Informační vzdělávání: Inspirace. z Křižovatky

Transkript

1 Informační vzdělávání: Inspirace z Křižovatky Lenka Pavlíková, Kateřina Rovná, Pavla Macháčková

2 Informační vzdělávání: Inspirace z Křižovatky Autorky: Bc. Kateřina Rovná Bc. Lenka Pavlíková Bc. Pavla Macháčková, Dis. Grafické zpracování: Ing. Martin Ondra Vydal: Kabinet informačních studií a knihovnictví Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Arne Nováka Brno Texty podléhají licenci Creative Commons 6 Uveďte autora - Nevyužívejte dílo komerčně - Zachovejte licenci 3.0 Česko

3 Obsah Přes překážky k informačnímu vzdělávání... 4 Co si představujete pod pojmem informační vzdělávání?...4 Sebevzdělávání je základ... Konzultace s odborníky... Účast na odborných akcích...6 Lekce, pozorování a testování...7 Výzkum...9 Seznámení s metodami...10 I.N.S.E.R.T V-CH-D...10 Myšlenková mapa...11 Pětilístek...11 Volné psaní Čtení s předvídáním Brainstorming Kimovy hry...13 Lekce pro inspiraci...14 Jak by tedy měla lekce v modelu E-U-R vypadat? Čtenářská gramotnost s paní Láryfáry... 1 Les...17 Bajky...20 Vánoce Kraje ČR...26 Referát...29 Ekologie...31 Tvorba poznámek - téma geocaching...34 Až si budete připravovat vlastní lekci Chcete vědět víc? Medailonky

4 1 Přes překážky k informačnímu vzdělávání Přes překážky, bez počátečních znalostí o informačním vzdělávání, bez zkušeností s dětským uživatelem, až k lekcím informačního vzdělávání, které jsou postaveny na samostatné práci uživatelů a na metodách kritického myšlení.. aneb Nebát se a vzdělávat (se)!... Co si představujete pod pojmem informační vzdělávání (IV)? Otázka, která nás provázela po celou dobu naší cesty za lekcemi IV v knihovně Na Křižovatce. Proto se hlavním cílem projektu, který vznikl v rámci studia Informačních studií a knihovnictví při Masarykově univerzitě, stala především snaha sjednotit směr v informačním vzdělávání pro základní školy, a představit tak možné změny v této tradiční službě, kterou knihovny poskytují. Lekce IV si každá knihovna většinou vytváří sama a podle svého. Bohužel mnohdy je vzdělávání zaměňováno za besedy či pouhý frontální výklad knihovníka o autorech, ačkoliv dnešní definice IV hovoří o mnohem rozsáhlejších oblastech. Začátky nebývají vždy jednoduché a ani nám se nezačínalo s projektem snadno. Během jednoho víkendu jsme sestavili tým, a vzápětí jsme již plánovali celý průběh projektu, jeho cíle a závěrečné metriky, aniž bychom sami o informačním vzdělávání nebo jeho stavu v českých knihovnách něco věděli. První kroky tedy musely rozhodně vést přes naše vlastní vzdělávání v této oblasti. Hodně jsme toho přečetli a hodně jsme se ptali. Za cenné odpovědi děkujeme především Lence Navrátilové z knihovny v Poličce, díky ní pro nás byla tato cesta mnohem jednodušší. Účastnili jsme se také pracovních setkání sekce IVU SDRUK, workshopů informačního vzdělávání v Prachaticích či Národního semináře IV, a mnoho inspirace přinesly i návštěvy lekcí uskutečněných v různých knihovnách po celé ČR. Od dubna do června jsme zrealizovali 20 lekcí informačního vzdělávání zaměřených na rozvoj informační a čtenářské gramotnosti. Celkem 8 témat lekcí jsme přizpůsobili potřebám žáků podle typu školy a jednotlivých tříd. Dobrým partnerem nám byly spolupracující brněnské školy - Základní škola na Křídlovické a Praktická a základní škola na Vídeňské - a jejich ochotné a vstřícné učitelky. Prostřednictvím této publikace bychom vám chtěli předat své zkušenosti se začátky IV v knihovně a zároveň na konkrétních příkladech praxe ukázat, jak by takové informační vzdělávání mohlo vypadat, aby uspokojilo potřeby dnešních dětských uživatelů, a poskytnout alespoň malou oporu těm, kteří s informačním vzděláváním teprve začínají. 4

5 2 Sebevzdělávání je základ Tato kapitola byla pro nás z celého projektu nejdůležitější, vlastnímu vzdělávání jsme věnovali čas po celý rok, i v době, kdy už jsme vytvářeli lekce pro naše školy. Vždy to byla příležitost zjistit něco užitečného, vyzkoušet nové prvky v lekci a celkově se inspirovat. Pro ty z vás, kteří se IV teprve začínají věnovat, by tato část měla být největší inspirací do začátků. Stejně tak si z ní však mohou odnést tip i zkušení knihovníci, kteří již IV provozují. Na aktualizaci znalostí a dovedností je vždy vhodná doba a informační vzdělávání v žádném případě není uzavřené téma, které by se člověk prostě naučil a pak ho jen předával dál. Naopak s rozvojem technologií a celkově dnešních možností je stále co zlepšovat a co nového do lekcí zahrnovat. Konzultace s odborníky Mgr. Jan Zikuška Jan působí na KISKu a má na triku projekty jako CEINVE (Centrum informačního vzdělávání na MU), NAKLIV (Národní klastr informačního vzdělávání) či předměty Informační vzdělávání, Kreativní práce s informacemi nebo populární Kurz práce s informacemi. V roce 2013 také společně s PhDr. Ivou Zadražilovou organizoval již třetí ročník Národního semináře informačního vzdělávání. Byl pro nás klíčovou osobností, celý rok projekt mentoroval, a průběžně nám předával užitečné informace, tipy, kontakty i pozvánky na důležité akce. Mgr. Lenka Navrátilová Lenka pracuje v Městské knihovně v Poličce, kde vede lekce IV pro základní a střední školy i pro učiliště. Aktivně se snaží o prosazování nových přístupů v informačním vzdělávání v knihovnách. Po všech našich setkáních, ať už při soukromých konzultacích nebo na různých seminářích, v ní vidíme guru IV, který by ani u vašich začátků neměl chybět. Pro začátek si můžete přečíst články 1, které napsala, a inspirovat se můžete i její diplomovou prací představující koncepci informačního vzdělávání městské knihovny, jejíž součástí jsou také zpracované ukázkové lekce. 1 Navrátilová, Lenka. Informační vzdělávání. 1. část, Obsah a cíle IV. Čtenář. 2012, 64(12), s ISSN Navrátilová, Lenka. Informační vzdělávání. 2. část, Atraktivní lekce?!. Čtenář. 2013, 6(1), s ISSN Navrátilová, Lenka. Informační vzdělávání. 3. část, Osnova a průběh lekce. Čtenář. 2013, 6(2), s. -7. ISSN Navrátilová, Lenka. Informační vzdělávání. 4. část, Ukázky lekcí. Čtenář. 2013, 6(3), s ISSN

6 2 První setkání s Lenkou na KISKu (říjen 2012) Parádní, přínosné, vzdělávací, inspirující, ale především motivující čtyřhodinové setkání s informačním vzděláváním, které naštěstí nebylo poslední. Poprvé jsme se setkali s metodickými listy MKM. Dostali jsme doporučení na knihovny vhodné pro pozorování lekcí. Dále nám Lenka vysvětlila základy informačního vzdělávání pojmy, jednotlivé gramotnosti, třífázový vzdělávací model E-U-R, rámec lekcí. A také nám poskytla pár tipů, jak oslovit a získat přízeň spolupracujících škol. Workshop s Lenkou v knihovně v Poličce (únor 2013) Setkání, které nás posunulo o pořádný kus dál. Pod Lenčiným dozorem jsme si ujasnili cíle, tedy to, co si mají žáci z každé lekce odnést. Rozpracovali jsme osnovu lekcí s časovou dotací jednotlivých fází, s metodami a způsoby získávání zpětné vazby. Dozvěděli jsme se, že z dobré lekce by si žák neměl odnést jen nově získané informace a dovednosti, ale měl by se utvrdit také ve svých postojích umět si stanovit priority, argumentovat, obhájit své názory, nebát se hodnotit sebe sama, rozvíjet se a sebevzdělávat. Vyzkoušeli jsme si lekci Jak na referát, kterou pro školy realizují v poličské knihovně. Cílem této lekce není samotná tvorba referátu, ale cesta k tomu, jak jej udělat kvalitně a s pocitem dobře odvedené práce (lekce je uvedena mezi vzorovými v této příručce). Účast na odborných akcích Pracovní víkend s IVU SDRUK, Polička (listopad 2012) Na pracovní setkání sekce Informačního Vzdělávání Uživatelů při SDRUKu jsme se jeli inspirovat, ptát se, ale především se podívat, jak pracuje jiný tým, který se zabývá informačním vzděláváním. 2 Tady jsme ještě tak úplně nevěděli, že sestavit příručku lekcí informačního vzdělávání opravdu není žádná legrace. Opět milé setkání s Lenkou Navrátilovou a také s Veronikou Peslerovou. Spolupráci jsme zde navázali s Helenou Seluckou, která nás posléze vzala na pozorování lekcí do Knihovny Jiřího Mahena. Knihovna připravuje lekce jak pro klasické základní školy, tak pro školy, které se věnují žákům se specifickými poruchami učení. Navštívili jsme tak například i lekce pro Základní školu pro tělesně postižené na Kociánce. Infokon (listopad 2012) Na konferenci Infokon, která je určena studentům, vyučujícím, odborníkům a příznivcům informační vědy a knihovnictví, jsme vystoupili s příspěvkem o tom, co všechno chceme za rok v knihovně Na Křižovatce stihnout, zároveň jsme nastínili spolupráci knihovny se ZŠ na informačním vzdělávání. Také na této akci jsme získali kontakt na další knihovny pro případnou spolupráci. 2 NEJEZCHLEBOVÁ, Jana. Sekce IVU pracovala tentokráte v Poličce. Duha [online]. 2012, 26(4) [cit ]. ISSN Dostupné z: 6

7 2 Seminář Informační vzdělávání uživatelů ve veřejných knihovnách, Prachatice (duben 2013) Tento celostátní seminář byl zaměřen prakticky; mohli jsme se přihlašovat na jednotlivé workshopy, na kterých byly prezentovány ukázky lekcí. 3 Nechali jsme se inspirovat nápady Míly Lince na lekci o bajkách, vystoupila zde Veronika Peslerová s kritickým myšlením pro nejmenší, Dáša Chytková školila použití myšlenkových map a na výběr bylo i mnoho dalších workshopů. V našem vlastním workshopu Lenka na začátku popsala knihovnu Na Křižovatce a zmínila výsledky výzkumu zaměřeného na pozorování lekcí v knihovnách. Katka popsala, jak jsme s informačním vzděláváním začínali, jak jsme navazovali spolupráci se školou, jakým způsobem jsme vybírali témata a jak vypadá osnova našich lekcí. Pavla si s účastníky vyzkoušela metody vhodné pro jednotlivé fáze vzdělávacího modelu E-U-R. Národní seminář informačního vzdělávání III., Kouty (červen 2013) Třídenní akce spojující prvky konference a workshopů. Jak už název napovídá, je zaměřená na problematiku informačního vzdělávání v knihovnách a jejím cílem je nejen vzdělávat, ale také propojit zájemce o IV. Program a náplň je možné vidět na adrese naser.knihovna.cz/program/, další ročníky se chystají. Lekce, pozorování a testování Inspirace z jiných knihoven (listopad 2012-duben 2013) V listopadu jsme začali navštěvovat a pozorovat lekce v nejrůznějších typech knihoven po celé České republice. Jako první jsme viděli lekce Knihovny Jiřího Mahena v Brně, během dalších měsíců následovala návštěva knihovny v Prostějově, Zlíně, Břeclavi, Havlíčkově Brodě a ve Vyškově. Na těchto pozorovacích návštěvách jsme si uvědomili, co na děti působí dobře, jak s nimi knihovnice komunikují, u čeho naopak začínají zlobit; jací jsou pedagogové, co si o lekcích myslí oni a jak se s nimi jde domlouvat. Testovací lekce IV v Městské knihovně v Oslavanech (prosinec 2012) Metody kritického myšlení a lekce postavené na třífázovém vzdělávacím modelu E-U-R pro nás byly novinkou. První lekci jsme si zkusili v knihovně nepolíbené informačním vzděláváním. Kvalitně navázaná spolupráce oslavanské knihovny a základní školy usnadnila domlouvání termínu lekce. Do karet nám hrálo i to, že Katka v této knihovně pracovala a testovací třídu znala. Nebylo to špatné, ale bylo co zlepšovat - problém se vyskytl například u vysvětlováni metod, které se jevilo jako příliš složité. 3 Seminář Informační vzdělávání uživatelů ve veřejných knihovnách In: Sdružení knihoven ČR [online] [cit ]. Dostupné z: php?u=http%3a%2f%2fwww.sdruk.cz%2fsdruk%2fodborne-sekce%2fsekce-pro-informacnivzdelavani-uzivatelu%2fclanek%2fseminar-informacni-vzdelavani-uzivatelu-ve-verejnychknihovnach-2013%2f&h=eaqfix9vo 7

8 2 Lekce pro Základní a praktickou školu Vídeňská (duben-červen 2012) Katka začala s realizací lekcí. Cílová skupina byla jedním velkým překvapením, žáci praktické školy vyžadují speciální přístup, protože ve třídách jsou žáci se schizofrenií, mentálním či sociálním handicapem a práce s nimi je obtížná. V této době se uskutečnily celkem čtyři navazující lekce s třídou 7. B. Vzájemná komunikace se postupně zlepšovala a i přínos lekcí byl pozorovatelný - žákům na začátku dělalo problém samostatně vytvořit ucelený text, ale v závěrečné lekci již zvládli metodu klíčových slov a dokázali tak sami vymyslet i krátký příběh. Lekce pro Základní školu Křídlovická (květen-červen 2012) Pavla během těchto měsíců zrealizovala lekce pro školu na Křídlovické. Dokončili jsme lekce pro všechny třídy Základní a praktické školy na Vídeňské. V realizaci lekcí chceme pokračovat i v dalším školním roce. Baví nás to a je zde velký prostor pro náš rozvoj. 8

9 3 Výzkum Výzkum nám posloužil především jako podklad pro vlastní vzdělání a také pro lepší přehled o stavu IV v našich knihovnách. Během čtyř měsíců jsme navštívili 6 knihoven, které nás zaujaly svou nabídkou, případně nám byly doporučeny. S knihovnami jsme se domluvili na účasti na jedné nebo i více lekcích, kde jsme potichoučku sledovali dění, následně jsme si popovídali s knihovnicí, jaké má s vedením svých lekcí sama zkušenosti, a nakonec jsme se ještě nechali ohromit prohlídkou celé knihovny. Protože jsme si vybírali pouze ty knihovny, které již nějakou dobu IV realzují (abychom se mohli přiučit), tak i knihovnice lektorky byly vždy již zkušené ve vytváření lekcí, měly dlouholeté zkušenosti s dětským čtenářem a také navázanou spolupráci se školami. Už při samotných návštěvách nám bylo jasné, že nejdůležitější ze všeho je pravidelná dlouhodobá účast žáků, která má pak kladný vliv na jejich znalosti i informační gramotnost, a také na utváření pevnějšího vztahu ke knihovně již od dětství. Zároveň pravidelné lekce s jednou třídou otevírají více možností pro rozvoj metod samostatného a kritického myšlení, měření pokroku a dosažených výsledků s touto třídou, na rozdíl od nárazové práce s různými třídami, které nechodí pravidelně, a chybí tak možnost navazovat na předchozí znalosti. Ačkoliv si knihovny často tuto skutečnost uvědomují, tvrdí, že s ní nemohou nic udělat, protože to závisí na škole. U většiny lekcí nás nejvíce trápilo, že knihovnice žáky nenechávají pracovat samostatně, nedávají jim prostor pro vlastní rozvoj, učení, hledání, diskutování, vlastní organizaci či aby si předávali znalosti mezi sebou. Téměř vždy se jednalo hlavně o výklad knihovníka, více či méně prokládaný krátkými úkoly či doplňujícími otázkami. Přitom existují různé pedagogické metody (i portály s celými lekcemi), které podporují právě samostatnou práci žáků, při které knihovník figuruje spíše jako průvodce lekcí než jako učitel. TIP: Zapomeňte na celou školu, naopak zkuste soustředit energii pouze na jednu třídu (ideálně na prvním stupni, kde je více času) podle zájmu pedagoga, kde budete vaše lekce navazovat a rozvíjet. Pokud škola uvidí pokroky či rozdíly u této třídy (případně dostává kladné reference od pedagoga), pak sama bude chtít spolupráci více rozvíjet. V každém případě uvidíte rozdíl vy jako lektoři a navíc je to zábavnější, než stále dokola opakovat představení knihovny pro děti, které do ní zavítají jednou za rok. Nebo jenom jednou. 9

10 Seznámení s metodami Následující pedagogické metody patří k metodám kritického myšlení. Protože jsou použity v následujících ukázkových lekcích, považujeme za vhodné vás s nimi nejdříve seznámit. I.N.S.E.R.T. metoda pro tvorbu poznámek a pro porozumění psanému textu, vhodná také k učení z textu při používání značek je čtenář nucen více vnímat text a přemýšlet nad ním, značky navíc mohou pomáhat i k lepší orientaci v textu metodu lze používat pro osobní potřebu při čtení či učení se, ale také skupinově ve třídě k diskuzi o zadaném textu 4 Postup: 1) Čtenář si v textu tvoří značky, které text člení na souhlas ( ) - rozpor (-) - nová informace (+) - neporozumění (?). 2) Po dokončení vypíše označená místa do tabulky (a může o nich diskutovat nebo si je dohledávat z jiných zdrojů): - +? V-CH-D jedná se o metodu, která se prolíná celou lekcí, od evokace až po reflexi žáci vyplňují tabulku o třech sloupcích: VÍM - CHCI VĚDĚT -DOZVĚDĚL JSEM SE Postup: 1) sloupec VÍM patří do evokace, žák si vybavuje vše, co k danému tématu ví a zapisuje do kolonky 2) sloupec CHCI VĚDĚT se nejlépe tvoří ve dvojích až trojicích, kdy po konzultaci prvního sloupce napadají jednotlivé žáky další otázky, které by k tématu chtěli vědět - metodu může dělat i každý zcela samostatně, je to však těžší varianta, protože žák potom musí o to více kriticky přemýšlet o problému a pokládat si zvídavé otázky 3) sloupec DOZVĚDĚL JSEM SE použijeme až na konci lekce jako reflexi a uzavření, žáci si do posledního sloupce zapíší důležité informace, které se během lekce dozvěděli 10

11 Myšlenková mapa velmi oblíbená metoda pro plánování, tvorbu poznámek, rozvoj fantazie a asociačního myšlení mapa může být zcela nesmyslná pouze na základě asociací tvůrce, skvěle se ale hodí i pro plánování (úkoly, projekty, prezentace,...) myšlenkové mapy se mohou stát také krásnými výtvarnými díly Postup: Začneme názvem (slovem) uprostřed a z něj vycházejí další větve kolem do podtémat, která se ještě dále větví. 4 Obr. - Myšlenková mapa Pětilístek jednoduchá metoda, při které žáci tvoří pětiřádkovou básničku ve fázi evokace lze použít pro shrnutí dosavadních znalostí k tématu pro lektora, případně jako naladění žáků pro rozvíjející se téma ve fázi reflexe může posloužit jako shrnutí právě probraných znalostí či jako krátká zpětná vazba Postup: Lektor zadá první podstatné jméno, zbytek k zadanému slovu již vymýšlí žáci dle následujícího schématu: 1 podstatné jméno - 2 přídavná jména - 3 slovesa - věta o čtyřech slovech - 1 shrnující synonymum. téma zajímavé vtahující povídat dozvídat vytvářet žáci ukazují vlastní přehled jednoduchost 4 Kde hledat inspiraci pro myšlenkové mapy. In: Myšlenkové mapy [online] [cit ]. Dostupné z: 11

12 Volné psaní metoda volného psaní slouží k uvolnění, k překonání bloku ze psaní a prázdné hlavy Postup: Určíme téma a čas, který je třeba přesně dodržet (např. minut) a po ten čas všichni píší, je důležité dodržet, aby ho nepřekročili a nepsali ani kratší dobu. V textu nejde o obsah a žáci své výtvory dál neprezentují (pokud sami nechtějí), což je třeba říci předem. Čtení s předvídáním podpora čtenářství, zájem o text, napětí, zvědavost porozumění textu (shrnutí, co se stalo), rozvoj fantazie (jak se příběh asi vyvine dál?) 4 Postup: Nejtěžší na této metodě je výběr textu. Ideální je text s příběhem, náročný přiměřeně publiku. Text si několikrát přečteme, vybereme a označíme si zajímavé pasáže, v těch poté dáváme žákům otázky a úkoly (na zopakování, shrnutí, co se bude dít dál, kdo je..., jaký má vztah k..., co se stalo..., proč...). Čtení má obvykle tři hlavní fáze, kde se delší dobu rozebírá, co se právě stalo a proč, co bude následovat. Pro menší děti jsou však zábavnější jednoduché otázky v průběhu celého čtení (př.: Anička jela do školy MHD. --> Co je MHD? Jaké ještě znáte dopravní prostředky?...a čteme dál.). Brainstorming vhodný pro sběr nových nápadů nebo shrnutí dosavadních znalostí skupinou žáků podporuje asociační myšlení Postup: Zvolíme jednu otázku. 1. fáze: vymýšlení nápadů: jeden zapisovatel zapisuje všechny nápady, jak jsou navrženy, aniž by je přeformuloval. Nikdo nápady v žádném případě nehodnotí. Tip: mluví se postupně, ne všichni najednou. 2. fáze: hodnocení nápadů - zde teprve může docházet k vysvětlování, hodnocení, hlasování. Pozor! na hodnocení či jakékoliv komentáře během první fáze, ať už ze strany moderátora/zapisovatele, či žáků - je důležité, aby mluvil pokud možno každý a beze strachu. 12

13 Kimovy hry původně je to hra spojená s procvičováním paměti, ale hodí se i na evokaci s tematicky zaměřenými předměty či obrázky, které naladí žáky na hlavní téma lekce Postup: Připravíme si několik předmětů (nebo obrázkových kartiček) k tématu, které žákům ukážeme na pár sekund a zase je skryjeme, žáci potom vyjmenují co nejvíce předmětů si pamatují. V jiné variantě můžeme jeden předmět odebrat a žáci hledají, co chybí. 4 13

14 Lekce pro inspiraci Veškeré lekce, které zde pro vaši inspiraci předkládáme, jsme tvořili ve třífázovém modelu Evokace - Uvědomění a spojení s dosavadními znalostmi - Reflexe (E-U-R). Tento model je vhodný nejen pro přijetí, uspořádání a zapamatování si nových informací nebo složitých témat, ale také pro samotnou tvorbu lekce, kdy si sami snáze ujasníme její průběh a ověříme návaznost. Jak by tedy měla lekce v modelu E-U-R vypadat? 1. fáze: Evokace - ve fázi evokace bychom měli plynule a nenásilně přejít do tématu, měli bychom si uvědomit, co již o tématu víme, co se nám vybaví. Můžeme se otevřít fantazii a vymýšlet nové hypotézy. Je to krátká a lehká fáze, kde se hodí metody, jako je brainstorming, pětilístek, myšlenková mapa, volné psaní, Kimovy hry a podobně. 2. fáze: Uvědomění - hlavní a nejdelší fáze, ve které jde o příjem informací a jejich uspořádání do souvislostí. Nejde tedy o to, aby žáci poslouchali přednášku, kterou si prostě nějak zapamatují (nebo spíš ne). Důležité naopak je, aby si uvědomili co nejvíce možných souvislostí, dosavadních znalostí, rozpory, které se vyskytly s novou informací, nebo naopak co známého jim nová informace potvrdila. Jinak řečeno v této fázi po nich žádáme, aby kriticky přemýšleli, pokládali si správné otázky, argumentovali a dokázali podložit a obhájit své názory. V praxi to znamená, že by si sami žáci měli hledat zdroje, pokládat mezi sebou otázky, bádat nad nimi, hledat správné odpovědi a prezentovat je, a lektor je v této činnosti spíše moderátorem, který je k dispozici, dokáže poradit či navést správným směrem, ale nevykládá žákům celou látku, aniž by se nad ní oni sami museli zamyslet. 3. fáze: Reflexe - Reflexe je takové shrnutí všeho podstatného, které by mělo celou lekci uzavřít. Jde však nejen o shrnutí nových poznatků a podstatnějších informací, ale také je vhodné zařadit otázky, kde a jak lze nové informace využít a jak s nimi dále pracovat. Žáci mají často tendenci se ptát, k čemu je hodina toho či onoho, protože informace v tu chvíli považují za zbytečné, proto je obzláště dobré na toto při reflexi myslet. Odpovědi jim však nepodsouvá lektor, ale opět by na ně měli přijít sami. Na úplný závěr lekce potom vždy doporučujeme zařadit zpětnou vazbu. Zpětná vazba někdy může být obsažena již v samotné reflexi. Také však můžeme využít kratších orientačních aktivit (např. jen pomocí smajlíků) nebo naopak pro starší žáky i dotazníků, které by nám měly poskytnout ucelený přehled. TIP: Lekce by optimálně měly vycházet na 90 minut. U speciálních tříd potom nezkracujeme čas, ale snižujeme náročnost lekce.. 14

15 Čtenářská gramotnost s paní Láryfáry Cílová skupina: třída ZŠ Časová dotace: 90 min Anotace Lekce rozvíjí čtenářskou gramotnost u žáků nejnižších tříd. Žáci vymyslí příběh a předpovídají, jak se bude příběh dále rozvíjet, snaží se argumentovat a prezentují si své výsledky. Cíl lekce Rozvoj čtenářské gramotnosti Práce v týmu Prezentační dovednosti Materiály Text příběhu Léčení čurbesajdy z knihy Paní Láryfáry Tabulky předpovědí (v případě starších žáků) Obrázky pro všechny z knihy Jasný případ?! Papíry, psací potřeby Osnova Úvodní aktivita seřazení podle měsíce narození Evokace klíčová slova Uvědomění si čtení s předvídáním Reflexe diskuze Knihy vhodné pro lekci MACDONALD, Betty. Paní Láryfáry. Vyd. v tomto souboru 2. Praha: Lika klub, ISBN OBRIST, Jürg. Jasný případ?!: 40 kriminálních minipříběhů k řešení. Praha: Thovt, c2006. ISBN KROLUPPEROVÁ, Daniela. Josífkův pekelný týden. V Praze: Albatros, Druhé čtení. ISBN alternativní příběh pro lekci o domácích povinnostech, dětských přáních a záhadně se měnících rodičích Průběh lekce Úvodní aktivita - 10 minut Jako úvodní aktivitu zvolíme něco pohybového, neboť po zbytek lekce se bude jen sedět. Žáci mají za úkol seřadit se podle měsíce narození bez mluvení. Následně se všichni představí a řeknou, jaká je jejich oblíbená hračka. Evokace - 1 minut Ve fázi evokace je v této lekci vhodnou technikou metoda klíčových slov. Žáci dostanou 4-6 slov, která musí zasadit do vlastního příběhu. Podle věku 1

16 a schopností dětí je možné slova napsat na tabuli, nadiktovat či připravit obrázky. Děti tvoří příběh samostatně nebo ve skupinkách, zapisují si ho nebo jen vymýšlí. Poté příběh vyprávějí ostatním. Vhodná slova k danému příběhu jsou: hračky, postel, cirkus, uklízení. Uvědomění - 60 minut V hlavní části lekce je pozornost věnována připravenému příběhu, se kterým pracujeme metodou čtení s předvídáním. Starší žáci dostanou tabulku, kterou v průběhu vyplňují ve stanoveném čase a text rozdělený na jednotlivé části tak, aby viděli pouze aktuální část. Čtení probíhá postupně po částech, po každé z nich se na nějakou dobu zastavíme a pokládáme otázky na právě přečtenou část a na nápady na další pokračování. Žáci mají vymýšlet, jak bude příběh pokračovat a své nápady zapisují do tabulky. Tímto způsobem projdeme celý příběh. V případě mladších žáků, kteří ještě nezvládnou čtení delších částí a samostatné psaní, čte lektor příběh nahlas a žáci odpovídají na otázky pouze slovně. Ve druhé části pracujeme s knihou Jasný případ?! autora Jürga Obrista. Lektor přečte krátký příběh a žáci hledají v obrázku odpověď. Obr. - Žáci musí v nepořádku najít důkaz, že muž na obrázku ukradl vzácného papouška (krmení pro ptáky) Reflexe - minut V závěrečné fázi probíhá diskuze o lekci, žáci sdělují své dojmy o tom, co se jim nejvíce líbilo, a rozvíjíme debatu o tom, zda si sami doma uklízí, pomáhají s domácím úklidem, nebo zda za ně všechno dělá někdo jiný (maminka) a zda je to tak správné. Lekce by ve svém průběhu a hlavně v závěrečné relfexi kromě rozvoje čtenářské gramotnosti měla také vytvořit a upevnit postoj dětí vůči domácímu úklidu či jiným povinnostem. TIPY: Pokud žáci tvoří příběh metodou klíčových slov ve skupince a mají problém se domluvit, chtějte, aby každý řekl jednu větu. Není nutné, aby svůj příběh prezentovali všichni žáci, ale pokud mají chuť, nebráníme jim. Při čtení s předvídáním pomáháme žákům kladením otázek, které je přimějí zamyslet se a objevit nové souvislosti. 16

17 Cílová skupina: třída ZŠ Časová dotace: Les 90 min Anotace Lekce je zaměřená na rozvíjení logického uvažování, žáci se také učí obhajovat a zdůvodňovat své názory a procvičují si paměť. Lekce je jednoduše přizpůsobitelná na jakékoliv téma. Cíl lekce Rozvíjení čtenářské gramotnosti - hledání klíčových pojmů v textu Obhajoba názorů, argumentace Materiály Kartičky s různými obrázky, které do lesa patří/nepatří Pracovní listy Poznávání zvířat podle popisu a Mraveniště Tužky a papíry Tabule či flipchart Osnova Úvodní aktivita volné psaní Evokace myšlenková mapa Uvědomění si hledání klíčových slov, Kimova hra, Mraveniště Reflexe hodnocení, diskuze pětilístek Průběh lekce 1. Úvodní aktivita 10 minut Jako úvodní aktivitu pro tuto lekci je vhodné zvolit metodu volného psaní. Žákům rozdáme čisté papíry, metodu jim vysvětlíme a necháme je psát vše, co je napadne k tématu lekce LES. Po uplynutí času můžeme nad tématem lekce diskutovat (jestli žáci chodí do lesa, jestli jezdí na tábory do přírody, ). 2. Evokace 1 minut Opět na úvod vysvětlíme princip a fungování myšlenkové mapy. Následně napíšeme na tabuli či flipchart slovo ZVÍŘATA, žáci po jednom myšlenkovou mapu doplňují zvířaty, která v lese žijí. Již napsaná zvířata mohou žáci rozvíjet o jejich vlastnosti či typické znaky. Nezapomínejme nad vytvořenou mapou společně debatovat a nové nápady do mapy vždy doplníme. 3. Uvědomění minut Nejdříve všem žákům rozdáme připravené papíry s popisy zvířat. Každý žák musí po přečtení svého popisku zvíře poznat a napsat na druhou stranu listu. Až všichni žáci své zvíře poznají, požádáme je, aby si text opět přečetli a na druhou 17

18 stranu papíru připsali ještě dvě klíčová slova, podle kterých popisované zvíře poznali. Poté můžeme nechat zájemce přečíst výsledky úkolu. Příklady popisovaných zvířat: Sudokopytník. Žije v lesích a je oblíbenou lovnou zvěří myslivců. Dorůstá výšky přes 2 metry. Má hnědou krátkou srst. Typickým znakem pro samce jsou parohy, které každý rok, obvykle na konci zimy, shazuje. Pták, který má černý ocas i zobák, hnědé oči, na křídlech má modrá pírka s černými proužky. Celoročně se vyskytuje ve smíšených, listnatých i jehličnatých lesích, parcích, zahradách. Obvykle se ozývá chraptivým kšréé, mňoukavým pijé. Přezdívá se jí udavačka či práskačka lesa. Dále navážeme Kimovou hrou. Obrázky na hru nejdříve použijeme pro aktivitu, při které si každý žák vybere jednu kartičku a řekne, jestli daná věc do lesa patří či nepatří. Každý žák by měl svou volbu vysvětlit a zdůvodnit či případně argumentovat. Poté kartičky rozprostřeme na místě viditelném pro všechny, rozdáme žákům čisté papíry a tužky. Vymezíme jim čas, za který si musí zapamatovat co nejvíce obrázků z karet, po uplynutí doby je necháme opět ve vymezeném čase zapamatovaná slova napsat na papír. Vítěze, který bude mít nejvíce správně vypsaných obrázků, můžeme odměnit. Obr. Kartičky s obrázky na Kimovu hru Následně žákům rozdáme pracovní list Mraveniště, vysvětlíme způsob jeho vyplňování. Žáci musí vybarvit zvířata, která žijí v lese, a vytvořit tak cestu k mraveništi. 18

19 4. Reflexe - 10 minut Nově získané informace zopakujeme pomocí metody pětilístku, žákům vysvětlíme jeho tvorbu a jako úvodní slovo použijeme LES. Na závěr můžeme zkusit hromadně vytvořit jeden pětilístek pro společné zopakování. TIPY: Pokud žáci pracují s metodou volného psaní, můžeme jim během psaní pustit zvuky přírody, vybaví si les a lépe se jim bude psát. Nápad k pracovnímu listu Mraveniště je dostupný na metodickém portálu: Pracovní listy můžeme graficky upravit, zjednodušit či je připravit obtížnější. Nachystáme si vždy aktivitu navíc. Pokud na konci lekce zůstane čas, záložní aktivita se může hodit. 19

20 Bajky Cílová skupina: 3.-. třída ZŠ Časová dotace: 90 min Anotace Bajky a jejich autoři jsou tématem probíraným na prvním stupni základních škol. Lekce může sloužit pro úvodní seznámení s látkou, kterou se žáci následně učí ve škole. Lekce u žáků rozvíjí jejich schopnost pracovat ve skupinách a prezentovat společně vytvořenou práci. Cíl lekce Rozvíjení čtenářské gramotnosti - práce s textem, vytváření vlastních textů Rozvíjení komunikačních schopností Materiály Vybrané ukázky bajek, které budeme předčítat Rozstříhané texty bajek, rozdělené do obálek Papíry a psací potřeby Tabule či flipchart Osnova Úvodní aktivita skládání rozstříhaných bajek Evokace vytváření myšlenkové mapy a pětilístku Uvědomění si předvídání a vymýšlení závěrů bajek, klíčová slova Reflexe hodnocení, diskuze Knihy vhodné pro lekci Zajíc a želva a jiné pohádky. Bratislava: Fortuna Print, Zlatá sbírka pohádek. ISBN ŠRUT, Pavel. Ezopovy bajky. Praha: Albatros, Klub mladých čtenářů. ISBN LA FONTAINE, Jean de. Bajky. Praha: Brio, c2012. ISBN Průběh lekce 1. Úvodní aktivita 10 minut Žáky rozdělíme do skupin, každé skupině dáme jednu obálku, ve které se nachází rozstříhaný text bajky. Tento text musí každá skupina složit tak, aby dával smysl. Vyhodnotíme úkol. Diskutujeme o způsobu práce, jak se žákům bajka skládala a podle čeho rozpoznávali posloupnost bajky. 2. Evokace 1 minut Na úvod vysvětlíme princip a fungování myšlenkové mapy. Následně napíšeme na tabuli či flipchart slovo BAJKY, žáci po jednom myšlenkovou mapu doplňují 20