Německo, Rakousko KEU 4

Transkript

1 Německo, Rakousko KEU 4

2 Východiska po 1945 Před 1945: podřízení ek. válečným účelům Centrálně plánovaná ekonomika Přídělový systém při ponechání soukromého vlastnictví Regulace zahraničního obchodu Cenové a mzdové stropy Po 1945: 4 zóny USA, VB, Fr, SSSR Program 4D - demokratizace, denacifikace, demilitarizace a dekartelizace

3 Východiska po 1945 Vznik politických stran CDU/CSU, FDP, SDP 1947 Bizonie USA, VB 1948 Trizonie základ BRD 23. květen 1949 vznik Spolkové republiky Německo (SRN) : čerpání Marshallova plánu 7. říjen 1949 založena Německá demokratické republika (NDR)

4 Východiska po svobodné volby CDU/CSU + FPD Kancléř Konrád Adenauer Ministr hodpodářství Ludwig Erhard Cíle Adenauera: Odříznutí se od minulosti tj. orientace na Západní Evropu (Francii), odklon od pruského militarismu a protestatismu, zastánce minimálního státu

5 Měnová reforma Po 1945 hyperinflace způsobená financováním války Nutnost obnovení důvěryhodnosti měny současně s tržními reformami 1948 Zákon o zásadách hospodaření a cenové politiky po měnové reformě Zrušeno 90 % cenových předpisů, neplatil již mzdový strop

6 Měnová reforma Výměna peněz v poměru 100:6,5 Z oběhu staženo 93 % peněz Mzdy, důchody a nájemné byly vypláceny v poměru 1: Zákon o vyrovnán škod - vyrovnání nákladů způsobených válkou a poválečným uspořádáním

7 Hospodářská politika v 50. letech Nutný právní rámec a nová ústava pro fungování tržní ekonomiky Vytvoření konkurenčního prostředí Stabilita měny Ochrana hospodářské soutěže Sociální konsenzus ve společnosti ALE Pevné ceny základních surovin, energie, potravin, nájemného

8 Hospodářská politika v 50. letech Tzv. sociálně tržní hospodářství (Sozialmarktwirtschaft) Proexportní zaměření Protiinflační a proinvestiční charakter 50. léta Příznivý cenový vývoj Vysoká tempa růstu HDP Klesající nezaměstnanost ( %) Vytvoření odborů podle britského vzoru

9 Hospodářská politika v letech Konec 50. let nedostatek pracovních sil Gastarbeiteři díky vysokým tempům růstu 1961 Berlínská zeď konec přílivu uprchlíků z NDR 70. léta 2 miliony cizinců Turecko, Jugoslávie, Itálie Sociální politika bytová výstavba 1957 důchodová reforma penze navázány na výši platů

10 Keynesiánství recese hospodářství Úsporná opatření po volbách prohloubení dopadů Rostoucí vliv SPD Od 1967 velká koalice Příklon ke keynesiánství, odklon od ordoliberalismu Růst státních zásahů

11 Keynesiánství Zákon na podporu stability a růstu hospodářství stabilita cen, vysoká zaměstnanost, vnější rovnováha při přiměřeném hospodářském růstu magický čtyřúhelník Dopady: růstu státních výdajů, zadlužování státu, daňové úlevy a podpora poptávky Konec 60. let inflace jako důsledek odbory požadovaného růstu mezd 70. léta stabilita měny (jediný cíl)

12 Keynesiánství volby vyhrává SPD, kancléř Willy Brandt Větší práva zaměstnancům, organizace veřejných prací Další tlak na fiskální politiku, růst zadlužení Nastartování tzv. Ostpolitik 1977 Program pro budoucí investice zvýšené výdaje do infrastruktury druh fiskálních stimulů 1982 třetí pokles ekonomiky

13 Hospodářská politika 80. let 1982 CDU vyhrála volby, ve vládě s FDP, kancléř H. Kohl, kancléřem do 1998 Omezení fiskálních výdajů, stabilizace rozpočtu Omezení sociálních výdajů Ústup od zásahů do ekonomiky Snížení daňové zátěže podniků 1989 téměř vyrovnaný rozpočet, ale podíl dluhu na HDP byl 50%

14 Znovusjednocení pád berlínské zdi Smlouva o hospodářské, měnové a sociální unii Hospodářská unie centrální plánování nahrazeno sociálně tržním modelem Soukromé vlastnictví, svoboda podnikání, neregulované ceny a volná směnitelnost DM Převzetí bankovního i daňového systému

15 Znovusjednocení Měnová unie: Zákonná měna DM, směnný poměr 1:1, platy a část úspor vyměněny 2:1 Na černém trhu 7:1 Dopad: silné nadhodnocení východoněmecké měny Bundesbanka jediná CB

16 SNR vs. NDR

17 Důsledky sjednocení Kolaps výroby na východě Nárůst nezaměstnanosti trvalého charakteru 1992 transfery 95 % HDP nových zemí, % Cca 50% transferů náklady sociálního charakteru Momentálně tvoří transfery cca 3 % federálního HDP

18 Důsledky sjednocení Transfery: infrastruktura, veřejné budovy, životní prostředí Tzv. Solidaritätssteuer forma zdanění příjmu určená na obnovu nových spolkových zemí Celkové odhadované náklady na sjednocení cca 1.3 bln eur V. Německo ztratilo cca 9 % své populace Saldo migrace : 1,5 mil. osob

19 Důvody neúspěchu Šoková terapie bez přechodného období nárazové vytvoření vnitřního trhu Tlak německých odborů na výši mezd na Východě vysoké jednotkové pracovní náklady Mnoho podniků prodáno za 1DM a restrukturalizováno

20 Jednotkové náklady na prac. sílu

21 Konec 90. let Nespokojenost s ekonomickým a politickým vývojem v obou částech země Na Východě tzv. Ostalgie CDU problém s úplatkářskou aférou kancléře H. Kohla, pokles preferencí 1998 spolkové volby a vítězství SDP Vytvoření koalice se Zelenými Kancléř G. Schröder ( )

22 Agenda vítězství G. Schödera socialisté u moci se zelenými (Die Grünen) Ekologická daň Reforma zdravotnictví - poplatky za návštěvu ordinace, spoluúčast 2001 reforma penzijního systému - soukromého penzijního připojištění se státní podporou Pokles daně z příjmu právnických a fyzických osob

23 Agenda 2010 Pokračování reforem zdravotnictví či penzijního systému Cíl: zvýšit konkurenceschopnost Německa snížením daňové zátěže a odvrátit negativní dopad demografického vývoje Reformy trhu práce tzv. Harz I IV - zjednodušení pro fyzické i právnické osoby Snížení dlouhodobé nezaměstnanosti

24 Reformy Hartz Cíl: snížit nezaměstnanost na polovinu z čtyř milionů osob na dva Podpora v nezaměstnanosti: Před reformou: 60 % mzdy po dobu maximálně 32 měsíců Reforma: ALG 1 a ALG 2 ALG 1: max. 12 měsíců (původní podpora odvíjející se od výše platu)

25 Reformy Hartz ALG 2: osoby žijící samostatně 347 osoby žijící v manželství 312 lidi ve věku let 278 práci nezaměstnaných se nevylučuje s pobíráním státní podpory tzv. 1 euro job Mini-jobs: 400 euro Midi-jobs: do 800 euro + osvobozen od daně, ale platí pojištění

26 Reformy Hartz Důsledky reformy: Pokles nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti zejména původních vyšších příjmových skupin Reforma soc. zákoníků tzv. Sozialgesetzbuch Pokles popularity, předčasné volby

27 Období velké koalice 2005 velká koalice, kancléřka A.Merkelová Návrat k magickému 4úhelníku + ekologie Trh práce problém rigidity trhu a pozice odborů Trvající přechodné období pro EU-10+2 do 2011 Odliv mozků lékaři, techničtí odborníci, VŠ učitelé, zejména do V. Británie, USA, Švýcarska

28 Období velké koalice Cenová hladina relativně bez problémů, míra inflace nižší než referenční hodnota Maastrichtských kriterií Zahraniční obchod do 2007, největší exportér světa Relativně vysoká míra otevřenosti ekonomiky cca 38 % Dlouhodobě přebytky BÚ platební bilance

29 Opatření v krizi roku 2008 Výrazné fiskální stimuly Problém pokles zahraničního obchodu Vyšší míra úspor a nižší míra spotřeby v domácí ekonomice 2008 Konjunkturpaket cca 50mld EUR Opatření kurzarbeit, šrotovné, zrychlené odpisy, minořádné odpisy pro malé podniky, investice do infrastruktury

30 Opatření v krizi roku Konjunkturpaket II 50 mld. Eur Snížení daně z příjmu, zvýšení přídavků na děti Aktivní politika zaměstnanosti Investice do infrastruktury, zelených energií Září 2009 volby- koalice CDU/FDP lze očekávat liberálnější politiku, radikálnější reformy

31 Hospodářská strategie po krizi Omezení budoucího zadlužení Federální rozpočet: od 2015 nové dluhy ve výši max. 0,35% HDP Spolkové země: od 2020 nesmějí tvořit žádné nové dluhy Malé a střední podniky: tzv. mikrokredity Do 2011 : snížení byrokratických nákladů o 25% oproti stavu v roce 2006

32 Aktuální hospodářská situace Po 2009 hospodářský motor EU Profituje z reforem Schröderovy vlády Trvalé přebytky běžného účtu PB Největší vliv na rozhodování v eurokrizi Snaha o export německého hospodářského modelu na jih Evropy iniciativy paktu fiskální stability Konec 2011 zpomalení tempa růstu

33 Aktuální hospodářská situace 2013 volby, vítězství CDU: 3. kancléřské období A. Merkel Od 2014 velká koalice s SPD Témata voleb: Zavedení minimální mzdy dle sektorů a spolkových zemí Energiewende Pozice Německa v eurokrizi (bankovní unie atd) Povinná místa v jeslích pro děti starší 1 roku

34 Míra nezaměstnanosti, %

35 Makroekonomická situace Německa (EUROSTAT) Rok Tempo růstu HDP 1,1-5,1 3,7 3,0 0,7 0,4 0,1 Míra inflace 2,8 0,2 1,2 2,5 2,1 0,6 0,2 Míra nezaměstnano sti Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP Veřejný dluh (podíl na HDP) 7,5 7,8 7,1 5,7 5,5 5,1 4,9-0,1-3,2-4,3-0,8 0,1 0,1 NA 66,7 74,5 82,5 80,0 81,0 78,4 NA

36 Export Německa Do 2008: největší exportér světa (2009: Čína) 2009/10: hospodářské oživení po krizi Typický znak PB: přebytky OB Export: sofistikované průmyslové produkty s vysokou přidanou hodnotou Největšími německými vývozci jsou Severní Porýní- Vestfálsko, Bádensko-Virtembersko a Bavorsko, následovány Dolním Saskem a Hesenskem (více než 60 % zcela převažující vliv)

37 Vývoj zahraničního obchodu

38 Vývoj zahraničního obchodu (EUROSTAT)

39 Rakousko

40 Obecné informace Počet obyvatel: 8,3 milionu Rozloha: km² Vstup do EU: 1995 Prezident: Heinz Fischer, volený na 6 let Premiér: Werner Faymann Vláda: od 2013, pokračující velká koalice SPÖ a ÖVP

41 Obecné informace Parlament: Národní rada, Nationalrat, má 183 členů, kteří jsou voleni v přímých všeobecných volbách na dobu pěti let. Spolková rada, Bundesrat, zastupující jednotlivé spolkové země 9 spolkových zemí a 15 statutárních měst

42 Politický systém Politické strany: ÖVP lidová strana SPÖ soc. dem. Grünen zelení FPÖ svobodná strana BZÖ Bündnis Zukunft Österreich

43 Hospodářský vývoj po : rozdělení na 4 okupační zóny 1947: přijetí Marshallova plánu : Staatsvertrag: zisk suverenity a vyhlášení neutrality Rakouska po podpisu se SSSR Zakotvení neutrality v ústavě

44 Hospodářský vývoj po : období vlády velké koalice ÖVP a SPÖ Měnové reformy, Čerpání Marshallova plánu Realizátor reforem Reinhard Kamitz, ministr financí 1955: vstup od OSN (70. léta: Vídeň sídlo OSN) Budování sociálně tržní hospodářství 1955 všeobecné pracovní pojištění hodinový pracovní týden

45 Hospodářský vývoj po a 60. léta: období hospodářské obnovy Vysoký ekonomický růst, plná zaměstnanost a nízká nezaměstnanost Silná pozice odborů v rámci tripartity Velký podíl průmyslové výroby v rukou státu Zejména síťová odvětví, banky, prům. podniky Vedeny jako akciové společnosti státu

46 Hospodářský vývoj 60. a 70. léta vláda sociálních demokratů, kancléř Bruno Kreisky, původně ministr zahraničí 1968 nový hospodářský plán, ale obtížná realizace 1970 menšinová vláda soc. demokratů Snaha o obnovení sociálního smíru 1971 většinová vláda Příznivý ekonomický vývoj do roku 1975

47 Hospodářský vývoj 60. a 70. léta Opatření po ropných šocích po roce 1975 Tzv. austrokeynesianismus Snaha o udržení plné zaměstnanosti Ekonomie poptávkové strany Mzdy a ceny stanoveny na základě dohody tripartity Udržení silné měny 1976: fixní kurz mezi DM a šilinkem

48 Hospodářský vývoj 60. a 70. léta Důsledky: Nejprve pokles nezaměstnanosti, zejména díky vysokému podílu státu, inflační tlaky Hluboké deficity státního rozpočtu 1982: deficit ve výši 5,6 % HDP Vysoký růst nezaměstnanosti mladých lidí (babyboom generace) -> nutnost reforem, restrukturalizace, fiskální konsolidace

49 Hospodářský vývoj 80. léta 1978 odmítnutí jaderných elektráren v referendu 80. léta: po krizích a ropných šocích tlak na modernizaci ekonomiky, propad zestátněného průmyslu 1983 volby vláda socialistů se svobodnými demokraty, kancléř Fred Sinowatz 1986 velká koalice socialisté a lidovci kancléř Franz Vranitzky 1989 nárůst zahraničně politické role Rakouska díky pádu železné opony

50 Hospodářský vývoj 80. léta Nový směr hospodářské politiky Znaky: Privatizace, deregulace hospodářství Konsolidace rozpočtu a snížení rozpočtových deficitů Rostoucí míra nezaměstnanosti (1981: 1,5 %; 2. polovina 80. let: 6 %, 90. léta: 7 %) Strukturální krize (př. těžký průmysl ve Štýrsku, textilní průmysl ve Vorlabersku)

51 Hospodářský vývoj po 1989 Pokles významu státního sektoru Změna v tocích FDI z čistého příjemce na čistého investora Růst exportů, reorientace na EU-10 Zmenšení významu německé ekonomiky pro obchod Internacionalizace rakouských firem Z EU-15 profituje nejvíce z východního rozšíření

52 Hospodářský vývoj po léta období ekonomického růstu Jeden z nejbohatších států Západní Evropy Důraz na životní prostředí a školství Problémy vysoký podíl průmyslu na HDP (40%) Příliš nákladná sociální síť, brzký odchod do důchodu 1995 vstup do EU po rozpadu SSSR

53 Ekonomika Rakouska Dlouhodobý ekonomický růst lehce nad průměrem eurozóny Rozsáhlý sociální systém, budování státu blahobytu Výdaje státu/hdp: 52 % (2013) Soc.partnerství (Soz. Partnerschaft) zastřešuje 5 subjektů Vláda Federální komora průmyslu a obchodu Agrární spolková komora Federace svazu práce Komora pracovníků

54 Makroekonomická situace Rakouska (EUROSTAT) Rok Tempo růstu HDP 1,4-3,8 2,3 2,8 0,9 0,2 0,7 Míra inflace 3,2 0,4 1,7 3,6 2,6 2,1 1,6 Míra nezaměstnano sti Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP Veřejný dluh (podíl na HDP) 4,4 3,8 4,4 4,2 5,2 4,9 5,0-0,9-4,1-4,4-2,5-2,5-1,5 NA 63,9 69,5 71,8 72,8 74,0 75,0 NA

55 Východní rozšíření a Rakousko Vysoký objem FDI (3. největší investor po N, Niz.) Zdvojnásobení exportů (1989: 6,39 %; 1999: 13,31 %; 2005: přes 22 %) Nová pracovní místa (ca ) Geografická poloha: Vídeň je východoevropskou centrálou mnoha MNCs 2011: otevření trhu práce státům EU-10

56 FDI Inflows

57 Krize 2008/ : nejprudší propad po 1945 o -4 % HDP Tzv. Konjunkturpakete 1 a 2 ve výši cca 3,5 % HDP roku 2008 Opatření: investice do infrastruktury: 1,4 mld. Snížení finanční zátěže podnikatelům: 2 mld. Zvýšení disp. příjmů domácností 5,9 mld. Navýšení vládní spotřeby 370 mil. + daňová reforma (2,1 % HDP)

58 Aktuální situace Poměrně solidní ekonomický vývoj, nízká míra nezaměstnanosti, ale rostoucí celkové zadlužení V kontextu eurokrize patří k tzv. severnímu křídlu Velmi podobný ekonomický model jako Německo: Úzce specializované průmyslové firmy, zaměstnanci jako lidský kapitál firmy Nicméně vyšší význam služeb, zejména turismus, finančnictví než v Německu

59 Zahraniční obchod Rakouska

60 Rakousko a ČR Nejdůležitější obchodní partner v CEE Cca 14 % FDI v ČR pochází z Rakouska Cca 50 % investic Rakouska: banky, finančnictví a pojišťovnictví