ADAPT Evropské kurikulum pro oblast aplikovaných pohybových aktivit

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ADAPT Evropské kurikulum pro oblast aplikovaných pohybových aktivit"

Transkript

1 ADAPT Evropské kurikulum pro oblast aplikovaných pohybových aktivit Kapitola 1: Pojetí...2 Kapitola 2: Zdravotní postižení...16 Kapitola 3: Diagnostika...76 Kapitola 4: Intervence...95 Kapitola 5: Sporty & organizace Kapitola 6: Klasifikace Kapitola 7: Výuka a trénink Kapitola 8: Technologie & pístupnost Kapitola 9: Sociální prostedí Kapitola 10: Vda Co-ordination: Prof. Herman Van Coppenolle Tervuursevest Heverlee Belgium

2 Kapitola 1 1_1_01 Aplikované pohybové aktivity (APA) Termín APA byl poprvé prezentován v roce 1973 pi píležitosti založení Mezinárodní federace aplikovaných pohybových aktivit (IFAPA) belgickými a kanadskými kolegy. První mezinárodní setkání organizace IFAPA bylo v roce 1977 v Quebecu a další v roce 1979 v Bruselu. První mezinárodní snaha o vytvoení definice APA byla pi píležitosti 9. Mezinárodního sympozia v Berlín v roce Jednalo se o nejvtší sympozium své doby a Doll- Tepper s kolegy zde také vytvoila definici v mezinárodním kontextu: APA zahrnuje pohyb, tlesnou aktivitu a sport se speciálním zamením na zájmy a schopnosti osob s uritým omezením, nap. zdravotní postižení, zdravotní oslabení, senioi. Podle sdlení presidentky IFAPA je cílem práce odborník v APA pimt všechny osoby k úasti na pravidelných pohybových aktivitách. Pohybové aktivity se používají v rámci rekreace, sportu a terapie. Ve stanovách mezinárodní asociace IFAPA [pijaty v kvtnu 1997 v Quebecu (Kanada)] stojí: Programy a aktivity IFAPA se zamují na osoby se zdravotními oslabeními, postiženími i handicapy, které mohou limitovat jejich možnosti úastnit se pohybových aktivit o nž mají zájem. Na základ tchto tvrzení mžeme blíže specifikovat programy APA ve vztahu k: aplikovaným programm, fyzickému a sociálnímu prostedí, pomckám, pravidlm. a dalším faktorm, které ovlivují úast na pohybových aktivitách. 1_1_02 APA jako servis v rámci tlesné výchovy Aplikovaná tlesná výchova slouží osobám, které se z rzných dvod nemohou úspšn úastnit v hodinách bžné TV. Zkuste zmnit slovo aplikovaná za modifikovaná a možná budete mít lepší pedstavu o významu termínu aplikovaná tlesná výchova. Jedná se o správné uení, ve kterém se používá adaptace (modifikace) kurikula, úkol, pípadn prostedí tak, aby se VŠICHNI žáci mohli pln úastnit hodin tlesné výchovy.

3 Žáci jsou vzdláváni v rzných prostedích (p. školách) Umístní žáka do jakéhokoliv prostedí je rozhodnutím, které je vedeno snahou najít takové prostedí, ve kterém by žák mohl nejlépe naplnit svj potenciál v oblasti TV. APA jako profese zahrnuje mnoho odborník mezi které patí napíklad: uitelé profesoi trenéi terapeuti vedení škol výzkumní pracovníci speciální pedagog... Pro všechny tyto odborníky znamená APA umní a dovednost práce s osobními (vnitními) faktory a faktory okolního prostedí (vnjšími) s cílem zapojení osob s uritými zdravotními oslabeními do pohybových aktivit. APA zahrnuje (mimo jiné) také následující aktivity: Plánování Diagnostika Pedpisy/umístní Výuka/výchova/trénink Evaluace Koordinace prostedk/práce v komunit Advokacie a povdomí 1_1_03 APA jako vdecká disciplína APA je multidisciplinární studium vliv, podmínek, proces a dsledk pohybových aktivit aplikovaných tak, aby sloužily osobám s uritým omezením. Klíové principy teorie ADAPTACE (aplikace): fundamentální, interakní a reciproní proces zmn mezi jedincem a okolím, cílevdomý a plánovaný proces, zahrnuje modifikace a úpravy vztah v rámci ekosystému (osoba, okolí, úkol), vycházejí z možností pohybových aktivit (terapie, rekreace, cviení, sporty) a možností výuky (od integrované k segregované). Teoretické konstrukty v rámci APA zahrnují: humanistickou filosofii teorii sebe aktualizace a sebeurení sociáln kognitivní teorie rozbor úkol vzhledem k prostedí filozofii normality zmocnní (získávání zpsobilosti).

4 Disciplíny relevantní pro oblast APA jsou nap.: biomechanika zátžová fyziologie motorické chování speciální pedagogika sportovní psychologie sociologie Aplikace paradigmat a metodologií tchto disciplin v kontextu APA pomáhají pi tvorb a poskytování služeb a práci s osobami s uritými funkními omezeními. Teorie Adaptace je úzce propojena s nkterými klíovými koncepty zejména zmocnní, ekologickým rozborem úkol, a možnostmi poskytování služeb. 1_2_01 Zdravotní hlediska Pibližn 10% svtové populace má urité zdravotní oslabení i postižení. Pedchozí terminologie Svtové zdravotnické organizace World Health Organization (WHO) operovala s pojmy jako zdravotní poškození, zdravotní postižení (disabilita) i handicap. Zdravotní poškození je jakákoliv ztráta píp. abnormalita psychické, fyziologické, i anatomické struktury nebo funkce, zahrnuje výskyt jakékoliv anomálie, defektu, ztráty konetiny, orgánu, tkán i jiné tlesné struktury, vetn systém mentálních funkcí, ztráty i abnormality mohou být doasné nebo trvalé. Zdravotní postižení je jakékoliv omezení i nedostatek schopnosti (v dsledku poškození) vykonávat aktivity, které patí mezi bžné (normální) aktivity lidského života, ovlivuje souhrn aktivit týkajících se dané osoby jako celku zapojené do urité aktivity, i dovednosti nebo uritého jednání, mže být pehnaným i nedostateným jednáním i aktivitou. mže být: doasné nebo trvalé, reverzibilní nebo ireverzibilní, progresivní nebo regresivní. Objektivizace hraje klíovou roli ve vnímání tohoto fenoménu. Zdravotní postižení mohou vznikat jako pímé dsledky zdravotního poškození nebo jako reakce jedinc, zvlášt psychologické, na tlesné, smyslové i jiné zdravotní oslabení. Jedná se tedy o objektivizaci zdravotního oslabení, ve které se projevují zmny na rzných úrovních daného jedince.

5 Handicap Je znevýhodnní daného jedince vznikající dsledkem zdravotního poškození i postižení, které negativn ovlivuje naplnní normálních sociálních rolí (v závislosti na vku, pohlaví a sociáln-kulturních faktorech). Stejný handicap mže vznikat dsledkem rzných situací a být tedy dsledkem rzných zdravotních postižení. Je sociální fenomén, který zastupuje sociální a environmentální dsledky zdravotních poškození a postižení. Je charakterizován jako nesoulad mezi jednáním daného jedince a stavem pípadn oekáváním urité skupiny, jíž je daný jedinec lenem. Znevýhodnní mže být vnímáno subjektivn: daným jedincem, jeho blízkými, celou komunitou. Handicap vnímáme ve vztahu k socializaci osob se zdravotním poškozením i postižením v jejich okolí: 1_2_02 Zdravotní hlediska Souasné definice stále astji obracejí svou pozornost ke schopnostem (ability) oproti zdravotnímu postižení (disability) a také k sociálním kontextm fungování jedinc s postižením oproti medicínskému modelu. Akoliv nekategorický pístup je asto preferován, samotný pohled na individuální odlišnosti vede astji k vyleování a mén k inkluzi v rámci pohybových aktivit. Z tchto dvod byl pro klasifikaci osob se zdravotním postižením pijat funkní pístup. Níže jsou uvedeny hlavní kategorie pro klasifikaci zdravotního stavu: 1. Senzomotorické zdravotní stavy Spojeny s funkcemi nervového a muskuloskeletárního systému (p. míšní léze, mozková píhoda, amputace), které limitují rozvoj, koordinaci a realizaci uritých pohyb. Osoby s tmito typy postižení asto používají kompenzaní pomcky, pípadn potebují osobní asistenci pro vykonávání bžných každodenních i rekreaních aktivit. 2. Interní zdravotní stavy Spojeny s funkcemi endokrinního, respiraního, kardiovaskulárního, urogenitálního systému a jiných systém, které mohou omezovat fyziologickou kapacitu. 3. Psychosociální zdravotní stavy Spojeny s funkcemi emoních a sociálních interakcí (p. autismus, schizofrenie), které mohou omezovat sociální kontakt daného jedince s jeho/jejím okolím. 4. Intelektuální kapacita Spojena s vyššími kognitivními funkcemi, zvlášt mentální retardací a specifickými poruchami uení, které mohou ovlivovat schopnost jedince žít nezávislý život.

6 Detailní informace k tmto kategoriím mžete nalézt v kapitole Zdravotní hlediska (stavy) v menu v horní ásti stránky. 1_3_01 Funkce ICF WHO 2001 Nedávno pepracovaná Mezinárodní klasifikace funkcí, postižení a zdraví International Classification of Functioning, Disability and Health (ICF) 1.5, operuje s novou, mezinárodn pijatou terminologií, která poskytuje kritéria pro klasifikaci, diagnostiku a intervenci. ICF poskytuje spolený jazyk (terminologii) pro popis a porozumní zdravotních postižení a nemocí. Komplexní vysvtlení problematiky ICF mžete nalézt na následujícím hypertextovém odkazu. ICF pedstavuje multidimenzionální koncept, který není založen na medicínském, ale na sociálním modelu. Sociální model pracuje s termíny: environmentální manipulace, sociální akce, postojové uvdomní. Tlesné funkce & struktury ve vztahu k pohybové aktivit Následující tlesné struktury a funkce mají podle ICF vztah k pohybovým aktivitám. Limitace ve strukturách a funkcích tvoí fundamentální základ pro tvorbu služeb v oblastech APA a inností spojených s diagnostikou, umístním a intervencí. 1_3_02 Kontextuální struktura ICF Aktivity a participace Model ICF upozoruje na možnosti omezení níže zmínných aktivit z dvod zdravotních oslabení, poškození, i postižení: Uení se novým vcem, Bžné úkoly, Komunikace, Mobilita, Sebeobsluha, Život v soukromí, Interpersonální interakce, Dležité životní oblasti, Spoleenský život, komunita.

7 Z tchto kritérií jsou pro oblast APA obzvlášt dležité mobilita, komunikace, uení se a interpersonální vztahy. Výkon a participace v každé z tchto domén mohou být zlepšeny prostednictvím program APA. Kontextuální environmentální (vnjší) faktory Environmentální faktory mohou podle ICF vytváet nepekonatelné bariéry nebo naopak facilitovat participaci v závislosti na míe následujících podmínek: Pomcky a technologie pro zlepšení pístupnosti, Pírodní prostedí a lidské zásahy do tohoto prostedí, Podpora a vztahy partner a blízkých osob, Postoje trenér, uitel, vrstevník, a blízkých osob, Služby, systémy a pedpisy, vetn dopravy. Kontextuální osobní (vnitní) faktory Osobní faktory, které nesouvisejí s daným zdravotním postižením, napíklad pohlaví, somatotyp, osobnostní atributy jako smysl pro zodpovdnost i aspiraní úrove, mohou ovlivnit míru participace (úasti) a výsledky daných aktivit v uritém specifickém kontextu. Analýza kontextuálních osobních a environmentálních faktor a následná vhodná intervence mže redukovat nechtné následky. 2_1 Adaptace Teorie adaptace "Umní a vda manipulace promnných (vliv) tak, abychom dosáhli oekávaných výsledk" (Sherrill, 1997, 60). Každá tlesná aktivita mže být modifikována nebo upravena. Tlesná aktivita by mla být realizována s pochopením specifických poteb plynoucích ze zdravotního postižení a mže vyžadovat zmny v následujícím: Náadí : p. využití mí rzných velikostí, které mohou být vyrobeny z rzných materiál Prostedí: p. snížení výšky sít; zmenšení velikosti hišt. Úkol: zjednodušení aktivity, modifikace cíl, p. volejbal, kde žák s postižením hraje v sed na ortopedickém vozíku. Pravidla: p. možnost dopadu tenisového míku ped odehráním dvakrát (prodloužení asu potebného k odehrání míku).

8 Instrukce: pizpsobení se rozumových schopnostem žák, p. jednoduché a krátké instrukce, redukce na pouze jednu informaci v daném ase, volba pímého pohybu namísto pohybu v kruhu. Tyto modifikace mohou být upraveny ve vztahu k aktivit a danému zdravotnímu postižení, jako v následujícím pípad: Aktivita: bh na 2000 m v atletice 2_2_01 Realizace program Pi realizaci program se snažíme vytvoit jedincm vyžadujícím péi APA optimální (nejmén omezující/restriktivní) prostedí. V rámci plánování je poteba stanovit, jaké prostedí je nejmén omezujícím prostedím - NOP(Least Restrictive Environment- LRE) pro realizaci program APA. Modifikace a adaptace kurikul a instrukcí v rámci TV jsou nezbytn nutné pro individualizaci výuky ve vztahu k potebám všech dtí. Adaptace jsou pipraveny tak, aby každý žák ml možnost zažít úspch v bezpeném prostedí. Systém realizace program Pro naplnní poteb NOP ve vztahu k vývoji klient, je možné v prbhu programu mnit jejich umístní. Typická nabídka alternativ umístní klient se skládá z následujícího: Speciální školy. Speciální tídy na bžných školách. Bžná tída/ pedagogický asistent. Bžná tída/ asistent z ad vrstevník. Bžná tída/ výuka bez jakékoliv asistence. Tabulka inkluze v rámci realizace program APA 2_2_02 Individualizované vzdlávací plány v APA (IVPAPA) IVPAPA je plán, který zahrnuje objektivní a mitelné cíle stanové odborníkem z oblasti APA. Cíle a úkoly jsou vytvoeny na základ kurikula a jsou evaluovány ve vztahu k pedpism daného školského úadu (pozn. V R školské úady nevytváejí takovéto specifické pedpisy). Tento postup vytváí možnost kontroly plnní úkol v ase. Individuální vzdlávací plán (IVP) je realizován v nkterých evropských zemích (p. VB), pestože mnohdy není školskou legislativou vyžadován. Rozhodn je vhodné realizovat výuku APA na základ IVP. IVPAPA je založeno na: Diagnostice stávajícího stavu motoriky Doporuení konkrétních cíl

9 Urení modifikací (adaptací) potebných k realizaci výše zmínných cíl Plánování Pro plánování je potebné provést diagnostiku a stanovit cíle v následujících doménách 2_3_01 Inkluze (zaleování) Principy inkluze Fundamentální princip inkluze je založen na pijetí hodnoty rozdílností v rámci lidských komunit. Nkteí autoi vnímají inkluzi jako morální píkaz (Bricker, 1995; Rogers, 1993; Stainback & Stainback, 1996) a trvají na nekategorické, úplné inkluzi všech dtí. Inkluze je více než pouhé umístní dtí se zdravotním postižením spolen s dtmi intaktními (toto je nazýváno hlavním proudem mainstreaming). Inkluze znamená zajištní služeb, zmnu postoj a vytvoení povdomí zodpovdnosti. Nap.: Namísto pípravy dítte s postižením na píchod do bžné tídy, se bžná tída pipravuje na toto dít. Pro inkluze? Rodie, v rámci inkluzívní výchovy, získají reálnou pedstavu o možnostech jejich dítte. Vrstevníci bez postižení mají možnost seznámit se s vrstevníky se zdravotním postižením a posílit tak jejich empatii a schopnosti pomoci tm, kteí mají urité problémy. Dti se zdravotním postižením (ZdP) budou, po absolvování školní docházky, žít a pracovat s rozdílnými skupinami lidí. Inkluze je klíovým nástrojem pro pípravu dtí na život po absolvování školní docházky. Uitelé se nauí pracovat s rznorodými žáky, kteí mohou potebovat alternativní cíle a oekávání. 2_3_02 Poátky inkluze Inkluze patí mezi nejnovjší humanistické pohledy na výchovu a vzdlávání osob se zdravotním postižením (ZdP). Je založena na sebeurení a participaci jedinc se ZdP jako jisté sociální menšiny. Nirje (1969) napadl segreganí model speciáln pedagogických systém pro dti s mentálním a tlesným postižením. Tyto pístupy nazval normalizaním principem.

10 Wolfensberger et al. (1972) navrhli signifikantní zmny v systémech pedagogické podpory, které vedly k rozvoji integrace, hlavního proudu (mainstreaming) a konen inkluze. Inkluze v Evrop Rada Evropy se k problému inkluze vyjádila v Evropské chart sportu pro všechny osoby se zdravotním postižením (European Charter: Sports for all Disabled Persons) schválené v roce 1987,kde vyzvala všechny leny EU k naplování inkluzívních program. Vtšina evropských zemí poskytuje dtem se zdravotním postižením integrované vzdlávání v rámci bžného školského systému. Akoliv je patrné, že tento proces s sebou pináší spoustu pozitiv, vedl mimo jiné k tém totální absenci tlesné výchovy a sportu u integrovaných dtí (European Charter, 1987, 20). Madridská deklarace nediskriminace spolen s pozitivní akcí mající za výsledek totální inkluzi byla sepsána v roce 2002 a vedla k Evropskému roku osob se zdravotním postižením v roce V této deklaraci je pravidlo, že osoby se zdravotním postižením mají stejná práva jako všichni ostatní a tím také zahájila cestu k více inkluzívní spolenosti. Ve Finsku existuje vedení uitel a jejich podpora v oblasti inkluze dtí se zdravotním postižením do hodin bžné tlesné výchovy (Heikinaro-Johansson, Sherrill, French, & Huuhka, 1995). V roce 1998 v Norsku federace sportovních organizací pipravila oslovení bžných sportovních federací, ve které je vyzvala k pevzetí odpovdnosti za sport osob se ZdP. Do této chvíle tyi organizace pevzaly plnou zodpovdnost za sport osob se ZdP a 11 dalších integruje sportovce se ZdP v rámci svých aktivit. Mezinárodní pohled na inkluzi V USA byly programy zameny na inkluzi osob se ZdP v rámci TV a sportu pipravovány a realizovány na rzných úrovních již od roku (e.g., Block, 1999; Sherrill, 1998) V Austrálii jsou vrcholový sportovci pln integrováni do programu organizace the Australian Institute of Sports (Downs, 1995). Velké množství program, které mají napomáhat povdomí o inkluzi, jakož i samotné inkluzívní programy byly odstartovány na lokální úrovni. V roce 1988 byl pijat spolený Akní plán v Kanad. V rámci tohoto plánu bylo pipraveno mnoho aktivit jejichž souástí jsou také publikace Moving into Inclusion (Smrem k inkluzi), Action Pack for Promoting lnclusion (Akní balíek pro podporu

11 inkluze) a nov také balíek pro odborníky ve fitness se základními informacemi o možnostech zaleování osob se ZdP. 2_4 Ekosystém Systém realizace Na základ tradice gestaltismu Kiphard (1983) a posléze Newell (1986) tvrdili, že vlastní aktivita je spojena s kontextem, ve kterém se odehrává. Jedná se o reciproní vztah mezi jedincem, prostedím a úkolem. Prostedí vytváí uritá omezení, která ovlivují utváení vzorc jednání pro naplnní daných úkol. Na druhé stran se každý jedinec pokaždé pizpsobuje prostedí, pípadn jej mní ve svj prospch. Z tchto dvod je poteba, aby vzorce jednání byly flexibilní a mohly reagovat na promny vztah mezi jedincem a okolím. Píklad. 1: Stelba na koš ze sedu (vozíká) Úkol: Stelba na koš z vnjší strany pásma šestimetrového hodu Prostedí: Výška koše, Váha míe, Velikost míe, Ortopedický vozík (pomcky) pevod síly (vliv zádové oprky, stedu, kol, obruí, apod.). Jedinec: Svalová síla horních konetin a trupu, Ovládání trupu, Dovednosti pi ovládání vozíku, Percepní pozornost (míení), Koordinace oko-ruka. Pro další píklady a kviz je možné následovat hypertextový odkaz na webových stránkách THENAPA 2_5 Rovnoprávnost Rovnost: znamená rovnou volbu píležitostí, p. stejnou výchozí pozici pro uritou aktivitu. Rovnoprávnost: reprezentuje co nejširší nabídku možností pro každého. P.: Rovnost = všechny dti z okolí mají možnost zapojit se do fotbalového kroužku.

12 Rovnoprávnost = asistent, pípadn vrstevník, pomáhají dítti se zdravotním postižením. Rovnost = od všech dtí se oekává úast pi basebalové he. Rovnoprávnost = dít, které je na vozíku má možnost stílet na nižší koš z minimální vzdálenosti 2 metr. V prbhu posledních 20 let se termín rovnost postupn transformoval do termínu rovnoprávnost. Rovnoprávnost také znamená, že se snažíme vytvoit a udržovat bezbariérové prostedí tak, aby všichni lidé mli pístup k naplování jejich potenciálu. Evropská charta sportu pro všechny V Evrop sahají snahy o legislativní zakotvení práva všech osob na participaci v pohybových aktivitách do roku 1966 (Strasburg). Tato práva byla posléze potvrzena v Chart roku V této Chart byly všechny vlády vyzvány k tomu, aby pipravily právní, administrativní a organizaní podmínky pro tlesnou výchovu, sport a rekreaci tak, aby byl k tmto aktivitám umožnn pístup osob se zdravotním postižením. Ustanovení Charty obsahovala: pístupnost sportovních zaízení, asistenci pro dopravu, technické a sportovn kompenzaní pomcky pro usnadnní úasti v pohybových aktivitách. 3_1 Výchova a vzdlání Vzdlání ve vztahu ke zdravotnímu postižení a spoleným (inklusivním) programm je dležité z pohledu žáka i z pohledu uitele TV a sportu. Z tohoto dvodu je na tomto míst prezentována problematika školní tlesné výchovy i vysokoškolských program. Tlesná výchova (TV) Hlavním cílem školní TV je poskytnout dobré základy pro aktivní životní styl prostednictvím zvládnutí: základních pohybových vzorc základních týmových aktivit míových sport plavání fitness Aplikované pohybové aktivity (APA) jsou tlesnou výchovou, která byla upravena i modifikována tak, aby se jí mohly úastnit stejn dobe osoby bez postižení, jako osoby s postižením. Pro naplnní tchto cíl je poteba pipravit dostaten kvalifikované odborníky v oblasti APA a také uitele TV se základním vzdláním v oblasti APA.

13 Evropská legislativa je v rzných zemích EU ve vztahu k žákm se specifickými potebami rzná. V nkterých zemích není TV na 1. stupni vyuována aprobovanými uiteli (p. Anglie, Bulharsko). Píklady z jednotlivých zemí mžete nalézt na odkazu: Univerzitní a vysokoškolské programy Píprava odborník v oblasti TV a APA se mezi evropskými zemmi signifikantn odlišuje a z toho dvodu je nezbytn nutné vytvoit spolený základ (standardy) pro absolventy v tchto oblastech. Jeden z cílu sít THENAPA byl analyzovat a zlepšit akademické programy v oblasti APA v Evrop. V rámci tohoto projektu byl vytvoen ideální profil odborníka v oblasti APA. Tento profil reprezentuje minimální obsah výuky v oblasti APA pro uitelství TV, fyzioterapii a specializované programy v oblasti APA v Evrop. Pedkládaný CD-ROM tvoí základní kurikulum pro oblast APA. Toto kurikulum je složeno z oblastí, které tvoí základy v rzných úrovních výše zmínných studijních program. Až se podaí vytvoit srovnatelné vzdlávací programy, bude možné rozvinout proinkluzivní legislativu a poskytovat programy srovnatelné kvality ve všech evropských zemích. Zájemci o studium specializovaných program v oblasti APA mohou navštívit níže uvedené internetové stránky: 3_2 Vrcholový Sport Sporty osob se zdravotním postižením jsou ízeny nkolika mezinárodními organizacemi, které byly vytvoeny v prbhu 20. století. Osoby se smyslovým a tlesným postižením se úastní aktivit pod záštitou Mezinárodního paralympijského výboru - International Paralympic Committee (IPC). Sportovci využívají množství aktivit, které vznikly v rámci paralympijského hnutí od jeho poátk, u nichž stál neurochirurg Sir Ludwig Guttmann. Osoby se sluchovým postižením sportují, na základ vlastního rozhodnutí, v organizaci CISS (International Committee of Sports for the Deaf) a jejich vrcholnými soutžemi jsou Deaflympiády.

14 Osoby s mentálním postižením se úastní množství aktivit na lokálních, národních a na mezinárodní úrovni pod hlavikou organizace Special Olympics International. Bližší informace je možno získat v sekci Sporty & Organizace v menu na horní ásti stránky. 3_3 Rekreace Hlavním cílem rekreace je podncovat aktivní životní styl a vytvoit možnosti svobodné volby využívání volného asu. Z tchto dvod je nabídka rekreaních program úzce spjata s problematikou pístupnosti a uvdomní si specifických poteb jedinc se ZdP v daných sociálních podmínkách. Rekreace je stále více integrovaná a inkluzivní z dvod zlepšení legislativy a povdomí o programech APA. Nkteré zem však zaostávají za jinými ve vztahu k právm na rovné píležitosti a zem se také liší v míe a kvalit nabízených sportovních program a aktivit. 3_4 Rehabilitace Rehabilitace je odborná služba, které je spojena s redukcí i s prevencí zhoršování zdravotního stavu, rehabilitací i zlepšováním zdravotního stavu. Z tchto dvod je založena na diagnostice stávajícího stavu jedince, analýze intervenních cíl a prbžné evaluaci v plnní stanovených úkol. Rehabilitace využívá široké škály léby, známé jako terapie, která má za úkol starost o jedince se ZdP (ne jeho lébu). Terapie jsou spojeny s lékaskými profesními organizacemi, nap. fyzioterapie, ergoterapie, logoterapie, a dalšími píbuznými profesemi APA, jako napíklad psychomotorická terapie, tanení & pohybová terapie, terapeutická rekreace, hydroterapie a kardiologická rehabilitace. Terapeutické cíle jsou specificky aplikovány, nap. intervenní plány pro dosažení specifických cíl se mohou lišit ve vztahu ke zdravotnímu postižení. P. program pro zlepšení rovnováhy u osob s ataxií se bude lišit od programu pro zlepšení rovnováhy u osob se spasticitou. Terapie asto tvoí hlavní ást rehabilitace (funkní obnova) jako napíklad pi zotavení po mozkové píhod. APA naplují mnohé funkce spojené s terapií a procesem rehabilitace:

15 Signifikantní ást léby je pímo zamena na funkní omezení, p. kardiovaskulární (KV) rehabilitace, kde je kontrolované zatžování KV systému klíem k úspchu terapie. Styné body léby existují také ve vztahu k sekundárním funkním limitacím, p. obnova svalové síly a vytrvalosti u osob s funkními omezeními, které mají tendence vyhýbat se pohybových aktivitám. Následná ást léby je zamena na prevenci možných negativních fyzických a psychosociálních dsledk plynoucích ze sedavého životního stylu, který je asto preferován osobami s jistými funkními omezeními i zdravotním postižením, p. pohybové aktivity pro ženy po operaci rakoviny prsu. Bližší informace je možno získat v sekci Intervence v menu na horní ásti stránky.

16 Kapitoly 2 1_1 Zrakové postižení Definice Zrakové postižení, oznauje zrakové poškození, které i po korekci nepízniv ovlivuje každodenní aktivity postižených osob. Poškození zraku zahrnuje osoby, které: nikdy nemly funkní zrak, ped ástenou, nebo úplnou ztrátou zraku normáln vidly, krom ztráty zraku mají ješt jiné postižení, mají výpadek ásti zrakového pole, mají ztrátu ostrosti vidní v celém zrakovém poli (WHO). Pokud se zrakové postižení projeví do 3 let, jsou osoby se ZP pokládány za osoby s vrozeným postižením. Subkategorie Slepota a snížený zrak jsou níže definovány na základ 10.vydání Mezinárodní klasifikace nemocí (ICD10 - International Classification of Diseases): SLEPOTA: vízus < 3/60 nebo odpovídající zorné pole na lepším oku s nejlepší možnou korekcí (kat. 3, 4, 5). SLABOZRAKOST: vízus < 6/18, ale stejný nebo lepší než 3/60 na lepším oku s nejlepší možnou korekcí (kat. 1,2). Píiny Zraková postižení mohou vznikat ze 3 píin: Nemoc: 42% (glaukom; diabetes; vaskulární onemocnní; šedý zákal; syfilis). Vrozené ZP: 31% (rubeola, toxoplazmóza; prenatální léba, syndromy). Nehody: 27% (úrazy, válené nehody, atd.). Výskyt Svtová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje etnost výskytu zrakového postižení na 0.7%. Píznaky dvojité vidní zmna barvy duhovky vidí body nebo obrazy, které pipomínají duchy náhlá ztráta zraku na jedno oko záblesky svtla pípadn erné body roletové skvrny ve vizu

17 Prevence novorozenci a batolata by mli projít skríninkem (vyšetením) na bžné zrakové vady dosplí a senioi by mli absolvovat pravidelné lékaské prohlídky používání ochranných prostedk pi práci, kde mže dojít k úrazm oí Intervence Bezpenost a schopnost sebeobsluhy (nap. jídlo, oblékání) a schopnost nezávislého života jsou nejdležitjšími potebami nevidomých osob. V souasnosti existuje mnoho služeb, kompenzaních pomcek a výukových program, které mají za cíl pomáhat osobám se ZP k nezávislému životu. Referenní seznam 1. Davis K, Kennedy JW, Kemp HG, et al. Complications of coronary arteriography from the Collaborative Study of Coronary Artery Surgery (CASS). Circulation 1979; 59: De Bono D. Complications of diagnostic cardiac catheterisation: results from patients in the United Kingdom confidential enquiry into cardiac catheterization complications. Br Heart J 1993; 70: Fischer Williams M, Gottschalk PG, Browell JN. Transient cortical blindness. An unusual complication of coronary angiography. Neurology 1970; 20: Rama BN, Pagano TV, Del Core M, et al. Cortical blindness after cardiac catheterisation: effect of re-challenge with dye. Cathet Cardiovasc Diagn 1993; 28: Vranckx P, Ysewijn T, Wilms G, et al. Acute posterior cerebral circulation syndrome accompanied by serious cardiac rhythm disturbances: a rare but reversible complication following bypass graft angiography. Cathet Cardiovasc Interv 1999; 48: _2 Sluchové postižení Definice Osoby se ztrátou sluchu se správn nazývají neslyšící i nedoslýchaví, v závislosti na míe ztráty sluchu, pípadn také v závislosti na komunikaních schopnostech. Neslyšící: je ten, kdo není schopen porozumt mluvené ei sluchovým analyzátorem (ani s použitím sluchadel). Nedoslýchavý: je ten, kdo má problémy se slyšením, ale je schopen porozumt mluvené ei sluchovým analyzátorem (pípadn s použitím sluchadel). Hluchota: problém v komunikaci a sociální akceptaci, který je spojován s problémy v mluvení a specifickými poruchami uení více než jiné speciáln pedagogické kategorie.

18 Subkategorie Pevodní sluchové postižení: porucha pevodu zvuku ve vnjším a stedním uchu. Percepní sluchové postižení: porucha vnitního ucha, kde receptory pemují zvukové vlny v nervové impulsy, které jsou penášeny do mozku, kde jsou dekódovány. Jedná se o poškození drobných nervových zakonení. Smíšené sluchové postižení: stav, kdy jsou pítomny pevodní i percepní poruchy. Píiny 50% genetické predispozice 20% specifické píiny (dlouhodobá expozice hluku; rubeola matky; pedasný porod; meningitida; nádory mozku; vysoký krevní tlak; diabetes; léky; drogy; atd.) 30% neznámé píiny Výskyt Podle WHO žije ve svt kolem 250 milion lidí se sluchovým postižením. Píznaky problémy s porozumním slovm, zvlášt v hluném prostedí nebo v davu lidí špatná kvalita ei a jiných zvuk poteba zesílit zvuk rádia i televize poteba, aby lidé v okolí mluvili pomaleji, hlasitji a jasnji únik tekutin z ucha problémy s rovnováhou Intervence Pevodní sluchové postižení * operace a/nebo farmakoterapie * sluchadla nebo kochleární implantát Percepní sluchové postižení * nelze odstranit operativn ani farmaky Referenní seznam 1. Erenberg, A., Lemons, J, Sia, C., et all: Newborn and infant hearing loss: detection and intervention. American Academy of Pediatrics, 1999; 103 (2): Freeman, R.D., Carbin, C.F., Boese, R.J: Can t your child hear? In: A guide for those who care about deaf children. Baltimore, MD: University press; 1981

19 3. Mayo Foundation for Medical Education and Research(MFMER), Morton, N.E. Genetic epidemiology of hearing impairment. Ann NY Acad Sci 1991; 630: Twefik,T.L., Teebi, A.S., Der Kaloustian, V.M. Syndroms and conditions associated with genetic deafness(eds). Congenital Anomalies of the Ear, Nose and Throat, Oxford University Press; _3 Neurologické postižení 1_3_01 Alzheimerova choroba Definice Alzheimerova choroba Dtská mozková obrna Parkinsonova choroba Roztroušená skleróza (Sclerosis multiplex) Epilepsie Úrazy míchy Rozštp pátee (Spina bifida) Hydrocefalus Cévní mozková píhoda Alzheimerova choroba je degenerativní onemocnní mozku, které je charakterizováno progresivní ztrátou pamti, myšlení, porozumní, poítání, vyjadování, kapacity uení a úsudku. Symptomy Alzheimerovy choroby bychom mli odlišovat od bžných projev úpadku výše zmínných funkcí kvli stárnutí. Tyto zmny jsou více pozvolné a vedou k výrazn menším postižením. Subkategorie Progrese této choroby se liší lovk od lovka. Alzheimerova choroba se obvykle vyvíjí od mírné intenzity, pes stední až k pokroilé. Mírná: možnost žít a naplovat své poteby dostaten dobe. Stední: potenciální vtší problémy nezávislého života bez supervize. Pokroilá: problémy se sebeobsluhou a nezávislým životem. Výskyt: Asi 5% muž a 6% žen ve vku nad 60 let. Píznaky: Vybrané znaky onemocnní: zvýšená zapomntlivost problémy s abstraktním myšlením

20 problémy s nalézáním správných pojm problémy s orientací ztráta úsudku obtíže pi vykonávání známých úkol zmny v osobnosti Rizikové faktory vk: nad 65 (výjimen nad 40) ddinost nkteré faktory zevního prostedí Intervence V souasnosti neexistuje léba a proto je cílem léby: Zachování stávajících funkcí postižených osob. Minimalizace vlivu postižení v oblasti mentálních funkcí; reorganizace zabhnutých zvyklostí tak, aby jedinec mohl maximáln využívat zbývající funkce. Minimalizace symptom, kterými jsou nap. deprese, agitace, podezíravost. Poskytování podpory rodinám. Psychosociální intervence: * edukace, * podpora, * poradenství, terapie a rekonvalescentní pée o pacienty a rodinu. Farmakoterapie. Tlesná cviení. Referenní seznam Alzheimer's Disease Education and Referral Centre, (2001). Progress Report on Alzheimer's Disease: Taking the Next Steps. Alzheimer's Disease Education and Referral Centre (NIH Publication No ), Silver Spring, MD. 1_3_02 Dtská mozková obrna Definice Dtská mozková obrna (DMO) pípadn infantilní cerebrální paréza je zastešující termín pro motorické poškození vzniklé poškozením mozku v dtském vku. Poškození vzniká z rzných dvod a má rzný dopad na dti. Subkategorie Spastická: nejrozšíenjší typ; svaly jsou strnulé a permanentn kontrahované. - diplegie: postižení obou horních nebo dolních konetin - hemiplegie: postižení pravé nebo levé poloviny tla

Vzdlávání manažer ve stedn velké spolenosti

Vzdlávání manažer ve stedn velké spolenosti UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍN FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno Vzdlávání manažer ve stedn velké spolenosti DIPLOMOVÁ PRÁCE Vedoucí diplomové práce: JUDr. Jan Hubáek Vypracoval:

Více

Věstník OBSAH: 4. Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru Klinická hematologie a transfuzní služba... 48

Věstník OBSAH: 4. Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru Klinická hematologie a transfuzní služba... 48 Věstník Ročník 2010 MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Částka 10 Vydáno: 5. LISTOPADU 2010 Cena: 277 Kč OBSAH: 1. Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru Mikrobiologie........................

Více

Rámcový vzd lávací program pro základní vzd lávání

Rámcový vzd lávací program pro základní vzd lávání Rámcový vzd lávací program pro základní vzd lávání Pomůcka na pomoc učitelům (aktuální znění k 1. 9. 2010) Tento dokument neprošel jako celek v tomto znění schvalovacím řízením MŠMT Auto i Rámcový vzd

Více

Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji

Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Zpracovali: Mgr. Jakub Bucek, Ing. Pavel Cetl, Ing. Dita Janeková, Ing. Jaromír Pokoj, Ing. Ladislav Vondráek, Mgr. Jana Viarová Enving s.r.o. Kvten

Více

5 Přijímající organizace str. 16. 6 Komu pomáhají dobrovolníci str. 20. 7 Zásady přístupu ke klientům str. 27

5 Přijímající organizace str. 16. 6 Komu pomáhají dobrovolníci str. 20. 7 Zásady přístupu ke klientům str. 27 1 1 Základní pojmy str. 3 2 Zásady pro chování dobrovolníka v organizaci str. 6 3 Práva a povinnosti dobrovolníků str. 9 4 Pravidla dobrovolnického programu str. 12 5 Přijímající organizace str. 16 6

Více

PROJEKT LIGOVÉ STADIONY 2012

PROJEKT LIGOVÉ STADIONY 2012 PROJEKT LIGOVÉ STADIONY 2012 Upraveno podle stavu k 11.05.2007. PROJEKT LIGOVÉ STADIONY 2012 Upravené znní materiálu pro jednání Výkonného výboru MFS, O B S A H 1. Prvodní zpráva 2. Projekt ligové stadiony

Více

ÉTUDE DU CEFRES n 3. Octobre 2004 N 3. Promny sladké Francie. Otázky francouzských djin 30. a 40. let 20. století

ÉTUDE DU CEFRES n 3. Octobre 2004 N 3. Promny sladké Francie. Otázky francouzských djin 30. a 40. let 20. století ÉTUDE DU CEFRES n 3 1 N 3 Octobre 2004 Promny sladké Francie. Otázky francouzských djin 30. a 40. let 20. století 2 Obsah Obsah 2 Úvod 3 Evianská konference 1938 a postoj francouzské diplomacie 5 Adéla

Více

Srpen/Prosinec 2008 ÁST TETÍ MATERIÁLOVÁ PRAVIDLA

Srpen/Prosinec 2008 ÁST TETÍ MATERIÁLOVÁ PRAVIDLA ÁST TETÍ MATERIÁLOVÁ PRAVIDLA 1 2 I. Výzbroj a vybavení šermí Kapitola 1 Výzbroj Charakteristiky shodné pro všechny zbran. m.1 1 Existují ti typy zbraní: fleret, kord a šavle. 2 Všechny zbran smjí být

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav fyzioterapie. Diplomová práce. Autor: Bc. Lucie Richterová Fyzioterapie

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav fyzioterapie. Diplomová práce. Autor: Bc. Lucie Richterová Fyzioterapie Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav fyzioterapie CO JE TO VLASTNĚ VEGETATIVNÍ STAV? Diplomová práce Autor: Bc. Lucie Richterová Fyzioterapie Vedoucí práce: MUDr. Tomáš Gabrhelík,

Více

Pehled zmn probíhající v potravináských surovinách a potravinách bhem zpracování a skladování.

Pehled zmn probíhající v potravináských surovinách a potravinách bhem zpracování a skladování. 1 Pehled zmn probíhající v potravináských surovinách a potravinách bhem zpracování a skladování. Smyslem technologického zpracování a skladování potravináských surovin a potravin je vytvoit a udržet nutriní

Více

Škola přátelská dětem

Škola přátelská dětem Eva Vaníčková, Věra Faierajzlová, Marie Nejedlá, Jana Votavová Škola přátelská dětem Stručný průvodce manuálem UNICEF pohledem nejlepšího zájmu dětí Titul: Autoři: Vydává: Vydání: Škola přátelská dětem.

Více

Age Management pro práci s cílovou skupinou 50+

Age Management pro práci s cílovou skupinou 50+ Lenka Cimbálníková, Jiří Fukan, Bohumíra Lazarová, Dagmar Navrátilová, Petr Novotný, Radka Odrazilová, Zdeněk Palán, Milada Rabušicová, Milena Rajmonová, Lenka Řeháková, Ilona Štorová Age Management pro

Více

Roztroušená skleróza. Multiple Sclerosis MINIMONOGRAFIE

Roztroušená skleróza. Multiple Sclerosis MINIMONOGRAFIE MINIMONOGRAFIE Roztroušená skleróza Multiple Sclerosis Souhrn Roztroušená skleróza (RS) představuje víceložiskové zánětlivé onemocnění CNS mladých dospělých s podílem autoimunitních i neurodegenerativních

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA PLZEŇ FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA PLZEŇ FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA PLZEŇ FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 Petra Rupertová FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Ošetřovatelství B 5341 Petra Rupertová Studijní obor: Všeobecná

Více

Hledání životní vize

Hledání životní vize BUDOUCNOST PRO SAMUELA, CZ.1.07/1.2.00/14.0108 Hledání životní vize Učební materiál pro pedagogy 2012 Důvěrné D Ě T S K Ý D O M O V A Š K O L N Í J Í D E L N A, C H O M U T O V, Č E L A K O V S K É H O

Více

Krátký intervenční program pro uživatele pervitinu a Terapeuticko-intervenční program pro uživatele pervitinu

Krátký intervenční program pro uživatele pervitinu a Terapeuticko-intervenční program pro uživatele pervitinu Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Krátký intervenční program pro uživatele pervitinu a Terapeuticko-intervenční program pro uživatele pervitinu

Více

RESORTNÍ PROGRAM VÝZKUMU A VÝVOJE MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ III. (RPV III.)

RESORTNÍ PROGRAM VÝZKUMU A VÝVOJE MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ III. (RPV III.) RESORTNÍ PROGRAM VÝZKUMU A VÝVOJE MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ III. (RPV III.) Obsah: 1. Východiska programu.. 1 2. Cíle programu 7 3. Termín a vyhlášení a doba trvání programu.. 9 4. Základní struktura

Více

4. Základy spoleenských vd

4. Základy spoleenských vd 4. Základy spoleenských vd 255 Vzdlávací oblast: lovk a spolenost Vzdlávací obor: Obanský a spoleenskovdní základ Vzdlávací pedmt: Základy spoleenských vd 2. Charakteristika vyuovacích pedmt ( základní

Více

Metodický postup: Systém vzdělávání finanční gramotnosti pro znevýhodněné občany (návrh přípravy školitelů)

Metodický postup: Systém vzdělávání finanční gramotnosti pro znevýhodněné občany (návrh přípravy školitelů) Metodický postup: Systém vzdělávání finanční gramotnosti pro znevýhodněné občany (návrh přípravy školitelů) Metodický postup byl vytvořen v rámci projektu Vzděláváním odborníků v oblasti finanční gramotnosti

Více

Pandemický plán České republiky

Pandemický plán České republiky Pandemický plán České republiky 0 Předmluva Znalosti získané v průběhu pandemií 20. století vedly vládu ČR již v roce 2001 k vypracování prvního plánu pro případ nutnosti opět čelit chřipkové pandemii.

Více

Vybrané postupy sociální práce se skupinou Vladimír Mašát

Vybrané postupy sociální práce se skupinou Vladimír Mašát Vybrané postupy sociální práce se skupinou Vladimír Mašát socialni-prace-se-skupinou.indd 1 15.9.2012 21:51:16 Tato publikace vznikla v rámci projektu Inovace studijního programu Pastorační a sociální

Více

ÚVOD. Bc. Jana Bednářová srpen 2010. Učební a pracovní texty Vybrané metody sociální práce

ÚVOD. Bc. Jana Bednářová srpen 2010. Učební a pracovní texty Vybrané metody sociální práce ÚVOD Souhrnné učební a pracovní texty pro obor Sociální činnost v prostředí etnických minorit jsou určené k výuce předmětu. Mají za cíl vytvořit základní textovou osnovu a sloužit jako obecný podklad pro

Více

CÍL 10: ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

CÍL 10: ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CÍL 10: ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DO ROKU 2015 ZAJISTIT BEZPEČNĚJŠÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, V NĚMŽ VÝSKYT ZDRAVÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK NEBUDE PŘESAHOVAT MEZINÁRODNĚ SCHVÁLENÉ NORMY Zdraví kromě jiných

Více

Argumentační základna pro prosazování a realizaci antidiskriminačních opatření ve vztahu k lidem se zdravotním postižením v ČR

Argumentační základna pro prosazování a realizaci antidiskriminačních opatření ve vztahu k lidem se zdravotním postižením v ČR Být jiný je normální Argumentační základna pro prosazování a realizaci antidiskriminačních opatření Lenka Krhutová Výzkumné centrum integrace zdravotně postižených Olomouc, listopad 2005 1 Mgr. Lenka Krhutová,

Více

Diskusní materiál k východiskům dlouhodobé péče v České republice

Diskusní materiál k východiskům dlouhodobé péče v České republice 06 sobestacnost.qxd 1.9.2010 16:15 Stránka 1 Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Katedrou řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích Fakulta humanitních studií Univerzity

Více

PRVNÍ POMOC INFORMACE / POSTUPY / AKTIVITY. Vytvoøme pro dìti bezpeèné prostøedí. Nauème dìti, jak se chovat, aby k úrazu nedošlo.

PRVNÍ POMOC INFORMACE / POSTUPY / AKTIVITY. Vytvoøme pro dìti bezpeèné prostøedí. Nauème dìti, jak se chovat, aby k úrazu nedošlo. PRVNÍ POMOC INFORMACE / POSTUPY / AKTIVITY Vytvoøme pro dìti bezpeèné prostøedí. Nauème dìti, jak se chovat, aby k úrazu nedošlo. Tato publikace je vydávána jako součást projektu Vzdělávání pedagogů v

Více