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 1. Člověk a zdraví 1.1 Výchova ke zdraví Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Výchova ke zdraví bezprostředně navazuje na vzdělávací

Více

Ukázka charakteristiky předmětu Komunikační dovednosti (pro neslyšící) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec.

Ukázka charakteristiky předmětu Komunikační dovednosti (pro neslyšící) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec. Ukázka charakteristiky předmětu Komunikační dovednosti (pro neslyšící) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec. KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI (5. ročník Komunikační dovednosti a informatika) Obsahové,

Více

Minimální preventivní program pro školní rok 2010 2011

Minimální preventivní program pro školní rok 2010 2011 Minimální preventivní program pro školní rok 2010 2011 Vycházíme z teze Školního vzdělávacího programu Břežanská tvořivá škola respektovat individualitu jednotlivých žáků a vytvořit podmínky pro úspěšný

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ PORADNA ÚSTÍ NAD ORLICÍ KRAJSKÉ CENTRUM PRIMÁRNÍ PREVENCE. PhDr. Petra Novotná, Mgr. Jana Klementová

PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ PORADNA ÚSTÍ NAD ORLICÍ KRAJSKÉ CENTRUM PRIMÁRNÍ PREVENCE. PhDr. Petra Novotná, Mgr. Jana Klementová PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ PORADNA ÚSTÍ NAD ORLICÍ KRAJSKÉ CENTRUM PRIMÁRNÍ PREVENCE PhDr. Petra Novotná, Mgr. Jana Klementová Krajské centrum primární prevence V období září 2009 červen 2012 fungovalo

Více

Nabídka programů pro střední školy

Nabídka programů pro střední školy Nabídka programů pro střední školy Interaktivní hra více lektorů HRA O AIDS skupinová práce pod vedením lektorů na 5 interaktivních stanovištích výuka, názorné ukázky, plnění úkolů a možnost vyjádřit své

Více

Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení

Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení Příloha 3. Informační brožura Brno 2012 Základní informace o sluchovém postižení Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení Sluchové

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013 Metodik prevence sociálně patologických jevů Roční plán práce zabezpečuje Mgr. Pavel Hrabina Konzultační hodiny pro žáky a rodiče: kdykoliv

Více

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

I. Potřeba pedagogické diagnostiky I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými

Více

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum Program 9.00 10.15 představení služeb Centra primární prevence, o.s. Prev-Centrum 10.15 10.30 přestávka 10.30 11.00 diskuse všeobecná primární prevence selektivní primární prevence indikovaná primární

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

Návrhy možných témat závěrečných prací

Návrhy možných témat závěrečných prací Návrhy možných témat závěrečných prací PEDAGOGICKÉ STUDIUM UČITELŮ PV a OV, OV, VV, HV, ZDRAV, VYCH, PVČ Student je povinen si zvolit v rámci svého studia téma své závěrečné práce. K tomu má možnost využít

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Základní škola a Mateřská škola Habry, V Zahradách 18, 582 81 Habry Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Obsah: 1. Předmět úpravy 2. Vymezení základních pojmů 3. Začlenění

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

2. mimořádné číslo/2010

2. mimořádné číslo/2010 2. mimořádné číslo/2010 Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Adresa on-line časopisu: http://www.upol.cz/fakulty/pdf/e-pedagogium/. Tato publikace neprošla jazykovou úpravou. Za obsahovou

Více

Vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními

Vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Narušená komunikační schopnost u žáků mladšího školního věku realizované výzkumy v rámci VZ. Bytešníková, I. PdF MU Brno

Narušená komunikační schopnost u žáků mladšího školního věku realizované výzkumy v rámci VZ. Bytešníková, I. PdF MU Brno Narušená komunikační schopnost u žáků mladšího školního věku realizované výzkumy v rámci VZ Bytešníková, I. PdF MU Brno Brno 2013 Počet dětí a žáků s NKS má vzestupnou tendenci ačkoliv objektivně nemusí

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Dlouhodobý program primární prevence rizikového chování a prevence kriminality (DPPPPK) Mgr. Adam Rádl vedoucí odborné sekce školské primární prevence, lektor prevence Bc. Adéla Dvořáková vedoucí pracoviště

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět informatika se

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

KATEDRA ANTROPOLOGIE A ZDRAVOVĚDY NÁVRH TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Akademický rok 2015/2016

KATEDRA ANTROPOLOGIE A ZDRAVOVĚDY NÁVRH TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Akademický rok 2015/2016 KATEDRA ANTROPOLOGIE A ZDRAVOVĚDY NÁVRH TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Akademický rok 2015/2016 Poznámka: V některých případech jde spíše o tematický rámec, tedy konkrétní téma bude vyprofilováno

Více

Výchovné a vzdělávací programy se zaměřením na prevence. Alžběta Černochová, David Holý

Výchovné a vzdělávací programy se zaměřením na prevence. Alžběta Černochová, David Holý Výchovné a vzdělávací programy se zaměřením na prevence Alžběta Černochová, David Holý Výchovné a vzdělávací programy Primární prevence (Adaptační výjezdy) Selektivní prevence Primární prevence pro MŠ

Více

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Výstupy 5 viz charakteristika ví, jaké faktory ovlivňují stabilitu

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

SEXUÁLNÍ NÁSILÍ OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI

SEXUÁLNÍ NÁSILÍ OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI Prezentace hlavních závěrů z výzkumu SEXUÁLNÍ NÁSILÍ OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI SEXUÁLNÍ NÁSILÍ OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI 2016 1 METODA VÝZKUMU Kvantitativní výzkum na reprezentativním vzorku populace ČR ve věku

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek)

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti v riziku (prevence, diagnostika, poradenství) děti s problémy v chování (zejm. intervence,

Více

Prevence rizikových forem chování a MŠMT

Prevence rizikových forem chování a MŠMT Prevence rizikových forem chování a MŠMT VII. ročník krajské konference k primární prevenci rizikového chování 24. října 2013 Kroměříž Ing. Radka Heřmánková odbor vzdělávání, oddělení prevence a speciálního

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň 5.3.1. Informatika pro 2. stupeň Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat

Více

Zdůvodů legislativních požadavků

Zdůvodů legislativních požadavků Kapitola 4 Děti s fyzickými nebo psychickými problémy Zdůvodů legislativních požadavků a také pro řadu objektivních přínosů jsou v mnoha předškolních zařízeních do programů výchovné péče integrovány děti

Více

Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé a multimédia Bratislava 2007, příspěvek

Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé a multimédia Bratislava 2007, příspěvek Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé a multimédia Bratislava 2007, příspěvek Mgr. Jiří Langer, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky PdF UP v Olomouci, ČR Anotace: Příspěvek je zaměřen na problematiku využití

Více

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. I. okruh: Odborné služby v adiktologii (Rozsah předmětů

Více

Obtíže žáků s učením a chováním III.

Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. (1) Vybrané skupiny žáků s obtížemi v učení a chování Příčiny školního neprospěchu - snížená úroveň rozumových schopností - nerovnoměrné

Více

Preventivní program ZŠ a MŠ Radňovice

Preventivní program ZŠ a MŠ Radňovice Základní škola a Mateřská škola Radňovice, příspěvková organizace Radňovice 54, 592 31 Nové Město na Moravě Preventivní program ZŠ a MŠ Radňovice Účinnost od: 1. 1. 2011 Obsah Úvod Vytýčení sociálně patologických

Více

VÝZKUM PRIORIT V OBLASTECH OBČANSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ POHLED KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ. Analytická zpráva

VÝZKUM PRIORIT V OBLASTECH OBČANSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ POHLED KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ. Analytická zpráva VÝZKUM PRIORIT V OBLASTECH OBČANSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ POHLED KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ Analytická zpráva Analytická zpráva byla vytvořena ve spolupráci Centra občanského vzdělávání Masarykovy univerzity

Více

POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ MATURITNÍ PRÁCE

POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ MATURITNÍ PRÁCE Integrovaná střední škola hotelového provozu, obchodu a služeb, Příbram Gen. R. Tesaříka 114, 261 01 Příbram I, IČ: 00508268, e-mail: iss@pbm.czn.cz, www:iss.pb.cz POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ MATURITNÍ PRÁCE

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE. na období

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE. na období Základní škola a Mateřská škola Horní Moštěnice, příspěvková organizace ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE na období 2012 2017 Základním principem primární prevence rizikového chování u žáků je výchova k předcházení

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum prevence Vedoucí: Mgr. Ivana Petřeková Kontakt: 599 505 324, 602 264 018, 599

Více

VZDĚLÁVACÍ OBLAST INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. Charakteristika vyučovacího předmětu:

VZDĚLÁVACÍ OBLAST INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. Charakteristika vyučovacího předmětu: VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět I/IKTje zařazen samostatně v 6. - 9. ročníku v hodinové dotaci 1 hod. týdně. Svým obsahem navazuje na výuku

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

Prioritní oblasti primární prevence MŠMT. PhDr. Pavla Doležalová

Prioritní oblasti primární prevence MŠMT. PhDr. Pavla Doležalová Prioritní oblasti primární prevence MŠMT PhDr. Pavla Doležalová Tři úrovně koordinace - zák. 379/2005 Sb. MŠMT Resorty-spolupráce Kraje- metodici prevence, krajští koordinátoři Primární prevence Školy

Více

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Segregace, integrace, inkluze, heterogenita, mnohočetná identita Důvody pro implementaci inkluzivního vzdělávání, základní principy, právní

Více

DLOUHODOBÝ PROGRAM PRIMÁRNÍ PREVENCE (DPPP) Programy všeobecné primární prevence (VŠEPP) NABÍDKA PRO ŠKOLY v Moravskoslezském kraji MATEŘSKÉ ŠKOLY

DLOUHODOBÝ PROGRAM PRIMÁRNÍ PREVENCE (DPPP) Programy všeobecné primární prevence (VŠEPP) NABÍDKA PRO ŠKOLY v Moravskoslezském kraji MATEŘSKÉ ŠKOLY DLOUHODOBÝ PROGRAM PRIMÁRNÍ PREVENCE (DPPP) Programy všeobecné primární prevence (VŠEPP) NABÍDKA PRO ŠKOLY v Moravskoslezském kraji Program všeobecné prevence je určen pro třídy, ve kterých nejsou patrny

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: OBCHODNÍ KORESPONDENCE V NĚMECKÉM JAZYCE (OKN) Obor vzdělání : 63 41 M/02 Obchodní akademie Forma vzdělání : denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium : 30 (1 hodina

Více

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN HISTORIE V ČR V ČR především spojeno s výzkumy světového významu Prof. Matějčeka,

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky.

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Lektor : Ing. Mgr. Marie Nováková Účinný výchovný styl pedagoga integrace žáků do kolektivu třídy Doporučeno: Pedagogický pracovník ZŠ, SŠ, vychovatel

Více

Rizikové skupiny LS 1 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D.

Rizikové skupiny LS 1 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D. Rizikové skupiny LS 1 D O M Á C Í N Á S I L Í P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D. Termíny a témata 3.2. - domácí násilí 10.2. syndrom CAN 17.2 obchod s lidmi 24.2. bezdomovectví 9.3. - prostituce

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ BOCHOV ŠKOLNÍ STRATEGIE PREVENCE

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ BOCHOV ŠKOLNÍ STRATEGIE PREVENCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ BOCHOV ŠKOLNÍ STRATEGIE PREVENCE ZPRACOVALA: Jana Lučková, 28.8.2012 1.stupeň Cílem primární prevence je zvýšit odolnost dětí a mládeže vůči sociálně patologickým jevům. Cílem

Více

Prezentace projektů pro osoby se zrakovým postižením

Prezentace projektů pro osoby se zrakovým postižením Statutární město Brno Městská policie Brno Štefánikova 43 602 00 Brno Tel.: 541 124 111 E-mail: podatelna@mpb.cz www.mpb.cz Prezentace projektů pro osoby se zrakovým postižením Šárka Bečicová Městská policie

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 V Olomouci, 1.9.2010 1. Činnost výchovné poradkyně Funkce výchovné poradkyně je zřizována podle 34 zákona ČNR č. 76/1978 Sb. (ve smyslu

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

SYSTÉM 360 ZPĚTNÉ VAZBY PRO STŘEDNÍ MANAGEMENT ŠKOL

SYSTÉM 360 ZPĚTNÉ VAZBY PRO STŘEDNÍ MANAGEMENT ŠKOL SYSTÉM 360 ZPĚTNÉ VAZBY PRO STŘEDNÍ MANAGEMENT ŠKOL Renata Kocianová, katedra andragogiky a personálního řízení, FF UK v Praze Systém třistašedesátistupňové (360 ) zpětné vazby (také třistašedesátistupňové

Více

Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace. Vídeň 116, Velké Meziříčí. 2016/17 Mgr. Zdeňka Požárová Bc. Petra Valíková

Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace. Vídeň 116, Velké Meziříčí. 2016/17 Mgr. Zdeňka Požárová Bc. Petra Valíková Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace Vídeň 116, 594 01 Velké Meziříčí 2016/17 Mgr. Zdeňka Požárová Bc. Petra Valíková Obsah: Úvod Vytýčení sociálně patologických jevů Cíl minimálního preventivního

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Základní škola a mateřská škola Olbramice, příspěvková organizace Hlavní 25 742 83 Olbramice

Více

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 6. Výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, projekty, kurzy Poznámky vysvětlí na příkladech souvislosti mezi

Více

PLÁN PRÁCE ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ NA ŠKOLNÍ ROK 2016/2017

PLÁN PRÁCE ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ NA ŠKOLNÍ ROK 2016/2017 PLÁN PRÁCE ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ NA ŠKOLNÍ ROK 2016/2017 Vedoucí školního poradenského pracoviště: Mgr. Jiřina Poláčková výchovný poradce Členové školního poradenského pracoviště: Mgr. Eva Fajtová

Více

Hodnocení maturitní zkoušky v profilové části ve školním roce 2015/2016

Hodnocení maturitní zkoušky v profilové části ve školním roce 2015/2016 Hodnocení maturitní zkoušky v profilové části ve školním roce 2015/2016 Ústní zkouška ze všeobecně vzdělávacích předmětů dějepis, základy společenských věd Žák přesně ovládá požadované poznatky, fakta,

Více

Speciální základní škola Skuteč

Speciální základní škola Skuteč Speciální základní škola Skuteč SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM (SPC) Zřízení SPC: 1. 1. 2010 Zastupitelstvo Pardubického kraje vydalo novou zřizovací listinu Speciální základní školy Skuteč, kde bylo nově

Více

Příloha A: Seznam škol pro sluchově postižené v České republice. Základní škola a Mateřská škola pro sluchově postižené Plzeň

Příloha A: Seznam škol pro sluchově postižené v České republice. Základní škola a Mateřská škola pro sluchově postižené Plzeň Příloha A: Seznam škol pro sluchově postižené v České republice Základní škola a Mateřská škola pro sluchově postižené Plzeň Tato základní a mateřská škola je jedinou svého druhu v Plzeňském kraji. Své

Více

Minimální preventivní program pro školní rok 2015/2016

Minimální preventivní program pro školní rok 2015/2016 Minimální preventivní program pro školní rok 2015/2016 Vypracoval: Jakub Hřib 1 Obsah 1 Legislativní podklady... 3 2 Personální zajištění prevence ve šk. r. 2014/2015... 4 3 Analýza výskytu rizikových

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina Výchova ke zdraví 6. ročník rodina Výchova k občanství - postavení jedince v rodině (využití učebnice) - role členů rodiny - vztahy v rodině OSV osobnostní rozvoj při - náhradní rodinná péče působení rodiny

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Základní škola Klatovy, Čapkova 126 Preventivní program

Základní škola Klatovy, Čapkova 126 Preventivní program Základní škola Klatovy, Čapkova 126 Preventivní program Školní rok 2016/2017 Zpracovala: Mgr. Alena Virtová Obsah Úvod Vytýčení rizikového chování Cíl preventivního programu Charakteristika školy Analýza

Více

Postoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie

Postoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie Postoje k transformaci ústavní péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie 20.-22.11.2014, Přerov Postoje veřejnosti PŘÍNOS vypovídají o skutečných problémech,

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

FYZICKÁ ZNEVÝHODNĚNÍ (HENDIKEPY) Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 2.1

FYZICKÁ ZNEVÝHODNĚNÍ (HENDIKEPY) Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 2.1 FYZICKÁ ZNEVÝHODNĚNÍ (HENDIKEPY) Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 2.1 Hlavní fyzická postižení se týkají: A. Pohybu osob B. Zraku mají brýle nebo používají Braiilovo písmo C. Sluchu

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Hodnocení maturitní zkoušky v profilové části ve školním roce 2015/2016

Hodnocení maturitní zkoušky v profilové části ve školním roce 2015/2016 Hodnocení maturitní zkoušky v profilové části ve školním roce 2015/2016 Ústní zkouška ze všeobecně vzdělávacích předmětů dějepis, základy společenských věd Žák přesně ovládá požadované poznatky, fakta,

Více

Informační a komunikační technologie

Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie Předmět je vyučován v 6. ročníku s časovou dotací jedné vyučovací hodiny týdně. Žákům umožňuje získat základní dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních

Více

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku Cizí jazyk Charakteristika předmětu V rámci povinné výuky prvního cizího jazyka je žákům nabízena výuka anglického nebo německého jazyka. Cizí jazyk je vyučován ve třetím až devátém ročníku v tříhodinové

Více

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 7. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Září, říjen, listopad respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

Výchovné a vzdělávací strategie

Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací strategie Klíčové kompetence Kompetence k učení Na úrovni 4.ročníku ZŠ Nemyčeves žák: se seznamuje s vhodnými způsoby, metodami a strategiemi učení, plánování a organizace vlastního

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami Středisko Augustin STUDENT SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM KDO Lehce zrakově postižený/uživatel zraku Student, jehož zraková

Více

Výchovné poradenství z pohledu žáků základních škol

Výchovné poradenství z pohledu žáků základních škol Výchovné poradenství z pohledu žáků základních škol Závěrečná zpráva projektu specifického výzkumu Petra Kalibová Kontakt: petra.kalibova@uhk.cz Pracoviště: Katedra sociální pedagogiky PdF UHK 2 Závěrečná

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

Metody výuky jako podpůrná opatření

Metody výuky jako podpůrná opatření Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;

Více