Mramory olešnické skupiny

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mramory olešnické skupiny"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD Mramory olešnické skupiny (rešerše k bakalářské práci) Marek Janča Vedoucí bakalářské práce doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr. Brno, 2011

2 Obsah Geografická pozice daného území...3 Geologická stavba, vývoj a stratigrafie... 4 Přehled výzkumů :... 4 Tektonika... 8 Nerostné suroviny a těžba Literatura...11

3 Geografická pozice daného území Zájmová oblast se nachází 50 km sz. od Brna v okolí městečka Olešnice v nadmořské výšce m.n.m. Olešnice leží v samém cípu Jihomoravského kraje a v sz. části okresu Blansko. Studované území patří podle regionálního geomorfologického členění k Českomoravské vrchovině. Oblast spadá do Hornosvratecké vrchoviny. Člení se na 2 podcelky a to Žďárské vrchy a Nedvědická vrchovina (okrsky Kunštátská vrchovina, Vírská vrchovina, Olešnická kotlina). Hornosvratecká vrchovina tvoří rozsáhlé území s vyklenutým povrchem prořezané hlubokým údolím řeky Svratky a jejich přítoků. V blízkém okolí Olešnice je to říčka Hodonínka, nebo též Nyklovický nebo Olešnický potok. Výrazněji členitý reliéf je na západě až jihozápadě od Olešnice v povodí Tresenského potoka. Reliéf území je velmi členitý a z asi 30 % zalešněný. Území se nachází v mírně teplé klimatické oblasti MT3. Klima je mírné až mírně chladné, suché až mírně suché.

4 Geologická stavba, vývoj a stratigrafie Studované území patří do významné geologické jednotky na východě Českého masivu, kterou je moravikum. Moravikum spadá do moravskoslezské oblasti Českého masivu. Dělí na dílčí jednotky, dyjská a svratecká klenba. Olešnická skupina leží v severní části svratecké klenby (Mísař et al.,1983). Přehled výzkumů : Již na přelomu 19. a 20. století bylo zájmové území, ale i celá Českomoravská vrchovina středem zájmů rakouských geologů po stránce stratigrafie, petrografie i tektoniky. Podle Lipolda (1863a) se v oblasti východní, dnešní olešnické antiklinály, vyskytují bohatá ložiska grafitu, která jsou vázána na vápence. Tektonickou stavbu řešil jako antiklinální elipsoid. Naproti tomu Rosiwal (1896) tvrdil, že krystalické břidlice tvoří synklinálu. Na styku moravika a moldanubika pracoval nejvíce F. E. Suess, který rozdělil moravikum na 2 části : severní (od Svojanova po Oslavany) a jižní (od Moravského Krumlova po Manhartsberg v Rakousku). Morávní fylity rozdělené bítešskou rulou označil jako fylity vnější a vnitřní (Suess, 1903). Po svých dlouholetých výzkumech o vzájemném poměru moldanubika a moravika dospěl k teorii, že moldanubikum a moravikum metamorfovalo prostorově odděleně a poté se moldanubikum jako přikrov přesunulo přes moravikum. Označil svrateckou a dyjskou klenbu moravika jako neúplná tektonická okna (Suess 1912), které vznikly posunem moldanubické kry přes překážky tvořené autochtonními batolity a jejich pláštěm nejméně km. Suess (1919) zavedl název svojanovský tunel- tunelové zahýbání bítešské ruly pod antiklinálu moldanubických hornin, který považuje za důležitý důkaz moldanubického nasunutí mezi Olešnou a Svojanovem. Stratigrafii se zabýval Zapletal (1932a), který popíral existenci morávních oken a domníval se, že moldanubické přesunutí je pouze okrajové. Popřel Suessův svojanovský tunel, který je tvořen slupkami morávních fylitů, které přecházejí do svorů. Zoubek (1946a) popsal celou stratigrafickou serii vnějších fylitů (tab. 1) a stáří označil jako

5 silur a devon. Karbonátové horniny náležejí alespoň dvěma stratigraficky samostatným polohám, které se od sebe lithologicky liší. Mocné kvarcity (V) považoval za spodní devon a souvrství fylitů s amfibolity za část středního devonu. Bítešskou rulu považoval za variskou. Podle Svobody a Zoubka (1950) bylo stáří hornin na styku moldanubika a moravika jiné. Bítešské rule přiřadili stáří kaledonské a všechny vápence zařadili do siluru. Tab. I. Stratigrafický přehled vnější fylitové zóny západní části svratecké klenby podle Zoubka (1946a) Souvrství čís. VI V IVa IV Souvrství v dnešní podobě (metamorfované) Původní povaha souvrství (před metamorfosou) šedé grafitové fylity s amfibolitovými bituminosní břidlice s vložkmi diabasů vložkami, obsahující místy silně grafitické obsahující místy polohy zvlášť bohaté břidlice s grafitovými vložkami na bituminostní látky křemence a pískovce, místy s ložemi křemenité pískovce místy s ložemi amfibolitů diabasů místy vápnité fylity, fylitické a písčité slíny, slínité vápence, písčité vápence vápence krystalický vápenec svrchní, často se silnou vápenec s bituminosními polohami, příměsí dentritického materiálu, s ložemi (nebo s vyšším obsahem bituminosních grafitu a se slabými ložními polohami látek), místy proložený slabými ložními amfibolitu, v jížní oblasti místy hematitický, žilami diabasu, místy zastoupen brekciovitý, místy zastoupen dolomitem nebo dolomitem, místy přechází do nadloží v dolomitickým vápencem, místy přechází do souvrství IVa nadloží v souvrství IVa III biotitové fylity a rohovce s podřízenými vložkami křemenců a amfibolitů jilovité a písčité břidlice s vložkami pískovců, s hypabyssálními diabasovými intrusemi vápenec, s ložními žilami diabasu II krystalický vápenec spodní, místy se slabými ložními polohami amfibolitu Ia v jižní oblasti grafitické fylity bituminosní břidlice I v jižní oblasti svory, fylity; fylitické a rohovcové ruly s vložkami amfibolitů a gabroidních hornin. jilovité břidlice s ložními hypabyssálními diabasovými a gabroidními intrusemi.

6 V roce 1951 mapoval území vnějších fylitů sv. od Tišnova Vosyka S., který potvrdil, že do fylitů je zavrásněný vápenec, ale i ruly, jak to předpokládal Zapletal K. Vnější fylity jsou doprovázeny vápenci tremolitickými, tuhou, amfibolity a kvarcity. Tremolit je produkt dynamické metamorfosy. Tvoří zrna až 1 cm dlouhé (Vosyka 1951). Vápence jsou v moraviku hojně rozšířeny, jak ve vnějších fylitech tak ve fylitech vnitřních. Podle Vávřinové (1952) se jeví pásmo vnějších fylitů intensivněji přeměněné, proto jsou vápence krystalické a původní jilovité znečištěniny vystupují v krystalické formě vápenatých silikátů, zejména tremolit. V okolí Olešnice je vápenec krystalický i dolomitický, který je zpravidla šedobíle proužkovaný, středně zrnitý a proužky vápence se střídají s tmavými proužky grafitu, ale není tomu tak vždy. Vápenec obsahuje křemen, tmavou slídu, grafit, pyrit, tremolit a lupeny flogopitu. Vápence i dolomity se vyskytují v podobě čoček s intensivním detailným vrásněním. Na rozdíl od moldanubických vápenců mají morávní vápence větší křemičitý podíl a více MgCO3, tzn. že zde vystupují polohy čistého dolomitu (Vavřínová 1952). Podle Němce (1961) má v širším okolí Olešnice křemen v kvarcitech a peckách křemene ve fylitech přednostní orientaci, kalcit vyjímečně. V blízkosti Olešnice vápence vykázaly statistickou izotropii orientace kalcitu. V roce 1976 navrhli Jaroš a Mísař používání názvů olešnická série a série Bílého potoka místo starších názvů vnější a vnitřní fylity, protože to není z hlediska litostratigrafické nomenklatury vhodné. Olešnická série byla nazvána podle obce Olešnice, která leží ve středu severního uzávěru svratecké klenby. Olešnická série označována dříve jako vnější fylity leží v nadloží bítešské skupiny. Bítešská skupina se skládá z více varient tzv. bítešských rul biotitických a granáticko biotitických, dvojslídných, muskovitických a sericitických. Vrstevní sled olešnické série začíná polohou dvojslídných svorů s granátem nebo i staurolitem. Nad touto polohou se nachází mocné souvrství grafitických fylitů, svorů a vápenců s polohami jemnozrnných rul. Svrchní část olešnické skupiny je tvořena převážně jemnozrnnými biotickými a dvojslídnými granátickými pararulami s polohami krystalických vápenců a metabazitů (Mísař et al.,1983).

7 Geologická mapa a profil jádra s. uzávěru svratecké klenby u Olešnice. Zachycena nejvyšší část olešnické skupiny (podle vlastní mapy upravil Mísař (1983), profil orig. Nekovařík); 1 horniny svorové zóny, 2 10 moravikum svratecké klenby (2 jemnozrnné biotitické až dvojslídné pararuly, slabě grafitické, místy s granátem, 3 dvojslídné svory a fylity grafitické, 4 silně grafitické horniny, 5 krystalické vápence, 6 sericitické až dvojslídné kvarcity, 7 amfibolity, 8 metabazity a gabra z. od Olešnice, 9 křemenné amfibolity, metatufy a metatufity, 10 bítešské ruly), 11 směr a sklon foliace, 12 zlomy, 13 moravskoslezské zlomové pásmo

8 Tektonika Vnější fylitové pásmo svratecké klenby leží v podloží moldanubické i kutnohorsko-svratecké oblasti, je tedy silně tektonicky postiženo. Svratecká klenba moravika je tektonicky ohraničena ze západu, kde se stýká s moldanubickou i kutnohorskosvrateckou oblastí. Na jz. je za hranici považován náměštský zlom. Východní hranice je ohraničena sedimenty boskovické brázdy, ale moravikum dále pokračuje v podloží boskovické brázdy až k okraji hlavního zlomu brázdy (Jaroš a Mísař 1965). Na sv. je tektonicky ohraničena křetínským přesmykem od letovického krystalinika. Svratecká klenba se rozprostírá od Oslavan přes Tišnov ke Svojanovu v délce asi 60 km a největší šířce 15 km. Stavba svratecké klenby moravika je příkrovová variského stáří (Jaroš a Mísař 1974, 1976) se zapadajícími vrstvami k Z i V. Ve střední části je uložení velmi ploché. V okolí Tišnova je klenba zúžena a porušena příčnými zlomy. Dělí na se severní a jižní část. Nejsevernější část je tvořená olešnickou sérii, která je v okolí Olešnice označována jako olešnická antiklinála (Svoboda et al.,1964). Svratecká klenba se skládá ze dvou hlavních tektonických jednotek: autochtonních resp. paraautochtonních tišnovských brunnid a na ně od Z k V nasunutá alochtonní morávní jednotka (Mísař 1965). V jádru vystupuje autochtonní a paraautochtonní jednotka patřící k brněnskému masivu (tišnovské brunidy). Morávní příkrov o mocnosti 3 4 km je nasunut na tišnovské brunidy. Kontakt je viditelný po obvodu jádra klenby a je označován jako dřínovské nasunutí (Jaroš a Mísař 1974).

9 Geologická skica svratecké klenby moravika podle Jaroše a Mísaře (1976) znázorňující regionální rozsah tektonických a litostratigrafických jednotek. Tišnovské brunnidy : závistská dílčí jednotka : 1 deblínská série a svratecké granitoidy, 2 závistsko-květnická série v závistském vývoji; květnicka dílčí jednotka: 3 deblínská série a svratecké granitoidy, 4 závistsko-květnická série v květnickém vývoji. Morávní příkrov: 5 série Bílého potoka, 6 bítešská rula, 7 olešnická série; 8 svorová zóna (incl. klucanická série ); 9 násun květnické dílčí jednotky na závistskou dílčí jednotku; 10 dřínovské nasunutí; 11 zlomové omezení svratecké klenby na J, Z, a S : A náměštská dislokace, B bítešská dislokace, C svojanovská mylonitová zóna, D křetínský přesmyk; 12 v. ohraničení povrchových hornin svratecké klenby (z. okraj permokarbonu boskovické brázdy).

10 Nerostné suroviny a těžba V okolí Olešnice se těžily nerostné suroviny jako grafit, síra, stříbro a stavební kámen od nepaměti. Již v roce 1350 byly popsány stříbrné rosečské doly, které se nacházely mezi vesnicí Rozsečí a Crhovem cca 5 km od Olešnice. Zbylé kulovité jámy po těžbě nasvědčují tomu, že se zde jednalo o povrchovou těžbu. Stříbronosnou rudou zde byl galenit (Pelíšek 1949). Nejvíce zde vyskytovanou nerostnou surovinou je grafit, který je pro tuto tuhovou, kunštácko-olešnickou oblast typický. Grafitové pásy jdou rovnoběžně s pásky modrošedých krystalických vápenců. Tuha zde tvoří konkordantní vložky nebo lože v jedné hornině nebo na rozhranní dvou hornin. Vrstvy tuhy jsou zde mocné od 10 centimetrů do dvou metrů. Tuha je lesklá, lupínkovitá a měkká. Hlavními grafitickými horninami jsou zde ruly, svory, grafitické fylity, amfibolické břidlice a krystalické vápence. Tuha byla dolována u Sychotína, Petrova, Velkého Tresného, Bohuňova, Louky a Lhoty u Olešnice. Grafitové doly jsou již dnes opuštěny (Pelíšek 1948). Pelíšek (1949) při svém mineralogickém výzkumu u Olešnice našel v krystalických břidlicích a v dutinách amfibolických břidlic tyto nerosty : amfibol, skapolit, ortoklas, titanit, aktinolit, epidot, laumonit, rutil, ilmenit a pyrit.

11 Literatura Buday T. Kodym, O. st. Maheľ M. Máška M. Matějka A. Svoboda J. & Zoubek V. (1961): Tektonický vývoj Československa., 254 s. Praha Dudek A. (1958) : Přehled geologických a petrografických výzkumů Českomoravské vrchoviny a Dolnorakouské lesní čtvrti. Ústřední Ústav Geologický. 33, 176 s. Jaroš J. Mísař Z. (1976) : Nomenclature of the tectonic and lithostratigraphic units in the Moravian Svratka Dome (Czechoslovakia). Věstník Ústředního Ústavu Geologického, 51, 2, Praha Lipold M. V. (1863a) : Die Graphitlager nächst Svojanov in Böhmen. Jahrbuch Geologischen Reichsanstalt. R A, 13, , Wien Mísař Z. (1960) : Geologické problémy krystalinika na severovýchodním okraji Českého masivu v literatuře od roku 1850., 34, 115 s. Ostrava Mísař Z. (1965) : Regionální geologie ČSSR : geologie Českého masivu. IV, oblast moravskoslezská, 205 s. Praha Mísař Z. Dudek A. Havlena V. Weiss J. (1983) : Geologie ČSSR I., 336 s. Praha Němec D. (1961) : Mikrostavba kalcitu v moraviku a přilehlém moldanubiku západní Moravy, Věstník Ústředního Ústavu Geologického, 26, 1, 23 34, Praha Pelíšek J. (1948) : Dolování tuhy v oblasti kunštátsko-olešnické na severozápadní moravě. Vlastivědný Věstník moravský, 3, 1-2, Brno Pelíšek J. (1949) : Nerosty bývalých stříbrných dolů u Rozseče poblíž Kunštátu. Vlastivědný Věstník Moravský, 4, 1, Brno Pelíšek J. (1949) : Nerosty amfibolitických břidlic u Olešnice. Vlastivědný Věstník moravský, 4, 3, Brno

12 Rosiwal A. (1896) : Schlussergebnisse der Aufnahme des krystallinischen Gebietes im Kartenblatte Brüsau und Gewitsch. Verhandlungen Geologischen Reichsanstalt. R A, Wien Suess F. E. (1912) : Die moravischen Fenster und ihre Beziehung zum Grundgebirge des Hohen Gesenkes. Denk, 88, Wien Suess F. E. (1919) : Bemerkungen zur neueren Literatur über die Moravischen Fenster. Mitteilungen der Geologischen Gesellschaft, 11, 1918, Wien Svoboda J. s kolektivem autorů (1964) : Regionální geologie ČSSR, I, 380 s. Praha Svoboda J. Zoubek Vl. (1950) : Zpráva o orientačním výzkumu na rozhraní moldanubické, moravské a lužické stavby. Věstník Státního geologického ústavu Československé republiky, 25, Vavřínová M. (1952) : MS, výzkumná zpráva, Vápence Českomoravské vysočiny. B, Moravikum. Knihovna Přf MU Brno. K Vosyka S. (1951) : Zpráva o geologickém mapování svorového pásma a vnějších fylitů sz. Tišnova. Sborník Klubu přírodovědeckého., XXIX, 12 s. Brno Zapletal K. (1932a) : Geologie a petrografie země Moravskoslezské (s ohledem na užitková ložiska), 280 s. Brno Zoubek Vl. (1946a) : Stratigrafie krystalických serií při rozhraní moravika a moldanubika v západní části svratecké klenby. Sborník Státního geologického ústavu Československé republiky, 13,

Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny

Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny CZ.1.07/2.4.00/31.0032 Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. 1 Metamorfované horniny Pavlína Pancová

Více

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa Přeměna hornin Téměř všechna naše pohraniční pohoří jako Krkonoše, Šumava, Orlické hory jsou tvořena vyvřelými a hlavně přeměněnými horninami. Před několika desítkami let se dokonce žáci učili říkanku"žula,

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Michal Uhlíř Deformační analýza krystalinika v okolí Příchovic v Jizerských horách Rešerše bakalářské práce Vedoucí práce: doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.

Více

METAMORFOVANÉ HORNINY

METAMORFOVANÉ HORNINY Cvičení V METAMORFOVANÉ HORNINY - žádné bezprostřední poznatky o jejich genezi - poznání pouze výsledků metamorfních procesů - intenzita metamorfózy obecně lepší mechanicko-fyzikální vlastnosti (ocenění

Více

2. Stupňovité mrazové sruby a kryoplanační terasy na jihozápadní straně Tisé skály.

2. Stupňovité mrazové sruby a kryoplanační terasy na jihozápadní straně Tisé skály. TISÁ SKÁLA Rozsáhlý skalní útvar Tisá skála (394 m) leží v zalesněném terénu v katastru obce Bratčice na okrese Kutná Hora, 7 kilometrů jižně od Čáslavi. Geologicky je Tisá skála tvořena masívem granitické

Více

Geologická stavba České republiky - Český masiv

Geologická stavba České republiky - Český masiv Geologická stavba České republiky - Český masiv pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list je určen žákům devátých ročníků základních škol a studentům

Více

Geologická stavba České republiky - Západní Karpaty

Geologická stavba České republiky - Západní Karpaty Geologická stavba České republiky - Západní Karpaty pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Druhý z pracovních listů zaměřených na geologickou stavbu České republiky

Více

Metamorfované horniny

Metamorfované horniny Metamorfované horniny metamorfóza-- soubor procesů (fyzikálních, chemických, strukturních), při při nichžse horniny přizpůsobují nově nastalým vnějším podmínkám (především teplota a tlak) a) rekrystalizace

Více

Metamorfóza, metamorfované horniny

Metamorfóza, metamorfované horniny Metamorfóza, metamorfované horniny Přednáška 6 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Metamorfóza (metamorfismus) - přeměna hornin účinkem teploty, tlaku a chemicky aktivních

Více

V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H

V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k

Více

Jak jsme na tom se znalostmi z geologie?

Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? Jména: Škola: Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? 1) Popište vznik hlubinných vyvřelých hornin? 2) Co původně byly kopce Velký Roudný a Uhlířský vrch na Bruntálsku? Velký Roudný Uhlířský vrch 3) Hrubý

Více

HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í

HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K N A D T R A T Í h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e

Více

Přehled přeměněných hornin

Přehled přeměněných hornin Přehled přeměněných hornin Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 9. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými metamorfovanými horninami. FYLIT

Více

PODMÍNKY VYUŽITELNOSTI ZÁSOB. ložiska grafitu

PODMÍNKY VYUŽITELNOSTI ZÁSOB. ložiska grafitu Příloha č. PODMÍNKY VYUŽITELNOSTI ZÁSOB ložiska grafitu B-3139700 KOLODĚJE NAD LUŽNICÍ - HOSTY Navrhuje: G E T, s.r.o., Praha RNDr. Tomáš Pechar jednatel Schvaluje: TRAMINCORP CZECH s.r.o. Braunerova 563/7,

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Geologická stavba ČR - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ OKRUH: Neživá

Více

Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné

Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 c) BAZICKÉ: Melafyr -

Více

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda 0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti

Více

Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré

Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré granidoidy, metasedimenty, metavulkanity), samostatný mikroblok, který

Více

1. Úvod. 2. Archivní podklady

1. Úvod. 2. Archivní podklady 1. Úvod Na základě požadavku projekční organizace Architekti Headhand s.r.o., U Obecního dvora 7, 110 00 Praha 1 jsem shromáždila dostupné archivní materiály Geofondu Praha a na jejich základě zpracovala

Více

Nerostné suroviny Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Děčín

Nerostné suroviny Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Děčín 2014 Nerostné suroviny Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Děčín 14.4.2014 Obsah Obsah... 0 Úvod... 1 Cíl....1 Nerostné suroviny. 2 Lomy v okolí a jejich těžba.3 Fluoritové jeskyně v severních Čechách..4

Více

Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu

Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním

Více

Geologické výlety s překvapením v trase metra V.A

Geologické výlety s překvapením v trase metra V.A Geologické výlety s překvapením v trase metra V.A Lucie Bohátková Jiří Tlamsa Tunelářské odpoledne 2/2011 CzTA ITA-AITES 1.6.2011 Praha Přehled provedených průzkumných prací na trase metra V.A Rešerše

Více

HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02

HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02 HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K 02 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n

Více

Přehled hornin vyvřelých

Přehled hornin vyvřelých Přehled hornin vyvřelých KYSELÉ více jak 65% křemičitanové složky, až 50 nezvětraného křemene, 40-50% živců (Kživce, nebo kyselé plagioklasy) barevné součástky vždycky ve vedlejších složkách (biotit, amfibol,

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Tektonika styku moldanubika a kutnohorského krystalinika v profilu Zruč nad Sázavou - Malešov

Tektonika styku moldanubika a kutnohorského krystalinika v profilu Zruč nad Sázavou - Malešov MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav geologických věd Tektonika styku moldanubika a kutnohorského krystalinika v profilu Zruč nad Sázavou - Malešov Rešerše k bakalářské práci František Bárta

Více

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt

Více

Rudní žíly. čelba sledné po jitřní žíle Andreas (Ondřej) v místě překřížení s půlnoční žilou Geister (Sv. Duch)

Rudní žíly. čelba sledné po jitřní žíle Andreas (Ondřej) v místě překřížení s půlnoční žilou Geister (Sv. Duch) Rudní žíly Pojednou se z mělké pánve vztyčí hradba Krušných hor. Zdáli je příkrá a nedobytná; její čelo se tmí nad krajinou jako obří tvrz. Ale není nedobytných tvrzí. Zdeněk Šmíd (Strašidla a krásné panny)

Více

Možnosti rozvoje stavebnictví ve vazbě na zásoby stavebních surovin v ČR

Možnosti rozvoje stavebnictví ve vazbě na zásoby stavebních surovin v ČR Možnosti rozvoje stavebnictví ve vazbě na zásoby stavebních surovin v ČR Jaromír Starý, Josef Godany Želešice 2012: stavební kámen - hornblendit 1 Základní informace o stavebních surovinách v ČR Termín

Více

Gravimetrický model profilu Vranovská Ves Želešice Holešov

Gravimetrický model profilu Vranovská Ves Želešice Holešov Gravimetrický model profilu Vranovská Ves Želešice Holešov Gravity Cross-section Vranovská Ves Želešice Holešov Iva Sedláková Ústav geologických věd PřF MU, Kotlářská 2, 611 37 Brno; e-mail: 175169@mail.muni.cz

Více

3.1 Geomorfologická charakteristika oblasti. 3.3 Pedologická charakteristika oblasti. 3.2 Geologická charakteristika oblasti

3.1 Geomorfologická charakteristika oblasti. 3.3 Pedologická charakteristika oblasti. 3.2 Geologická charakteristika oblasti 3 Přírodní podmínky 3.1 Geomorfologická charakteristika oblasti Popisované území náleží česko-moravské soustavě provincie Česká vysočina. Česko-moravská soustava se dále člení na Středočeskou pahorkatinu,

Více

Geologie Regionální geologie

Geologie Regionální geologie Geologie Regionální geologie Připravil: Ing. Jan Pecháček, Ph.D Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Regionální geologie ČR -

Více

SEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ

SEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ Příloha č. 5 SEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ DOKUMENTAČNÍ BOD: 1 SOUŘADNICE GPS: 49 33'43.94"N, 17 5'37.29"E DRUH BODU: menší skalní výchozy na erodované lesní cestě LITOLOGIE: petromiktní slepenec s drobovou

Více

Gamaspektrometrická charakteristika hornin z okolí ložiska uranu Rožná

Gamaspektrometrická charakteristika hornin z okolí ložiska uranu Rožná MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD Gamaspektrometrická charakteristika hornin z okolí ložiska uranu Rožná Rešerše k bakalářské práci Gabriela Pospěchová VEDOUCÍ PRÁCE:

Více

Jinošovský lom Červená věž městské popraviště Vlašim

Jinošovský lom Červená věž městské popraviště Vlašim Jinošovský lom Červená věž městské popraviště Vlašim Created by zisava Okres Benešov Mapové listy 23-11 Lokalizace 3 km J od Vlašimi GPS N49 40 50.02 E14 54 07.03 Charakteristika objektu opuštěné lomy

Více

SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV)

SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV) SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV) Autor: Klíčová slova: Bc. Tomáš Laksar Pískovec, droba, jílovec, skalní výchoz, křída Abstrakt Dokumentace sedimentárního

Více

Botanický průzkum nivy v zámeckém parku Maříž. Průběžná zpráva

Botanický průzkum nivy v zámeckém parku Maříž. Průběžná zpráva Botanický průzkum nivy v zámeckém parku Maříž Objednavatel: Město Slavonice Horní náměstí 525 278 81 Slavonice Zpracovatel: Mgr. Ivana Paukertová Poradenská a konzultační činnost v oblasti životního prostředí

Více

Skarnové horniny. výchoz skarnu (Jáchymov, západní svah Eliášského údolí, 2004)

Skarnové horniny. výchoz skarnu (Jáchymov, západní svah Eliášského údolí, 2004) Plinius uvádí, že magnet nalezli poprvé v Magnesii nebo v Herakleii, když pastýř svými botami, které byly pobity železnými cvočky a plíšky po tureckém způsobu, a svou pastýřskou holí, která měla železný

Více

VY_32_INOVACE_04.11 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé, přeměněné horniny Vyvřelé magmatické horniny

VY_32_INOVACE_04.11 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé, přeměněné horniny Vyvřelé magmatické horniny 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé magmatické horniny cíl objasnit jejich vlastnosti, výskyt a vznik - vyjmenovat základní druhy - popsat jejich složení - znát základní zástupce magma utuhne pod povrchem hlubinné vyvřeliny

Více

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 Plán péče o přírodní památku Zadní Hutisko (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 947 kategorie ochrany:

Více

Geologické expozice města Jeseníku

Geologické expozice města Jeseníku Geologické expozice města Jeseníku Město Jeseník se vyznačuje v současné době čtyřmi geologickými expozicemi. První je jedním z lákadel k návštěvě Vodní tvrze - sídla Vlastivědného muzea Jesenicka. Její

Více

HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, České Budějovice, ÚS V I M P E R K 01. RNDr. Marcel Homolka

HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, České Budějovice, ÚS V I M P E R K 01. RNDr. Marcel Homolka HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K 01 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n

Více

RNDr. Michal Řehoř, Ph.D.1), Ing. Pavel Schmidt1), T 8 Ing. Petr Šašek, Ph.D. 1), Ing. Tomáš Lang2)

RNDr. Michal Řehoř, Ph.D.1), Ing. Pavel Schmidt1), T 8 Ing. Petr Šašek, Ph.D. 1), Ing. Tomáš Lang2) RNDr. Michal Řehoř, Ph.D.1), Ing. Pavel Schmidt1), T 8 Ing. Petr Šašek, Ph.D. 1), Ing. Tomáš Lang2) 1) Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most, 2) Keramost a.s. HISTORIE DOBÝVÁNÍ ŽELEZNÝCH RUD V KRUŠNÝCH

Více

Geologie Vranovské přehrady, jejího povodí a její historie.

Geologie Vranovské přehrady, jejího povodí a její historie. Geologie Vranovské přehrady, jejího povodí a její historie. Obsah 1. Úvod... 1 2. Vymezení oblasti povodí Dyje... 2 2.1 Geomorfologie povodí Dyje... 2 3. Geologie... 3 3.1 Geologie povodí Dyje... 4 3.2

Více

Přeměněné horniny. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.

Přeměněné horniny. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU. Přeměněné horniny pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list je tvořen šesti učebními úlohami. Je možné jej využít jako celek při ověření znalostí

Více

GEOLOGICKÝ PROFIL ÚDOLÍ ŘÍMOVSKÉ PŘEHRADY. Vojtěch Vlček

GEOLOGICKÝ PROFIL ÚDOLÍ ŘÍMOVSKÉ PŘEHRADY. Vojtěch Vlček GEOLOGICKÝ PROFIL ÚDOLÍ ŘÍMOVSKÉ PŘEHRADY Vojtěch Vlček Práce SOČ Geologie a geografie Arcibiskupské gymnázium Korunní 2, Praha 2 8. ročník 2006 Prohlašuji tímto, že jsem soutěžní práci vypracoval samostatně

Více

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL 3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL Významným specifickým prvkem města je jeho sepětí s krajinou. Dramatická konfigurace terénu s množstvím drobných vodních toků a lesnatých strání, údolní poloha

Více

Barrandovské skály Marika Polechová

Barrandovské skály Marika Polechová Čas: 2 hod. Marika Polechová Hlavní město Praha GPS: 50 2 6 N, 14 24 7 E Foto T. Kunpan Praha 1 A. B. C. A. část lomu U kapličky s hranicí pražského a zlíchovského souvrství B. Barrandova skála C. Vyskočilka

Více

MINIPROJEKT. Horniny a nerosty na Humpolecku. Gymnázium dr. Aleše Hrdličky Humpolec

MINIPROJEKT. Horniny a nerosty na Humpolecku. Gymnázium dr. Aleše Hrdličky Humpolec MINIPROJEKT Horniny a nerosty na Humpolecku Gymnázium dr. Aleše Hrdličky Humpolec Obsah 1. Úvod... str. 3 2. Cíl miniprojektu... str. 3 3. Vlastní práce... str. 3 4. Závěr... str. 7 5. Seznam použité literatury...

Více

Sasko-durynská oblast (saxothuringikum)

Sasko-durynská oblast (saxothuringikum) Sasko-durynská oblast (saxothuringikum) Rozsah sasko-durynské zóny v sz. části Českého masivu Pozice saxothuringika ve variském orogénu Postavení saxothuringika ve středoevropských variscidách Průběh předpokládané

Více

GEOSERVIS spol. s r.o. Barvičova 45, Brno. : Vodárenská akciová společnost, a.s. Technická divize, útvar projekce Soběšická Brno

GEOSERVIS spol. s r.o. Barvičova 45, Brno. : Vodárenská akciová společnost, a.s. Technická divize, útvar projekce Soběšická Brno GEOSERVIS spol. s r.o. Barvičova 45, 602 00 Brno Číslo úkolu : 13 002 Název úkolu : Mikulovice ČOV IG, HG Objednatel : Vodárenská akciová společnost, a.s. Technická divize, útvar projekce Soběšická 151

Více

RNDr. Stanislav Staněk T 18 SERPENTINITY RYCHLEBSKÝCH HOR A STAROMĚSTSKÉ VRCHOVINY JAKO ZDROJ HRUBÉ A UŠLECHTILÉ KAMENICKÉ VÝROBY

RNDr. Stanislav Staněk T 18 SERPENTINITY RYCHLEBSKÝCH HOR A STAROMĚSTSKÉ VRCHOVINY JAKO ZDROJ HRUBÉ A UŠLECHTILÉ KAMENICKÉ VÝROBY RNDr. Stanislav Staněk T 18 SERPENTINITY RYCHLEBSKÝCH HOR A STAROMĚSTSKÉ VRCHOVINY JAKO ZDROJ HRUBÉ A UŠLECHTILÉ KAMENICKÉ VÝROBY Cílem realizovaného projektu bylo komplexní přehodnocení veškerých výskytů

Více

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní

Více

Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085

Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Strana 1 z 14 SBÍRKA 20 SYSTEMATICKY SEŘAZENÝCH HORNIN PRO VYUČOVACÍ ÚČELY Celou pevnou zemskou kůru a části zemského pláště tvoří horniny, přičemž jen 20 až 30 km

Více

Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny

Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny CZ.1.07/2.4.00/31.0032 Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. 1 Sedimentární horniny Pavlína Pancová

Více

Dokumentace průzkumných děl a podzemních staveb

Dokumentace průzkumných děl a podzemních staveb Dokumentace průzkumných děl d l a podzemních staveb jarní semestr 2014 / II. REPETORIUM NORMY platné ČSN EN ISO 14688 1 Geotechnický průzkum a zkoušení Pojmenovánía zatřiďování zemin Část 1: pojmenování

Více

Geologický vývoj a stavba ČR

Geologický vývoj a stavba ČR Geologický vývoj a stavba ČR GEOLOGICKÁ STAVBA ČESKÉ REPUBLIKY dva základní geologické útvary hranici tvoří spojnice měst Znojmo, Brno, Ostrava a) Český masiv Starší, oblé, částečně zarovnané hřbety hercynské

Více

CVIČENÍ Z GEOLOGIE ZÁKLADY REGIONÁLÍ GEOLOGIE ČR

CVIČENÍ Z GEOLOGIE ZÁKLADY REGIONÁLÍ GEOLOGIE ČR CVIČENÍ Z GEOLOGIE ZÁKLADY REGIONÁLÍ GEOLOGIE ČR ABSOLUTNÍ STÁŘÍ ZEMĚ: (5,6 4,6 mld. let = kosmické stádium) 1, 8 mil.l. ANTROPOZOIKUM / kvartér - čtvrtohory/ 65 mil.l. / třetihory = terciér / 230 mil.l.

Více

Suchomasty - Havlíčkův mlýn - Litohlavy - lom Kosov - Beroun. Miniprůvodce trasou

Suchomasty - Havlíčkův mlýn - Litohlavy - lom Kosov - Beroun. Miniprůvodce trasou Suchomasty - Havlíčkův mlýn - Litohlavy - lom Kosov - Beroun Miniprůvodce trasou http://www.innatura.cz/bnd005 Podrobnější informace získáte na uvedené webové stránce nebo si je můžete zobrazit přímo na

Více

PROJEKT DVOUKOLEJNÝCH ŽELEZNIČNÍCH TUNELŮ HALÁ HUBA A HNĚVKOVSKÝ I. NA TRAŤOVÉM ÚSEKU ZÁBŘEH - KRASÍKOV

PROJEKT DVOUKOLEJNÝCH ŽELEZNIČNÍCH TUNELŮ HALÁ HUBA A HNĚVKOVSKÝ I. NA TRAŤOVÉM ÚSEKU ZÁBŘEH - KRASÍKOV PROJEKT DVOUKOLEJNÝCH ŽELEZNIČNÍCH TUNELŮ HALÁ HUBA A HNĚVKOVSKÝ I. NA TRAŤOVÉM ÚSEKU ZÁBŘEH - KRASÍKOV Ing. Libor Mařík, ILF Consulting Engineers, s. r. o. 1 ÚVOD Příspěvek pojednává o technickém řešení

Více

Otevřený kongres České geologické společnosti a Slovenskej geologickej spoločnosti Mikulov Exkurzní průvodce

Otevřený kongres České geologické společnosti a Slovenskej geologickej spoločnosti Mikulov Exkurzní průvodce Otevřený kongres České geologické společnosti a Slovenskej geologickej spoločnosti Mikulov 14. 17. 10. 2015 Exkurzní průvodce Masarykova univerzita a Česká geologická společnost Mikulov 2015 Editoři: David

Více

4bII. Přehled metamorfovaných hornin

4bII. Přehled metamorfovaných hornin 4bII. Přehled metamorfovaných hornin III. Regionálně metamorfované horniny bohaté hořčíkem a vápníkem metamorfovaný vápenec (Tišnov) Ultramafické horniny Diagram řady amfibolit-rula: 1 - amfibolická skalina

Více

Auto i: Iva Kolá ová Al b ta Ma ijová Denisa Valouchová. kola: Z a M Adamov, Komenského 4, 679 04

Auto i: Iva Kolá ová Al b ta Ma ijová Denisa Valouchová. kola: Z a M Adamov, Komenského 4, 679 04 Auto i: Iva Kolá ová Al b ta Ma ijová Denisa Valouchová kola: Z a M Adamov, Komenského 4, 679 04 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Terénní deník 5) Záv r 6) Seznam literatury 7) P ílohy 2) ÚVOD Ve tvrtek 16.1.

Více

Mikroskopie minerálů a hornin

Mikroskopie minerálů a hornin Mikroskopie minerálů a hornin Cesta ke správnému určení a pojmenování hornin Přednáší V. Vávra Cíle předmětu 1. bezpečně určovat hlavní horninotvorné minerály 2. orientovat se ve vedlejších a akcesorických

Více

Plán péče o přírodní památku Smrčina

Plán péče o přírodní památku Smrčina Plán péče o přírodní památku Smrčina (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 946 kategorie ochrany: přírodní

Více

RNDr. Staněk Stanislav T 8 ARZENIDOVÁ MINERALIZACE RYCHLEBSKÝCH HORÁCH A STAROMĚSTSKÉ VRCHOVINĚ

RNDr. Staněk Stanislav T 8 ARZENIDOVÁ MINERALIZACE RYCHLEBSKÝCH HORÁCH A STAROMĚSTSKÉ VRCHOVINĚ RNDr. Staněk Stanislav T 8 ARZENIDOVÁ MINERALIZACE RYCHLEBSKÝCH HORÁCH A STAROMĚSTSKÉ VRCHOVINĚ Cílem projektu předloženého projektu MŽP v Praze je přehodnocení oblasti známých výskytů arzénového zrudnění

Více

Foto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu.

Foto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu. Významné objevy pravěkých archeologických lokalit v okolí povodí Husího potoka na Fulnecku. Daniel Fryč V průběhu let 1996 2007 autor článku a předseda Archeologického klubu v Příboře Jan Diviš při povrchovém

Více

PROUDĚNÍ PODZEMNÍCH VOD V LOŽISKOVÉ OBLASTI ROŽNÁ

PROUDĚNÍ PODZEMNÍCH VOD V LOŽISKOVÉ OBLASTI ROŽNÁ MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav geologických věd PROUDĚNÍ PODZEMNÍCH VOD V LOŽISKOVÉ OBLASTI ROŽNÁ Rešerše k bakalářské práci Vypracovala: Anežka Lusková Vedoucí práce: Mgr. Adam Říčka,

Více

GEOLOGICKÁ EXPOZICE V ČÍŽOVĚ. Malý atlas hornin, se kterými se můžete setkat na území Národního parku Podyjí

GEOLOGICKÁ EXPOZICE V ČÍŽOVĚ. Malý atlas hornin, se kterými se můžete setkat na území Národního parku Podyjí GEOLOGICKÁ EXPOZICE V ČÍŽOVĚ Malý atlas hornin, se kterými se můžete setkat na území Národního parku Podyjí Milí návštěvníci, připravili jsme pro vás malou expozici hornin, se kterými se můžete setkat

Více

ÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I

ÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I h y d r o g e o l o g i c k é p o s o

Více

MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad

MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad Obsah: 1) Úvod výběr lokality a) Seznámení s geologickou mapou okolí Lázní Bělohradu b) Exkurze do Fričova muzea c) Příprava

Více

Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04. Autoři: žáci 8. a 6. třídy Soňa Flachsová, Anna Kobylková, Vilém Flachs

Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04. Autoři: žáci 8. a 6. třídy Soňa Flachsová, Anna Kobylková, Vilém Flachs Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Autoři: žáci 8. a 6. třídy Soňa Flachsová, Anna Kobylková, Vilém Flachs 1 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr 6) Seznam literatury Obsah 2. Úvod

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav geologických věd

MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav geologických věd MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav geologických věd Jiří Ludvík Studium povrchových jevů Lažáneckoheroltického krasu (rešerše k bakalářské práci) Vedoucí práce: doc. Ing. Jiří Faimon, Dr.

Více

Metamorfované horniny. - žádné bezprostřední poznatky o jejich genezi. - poznání pouze výsledků metamorfních procesů

Metamorfované horniny. - žádné bezprostřední poznatky o jejich genezi. - poznání pouze výsledků metamorfních procesů Metamorfované horniny - žádné bezprostřední poznatky o jejich genezi - poznání pouze výsledků metamorfních procesů - čím vyšší intenzita metamorfózy obecně lepší mechanicko- fyzikální vlastnosti (ocenění

Více

a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou)

a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) Metodický list Biologie Významné horniny Pracovní list 1 1. Vyvřelé horniny: a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) přítomen +, nepřítomen hornina amfibol augit

Více

Název materiálu: Horniny přeměněné, horninový cyklus

Název materiálu: Horniny přeměněné, horninový cyklus Název materiálu: Horniny přeměněné, horninový cyklus Jméno autora: Mgr. Magda Zemánková Materiál byl vytvořen v období: 2. pololetí šk. roku 2010/2011 Materiál je určen pro ročník: 9. Vzdělávací oblast:

Více

PETROGRAFIE METAMORFITŮ

PETROGRAFIE METAMORFITŮ 1 PETROGRAFIE METAMORFITŮ doc. RNDr. Jiří Zimák, CSc. Katedra geologie PřF UP Olomouc, tř. Svobody 26, 77146 Olomouc, tel. 585634533, e-mail: zimak@prfnw.upol.cz (říjen 2005) OBSAH Úvod 1. Vznik metamorfitů

Více

Vývoj názorů geologických

Vývoj názorů geologických Jestliže mnoho žil spadá dohromady a ozývají se tak, že jejich směr a okraje nemůžeme již dost dobře od sebe rozeznat, tu se láme mnoho rudy jako na Sv. Vavřinci v Abertamech. Jestliže se žíla rozevírá

Více

Souvky 1 / číslo : 4

Souvky 1 / číslo : 4 Souvky 1 / 2016 číslo : 4 Buližníky na Benešovském vrchu u Brumovic. Benešovský vrch 321,9m se nachází severně od Brumovic, mezi nivou řeky Opavy ze severovýchodu a nivou potoka Čižina z jihozápadu. Důležitým

Více

Metody sanace přírodních útvarů

Metody sanace přírodních útvarů Metody sanace přírodních útvarů 1. Klasifikace přírodních útvarů, geodynamických procesů se zaměřením na svahové pohyby. 2. Charakteristika svahových pohybů. 3. Podmiňující faktory přírodní. 4. Podmiňující

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin.

Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin. PETROLOGIE Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin. HORNINA = anorganická heterogenní (nestejnorodá) přírodnina, tvořena nerosty, složení nelze vyjádřit chemickým

Více

Nerostné suroviny Táborska

Nerostné suroviny Táborska Nerostné suroviny Táborska miniprojekt k tematickému celku Nerostné suroviny Gymnázium Pierra de Coubertina Tábor Obsah: 1) Úvod cíl práce 2) Výběr území a jeho charakteristika 3) Těžba nerostných surovin

Více

Bakalářská práce současný stav problému v literatuře. Rešerše

Bakalářská práce současný stav problému v literatuře. Rešerše MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav geologických věd Bakalářská práce současný stav problému v literatuře Rešerše Tektonická analýza kyšperského zlomu Lukáš Antl Podzimní semestr Učo: 409

Více

Podzemní vody. Gymnázium Pierra de Coubertina Tábor. miniprojekt k tematickému celku Podzemní vody. (skupina E. Novotné)

Podzemní vody. Gymnázium Pierra de Coubertina Tábor. miniprojekt k tematickému celku Podzemní vody. (skupina E. Novotné) Podzemní vody miniprojekt k tematickému celku Podzemní vody Gymnázium Pierra de Coubertina Tábor (skupina E. Novotné) Obsah: 1) Podzemní voda 2) Geologické a hydrogeologické poměry okolí Tábora 3) Zásobování

Více

Další výsledky zkoumání geodynamiky Střední a Severní Moravy

Další výsledky zkoumání geodynamiky Střední a Severní Moravy Další výsledky zkoumání geodynamiky Střední a Severní Moravy Results of further investigation of the Central and Northern Moravia geodynamics Lubomil Pospíšil, Otakar Švábenský Ústav geodézie FAST VUT

Více

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA GEOLOGICKÁ EXKURZE NA TIŠNOVSKU

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA GEOLOGICKÁ EXKURZE NA TIŠNOVSKU VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Hornicko-geologická fakulta Institut geologického inţenýrství GEOLOGICKÁ EXKURZE NA TIŠNOVSKU bakalářská práce Autor: Vedoucí bakalářské práce: Kristina

Více

135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502

135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) - Geologie - Mechanika zemin - Zakládání staveb - Podzemní

Více

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/09. Název materiálu: Geologické oblasti České republiky. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/09. Název materiálu: Geologické oblasti České republiky. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Číslo materiálu: Název materiálu: Geologické oblasti České republiky - tvorba portfolia Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Tvorba portfolia Pracuj s učebnicí na straně 74-76

Více

Geologická mapa 1:50 000

Geologická mapa 1:50 000 Česká geologická služba: lokalizační aplikace [Výběr (změna) lokalizace a druhu mapy k zobrazení] [Mapový server České geologické služby] [Czech and Slovak geological map] Geologická mapa 1:50 000 Volba

Více

Březovský vodovod - voda pro Brno. Josef Slavík

Březovský vodovod - voda pro Brno. Josef Slavík Březovský vodovod - voda pro Brno Josef Slavík Přehledná situace Hydrogeologický rajón 4232 nejjižnější souvislý výběžek České křídové tabule, zakončený brachysynklinálním uzávěrem Hg rajón 4232 - Ústecká

Více

Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť NEROSTNÉ SUROVINY

Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť NEROSTNÉ SUROVINY 0 Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť NEROSTNÉ SUROVINY 0 Obsah Úvod.... 1 Cíl... 1 Zápis o činnosti... 2 Geomorfologie a využití krajiny... 2 Geologie... 2 Závěr... 9 Zdroje... 9 Obrazová příloha...

Více

Metamorfované horniny

Metamorfované horniny Metamorfované horniny Libovolná hornina se může během geologického vývoje dostat do odlišných podmínek, než které existovaly při jejím vzniku. Na odlišné teploty, tlaky, případně složení reaguje hornina

Více

Geologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí. Geologická stavba (dle geologické mapy 1:50 000, list Sobotka, Obr.

Geologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí. Geologická stavba (dle geologické mapy 1:50 000, list Sobotka, Obr. Geologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí Místo: Lokalita leží na skalním ostrohu v plošině, která je dělena mozaikovitě systémem strmě zaklesnutých údolí. Zde se jedná o údolnice vzniklé erozí

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Vnitřní geologické děje

Vnitřní geologické děje Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní

Více

Nerostné suroviny miniprojekt

Nerostné suroviny miniprojekt Nerostné suroviny miniprojekt Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 16.4.2014 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 3. Vypracování... 2 3.1. Teoretická část... 2 3.1.1. Geologická stavba...

Více

Vápencový lom u Koberov Václav Ziegler

Vápencový lom u Koberov Václav Ziegler Čas: 2 hod. Václav Ziegler Liberecký kraj GPS: 50 37 85 N, 15 14 17 E Foto V. Ziegler Turnov Koberovy 1 1. 1. vápencový lom s krasovými jevy 2 Foto V. Ziegler VYCHÁZKA Úvod Říká se mu vápencový lom. Je

Více

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS. Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS. Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek Vliv geologického podloží Různý způsob zvětrávání hornin Př. pískovce hornina

Více