5. Ze soudních síní - transformace 31

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "5. Ze soudních síní - transformace 31"

Transkript

1 Časopis pro uživatele programů ZEIS OBSAH 1. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům vedle mzdy a jejich daňové dopady v roce Změny v oblastí účetnictví a daní Sloučení družstev Okénko uživatelů ZEIS Ze soudních síní - transformace 31 POSTUP PŘI VYÚČTOVÁNÍ PŘIJATÝCH ZÁLOH V SOUVISLOSTI SE ZMĚNOU SNÍŽENÉ SAZBY DPH OD Z 5% NA 9% 38 Vydavatel: PROFEX AM, spol.s r.o., Fügnerova 263, Blatná Tel , fax , PROFEX AM, spol. s r.o., 2007, vyšlo 15. listopadu 2007

2 1. PLNĚNÍ POSKYTOVANÁ ZAMĚSTNAVATELEM ZAMĚSTNANCŮM VEDLE MZDY A JEJICH DAŇOVÉ DOPADY V ROCE 2007 Autor: Ing. Jiří Pavel, daňový poradce, auditor, MAKO Audit s.r.o., vstoupil v platnost zákon č.262/2006 Sb. zákoník práce a doprovodný zákon č.264/2006 Sb., který změnil i dalších 60 zákonů v souvislosti s přijetím zákoníku práce. Doprovodný zákon byl novelizovaný zákonem č. 585/2006 Sb. (řešil odklad účinnosti nového zákona o nemocenském pojištění č.187/2006 Sb. až na rok 2008 např. proplácení náhrady mzdy v prvních 14 dnech nemoci zaměstnavatelem pro rok 2007 platí původní zákon č.54/1956 Sb.). Nový zákoník práce změnil přístup z původního stavu co není povoleno zákonem, je zakázáno na nové obecně platné pojetí co zákon výslovně nezakazuje, je povoleno Odobně jako je tomu v ostatních zákonech. Provedené změny tak navazují na článek 2 odst. 4 zákona č.1/1993 Sb. Ústava České republiky, ve kterém je stanovena zásada, že: Každý občan může činit co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Společně s novým zákoníkem práce byl schválen tzv. doprovodný zákon, který novelizoval řadu souvisejících zákonů, mezi jiným i zákon o daních z příjmů a zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Díky přijetí těchto zákonů má zaměstnavatel od 1. ledna 2007 relativně vysokou volnost v rozhodování o poskytování peněžitých i nepeněžitých plnění svým zaměstnancům mimo jejich mzdu i v rozhodování o daňové uznatelnosti vzniklých nákladů. V průběhu projednávání nového zákoníku práce v létě 2005 došlo k dohodě MF, MPSV, MZdravotnictví, ČMKOS a zástupců zaměstnavatelů a k přijetí společného obecného stanoviska k budoucí úpravě (obecnému principu, který by měl být prosazen do zákonů): zaměstnavatel (poplatník DPPO nebo DPFO) bude mít relativně vysokou volnost v možnosti uplatnění peněžitých i nepeněžitých plnění zaměstnancům vedle mzdy (zkráceně benefitů) do daňově uznatelných nákladů. poskytnutý benefit, který zaměstnavatel zahrne do svých daňově uznatelných nákladů bude zdaněn u zaměstnance a bude podléhat pojistnému na veřejnoprávní pojištění. poskytnutý benefit hrazený z FKSP, sociálních fondů, ze zisku po zdanění či na vrub daňově neuznatelných nákladů, nebude zdaňován daní z příjmů fyzických osob a nebude podléhat ani pojistnému na veřejnoprávní pojištění. Původně se školeních k této problematice začal používat termín triáda. Takto začalo být označováno současné zatížení příjmů zaměstnanců daní z příjmů fyzických osob, veřejným zdravotním pojištěním a veřejným sociálním pojištěním. Stalo se tak, protože veřejné pojištění je v podstatě určitou formou daně. Zjednodušeně řečeno by měl být obecný princip následující: Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci nějaké plnění, které není přímou odměnou za vykonanou práci mimo okruh svých daňových nákladů, zaměstnanec by neměl mít tento příjem zdaněn triádou. Naopak, zúčtuje-li tento svůj náklad zaměstnavatel jako náklad daňový, zdaní jej zaměstnanci obdobně jako jeho mzdu. V praxi to samozřejmě takhle jednoduché od není a existuje předpoklad, že z tohoto obecného pravidla budou platit výjimky i v budoucnu. Než poskytne zaměstnavatel nějaké plnění svému zaměstnanci (ať už v peněžní nebo v nepeněžní formě), měl by si zjistit, jaké dopady to bude mít ze čtyř hledisek, aby nebyl následně překvapen, že takto vynaložené prostředky v konečném efektu budou dražší než pokud by zvýšil zaměstnanci mzdu: zdanění tohoto plnění na straně zaměstnance (daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti). zda lze vynaložený náklad zahrnout na straně zaměstnavatele do daňově účinných nákladů a snížit tak o ně jeho základ daně. zda bude toto plnění zahrnuto do vyměřovacího základu na sociální pojištění. zda bude toto plnění zahrnuto do vyměřovacího základu na zdravotní pojištění. V tom nejhorším případě se může stát, že zaměstnanci musí zaměstnavatel tento jeho příjem zdanit, odvést z něj zdravotní i sociální pojištění a přitom si jej nebude smět zahrnout do daňově účinných nákladů

3 ZÁKLADNÍ OBECNÁ VÝCHODISKA PŘI POSKYTOVÁNÍ PENĚŽNÍCH ČI NEPENĚŽNÍCH PLNĚNÍ NAD RÁMEC MZDY ZAMĚSTNAVATELEM ZAMĚSTNANCŮM V ROCE 2007 Podstatnou změnou pro rok 2007 je, že byly sjednoceny vyměřovací základy zaměstnanců pro účely veřejnoprávního pojištění a jejich výše je v zásadě odvozena od základu daně z příjmů fyzických osob. Zdravotní pojištění - 3 zákona č.592/1992 Sb.: Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch. Sociální pojištění - 5 zákona č.589/1992 Sb.: Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch. Rozdíly mezi základem DPFO a vyměřovacími základy SP a ZP I nadále existují v roce 2007 rozdíly mezi základem DPFO a vyměřovacím základy na veřejnoprávní pojištění. 1) Do vyměřovacího základu na veřejnoprávní pojištění se zahrnuje pouze příjem zúčtovaný konkrétnímu zaměstnanci pokud se zároveň o výši tohoto příjmu snížily prostředky zaměstnavatele. Tímto zúčtovaným příjmem zúčtovaným konkrétnímu zaměstnanci se zjednodušeně řečeno rozumí plnění, které opravdu snížilo hodnotu majetku zaměstnavatele, jehož hodnota byla u zaměstnavatele zahrnuta do nákladů (a to i nedaňových) nebo byla čerpána ze zisku po zdanění (např. z fondů na účtech 423, 427, 428) a zároveň lze vysledovat, který konkrétní zaměstnanec toto plnění čerpal. Rozdíl oproti dani z příjmů je, že do daňového základu zaměstnance se zahrnují jakékoliv peněžní i nepeněžní příjmy a to i ty, které nezpůsobují okamžité snížení prostředků zaměstnavatele. Příklady rozdílů mezi základem DPFO a vyměřovacími základy na veřejnoprávní pojištění: A. Hromadný svoz zaměstnanců do práce najatým dopravcem. Doprava se musí dodavateli zaplatit bez ohledu na to, kolik lidí a který konkrétní zaměstnanec této dopravy využil. Náklad na svoz není zúčtován žádnému konkrétnímu zaměstnanci, a proto se nejedná o příjem zahrnutý do vyměřovacího základu na veřejnoprávní pojištění zaměstnance. Pro účely stanovení základu daně zaměstnance se ale jedná o nepeněžní příjem zaměstnance, který se dopravil do práce (protože tak stanovuje 3 ZDP). Vznikl mu příjem podléhající dani ze závislé činnosti ve výši rozdílu mezi cenou obvyklou a částkou, kterou zaplatil zaměstnavateli (většinou zaměstnanci nic neplatí) tento princip je uveden v ustanovení 6 odst.3 zákona o daních z příjmů. Protože se nejedná o příjem osvobozený, zaměstnanci se přidaní ke mzdě. Samozřejmě vznikne problém, protože zaměstnavatel musí sledovat, kolikrát který zaměstnanec dopravu využil a navíc stanovit cenu obvyklou (v tomto případě je to cena jízdenky, jakou by zaměstnanci platili, kdyby na stejnou trasu absolvovali s komerčním dopravcem). B. Poskytnutí vozidla zaměstnanci pro služební i soukromé účely. Konkrétnímu zaměstnanci není zúčtován žádný příjem, nevstupuje proto do vyměřovacího základu pro veřejné pojištění. Pro účely stanovení základu daně zaměstnance se ale jedná o zdanitelný příjem zaměstnance ve výši 1% vstupní ceny vozidla ( 6 odst.6 ZDP). C. Poskytnutí nebo prodej výrobků, zboží nebo služeb zaměstnancům Do konce roku 2006 nevstupovaly částky, o které byla úhrada zaměstnanců za výrobky nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší než byla jejich obvyklá cena, do vyměřovacího základu na ZP a SP ( 3 odst.2 písm.8 ZP, 5 odst.2 písm.8 SP). Od tomu tak již není. Do vyměřovacího základu zaměstnance se zahrnuje rozdíl mezi nákladem zaměstnavatele na poskytnutý výrobek nebo službu a částkou, kterou za toto plnění zaměstnanec zaplatil. Pro účely stanovení základu daně zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem zaměstnance ve výši rozdílu - 2 -

4 mezi cenou obvyklou (za kterou se běžně prodává) a částkou, kterou za toto plnění zaměstnanec zaplatil. 2) Zaměstnání, které nezakládá účast na nemocenském pojištění a z toho důvodu se nezahrnuje ani do základů na veřejnoprávní pojištění - příležitostná zaměstnání méně než 7 dní / 400 Kč - dohody o provedení práce 3) Výjimky, kdy se zdanitelný příjem nezahrnuje do vyměřovacího základu z důvodů přímo vyjmenovaného v zákonech - náhrady škody podle zákoníku práce - odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné - věrnostní přídavky horníků - odměny podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích - jednorázová sociální výpomoc (nenávratná v podstatě forma daru) poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události - plnění poskytnutá po skončení zaměstnání (životní jubilea, jiná výročí např.výročí existence firmy, či jiné zásluhy), pokud důvod nastal po skončení zaměstnání. Pozor: do této skupiny ale nepatří např. pololetní prémie vyplacené tři měsíce po ukončení pracovního poměru zaměstnance, protože důvod k jejich vyplacení vznikl ještě za doby trvání pracovního poměru. Tyto příjmy nevstupují do vyměřovacího základu zaměstnance pro účely výpočtu pojistného na veřejnoprávní pojištění přestože vstupují do daňového základu pro DPFO. Dejte si pozor na změnu v přístupu k některým druhům příjmů, u kterých došlo od roku 2007 ke změně: Příjmy zaměstnanců, které do konce roku 2006 nebyly zahrnovány do vyměřovacího základu na veřejnoprávní pojištění a od roku 2007 zahrnovány jsou: Částky, které zaměstnavatel zaplatil za zaměstnance za poskytnutou zdravotní péči nehrazenou ze všeobecného zdravotního pojištění (např. nadstandardní zubní péči, plastickou operaci, oční operaci nehrazenou zdravotní pojišťovnou) Pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho úrazové pojištění, zdravotní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem a na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění pokud nejsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Částka, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší než je jejich obvyklá cena Plnění poskytnutá při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod pokud nejsou osvobozeny od daně z příjmů. Pokud tedy v roce 2007 některý z výše uvedených příjmů vstupuje do základu daně z příjmů a současně jsou splněny ostatní podmínky (např. příjem je zúčtovaný konkrétnímu zaměstnanci), podléhají tyto příjmy i odvodům zdravotního a sociálního pojištění. Daň z příjmů fyzických a právnic- kých osob: Ke změnám došlo především v 24 odst.2 písm.j a v 25 odst1 písm.d Náklady na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah odpočinku zaměstnanců 24 odst.2 písm.j): Jejich daňová uznatelnost je pro zaměstnavatele zakotvena v 24 odst.2 písm.j). Toto ustanovení se skládá z návětí, které vymezuje základní podmínky, aby takovýto náklad mohl být daňově uznatelný a dále 5 bodů, řešících konkrétně jednotlivé druhy nákladů. Vždy když budete řešit náklady takového charakteru, musíte vyhovět současně ustanovení uvedenému v návětí a zároveň i některému z bodů. Podle 24 odst.2 písm.j) jsou daňovými náklady také: výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na 1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť; výdaje (náklady) na pořízení ochranných nápojů lze uplatnit v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy, 2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy, 3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty, 4. provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v 6 odst. 7 písm. a) při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu, bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu. Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů, 5. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, Základním předpokladem, aby náklad mohl být podle tohoto ustanovení uznán jako daňový, tedy je, aby byly

5 splněny základní podmínky uvedené v úvodu 24 odst.2 písm.j): Náklady musí být vynaloženy na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví nebo zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců A současně musí být tyto náklady vynaloženy na konkrétní účely stanovené v některém z pěti bodů uvedených pod návětím. První čtyři body v roce 2007 v podstatě nečiní velké problémy, vzhledem k provedeným změnám je nejzajímavější bod 5.: 5.práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Zde je zakotvena možnost, aby zaměstnavatel zúčtoval jako daňový náklad téměř jakýkoliv výdaj vynaložený ve prospěch zaměstnanců. Musí být ale samozřejmě splněna podmínka, že se jedná o náklad na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví nebo zvýšený rozsah odpočinku zaměstnanců a současně nesmí být jiným ustanovením zákona daňová uznatelnost omezena. V souvislosti s tímto ustanovením je nutno zmínit i další změnu provedenou v zákoně o daních z příjmů od : Od roku 2007 lze jako daňový náklad zaměstnavatele zúčtovat i peníze vyplacené zaměstnanci v hotovosti vedle mzdy to nebylo před možné. Pro rok 2007 byl novelován 25 odst.1 písm.d). Z tohoto ustanovení byl od roku 2007 vypuštěn následující text zvýrazněný tučně: V roce 2007 již neplatí, že za daňové výdaje nelze uznat zejména peněžní plnění poskytované zaměstnanci vedle mzdy, pokud nárok na toto plnění nestanoví zvláštní předpis... Od roku 2007 zaměstnavatel může do daňových nákladů zúčtovat mnohem více nemzdových výdajů vynaložených ve prospěch zaměstnanců. Zase to souvisí s novým přístupem k tzv. triádě téměř všechny příjmy tohoto charakteru totiž zdaní zaměstnanec a podléhají i odvodům ZP a SP a zaměstnavatel se v podstatě musí rozhodnout, co pro něj bude výhodnější. Pokud se rozhodne prohlásit výdaje tohoto charakteru za daňové náklady a využije znění 24 odst.2 písm.j) bod 5., musí splnit všechna ustanovení zákona a dát si pozor především na následující: - aby tento výdaj byl skutečně právem zaměstnance. To znamená, že toto právo musí být někde zakotveno. - aby to byl náklad na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví nebo zvýšený rozsah odpočinku zaměstnanců aby tento náklad nebyl omezen některým jiným ustanovením zákona. Takových omezení obsahuje zákon poměrně dost. Jsou uvedena např. v následujících ustanoveních zákona: příspěvek na stravování je omezen 24 odst. 2 písm. j) bod 4 svoz zaměstnanců do práce upravuje 24 odst.2 písm.zg) přechodné ubytování zaměstnanců v 24 odst.2 písm.zu) cestovní náhrady 24 odst.2 písm.zh) výdaje na pořízení ochranných nápojů 24 odst.2 písm.j) bod 1. limit příspěvku na penzijní připojištění 24 odst. 2 písm. zj), příspěvku na životní pojištění písm. zo) a pojistné hrazené za člena statutárního orgánu 25 odst. 1 písm. d) penále a pokuty za chybné odvody ve mzdové oblasti: 25 odst. 1 písm. f) výdaje převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob 25 odst.1 písm.k) dary zaměstnancům jsou zcela vyloučeny z daňových nákladů v 25 odst. 1 písm. t) úroky a jiné výnosy poskytované zaměstnavatelem z vkladů zaměstnanců přesahujících průměrnou výši úroků: 25 odst. 1 písm. x) Omezení daňové uznatelnosti nákladů je nutno v praxi posuzovat a aplikovat přesně podle zákona. Příklady: 1. Zaměstnavatel má sjednáno v kolektivní smlouvě, že sváží zaměstnance do práce mikrobusem, který uveze 7 osob. Podle 24 odst.2 písm.zg) je automaticky daňovým nákladem svoz zaměstnanců, pokud je zajištěn dopravním prostředkem bez ohledu na to, zda existuje ujednání v kolektivní smlouvě. Pro účely tohoto ustanovení se ale za dopravní prostředky považují motorová vozidla pro dopravu deseti a více osob. Proto nemůžeme 24 odst.2 písm.zg) pro náš příklad použít. Musíme využít 24 odst. 2 písm. j) bod 5. Pokud by nebyla doprava mikrobusem sjednána v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu, musela by být nedaňovým nákladem. Protože ale sjednána je a 24 odst.2 písm.zg) mluví pouze a výhradně o motorových vozidlech pro dopravu deseti a více osob a nijak neřeší jiné způsoby dopravy (neobsahuje žádné omezení pro mikrobusy), můžeme tento náklad zúčtovat jako daňový v souladu s 24 odst. 2 písm. j) bod 5. Zaměstnanec ale příjem zdaní podle 6 v ceně obvyklé. 2. Úplně stejně se bude postupovat, pokud bude mít zaměstnanec v pracovní smlouvě sjednáno, že zaměstnavatel mu bude hradit jím vynaložené výdaje na dojíždění do práce vlastním autem nebo taxíkem. 3. Pokud se zavážeme v pracovní smlouvě hradit zaměstnanci přechodné ubytování: a) na ubytovně nebo v hotelu 24 odst.2 písm.zu) omezuje daňový náklad částkou 3500 Kč měsíčně, více nesmíme zúčtovat do daňově účinných nákladů ani když jsme k tomu smluvně vázáni.

6 b) v bytě nebo rodinném domě - 24 odst.2 písm.zu) řeší přechodné ubytování s výjimkou přechodného ubytování v rodinném domě nebo bytě. To znamená, že pokud by zaměstnanci nevzniklo právo na přechodné ubytování v bytě a zaměstnavatel by mu je přesto poskytl, měl by nedaňový náklad. Protože my máme smlouvu a 24 odst.2 písm.zu) neřeší přechodné ubytování v bytě, dostáváme se do 24 odst.2 písm.j bod.5 a paradoxně máme daňový náklad bez omezení jeho výše omezuje daňové náklady na příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění zaměstnanců splňující dané podmínky. Po překročení daných limitů (3% ze základu na SP nebo 8000 Kč ročně) nelze náklad zúčtovat jako daňový ani kdybychom to měli ujednáno v kolektivní smlouvě. Tato ustanovení ale neřeší jiné druhy komerčních pojištění. Pokud se např. zaměstnavatel zaváže hradit zaměstnanci úrazové pojištění, lze jej podle 24 odst.2 písm.j bod.5 zúčtovat jako daňový náklad. Zaměstnanec ale tento příjem zdaní podle 6. Vzájemný vztah ustanovení 24 odst. 2 písm. j) bod 5, 25 odst. 1 písm. k) a 6 odst.9 písm.d) ZDP: 24 odst. 2 písm. j) bod 5 výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. 25 odst. 1 písm. k za daňové náklady nelze uznat výdaje (náklady) převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou 24 odst. 2 písm. j) a zu) ; přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za každé zařízení samostatně. 6 odst.9 písm.d) Osvobozena od daně jsou nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Daňově uznatelnými jsou náklady spojené s provozováním zařízení (vlastních zařízení zaměstnavatele nebo pronajatých), která budou v souladu se zákonem naplňovat práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní smlouvy či jiné smlouvy, ale současně jde o zdanitelný příjem zaměstnance podléhající pojistnému. PROBLÉM vznikne tehdy, pokud v souvislosti s čerpáním takovéto výhody vznikne zaměstnanci nějaký zdanitelný nepeněžní příjem, který ale nebude možné jednoduše vyčíslit. Pokud nebudete umět stanovit daňový základ zaměstnance, lze doporučit, abyste uvážili, zda nebude vhodnější hradit tyto výdaje mimo daňové náklady. Zákon vám možnost takové volby dává. Zaměstnanci potom mají příjem osvobozen podle 6 odst.9 písm.d) a tento problém nevznikne. Příklad: Pokud zaměstnavatel na své náklady provozuje tělocvičnu, bazén, saunu nebo jiné podobné zařízení, může zakotvit právo zaměstnanců využívat toto zařízení do nějakého dokumentu. Potom má právo veškeré náklady na toto zařízení účtovat daňově. Zaměstnanci ovšem tento nepeněžní příjem musí zdaňovat a odvádět i ZP a SP. Problém je, jak stanovit základ daně, případně vyměřovací základ na ZP a SP. Jednodušší a mnohdy i levnější proto bude zúčtovat výdaje zaměstnavatele jako nedaňový náklad, protože v tom případě mají zaměstnanci příjem osvobozen od daně i od SP a ZP. Příklady některých plnění poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci a jejich dopady do daňových nákladů zaměstnavatele, základu daně zaměstnance, vyměřovacího základu na sociální pojištění a na zdravotní pojištění. Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky poskytnuté zaměstnanci v limitu a v nepeněžní formě včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování NE podle 6 odst.7 písm.b) nejsou tyto příjmy předmětem daně ANO podle 24 odst.2 písm.j) bod 1. NE podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože není předmětem daně z příjmů FO - 5 -

7 NE podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože není předmětem daně z příjmů FO Pitná voda poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti. NE podle 6 odst.7 písm.b) nejsou tyto příjmy předmětem daně ANO podle 24 odst.2 písm.j) bod 1. NE podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože není předmětem daně z příjmů FO NE podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože není předmětem daně z příjmů FO Poznámka: Povinnosti zaměstnavatele spojené s bezpečností, ochranou zdraví a hygienickým vybavením pracovišť jsou definována v 101, 102 a 104 zákoníku práce a prováděcích vyhláškách (zejména č.178/2001 Sb. a č.309/2006 Sb.). Problémy v posledních letech činily zejména výklady týkající se poskytování nápojů (především pitné vody) zaměstnancům na pracovišti. Na koordinačním výboru Komory daňových poradců ČR a Ministerstva financí se projednala i tato problematika a byl přijat následující závěr: 101 odst.1 zákona č.262/2006 Sb., zákoník práce zaměstnavateli stanoví obecnou povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci. Konkrétní podmínky jsou stanoveny v Nařízení vlády ČR č.178/2001 Sb. V ustanovení 28 je řečeno, že objekty určené pro pracovní činnost musí být zásobeny pitnou vodou v množství postačujícím pro krytí potřeby pití zaměstnanců a zajištění první pomoci. Je jedno, jakým způsobem zajistí zaměstnavatel tuto svou povinnost, zda zásobováním z veřejného řádu či dodávkami balené pitné vody. Zároveň ovšem vyhláška odkazuje v definici pitné vody na 3 zákona č.258/2000 Sb., který stanoví, že za pitnou vodu se nepovažuje přírodní léčivý zdroj a přírodní minerální voda, o níž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního právního předpisu a dále na vyhlášku č.376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu. Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, k přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo s lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání. Z toho lze dovodit, že tomuto ustanovení vyhovuje pouze čistá voda bez jakýchkoliv příměsí ovšem bez ohledu na způsob dodání je jedno zda teče z kohoutku vodovodu či je dodána v PET lahvích nebo v barelech. Ochranné nápoje poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti v souladu s 5 Nařízení vlády ČR č.178/2001 Sb. NE podle 6 odst.7 písm.b) nejsou tyto příjmy předmětem daně ANO podle 24 odst.2 písm.j) bod 1. NE podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože není předmětem daně z příjmů FO NE podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože není předmětem daně z příjmů FO Poznámka: Ustanovení o ochranných nápojích je v zákoně o daních z příjmů nově upraveno od Ochranné nápoje jsou definovány jinak než pitná voda a je věcí odborných pracovníků, aby stanovili limity ochranných nápojů v konkrétních případech. Ochranné nápoje jsou upraveny v 5 Nařízení vlády ČR č.178/2001 Sb. Obecně platí, že ochranné nápoje musí být zdravotně nezávadné, musí mít vhodnou teplotu a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru. Množství alkoholu v nich nesmí překročit 1 hmotnostní procento a nápoje pro mladistvé nesmí obsahovat alkohol vůbec. U zaměstnance příjem vyplývající z povinnosti uložené zaměstnavateli není předmětem daně. Toto je dáno ustanovením 6 odst.7 písm.b: Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně není hodnota... ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem... Ostatní nealkoholické nápoje poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti Při poskytování ostatních nealkoholických nápojů lze v praxi postupovat dvěma způsoby, přičemž volba způsobu poskytnutí těchto nápojů zaměstnancům má dopad i do zdaňování. První variantou je, že zaměstnavatel poskytne nealkoholické nápoje z daňově neúčinných nákladů, ze zisku po zdanění nebo ze sociálního fondu: NE podle 6 odst.9 písm.c) je tento příjem osvobozen od daně NE NE podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože je osvobozeno od daně z příjmů FO NE podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože je osvobozeno od daně z příjmů FO Druhou variantou je, že zaměstnavatel poskytne nealkoholické nápoje z daňově účinných nákladů na základě toho, že si se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu: ANO podle 6 odst.9 písm.c) není tento příjem osvobozen od daně - 6 -

8 ANO vyhovuje ustanovení 24 odst.2 písm.j) bod 5. ANO podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů FO ANO podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů FO Poznámka: Ke zpřísnění došlo od Podle 6 odst.9 písm.c) již nemá zaměstnanec osvobozen naturální příjem ve formě poskytnutých nealkoholických nápojů (s výjimkou ochranných nápojů nebo nápojů zúčtovaných mimo okruh daňových nákladů): Od daně je... osvobozena hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti Toto ustanovení je upraveno v duchu původní dohody o triádě. Zaměstnanec má osvobozeno pouze to, co zaměstnavatel nezúčtoval jako daňový náklad samozřejmě s výjimkou toho, k čemu je zaměstnavatel povinován ze zákona. V praxi se budou vyskytovat pravděpodobně problémy, pokud zaměstnavatel bude postupovat podle druhé varianty, protože vzniká otázka, jak bude zjišťována částka, která má být zaměstnanci zdaněna. Tato částka by se měla odvíjet od skutečně vypitého množství nápojů, takže reálně lze například postupovat tak, že bude stanoveno, že každý zaměstnanec má nárok na jednu láhev Coca-coly za jednu odpracovanou směnu se sledováním konzumace jednotlivými zaměstnanci. Prozatím bude pravděpodobně nejpřijatelnější variantou zúčtovávat tyto náklady jako nedaňové, protože v tom případě je má zaměstnanec osvobozené, tyto problémy nebudou vznikat a navíc finančně bude toto řešení i levnější variantou. Dary a sociální výpomoci poskytnuté zaměstnancům. 1. Nepeněžní dary poskytnuté z daňově neúčinných nákladů, ze zisku po zdanění nebo ze sociálního fondu v souladu s vyhláškou o FKSP do výše 2000 Kč za rok u jednoho zaměstnance NE je osvobozeno podle 6 odst.9 písm.ch). NE podle 25 odst.1 písm.t) dary nejsou nikdy daňově uznatelným nákladem NE podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože je osvobozeno od daně z příjmů FO NE podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože je osvobozeno od daně z příjmů FO POZOR! Všechny dary bez výjimky jsou u zaměstnavatele vždy daňově neuznatelným nákladem. Zaměstnanec má od daně z příjmu osvobozeny pouze a výhradně dary splňující všechny následující podmínky (neodvádí se ani zdravotní a sociální pojištění): - dar musí být nepeněžní - poskytnuté dary splňující ostatní podmínky se pro účely zdanění sčítají za celý rok, osvobozena je pouze částka do 2000 Kč - dar musí být poskytnut v souladu s vyhláškou o FKSP a to i v případě, že je poskytnut ze zisku po zdanění nebo jiného sociálního fondu 14 vyhlášky o FKSP č.114/2002 Sb. - Dary (1) Z fondu lze poskytovat zaměstnancům věcné nebo peněžní dary a) za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky, b) při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního nebo služebního poměru u zaměstnavatele; do pracovního výročí lze započítat i dobu trvání pracovního poměru u jiných zaměstnavatelů. Do pracovních výročí nelze zahrnout dobu výkonu práce konané na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, c) při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku, d) při prvním odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu. 2. Sociální výpomoc zaměstnanci do výše Kč v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav. V praxi lze postupovat dvěma způsoby, přičemž volba způsobu má dopad do zdaňování. První variantou je, že zaměstnavatel poskytne výpomoc z daňově neúčinných nákladů, ze zisku po zdanění nebo ze sociálního fondu: NE podle 6 odst.9 písm.r) je tento příjem osvobozen od daně NE NE podle 5 odst.2 písm.e) zákona č.589/1992 Sb. NE podle 3 odst.2 písm.e) zákona č.592/1992 Sb

9 Druhou variantou je, že zaměstnavatel poskytne výpomoc z daňově účinných nákladů na základě toho, že si se zaměstnancem sjednal toto jeho právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu: ANO podle 6 odst.9 písm.r) není tento příjem osvobozen od daně ANO vyhovuje ustanovení 24 odst.2 písm.j) bod 5. NE podle 5 odst.2 písm.e) zákona č.589/1992 Sb. NE podle 3 odst.2 písm.e) zákona č.592/1992 Sb. Poznámka: Definice sociální výpomoci pro účely stanovení základu na SP a ZP je jiná (je šiřší) než pro účely osvobození od daně z příjmu. Je tedy pravděpodobné, že i když nesplníme podmínky pro osvobození od daně z příjmů, přesto tento příjem nevstoupí do vyměřovacích základů pro SP a ZP: 6 odst.9 písm.r zákona o daních z příjmů: Od daně jsou osvobozeny příjmy do výše Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádné obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje, nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. 5 odst.2 písm.e) zákona č.589/1992 Sb. a 3 odst.2 písm.e) zákona č.592/1992 Sb.: Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události. 3. Peněžní a všechny ostatní nepeněžní dary nesplňující podmínky uvedené v bodu 1. ANO není osvobozeno podle 6 odst.9 písm.ch). NE podle 25 odst.1 písm.t) dary nejsou nikdy daňově uznatelným nákladem ANO podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů FO ANO podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů FO Příklady: 1) Zaměstnavatel poskytl v lednu zaměstnanci dar ve formě dárkového balíčku v hodnotě 1500 Kč u příležitosti 30 let trvání jeho pracovního poměru a) nedaňový náklad zaměstnavatele b) zaměstnanec nezdaňuje nic, neodvádí se ZP ani SP 2) V říjnu témuž zaměstnanci poskytl zaměstnavatel u příležitosti přidělení částečného invalidního důchodu dar ve formě dárkového balíčku v hodnotě 500 Kč. a) nedaňový náklad zaměstnavatele b) zaměstnanec zdaňuje příjem ve výši 500 Kč, odvádí se ZP i SP, protože nebyly splněny podmínky vyhlášky o FKSP 3) V listopadu témuž zaměstnanci poskytl zaměstnavatel u příležitosti životního výročí 50 let věku dar ve formě dárkového balíčku v hodnotě 3000 Kč. a) nedaňový náklad zaměstnavatele b) zaměstnanec zdaňuje příjem ve výši 2500 Kč, odvádí se ZP i SP z částky 2500 Kč, protože byl překročen roční limit 2000 Kč ( = 2500). Půjčky poskytnuté zaměstnancům U půjček poskytnutých zaměstnancům musíme brát v úvahu několik okolností: zda je půjčka úročena za jakým účelem, případně v jaké výši byla poskytnuta jakému zaměstnanci byla poskytnuta. Tyto okolnosti musíme brát v úvahu při zdaňování. U zaměstnance se sleduje, za jakým účelem a v jaké výši byla půjčka poskytnuta, případně zda je úročena. Mohou nastat tyto varianty: NE pokud byla půjčka poskytnuta: a) na bytové účely do výše Kč (u zaměstnance postiženého živelní pohromou do Kč). b) na překlenutí tíživé finanční situace do výše Kč (u zaměstnance postiženého živelní pohromou do Kč). V těchto případech nemusíme kontrolovat, zda je půjčka úročena, zaměstnanec nikdy nic nezdaňuje, protože tak stanoví 6 odst.9 písm.n). Pokud bylo poskytnuto zaměstnanci více půjček na stejný účel, pro účely zdanění je musíme vždy sečíst (součet zůstatků dosud nesplacených půjček stejného typu). ANO pokud byla poskytnuta půjčka k jinému účelu nebo ve vyšší částce, musíme kontrolovat, jak vysoký úrok zaměstnanec platí. Zaměstnanec zdaňuje peněžní zvýhodnění ve výši rozdílu mezi úrokem obvyklým - 8 -

10 v čase a místě a úrokem, který hradí zaměstnanec zaměstnavateli. U půjček výše uvedených se zdaňuje pouze úrokové zvýhodnění z částky půjčky přesahující stanovený limit, u půjček jiného typu než jsou výše uvedené se zdaňuje celé úrokové zvýhodnění. Co je to úrok obvyklý stanoví pokyn D-300: Je to úrok, který je používán peněžními ústavy v místě a čase při poskytování peněžních prostředků na požádání dlužníka. Při stanovení obvyklé výše úroku musí zaměstnavatel vzít v úvahu všechny skutečnosti, za kterých jsou peněžními ústavy obdobné půjčky poskytovány a vybrat takovou půjčku, která se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých půjčku on sám zaměstnanci poskytuje. Výše obvyklého úroku nemusí být stejná po celou dobu splácení půjčky a zaměstnavatel má v tomto případě povinnost přihlédnout k výši obvyklého úroku používaného v příslušném čase (musí reagovat na změny). Výpočet rozdílu mezi obvyklým úrokem a úrokem hrazeným zaměstnancem se musí provést alespoň jedenkrát za rok a zdanit se zaměstnanci musí nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec. NE výdej finančních prostředků se účtuje jako pohledávka za zaměstnancem. Zvyšuje případné úrokové zvýhodnění poskytnuté zaměstnanci základ daně zaměstnavatele? NE pokud je půjčka poskytnuta běžnému zaměstnanci, zaměstnavatel zaúčtuje do výnosů pouze úrok ve výši sjednané se zaměstnancem. ANO pokud je půjčka poskytnuta zaměstnanci, který je spojenou osobou podle 23 odst.7 zákona o daních z příjmů, musí zaměstnavatel zdanit kladný rozdíl mezi úrokem ve výši 140% diskontní sazby ČNB platné k datu poskytnutí půjčky a úrokem sjednaným se zaměstnancem. Zdanění se lze vyhnout jedině tak, že tento rozdíl zaměstnavatel při kontrole FÚ uspokojivě doloží to je v praxi velmi obtížné. Spojenou osobou je např. zaměstnanec, který se podílí na vedení společnosti. V praxi se jedná většinou o člena představenstva nebo jednatele společnosti (pro účely daně z příjmu se považuje také za zaměstnance). NE podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože na příslušném účtu zaměstnavatele nebyl tento příjem zaměstnance účtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. NE podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože na příslušném účtu zaměstnavatele nebyl tento příjem zaměstnance účtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. Příklady: 1) Zaměstnavatel poskytl svému zaměstnanci skladníkovi úročenou půjčku na pořízení bytu ve výši Kč. Úrok byl sjednán ve výši 1%. Jinou půjčku zaměstnanci neposkytl. Zaměstnanec začne půjčku splácet formou srážek ze mzdy, poprvé za leden Jaké budou daňové dopady této půjčky? 1) Protože zaměstnanci tato půjčka na koupi bytu nestačila, půjčil si na pořízení bytu dalších Kč u peněžního ústavu a doložil zaměstnavateli, že tato půjčka je úročena 8% p.a. 2) Zaměstnavatel provede výpočet úroků za rok 2007 a zúčtuje je do výnosů roku 2007: x 0,01 x 6 / 12 = 750 Kč zaúčtováno 335/662 3) Zaměstnavatel při zúčtování mzdy za prosinec 2007 provede výpočet úrokového zvýhodnění z jím poskytnuté půjčky: - úrokové zvýhodnění do výše půjčky Kč má zaměstnanec osvobozeno - úrokové zvýhodnění ze zbytku půjčky: x (0,08 0,01) x 6 / 12 = Kč Daňový základ zaměstnance se v prosinci 2007 zvýší o Kč, základy pro ZP a SP se nezvyšují, zaměstnavatel zúčtoval půjčku jako pohledávku za zaměstnancem 335/221, žádné dodanění se u zaměstnavatele neprovádí. 2) Zaměstnavatel poskytl svému zaměstnanci ekonomickému řediteli, který je zároveň členem představenstva, bezúročnou půjčku na stavbu rodinného domu ve výši Kč. Jinou půjčku zaměstnanci neposkytl. Zaměstnanec splácí měsíčně Kč, poprvé Diskontní sazbu ČNB k předpokládejme ve výši 2,5%. Jaké budou daňové dopady této půjčky? a) Zaměstnavatel si u místního peněžního ústavu zjistil, že za obdobných podmínek by tento ústav poskytl tomuto zaměstnanci půjčku s úrokem 6% p.a. b) Zaměstnavatel při zúčtování mzdy za prosinec 2007 provede výpočet úrokového zvýhodnění z jím poskytnuté půjčky: - úrokové zvýhodnění do výše půjčky Kč má zaměstnanec osvobozeno - úrokové zvýhodnění ze zbytku půjčky: x 0,06 x 1 / x 0,06 x 1 / 12 = Kč Daňový základ zaměstnance se v prosinci 2007 zvýší o Kč Základy pro ZP a SP se nezvyšují c) Zaměstnavatel zúčtoval půjčku jako pohledávku za zaměstnancem 335/221. Protože zaměstnanec je spojenou osobou podle 23 odst.7 písm.b) bod 1, v daňovém přiznání za rok 2007 zvýší zaměstnavatel na ř.20 svůj základ daně o rozdíl mezi úrokem ve výši 140% DS ČNB a sjednaným úrokem : x 0,025 x 1,4 x 1 / x 0,025 x 1,4 x 1 / 12 = Kč Zvýhodněné stravování zaměstnanců příspěvky na stravování zaměstnanců Zvýhodněné stravování lze zaměstnancům poskytovat dvěma základními způsoyb, podle kterých se potom - 9 -

11 odvíjejí i daňové souvislosti (především daňová uznatelnost nákladů na straně zaměstnavatele): 1) Zaměstnavatel má vlastní stravovací zařízení (kuchyň s jídelnou, kantýnu), které buďto sám provozuje nebo přípravu a výdej jídel zabezpečuje jiný subjekt formou služby. Forma služby se v praxi téměř nepoužívá (pokud vlastní stravovací zařízení zaměstnavatel pronajme a stravování zaměstnanců zajišťuje nákupem služby od tohoto nájemce, již se dostává pod bod 2). 2) Stravování zaměstnanců zajišťuje prostřednictvím jiných subjektů nevlastní žádné stravovací zařízení a stravování zaměstnanců má smluvně zabezpečeno v jiném než vlastním zařízení nebo vlastní stravovací zařízení pronajal na základě smlouvy o pronájmu a stravování zajišťuje nákupem služby od nájemce. Klasickým příkladem je nákup stravenek zaměstnavatelem a jejich výdej nebo prodej za sníženou cenu zaměstnancům. Do této skupiny svou podstatou patří i případy, kdy zaměstnavatel vydává nakoupené obědy ve vlastní jídelně. Následující postup platí v případě, že zaměstnanec nedostává od zaměstnavatele na stravování peněžitý příspěvek to znamená hotové peníze na ruku (v praxi je tato forma zcela výjimečná). Jedná se tedy o ty případy, kdy zaměstnavatel vydává své finanční prostředky na nákup surovin, na provoz stravovacího zařízení, nákup hotových jídel nebo nákup stravenek a následně buďto zdarma nebo za úplatu poskytuje stravování nebo stravenky svým zaměstnancům. NE u zaměstnance (ve smyslu 6 odst. 2 ZDP) je vždy osvobozeno podle 6 odst.9 písm.b) podmínkou je, aby se jednalo o nepeněžité plnění ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. NE podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože je osvobozeno od daně z příjmů FO NE podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože je osvobozeno od daně z příjmů FO ANO ale je omezeno limity podle 24 odst.2 písm.j) bod 4. - daňová uznatelnost je omezena limity danými zákonem a liší se podle způsobu zajišťování stravování zaměstnanců: 1) Stravování zaměstnanců ve vlastním zařízení Daňově uznatelnými náklady jsou náklady vynaložené zaměstnavatelem na provoz vlastního stravovacího zařízení kromě hodnoty potravin. Těmito náklady se podle pokynu D-300 rozumějí náklady spojené s provozem kuchyně s jídelnou, popř. kantýny a to i tehdy, je-li příprava a výdej jídel zabezpečována jiným subjektem formou služby v tomto vlastním zařízení. Pokud má zaměstnavatel pouze vlastní jídelnu, ve které na vlastní náklady vydává nakoupená jídla, nesplňuje podmínky stravování zaměstnanců ve vlastním zařízení a musí postupovat podle bodu 2). Obdobně pokud má vlastní kuchyň s jídelnou, ale pronajme tato zařízení a nakupuje stravovací službu od nájemce, již se nejedná o stravování zaměstnanců ve vlastním zařízení a zaměstnavatel musí také postupovat podle bodu 2). Příklad: Zaměstnavatel provozuje vlastní kuchyň s jídelnou. Náklady na mzdy kuchařek a ostatních zaměstnanců kuchyně účtuje do běžných daňových nákladů, stejně jako všechny ostatní náklady na provoz (energie, odpisy, náklady na opravy...). Pro účely prokázání hodnoty spotřebovaných potravin musí odděleně evidovat náklady na spotřebované suroviny, většinou na zvláštních analytických účtech 501 nebo 613. Dále by měl evidovat inkasované tržby pokrývající hodnotu spotřebovaných surovin. Na konci zdaňovacího období by měl porovnat celkové tržby s náklady na spotřebované potraviny a pokud jsou náklady na spotřebované potraviny vyšší než dosažené tržby, rozdíl by měl vyloučit v daňovém přiznání jako nedaňový náklad. Tento způsob evidence je poměrně jednoduchý pokud se v tomto zařízení stravují pouze vlastní zaměstnanci. Většinou ale zaměstnavatel z ekonomických důvodů prodává hotová jídla nebo stravování ve formě služby i cizím, samozřejmě za jinou cenu než vlastním zaměstnancům. V praxi se tato situace většinou řeší tak, že zaměstnavatel zpracuje kalkulace ceny jídel a z této kalkulace potom vychází při prokazování výše úhrady přijaté od strávníků, která pokrývá hodnotu spotřebovaných potravin. Na použité formě v podstatě nezáleží, pokud ale zaměstnavatel vykáže hodnotu spotřebovaných potravin jako daňový náklad, musí být schopen prokázat, že výše tržby za spotřebované suroviny je minimálně ve výši těchto nákladů. V opačném případě mu správce daně při kontrole může tyto náklady vyloučit jako nedaňové. Poznámka: Zákon o daních z příjmů stanoví v 6 odst.1, že za příjmy ze závislé činnosti se považují příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního nebo členského poměru a zároveň poplatníka s příjmy ze závislé činnosti označuje pro účely zákona o daních z příjmů jako zaměstnance. Zároveň zákon nijak neomezuje v 24 a 25 u zaměstnavatele daňovou uznatelnost nákladů na provoz vlastního stravovacího zařízení (kromě nákladů na potraviny). Domnívám se proto, že ve vlastních zařízeních zaměstnavatele se mohou kromě stávajících zaměstnanců za zvýhodněných podmínek stravovat i důchodci bývalí zaměstnanci a to ve stejném daňovém režimu. Pokyn D-300 na tuto situaci reaguje v bodě 18. k 24 odst.2 a stanoví, že pokud je v zařízení poskytujícím služby veřejného stravování (např. restaurace, hotel) zabezpečováno stravování pro vlastní zaměstnance provozovatele tohoto zařízení a důchodce, kteří byli u něj v pracovněprávním vztahu při odchodu do důchodu, uznávají se náklady obdobně jako ve vlastním stravovacím zařízení

12 2) Zabezpečování stravování prostřednictvím jiných subjektů Daňovým nákladem zaměstnavatele jsou příspěvky na stravování a to až do výše 55% ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70% horního limitu stravného vymezeného pro zaměstnance v tzv. nepodnikatelské sféře při trvání cesty 5 až 12 hod (dnes platí limit 69 Kč, maximální výše příspěvku tedy činí 48,30 Kč, což odpovídá při ideálním využití zvýhodnění daného zákonem hodnotě jednoho jídla 87,80 Kč). Základní podmínkou je, aby zaměstnanec byl přítomen v práci během této směny alespoň tři hodiny. Určité úlevy pro uplatňování daňových nákladů spojených se zajišťováním stravování prostřednictvím jiných subjektů jsou uvedeny v pokynu D-300. Protože tento pokyn je platný i v roce 2007, podle mého názoru umožňuje v některých konkrétních případech zúčtovat příspěvek na stravování do daňově účinných nákladů, i když zaměstnanec neodpracuje během směny celé 3 hodiny: Při zajišťování stravování prostřednictvím jiných subjektů si zaměstnavatel: a) může uplatnit jako daňový výdaj příspěvek podle 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 zákona za zaměstnance, který neodpracuje část směny nebo celou směnu z důvodů: - důležitých osobních překážek v práci vymezených zvláštními právními předpisy (např. vyhláška č. 590/2006 vyšetření, ošetření, lékařská prohlídka, zpoždění a výluka přepravy, svatba, narození dítěte, úmrtí v rodině, stěhování, doprovod rodinného příslušníka, pohřeb spoluzaměstnance), - překážek v práci v obecném zájmu podle zvláštního právního předpisu (zastupitelé...), - překážek na straně zaměstnavatele podle zvláštního právního předpisu (např. poruchy na strojním zařízení nebo v dodávkách surovin či pohonné síly, přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy), - čerpání náhradního volna, - účasti na školení za účelem prohloubení kvalifikace, pokud zaměstnanci nevzniká nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu nebo pokud zaměstnavatel zaměstnanci nezabezpečil bezplatné stravování v rámci školení, b) nemůže uplatnit jako daňový výdaj příspěvek podle 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 zákona za zaměstnance, který neodpracuje celou směnu s výjimkou uvedenou v písmenu a), např. při čerpání dovolené v rozsahu kratším než jedna směna. Bude-li při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby v souladu se zákoníkem práce směna včetně přestávky v práci delší než 11 hodin, považuje se za daňový náklad příspěvek na další jedno jídlo. Pro posouzení doby trvání pracovní směny je rozhodná délka pracovní směny stanovená zaměstnavatelem konkrétnímu zaměstnanci v souladu se zákoníkem práce. Při zajištění stravování prostřednictvím stravenek se cenou jídla rozumí hodnota stravenky včetně poplatku za zprostředkování jejího prodeje. Příklad: Zaměstnavatel nakupuje pro své zaměstnance stravenky v hodnotě 50 Kč, zaměstnanec hradí 22,50 Kč, tedy na první pohled 45% hodnoty stravenky, zaměstnavatel hradí zbytek 27,50, což je na první pohled 55% hodnoty stravenky. Provize za zprostředkování činí 0,50 Kč. Správný postup: Limit pro daňový náklad: 0,55 x (50 + 0,50) = 27,78 Kč Nákup stravenky: 213/211 50,00 Kč Srážka ze mzdy zaměstnance: 331/335 22,50 Kč Zúčtování provize: 518D/211 0,50 Kč Zúčtování stravenky: 527D/213 27,28 Kč 335/213 22,50 Kč 528N/213 0,22 Kč Do daňově uznatelných nákladů byla zúčtována částka 0, ,28 = 27,78 Kč, zaměstnanec uhradil 22,50, zbytek ve výši 0,22 byl zúčtován jako nedaňový náklad. Při zajištění závodního stravování prostřednictvím jiných subjektů formou dovážení jídel do vlastních výdejen jsou daňovým nákladem kromě příspěvku, který se u plátců daně z přidané hodnoty stanoví z ceny jídla bez DPH, také náklady spojené s dovozem a výdejem jídel. Příklad: Zaměstnavatel nakupuje pro své zaměstnance obědy za 50 Kč, dováží si je na své náklady a vydává ve své jídelně. Zaměstnanec hradí za oběd 22,50 Kč. Správný postup: Limit pro daňový náklad: 0,55 x 50 = 27,50 Kč Nákup oběda: 335/321 22,50 Kč Srážka ze mzdy zaměstnance: 527/321 27,50 Kč 331/335 22,50 Kč Vzniklé nákladů na dovoz a výdej zúčtuje do běžných provozních nákladů bez ohledu na jejich výši (501, ) Příspěvky na stravování zaměstnanců v době čerpání dovolené a po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti. 236 zákoníku práce: (1) Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. (2) Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, poskytuje se zaměstnancům stravování; zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, nejsouli tyto záležitosti upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem 75). Tím nejsou dotčeny daňové předpisy

13 (3) Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, může být cenově zvýhodněné stravování poskytováno a) bývalým zaměstnancům zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního nebo invalidního důchodu, b) zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené, c) zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti. Pokud si zaměstnavatel sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví svým interní předpisem, že kromě zaměstnanců, kteří jsou v práci, mají nárok na zvýhodněné stravování i zaměstnanci čerpající dovolenou nebo zaměstnanci v pracovní neschopnosti: NE osvobozeno podle 6 odst.9 písm.b) NE podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože je osvobozeno od daně z příjmů FO NE podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože je osvobozeno od daně z příjmů FO Liší se podle způsobu zajišťování stravování zaměstnanců: 1) ANO - při stravování zaměstnanců ve vlastním zařízení a to za stejných podmínek jako u zaměstnanců, kteří jsou v práci, protože je to umožněno podle 24 odst.2 písm.j) bod 5 je to právo zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu a zároveň v 24 odst.2 písm.j) bod 4 není žádné omezení, které by náklad na provoz vlastního stravovacího zařízení omezovalo (s výjimkou hodnoty potravin). 2) NE - při zabezpečování stravování prostřednictvím jiných subjektů, protože 24 odst.2 písm.j) bod 4 stanoví podmínku, že přítomnost zaměstnance v práci během směny trvá aspoň 3 hodiny. Tuto podmínku nemohou zaměstnanci na dovolené nebo v pracovní neschopnosti splnit. Peněžité příspěvky na stravování poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci. Jedná se o případy, kdy zaměstnavatel poskytuje příspěvky na stravování svým zaměstnancům v hotovosti např. stanoví, že za každou odpracovanou směnu má zaměstnanec nárok na peněžitý příspěvek na jídlo ve výši 40 Kč. V praxi se tímto způsobem postupuje zcela výjimečně, protože je to daňově velmi nevýhodné. NE ani v případě že je to právo zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu podle 24 odst.2 písm.j) bod 5, protože 24 odst.2 písm.j) bod 4 stanovuje zvláštní režim pro poskytování příspěvků na stravování zaměstnanců a peněžité příspěvky tomuto ustanovení nevyhovují. ANO osvobozeny jsou podle 6 odst.9 písm.b) pouze nepeněžní plnění ANO podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů FO ANO podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů FO Bezplatné poskytnutí služebních vozidel zaměstnancům k soukromým účelům. ANO podle 6 odst.6 jsou tyto příjmy předmětem daně ve výši 1% vstupní ceny (vždy včetně DPH) vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc (do základu daně vstupuje minimálně 1000 Kč). ANO podle 24 odst.1 (odpisy a běžná údržba). NE podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože na příslušném účtu zaměstnavatele nebyl tento příjem zaměstnance účtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele NE podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože na příslušném účtu zaměstnavatele nebyl tento příjem zaměstnance účtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele Poznámka: Pokud byl u poskytnutého vozidla uplatněn nárok na odpočet DPH na vstupu, vzniká zaměstnavateli také povinnost odvést DPH na výstupu podle 14 odst.3 písm.a) a odst.4 písm.a) zákona č.235/2004 Sb. o DPH. Základem daně je cena zjištěná podle zákona č.151/1997 Sb. o oceňování majetku ( 36 odst.6 písm.b). Pokud si zaměstnanec nehradí ani pohonné hmoty (benzín, naftu), může zaměstnavatel postupovat několika způsoby. Z hlediska DPH má dvě možnosti, které jsou z hlediska finančního zatížení zaměstnavatele zcela shodné: 1) z těchto PHM neuplatní nárok na odpočet DPH na vstupu, potom neodvádí z PHM spotřebovaných zaměstnancem DPH na výstupu. V praxi je tento způsob těžko realizovatelný, protože při zúčtování dokladu na nákup PHM není možné stanovit, k jakému účelu budou PHM použity

14 2) uplatní nárok na DPH na vstupu, ale následně musí odvést DPH na výstupu z částky odpovídající spotřebovaným PHM na soukromé účely zaměstnance. Z hlediska daně z příjmů při zúčtování PHM spotřebovaných a neuhrazených zaměstnancem k soukromým účelům má zaměstnavatel zase dvě možnosti: 1) zaměstnavatel zúčtuje PHM jako daňově neúčinný náklad, proti zisku po zdanění nebo sociálnímu fondu: ANO podle 6 není tento příjem vyloučen z předmětu daně ani osvobozen od daně NE ANO podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů ANO podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů 2) zaměstnavatel poskytne PHM z daňově účinných nákladů na základě toho, že si se zaměstnancem sjednal toto jeho právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu: ANO podle 6 není tento příjem vyloučen z předmětu daně ani osvobozen od daně ANO vyhovuje ustanovení 24 odst.2 písm.j) bod 5. ANO podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů ANO podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů Varianta č.1 je velmi nevýhodná, protože se v podstatě jedná o nejdražší plnění poskytnuté zaměstnanci. Zaměstnanec je zdaní úplně stejně jako kdyby dostal mzdu a navíc zaměstnavatel nemá daňový náklad. Varianta č.2 je srovnatelná se situací, kdy si hradí spotřebované PHM zaměstnanec ze svého a o stejnou částku mu zaměstnavatel zvýší jeho mzdu. Doprava zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání. U této problematiky je nutné rozlišovat jakým způsobem zaměstnavatel tuto dopravu zajišťuje. V podstatě existují tři základní způsoby: 1) Zaměstnavatel zajišťuje dopravu zaměstnanců do a ze zaměstnání motorovými vozidly pro přepravu deseti a více osob ) Zaměstnavatel zajišťuje dopravu zaměstnanců do a ze zaměstnání jinými vozidly než pro přepravu deseti a více osob např.osobními automobily. 3) Zaměstnavatel zajišťuje dopravu zaměstnanců do a ze zaměstnání tím způsobem, že jim poskytuje peněžní příspěvek na tuto dopravu a oni se dopravují sami. 1) Zajišťování dopravy zaměstnanců do a ze zaměstnání motorovými vozidly pro přepravu deseti a více osob. ANO tyto příjmy jsou předmětem daně, základem daně je částka odpovídající ceně jízdenky hromadné přepravy. ANO podle 24 odst.2 písm.zg) NE podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože na příslušném účtu zaměstnavatele nebyl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. NE podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože na příslušném účtu zaměstnavatele nebyl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. 2) Zajišťování dopravy zaměstnanců do a ze zaměstnání jinými vozidly než pro pře-pravu deseti a více osob. ANO tyto příjmy jsou předmětem daně, základem daně je cena obvyklá. ANO podle 24 odst.2 písm.j) bod 5. pokud si zaměstnavatel se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. NE - pokud si zaměstnavatel se zaměstnanci nesjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. NE podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože na příslušném účtu zaměstnavatele nebyl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. NE podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože na příslušném účtu zaměstnavatele nebyl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele.

15 3) Zaměstnavatel zajišťuje dopravu zaměstnanců do a ze zaměstnání tím způsobem, že jim poskytuje peněžní příspěvek. ANO tyto příjmy jsou předmětem daně ve výši poskytnutého příspěvku ANO podle 24 odst.2 písm.j) bod 5. pokud si zaměstnavatel se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. NE - pokud si zaměstnavatel se zaměstnanci nesjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. ANO podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože na příslušném účtu zaměstnavatele byl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. ANO podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože na příslušném účtu zaměstnavatele byl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. Příspěvky zaměstnavatele zaměstnancům na různé formy pojištění nebo připojištění. V zásadě je nutné rozlišovat tři základní typy příspěvků: 1) Příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem 2) Příspěvky na soukromé životní pojištění 3) Jiné než předchozí příspěvky na soukromé pojištění nebo připojištění zaměstnanců ANO do limitu stanoveného v 24 odst.2 písm.zj - příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, je daňově uznatelným nákladem, maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období nebo jeho část. Daňová účinnost nákladu se tedy musí provádět za celé zdaňovací období najednou. NE nad stanovený limit. Nad limit není daňovým nákladem ani pokud si zaměstnavatel se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. Vyplývá to z ustanovení 25 odst.1 písm.j) za daňový náklad nelze uznat výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy. Uplatňuje se stejný postup jako při zdanění na straně zaměstnance částka, která se zdaňuje, vstupuje i do základu pro SP NE podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu do výše, do které je osvobozen pro účely daně z příjmů. ANO částka o kterou byl překročen limit 6 odst.9 písm.s) ZDP, protože příjem není od daně osvobozen a na příslušném účtu zaměstnavatele byl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. NE podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu do výše, do které je osvobozen pro účely daně z příjmů. ANO částka o kterou byl překročen limit 6 odst.9 písm.s) ZDP, protože příjem není od daně osvobozen a na příslušném účtu zaměstnavatele byl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. 1) Příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem. POZOR: v roce 2006 se ZP a SP neodvádělo ani při překročení limitu! NE pokud není překročen limit stanovený v 6 odst.9 písm.s) osvobozen je příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, maximálně však do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Posuzuje se měsíčně a platí ustanovení 38h odst.12 - u zaměstnavatelů, kteří provádějí zúčtování mezd pravidelně měsíčně, se příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu do 8 dnů po zúčtování mezd za uplynulý kalendářní měsíc považuje za příjem zaměstnance dosažený za uplynulý kalendářní měsíc. ANO pouze částka o kterou je překročen limit ) Příspěvky na soukromé životní pojiště-ní zaměstnanců. NE pokud není překročen limit stanovený v 6 odst.9 písm.u) osvobozeny jsou částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen "soukromé životní pojištění"), na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, za podmínky, že ve

16 smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, maximálně však do výše Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z těchto pojistných smluv pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoby určené podle 817 občanského zákoníku, kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné. ANO pouze částka o kterou je překročen tento limit. ANO do limitu stanoveného v 24 odst.2 písm.zo - pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, maximálně však v úhrnu za jednoho zaměstnance do výše Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. NE nad stanovený limit. Nad limit není daňovým nákladem ani pokud si zaměstnavatel se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. Vyplývá to z ustanovení 25 odst.1 písm.j) za daňový náklad nelze uznat výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy. Uplatňuje se stejný postup jako při zdanění na straně zaměstnance částka, která se zdaňuje, vstupuje i do základu pro SP NE podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu do výše, do které je osvobozen pro účely daně z příjmů. ANO částka o kterou byl překročen limit 6 odst.9 písm.s) ZDP, protože příjem není od daně osvobozen a na příslušném účtu zaměstnavatele byl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. NE podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu do výše, do které je osvobozen pro účely daně z příjmů. ANO částka o kterou byl překročen limit 6 odst.9 písm.s) ZDP, protože příjem není od daně osvobozen a na příslušném účtu zaměstnavatele byl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. POZOR: v roce 2006 se ZP a SP neodvádělo ani při překročení limitu! 3) Příspěvky na ostatní soukromé pojištění nebo připojištění zaměstnanců ANO není osvobozeno ANO podle ustanovení 24 odst.2 písm.j) bod 5, pokud si zaměstnavatel se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. NE pokud si zaměstnavatel se zaměstnanci nesjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. ANO podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno pro účely daně z příjmů. ANO podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno pro účely daně z příjmů. Péče o zdraví zaměstnanců nadstandardní lékařská péče, očkování, vitamínové přípravky. Lze postupovat dvěma způsoby, které mají různý daňový dopad: 1) zaměstnavatel si se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pra-covní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. ANO ANO podle ustanovení 24 odst.2 písm.j) bod 5, protože zaměstnavatel si se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. ANO podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno od daně z příjmů. ANO podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno od daně z příjmů. 2) zaměstnavatel hradí vynaložené výdaje z daňově neúčinných nákladů, ze zisku po zdanění nebo ze sociálního fondu NE je osvobozeno podle 6 odst.9 písm.d (případně 6 odst.9 písm.b) NE

17 NE podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože je osvobozeno od daně z příjmů. NE podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože je osvobozeno od daně z příjmů. Přechodné ubytování zaměstnanců a pří-spěvky na bydlení. Musíme rozlišovat tři varianty: 1) Přechodné ubytování zaměstnanců mimo jejich trvalé bydliště poskytnuté v nepeněžní formě jinde než v rodinném domě nebo bytě (např. hotel, ubytovna). NE je vždy osvobozeno podle 6 odst.9 písm.k ANO do limitu 3500 Kč měsíčně podle 24 odst.1 písm.zu NE nad tento limit NE podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože je osvobozeno od daně z příjmů. NE podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože je osvobozeno od daně z příjmů. 2) Přechodné ubytování zaměstnanců mimo jejich trvalé bydliště poskytnuté v nepeněžní formě v rodinném domě nebo bytě. NE je osvobozeno podle 6 odst.9 písm.k ANO bez omezení podle ustanovení 24 odst.2 písm.j) bod 5, pokud si zaměstnavatel se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. NE podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože je osvobozeno od daně z příjmů. NE podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože je osvobozeno od daně z příjmů. 3) Peněžní příspěvek poskytovaný zaměstnanci na bydlení jakéhokoliv typu. ANO není osvobozeno podle 6 odst.9 písm.k protože jde o peněžní příspěvek ANO bez omezení podle ustanovení 24 odst.2 písm.j) bod 5, pokud si zaměstnavatel se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. ANO podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno od daně z příjmů. ANO podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno od daně z příjmů. Kulturní, rekreační, sportovní vyžití zaměstnanců. 1) Uspokojování kulturních, rekreačních a sportovních potřeb a zájmů zaměstnanců ve vlastním zařízení zaměstnavatele nebo v zařízení pronajatém, nákup rekreačních poukazů, vstupenek, pořádání kulturních pořadů, sportovních akcí apod. Může mít mnoho forem, postup je u většiny z nich obdobný, existují dvě varianty, které mají různý daňový dopad: A) zaměstnavatel si se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. ANO není osvobozeno podle 6 odst.9 písm.d) ANO podle ustanovení 24 odst.2 písm.j) bod 5, protože zaměstnavatel si se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. ANO podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno od daně z příjmů. ANO podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno od daně z příjmů. B) zaměstnavatel hradí vynaložené výdaje z daňově neúčinných nákladů, ze zisku po zdanění nebo ze sociálního fondu NE je osvobozeno podle 6 odst.9 písm.d) bez omezení, jedinou výjimkou je poskytnutí rekreace nebo

18 zájezdu, pro které platí, že je osvobozena nejvýše částka Kč souhrnně za kalendářní rok. NE NE podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože je osvobozeno od daně z příjmů (s výjimkou překročení limitu Kč u rekreací a zájezdů). NE podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. nevstupuje do vyměřovacího základu protože je osvobozeno od daně z příjmů (s výjimkou překročení limitu Kč u rekreací a zájezdů). 2) Peněžní příspěvky zaměstnavatele na uspokojování kulturních, rekreačních a sportovních potřeb a zájmů zaměstnanců Existují dvě varianty, které mají různý daňový dopad, druhá varianta je tak nevýhodná, že je lépe ji nepoužívat: A) zaměstnavatel si se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. ANO není osvobozeno podle 6 odst.9 písm.d) ANO podle ustanovení 24 odst.2 písm.j) bod 5, protože zaměstnavatel si se zaměstnanci sjednal toto jejich právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. ANO podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno od daně z příjmů. ANO podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno od daně z příjmů. B) zaměstnavatel hradí peněžní příspěvek z daňově neúčinných nákladů, ze zisku po zdanění nebo ze sociálního fondu ANO není osvobozeno podle 6 odst.9 písm.d) NE ANO podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno od daně z příjmů ANO podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože není osvobozeno od daně z příjmů. Odstupné vyplácené zaměstnancům při ukončení pracovního poměru (i nad limit daný 67 zákoníku práce) ANO ANO i nad minimální limit (trojnásobek průměrného výdělku) stanovený 67 zákoníku práce - podle ustanovení 24 odst.2 písm.j) bod 5, pokud si zaměstnavatel sjednal vyšší odstupné v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. NE podle 5 odst.2 písm.b) zákona č.589/1992 Sb. se nezahrnuje do vyměřovacího základu. NE podle 3 odst.2 písm.b) zákona č.592/1992 Sb. se nezahrnuje do vyměřovacího základu. Odměny stabilizačního nebo věrnostního charakteru ANO ANO podle ustanovení 24 odst.2 písm.j) bod 5, pokud si zaměstnavatel sjednal toto právo zaměstnanců v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. NE pokud se zaměstnavatel rozhodne hradit tyto odměny z daňově neúčinných nákladů, ze zisku po zdanění nebo ze sociálního fondu tato varianta je velmi nevýhodná. ANO ANO Dovolená poskytovaná nad rámec základní výměry podle 213 zákoníku práce. ANO ANO podle ustanovení 24 odst.2 písm.j) bod 5, pokud si zaměstnavatel sjednal toto právo zaměstnanců v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. NE pokud se zaměstnavatel rozhodne hradit tyto odměny z daňově neúčinných nákladů, ze zisku po zdanění nebo ze sociálního fondu tato varianta je velmi nevýhodná. ANO

19 ANO Prodej výrobků, zboží nebo služeb zaměstnancům se slevou. ANO podle 6 odst.3 jsou tyto příjmy předmětem daně ve výši rozdílu mezi cenou, kterou zaměstnavatel účtuje jiným osobám a cenou, kterou uhradil zaměstnanec. ANO podle 24 odst.1 ANO podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože na příslušném účtu zaměstnavatele byl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. Do vyměřovacího základu vstupuje kladný rozdíl mezi účetní hodnotou prodané komodity a částkou, kterou zaměstnanec uhradil. ANO podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. vstupuje do vyměřovacího základu protože na příslušném účtu zaměstnavatele byl tento příjem zaměstnance zúčtován jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele. Do vyměřovacího základu vstupuje kladný rozdíl mezi účetní hodnotou prodané komodity a částkou, kterou zaměstnanec uhradil. Příklad: Zaměstnavatel prodává svým zaměstnancům pytel brambor za 200 Kč, ostatním zákazníkům za 250 Kč. Skladová cena brambor (cena, za kterou je vyrobil) je 180 Kč. Pro zjednodušení zanedbáme DPH. Tržba od zaměstnance /601 daňově Náklad na prodej /123 daňově Základ daně zaměstnance 50 = Vyměřovací základy SP a ZP 0 ( ) není kladné číslo Pokud by cena pro zaměstnance byla 150 Kč za pytel brambor: Tržba od zaměstnance /601 daňově Náklad na prodej /123 daňově Základ daně zaměstnance 100 = Vyměřovací základy SP a ZP 30 = Prohlubování kvalifikace zaměstnanců, které souvisí s jejich pracovním zařazením nebo s předmětem činnosti zaměstnavatele - podle 231 zákoníku práce. Rekvalifikace zaměstnanců, pokud souvisí s podnikáním zaměstnavatele zákoník práce ji výslovně neupravuje. 230 Prohlubování kvalifikace (1) Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. (2) Zaměstnanec je povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, popřípadě na zaměstnanci požadovat, aby prohlubování kvalifikace absolvoval i u jiné právnické nebo fyzické osoby. (3) Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. (4) Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace hradí zaměstnavatel. Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech prohlubování kvalifikace podílet. Ustanovení odstavce 3 tím však není dotčeno. Prohlubováním kvalifikace se rozumí především účast na různých školeních nebo kurzech pro získání nějakého oprávnění (např. svářeči, řidiči vysokozdvižných vozíků, certifikace účetních apod.). Svou podstatou do této skupiny patří i rekvalifikační kurzy při zařazení zaměstnanců na jinou práci, zaškolení a zaučení, odborná praxe absolventů škol. NE podle 6 odst.9 písm.a) jsou tyto příjmy osvobozeny od daně ANO podle 24 odst.2 písm.j) bod 3. NE podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože je osvobozeno od daně z příjmů FO NE podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože je osvobozeno od daně z příjmů FO Zvyšování kvalifikace zaměstnanců, které souvisí s jejich pracovním zařazením nebo s předmětem činnosti zaměstnavatele - podle 231 zákoníku práce. 231 a další - Zvýšení kvalifikace a kvalifikační dohoda (1) Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace; zvýšením kvalifikace je též její získání nebo rozšíření. (2) Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele. Zvyšováním kvalifikace se rozumí zvýšení stupně vzdělání. Např. zaměstnanec s maturitou si zvyšuje své vzdělání studiem na vysoké škole, které je ukončeno titulem Bc. Pro zvyšování kvalifikace platí jiné ustanovení zákona o daních z příjmů než pro prohlubování kvalifikace. V praxi např. může zaměstnavatel zaměstnanci hradit školné při studiu na soukromé vysoké ško

20 le, případně školné na státní vysoké škole (např. při překročení 26 let věku studenta). Může přitom postupovat dvěma způsoby, přičemž volba způsobu má dopad i do zdaňování. První variantou je, že zaměstnavatel hradí náklady na zvýšení kvalifikace svého zaměstnance z daňově účinných nákladů na základě toho, že si se zaměstnancem sjednal toto jeho právo v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě anebo jej zakotvil ve svém vnitřním předpisu. Teoreticky by pravděpodobně bylo možné aplikovat v případě nesjednání takového práva i 24 odst.2 písm.j) bod jako výdaj na vzdělávání pracovníka zabezpečovaný jinými subjekty. Podle pokynu D-300 k 24 bod 16. se za daňové výdaje na vzdělávání zaměstnanců považují výdaje na vzdělávání, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo s pracovním zařazením zaměstnance a lze mezi ně zahrnout i náhrady mzdy za pracovní úlevy, případně studijní příspěvek. ANO podle 6 odst.9 není tento příjem osvobozen od daně ( 6 odst.9 písm.a se týká pouze doškolování - tedy prohlubování a rozšiřování kvalifikace) ANO vyhovuje ustanovení 24 odst.2 písm.j) bod 5. ANO podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů FO ANO podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože není osvobozeno od daně z příjmů FO Druhou variantou je, že zaměstnavatel hradí náklady na zvýšení kvalifikace svého zaměstnance z daňově neúčinných nákladů, ze zisku po zdanění nebo ze sociálního fondu: NE podle 6 odst.9 písm.d) je tento příjem osvobozen od daně jako nepeněžní plnění ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení NE nevyhovuje ustanovení 24 odst.2 písm.j) bod 5, zaměstnavatel nevyužije ustanovení 24 odst.2 písm.j) bod 3. NE podle 5 odst.1 zákona č.589/1992 Sb. protože je osvobozeno od daně z příjmů FO NE podle 3 odst.1 zákona č.592/1992 Sb. protože je osvobozeno od daně z příjmů FO Poznámka: V roce 2006 bylo vzdělávání a rekvalifikace daňovým nákladem a na straně zaměstnance se nezdaňovalo. Ke sporům docházelo při zvyšování kvalifikace (zvýšení stupně vzdělání např. ze SŠ na VŠ) na straně zaměstnavatele se vždy jednalo o nedaňový náklad, na straně zaměstnance se příjem zdaňoval. V roce 2007 je odborný rozvoj zaměstnanců upraven v zákoníku práce: Zaměstnavatel pečuje o odborný rozvoj zaměstnanců. Péče o odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména a) zaškolení a zaučení, b) odbornou praxi absolventů škol, c) prohlubování kvalifikace, d) zvyšování kvalifikace. Daňovým nákladem zaměstnavatele může být v roce 2007 i náklad na zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Pozor: Podle 232 zákoníku práce zaměstnavatel hradí zaměstnanci při zvyšování kvalifikace i náhradu mzdy. Podle mého názoru nemá zaměstnanec tuto náhradu osvobozenu od daně ani kdyby ji zaměstnavatel vyplácel z daňově neúčinných nákladů, ze zisku po zdanění nebo ze sociálního fondu. A protože náklady na studium jsou pro zaměstnavatele poměrně vysoké, většinou se zaměstnancem uzavírá písemnou smlouvu, ve které si sjednává toto právo zaměstnance, ale zároveň i ostatní podmínky, zejména závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu (nejdéle však po dobu 5 let). Z těchto důvodů většinou zaměstnavatelé postupují při zvyšování kvalifikace zaměstnanců podle první varianty. 232 (1) Nejsou-li dohodnuta nebo stanovena vyšší nebo další práva, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu a) v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení, b) 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou, c) 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutoria nebo státní zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou, d) 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu závěrečné písemné práce, absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, rigorózní práce nebo disertační práce, e) 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky a státní doktorské zkoušky. (2) K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. (3) Za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu. 234 (1) Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu, je její součástí zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od zvýšení kvalifikace

1. PLNĚNÍ POSKYTOVANÁ ZAMĚSTNAVATELEM ZAMĚSTNANCŮM VEDLE MZDY A JEJICH DAŇOVÉ DOPADY V ROCE 2007

1. PLNĚNÍ POSKYTOVANÁ ZAMĚSTNAVATELEM ZAMĚSTNANCŮM VEDLE MZDY A JEJICH DAŇOVÉ DOPADY V ROCE 2007 1. PLNĚNÍ POSKYTOVANÁ ZAMĚSTNAVATELEM ZAMĚSTNANCŮM VEDLE MZDY A JEJICH DAŇOVÉ DOPADY V ROCE 2007 Autor: Ing. Jiří Pavel, daňový poradce, auditor, MAKO Audit s.r.o., pavel@mako.cz 1.1.2007 vstoupil v platnost

Více

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního

Více

Aktuální trendy v náboru zaměstnanců

Aktuální trendy v náboru zaměstnanců Aktuální trendy v náboru zaměstnanců Benefity jako nástroj pro získávání zaměstnanců pohledem daňového poradce Ing. Simona Fialová, MBA Praha 11.9.2014 OSNOVA I.Náklady na benefity II. Oblasti poskytování

Více

LEGISLATIVNÍ VÝKLAD. Poskytování stravného zaměstnavatelem. www.ca-staff.cz

LEGISLATIVNÍ VÝKLAD. Poskytování stravného zaměstnavatelem. www.ca-staff.cz Poskytování stravného zaměstnavatelem Žádný právní předpis neukládá zaměstnavateli povinnost poskytovat zaměstnancům stravování nebo jim na stravování přispívat (zaměstnavatel má pouze povinnost stravování

Více

9/2.2 Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP)

9/2.2 Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) Fondy příspěvkové organizace str. 1 PO Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) Tvoří ho příspěvkové organizace a organizační složky státu. Územní samosprávné celky mohou tvořit sociální fond podle pravidel,

Více

snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance můžeme

snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance můžeme Zaměstnanecké benefity - obecné principy RNDr. Ivan BRYCHTA snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance

Více

Daňová podpora stravování ANO či NE?

Daňová podpora stravování ANO či NE? Daňová podpora stravování ANO či NE? Obsah 1. Dispozice pro nový zákon o daních z příjmů (NZDP) - Programové prohlášení vlády - zákoník práce 2. Možnosti kompenzace 3. Benefity a jejich daňové dopady 1.

Více

114/2002 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva financí

114/2002 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva financí Systém ASPI - stav k 7.1.2008 do částky 119/2007 Sb. a 49/2007 Sb.m.s. Obsah a text 114/2002 Sb. - poslední stav textu Změna: 510/2002 Sb. Změna: 100/2006 Sb. Změna: 100/2006 Sb. (část) Změna: 355/2007

Více

snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance můžeme

snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance můžeme Zaměstnanecké benefity - konkrétní možnosti zaměstnavatele RNDr. Ivan BRYCHTA snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele,

Více

430/2001 Sb. VYHLÁŠKA. Ministerstva financí

430/2001 Sb. VYHLÁŠKA. Ministerstva financí 430/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva financí ze dne 3. prosince 2001 o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích Změna: 99/2006

Více

II. část - Vyměřovací základ úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci

II. část - Vyměřovací základ úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci ~ 35 ~ II. část - Vyměřovací základ úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci Do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, ale i zdravotní pojištění se započítávají příjmy,

Více

Změny ve zdaňování fyzických osob

Změny ve zdaňování fyzických osob Změny ve zdaňování fyzických osob Změny ve zdaňování fyzických osob I. Snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 % v roce 2008 a 12,5 % Zrušení progresivní sazby, zavedení lineární sazby Změna kalkulace

Více

Služební vozidlo poskytnuté i pro soukromé použití

Služební vozidlo poskytnuté i pro soukromé použití PaM_10_10_priloha 21.9.2011 16:09 Stránka 94 Kapitola 3 Služební vozidlo poskytnuté i pro soukromé použití V tomto článku není analyzována teoretická situace, kdy je služební vozidlo používáno výhradně

Více

Výdaje na pracovní a sociální podmínky zaměstnanců a jejich posuzování z hlediska daní z příjmů a pojistného dle právních předpisů

Výdaje na pracovní a sociální podmínky zaměstnanců a jejich posuzování z hlediska daní z příjmů a pojistného dle právních předpisů ČMKOS Výdaje na pracovní a sociální podmínky zaměstnanců a jejich posuzování z hlediska daní z příjmů a pojistného dle právních předpisů aktualizace pro rok 2015 Obsah Úvod (str. 3 7) Změny v zákoně o

Více

Zásady pro čerpání a použití prostředků FKSP

Zásady pro čerpání a použití prostředků FKSP Zásady pro čerpání a použití prostředků FKSP Vnitřní předpis 1/2015 Domov mládeže a školní jídelna Pardubice Rožkova 331 530 02 Pardubice IČ 48161071 Č. j. DM-020/0001/2015 Originál: Sekretariát Platnost

Více

NEPROJEDNANÉ PŘÍSPĚVKY Daň z příjmů. 301/12.05.10 DPH u zaměstnaneckých benefitů z pohledu daně z příjmů

NEPROJEDNANÉ PŘÍSPĚVKY Daň z příjmů. 301/12.05.10 DPH u zaměstnaneckých benefitů z pohledu daně z příjmů NEPROJEDNANÉ PŘÍSPĚVKY Daň z příjmů 301/12.05.10 DPH u zaměstnaneckých benefitů z pohledu daně z příjmů Předkládají: Ing. Otakar Machala, daňový poradce č. osv. 2252 Ing. Jiří Nesrovnal, daňový poradce

Více

Organizační směrnice č. 53/2013/SŘ. Zásady čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb

Organizační směrnice č. 53/2013/SŘ. Zásady čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb Organizační směrnice č. 53/2013/SŘ Zásady čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb Čj.: SŠNM/2448/2013 Zpracoval: Ing. Martin Tichý, zástupce ředitelky pro Útvar Ekonomika a provoz Schválila: PaedDr.

Více

PETERKA & PARTNERS. v.o.s. Praha Bratislava - Kyjev. Magdaléna Vyškovská daňový poradce

PETERKA & PARTNERS. v.o.s. Praha Bratislava - Kyjev. Magdaléna Vyškovská daňový poradce PETERKA & PARTNERS v.o.s. Praha Bratislava - Kyjev Magdaléna Vyškovská daňový poradce Změny v oblasti pracovního práva a jejich dopady na zdaňování zaměstnanců Nejvyšší správní soud ČR Brno, 20. 11. 2007

Více

Daň z příjmů právnických osob v roce 2008. Petr Neškrábal 30. ledna 2008

Daň z příjmů právnických osob v roce 2008. Petr Neškrábal 30. ledna 2008 Daň z příjmů právnických osob v roce 2008 Petr Neškrábal 30. ledna 2008 Sazba daně 21% od 1. 1. 2008 20% od 1. 1. 2009 19% od 1. 1. 2010 Pro stanovení daně se použije sazba daně účinná k prvnímu dni zdaňovacího

Více

Příloha č. 3. Zásady tvorby a čerpání sociálního fondu

Příloha č. 3. Zásady tvorby a čerpání sociálního fondu Příloha č. 3 Zásady tvorby a čerpání sociálního fondu Zásady tvorby a čerpání sociálního fondu I. Zmocňovací ustanovení Sociální fond je účelový peněžní fond, který město Hranice zřizuje dle 5 zákona č.

Více

Obsah. 1. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 11

Obsah. 1. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 11 Obsah 1. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 11 1.1 Hmotný majetek v účetnictví a u daně z příjmů 11 1.1.1 Hmotný majetek 11 1.1.2 Dlouhodobý hmotný majetek (DHM) 12 1.1.2.1 Vymezení 12 1.1.2.2 Schéma

Více

NOVÁ PRACOVNĚPRÁVNÍ ÚPRAVA A DAŇOVÁ POLITIKA

NOVÁ PRACOVNĚPRÁVNÍ ÚPRAVA A DAŇOVÁ POLITIKA Čornejova 9.8.2007 14:00 Stránka 1 NOVÁ PRACOVNĚPRÁVNÍ ÚPRAVA A DAŇOVÁ POLITIKA INFORMAČNÍ BROŽURA srpen 2007 PROJEKT JE FINANCOVÁN MPSV ČR 2007 Čornejova 9.8.2007 14:00 Stránka 2 OBSAH I. Úvod 1.1. Změny

Více

4 Příspěvky na provoz zařízení, která slouží. kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců.

4 Příspěvky na provoz zařízení, která slouží. kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců. 4 Příspěvky na provoz zařízení, která slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců (1) Z fondu lze přispívat na náklady na provoz kulturních zařízení, rekreačních zařízení, sportovních a tělovýchovných

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně...24 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně...24 1.1.1 Dílčí základy...24 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů...28 1.1.3 Procentní

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Pravidla Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. pro hospodaření s fondy

Pravidla Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. pro hospodaření s fondy Pravidla Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. pro hospodaření s fondy Čl. 1 Úvodní ustanovení 1. Hospodaření Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. (dále jen VVI ) se řídí 21 30 zákona č. 341/2005

Více

Možnosti finanční pomoci ke zmírnění následků povodní

Možnosti finanční pomoci ke zmírnění následků povodní Možnosti finanční pomoci ke zmírnění následků povodní I. Možnosti pomoci od zaměstnavatele 1. Pomoc z prostředků sociální fondu (nebo zisku po zdanění) Formou sociální vypomoci, sociální půjčky, půjčky

Více

Vozidlo poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci na soukromé a služební účely

Vozidlo poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci na soukromé a služební účely 9 Vozidlo poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci na soukromé a služební účely Poměrně obvyklé je, že zaměstnavatel bezplatně poskytne svému zaměstnanci motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Sociální pojištění 1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. 2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. 3. Vyměřovací základ OSVČ. Daňový

Více

3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými

3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými 3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými Náklady z hlediska účetního Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz

Více

Možnosti finanční pomoci ke zmírnění následků povodní (živelní pohromy)

Možnosti finanční pomoci ke zmírnění následků povodní (živelní pohromy) Možnosti finanční pomoci ke zmírnění následků povodní (živelní pohromy) Českomoravská konfederace odborových svazů se intenzívně zajímá o průběh a následky živelné pohromy, která postihla některé regiony

Více

ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA PhDr. ZBYŇKA MRKOSE, BRNO, DOŠLÍKOVA 48 ZÁSADY ČERPÁNÍ FONDU KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB ROK 2014

ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA PhDr. ZBYŇKA MRKOSE, BRNO, DOŠLÍKOVA 48 ZÁSADY ČERPÁNÍ FONDU KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB ROK 2014 ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA PhDr. ZBYŇKA MRKOSE, BRNO, DOŠLÍKOVA 48 ZÁSADY ČERPÁNÍ FONDU KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB ROK 2014 od 11. března 2014 do 31. prosince 2014 2 VNITŘNÍ PŘEDPIS Část: 26 Základní

Více

Tuzemské pracovní cesty

Tuzemské pracovní cesty CESTOVNÍ NÁHRADY CES str. 1 Tuzemské pracovní cesty Právní úprava: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, 2 odst. 4, 42, 151 až 190 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Více

III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ

III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ 3.1 Uzavření smluv s jednateli Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou, která nemůže sama jednat a proto za ni musí jednat někdo jiný. Podle

Více

OBSAH 1. DlouhoDobý nehmotný a hmotný majetek 11

OBSAH 1. DlouhoDobý nehmotný a hmotný majetek 11 OBSAH 3 OBSAH 1. DlouhoDobý nehmotný a hmotný majetek 11 1.1 Hmotný majetek v účetnictví a u daní z příjmů 11 1.1.1 Hmotný majetek 11 1.1.2 dlouhodobý hmotný majetek (dhm) 12 1.1.2.1 Vymezení 12 1.1.2.2

Více

SMĚRNICE. S M Ě R N I C E k tvorbě a čerpání FKSP. SOŠ, Louny, PO. Účinnost předpisu: 01.01. 2011 Pořadové číslo: 3/2011. Název předpisu: Změny:

SMĚRNICE. S M Ě R N I C E k tvorbě a čerpání FKSP. SOŠ, Louny, PO. Účinnost předpisu: 01.01. 2011 Pořadové číslo: 3/2011. Název předpisu: Změny: SOŠ, Louny, PO SMĚRNICE Účinnost předpisu: 01.01. 2011 Pořadové číslo: 3/2011 Správce předpisu: Ekonomický útvar Název předpisu: S M Ě R N I C E k tvorbě a čerpání FKSP Změny: p.č. č. předpisu název předpisu

Více

DDM a ZpDVPP Vila Doris Šumperk 17. listopadu 2, Šumperk 787 01 tel.: 0649-21 42 12,13,14 fax: 0649 214214 e-mail: vila@doris.cz

DDM a ZpDVPP Vila Doris Šumperk 17. listopadu 2, Šumperk 787 01 tel.: 0649-21 42 12,13,14 fax: 0649 214214 e-mail: vila@doris.cz DDM a ZpDVPP Vila Doris Šumperk 17. listopadu 2, Šumperk 787 01 tel.: 0649-21 42 12,13,14 fax: 0649 214214 e-mail: vila@doris.cz Strana 1 (celkem 5) http://www.doris.cz SMĚR ICE k nakládání s prostředky

Více

Obsah. Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci... 10 Úvod... 13 1 VÝZNAM ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ... 15

Obsah. Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci... 10 Úvod... 13 1 VÝZNAM ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ... 15 Obsah Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci.................... 10 Úvod........................................................... 13 1 VÝZNAM ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ....................

Více

4 Příspěvky na provoz zařízení, která slouží. kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců.

4 Příspěvky na provoz zařízení, která slouží. kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců. 4 Příspěvky na provoz zařízení, která slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců (1) Z fondu lze přispívat na náklady na provoz kulturních zařízení, rekreačních zařízení, sportovních a tělovýchovných

Více

Metodický pokyn pro uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od základu daně z příjmu

Metodický pokyn pro uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od základu daně z příjmu Odpočty za rok 2010 Metodický pokyn pro uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od základu daně z příjmu Od 1. ledna 2004 v souladu s ustanovením 15 odst. 7 zákona č.

Více

SMĚRNICE č.1/2013 pro tvorbu a užití Sociálního fondu města Frýdlantu nad Ostravicí

SMĚRNICE č.1/2013 pro tvorbu a užití Sociálního fondu města Frýdlantu nad Ostravicí Město Frýdlant nad Ostravicí Náměstí 3, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí SMĚRNICE č.1/2013 pro tvorbu a užití Sociálního fondu města Frýdlantu nad Ostravicí Část I. Čl.1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1 Zastupitelstvo

Více

Zásady pro hospodaření se sociálním fondem Příloha k Pravidlům pro hospodaření AsÚ AV ČR, v.v.i. s fondy

Zásady pro hospodaření se sociálním fondem Příloha k Pravidlům pro hospodaření AsÚ AV ČR, v.v.i. s fondy Zásady pro hospodaření se sociálním fondem Příloha k Pravidlům pro hospodaření AsÚ AV ČR, v.v.i. s fondy Zdroje fondu tvoří: 1. Zdroje fondu a) základní příděl na vrub nákladů AsÚ ve výši 2% z ročního

Více

případy, kdy toto nemusí činit, rozebíráme v [ 1072].

případy, kdy toto nemusí činit, rozebíráme v [ 1072]. 1273 Č á s t i da ň z p ř í j m ů f y z i c k ý c h O s O b je subjektem s daňovou povinností v tuzemsku, ale výdaje na závislou činnost jdou k tíži stálé provozovny umístěné ve státě, s nímž Česká republika

Více

Daňově uznatelné a neuznatelné výdaje (náklady) Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňově uznatelné a neuznatelné výdaje (náklady) Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Daňově uznatelné a neuznatelné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah předmětu. 2. Daňově neuznatelné výdaje. Český daňový systém Jedná se o výdaje, resp. náklady, které jsou výdaji na: dosažení

Více

3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými

3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými 3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými Náklady z hlediska účetního Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz

Více

Zkratky a úplné názvy předpisů a pokynů používaných v publikaci 10. Úvod 15. 1 Právní úprava společnosti s ručením omezeným 17

Zkratky a úplné názvy předpisů a pokynů používaných v publikaci 10. Úvod 15. 1 Právní úprava společnosti s ručením omezeným 17 Zkratky a úplné názvy předpisů a pokynů používaných v publikaci 10 Úvod 15 1 Právní úprava společnosti s ručením omezeným 17 1 Sídlo s. r. o. v bytě, který je v podílovém vlastnictví manželů 20 2 Povinné

Více

Daňově účinné výdaje 24 a 25 ZDzP Aby byl účetní náklad uznán jako daňový, musí splňovat: 1) souvislost nákladu se zdanitelnými příjmy věcně i

Daňově účinné výdaje 24 a 25 ZDzP Aby byl účetní náklad uznán jako daňový, musí splňovat: 1) souvislost nákladu se zdanitelnými příjmy věcně i Daňově účinné výdaje 24 a 25 ZDzP Aby byl účetní náklad uznán jako daňový, musí splňovat: 1) souvislost nákladu se zdanitelnými příjmy věcně i časově, 2) je nákladem nutným pro dosažení zdanitelných příjmů,

Více

Metodický pokyn pro uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od základu daně z příjmu

Metodický pokyn pro uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od základu daně z příjmu Metodický pokyn pro uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od základu daně z příjmu Dnem 1. ledna 2004 nabyl účinnosti zákon č. 438/2003 Sb., kterým se mění zákon č.

Více

Informace o protikrizovém balíčku zákonů a některých dalších změnách v zákonech podle právního stavu k 5. 10. 2009

Informace o protikrizovém balíčku zákonů a některých dalších změnách v zákonech podle právního stavu k 5. 10. 2009 Informace o protikrizovém balíčku zákonů a některých dalších změnách v zákonech podle právního stavu k 5. 10. 2009 Obsah 1. Úvod... 1 2. Mimořádné odpisy 30a... 1 3. Zkrácení finančního leasingu... 2 4.

Více

OBSAH 1. ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ...11

OBSAH 1. ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ...11 Obsah 3 OBSAH 1. ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ...11 Slovníček ke kapitolám 1 až 3...12 Použité zkratky...18 1.1 POTŘEBUJEME, CHCEME NEBO NECHCEME PERSONÁLNÍ STRATEGIE?...19 1.1.1 Strategie rozvoje lidských zdrojů

Více

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění 3.1 Náhrady výdajů poskytovaných zaměstnancům Zákoník práce 151 až 190 2 typy náhrad: - cestovní náhrady, - náhrady za opotřebení 3.1.1 Cestovní náhrady V praxi

Více

VŠFS_Zima 2006_ODOP - Zaměstnanci Příklad 1 Základní mzda paní Kropáčkové činila v říjnu 18 620 Kč. Dále obdržela vyplaceno nemocenské

VŠFS_Zima 2006_ODOP - Zaměstnanci Příklad 1 Základní mzda paní Kropáčkové činila v říjnu 18 620 Kč. Dále obdržela vyplaceno nemocenské Příklad 1 Základní mzda paní Kropáčkové činila v říjnu 18 620 Kč. Dále obdržela vyplaceno nemocenské ve výši 1 260 Kč a náhradu mzdy za jednodenní dovolenou ve výši 650 Kč. Zaměstnavatel vyslal paní Kropáčkovou

Více

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory Rodinný rozpočet Doporučený postup: 1. Sepsat všechny čisté příjmy domácnosti (rodiny) 2. Sepsat seznam všech měsíčních výdajů 3. Porovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji Příjmy: - plat,mzda (na základě pracovního

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně... 23 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně... 23 1.1.1 Dílčí základy... 23 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů... 27 1.1.3 Procentní

Více

Legislativa 2008. Změny od 1.1.2008

Legislativa 2008. Změny od 1.1.2008 Legislativa 2008 Zde jsou uvedeny změny nejdůležitějších zákonů a předpisů s vlivem na mzdovou agendu. Platnost změn je od 1.1.2008 (pokud není uvedeno jinak). V závorkách jsou hodnoty platné do 31.12.2007

Více

5/2.5 Náhrada mzdy, platu nebo odměny při dočasné pracovní neschopnosti

5/2.5 Náhrada mzdy, platu nebo odměny při dočasné pracovní neschopnosti Účetnictví, daně & mzdy v příspěvkové organizaci str. 1 PO Náhrada mzdy, platu nebo odměny při dočasné pracovní neschopnosti Od 1. 1. 2009 se změnily podmínky pro vyplácení dávek v nemoci a při karanténě.

Více

Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 704 Fondy účetní jednotky

Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 704 Fondy účetní jednotky Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 704 Fondy účetní jednotky 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,

Více

připravili TAX PARTNERS pro své klienty

připravili TAX PARTNERS pro své klienty Změny daňových zákonů od roku 2009 připravili TAX PARTNERS pro své klienty 1 Změny zákonů: 1. Daň zpříjmů 2. Sociální, zdravotní a nemocenské pojištění 3. Zákon o rezervách 4. Daň z nemovitostí 5. Daň

Více

Konec manažerského pojištění v Čechách

Konec manažerského pojištění v Čechách Konec manažerského pojištění v Čechách Martin Podávka, FinQ.cz 2006 UPOZORNĚNÍ: Článek je určen pro pojišťovací a finanční poradce! Motivační pojištění (někdy také manažerské) nepatří mezi produkty prodávané

Více

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1. Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.2014 METIS Praha, spol. s r.o. 30.12.2013 CESTOVNÍ NÁHRADY TUZEMSKÉ

Více

Obsah. 2.8 Více pracovních cest v jednom dni... 76 3. Náhrada jízdních výdajů... 81 3.1 Veřejná hromadná doprava... 82

Obsah. 2.8 Více pracovních cest v jednom dni... 76 3. Náhrada jízdních výdajů... 81 3.1 Veřejná hromadná doprava... 82 Obsah Úvodní slovo autora... 12 Použité zkratky... 13 1. Komu a kdy se cestovní náhrady poskytují... 14 1.1 Zaměstnanci a osoby, které se za zaměstnance považují... 19 1.2 Úhrada cestovních výdajů jiným

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

ŘÁDY ŠKOLY. Základní škola Slavkov u Brna, Komenského nám. 495, okr. Vyškov. část: 4. FKSP ZÁSADY ČERPÁNÍ. Vypracoval: Schválil:

ŘÁDY ŠKOLY. Základní škola Slavkov u Brna, Komenského nám. 495, okr. Vyškov. část: 4. FKSP ZÁSADY ČERPÁNÍ. Vypracoval: Schválil: Základní škola Slavkov u Brna, Komenského nám. 495, okr. Vyškov ŘÁDY ŠKOLY část: 4. FKSP ZÁSADY ČERPÁNÍ Vypracoval: Schválil: Mgr. Vladimír Soukop a Mgr. Miroslava Lónová Mgr. Vladimír Soukop a Mgr. Miroslava

Více

PŘÍJMY SPOLEČNÍKŮ. 4.1 Příjmy ze závislé činnosti

PŘÍJMY SPOLEČNÍKŮ. 4.1 Příjmy ze závislé činnosti IV. PŘÍJMY SPOLEČNÍKŮ Společníci si nemohou, na rozdíl od podnikatelů fyzických osob, žádným způsobem převádět peněžní prostředky společnosti pro svou osobní spotřebu. Existuje však několik způsobů, jakými

Více

INFORMACE PRO KLIENTY 1

INFORMACE PRO KLIENTY 1 INFORMACE PRO KLIENTY 1 leden 2012 Cestovní náhrady Vážená klientko, vážený kliente! V důsledku změn Zákoníku práce s účinností od 1. 1. 2012 došlo i k zásadním změnám v oblasti poskytování cestovních

Více

Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015

Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015 Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015 Ing. Růžena Klímová Ing. Karel Janoušek (kap. 3.4) Jaroslava Pfeilerová (kap. 6) Redakční uzávěrka: 9. 1. 2015 Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Evropská

Více

Daňový kalendář. 3. březen (pondělí) 10. březen (pondělí) 11. březen (úterý) 14. březen (pátek ) 17. březen (pondělí) 18.

Daňový kalendář. 3. březen (pondělí) 10. březen (pondělí) 11. březen (úterý) 14. březen (pátek ) 17. březen (pondělí) 18. Daňový kalendář 3. březen (pondělí) Daň z příjmů Podání vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2007 10. březen (pondělí) Pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek

Více

Daňová soustava. Osnova: 1. Zařazení

Daňová soustava. Osnova: 1. Zařazení Daňová soustava Didaktické zpracování učiva pro střední školy Osnova: 1) zařazení 2) struktura daňové soustavy 3) cíle učiva 4) metodické zpracování učiva 5) daň z příjmů FO 6) daň z příjmů PO 7) DPH 1.

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

VYHLÁŠKA. ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 518 VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 69 odst. 7, 77 odst. 1, 78 odst. 9, 81 odst. 5, 105 odst.

Více

DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI

DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI Příjmy ze závislé činnosti Jsou to veškeré příjmy, které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci (i prémie, příplatky, odměny, podíly na zisku, 13. a 14. plat, atd.). Předmětem

Více

Daňově uznatelné a neuznatelné výdaje (náklady) Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňově uznatelné a neuznatelné výdaje (náklady) Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Daňově uznatelné a neuznatelné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah předmětu. 2. Daňově neuznatelné výdaje. Daňový systém ČR Jedná se o výdaje, resp. náklady, které jsou výdaji na: dosažení příjmu;

Více

Za pomoci zákona o daních z příjmů odpovězte na následující otázky: 2. Vysvětlete, co znamená a kdy nastane zdanění starobních důchodů.

Za pomoci zákona o daních z příjmů odpovězte na následující otázky: 2. Vysvětlete, co znamená a kdy nastane zdanění starobních důchodů. Pracovní list k DPFO Za pomoci zákona o daních z příjmů odpovězte na následující otázky: 1. Jaké příjmy jsou od daně z příjmů osvobozeny? 2. Vysvětlete, co znamená a kdy nastane zdanění starobních důchodů.

Více

VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE O PRŮMĚRNÉM VÝDĚLKU. Zaměstnavatel.. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ), zastoupený...

VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE O PRŮMĚRNÉM VÝDĚLKU. Zaměstnavatel.. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ), zastoupený... VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE O PRŮMĚRNÉM VÝDĚLKU Zaměstnavatel.. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ), zastoupený... Podle 305 zákoníku práce vydávám tento vnitřní předpis o průměrném výdělku. 1.

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ. Začínáte? Příručka pražského podnikatele

Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ. Začínáte? Příručka pražského podnikatele Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ Začínáte? Příručka pražského podnikatele 1. Dohoda o provedení práce (DPP) Dohoda o provedení práce

Více

Seznam autorů... 3. Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci... 11. Úvod... 14. Část I Daňové slevy... 15

Seznam autorů... 3. Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci... 11. Úvod... 14. Část I Daňové slevy... 15 Obsah Seznam autorů................................................ 3 Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci.............. 11 Úvod........................................................

Více

Daň z příjmu fyzických osob

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu fyzických osob Legislativa Daň z příjmů fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v aktuálním znění Poplatníci daně - fyzické osoby Každý, kdo má na území ČR trvalé

Více

www.zlinskedumy.cz Mzdové výpočty

www.zlinskedumy.cz Mzdové výpočty www.zlinskedumy.cz Mzdové výpočty Klíčové pojmy Mzda Postup výpočtu mzdy Hrubá mzda Čistá mzda Částka k výplatě Výpočet daně z příjmů ze závislé činnosti Mzda peněžité plnění (příp. naturální) poskytované

Více

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis Příloha č.1 Tarifní stupnice Příloha č.2 Prémie za splnění prémiových úkolů 2014 Úvodní

Více

Příloha 6 - Uznatelné výdaje projektu veřejné diplomacie v oblasti bezpečnostní politiky České republiky

Příloha 6 - Uznatelné výdaje projektu veřejné diplomacie v oblasti bezpečnostní politiky České republiky Příloha 6 - Uznatelné výdaje projektu veřejné diplomacie v oblasti bezpečnostní politiky České republiky Uznatelné výdaje lze obecně definovat jako ty skutečně vynaložené výdaje, které lze hradit z dotace

Více

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51. Směrnice č. 15. Pokladna a ceniny. Příloha č.

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51. Směrnice č. 15. Pokladna a ceniny. Příloha č. Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 15 Příloha č.1: Pokladní limit Pokladna a ceniny 2009 1 Úvodní ustanovení Pokladna Účetní jednotka vede tuto

Více

Dopad sociální reformy

Dopad sociální reformy Dopad sociální reformy Zaměstnanost Státní sociální podpora Sociální služby Dávky osobám zdravotně postiženým Daně a pojistné odvody Oblast zaměstnanosti Přehled zásadních změn: redukce státní podpory

Více

Kurzové rozdíly a valutové pokladny

Kurzové rozdíly a valutové pokladny KURZOVÉ ROZDÍLY KUR str. 1 Kurzové rozdíly a valutové pokladny Právní úprava: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů zejména: 4 odst. 12 povinnost vést účetnictví v peněžních

Více

SMĚRNICE K POSKYTNUTÍ PRACOVNÍHO VOLNA BEZ NÁHRADY PLATU PEDAGOGICKÝM PRACOVNÍKŮM ŠKOLY

SMĚRNICE K POSKYTNUTÍ PRACOVNÍHO VOLNA BEZ NÁHRADY PLATU PEDAGOGICKÝM PRACOVNÍKŮM ŠKOLY čj. KJJ 2011/006/Ř Spisový znak: A10 Ředitel Konzervatoře a Vyšší odborné školy Jaroslava Ježka, Praha 4 Braník, Roškotova 4 (dále jen škola ) vydává směrnici, jejímž cílem je sjednotit postup při podávání

Více

4.2 100% odpočet výdajů (nákladů) vynaložených za zdaňovací období při realizaci projektů výzkumu a vývoje 63 4.3 Odečet z titulu vypořádání v

4.2 100% odpočet výdajů (nákladů) vynaložených za zdaňovací období při realizaci projektů výzkumu a vývoje 63 4.3 Odečet z titulu vypořádání v OBSAH POUŽITÉ ZKRATKY 9 ÚVOD 11 1. REFORMA VEŘEJNÝCH FINANCÍ (vybrané změny) 12 1.1 Reforma veřejných financí 12 1.2 Daňový řád 16 2. ROZDĚLENÍ PŘÍJMŮ 24 2.1 Předmět daně 24 2.1.1 Příjmy, které nejsou

Více

Poskytování cestovních nákladů pro členy zastupitelstva a zaměstnanců obce Směrnice č.8

Poskytování cestovních nákladů pro členy zastupitelstva a zaměstnanců obce Směrnice č.8 Poskytování cestovních nákladů pro členy zastupitelstva a zaměstnanců obce Směrnice č.8 Obec : Suchohrdly Adresa : Suchohrdly 114, 669 02 Znojmo Směrnici zpracoval : Bajerová Anna Směrnici schválil : Matochová

Více

VLASTNÍ A CIZÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ AKTIV (STRUKTURA, PRACOVNÍ KAPITÁL, LIKVIDITA PODNIKU)

VLASTNÍ A CIZÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ AKTIV (STRUKTURA, PRACOVNÍ KAPITÁL, LIKVIDITA PODNIKU) VLASTNÍ A CIZÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ AKTIV (STRUKTURA, PRACOVNÍ KAPITÁL, LIKVIDITA PODNIKU) 6.3 Cizí zdroje - závazky podstata, charakteristika, oceňování, postupy účtování, vykazování v rozvaze, vymezení

Více

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů Změny v daních z příjmů od roku 2013 RNDr. Ivan BRYCHTA důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů 1 Obsah přehled novel ZDP + drobné změny

Více

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Změna: 507/2005 Sb. Změna: 452/2008 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 69 odst.

Více

Osobní finace. Investiční instrumenty, spoření, úvěry a daně Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D. e-mail: oskrdalo@econ.muni.cz.

Osobní finace. Investiční instrumenty, spoření, úvěry a daně Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D. e-mail: oskrdalo@econ.muni.cz. Katedra práva Osobní finace Investiční instrumenty, spoření, úvěry a daně Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D. e-mail: oskrdalo@econ.muni.cz Tento studijní materiál byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0189.

Více

Zásady pro tvorbu a používání Sociálního fondu obce Dětmarovice

Zásady pro tvorbu a používání Sociálního fondu obce Dětmarovice Zásady pro tvorbu a používání Sociálního fondu obce Dětmarovice Čl. 1 Předmět a rozsah úpravy Tyto zásady upravují tvorbu Sociálního fondu obce Dětmarovice, dále jeho používání a hospodaření s ním po schválení

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.17 Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti

Více

Roční zúčtování daně, daňové přiznání k DPFO

Roční zúčtování daně, daňové přiznání k DPFO Roční zúčtování daně, daňové přiznání k DPFO Motto: Jen hlupák platí něco, co platit nemusí. Jen blbec platí daně, které platit nemusí. Po skončení roku je velmi často možné dostat vrácenu část daní (záloh),

Více

1. Vyhláška k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí

1. Vyhláška k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí Přehled aktualit 1. Vyhláška k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí Dotčené předpisy: zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí (č. 340/2013 Sb.) Prováděcí

Více

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY Současná vláda České republiky již od svého ustavení slibovala veřejnos reformu veřejných financí, jejímž cílem by mělo být zejména zastavení

Více

Novinky ve zpracování mezd pro rok 2013. v programech STEREO a DUEL

Novinky ve zpracování mezd pro rok 2013. v programech STEREO a DUEL Novinky ve zpracování mezd pro rok 2013 v programech STEREO a DUEL Část 1 Důchodové spoření 1. Důchodové spoření legislativa Reforma penzijního systému zavedla tzv. tři pilíře I. pilíř důchodové pojištění

Více

Rozpočet služby, uznatelné náklady na co, je možné finanční podporu prostřednictvím kraje žádat (dotace od MPSV)

Rozpočet služby, uznatelné náklady na co, je možné finanční podporu prostřednictvím kraje žádat (dotace od MPSV) Rozpočet služby, uznatelné náklady na co, je možné finanční podporu prostřednictvím kraje žádat (dotace od MPSV) Finanční prostředky lze použít pouze na úhradu nákladů souvisejících s poskytováním základních

Více

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DAŇOVÁ SOUSTAVA Ing. Hana Volencová Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_07_3_08_EK Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou poplatníkem daně z příjmů právnických osob je: právnická osoba

Více

PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY

PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY Marie Kučerová TÉMATA: Platy od 1. 11. 2014 Příplatek za vedení Odměny dle 224 ZP Minimální

Více

Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci 10. Úvod 11

Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci 10. Úvod 11 Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci 10 Úvod 11 1 Novela zákona o DPH od 1. 4. 2011 13 1 Oblasti, kterých se týká novela zákona o DPH 19 2 Změny zákona o DPH spočívající ve změně místa

Více