MASARYKOVA UNIVERZITA. Možnosti hlasové terapie u funkčních poruch hlasu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA. Možnosti hlasové terapie u funkčních poruch hlasu"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Možnosti hlasové terapie u funkčních poruch hlasu Diplomová práce Brno 2010 Vedoucí diplomové práce: Doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph.D. Vypracovala: Bc. Alena Borková, DiS.

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala MUDr. Radanu Havlíkovi, který mi umoţnil spolupráci s AUDIO Fon centrem Brno a za cenné informace, které jsem od něj získala. Dále bych chtěla poděkovat paní doc. PaedDr. Jiřině Klenkové, Ph.D. za odbornou pomoc při zpracování mé diplomové práce. 2

4 Obsah Úvod Anatomie a fyziologie hlasového ústrojí Stavba hlasového aparátu Tvorba hlasu a jeho vlastnosti Ontogeneze lidského hlasu Hlasová hygiena Poruchy hlasu Vymezení poruch hlasu Poruchy hlasu na organickém podkladě Funkční poruchy hlasu Diagnostika hlasových poruch Moţnosti reedukace a rehabilitace hlasových poruch Správný postoj a poloha hrtanu Nácvik správného dýchání Relaxační cvičení Fonačně - rezonanční cvičení a nácvik měkkých hlasových začátků Moţnosti hlasové terapie u funkčních poruch hlasu Metodologie a cíle výzkumu Charakteristika výzkumného prostředí a výzkumný vzorek Vlastní šetření Výsledky výzkumu, diskuze Závěr Shrnutí Résumé Pouţitá literatura a zdroje

5 Úvod Prvním projevem člověka přicházejícího na svět je hlas, který jej doprovází po celý zbytek ţivota. Hlasový projev odkrývá mnohé náladu a temperament jedince, projevuje se na něm i nemoc. Kaţdý jedinec má zcela individuální a jedinečný zvukový projev daný stavbou těla. Kultivovaný mluvní projev jedince je jedním z klíčů k úspěchu ve společenském, ale i profesním ţivotě. Uvolněný a libozvučný lidský hlas působí na okolí vţdy kladně. Jelikoţ působím jako hlasový pedagog, setkávám se ve své praxi jak se zdravými hlasy, tak i s různými typy hlasových poruch. Úlohou hlasového pedagoga je v takovýchto případech vysvětlit a naučit osobu s poruchou hlasu správnou techniku uţívání hlasového aparátu. Správné zacházení s mluvní technikou je jednou z prevencí vzniku hlasové poruchy. Neméně důleţité je také obeznámení jedince s celkovou hlasovou hygienou. Celá práce je rozdělena do čtyř kapitol. Úvodní tři kapitoly teoretické části jsou literární kompilací a jsou vypracovány na základě studia odborných textů doplněných o informace z aktuálních článků periodik, indexovaných v některé z bibliografických databází (PubMed, Web of Science). V závěrečné části uvádím tři kasuistiky, které popisují tři typická onemocnění, se kterými se můţeme v pedagogické praxi u dětí setkat nejčastěji. Při hlasové terapii aplikuji získané poznatky z teoretické části této práce a ze své pěvecko pedagogické praxe. Informace v této kapitole uvedené jsem získala několika metodami: zúčastněným pozorováním, polostandardizovaným rozhovorem s ošetřujícím lékařem (foniatrem) a osobou s poruchou hlasu a analýzou některých dostupných materiálů. Cílem diplomové práce je připravit literární kompilaci zabývající se anatomií a fyziologií hlasu a zjistit základní reedukační postupy uţité v současné praxi; ve výzkumu zpracovat tři kasuistiky jedinců s funkční poruchou hlasu a vyuţít při jejich hlasové terapii zjištěné základní reedukační postupy. Na základě rozhovoru s pozorovanými jedinci, foniatrem a na základě subjektivního pozorování zjistit uţitečnost a účinnost (resp. neúčinnost) uţitých reedukačních postupů. 4

6 1 Anatomie a fyziologie hlasového ústrojí 1.1 Stavba hlasového aparátu K pochopení fyziologie lidského hlasu je nutná základní znalost anatomie hlasového aparátu. Anatomie je obor biologie, který se zabývá makroskopickou stavbou organismů. Fyziologie je pak vědní obor studující mechanickou, fyzikální a biochemickou podstatu procesů a činností v organismu. Tato práce se omezí jen na popis funkce a vlastností hlasu. Celý hlasový aparát se dělí na horní a dolní cesty dýchací. Podle konkrétní funkce hlasových orgánů lze hlasové ústrojí rozdělit na respirační, fonační a modifikační (artikulační) ústrojí. Respirační ústrojí Dýchací (respirační) ústrojí má nezastupitelnou funkci v lidském organismu, patří k ţivotně důleţitým funkcím. Primární funkcí respiračního ústrojí je tedy činnost nazývající se dýchání. Při této aktivitě dochází k výměně plynů, a to jednak na úrovni plicního dýchání anebo na úrovni tkáňového dýchání (Hála, B. a Sovák, M., 1962). Vlastní dýchání je souhra aktivní svalové činnosti svalů dýchacích a pasivní funkcí vlastní elasticity plic a hrudníku. Sekundární funkce respiračního ústrojí je vědomé vyuţití výdechu při tvorbě hlasu a tedy i řeči. Ústrojí dýchací můţeme rozdělit na horní cesty dýchací a dolní cesty dýchací. Horní cesty dýchací se nacházejí v oblasti nad hrtanem a zahrnují nosní dutiny, nosohltan, hltan. Při nádechu nosem proudí vzduch do nosohltanu. Z nosohltanu vede do kaţdého ucha Eustachova trubice, díky níţ jsme schopni vyrovnávat tlak mezi vnějším prostředím a středním uchem (Vydrová, J., 2009). Máme li rýmu či zánět nosohltanu, můţeme pociťovat zalehnutí ucha právě díky tomu, ţe Eustachova trubice můţe být ucpaná. V dětském věku je v nosohltanu uloţena nosní mandle (vegetationes adenoidae), ta by však měla mezi lety vymizet. V opačném případě můţe působit 5

7 potíţe. Vzduch tedy pokračuje dále do hltanu, hrtanu a dále směrem k dolním cestám dýchacím. Další moţností je nádech skrz dutinu ústní, avšak obecně je potřeba říci, ţe je výhodnější nadechovat se nosem. Uţ jen proto, ţe celé dýchací ústrojí, a tedy i nos, jsou pokryty řasinkovým epitelem. Řasinky tvoří filtr proti nečistotám částečkám prachu a původcům různých nemocí. Dutina ústní však náleţí k trávicímu ústrojí, a proto zde řasinky chybí. Avšak po stranách dutiny ústní, v zadní části, se nacházejí patrové mandle (tonsillae). Jsou na pomezí hltanu a dutiny ústní, mezi tzv. předním a zadním patrovým obloukem. Stejně jako nosní mandle jsou tvořeny lymfatickou tkání a mají imunologickou funkci. Vlivem příliš četných infekcí však mohou zbytnět a způsobit tak potíţe svému nositeli (Vydrová, J., 2009). Dolní cesty dýchací (obr. 1) se pak nacházejí v oblasti pod hrtanem. Vzduch tedy pokračuje průdušnicí (je vyztuţena chrupavčitými krouţky), která se posléze dělí ve dvě průdušky vedoucími do plic. V plicích se průdušky rozvětvují v průdušinky, které vedou vzduch do plicních sklípků. Plicní sklípky jsou obaleny vlásečnicemi a dochází zde k výměně O 2 a CO 2. Vlastním orgánem pro výměnu plynů mezi vnějším vzduchem a krví jsou tedy plíce (pulmo). Jejich dolní plocha (plicní báze) spočívá na bránici (dýchací sval). Spolu se srdcem jsou plíce uloţeny v dutině hrudní. Její stěny jsou tvořeny hrudním košem. Od dutiny břišní je dutina hrudní oddělena mohutným svalem bránicí (diafragma), jejíţ postranní úpony se připínají k hrudnímu koši. Jestliţe je bránice v klidovém postavení, je zdviţena kopulovitě vzhůru. Je-li však uvedena v činnost, kopule se sniţuje, prostor hrudní dutiny se rozšiřuje a zároveň se stlačují orgány dutiny břišní, coţ má za následek vyklenutí přední břišní stěny (Hála, B. a Sovák, M., 1962). Oporou hrudnímu koši je hrudní páteř, ze které vybíhá obloukovitě dvanáct párů ţeber. Sedm párů horních ţeber se připojuje předním koncem pomocí chrupavek k hrudní kosti (sternum). Tři další páry ţeber se pak připojují k chrupavce předcházejícího ţebra a poslední dva páry ţeber zůstávají volné. Mezi ţebry jsou uloţeny dvě skupiny svalstva meziţeberního, jeţ probíhá šikmo ve dvou vrstvách. Působení těchto svalů je protichůdné (antagonistické); vnější svalstvo vdechové hrudní koš zdvihá a rozšiřuje, vnitřní svalstvo výdechové hrudní koš sniţuje a zmenšuje (Frostová, J., 2000). Mimo zmíněných dýchacích svalů lze vyuţít ještě pomocných svalů dýchacích. Je to řada svalů, která se upíná na hrudní koš, ale jejich primární funkce je jiná, neţ 6

8 dýchací. Při zvýšených nárocích na dýchání (např. tělesné námaze) se však mohou uplatnit. Dýchání je řízeno příslušnými nervovými centry uloţenými v prodlouţené míše a dále nervstvem vegetativním. Do jisté míry je však moţno dýchání ovlivnit vůlí. Dech můţeme prodlouţit, zastavit (na určitou dobu), zpomalit (Lejska, M., 2003). Automaticky vyuţíváme této práce s dechem při řeči. Náročnější je však práce s dechem a dechovou oporou u zpěvu (Frostová, J., 2000). Obr. 1 Dolní cesty dýchací. Převzato z: Vydrová, J. (2003, s. 28). 7

9 Fonační ústrojí Vlastní hlasotvorné ústrojí je uloţeno v hrtanu. Hrtan (larynx) se nalézá na přední straně krku. Dýchací a polykací cesty se v oblasti dolního hltanu (hypopharynxu) větví. Polykací cesty pokračují přes jícen do ţaludku a do střev, tedy do trávicího ústrojí. Dýchací cesty ale v spodní oblasti hltanu odděluje od polykacích cest příklopka hrtanová (epiglotis) (Vydrová, J., 2009). Hrtan je nahoře připevněn širokým vazem ke kosti jazylkové, dole je pak spojen s horním koncem průdušnice. Skládá se z chrupavek, vazů, svalstva a sliznice. Chrupavčitou kostru hrtanu tvoří tři nepárové chrupavky a dvě párové. Z nepárových je dominantní chrupavka štítná (cartilago thyreoidea), vyniká pod kůţí a lidově se jí říká ohryzek. Horní část hrtanu tvoří, jiţ zmiňovaná, nepárová chrupavka epiglotis. Její funkci můţeme vnímat při jídle a polykání; díky ní se nám nedostává potrava a sliny do dýchacích cest. Spodní část kostry hrtanu tvoří nepárová chrupavka prstencová (cartilago cricoidea). Na horním okraji chrupavky prstencové jsou symetricky uloţené kloubní plošky, na něţ nasedají párové chrupavky konévkovité (hlasivkové; cartilagines arytaenoideae). Kloubní spojení chrupavek konévkovitých s prstencovou patří k nejsloţitějším mechanismům v lidském těle. Umoţňují totiţ velmi rozmanité pohyby mohou se sbliţovat, vzdalovat, sklápět vpřed a zdvihat vzad, otáčet se kolem své vertikální osy. Všechny tyto pohyby mají velký význam pro tvoření a úpravu hlasu (Hála, B. a Sovák, M., 1962) (obr. 2). Největší význam pro tvorbu hlasu má však útvar souhrnně nazývaný hlasivky (plicae vocales, angl. vocal chords), který je v hrtanu uloţen horizontálně a je tvořen z hlasových vazů a přiléhající svalové hmoty (Vydrová, J., 2009). Celé jsou pokryté jemnou sliznicí. Nelze proto anatomicky ani funkčně zaměňovat hlasové vazy s hlasivkami, protoţe hlasové vazy jsou jen částí hlasivek (Hála, B. a Sovák, M., 1962). První částí hlasivek jsou tedy hlasové vazy, které jsou tvořené souborem pruţných vazivových vláken. Vpředu jsou hlasové vazy upevněné k zadní ploše chrupavky štítné toto místo se nazývá přední komisura. Vzadu se hlavní část vláken upíná k hlasivkovým výběţkům (processus vocales) hlasivkových chrupavek a zbylá část je jednak přirostlá k tělu hlasivkové chrupavky a jednak volně přirůstá podél jejího spodního vnitřního okraje toto místo se nazývá zadní komisura. De facto, jsou hlasové vazy zbytněným horním okrajem vazivové blány (conus elasticus), která se nachází na vnitřní části horní části průdušnice. 8

10 Obr. 2 Anatomické uspořádání hrtanu. Převzato a upraveno z: Aronson, A.E. (1990, s. 15). Hlasivky a jejich okolí jsou zvlhčovány hlenem produkovaným hlenovými ţlázkami, které se nachází mezi valy hlasových rtů (pravé vazy hlasové) a párem řas výchlipkových (nepravé hlasové vazy). O výţivu hlasivek se starají cévy, které procházejí hlasivkami. O inervaci hlasivek se zase stará výběţek bloudivého nervu (nervus vagus), který se nazývá nerv zvratný (nervus recurens) (Vydrová, J., 2009). 9

11 U dospělého člověka jsou hlasivky dlouhé přibliţně 1,5 2,5 cm a při pohledu svrchu mají bělavou barvu, která je způsobena prosvítajícím vazivem pod jemnou sliznicí. Štěrbina mezi hlasivkami a vnitřními plochami hlasivkových chrupavek se nazývá hlasová štěrbina (glottis) (Hála, B. a Sovák, M., 1962). Napětí a poloha hlasivek jsou určovány hrtanovými svaly. Ty dělíme na zevní a vnitřní. Zevní hrtanové svalstvo má za úkol fixovat pruţně hrtan na místě. Tyto svaly jsou nahoře připojené k jazylce, dole ke kosti hrudní a vzadu jsou částí vchodu do jícnu (Hála, B. a Sovák, M., 1962). Druhou komponentou hlasivek je vnitřní hrtanové svalstvo. To se upíná na jedné straně k prstencové a štítné chrupavce a na druhé straně k chrupavkám hlasivkovým, které jsou jím ovládány. Samotné hlasivky jsou tedy ovládány třemi funkčními typy vnitřních svalů rozvěrači (abduktory), svěrači (adduktory) a napínači (tenzory), které pohybují s chrupavkami, na které jsou hlasivky upnuté (Novák, A., 1996). Svalová hmota, jejíţ hlavní částí je sval hlasivkový (musculus vocalis), zabírá velkou část prostoru mezi štítnou chrupavkou a hlasovými vazy, čímţ vytváří dva jednotné valy hlasových rtů pravé vazy hlasové (Hála, B. a Sovák, M., 1962). Nad těmito vazy se nachází dva rovnoběţné záhyby řasy výchlípkové (morganský sinus, ventrikulární řasy) 1. Mojmír Lejska (2003) uvádí trojí významnou funkci hrtanu, a) ochrannou, b) ventilační a c) fonační. a) Ochranná - působí jako stráţce cest dýchacích uloţených pod ním. Hrtan se s kaţdým polknutím zvedá, při čemţ se hrtanová příklopka sklápí dozadu a tímto zakrývá vchod do hrtanu a sousto pokračuje do trávicí soustavy. Pokud se stane, ţe se sousto přece jen dostane do hrtanového vchodu, jsou tu ještě obranné kašlací reflexy, které se snaţí toto těleso odstranit. b) Ventilační vzdušný proud prochází nitrem hrtanu, hlasivky jsou široce rozevřeny, ve ventilačním postavení. Alexej Novák (1996) tuto funkci nazývá respirační. c) Fonační tvoří se zde základní hrtanový hlas díky kmitání hlasivek. Hlasivky se nacházejí ve fonačním postavení, tj. dovírají ve střední rovině (Lejska, M., 2003). 1 Účast nepravých hlasivkových vazů na tvorbě hlasu nebyla dosud prokázána (Hála, B. a Sovák, M., 1962). 10

12 Bohuslav Hála a Miloš Sovák (1962) uvádějí ještě funkci fixační - hrtan můţe působit i při fixaci hrudníku a tím umoţňuje přesné pohyby horních končetin. Vyuţívá se při zvýšené práci horních končetin a břišního svalstva. Modifikační ústrojí Modifikační ústrojí se nachází v oblasti nad hrtanem. Tón, vytvořený hlasivkami, je pouze základem k mluvené řeči. Jednotlivé hlásky vznikají činností mluvních orgánů (viz níţe). Dalším úkolem modifikačního ústrojí je dotvořit (modifikovat) základní tón tvořený v hrtanu. K tomu vyuţívá rezonančních prostor, které svou anatomickou stavbou dávají hlasu charakteristické individuální vlastnosti. V uţším slova smyslu se nazývá toto ustrojí artikulační, právě díky výše zmíněné artikulaci hlásek. Z hlediska pohyblivosti jednotlivých částí dutiny ústní, účastnících se na tvorbě hlásek, můţeme tyto části rozdělit na pohyblivé a nepohyblivé. Mezi pohyblivé části patří: rty (labia), jazyk, spodní čelist měkké patro, tváře, stěny hltanu. (obr. 19 Frostová, J., 2000, s. 16) Mezi nepohyblivé části modifikačního ústrojí účastnících se na tvorbě hlásek řadíme zuby, alveolární výběţky, horní čelist, tvrdé patro a stěny dutiny nosní. Ústrojí artikulační tvoří tři hlavní dutiny: dutina nosní, dutina ústní a dutina hltanová. Nosní dutina (cavum nasi) je rozdělena nosní přepáţkou na dvě samostatné dutiny. Je kryta sliznicí s řasinkovým epitelem. Sliznice nosních dutin je vcelku odolná a adaptabilní vůči bakteriální či virové infekci, ale i vůči fyzikálním či chemickým podnětům. Dutina nosní je choanami spojena s nosohltanem. Nosní přepáţka je v přední části chrupavčitá a v zadní kostěná. Z vnější stěny dutiny vystupují tři nosní skořepy, které ji rozdělují na čtyři průduchy nosní. V dolním průduchu nosním vyúsťuje slzný kanálek, ve středním vývod čelistní a čelní dutiny a předních čichových sklípků a v horním zadní čichové sklípky a klínová dutina. Další rezonanční prostory supraglotických prostor tvoří vedlejší nosní (paranasální) dutiny. Dělí se na přední skupinu dutin - čelistní, čelní a přední čichové sklípky ústí do středního nosního průchodu; a zadní skupinu - zadní čichové sklípky a klínová dutina ústí do horního nosního průchodu. 11

13 Sliznice paranasálních dutin je také tvořena řasinkovým epitelem. Řasinky kmitají směrem k ústí dutině a vytvářejí tak samočistící systém. Velikost a rozsah dutin je zcela individuální; definitivní tvar a velikost získávají dutiny aţ v dospělosti jedince (Šlapák, I. et al., 2009). Dutinu hltanovou neboli hltan (farynx) lze rozdělit na tři části. Z dutiny nosní ústí nosohltan (nasofarynx) do ústní části hltanu (mezofarynx), coţ je prostor ohraničený vchodem do hltanu. Na bočních stěnách jsou mezi patrovými oblouky uloţeny patrové (krční) mandle. Spodní část dutiny hltanové tvoří hypofarynx, tj. hrtanová část hltanu. Samotná dutina ústní je prostor nahoře ohraničený měkkým a tvrdým patrem od dutiny nosní a vzadu patrovými oblouky od mezofarynxu. Rezonanční prostory lidského těla Rezonance je fyzikální jev, při němţ dochází vlivem rozechvění nějakého zdroje k rozechvění dalších okolních struktur, které jsou v dosahu kmitajících vln. K zesílení zvuku, který vznikne při rozkmitání hlasivek, jsou právě důleţité rezonátory našeho těla. Jsou individuální a konečné velikosti dosáhnou aţ v dospělosti. Rezonančními prostorami jsou tedy prostory nad hlasivkami (dutina nosní, paranazální dutina, hltanová, dutina ústní) a část průdušnice pod hlasivkami. Pro dutiny nad hlasovou štěrbinou Miloslav Seeman (1953) uţívá pojem násadní trubice. Dále pak autor popisuje Purkyňův hrdelní prostor, který zaujímá část násadní trubice mezi vchodem do hrtanu aţ ke kořenu jazyka. Purkyňův hrdelní prostor má velký vliv pro tvoření hlasu a zejména hlasu zpěvního. U dobrých zpěváků bývá tento prostor široký. Zní-li hlas přiškrceně, pak se Purkyňův prostor zmenšuje (Seeman, M., 1953). 1.2 Tvorba hlasu a jeho vlastnosti Základním prvkem tvorby hlasu (fonace) je činnost hlasivek. Z plic vychází průdušnicí proud vzduchu, který dosahuje úrovně hrtanu. Hlasivky zaujmou sevřené postavení fonační. Vzájemně se tedy dotýkají volnými slizničními okraji, jeţ jsou volné a umoţňují kmitné pohyby. Pro proud vzduchu to však znamená překáţku. Pokračujícím výdechem se zvyšuje tlak vzduchu pod úrovní hlasivek aţ do chvíle, kdy je tento tlak vyšší neţ sevření hlasivek. Vlivem průchodu části vzduchu dojde 12

14 k rozkmitání lemu hlasivek a tlak pod hlasivkami ihned klesá. Aby proces pokračoval, je nutno opět zvýšit tlak pod hlasivkami. Děje se tak kontinuálně a rychle. Výsledkem tohoto děje je pak nejen vlnění a kmitání hlasivek, ale i vibrující sloupec vzduchu nad hlasivkami. Takto vzniká základní tón neboli základní hrtanový hlas. Takový hlas nemá ještě charakter lidského hlasu, je surový, hrubý, můţe se přirovnávat k troubení jelena. Lidský charakter a typické vlastnosti tomuto hlasu dává teprve kultivace v rezonančních dutinách, které se nacházejí pod ale hlavně nad úrovní hlasivek (Lejska, M., 2003). Fyziologické kmity hlasivek tedy pravidelně přerušují proudění vzduchu a vytvářený zvuk je periodický (Kučera, M. et al., 2010). Mojmír Lejska (2003) uvádí, ţe počet kmitů hlasivek za sekundu odpovídá výšce tvořeného základního tónu (ale ne výsledné výšce hlasu). Muţi mají tedy průměrnou frekvenci kmitů hlasivek u konverzačního hlasu niţší, neţ ţeny, a to asi 100 za sekundu. Ţeny pak kolem 200 kmitů za sekundu. Hlas tedy můţeme definovat jako zvuk, který vznikne průchodem hrtanového tónu vzniklého kmitáním hlasivek rezonančními dutinami supraglottickým prostorem (tzv. násadní trubicí) (Novák, A., 1996). Martin Kučera, et al. (2010) uvádějí, ţe hlas je v uţším slova smyslu primárně charakterizován jako zvuk vydávaný člověkem při fonaci. Vlastnosti hlasu Mojmír Lejska (2003) dělí vlastnosti hlasu do dvou skupin a) základní a b) funkční. a) základní (fyzikální) - obecně se uvádějí čtyři základní kvality hlasu a to výška, barva, síla (intenzita), kvalita. Alexej Novák (1996) udává ještě flexibilitu, která odpovídá komplexnímu vjemu všech čtyř kvalit dohromady. b) Funkční (fyziologické) Mojmír Lejska (2003) do této kategorie řadí tři další kvality hlasu. Hlasové rejstříky a přechodné jevy (registrální přechody, amfoterní tóny), hlasové začátky a fonační dobu. Výška hlasu fyzikálně odpovídá frekvenci, jakou kmitají hlasivky. Bývá vyjadřována buď v hercích (Hz) nebo častěji srovnáním s hudební stupnicí. 13

15 Výška základního hrtanového hlasu (konverzační, normální poloha) je dána přirozenou délkou hlasivek. Čím jsou hlasivky delší, tím je tón niţší. Délka hlasivek u ţen je tedy v průměru 14 21mm a délka hlasivek u muţů je 18 25mm. Martin Kučera, et al. (2010) uvádějí, ţe základní poloha hlasu jedince je závislá nejen na přirozené délce hlasivek (v neutrální poloze) ale i na hmotě, zapojené do kmitání v této poloze při daném způsobu kmitání hlasivek (rejstříku). Při tom délka i hmota hlasivky zapojené do kmitání závisí na napětí jednotlivých hrtanových svalů (tuhosti hlasivek), ale také elasticitě povrchu hlasivek. Svaly měnící napětí (tuhost) a délku hlasivek tak ovlivňují výšku fonovaného tónu. Čím vyšší je pak napětí a tuhost, tím vyšší je základní frekvence kmitání. Hlasový rozsah určuje nejniţší a nejvyšší tón, který člověk dokáţe vytvořit při zpěvním hlase (Mašura, S., 1964). Konverzační poloha hlasu se vţdy nachází v dolní části hlasového rozsahu hlasu jedince. Průměrný frekvenční rozsah lidského hlasu vyjadřuje následující obrázek: (obr. 3). Obr. 3 Průměrný frekvenční rozsah lidského hlasu. Převzato z: Mojmír Lejska (2003, s. 122). Výška hlasu se mění především úmyslně a to buď při zpěvu, či při modulaci hlasu. Celý proces změny výšky je poměrně sloţitý jednak je nutno zkracovat fonační štěrbinu a jednak zvyšovat napětí hlasivek. Tento děj vyţaduje přesnou koordinaci motorické funkce centrální nervové soustavy, neporušené nervové spoje a svaly hrtanu. 14

16 Přesnost, rychlost a plynulost změny výšky hlasu je pak závislá na zkušenostech interpreta. Průměrný rozsah neškoleného hlasu je o něco větší neţ dvě oktávy (Lejska, M., 2003). Intenzita hlasu je další základní charakteristikou lidského hlasu. Fyzikálně se vyjadřuje v decibelech (db). Síla hlasu závisí na mnoha faktorech. Silvestr Mašura (1964) uvádí, ţe intenzita hlasu závisí na tvaru násadní trubice (tj. rezonančních prostor nad hrtanem) a síle proudu vzduchu vycházejícího z plic. Dalším faktorem je stavba hrudníku. Jestliţe má někdo malý, vpadlý hrudník, bývá hlas slabý. Silvestr Mašura (1964) dále upozorňuje na různé překáţky v nose a nosohltanu, které také negativně ovlivňují sílu hlasu. Mojmír Lejska (2003) doplňuje, ţe sílu hlasu nejvíce ovlivňuje intenzita vzdušného proudu, který se nachází pod hrtanem a rozkmitává hlasivky. Čím je výdech mocnější, tím je i rozkmit kmitajícího vzdušného sloupce větší a hlas tudíţ silnější. Konverzační intenzita hlasu odpovídá takové síle hlasu, kterou komunikační partner slyší a rozumí jí a zároveň je co nejméně namáhavá pro mluvčího. Průměrná konverzační dynamika se pohybuje okolo db, celkový rozsah intenzity hlasu je db. Jako barvu hlasu (témbr hlasu) označujeme subjektivní akustický dojem, kterým na nás hlas působí. Vzniká součinností všech frekvenčních sloţek lidského hlasu: a) frekvence hrtanového tónu b) frekvence vyšších harmonických (alikvótních) tónů c) a frekvenční ladění rezonančních dutin (Lejska, M., 2003). Barva hlasu je kvalitativní akustická vlastnost hlasu. Vycházejíc z definice barvy zvuku, je to ta vlastnost hlasu, která odlišuje dva hlasové projevy (zvuky) se stejnou výškou, hlasitostí a časovým průběhem (Kučera, M., et al., 2010, s. 11). Bohuslav Hála a Miloš Sovák (1962) uvádějí, ţe individuální barva hlasu je dána počtem, výškou a silou svrchních hlasových tónů (alikvotních tónů) čili jejich poměrem k tónu základnímu. Alikvotní tóny jsou celistvé násobky základního tónu. Nejvýznamnější je pro barvu hlasu frekvenční modulace v rezonančních dutinách. Barva hlasu je většinou neměnná. Avšak imitátoři jsou schopni pracovat i s touto hlasovou vlastností. Provádí to zejména změnou hranice formantů posunem jazyka, hrtanu, postavením rtů, otevřením či uzavřením rezonanční dutiny. Jako 15

17 rhinofonii označuje Mojmír Lejska (2003) míru nosovosti v hlase. Jedná se o doplňkový parametr. Bohuslav Hála a Miloš Sovák (1962) pozorují jisté změny barvy hlasu v různých případech. a) nemoci mající vliv na průchodnost rezonančních prostor. b) psychické vlivy. Mohou to být jen stavy přechodné nebo trvalé. Přechodné stavy pozorujeme v hlase velmi zřetelně radost, smutek, afekt. Také individuální duševní stavy se projevují v hlase vcelku markantně. Nezáleţí ani tak na hlasových moţnostech a fyzikálních vlastnostech, ale na způsobu, jak jedinec hlasu uţívá. Hlas tedy do jisté míry můţe odráţet i naše duševní rozpoloţení. c) Barva se také mění podle věku a pohlaví. Souvislost lze najít např. v tělesné konstituci, opotřebení hlasu. Také si lze všimnout tzv. hlasové barvy národní porovnáme-li např. Němce a Francouze. Lidský hlas je dále ovlivňován fyziologickými vlastnostmi hlasu. Mezi ně řadíme i hlasové rejstříky. Pojem rejstřík je převzat z hudební terminologie, kde varhanní rejstříky označují zařízení pro rozezvučení řady píšťal, vydávajících tóny stejného zabarvení. Pro lidský hlas pojmem rejstřík myslíme řadu stejnorodých tónů, vyznačujících se stejnými akustickými vlastnostmi. Miloš Sovák (in Hála, B. a Sovák, M., 1962, s. 55) definuje hlasové rejstříky takto: Hlasové rejstříky jsou uměle stanovené řady tónů lidského hlasu, jejichž středy se vyznačují jistými charakteristicky odstupňovanými vlastnostmi jak fyziologickými (způsobem kmitání hlasivek, tvarem hlasové štěrbiny, utvářením rezonančních dutin atd.), tak akustickými (změnami v zabarvení hlasu), při čemž okrajové tóny sousedních řad v sebe plynule přecházejí. Praţská foniatrická škola tedy rozlišovala tři druhy rejstříků - řada tónů hlubokých se označuje jako hrudní rejstřík (prsní), řada tónů vysokých jako rejstřík hlavový a řada tónů mezi oběma předešlými jako rejstřík střední. Stanovení přechodu rejstříků je obtíţné, neboť záleţí na individuálních vlastnostech kaţdého jedince. Obecným vodítkem však můţe být, ţe přechod u hrudního rejstříku ve střední je u tenoru kolem f, přechod v hlavový f1. U barytonů jsou to tóny kolem e a e1, u basů d a d1. U ţenských hlasů je to obdobné, ale o oktávu výše. Tedy u sopránů f1 a f2, mezzosoprán e1 a e2 a u altů d1 a d2. Tyto okrajové tóny pak nazývá jako amfoterní přechodové (Novák, A., 1996). 16

18 Mojmír Lejska (2003) však uvádí jen dva hlasové rejstříky a to hrudní a hlavový. Při tvorbě tónů v hrudním rejstříku kmitá celá hmota hlasivky, hlas je hlubší a tóny jsou rezonovány jakoby v hrudníku. Při postupu do vyšších poloh se mění celá technika tvorby hlasu. Kmitající část hlasivky se zkrátí, ale stále dovírá, hlas zní celkově výše a jeho myšlená rezonance se přesune do hlavy. Alexej Novák (1996) udává, ţe kmitá jen přední polovina hlasivek a při hranici horního rozsahu pouze okraj hlasivek. Tento rejstřík se pak nazývá hlavový, u muţských trénovaných hlasů falzet (Frostová, J., 2000). Tóny z oblasti přechodu mezi oběma rejstříky pak nazývá přechodové (amfoterní). Z těchto tónů je pak tvořen střední rejstřík, který je vloţen mezi zmíněné dva základní a o tóny z této oblasti lze tvořit obojím způsobem (Lejska, M., 2003). Velmi zřídka se objeví přirozený neškolený hlas s vyrovnanými rejstříky. U většiny naturálních neškolených hlasů slyšíme zlom (změnu barvy a síly hlasu) mezi nízkou a vyšší hlasovou polohou. Tyto hlasy uţívají hrudního rejstříku aţ do vyšších poloh, bez toho, aby hlas odlehčily. Na určitém místě se pak hlas zlomí a pokračuje do nevycvičeného, slabého hlavového rejstříku. Snahou kaţdého školeného hlasu je vyrovnání obou rejstříků, aby hlas byl v celé své šíři dynamicky i barevně jednotný, bez hlasového zlomu. Ideálně vyškolený hlas je tedy vnímán jako jednorejstříkový. Dochází zde k jevu, který se označuje jako krytí rejstříků. Hrtan se v ideálním případě mírně sniţuje a dochází k míšení určitých poměrů hlavové a hrudní rezonance. U kaţdého typu hlasu a jednotlivých tónů se poměr hlavové a hrudní rezonance liší. Obecně lze říci, ţe u muţských hlasů převládá více hrudní rezonance a u ţenských hlavová (Frostová, J., 2000). Další fyziologickou vlastností hlasu jsou hlasové začátky. Tento název označuje způsob, jakým se začíná fonace. Mojmír Lejska (2003) definuje hlasový začátek jako okamţik, kdy se vazy hlasové na počátku fonace poprvé přiloţí k sobě, začíná první uzávěr hlasivkové štěrbiny a hlasivky začínají kmitat. Hrtan je v počáteční fázi ve ventilačním postavení, hlasivky jsou široce rozevřeny. Vzduch proudí vzhůru. V této chvíli začíná tvorba hlasu. Hlasivky se k sobě přiblíţí a domknou, po vytvoření patřičného tlaku ve vzduchovém sloupci pod nimi začínají kmitat (viz výše). Tento skok hlasivek, vedoucí ke vzniku hlasu, je hlasový začátek. Je motoricky a energeticky velmi náročný. Čím je však tento pohyb úspornější, tím jsou hlasivky méně namáhány a méně náchylné k poškození. 17

19 Hlasové začátky rozlišujeme tři: měkký, dyšný a tvrdý. Měkký hlasový začátek je k hlasivkám nejšetrnější. Proudící vzduch není zadrţen, od začátku se ho uţívá k fonaci, pozvolně rozkmitává hlasivky. Vše trvá zlomek vteřiny. Dyšný hlasový začátek se akusticky projevuje jako hlasový šelest, který postupně přechází ve zvuk. Mezi hlasivkami zůstává drobná štěrbina, kterou uniká část vzdušného proudu. Tento typ hlasového začátku bývá často příznakem organického poškození hlasivky. Můţe však být i nesprávným návykem tvoření hlasu (Lejska, M., 2003). Bohuslav Hála a Miloš Sovák (1962) označují dyšný hlasový začátek jako zvláštní formu měkkého hlasového začátku. Prudké vyraţení hlasu se nazývá tvrdý (ostrý) hlasový začátek. Hlasivková štěrbina je pevně uzavřená. V zápětí je prudce rozraţena dechem nahromaděným pod ní a aţ po tomto výbuchu dojde ke kmitání hlasivek. Je to nesprávný způsob vytváření hlasu, můţe mít za následek poruchy hlasu a je neekonomický svou spotřebou dechu. Tvrdý hlasový začátek bývá uţíván při křiku, překřikování (hlavně u dětí) apod. Fonační doba je dalším fyziologickým parametrem hlasu. Je to v sekundách vyjádřený čas, během kterého dokáže vyšetřovaná osoba po jednom nadechnutí udržet nepřetržitě fonovaný tón. Délka fonace při jediném výdechu je závislá především na síle tónu. Čím je plynulejší výdechový proud a čím je vyšší zásoba vzduchu v plicích, tím je fonační doba delší (Lejska, M., 2003, s. 130). Průměrná fonační doba se pohybuje mezi sekundami. Školení zpěváci mohou dosáhnout výdrţe aţ kolem jedné minuty. Nejdelší fonační doba je v rozmezí db intenzity výdechového proudu, nejefektivněji se vyuţívá dechová kapacita. Jedinec tedy mluví úsporněji hlasitou klidnou řečí, neţ šepotem či křikem (Lejska, M., 2003). Hlasové pole znázorňuje frekvenční a intenzitní rozsah hlasu v jednom grafu. Frekvenční rozsah hlasu (od nejniţšího k nejvyššímu), nebo intenzitní (od nejslabšího k nejsilnějšímu). Pravidelným cvičením lze dosáhnout zvýšení obou těchto rozsahů (Kučera, M., et al., 2010). 18

20 1.3 Ontogeneze lidského hlasu Stejně jako všechny orgány v našem těle, i hlas prochází svým vývojem. Mění se během ţivota co do rozsahu a při dospívání se rozlišuje z jednopohlavního dětského hlasu v hlas diferencovaný podle pohlaví. Hlas je jedním z prvních projevů novorozence reflexní křik. Vzniká jako reakce na změnu prostředí. Novorozenecký křik bývá u všech dětí stejný, rozsahem se pohybuje kolem komorního a1, tj Hz (Ferdinand, O., 1981). Novorozenec dokáţe měnit charakter hlasu, a to na základě pocitu libosti a nelibosti. Objevují se také dva typy hlasových začátků. Měkký hlasový začátek je uţíván při pocitu libosti a tvrdý vyjadřuje pocit nelibosti (Lejska, M., 2003). Silvestr Mašura (1964) uvádí, ţe fonační doba u novorozenců je velmi krátká, trvá řádově jednu aţ dvě sekundy. Záhy se však prodluţuje, jen co se dítě naučí hospodařit se vzduchem vydechovaným z plic. Nejrozsáhlejší studii věnovanou analýze dětských křiků publikovala Eva Sedláčková v roce 1967 Development of the acoustic pattern of the voice and speech in the newborns infants. Autorka zjistila, ţe výška novorozeneckých křiků se pohybuje kolem a1. Zajímavostí je, ţe během prvního roku ţivota se u dětí vytvoří zcela jasná formantová struktura, která je charakteristická pro jejich hlasy v budoucnu (in Novák, A., 1996). Další rozsáhlou monografii o dětském křiku publikoval v roce 1982 Hirschberg. Analyzoval, jak se v dětském křiku odráţí patologický nález v centrálním nervovém systému. Dále existuje řada studií např. o syndromu kočičího křiku (cri du chat), který je podmíněn chromozomální aberací (in Novák, A., 1996). Kojenec vydává řadu zvuků při náhodném postavení mluvidel. V období mezi druhým a třetím měsícem ţivota dítěte vzniká akusticko-fonační reflex, který je důleţitý pro rozvoj řeči jako takové (Novák, A., 1996). Rozash dětského hlasu se postupně zvětšuje a to co do dynamiky tak do frekvence. V předškolním věku je rozsah hlasu dítěte přibliţně jedna oktáva (d1-c2). Chlapci i dívky mají v tomto věku mluvní i zpěvní hlas podobný. V předškolním věku se vytvářejí zpětnovazebné reakce na slyšený zvuk. Je tedy důleţité, aby pedagogové korigovali hlasové projevy dětí při zpěvu, nenechávali je zpívat falešně a tlačeným hlasem (Vydrová, J., 2009). 19

- část respirační - plíce +dýchací svaly (bránice, mezižeberní svaly)

- část respirační - plíce +dýchací svaly (bránice, mezižeberní svaly) Otázka: Dýchací soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Petra - výměna plynů mezi organismem a vnějším prostředím - výměna plynů = dýchání - respirace 1. vnější dýchání (plicní) - výměna dýchacích plinů

Více

Variace Dýchací soustava

Variace Dýchací soustava Variace 1 Dýchací soustava 21.7.2014 13:15:44 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA Dýchací systém Dýchání je děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje

Více

Anatomie dýchacích cest. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Anatomie dýchacích cest. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Anatomie dýchacích cest Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Jitka Fuchsová Související pojmy: Ventilace = výměna vzduchu

Více

Úvod do praxe stínového řečníka. Proces vytváření řeči

Úvod do praxe stínového řečníka. Proces vytváření řeči Úvod do praxe stínového řečníka Proces vytváření řeči 1 Proces vytváření řeči člověkem Fyzikální podstatou akustického (tedy i řečového) signálu je vlnění elastického prostředí v oboru slyšitelných frekvencí.

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA DÝCHACÍ SOUSTAVA Buňky živočišného organismu získávají energii pro životní děje: převážně z biologických

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Stavba dýchací soustavy

Více

Příručka pro praxi: HYPER KINETICKÁ DYSFONIE. MUDr. Radan Havlík, Ph.D. AUDIO-FON centr s.r.o. Brno

Příručka pro praxi: HYPER KINETICKÁ DYSFONIE. MUDr. Radan Havlík, Ph.D. AUDIO-FON centr s.r.o. Brno Příručka pro praxi: HYPER KINETICKÁ DYSFONIE MUDr. Radan Havlík, Ph.D. AUDIO-FON centr s.r.o. Brno Defi nice, základní pojmy Hyperkinetická dysfonie funkční porucha hlasu dyskoordinace aktivity jednotlivých

Více

Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy, Pražská 38 b

Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy, Pražská 38 b Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy, Pražská 38 b Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název: Dýchací soustava Téma: Základy biologie orgánové soustavy člověka Autor: Mgr.

Více

Dýchání (respirace, plícní ventilace) výměna plynů mezi organismem a prostředím.

Dýchání (respirace, plícní ventilace) výměna plynů mezi organismem a prostředím. Dýchací soustava - Umožňuje okysličování krve a odvod oxidu uhličitého z organismu - Dýchací trubice tvořená hladkou svalovinou s kostěnou (dutina nosní) nebo chrupavčitá výztuž (dýchací trubice, průdušnice),

Více

VY_32_INOVACE_11.08 1/8 3.2.11.8 Dýchací soustava Dýchací soustava

VY_32_INOVACE_11.08 1/8 3.2.11.8 Dýchací soustava Dýchací soustava 1/8 3.2.11.8 Cíl popsat stavbu a funkci dýchací soustavy - chápat princip dýchání - charakterizovat jednotlivé části dýchací soustavy - objasnit pojmy plicní ventilace, dechová frekvence, kyslíkový dluh,

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II.

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. DÝCHACÍ SOUSTAVA Dolní dýchací cesty Hrtan (larynx) velikost hrtanu ženy 5 cm, muži 7 cm chrupavčitý,

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

I ÚVOD Hlas a jeho význam (J. Dršata) Hlas v komunikaci a dějinách Foniatrie a její vývoj 20

I ÚVOD Hlas a jeho význam (J. Dršata) Hlas v komunikaci a dějinách Foniatrie a její vývoj 20 FONIATRIE - HLAS OBSAH I ÚVOD 19 1 Hlas a jeho význam (J. Dršata) 20 1.1 Hlas v komunikaci a dějinách 20 1.2 Foniatrie a její vývoj 20 II KLINICKÁ ANATOMIE A FYZIOLOGIE HLASOTVORNÉHO ÚSTROJÍ 23 2 Anatomie

Více

LIDSKÝ HLAS JAN ŠVEC. Oddělení biofyziky, Katedra experimentální fyziky, Př.F., Univerzita Palackého v Olomouci

LIDSKÝ HLAS JAN ŠVEC. Oddělení biofyziky, Katedra experimentální fyziky, Př.F., Univerzita Palackého v Olomouci LIDSKÝ HLAS JAN ŠVEC Oddělení biofyziky, Katedra experimentální fyziky, Př.F., Univerzita Palackého v Olomouci HLAS: Všichni jej každodenně používáme, ale víme o něm v podstatě jen málo Studium lidského

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci dýchací soustavy

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci dýchací soustavy Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci dýchací soustavy člověka. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16. Člověk III.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16. Člověk III. Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16 Člověk III. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci

Více

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4

Více

Hlas nejen jako nástroj (vybrané poznatky z hlasové výchovy)

Hlas nejen jako nástroj (vybrané poznatky z hlasové výchovy) EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Hlas nejen jako nástroj (vybrané poznatky

Více

máme 2 druhy dýchání: VNĚJŠÍ plicní ventilace + výměna plynů mezi vzduchem a krví VNITŘNÍ výměna plynů mezi krví a tkáněmi + tkáňové dýchání

máme 2 druhy dýchání: VNĚJŠÍ plicní ventilace + výměna plynů mezi vzduchem a krví VNITŘNÍ výměna plynů mezi krví a tkáněmi + tkáňové dýchání je děj, při kterém organismus získává kyslík a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje oxid uhličitý je složeno z 3 dějů 1. PLICNÍ VENTILACE = výměna vzduchu mezi vnějším prostředím a plícemi 2. VÝMĚNA

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD538 Mgr. Lucie

Více

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek prostor ohraničený kostěnými výběžky horní čelisti strop tvoří čelní kost s čichovou kostí a nosní kůstky od ústní dutiny je oddělena tvrdým a

Více

PULMONÁLNÍ (DÝCHACÍ) SOUSTAVA Přednáška. Dýchání děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje oxid uhličitý a vodu

PULMONÁLNÍ (DÝCHACÍ) SOUSTAVA Přednáška. Dýchání děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje oxid uhličitý a vodu PULMONÁLNÍ (DÝCHACÍ) SOUSTAVA Přednáška Mgr. Martina Pokorná Dýchání děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje oxid uhličitý a vodu Ve tkáních dochází k oxidaci organických

Více

Anatomie I přednáška 10. Dýchací soustava.

Anatomie I přednáška 10. Dýchací soustava. Anatomie I přednáška 10 Dýchací soustava. Funkce dýchací soustavy Zprostředkovává výměnu plynů mezi organismem a zevním prostředím. Dýchání (výměna plynů) Dýchání zevní (plicní) výměna O 2 a CO 2 v plicích

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_92_PLÍCE AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 31.

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_92_PLÍCE AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 31. NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_92_PLÍCE AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 31. 12. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: PŘÍRODOPIS, DÝCHACÍ SOUSTAVA

Více

Dýchací soustava lov

Dýchací soustava lov Dýchací soustava člověka Vnější dýchání výměna plynů mezi krví a okolím (vzduchem) kyslík se dostává dýchacími pohyby vdechovaným vzduchem do plicních alveol (plicní ventilace) a odtud difúzí do krevního

Více

Dýchací systém - úvod

Dýchací systém - úvod Dýchací systém - úvod Pro metabolismus tkání je nutný přísun kyslíku. Při metabolismu vzniká ve tkáních oxid uhličitý a voda, tyto látky se z organismu vylučují dýchacím ústrojím. Správná funkce dýchacího

Více

Mechanické kmitání a vlnění

Mechanické kmitání a vlnění Mechanické kmitání a vlnění Pohyb tělesa, který se v určitém časovém intervalu pravidelně opakuje periodický pohyb S kmitavým pohybem se setkáváme např.: Zařízení, které volně kmitá, nazýváme mechanický

Více

HRDLO ÚSKALÍ DETOXIKACE

HRDLO ÚSKALÍ DETOXIKACE HRDLO ÚSKALÍ DETOXIKACE www.faqs.org MUDr. Josef Jonáš 1 Hlavní problém spočívá ve složitých anatomických poměrech hrdla Při detoxikaci je třeba rozlišit, ve kterém orgánu hrdla probíhá zánět. www.esg.montana.edu

Více

LABORATORNÍ PRÁCE 4. Fylogeneze dýchací soustavy Analýza vlastní dýchací soustavy

LABORATORNÍ PRÁCE 4. Fylogeneze dýchací soustavy Analýza vlastní dýchací soustavy LABORATORNÍ PRÁCE 4 Fylogeneze dýchací soustavy Analýza vlastní dýchací soustavy TEORIE Dýchací pohyby 1. Vdech (inspirum): aktivní děj objem hrudní dutiny se zvětšuje stahy bránice a mezižeberních svalů

Více

JAK VZNIKÁ LIDSKÝ HLAS? Univerzita Palackého v Olomouci

JAK VZNIKÁ LIDSKÝ HLAS? Univerzita Palackého v Olomouci JAK VZNIKÁ LIDSKÝ HLAS? JAN ŠVEC Katedra biofyziky, ik Př.F., Univerzita Palackého v Olomouci HLAS: Všichni jej každodenně používáme, ale víme o něm v podstatě jen málo Studium lidského hlasu Je založeno

Více

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;

Více

15. DÝCHACÍ SOUSTAVA ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA

15. DÝCHACÍ SOUSTAVA ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Klarka93 15. DÝCHACÍ SOUSTAVA ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA = dýchání = výměna plynů mezi organismem a okolním prostředím úzká souvislost s oběhovou soustavou (kyslík rozváděn

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Akustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška

Akustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška Akustika Teorie - slyšení 5. Přednáška Sluchové ústrojí Vnitřní a vnější slyšení Zpěv, vlastní hlas Dechové nástroje Vibrace a chvění Ucho Ucho je složeno z ucha vnějšího, středního a vnitřního. K vnějšímu

Více

Praktická cvičení. Úkol č. 1: Stavba dýchací soustavy (obr.1)

Praktická cvičení. Úkol č. 1: Stavba dýchací soustavy (obr.1) Téma: Pulmonální soustava Praktická cvičení Úkol č. 1: Stavba dýchací soustavy (obr.1) Úkol č.2: Vedlejší dutiny nosní (obr.2) Úkol č. 3: Vyšetření dýchacích pohybů ve stoji pomocí palpace a aspekce Změny

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Základní škola Sokolov,Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784 Název a číslo projektu: Moderní škola, CZ.1.07/1.4.00/21.3331 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Moravské gymnázium Brno s. r.o.

Moravské gymnázium Brno s. r.o. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s. r.o. Autor Mgr. Kateřina Proroková Tématická oblast Základy společenských věd Téma Vývojová psychologie II. Pracovní list Ročník

Více

5.1.16 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ SÓLOVÝ ZPĚV CHARAKTERISTIKA:

5.1.16 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ SÓLOVÝ ZPĚV CHARAKTERISTIKA: 5.1.16 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ SÓLOVÝ ZPĚV CHARAKTERISTIKA: Zpěv provází člověka od počátků civilizace a je jedním ze základních způsobů vyjadřování vnitřních prožitků a emocí. Studium sólového zpěvu nabízí

Více

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava 1/6 3.2.11.14 Cíl popsat stavbu hormonální soustavy - charakterizovat její činnost a funkci - vyjmenovat nejdůležitější hormony - uvést onemocnění, úrazy, prevenci, ošetření, příčiny - žlázy s vnitřním

Více

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava NERVOVÁ SOUSTAVA základní stavební jednotkou je. neuron Funkce.. řídí a koordinuje

Více

1. vnější dýchání. 2. vnitřní dýchání

1. vnější dýchání. 2. vnitřní dýchání 1. vnější dýchání plicní ventilace = výměna vzduchu mezi vnějším prostředím a plícemi výměna plynů (O 2, CO 2 ) mezi vzduchem a krví 2. vnitřní dýchání výměna plynů (O 2, CO 2 ) mezi krví a tkáněmi dýchací

Více

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky.

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky. Anatomie kostry Kostra psa 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky 1 / 6 6. krční obratle 7. hrudní obratle 8. bederní obratle 9. křížové obratle 10. ocasní

Více

Dechové techniky. Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy

Dechové techniky. Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy Dechové techniky Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy Dýchání (respirace, ventilace) Pohybovou osu dýchání tvoří pánev páteř hlava. Dýchací pohyby slouží k ventilaci plic a současně

Více

Seznam šablon - Přírodopis

Seznam šablon - Přírodopis Seznam šablon - Přírodopis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Tematický celek: Člověk Ročník: 8 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové kompetence

Více

SSOS_ZD_3.01 Ústní dutina

SSOS_ZD_3.01 Ústní dutina Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.01

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

DÝCHACÍ SOUSTAVA FUNKCE

DÝCHACÍ SOUSTAVA FUNKCE EU-OP VK/SOM I/21 Předmět: Somatologie Ročník: první Autor: Mgr. Anna Milerová DÝCHACÍ SOUSTAVA FUNKCE Název školy Název projektu Reg. číslo projektu Název šablony Tematická oblast (předmět) Střední odborná

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Náchylnost k alergickým onemocněním je skutečně částečně genetický vázaná, čili dědičná.

Náchylnost k alergickým onemocněním je skutečně částečně genetický vázaná, čili dědičná. Jaké jsou nejčastější druhy alergií, lze na ně i dnes zemřít a trápí více děti nebo dospělé? Na vše o alergiích jsme se zeptali Doc. MUDr. Martina Vašákové, Ph.D., primářky Pneumologické kliniky Fakultní

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

Obsah. Předmluva...13

Obsah. Předmluva...13 Obsah Předmluva...13 1 Pohyb jako základní projev života...17 1.1 Pohyb obecně...17 1.2 Pohybové chování...17 1.3 Vliv pohybu na životní pochody...18 1.4 Vztah pohybu k funkci CNS...19 1.5 Psychomotorické

Více

činnost dých. ústrojí = DÝCHÁNÍ (RESPIRACE) musí být souhra dých. a a oběhové soustavy

činnost dých. ústrojí = DÝCHÁNÍ (RESPIRACE) musí být souhra dých. a a oběhové soustavy Otázka: Dýchací soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Iveta zajišťuje přívod O 2 a odvádění CO 2 = výměna dých. plynů činnost dých. ústrojí = DÝCHÁNÍ (RESPIRACE) musí být souhra dých. a a oběhové soustavy

Více

REHABILITAČNÍ SYSTÉM A DOPORUČENÁ CVIČENÍ PŘI PRÁCI S POŠKOZENÝM HLASEM U UČITELŮ

REHABILITAČNÍ SYSTÉM A DOPORUČENÁ CVIČENÍ PŘI PRÁCI S POŠKOZENÝM HLASEM U UČITELŮ 2. konference ŠKOLA A ZDRAVÍ 21, Brno 2006 REHABILITAČNÍ SYSTÉM A DOPORUČENÁ CVIČENÍ PŘI PRÁCI S POŠKOZENÝM HLASEM U UČITELŮ Jana FROSTOVÁ Souhrn: V příspěvku je prezentován Systém rehabilitace hlasu při

Více

RESPIRAČNÍ SYSTÉM a jeho detoxikace

RESPIRAČNÍ SYSTÉM a jeho detoxikace RESPIRAČNÍ SYSTÉM a jeho detoxikace MUDr. Josef Jonáš 1 Funkce dýchacího ústrojí Je to systém zabezpečující dodávku kyslíku do organismu a vyloučení oxidu uhličitého z organismu ven. Dýchání (respirace)

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Lidské tělo BSP Multimedia - úvodní obrazovka = 3D laboratoř: Zobrazení systémů - v pravé části je menu: Oběhový systém 3D Lab návrat do úvodní obrazovky Rejstřík Rejstřík A-Z Rejstřík 3D modelů Rejstřík

Více

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

FONETIKA A FONOLOGIE I.

FONETIKA A FONOLOGIE I. FONETIKA A FONOLOGIE I. AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 7. 9. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 3. ročník Český jazyk a literatura Český jazyk Fonetika,

Více

Anahata: Jóga srdce... 3 Předmluva důvodů proč se miluji Praxe pro odpuštění Denní afirmace... 17

Anahata: Jóga srdce... 3 Předmluva důvodů proč se miluji Praxe pro odpuštění Denní afirmace... 17 Anahata: Jóga srdce... 3 Předmluva... 4 Úvod... 6 50 důvodů proč se miluji... 11 Praxe pro odpuštění... 14 Denní afirmace... 17 Meditace... 19 3 způsoby, jak udržet srdeční čakru zdravou... 21 Cvičení

Více

Název: Činnost dutiny ústní a žaludku

Název: Činnost dutiny ústní a žaludku Název: Činnost dutiny ústní a žaludku Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2.

Více

KOSTRA HLAVY. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

KOSTRA HLAVY. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková KOSTRA HLAVY Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Lebka - CRANIUM Obličejová část SPLANCHNOCRANIUM -u člověka je poměrně malá - spojení kostí mají přibližně klínový tvar - horní oddíl pevně spojené kosti

Více

PP PŘI NEPRŮCHODNOSTI DÝCHACÍCH CEST

PP PŘI NEPRŮCHODNOSTI DÝCHACÍCH CEST PP PŘI NEPRŮCHODNOSTI DÝCHACÍCH CEST Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 28. 10. 2009 - Bc. Eva Pazderová DÝCHACÍ CESTY použité zkratky:

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata, Opakování - zařadí člověka do systému živočišné říše - charakterizuje biologickou a společenskou podstatu člověka - uvede význam kůže, objasní její stavbu a funkci - popíše odlišnosti barvy kůže lidských

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Rozmnožování a vývin člověka - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada OBČANSKÁ

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,

Více

Hlasové centrum o.p.s. Jak se vyvarovat poruchám hlasu? Metodické postupy, hlasová hygiena Principy hlasové edukace a terapie

Hlasové centrum o.p.s. Jak se vyvarovat poruchám hlasu? Metodické postupy, hlasová hygiena Principy hlasové edukace a terapie Hlasové centrum o.p.s. Jak se vyvarovat poruchám hlasu? Metodické postupy, hlasová hygiena Principy hlasové edukace a terapie Základní pilíře tvoření hlasu dýchání pohyb hlasivek zesílení hlasu v rezonančních

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_01_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_01_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_01_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ SOUSTAVA Základem trávicí soustavy : trávicí trubice stěna trávicí trubice: vazivo, hladké

Více

Okruh B: Orgánové soustavy (trávicí, dýchací, močová a pohlavní soustava, srdce, žlázy a kůže) zelená

Okruh B: Orgánové soustavy (trávicí, dýchací, močová a pohlavní soustava, srdce, žlázy a kůže) zelená Okruh B: Orgánové soustavy (trávicí, dýchací, močová a pohlavní soustava, srdce, žlázy a kůže) zelená Trávicí soustava 1. Zuby Hlavní body: vnější a vnitřní stavba zubu, fixace zubu v čelisti, typy zubů,

Více

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby.

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby. Anatomie I přednáška 3 Spojení kostí. Klouby. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení kostí. Klouby. Páteř, spojení

Více

Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením

Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. RAKOVINA PLIC Její projevy: kašel tzv.

Více

Variace Pohlavní soustava muže

Variace Pohlavní soustava muže Variace 1 Pohlavní soustava muže 21.7.2014 16:01:39 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA POHLAVNÍ SOUSTAVA POHLAVNÍ SOUSTAVA MUŽE Rozmnožování Je jedním ze základních znaků živé hmoty. Schopnost reprodukce

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu: Střední zdravotnická škola ÚO šablony

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu: Střední zdravotnická škola ÚO šablony Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu: Střední zdravotnická škola ÚO šablony Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0475 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_07_TKÁNĚ1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství Maturitní témata Předmět: Ošetřovatelství 1. Ošetřovatelství jako vědní obor - charakteristika a základní rysy - stručný vývoj ošetřovatelství - významné historické osobnosti ošetřovatelství ve světě -

Více

Předmět:: Přírodopis. anatomie a morfologie typických zástupců skupin živočichů funkce orgánů. vybraní zástupci různých skupin živočichů

Předmět:: Přírodopis. anatomie a morfologie typických zástupců skupin živočichů funkce orgánů. vybraní zástupci různých skupin živočichů 19 zhodnotí i pro 19 zhodnotí i pro funkce funkce ZÁŘÍ ŘÍJEN 19 zhodnotí i pro Obecná biologie a genetika 3 rozpozná, porovná a objasní funkci základních (orgánových soustav) rostlin i živočichů 20 určí

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

Zvuk a sluch. Stručný popis toho, jak vnímáme zvuk a jak funguje náš sluchový systém

Zvuk a sluch. Stručný popis toho, jak vnímáme zvuk a jak funguje náš sluchový systém Zvuk a sluch 1 Stručný popis toho, jak vnímáme zvuk a jak funguje náš sluchový systém 1 Toto je první ze série brožurek firmy Widex o sluchu a o problémech se sluchem. 2 Od zvukové vlny ke slyšení Sluch

Více

Duševně zdravý člověk je

Duševně zdravý člověk je DUŠEVNÍ HYGIENA Duševně zdravý člověk je vyrovnaný samostatný zdravě kritický k sobě i okolí umí jednat s lidmi ovládá a zdravě prožívá své emoce odlišuje skutečnost od snů plní své povinnosti umí odpočívat

Více

DÝCHACÍ SOUSTAVA. Fylogeneze dýchací soustavy

DÝCHACÍ SOUSTAVA. Fylogeneze dýchací soustavy DÝCHACÍ SOUSTAVA Funkcí dýchací soustavy je příjem kyslíku a výdej oxidu uhličitého = dýchání, které úzce souvisí s uvolňováním energie Mgr. Aleš RUDA Fylogeneze dýchací soustavy Prvoci, houby, láčkovci:

Více

Srovnávac. vací fyziologie. Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

Srovnávac. vací fyziologie. Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc Plicní objemy Srovnávac vací fyziologie Větev plicní žíly (okysličená krev) Větev plicní tepny (odkysličená krev) Terminální průdušinka HLTAN HRTAN JÍCEN PRŮDUŠNICE Pravá plíce Nosní dutina Levá plíce

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Biologie dítěte a základy zdravovědy 1 a 2

Biologie dítěte a základy zdravovědy 1 a 2 Biologie dítěte a základy zdravovědy 1 a 2 Literatura, zdroje: Machová, J. Biologie člověka pro učitele. Praha: Karolinum, 2002 http://www.szu.cz/manual-prevence-v-lekarske-praxi http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/fsps/ps08/first_aid/web/inde

Více

Žlázy s vnitřní sekrecí

Žlázy s vnitřní sekrecí Žlázy s vnitřní sekrecí Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 14. 11. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s rozmístěním a činností základních žláz s vnitřní

Více

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní TV Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní tělesná výchova forma tělesné výchovy určená pro zdravotně oslabené jedince (z hlediska zdravotnické klasifikace se jedná o III. zdravotní

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Obr. 1 Dýchací soustava [1] Vokální orgány a jejich funkce Vokální orgány tvoří tři skupiny: ústrojí dýchací, ústrojí hlasové, ústrojí modifikační.

Obr. 1 Dýchací soustava [1] Vokální orgány a jejich funkce Vokální orgány tvoří tři skupiny: ústrojí dýchací, ústrojí hlasové, ústrojí modifikační. Hlas Anatomie vokálního traktu Lidský hlas je tvořen v dýchací soustavě zobrazené na obr. 1. V souvislosti s tvorbou hlasu mluvíme o dýchacím ústrojí jako o hlasovém akustickém systému. Obr. 1 Dýchací

Více

Témata z předmětů: Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní

Témata z předmětů: Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní Témata z předmětů: Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní 1. Složení živého organismu buňka - stavba, funkce jednotlivých organel tkáně typy tkání, stavba, funkce tělní tekutiny složení, funkce krve,

Více

Biologie - Septima, 3. ročník

Biologie - Septima, 3. ročník - Septima, 3. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence

Více

Kloubní výživa Ecce Vita s hydrolizovaným Kolagenem

Kloubní výživa Ecce Vita s hydrolizovaným Kolagenem Kloubní výživa Ecce Vita s hydrolizovaným Kolagenem Tento produkt byl vyvinut ve spolupráci Mudr. Davida Freje, Ing. Ivety Jecmik Skuherské a odborníků z Japonska. Funkční a dobře vstřebatelná kombinace

Více