ÚZEMNÍ PLÁN LHOTKA (k.ú. Lhotka u Ho ovic)

Transkript

1 od vodnïní ÚP Lhotka - Ëistopis (SRPEN 2012) ÚZEMNÍ PLÁN LHOTKA (k.ú. Lhotka u Ho ovic) TEXTOVÁ»ÁST ODŸVODNÃNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU (Ëistopis) PAFF - architekti SRPEN

2 POÿIZOVATEL: MÏstsk ú ad Ho ovice adresa: MÏstsk ú ad Ho ovice - odbor v stavby a ûivotního prost edí Palackého nám Ho ovice SPRÁVNÍ ORGÁN VYDÁVAJÍCÍ ÚZEMNÍ PLÁN: Obec Lhotka adresa: Obecní ú ad Lhotka Lhotka Lochovice ou.lhotka@tiscali.cz Telefon / fax: PROJEKTANT: Ing. arch. Michaela ätádlerová,»ka PAFF - architekti Ing. arch. Ladislav Bareö Ing. arch. Michaela ätádlerová spolupráce: Ing. Milena Morávková, adresa: Bulharská 1023/ Praha 10 tel.: michaela_stadlerova@seznam.cz... Ing. arch. Michaela ätádlerová 2

3 OBSAH: a) Vyhodnocení koordinace vyuûívání území z hlediska öiröích vztah v území 4 a.1) Vyhodnocení souladu s poûadavky vypl vajícími z PÚR»R 4 a.2) Vyhodnocení souladu s poûadavky vypl vajícími z ÚP VÚC, ZÚR 4 a.3) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování 5 b) Údaje o splnïní zadání 5 c) Komplexní zd vodnïní p ijatého eöení 5 c.1) Základní údaje o eöeném území 5 Sousední územní obvody 5 P ísluönost k vybran m ú ad m státní správy 5 ÚËast ve sdruûení obcí 5 Schválená územnï plánovací dokumentace obce 5 c.2) Obyvatelstvo, stavební a bytov fond 6 c.3) Ekonomická základna 7 c.4) DoplÚující informace a zd vodnïní (ve ËlenÏní návrhu ÚP) 7 ad a) Vymezení zastavïného území 7 ad b.3) Ochrana hodnot vypl vajících z historického a urbanistického v voje 7 ad b.4) Ochrana hodnot vypl vajících z p írodních a dalöích podmínek území 9 ad.c) Urbanistická koncepce 11 ad d.1) Dopravní infrastruktura 12 ad d.2) Technická infrastruktura 13 ad d.3) ObËanské vybavení - souëasn stav 16 ad d.4) Ve ejná prostranství 16 ad d.5) Nakládání s odpady 16 ad e) Koncepce uspo ádání krajiny 16 ad e.1) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro zmïny jejich vyuûití 16 ad e.2) Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability 17 ad e.3) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny 19 ad e.4) Stanovení podmínek pro protierozní opat ení 19 ad e.5) Stanovení podmínek pro ochranu p ed povodnïmi 19 ad e.6) Stanovení podmínek pro rekreaci 19 ad e.7) Stanovení podmínek pro dob vání nerost 19 d) Limity vyuûití území 20 d.1) Limity vyuûití území stávající 20 d.2) Dalöí omezení v území (s charakterem limit vyuûití území) 20 d.3) Limity vyuûití území vypl vající z navrûeného rozvoje 20 e) Vyhodnocení vliv na udrûiteln rozvoj území (stanovisko k vyhodnocení vliv na ép) 20 f) Vyhodnocení p edpokládan ch d sledk navrhovaného eöení na zemïdïlsk p dní fond 20 f.1) Vöeobecné údaje o zemïdïlském p dním fondu v eöeném území 20 Charakteristika klimatick ch podmínek 20 Charakteristika hydrologick ch podmínek 21 Charakteristika zemïdïlské v roby 21 Charakteristika p d v eöeném území 21 Ochrana ZPF 21 Eroze 21 f.2) Vyhodnocení p edpokládan ch d sledk navrhovaného eöení na ZPF 21 g) Vyhodnocení p edpokládan ch d sledk navrhovaného eöení na PUPFL 22 i) Návrh eöení poûadavk obrany státu, poûární ochrany a civilní ochrany 22 Poûadavky obrany státu 22 Poûadavky poûární ochrany 23 Poûadavky civilní ochrany 23 1) Náleûitosti vypl vající ze správního ádu ) Postup p i po ízení Územního plánu Lhotka ) UplatnÏné námitky, rozhodnutí o námitkách vëetnï od vodnïní tohoto rozhodnutí ) UplatnÏné p ipomínky ) Úprava dokumentace na základï uplatnïn ch námitek a p ipomínek 25 2) V sledek p ezkoumání územního plánu z hlediska souladu s: )- politikou územního rozvoje a územnï plánovací dokumentací vydanou krajem ) - cíli a úkoly územního plánování, zejména s poûadavky na ochranu architektonick ch a urbanistick ch hodnot v území a poûadavky na ochranu nezastavïného území ) - poûadavky stavebního zákona a jeho provádïcích p edpis ) - poûadavky zvláötních právních p edpis (soulad se stanovisky dotëen ch orgán podle zvláötních p edpis ), pop ípadï s v sledkem eöení rozpor 25 3) Stanovisko krajského ú adu k vyhodnocení vliv na ûivotní prost edí se sdïlením, jak bylo zohlednïno 25 4) Vyhodnocení úëelného vyuûití zastavïného území a vyhodnocení pot eby vymezení zastaviteln ch ploch 26 SEZNAM PÿÍLOH K TEXTOVÉ»ÁSTI ODŸVODNÃNÍ: (schemata M 1 : 10000) název 1 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - VODNÍ HOSPODÁÿSTVÍ 2 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - ENERGETIKA 3 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE SEZNAM V KRESŸ: B1 B2 B3 název KOORDINA»NÍ V KRES äiräí VZTAHY V KRES PÿEDPOKLÁDAN CH ZÁBORŸ PŸDNÍHO FONDU 3

4 ODŸVODNÃNÍ ÚP LHOTKA - TEXTOVÁ»ÁST a) Vyhodnocení koordinace vyuûívání území z hlediska öiröích vztah v území a.1) Vyhodnocení souladu s poûadavky vypl vajícími z PÚR»R Vláda»R schválila Usnesením Ë. Ë. 929 ze dne Politiku územního rozvoje»eské republiky (PÚR»R), která stanovuje republikové priority územního plánování pro zajiötïní udrûitelného rozvoje území, vymezuje rozvojové oblasti a osy, vymezuje oblasti se specifick mi hodnotami a se specifick mi problémy mezinárodního a republikového v znamu, vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového v znamu a stanovuje ve vymezen ch oblastech kriteria a podmínky pro rozhodování. Dle Politiky územního rozvoje (dále jen PUR) se území obce nachází v rozvojové ose OS1 Praha PlzeÚ, v území vykazujícím relativnï vyööí míru problém, zejména z hlediska udrûitelného rozvoje území. Vzhledem k umístïní v rozvojové ose trvá zájem o nové rozvojové plochy, jak pro bydlení, tak pro dalöí funkce (vybavenost, v roba apod.), Ëímû dochází k dalöímu sniûování podílu p írody na celkové ploöe území. Z PÚR»R vypl vá (vzhledem k zadání ÚP) zejména respektovat tyto priority: Ë. 14: Ve ve ejném zájmu chránit a rozvíjet p írodní, civilizaëní a kulturní hodnoty území, vëetnï urbanistického a archeologického dïdictví. Zachovat ráz jedineëné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedineëné kulturní krajiny. Ë. 15: P edcházet p i zmïnách nebo vytvá ení urbánního prost edí prostorovï sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudrûnost obyvatel. Navrhovat p i územnï plánovací Ëinnosti eöení, vhodná pro prevenci neûádoucí míry segregace. Ë. 19 Vytvá et p edpoklady pro polyfunkëní vyuûívání opuötïn ch areál a ploch (tzv. brownfields) pr myslového, zemïdïlského, vojenského a jiného p vodu. HospodárnÏ vyuûívat zastavïné území (podpora p estaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavïného území (zejména zemïdïlské a lesní p dy) a zachování ve ejné zelenï vëetnï minimalizace její fragmentace. Zajistit úëelné vyuûívání a uspo ádání území, omezit negativní d sledky suburbanizace. Ë. 20: Rozvojové zámïry, které mohou v raznï ovlivnit charakter krajiny, umísùovat do co nejménï konfliktních lokalit a následnï podporovat pot ebná kompenzaëní opat ení. Vytvá et územní podmínky pro zvyöování a udrûování ekologické stability a k zajiötïní ekologick ch funkcí krajiny ve volné krajinï a pro ochranu krajinn ch prvk p írodního charakteru v zastavïn ch územích, zvyöování a udrûování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územnï plánovací Ëinnosti vytvá et podmínky pro ochranu krajinného rázu a ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvá et podmínky pro vyuûití p írodních zdroj. Ë. 21: Vymezit a chránit p ed zastavïním pozemky nezbytné pro vytvo ení souvisl ch ploch ve ejnï p ístupné zelenï v rozvojov ch osách, na jejichû území je krajina negativnï poznamenána lidskou Ëinností, s vyuûitím její p irozené obnovy. Zachovat souvislé pásy nezastavïného území a prostupnost krajiny. Ë. 22: Vytvá et podmínky pro rozvoj a vyuûití p edpoklad území pro r zné formy cestovního ruchu (nap. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika). Ë. 23: Podle místních podmínek vytvá et p edpoklady pro lepöí dostupnost území a zkvalitnïní dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. P i umísùování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny. Ë. 24: Vytvá et podmínky pro zlepöování dostupnosti území rozöi ováním a zkvalitúováním dopravní infrastruktury. Vytvá et v území podmínky pro environmentálnï öetrné formy dopravy (nap. ûelezniëní, cyklistickou). Ë. 25: Vytvá et podmínky pro preventivní ochranu p ed potenciálními riziky a p írodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy p dy, eroze atd.). Zajistit územní ochranu ploch pot ebn ch pro umísùování staveb a opat ení na ochranu p ed povodnïmi. Ë. 27: Vytvá et podmínky pro koordinované umísùování ve ejné infrastruktury v území a její rozvoj. Ë. 32: P i stanovování urbanistické koncepce vïnovat pozornost vymezení ploch p estavby. Tyto priority mají p ím vliv na eöení ÚP. Do eöeného území nezasahují ûádné koridory a plochy ve ejné infrastruktury. Správní území obce neleûí ve vymezené specifické oblasti dle PÚR»R. Dalöí poûadavky z PÚR»R pro území nejsou ZámÏry sledované návrhem ÚP Lhotka jsou v hradnï lokálního v znamu a cíle sledované Politikou územního rozvoje jimi nejsou negativnï ovlivnïny. a.2) Vyhodnocení souladu s poûadavky vypl vajícími z ÚP VÚC, ZÚR Nad azená ÚPD Zásady územního rozvoje (ZÚR) St edoëeského kraje, které toto území up esúují, byly vydány zastupitelstvem St edoëeského kraje dne 19. prosince 2011, nabyly úëinnosti Ze schváleného dokumentu nevypl vají pro území obce Lhotka nové zámïry a omezení, které by byly v rozporu s provedením územního plánu (ZÚR navazuje se na d íve platnou dokumentaci Územní plán velkého územního celku (ÚP VÚC) Rakovnicko). Tento zobrazuje v eöeném území limity vyuûití území:. regionální prvky ÚSES (RBK). p írodní park H ebeny. trasy VTL plynovodu. záplavové území Litavky ÚP VÚC Rakovnicko/ ZÚR St edoëeského kraje - v ez 4

5 a.3) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Územní plán Lhotka je zpracován v souladu zejména s tïmito cíly a úkoly ÚP, jak je definuje 18 a 19 stavebního zákona : Územní plán Lhotka vytvá í p edpoklady pro v stavbu a udrûiteln rozvoj území, spoëívající ve vyváûeném vztahu podmínek pro p íznivé ûivotní prost edí, pro hospodá sk rozvoj a pro soudrûnost obyvatel území. P i eöení územního plánu byly zohlednïny jak ve ejné, tak i soukromé zájmy na rozvoji území. ÚP chrání a rozvíjí p írodní, kulturní a civilizaëní hodnoty území, vëetnï urbanistick ch a architektonick ch. Zastavitelné plochy byly vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a rovnïû s ohledem míru vyuûití zastavïného území. V územním plánu je stanovena koncepce rozvoje území, vëetnï urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. b) Údaje o splnïní zadání Lze konstatovat, ûe poûadavky vypl vající ze zadání ÚP Lhotka byly dle v znamu splnïny, eöeny Ëi respektovány. V zadání územního plánu obce Lhotka nebyly stanoveny situace, které by vyûadovaly rozhodnutí o v bïru jedné varianty nebo alternativy eöení. Návrh územního plánu byl v rozpracovanosti se zástupci obce Lhotka a za úëasti po izovatele ÚP pr bïûnï nïkolikrát konzultován. - Nad rámec rozvojov ch ploch, které byly projednány v zadání byla do ÚP na základï poûadavku vlastníka za azena zastavitelná plocha Z7 (p vodním územním plánem vymezená plocha pro Ëistírnu odpadních vod). Vzhledem k faktu, ûe se jedná se o silnï pohledovï exponované území v kontaktu s historickou zástavbou, byla návrhem ÚP zástavba omezena na jeden d m s podmínkou: Pro navrhovanou stavbu m ûe architektonickou Ëást projektové dokumentace vypracovávat jen autorizovan architekt. Dle názoru zpracovatele ÚP je v této poloze skupinová zástavba nevhodná i v budoucnu - lokalita nemá potenciál rozvojového území, logicky nenavazuje na etapy zástavby. Suburbánním charakterem eventuální ploöné zástavby by byl poruöen ráz jedineëné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedineëné kulturní krajiny. K této lokalitï podali vlastníci pozemku dotëeného návrhem námitku, jejíû vypo ádání se promítlo do Ëistopisu ÚP Lhotka - dále viz. kapitola 1.2). c) Komplexní zd vodnïní p ijatého eöení c.1) Základní údaje o eöeném území (viz. v kres öiröí vztahy) Obec Lhotka se nachází v sousedství Lochovic, cca 7 km od Ho ovic, na hranici s okresem P íbram. Vlastní sídlo je osazeno na severním úpatí Pleöivce s nádhern m v hledem do krajiny. Dopravní dostupnost v Ëi nad azen m sídelním útvar m je efektivní (dosah dálnice D5, ûelezniëních tratí Ë. 172 (Zadní T ebáú-lochovice) a Ë. 200 (Zdice - Protivín)). Kvalitní dopravní spojení a kvalitní p írodní prost edí má v znamn vliv na stabilizaci stávajícího stavebního fondu (bydlení, rekreace) a na rozvojové tendence zejména v oblasti bydlení. ZastavÏné území plní p edevöím obytnou funkci, menöí roli má rekreace Ëi obëanská vybavenost, funkce v roby není intenzívnï zastoupena. Z hlediska ekonomiky se projevují tradiëní vazby na sídla st ediskového v znamu. Spádovost je zamï ena zejména do regionálních st edisek - Ho ovice, Hostomice a éebrák. Velkoploöné a intenzivní zemïdïlské hospoda ení na orné p dï se v znamn m zp sobem podílí na utvá ení zdejöí oblasti. Niva Litavky spoleënï s porosty p ilehl ch strání a vrch Pleöivec je p írodnï nejhodnotnïjöí Ëástí území a je jím rovnïû veden nad azen systém ekologické stability. V katastrálním území Lhotka nebylo zahájeno doposud zpracování komplexních pozemkov ch úprav. Úhrnné hodnoty druh pozemk (údaje v ha) Celková v mïra pozemku (ha) 534 Orná p da (ha) 227 Chmelnice (ha) 0 Vinice (ha) 0 Zahrady (ha) 14 Ovocné sady (ha) 3 Trvalé trávní porosty (ha) 66 ZemÏdÏlská p da (ha) 310 Lesní p da (ha) 193 Vodní plochy (ha) 3 ZastavÏné plochy (ha) 7 Ostatní plochy (ha) 23 Sousední územní obvody ÿeöené území sousedí s obcemi (vöechny St edoëesk kraj): obec katastrální území okres obec Lochovice Lochovice Beroun (ORP Ho ovice) obec Hostomice Radouö Beroun (ORP Ho ovice) obec Jince Rejkovice P íbram P ísluönost k vybran m ú ad m státní správy Obec Lhotka p ísluöí k tïmto ú ad m: povï en obecní ú ad... Ho ovice stavební ú ad... Hostomice matriëní ú ad... Ho ovice finanëní ú ad... Ho ovice ú ad s rozöí enou p sobností... Ho ovice ÚËast ve sdruûení obcí Obec je úëastníkem sdruûení obcí - mikroregionu Ho ovicko. - Mikroregion Ho ovicko (Ho ovice, Hvozdec, Felbabka, Chaloupky, Chlustina, Komárov, Kotopeky, Osek, OtmíËe, Podluhy, Praskolesy, Rpety, Staöov, Tlustice, ToËník, ZajeËov, Broumy, B ezová, Cerhovice, Drozdov, Hostomice, H edle, Jivina, Kublov, Láûovice, Lhotka, Libomyöl, Lochovice) - ÚËel - celkov rozvoj mikroregionu, infrastruktura, ûivotní prost edí, cestovní ruch. Schválená územnï plánovací dokumentace obce Pro eöené území byl v minulosti zpracován a schválen a doposud je v platnosti Územní plán obce Lhotka (zpracovatel Ing. arch. Roman ätádler, datum schválení ). Nov územní plán p eváûnï navazuje na urbanistickou koncepci danou p edchozí dokumentací. 5

6 c.2) Obyvatelstvo, stavební a bytov fond Etapa vymezená obdobím se vyznaëuje trval m poklesem poëtu obyvatel. V roce 2001 byl zaznamenán mírn nár st (268<286). V souëasnosti proti roku 2001 moûno vysledovat jiû v znamn cca 16 % nár st trvale bydlícího obyvatelstva související zejména s kladn m saldem migrace (stïhování z mïsta na levnïjöí venkov ve kvalitním p írodním prost edí) v posledním desetiletí (286<332). V poëtu obyvatelstva se tak obec dostává zhruba na úroveú let sedmdesát ch. K ivka v voje poëtu dom není tak dramatická - poëet dom se zvyöuje pouze mírnï (v razné z hlediska v stavby bylo pouze období I. republiky ) - viz. graf.!!! V voj poëtu obyvatelstva v letech : Lhotka Poznámky: obyvatelstvo p ítomné civilní; 1880 aû obyvatelstvo p ítomné; 1961 aû obyvatelstvo bydlící (tj. hláöené v obci k trvalému pobytu); obyvatelstvo bydlící (osoby s trval m nebo dlouhodob m pobytem) Návrhová velikost sídla: SouËasn poëet obyvatel (zá í 2011): 328 poëet obyvatel v zastaviteln ch plochách a doposud nezastavïn ch stavebních pozemcích (odhad nár st cca 40 byt ): 122 návrhová velikost: 450 obyvatel Stavební a bytov fond: V obci byly provedeny pr zkumy zachycující aktuální stav objekt, co se t Ëe jejich funkëního vyuûití, technického stavu a památkové ochrany. Tyto pr zkumy byly vyuûity zejména pro stanovení zastavïného území obce a dále pak jako podklad pro urëení p evaûujícího funkëního vyuûití území a ploch. ObecnÏ lze konstatovat, ûe technick stav objekt obytné zástavby, obëanské vybavenosti je dobr. V sídle p evaûuje obytná zástavba je 1-2 podlaûní (NP). V voj poëtu dom (obydlen ch) v letech : Lhotka Poznámky: 1869 aû celkov poëet dom ; 1961 aû poëet dom trvale obydlen ch; 1991 a celkov poëet dom Domovní a bytov fond k roku 2001: domy trvale domy trvale byty trvale trvale obydlené obydlené obydlené obydlené neobydlené Lhotka (pouze rodinné domy) (RD) 36 Domy a byty statisticky evidované jako neobydlené jsou vyuûívány pro rekreaci (25 dom ). 6

7 c.3) Ekonomická základna SociálnÏ ekonomická situace V d sledku transformace naöí ekonomiky (redukce pr myslové i zemïdïlské v roby) se nïkte í obyvatelé zaëali vïnovat samostatné podnikatelské Ëinnosti (OSV»). V obci je mezi obyvateli urëitá v znamná Ëást registrována jako osoby, které buô samostatnï podnikají nebo podnikatelské aktivity rozvíjejí jako vedlejöí Ëinnost. Dle podkladu V sledky sëítání lidu,dom a byt okres Beroun,»SÚ pracující p edstavují 49,3% z celkového poëtu obyvatelstva. Z toho pracoviötï v jiné obci má 73% (denní vyjíûôka). NejvÏtöí Ëást pracujících je zamïstnána v obchodu a opravách motorov ch vozidel a spot ebního zboûí a pohostinství (14 osob). Dále je zastoupena zamïstnanost pr myslu (7 osob), v zemïdïlství, lesnictví a rybolovu (5 osob), stavebnictví (10 osob), dopravï a spojích (4 osoby) a ve ökolství, zdravotnictví a sociálních sluûbách (7 osob), ostatních obchodních sluûbách (3 osoby), ve ejné správï (2 osoby). V sídle zastoupeny ûivnosti a sluûby mj. v oblasti autodopravy, zemních prací, truhlá ství, zámeënictví. VÏtöina ekonomicky aktivních obyvatel je zamïstnána v okolních mïstech (zejména Ho ovice, éebrák, Hostomice). Podle právních forem je na území obce evidováno 1 obchodní spoleënost, 48 ûivnostník, 2 zemïdïlötí podnikatelé, 2 svobodná povolání. Ostatní právní formy tvo í 3 subjekty. Míra nezamïstnanosti v obci je z ejmá z tabulky: Územní plán p ipravil územní podmínky tak, aby v plochách zejména se smíöenou funkcí bylo umoûnïno rozvíjet sluûby, drobnou v robu a emesla a dalöí podnikatelskou Ëinnost související s hospoda ením. c.4) DoplÚující informace a zd vodnïní (ve ËlenÏní návrhu ÚP) ad a) Vymezení zastavïného území Do zastavïného území jsou zahrnuty pozemky v intravilánu sídla (s v jimkou vinic, chmelnic a zahradnictví a pozemk p iléhajících k hranici intravilánu navrácen ch do orné p dy nebo do lesních pozemk ). Do zastavïného území jsou dále, mimo intravilán sídla, zahrnuty zastavïné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich Ëásti, ze kter ch jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavïného území, ve ejná prostranství a dalöí pozemky, které jsou obklopeny pozemky zastavïného území (s v jimkou pozemk vinic, chmelnic a zahradnictví). ZastavÏn m stavebním pozemkem je pozemek evidovan v katastru nemovitostí jako stavební parcela a dalöí pozemkové parcely zpravidla pod spoleën m oplocením, tvo ící souvisl celek. P ehled ZÚ v eöeném území: katastrální území poëet ZÚ popis Lhotka u Ho ovic 5 - sídelní útvar Lhotka, - samota ml n Ë.p. 24, - samota (bez Ë.p., Ë.e) - stavební parcela Ë. 457 (stavba pro rodinnou rekreaci v zahradï), - vodojem (bez Ë.p., Ë.e) - stavební parcela Ë. 506 (stavba technického vybavení), - areál sportoviötï - stavební parcela Ë. 501 (stavba obëanské vybavenosti) a související pozemky. ad b.3) Ochrana hodnot vypl vajících z historického a urbanistického v voje StruËná historie obce: Kdy obec p esnï vznikla není známo. S nejvïtöí pravdïpodobností v dobï práva zákupního, jako souëást ho ovického panství. První písemná zmínka o obci pochází z roku V öestnáctém století náleûela Peöík m z Komárova. V dobï p ed t icetiletou válkou ji vlastnil Václav z rodu Peöík. Po poráûce Ëesk ch stav v bitvï na Bílé ho e roku 1620 docházelo v»echách k silné rekatolizaci a konfiskaci majetku osob, které byli proti císa i. Václav byl nucen opustit vlast a odeöel do Saska. V létï roku 1630 vtrhla mocná armáda övédského krále Gustava II. Adolfa do Pomo an. ävédsk mi spojenci se zakrátko stalo Braniborsko a Sasko. ävédové porazili císa ské vojsko ve v znamné bitvï u Breitenfeldu v zá í 1631 a saská vojska pronikla v listopadu téhoû roku do»ech a poda ilo se jim obsadit Prahu. Spolu s vítïzn m vojskem se do své vlasti vrátila i poëetná skupina Ëesk ch emigrant. Václav Peöík z Komárova se navrátil jako d stojník saského vojska s úmyslem vybojovat si své panství zpït. Tato saská epizoda nemïla dlouhého trvání. Emigranti se sice snaûili pro své cíle získat Albrechta z Valdötejna, ale ten dal p ednost svému císa i. V zá í 1634 byla övédská vojska poraûena císa sk mi oddíly v bitvï u Nördlingen. V roce 1635 uzav elo Sasko s císa em Ferdinandem II. separátní mír. Vöechny tyto události t icetileté války války zhatily nadïje Václava a dalöích emigrant na navrácení majetk. Od roku 1620 byla Lhotka v drûení kníûecího rodu Vrbn. Lhotka velmi utrpïla ve t icetileté válce. P ed válkou hospoda ili ve Lhotce dva rolníci a dva chalupníci na 105 stryöích polností. MÏli pït potah, dvanáct krav. Po válce ûila na Lhotce jen rodina Jana Lhotáka, kter hospoda il na 34 stryöích polí, mïl jeden potah, Ëty i krávy a jednu svini. PozdÏji získali Lhotku jako souëást ho ovického panství nïmecká kníûata rodu Hanau a po nich kníûata z rodu Schaumburk. Po vzniku»eskoslovenské republiky v roce 1918 byla vyhláöena pozemková reforma, na jejímû základï byl v roce 1923 rozparcelován lhoteck velkostatek.»ást polí byla p idïlena místním zemïdïlc m a dále vytvo eny dva zbytkové 7

8 od vodnïní ÚP Lhotka - Ëistopis (SRPEN 2012) statky. V roce 1928 bylo ve Lhotce hláöeno 435 obyvatel a v souëasnosti (zá í 2011) je v obci Lhotka p ihláöeno k trvalému pobytu 328 obyvatel. Roku 1976 se stala Lhotka souëástí st ediskové obce Lochovice. Od roku 1990 je opït samosprávnou obcí s vlastním obecním ú adem. (dle podklad Stavební v voj P vodní historické jádro sídla na úpatí Pleöivce se rozprostíralo ve st ední Ëásti dneöní obce - viz. obr. historického mapování (1843). Vzhledem k pomïrnï nároën m morfologick m podmínkám mïla zástavba pomïrnï rozvolnïn charakter. Dominantním prostorem se stal pansk dv r s kaplí sv. Anny obklopen pásem zahrad, umístïn v severov chodní okrajové poloze (mírnïjöí terénní sklon). Menöí zemïdïlské usedlosti a dalöí domká ská v stavba se p eváûnï soust edila na k iûovatce cest u horního rybníka a dále podél cesty jiûnï pod pansk m dvorem. Ke Lhotce dodnes pat í téû b val ml n Janov znám rovnïû pod jménem " U Havrlík " (podle jména souëasn ch vlastník ), stojící na samotï u íëky Litavky nad obcí Lochovice. V dalöím období se obec rozr stala zejména ve smïru osy v chod-západ a to po hranice p vodních cest a z jihu dodateënï zalesnïného úpatí Pleöivce. ZároveÚ se zahuöùoval st ed sídla, tak jak docházelo k rozparcelování p vodních zemïdïlsky vyuûívan ch pozemk (polností velkostatku, zahrad). Charakter tvo í p eváûnï izolované rodinné domky v zahradách. Je ûádoucí, aby budoucí zástavba, která p ekroëí p irozené hranice sídla - cesty, byla doplnïna vhodn mi krajinotvorn mi opat eními (nap. návrh doplúujících pás krajinné zelenï jako p echodového prvku mezi zástavbou a zemïdïlsky obhospoda ovanou p dou atp.). Ochrana tradiëních urbanistick ch a architektonick ch hodnot Kaple svaté Anny se nachází v severov chodní okrajové poloze sídla u silnice smïrem na obec Radouö. Je to i v znamné vyhlídkové místo. Kaple je spoleënï s objekty p vodního panského dvora a obklopující zelení místní dominantou Lhotky. Z hlediska dalöího stavebního v voje obce je nutno tuto pohledovou dominantu zachovat zejména ze severov chodní polohy neporuöenou. viz. obr. - Archeologické nálezy: P ímo na katastru obce se archeologické zóny I. kategorie nenachází, nicménï v bezprost ední blízkosti je hradiötï z doby bronzové na Pleöivci, (k.ú. Rejkovice, k.ú. BÏ ín - okr. P íbram). Do eöeného území zasahují archeologické zóny II. kategorie, které zahrnují Lhotku - intravilán ( /4). Celé území obce je územím s archeologick mi nálezy (ÚAN) III. kategorie Území s archeologick mi nálezy - je definováno jako území, na nïmû se vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvo ené ËlovÏkem nebo vzniklé p írodním procesem na základï p sobení Ëi vyuûití ËlovÏkem a archeologické nálezy movité povahy. V souëasné dobï je dle vyjád ení Archeologického ústavu a oprávnïn ch organizací nutné povaûovat celé území st edních»ech za území s archeologick mi nálezy. V 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb., je dána stavebníku povinnost jiû od doby p ípravy stavby oznámit zámïr stavební Ëinnost Archeologickému ústavu, má-li se provádït na území s archeologick mi nálezy. Z toho vypl vá, ûe kaûd stavebník ve st edoëeském kraji musí provést oznámení v Ëi Archeologickému ústavu AV»R a umoûnit jemu nebo oprávnïné organizaci provést na dotëeném území záchrann archeologick v zkum. Archeologick ústav je v dikci tohoto zákona urëen, aby uplatúoval na základï oznámení stavebníka poûadavek na záchrann archeologick v zkum a koordinoval archeologické v zkumy. Kulturní památky: V eöeném území jsou evidovány a zapsány do Úst edního seznamu kulturních památek (dle zákona Ë. 20/1987 Sb., o státní památkové péëi, v platném znïní) tyto kulturní památky. rejst íkové Ëíslo: 26012/2-340 kaple sv. Anny 8

9 Roku 1760 rozhodl majitel panství Ho ovice Eugen Vrbna z Fredentálu o stavbï kaple sv. Anny v obci Lhotka. Toto rozhodnutí uëinil na základï slibu své choti Eleono e v souvislosti s onemocnïním sv ch t í dïtí morem. DÏti se z této smrtelné nemoci uzdravili. Dne 25.kvÏtna roku 1761 byla kaple slavnostnï vysvïcena. Na hlavním oltá i je obraz Sv. Anny a pod ním obraz s rodinnou scénou nemocn ch dïtí u nichû se modlí knïz a rodiëe. V kapli jsou rovnïû osazeny dodnes provozuschopné varhany. V roce 1995 byla kaple pro ve ejnost uzav ena a zaëala její stavební obnova. FinanËnÏ se na stavební opravï podíleli jak soukromí dárci, Obecní ú ad Lhotka a Praûské arcibiskupství, jeû je vlastníkem kaple. První slavnostní möe po opravï kaple se konala 1. srpna roku V létï roku 2005 byla provedena oprava vitráûov ch oken. Objekty drobné architektury (vyznaëeno v koordinaëním v kresu (B)) - památník místním padl m obïtem I.svÏtové války, - litinov k íûek v obci na k iûovatce cest (poblíû kaple). Hodnotné Ëásti území - krajina (viz. kapitola ad b.4) ad b.4) Ochrana hodnot vypl vajících z p írodních a dalöích podmínek území P írodní podmínky SouËasné uspo ádání krajiny je ovlivnïno p írodními podmínkami. Ty jsou limitující jak pro koncepci uspo ádání krajiny, tak i pro urbanistické eöení. Jsou to zejména podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, pedologické, hydrologické, fytogeografické, zoogeografické a typologie krajiny a krajinn ráz. Klimatické podmínky - eöené území spadá do mírnï teplé klimatické oblasti (MT2), která se vyznaëuje mírnï vlhk m podnebím s roëním pr mïrem sráûek mm, s pr mïrnou roëní teplotou vzduchu 7-8 C. P evládající jsou vïtry západního sektoru, tzn. západní, jihozápadní a severozápadní. Geologické podmínky - podloûí tvo í p eváûnï b idlice svrchního ordoviku; oblast Brd pat í k souboru starohorních a prvohorních hornin; jsou tvo eny náhorními ploöinami sloûen mi hlavnï z b idlic, kambrick ch slepenc a k severov chodu p echází v k emencové pásmo. Ploché dno sníûeniny p ekr vají v nivních polohách aluviální nánosy potok, p i úpatí svahové uloûeniny. Geomorfologické podmínky - eöené území spadá do Poberounské soustavy, Brdské podsoustavy a je na hranici dvou geomorfologick ch celk Ho ovická pahorkatina a Brdská vrchovina. V rámci celku Ho ovická pahorkatina se území nachází v podcelku Ho ovická brána a okrsku i - st. Ëást jv. vïtve Ho ovické brázdy; sloûená p eváûnï z b idlic svrchního ordoviku; öiroká úvalovitá sníûenina, ploché dno p ekr vají aluviální nánosy potok, p i úpatích sousedních jednotek svahové uloûeniny a proluviální kuûele vegetaëní stupeú, nepatrnï aû st ednï zalesnïná borov mi a dubov mi porosty s p ímïsí smrku. V rámci celku Brdská vrchovina území zasahuje do podcelku Brdy, okrsku T emoöenská vrchovina - sv. Ëást Brd; Ëlenitá vrchovina p eváûnï z kambrick ch b idlic, pískovc, slepenc a k emenc s ojedinïl mi vloûkami porfyr a porfyrov ch tuf ; strukturnï denudaëní reliéf s öirok mi a zaoblen mi vrchy p eváûnï smïru JZ - SV s Ëetn mi skalními tvary zvïtrávání a odnosu - vrcholová skaliska, sutï, kamenná mo e, pramenná oblast Litavky a jejích p ítok. Nejv. bod Tok (865 m), v znamn bod v daném území Pleöivec (654 m). Území má pahorkatinn aû vrchovinn ráz. Nejvyööím místem je kóta 563,8 m n.m. na úboëí Pleöivce. Nejniûöím bodem je pak místo, kde Litavka (resp. ml nsk náhon) opouötí eöené území (315,5 m n.m.). Místní dominantou je Pleöivec. Obec se nachází na úpatí Pleöivce. Pedologické pomïry - v kotlinï p evaûují hnïdozemï modální na spraöov ch p dách a prachovicích a kambizemï vëetnï oglejen ch forem; na svazích luvizemï a hnïdozemï luvické, podél drobn ch vodotïëí p i úpatí Pleöivce pak hnïdozïmï luvické oglejené, luvizemï oglejené a pseudogleje se sklonem k doëasnému zamok ení. V nivï Litavky se vyskytují fluvizemï glejové na nivních uloûeninách s hladinou podzemní vody ménï neû 1 m. Vyskytují se zde prakticky p dy se vöemi stupni sklonitosti, druhy expozice i kategoriemi skeletovitosti a hloubky profilu. Ëást pozemk je odvodnïna systematickou drenáûí. Hydrologické podmínky - eöené území spadá do öiröího povodí Berounky, resp. do povodí Litavky. Do území zasahují t i dílëí povodí:»hp povodí Litavky»HP povodí bezejmenného pravostranného p ítoku Chumavy»HP povodí Chumavy (pravostrann p ítok Litavky) V území jsou prakticky zastoupeny pouze horní (pramenné) Ëásti tok, vïtöinou regulované. Na severozápadním okraji se území hraniënï dot ká v znamn vodní tok - Litavka. pro Litavku je stanoveno záplavové území s vyznaëenou hranicí Q100. V záplavovém území Litavky, ani na sousedících pozemcích není v rámci ÚP navrhována ûádná rozvojová plocha. Vodní plochy jsou pomïrnï ídce zastoupeny. V nivï Litavky u Janovského ml na je vodní náhon s bezejmennou vodní plochou na pozemku Ë. 561/11 o v mï e 4249 m2. DlouhodobÏ vypuötïná poûární nádrû u h iötï na pozemcích parc. Ë. 502/1 a 502/2 je dle KN evidována jako sportovnï rekreaëní plocha. P vodnï byly v obci dva rybníëky. V souëasné dobï je pouze jeden a slouûí rekreaënímu rybochovu. Jedná se o bezejmennou vodní nádrû na pozemku parc. Ë. 319/1 o v mï e 2151 m2. P edpokládá se jeho zvïtöení a rozöí ení zázemí vodní plochy v rámci opat ení nestavební povahy N1. Druh rybníëek na pozemku parc. Ë. 136 byl zlikvidován na základï projektu revitalizace s cílem na místï realizovat zeleú s malou vodní plochou (t ní) uvnit. Lokalita je podmáëená, nevhodná k zástavbï; územním plánem je vymezena jako zeleú sídelní. V území bude respektováno oprávnïní p i správï toku vymezení prostoru podél vodních tok a vodních ploch pro údrûbu 6 m ( 49, zákona Ë. 254/2001 Sb., vodní zákon). Celé území obce leûí v CHOPAV Brdy a v ochranném pásmu 3. stupnï hygienické ochrany odbïru vody z Vltavy pro úpravu pitné vody v Praze 4 Podolí. Ochranná pásma jsou návrhem ÚP respektována. Katastrální území Lhotka u Ho ovic nespadá pod stanovené zranitelné oblasti ve smyslu Na ízení vlády ze dne 3. b ezna 2003 o stanovení zraniteln ch oblastí a o pouûívání a skladování hnojiv a statkov ch hnojiv, st ídání plodin a provádïní protierozních opat ení v tïchto oblastech. Fytogeografie a fytocenologie - Ho ovická pahorkatina leûí na pomezí termofytika a mezofytika a tomu odpovídá i druhová skladba, do znaëné míry korespondující s Praûskou ploöinou (vedle hercynské bioty i ada druh vápnomiln ch, teplomiln ch a suchomiln ch); p evaûuje biota vegetaëního stupnï. Oblast Brd jiû pat í k mezofytiku, p evaûuje biota 3. aû 4. vegetaëního stupnï. Dle biogeografického ËlenÏní»R území leûí na pomezí 1.18 Karlötejnského bioregionu a 1.44 Brdského bioregionu. Dle rekonstrukëní mapy p irozené vegetace by se v eöeném území vyskytovaly: - Ëern öová dubohab ina - dubohabrové háje s p ímïsí nároënïjöích listnáë (lípy srdëité, javor, jasan ) s p evahou mezofilních druh v bylinném pat e.»ern öová dubohab ina p edstavuje klimaxovou vegetaci na st ednï vlhk ch p dách hnïdozemního typu v níûinách a v pahorkatinném stupni»eské vysoëiny. V porostech p evládá dub zimní, na tïûöích p dách dub letní, dále habr obecn, lípa srdëitá, javor klen, jasan ztepil, b íza bïlokorá, vtrouöenï buk. V ke ovém patru líska obecná, hloh ostrotrnn, svída krvavá. Bylinné patro je druhovï bohaté. 9

10 - biková a /nebo jedlová doubrava - acidofilní doubrava s dominantním dubem zimním s p ímïsí nároënïjöích listnáë - b ízy, habru, buku, je ábu, lípy srdëité; na suööích stanoviötích s p irozenou p ímïsí borovice. Dub letní se objevuje jen na vlëích stanoviötích. Zmlazené d eviny stromového patra jsou nejd leûitïjöí sloûkou slabï vyvinutého ke ového patra. Bylinné patro tvo í acidofilní a mezofilní lesní druhy. Osidluje pahorkatiny na ûivinami chud ch substrátech, kambizemï, luvizemï i pseudogleje. V daném území tvo í p echod mezi dubohab inou a bikovou buëinou. - biková buëina (severní a severozápadní okrajové Ëásti eöeného území) - se vyznaëuje jednoduchou vertikální strukturou - je tvo ena vïtöinou jen stromov m a bylinn m patrem. Ke ové patro vzniká jen zmlazením buku. Stromové patro b vá Ëasto tvo eno jen bukem, jako p ímïs se v niûöích polohách vyskytuje dub zimní, idëeji dub letní, pop. lípa srdëitá. D íve tvo ila smïs i jedle. Vyskytuje se v rozpïtí nadmo sk ch v öek od 450 do 850 m. Osidluje kyselé kambizemï s mïlk m humusov m horizontem. Na sutích se objevují suùové lesy sv. Tilio-Acerion. - st emchová jasenina v komplexu s mo adními olöinami (v nivï Litavky) - jasanov nebo olöovo-jasanov luh öirok ch rovinat ch niv menöích ek a potok vázan na glejové p dy s pomalu proudící podzemní vodou v pahorkatinném stupni. Dominantní d evinou je jasan ztepil, olöe lepkavá, pravidelnï b vá p imíöen dub letní, st emcha hroznovitá, idëeji javor mléë nebo lípa srdëitá. DruhovÏ pestré ke ové patro st emcha hroznovitá, brslen evropsk, meruzalka srstka, jasan ztepil a bez Ëern, svída krvavá, líska obecná. Bylinné patro je druhovï velmi pestré. Zoogeografické podmínky - fauna bioregionu je p vodnï ryze hercynská, se západoevropsk m vlivem (jeûek západní, ropucha krátkonohá). Vodní toky rázu potok a byst in spadají do pstruhového pásma. Typologie krajiny a krajinn ráz - v kontextu Evropské úmluvy o krajinï byla vytvo ena Typologie»eské krajiny (Löw a kol. 2005), podle níû náleûí území Lhotky u Ho ovic do tohoto tïchto rámcov ch krajinn ch typ : dle osídlení: 3 - vrcholnï st edovïká sídelní krajina Hercynica dle zp sobu vyuûití: Z - zemïdïlské krajiny M - lesozemïdïlské krajiny L - lesní krajiny dle reliéfu: 2 - krajiny vrchovin Hercynica 13 - krajiny v razn ch svah a skalnat ch horsk ch h eben Syntézou uveden ch t í rámcov ch krajinn ch typ jsou v sledkem pro eöené území oblasti se shodn m krajinn m typem. Kaûd segment má stanoven t ímístn kód, p iëemû první pozice náleûí typu sídelní oblasti, druhá typu vyuûití území a t etí georeliéfu. V eöeném území se vyskytují t i typy krajiny: 3Z2, 3M2 a 3L13. Krajiny v razn ch svah a skalnat ch horsk ch h eben (vrchol Pleöivce) se adí mezi v znaën krajinn typ, kter je pot eba chránit ve vöech zachovan ch aspektech. Ostatní typy krajiny se adí mezi bïûné typy. ÿeöené území je souëástí oblasti krajinného rázu Ho ovicko. Ho ovicko je p eváûnï tvo eno sníûeninami, vymezen mi po obvodu v razn mi terénními p edïly okraji K ivoklátska, Karlötejnska a Brd. Vzniká tak pomïrnï otev ená krajina prostor Zdické brázdy a Hostomické kotliny vzájemnï oddïlen ch Litavkou. V jihozápadním cípu oblasti se jiû krajina zvedá do okraje Brd a v krajinï se st ídají vïtöí celky lesních porost a zemïdïlské krajiny s velk mi zemïdïlsk mi vesnicemi (Oleöná, ZajeËov). Ho ovicko p edstavuje mírnï zvlnïnou zemïdïlskou krajinu. Estetická hodnota krajiny spoëívá v harmonick ch vztazích kultivované kulturní krajiny a v dominantním p sobení ohraniëujících lesnat ch h bet a v razn ch svah. V oblasti krajinného rázu Ho ovicka je t eba dbát na minimalizaci zásah a zachování v znamu znak krajinného rázu, které jsou zásadní nebo spoluurëující pro ráz krajiny a které jsou dle cennosti v rámci státu Ëi regionu jedineëné nebo v znaëné. Jedná se o následující zásady ochrany krajinného rázu, z nichû nïkteré jsou obecnï pouûitelné pro ochranu p írody a krajiny a nïkteré pro územnï plánovací Ëinnost Jedná se o následující opat ení (viz. Studie hodnocení krajinného rázu, Ing. arch. Vorel / 2008) : - Ochrana vegetaëních prvk liniové zelenï podél vodních tok a vodních ploch jakoûto d leûit ch prvk prostorové struktury a znak p írodních hodnot. - Ochrana vegetaëních a stavebních prvk komponovan ch krajinn ch úprav - Respektování dochované a typické urbanistické struktury. Rozvoj venkovsk ch sídel bude v cenn ch polohách orientován do souëasnï zastavïného území (s respektováním znak urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavïn m územím. - Zachování dimenze, mï ítka a hmot tradiëní architektury u nové v stavby situované v cenn ch lokalitách se soust edïn mi hodnotami krajinného rázu. V kontextu s cennou lidovou architekturou bude nová v stavba respektovat i barevnost a pouûití materiál. - Omezení moûnosti umístïní staveb a technick ch za ízení v ökového charakteru (v öka p es 20 m na volném prostranství nebo p es 8 m nad obklopující lesní porost) na exponovan ch horizontech - Zachování siluet a charakteru okraj obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou. Ochrana p írody a krajiny ÚP Lhotka u Ho ovic vytvá í podmínky pro ochranu vöech p írodních hodnot v území, které v zásadï respektuje a je s nimi koordinován. VÏtöina dochovan ch p írodních prvk je územním plánem zapojena do systému ÚSES (biocentra, biokoridory, interakëní prvky). ZvláötÏ chránïná území (typu CHKO, NPR, NPP, PR) se v eöeném území nevyskytují, ûádná lokalita v území není zapsána na seznamu evropsky v znamn ch lokalit. Obecná ochrana p írody a krajiny V eöeném území jsou respektovány a chránïny tyto hodnoty obecné ochrany p írody a krajiny: - p írodní park H ebeny - d vodem je ochrana zachovalého krajinného rázu zalesnïné pahorkatiny, zejména s lesními komplexy s Ëástmi p írodï blízk ch buëin a smíöeného lesa s rozpt len mi vïkovit mi stromy na charakteristickém geologickém podloûí, s v znamn mi p írodními a estetick mi hodnotami a s adou kulturnï historick ch památek. Hranice p írodního parku je v eöeném území vedena mezi osadou BezdÏdiËky a obcí BezdÏdice, kde se p imyká k lesu, jehoû hranici sleduje aû k zastavitelnému území obce Lhotka, které obchází po jiûní stranï. Dále k západu vede podél polní cesty opït k lesu, obchází jeho severní v bïûek a opït podél polní cesty smï uje do údolí Litavky. V rámci ÚP Lhotka byla hranice v souvislosti s návrhem zastavitelného území up esnïna. Vymezení p írodního parku, podmínky ochrany a hospoda ení jsou uvedeny v Na ízení St edoëeského kraje Ë. 4/2009 ze dne o z ízení p írodního parku H ebeny, uvedeného ve VÏstníku právních p edpis St edoëeského kraje Ë. 3/ v znamné krajinné prvky (VKP) - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné Ëásti krajiny, které utvá ejí její typick vzhled nebo p ispívají k udrûení její stability. Vyuûívat je lze pouze tak, aby nebyla naruöena jejich obnova nebo nedoölo k ohroûení jejich stabilizaëní funkce. Umisùování staveb, pozemkové úpravy, zmïny kultur pozemk, odvodúování, úpravy vodních tok a tïûba nerost podléhají závaznému stanovisku orgánu ochrany p írody. V znamn mi krajinn mi prvky jsou, v p ípadï eöeného území - les, 10

11 vodní toky, rybníky a údolní nivy /dle ustanovení 3 odst.b) zákona Ë. 114/1992 Sb., v platném znïní. Údolní niva Litavky byla p evzata z ÚAP Ho ovicko a vymezuje území nivních p d dle BPEJ. - hodnotné Ëásti území - lesnat vrch Pleöivce; navazující louky na svahu ËlenÏné k ovinat mi remízky; údolní niva Litavky s vodními náhony, s b ehov mi a doprovodn mi porosty, s loukami a luûním lesem; otev ená zvlnïná zemïdïlská krajina s drobn mi vegetaëními prvky; - p írodní biotopy, které se vyskytují ve fragmentech - hercynské dubohab iny, bikové buëiny a bikové a jedlové doubravy na zalesnïném vrchu Pleöivce, údolní jasanovo-olöové luhy v pásu podél vodoteëí; rákosiny, aluviální psárkové louky, st ídavï vlhké bezkolencové louky v nivï Litavky; mezofilní ovsíkové louky v mozaice s k ovinami na svazích nad obcí; - liniové prvky doprovodné zelenï katastrálnï evidované Ëi prvky zelenï na orné p dï Hygiena prost edí, zdravé ûivotní podmínky Ochrana ovzduöí a vod ÿeöené území se nachází na hranici lesního masivu Brd. Území obce nespadá do oblastí se zhoröenou kvalitou ovzduöí vzhledem k limit m pro ochranu zdraví. Území není zahrnuto do oblastí ochrany a ekosystém a vegetace. Hlavními zdroji zneëiötïní ovzduöí v eöeném území je vytápïní staveb v lokálních topeniötích na tuhá paliva a dále automobilová doprava na silnicích t etí t ídy. Z ekonomického hlediska nejsou p edpoklady pro ploönou plynofikaci obce. Spalování tuh ch paliv v lokálních topeniötích z ejmï bude p evládat i v budoucnu, coû vöak neëiní ûádné vïtöí potíûe, neboù eöené území je mimo dosah úëink st edních a velk ch zdroj zneëiötïní ovzduöí. U nov ch staveb, nebo zmïnách stávajících staveb je moûno vyuûít centrálních zdroj tepla, pop. alternativních zdroj za p edpokladu, ûe je to technicky moûné a ekonomicky p ijatelné. Navrûené rozvojové lokality budou mít, vzhledem ke svému rozsahu, rozpt lenému umístïní a funkci (zejména rodinné domy), zanedbateln vliv na imisní koncentrace látek zneëiöùujících ovzduöí zp soben ch dopravou. DoplÚující informace o kvalitï ovzduöí: Nejbliûöí stanicí automatizovaného imisního monitoringu je stanice Beroun. Srovnání s kvalitou ovzduöí v eöeném území vöak není relevantní, neboù stanice se nachází cca 20 km v chodnï, ve zcela jin ch podmínkách (uzav ené údolí vïtöího sídelního útvaru s v znamn m zastoupením pr myslu a dálkové dopravy). P esto jsou pro úplnost dále uvedeny základní imisní charakteristiky za rok 2010 na stanici AIM Beroun dle údaj»hmú: Ochrana zdraví Zápach: Hygienick problém vyvolan intenzifikací ûivoëiöné v roby (koncentrované chovy zví at) se obce Lhotka net ká, v obci a na samotï se nacházejí pouze malochovy zví at (zejména Ë.p. 3 prasata, skot). Hluk: Intenzita dopravy po silnici III. t ídy je nízká (na zájmov ch úsecích nebylo provádïno mï ení intenzity). Hluk ze silnic II. t ídy a z dopravy po ûeleznici se zájmového území net ká. Zastavitelné plochy pro bydlení se vyjma lokality Z7 nacházejí mimo kontaktní polohu se silnicí. Pro Z7 je dána podmínka stavbu umístit mimo OP silnice. Radonové riziko: Radonové riziko je jedním z faktor ovlivúujících hygienickou kvalitu ûivotního prost edí. RadiaËní zátïû stavebního pozemku je vûdy ovlivnïna také lokální situací (r zná propustnost p d, lokální anomálie aktivních látek v horninách atd.) a pouûit mi stavebními materiály. UrËení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku je moûno pouze mï ením radonu v podloûí na konkrétním místï tak, aby byly zohlednïny místní geologické podmínky. Z hlediska radonového nebezpeëí je zájmové území p eváûnï v p echodné (2) kategorii indexu geologického podloûí. P echodná kategorie radonového indexu je v p evaûující mí e sledována v rámci samotného sídelního útvaru Lhotka. St ední zátïû zasahuje zejména neobydlenou oblast Pleöivce a údolní nivy Litavky. V eöeném území m ûe b t p i vybran ch stavebních Ëinnostech vyûadováno provedení radonového pr zkumu (stanovení radonového indexu pozemku dle vyhláöky Ë. 307/2002 Sb., o radiaëní ochranï, v platném znïní). P i vyuûívání místních zdroj podzemní vody pro pitné úëely se doporuëuje anal za podzemní vody na radioaktivní prvky. ad.c) Urbanistická koncepce Cílem urbanistické koncepce je p edevöím zachovat kompaktní sídelní strukturu vesnice. Revitalizovat objekty p vodního panského dvora, zachovat tak a podpo it kulturnï - historické jádro s kaplí sv. Anny co by místní dominanty (tzn. nezastavovat nejbliûöí okolí). Rozvoj mimo zastavïné území je soust edïn zejména do jiûní polohy, navazuje na novodobou zástavbu a na stávající komunikaëní systém. Lokality s p edpokládanou skupinovou zástavbou jsou podmínïny dalöím podrobnïjöím zpracováním urbanisty (u lokality Z7 jsou dány podmínky omezující v stavbu na 3 domy (na základï námitky - viz. kapitola 1.2) a s podmínkou kvalitního architektonického eöení). Navrûená zástavba, která p ekroëí p irozené hranice sídla - cesty, je podmínïna doplnïním vhodn ch krajinotvorn ch opat ení. Do okrajov ch poloh sídla v návaznosti na obecní rybník Ëi studnu se zdrojem vod jsou navrûena opat ení nestavební povahy s cílem podpo it zejména p írodní funkci. Z hlediska funkëního vyuûití p evaûuje a nadále bude p evaûovat smíöená obytná zástavba venkovského charakteru. Území samoty - b val ml n Janov nebude dále územnï rozvíjeno. 11

12 ad d.1) Dopravní infrastruktura äiröí dopravní vztahy: Obec Lhotka se nachází v sousedství Lochovic, cca 7 km od Ho ovic, na hranici s okresem P íbram. Dopravní dostupnost v Ëi nad azen m sídelním útvar m je efektivní (dosah dálnice D5 (exit Zdice - vzdál. cca 9 km), ûelezniëních tratí Ë. 172 regionální (Zadní T ebáú-lochovice) a Ë. 200 celostátní (Zdice - Protivín)). Letecká doprava a vodní doprava nejsou v eöeném území zastoupeny, nezasahují sem ani OP neve ejného vnitrostátního letiötï Tlustice (u Ho ovic). éelezniëní doprava: P ímo katastrálním územím obce neprochází ûádná ûelezniëní traù, ani sem nezasahují rozvojové zájmy drah. V sousedním katastrálním území vede vnï západního okraje eöeného území ûelezniëní traù Ë. 200 Zdice - Písek - Protivín, která je ponechána jako souëást dráhy celostátní. Je moûná její modernizace, která m ûe mít územní dopady, a to v rámci tïlesa dráhy nebo v jejím ochranném pásmu. Jihozápadní Ëásti eöeného území zasahuje pouze ochranné pásmo této dráhy. V územním plánu nejsou navrûeny rozvojové lokality, které by zasahovaly do zájmového území drah. Ochranná pásma drah (zák. Ë. 266/1994Sb., o dráhách): - Dráhy celostátní, regionální: 60 m od osy krajní koleje a 30 m od obvodu dráhy. SilniËní automobilová doprava: je nosn m dopravním oborem, kter zajiöùuje prakticky veökeré objemy p epravních vztah eöeného správního území obce. Páte ní komunikaëní osou vlastní správního území obce je trasa silnice III. t ídy Ë , která zajiöùuje p epravní vazby smïrem k silnici II. t ídy Ë.114 (komunikaëní vazby smïrem na Ho ovice). Silnice III/ ZaËátek III/03013 je v Lochovicích na k iûovatce s II/114, odkud vede p es Lhotku zpït k II/114 (Radouö). Ve smyslu schváleného zadání je t eba, i p es jisté lokální problémy, povaûovat silniëní trasu ve správním území obce za dlouhodobï stabilizovanou. P ípadné úpravy je moûné oëekávat pouze v návaznosti na jejich p ípadnou p estavbu Ëi v znamnïjöí stavební poëiny v území. V dlouhodobém horizontu je t eba poëítat s jejich postupnou úpravou pro vedení návrhové kategorie S7,5/50; úpravy by mïly zohlednit poûadavek na oddïlení pïöí a automobilové dopravy. Síù místních a úëelov ch komunikací: V öe uveden pr jezdní úsek silnice III. t ídy p edstavuje páte ní komunikaëní trasy celého eöeného správního území obce, na které jsou p ipojeny dalöí místní a úëelové komunikace zajiöùující propojení jednotliv ch Ëástí správního území, dále aû dopravní obsluhu kaûdého jednotlivého objektu a jednotliv ch obhospoda ovan ch ploch a pozemk. CelkovÏ je moûné konstatovat, ûe síù místních a úëelov ch komunikací lze v podstatï povaûovat za stabilizovanou. DopravnÏ problémová místa sítï vïtöinou vypl vají buô z obtíûné konfigurace terénu nebo v zastavïném území pak z blízkosti p iléhající zástavby Ëi pozemkov ch hranic. Oba tyto faktory z hlediska reáln ch moûností eöení tïchto problémov ch míst p edstavují váûné komplikace p edevöím s ohledem na citlivé majetkoprávní pomïry v území a dále na finanëní nároënost stavby. Problémem z stává zejména fakt, ûe p i rozöi ování zástavby vznikly nepr jezdné a slepé ulice. Územním plánem je v rámci P2 navrûena plocha ve ejného prostranství - komunikace, která propojí stávající úsek místní komunikace (parc. Ë. 73 a 74) - návrh propojení p es 66/1 a 57 s místní obsluûnou komunikací (parc. Ë.63/1). Návrh územního plánu v souladu se zadáním zakládá nové rozvojové poëiny v eöeném správním území obce. KomunikaËní dostupnost tïchto rozvojov ch lokalit je zajiötïna buô prost ednictvím p ipojení sjezdem na stávající komunikaëní síù obce (lokality Z3, Z5, Z6 a Z7), návrhem nov ch místních komunikací v rámci územních plánem podmínïn ch územních studií (lokality Z1, Z4) Ëi návrhem nov ch místních komunikací v rámci navrûen ch ploch ve ejného prostranství (lokalita Z2 v p ípadï skupinové zástavby). NovÏ navrhované pozemky ve ejn ch prostranství budou respektovat p ísluöná ustanovení 22 vyhláöky MMR»R Ë. 501/2006 Sb., o obecn ch poûadavcích na vyuûívání území. Navrhované místní komunikace zajiöùující komunikaëní dostupnost a obsluhu nov ch rozvojov ch lokalit zástavby obce budou navrûeny buô jako obsluûné komunikace funkëní skupiny C, typu MO10/7/30(20) s oboustrann mi chodníky öí ky nejménï 2x2,0m, p ípadnï jako komunikace pro smíöen provoz funkëní skupiny D1 - obytné ulice navrhované v souladu s technick mi podmínkami TP103 pro jejich navrhování v öí ce uliëního prostoru nejménï 8,0m mezi hranicemi protilehl ch pozemk. Podmínkou v stavby lokalit Z5 a Z6 by se rovnïû mïla stát úprava povrchu stávající místní komunikace, ze které bude zajiöùován dopravní p ístup a to v parametrech komunikace pro smíöen provoz funkëní skupiny D1 - obytné ulice navrhované v souladu s technick mi podmínkami TP 103 pro jejich navrhování v öí ce uliëního prostoru nejménï 8,0 m mezi hranicemi protilehl ch pozemk. Rozvojové lokality ve správním území obce budou na stávající komunikace p ipojeny samostatn mi sjezdy ve smyslu p ísluön ch ustanovení»sn Projektování místních komunikací, kap. 12 K iûovatky, k íûení a sjezdy. Trasy pïöí a cyklistické dopravy: Jihozápadní Ëástí eöeného území procházejí dvï znaëené turistické trasy K»T (viz. obr). Územní plán povaûuje stávající systém tïchto tras za stabilizovan. Územím neprocházejí ûádné znaëené cyklistické trasy. Niûöí intenzity silniëní dopravy, p edstavují vcelku dobré podmínky pro vïtöí rozvoj cykloturistické dopravy - je moûné rozvinout síù cyklotras v návaznosti na stávající (vedená po silnici Ë. 114 p es Lochovice). 12

13 Obsluha území prost edky hromadné dopravy: Obec je úëastníkem Mikoregionu Ho ovicko se zamï ením mj. na dopravní obsluûnost regionu. Obsluha katastrálního území prost edky hromadné dopravy je v souëasné dobï realizována prost edky pravidelné ve ejné autobusové dopravy prost ednictvím procházejících autobusov ch linek: Ho ovice - Lhotka - Hostomice; Beroun - Lhotka - Hostomice, (vöe p epravce PROBO - BUS, a.s.). V centru obce je situována jedna autobusová zastávka (Lhotka). Lze konstatovat, ûe prakticky celé zastavïné obce (vyjma samoty) je pokryto v p ijatelné 500 metrové docházkové vzdálenosti k této autobusové zastávce, coû ËasovÏ p edstavuje asi 7-8 minutovou docházkovou dobu. Situování zastávky je moûno povaûovat za stabilizované. P eprava po ûeleznici je zajiöùována pravideln mi vlakov mi spoji ze ûel. stanic Radouö a Lochovice. éelezniëní p eprava osob je vyuûívána zejména o víkendech. Za ízení pro automobilovou dopravu: S ohledem na v luënï individuální charakter bytové zástavby odstavování a parkování vozidel pro pot eby bydlení nep edstavuje v eöeném území váûnïjöí problém. Pro pot eby dopravy v klidu u jednotliv ch objekt vybavenosti jsou pak vyuûívány p íleûitosti na plochách p iléhajících komunikací. P i realizaci novï navrhovan ch objekt je t eba poëítat se zajiötïním odpovídajících pot ebn ch poët odstavn ch a parkovacích stání v rámci vlastních pozemk a to dle skuteënï navrhovan ch kapacit objektu.»erpací stanice pohonn ch hmot a prakticky kompletní nabídka servisních sluûeb pro motoristy je k dispozici v Ho ovicích, éebráku. Podmínky pro dopravní obsluhu, ochranná pásma: V eöeném území se uplatúují v souladu s p ísluön mi p edpisy ochranná pásma jednotliv ch sloûek dopravního systému. Zákon Ë. 13/97 Sb., o pozemních komunikacích, stanovuje mimo souvisle zastavïná území ochranná pásma komunikací vedená po obou jejich stranách ve vzdálenosti od osy: - silnice III. t ídy 15 m. ad d.2) Technická infrastruktura V sídelním útvaru Lhotka je zajiötïno zásobování elektrickou energií, dále zásobování pitnou vodou z ve ejného vodovodu, po ploöe vïtöiny zastavïného území je pak rozvinuta deöùová oddílná kanalizace. Prioritou v oblasti technického vybavení, s ohledem na ochranu ûivotního prost edí, je likvidace splaökov ch odpadních vod, celkové modernizace vodovodní sítï s návrhem na propojení se skupinov m vodovodem. Koncepce technické infrastruktury obce Lhotka je graficky znázornïna ve t ech grafick ch p ílohách k textové Ëásti od vodnïní: 1 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - VODNÍ HOSPODÁÿSTVÍ 2 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - ENERGETIKA 3 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE Vodní hospodá ství pozn.1: Vodní toky a díla, záplavová území, ochrana vod jsou obsahem kapitol ad b.4) a ad. e.5). Vodní hospodá ství - likvidace sráûkov ch odpadních vod: Odvedení sráûkov ch vod zde celkovï neëiní po vïtöinu roku p i pr mïrn ch hydrologick ch podmínkách vïtöích potíûí vzhledem k relativnï velmi p ízniv m morfologick m terénním podmínkám, relativnï dobré retenëní schopnosti povrchu terénu (plochy s vegetaëním krytem), vzhledem k existenci p irozen ch recipientních prvk v zastavïném území a vzhledem k jiû realizovan m technick m opat ením. To vöak z ejmï neplatí v úsecích, kde lze zaznamenat nedostateënou údrûbu odvodúovacích prvk a nahodilé Ëi ûivelné neodborné zásahy a zmïny. Sráûkové odpadní vody jsou p evádïny do nejbliûöích recipientních prvk. Jednak deöùovou kanalizací délky cca 2,1 km a ËásteËnÏ téû systémem p íkop, struh a propustk. V p ípadï jednotliv ch nemovitostí je pak prosazována likvidace sráûek vsakem Ëi i akumulací (s následn m vyuûitím zachycené vody k zavlaûování zelenï). Z hlediska odvodnïní území plní doplúující funkci melioraëní za ízení. Na severu a v chodï eöeného území se nacházejí menöí plochy s ploön mi drenáûemi. Územní plán nep edpokládá zásahy do hlavních melioraëních za ízení. Navrhované eöení: Stav likvidace deöùov ch vod v obci Lhotka se nebude zásadnï mïnit. Stávající nezatrubnïné (rigolové) i zatrubnïné úseky deöùové oddílné kanalizace obce Lhotka jsou z dneöního pohledu technicky znaënï nedokonalé. V hledovï je t eba usilovat o d sledné do eöení systému odvádïní sráûkové vody i v souvislostech na koneëné úpravy terénu a místních komunikací. V p ípadï nové zástavby v rozvojov ch lokalitách pak lze doporuëit po podrobném hydrogeologickém pr zkumu likvidaci sráûkov ch vod zasakováním (p ípadnï téû akumulací s následn m vyuûitím této vody pro údrûbu zelenï apod.). Sráûkové vody ze zpevnïn ch povrch místních komunikací a chodník budou vöak i zde likvidovány rozöí ením a zdokonalením stávajícího systému deöùové oddílné kanalizace. Z hlediska eöení problém souvisejících s nátokem tzv. cizích povrchov ch vod do intravilánu p i extrémních sráûkách je dána pro lokality Z1 a Z4 podmínka uëinit opat ení proti nátok m vod (nap. záchytné odvodúovací rigoly). Dalöí problémy jiû byly odstranïny instalací horsk ch vpustí ústících do ve ejné kanalizace na JZ sídla. Bilance produkce sráûkov ch odpadních vod: sídlo Q = souëinitel odtoku. S. qs (l/s) (S-plocha ha, qs-intenzita/vydatnost návrhového deötï) Lhotka 0, = 1248 l/s Vodní hospodá ství - likvidace splaökov ch odpadních vod: Splaökové odpadní vody jsou v souëasnosti zadrûovány v bezoodtok ch jímkách s následn m odvozem k likvidaci, p ípadnï po p edëiötïní v domovních»ov jsou vypouötïny do ve ejné kanalizace. Systém z stane zachován (po revizi stavu, pot ebn ch úpravách objekt a za ízení, po zdokonalení provozu a jeho kontroly); samoz ejmï se zahrnutím podmínek vypl vajících ze stávajících právních p edpis, tzn. 5 a 38 zák. Ë. 254/2001 Sb. - vodní zákon, v platném znïní, 18 zákona Ë. 274/2001 Sb., - zákon o vodovodech a kanalizacích a Na ízení vlády»r Ë. 61/2003 Sb. Stejn zp sob likvidace splaökov ch odpadních vod (jímky, p íp. domovní»ov) je p ípustn i pro stavby v návrhov ch plochách v stavby do doby, neû bude realizován systém kanalizace, zaústïné do»ov. Navrhované eöení: Územní plán, v souladu se zpracovanou projektovou dokumentací (Projektant: Ing. Jakub Jirák, PROJEKT IV s.r.o., dokumentace pro stavební povolení, leden 2010) navrhuje koncepci likvidace splaökov ch odpadních vod odkanalizováním Lhotky na spoleënou»ov Lochovice. V drtivé vïtöinï je pro odvádïní splaökov ch vod z nemovitostí obce Lhotka navrûena gravitaëní kanalizace. V znamná Ëást gravitaëních ad je navrûena z PVC profilu DN 300.»ást stoky S1 je vzhledem k nutnosti vedení kanalizace v extrémním sklonu navrûena z kameniny téhoû profilu. Vzhledem k pomïrnï velké Ëlenitosti obce, nebylo moûné navrhnout celkové gravitaëní odkanalizování proto je v chodní Ëást obce odkanalizována do Ëerpací stanice na severov chodním okraji obce. Dále jsou navrûeny dva ady tlakové kanalizace. Tlaková kanalizace bude provedena jednotnï z HDPE profilu D63. P ipojení jednotliv ch objekt bude provedeno p ípojn m adem ukonëen m na 13

14 soukromém pozemku v domovní Ëerpací jímce. Tlakové ady budou zaústïny do revizních öachet gravitaëní kanalizace s dnem opevnïn m ËediËovou dlaûbou. V tlaën ad z navrûené Ëerpací stanice bude proveden z HDPE profilu D110 a taktéû bude zaústïn do revizní öachty gravitaëní kanalizace s opevnïn m dnem. Splaökové odpadní vody na území Lochovic jsou vedeny p ivadïëem PVC DN 300 délky 2084,3 m. Stávající kanalizace bude nadále slouûit k odvádïní pouze deöùov ch odpadních vod. Mnoûství vypouötïn ch odpadních vod v obci Lhotka se rovná roëní pot ebï vody (viz. dále). Ochranná pásma kanalizaëních za ízení: Ochranná pásma kanalizaëních za ízení se urëují dle»sn (TNV ) Hygienická ochrana prost edí kolem kanalizaëních za ízení z roku 1996 a dle zákona Ëíslo 274/2001 Sb., o ve ejn ch vodovodech a kanalizacích. Ochranné pásmo stoky (do DN 500)..1,5 m Ochranné pásmo Ëerpací stanice odpadních vod.10 m Vodní hospodá ství - zásobování Lhotky pitnou, uûitkovou a poûární vodou: Obec Lhotka ( m n. m) je zásobena vodovodem pro ve ejnou pot ebu. Provozovatelem vodovodu je VaK Beroun a.s. Zdrojem vody jsou jímací zá ezy (katastrální území Radouö), ze kter ch proudí voda do pramenní jímky, kde se voda provzduöúuje a odtud natéká gravitaënï do vápencového filtru. Filtr tvo í ûelezobetonová öachta o vnit ních p dorysn ch rozmïrech 3 x 2,6 m. Svodn m zdvojen m potrubím z PE se p ivádí gravitaënï do zemního ûelezobetonového vodojemu o obsahu 100 m 3 ( 436,35/434,15 m.n.m.). Dále pak do p vodního zemního ûelezobetonového vodojemu o obsahu 60 m 3 ( 440,87/437,89 m.n.m.) Z vodojem je voda gravitaënï p ivádïna do spot ebiötï v obci. Vodovodní potrubí je z litiny a ËásteËné z PE. Vodovod má jedno tlakové pásmo. - Pot eba poûární vody je zde zajiötïna prost ednictvím ve ejného vodovodu. Stávající distribuëní vodovodní ady jsou vybaveny hydranty, slouûícími jako jeden ze zdroj poûární vody. - Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajiöùováno dopravou pitné vody v mnoûství maximálnï 15 l/ den obyvatele cisternami ze zdroje Vrt éebrák a Zá ezy - Ne eûín. Zásobení pitnou vodou bude do plúováno balenou vodou. - Nouzové zásobování uûitkovou vodou bude zajiöùováno z vodovodu pro ve ejnou pot ebu. P i vyuûívání zdroj pro zásobení uûitkovou vodou se bude postupovat podle pokyn územnï p ísluöného hygienika. Navrhované eöení: S ohledem na stá í vodovodu a pouûité trubní materiály, je dokumentací PRVaK St edoëeského kraje rekonstrukce stávající litinové vodovodní sítï v celkové délce cca 2,7 km. S ohledem na malou vydatnost stávajících vodní zdroj je navrûeno napojení na skupinov vodovod BKDZH (viz. v kres A - öiröí vztahy). Na katastru obce Lochovice je navrûena Ëerpací stanice (Q 1,5 l/s, H 140 m ). Z Ëerpací stanice bude voda Ëerpána navrûen m v tlaën m adem DN 80 do vodovodní sítï obce Lhotka a do vodojemu Lhotka za spot ebiötïm. P ívodní ad je DN 80 v délce 1,8 km. Nov vodovodní ad bude poloûen v soubïhu s navrûen m adem oddílné splaökové kanalizace. Po provï ení lze konstatovat, ûe nejsou s rezervou celoploönï splnïny limitní minimální normativní hodnoty p etlaku vody v rozvodné síti (15 resp. 25 m v.sl. pro jednopodlaûní resp. dvou a vícepodlaûní zástavbu dle»sn ) a to pro nejv öe poloûenou stávající zástavbu. Pro navrûenou zastavitelnou plochu Z4 je dána podmínka v rámci územní studie provï it tlakové pomïry na vodovodní síti a navrhnout odpovídající opat ení. Dále lze konstatovat, ûe je zde technicky moûné p ipojení uvaûovan ch rozvojov ch lokalit na stávající i navrhovanou Ëást rozvodné vodovodní sítï. Stávající zdroje vody (ve ejné a domovní studny, které si z ejmï zachovají svou funkci) je moûné povaûovat za zdroje vody pro závlahu zelenï apod. Ëi zdroje havarijní. Jako d leûité se jeví zabezpeëit celkovou obnovu a kompletaci rozvodné vodovodní sítï v obci Lhotka mj. i v souvislosti se zabezpeëením jejího odpovídajícího zokruhování vöude tam, kde se to p irozenï nabízí a v hledovï téû v souvislosti s rozöí ením této sítï do rozvojov ch lokalit. Základní parametry pot eby vody (dle vyhl. Ë.428/2001 Sb) pro v hledov poëet obyvatel Lhotky (max. 450): Spot eba pitné vody l/os. den Qpr m.denní = 450 x 0,12 = 54 m 3 /d. Qmax.denní= Qpr m.denní x 1,5 = 81 m 3 /d. = 0,9 l/s Qmax.h= Qmax.denní (l/s ) x 1,8 = 1,62 l/s Tyto parametry moûno brát i jako vodítko pro stanovení specifické produkce splaökov ch odpadních vod s tím, ûe do tlakové kanalizace se neodvádïjí jiné odpadní vody neû splaökové vody a vody odvádïné z provozu kuchyní koupelen, tudíû produkce odpadních vod je niûöí neû odbïr z ve ejného vodovodu l/osoba/den. Ochranná pásma vodárensk ch za ízení se urëují dle zákona Ëíslo 274/2001 Sb., o ve ejn ch vodovodech a kanalizacích. - Ochranné pásmo vodního zdroje (II. stupnï - vnïjöí) dle p ísluöného rozhodnutí vodoprávního orgánu je vyznaëeno ve v kresové Ëásti. - Ochranné pásmo vodovodních ad (do DN 500)..1,5 m - Ochranné pásmo vodojemu (jako ochranné pásmo vod. zdroje) dle 30 zák. Ë. 254/2001 Sb. Ëiní dle odst. d) min 10 m. Zásobování energiemi VytápÏní objekt, které vytvá í vïtöinou v takov chto typech sídel nejvyööí nároky na zásobování energiemi, je v souëasnosti zabezpeëováno spalováním ménï kvalitních tuh ch paliv v lokálních topeniötích, ËásteËnÏ pak je kryto dodávkou elektrické energie. Úst edním vytápïním jsou vybaveny z trvale obytn ch dom cca 2/3. O plynofikaci obec neuvaûuje s p ihlédnutím k zejména ekonomick m podmínkám. I do budoucna je nutno uvaûovat se spalováním v místních topeniötích, avöak jiû na vyööí technické úrovni, se spalováním ekologicky ménï ökodliv ch paliv a vëetnï uplatnïní opat ení k úsporám energií (nap. zateplení objekt ) a uplatnïní nekonvenëních zdroj energií. To dnes i v hledovï bude více záleûet na ekonomick ch podmínkách. Územní energetická koncepce by vöak mïla p edevöím dbát na energetické úspory a nap. uvolnïnou zdrojovou kapacitu p íkonu elektrické energie efektivnï pouûít pro objekty, kde je efektivní p ednostní uûití elektrické energie. Energetické nároky jsou mj. spjaty s klimatick mi podmínkami zájmového území (viz. kapitola f.1). Zásobování elektrickou energií: Ve Lhotce jsou rozvody NN realizovány p eváûnï staröími vzduön mi trasami, v menöím rozsahu pak podzemní kabelovou trasou. Vedení NN ve venkovních trasách jsou zastaralá a Ëasto v nedobrém technickém stavu. U vöech rozvojov ch lokalit je navrûeno p ipojení v hradnï podzemní kabelovou trasou NN, p iëemû je téû stanoveno, ûe je p ípustná (a ûádoucí) náhrada stávajících venkovních vedení NN podzemní kabelovou trasou. Síù venkovního primárního vedení VN 22 kv, napájející distribuëní trafostanice, je svou strukturou i kapacitou v eöeném území moûné celkovï povaûovat z pohledu souëasn ch poûadavk za vyhovující. Vlastníkem a provozovatelem elektrorozvodné sítï je»ez Distribuce, a.s. V podstatné Ëásti obce je realizována síù VO (ve ejného osvïtlení), p eváûnï paralelnï s rozvody NN. ObÏ tyto sítï jsou funkëní a i nadále schopné dalöího rozvoje. Popis stávajících distribuëních trafostanic: 14

15 ozn. název prov. Ëíslo druh ts. v kon (kva) transformátor T1 Obec I 3534 vïûová do T2 Obec II 4481 ocel. stoûár. do Navrûené eöení: Poûadavky na zv öení el. p íkon, pop. nové el. odbïry budou eöeny postupnï podle vznikajícího poûadavku a finanëních moûností úpravou stávajících distribuëních sítí (posílením stávajících TS). Vzhledem k rozsahu navrhované zástavby je navrûena dalöí nová distribuëní trafostanice, která by posílila distribuëní síù v jihov chodním sektoru obce - Ëásti s nejvïtöím rozvojov m potenciálem (lokality Z1, Z2, Z4 a Z6). Je doporuëeno tuto trafostanici p ipojit podzemním kabelov m vedením s T1 - viz. grafická p íloha Ë. 2. Definitivní trasu vedení urëí navazující projektová dokumentace. Ochranná pásma elektrick ch za ízení: äí ka ochrann ch pásem rozvodn ch za ízení z izovan ch po je dána energetick m zákonem Ë. 222/1994 Sb. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svisl mi rovinami veden mi po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti kolmo na vedení od krajního vodiëe (u kabelov ch vedení od krajního kabelu) na kaûdou stranu; v závorce jsou uvádïny hodnoty dle zák. Ë. 458/2000 Sb. pro nová za ízení: u venkovních vedení 22 kv (do 35 kv) 7 m u venkovních vedení do 110 kv (vëetnï).. 12 m u kabelov ch vedení (do 52 kv).. 1 m u venkovních vedení do 220 kv.. 15 m u venkovních vedení do 400 kv (vëetnï) m u el. stanic (do 52 kv). 7 m.u el. stanice kompaktních a zdïn ch (do 52 kv)...2 m od obrys stanice. V p ípadï zájmového území zde veökerá d íve instalovaná za ízení (venkovní vedení VN 22 kv a distribuëní trafostanice) mají ochranné pásmo 10 m na kaûdou stranu dle zák.ë.79/1957 a provádïcích p edpis Ë.80/1957.»EZ- Distribuce, a.s. souëasnï poûaduje zachovat voln pr jezdn (neoplocen, bez p ekáûek) pruh pod vedením VN 22 kv. Zásobování plynem: V chodním okrajem eöeného území v krátkém úseku prochází trasa vtl plynovodu (bez vlivu na zastavïná území Ëi území vymezené pro zástavbu). Trasa vtl plynovodu je územním plánem respektována. Obec Lhotka není plynofikovaná a ani ve v hledu nejsou poûadavky na ploönou plynofikaci. Ochranná a bezpeënostní pásma plynovodních za ízení, dle zákona Ë. 458/2000 Sb., energetick zákon, je: - ochranné pásmo u ntl a stl plynovodu... 1 m - ochranné pásmo u ostatních plynovod a p ípojek... 4 m - bezpeënostní pásmo u vtl plynovodu (DN 250) 40 m (kolmé vzdálenosti od p dorysu plynovodu na obï strany) Telekomunikace a radiokomunikace ZabezpeËení eöeného území telekomunikaëními sluûbami p edstavuje vzhledem k jejich d leûitosti pro rozöí ení pot ebn ch ekonomick ch aktivit i prosté zabezpeëení standardních sluûeb profilov v znam. V centru obce je instalován ve ejn telefonní automat (ve ejná hovorna) a je tedy splnïn poûadavek zajiötïní minimální dostupnosti této sluûby (minimální standardní vybavení). Technická úroveú místní sítï odpovídá jiû dneöním v vojov m trend m. ÚËastnická telekomunikaëní síù je realizována v podzemních kabelov ch trasách, ne vûdy vöak v souladu s»sn Zájmové území p ísluöí k místní telekomunikaëní úst ednï (MTÚ-MTO) Ho ovice. Vlastní napojení je prost ednictvím ATÚ-podúst edny. Provozovatelem je spoleënost O2 Telefonica a.s.není vöak zatím známo, jakou kapacitní rezervu nabízí stávající úëastnická telekomunikaëní síù, která zde má jiû podobu sítï telekomunikaëních kabel v pozemní trase, rozvíjené od p ísluön ch síùov ch rozvádïë (SR). Zájmov m územím je vedena trasa dálkového podzemního telekomunikaëního kabelu p enosové sítï Cerhovice - Hostomice. Intravilán obce je pokryt signálem BTS mobilních operátor. V obci se nacházejí základnové stanice ve ejné komunikaëní sítï - celkem 3 p evadïëe sítï GSM (pro vöechny stávající operátory v»r) s vymezen m ochrann m pásmem. V obci se nenachází objekt-p evadïë televizního signálu. V obci je realizována síù místního rozhlasu. Ta bude rozvinuta i do rozvojov ch lokalit obytné zástavby. Návrh eöení: Lze doporuëit dále rozvíjet a zkvalitúovat jiû zde zaloûenou a realizovanou koncepci telekomunikaëní obsluhy zájmového území. Dále lze konstatovat, ûe je zde technicky moûné (po p ísluön ch úpravách) p ipojení uvaûovan ch rozvojov ch lokalit na úëastnickou telekomunikaëní síù. V p ípadï rozvojové lokality Z1 a Z2 je doporuëeno p emístïní místního telekomunikaëního kabelu do p idruûeného prostoru navrûené místní komunikace - plochy ve ejného prostranství (v rámci Z1 urëené aû územní studií) - viz. grafická p íloha Ë. 3. Ochranná pásma telekomunikaëních za ízení: Ochranná pásma jsou dána zákonem Ë. 151/2000 Sb., resp. zákonem Ë.127/2005 Sb., o elektronick ch komunikacích. U telekomunikaëních za ízení pak Ëiní v p ípadï: - kabelového vedení p ístupové sítï volnï uloûeného 1,5 m na obï strany od krajních kabel - kabelového vedení v ochranné konstrukci 1,5 m od okraje v kopové r hy - kabel transportní sítï ochranné pásmo stanovuje Telefónica O2, Czech Republic, a.s. Provoz p enosové techniky (provozovatel). V sídle se uplatúuje ochranné pásmo radioreléov ch za ízení - základnové stanice (r=500m). Souhrnné zhodnocení, prostorová koordinace vedení technického vybavení V p ípadï vïtöiny inûen rsk ch sítí se zde jeví p íznivé podmínky pro jejich rozvíjení i v souëinnosti s dalöími obcemi v okolí i p es hranice okresního uspo ádání (zásobování vodou, likvidace splaökov ch odpadních vod); je tedy souëasnï jejich rozvoj vázán i na tyto podmínky öiröích územních vztah. Cílem koordinace v úrovni koncepëního eöení je p edvídat a p edcházet vöem potenciálním váûn m konflikt m a st et m zájm. Rozumí se nejen st et m prostorov m, ale i moûn m disproporcím v objektivnï existujících vztazích a v uûit ch rozhodovacích postupech, v územnï plánovacích podkladech Ëi dokumentaci poëínaje a zpracováním p ísluöného projektu, jeho realizací a provozováním konkrétních systém a za ízení konëe. V znamná je nap. koordinace inûen rsk ch sítí ve vazbï na pozemní komunikace, p ípadnï na jiné moûné p ekáûky a vzájemná koordinace jednotliv ch druh inûen rsk ch sítí. Na základï rámcového posouzení lze odhadovat, ûe v nïkter ch úsecích místních komunikací a na nïkter ch k iûovatkách m ûe b t brzy hustota sítí na úrovni vyvolávající jiû váûné problémy. V takov ch p ípadech nelze improvizovat, ale uplatnit d sledné postupy prostorové koordinace. Takov mi jsou postupy respektující»sn a postupy s aplikací úmïrn ch sdruûen ch tras (v daném p ípadï nap. multikanálu SITEL, technického kanálku BIRCO apod.), nebo eöení s uplatnïním kombinovan ch zp sob ukládání inû. sítí. V p ípadï pouûití klasického zp sobu ukládání lze rovnïû p ipomenout nezbytnost pouûití dostateënï kvalitních materiál, kvalitního provedení vëetnï p ísné kontroly kvality díla, nezbytnost vëasného osazení ochrann ch 15

16 konstrukcí pro k íûení tras inûen rsk ch sítí s komunikacemi a vëasnou p ípravu dopravnï inûen rsk ch opat ení pro realizaci. Základním prost edkem pro koordinaci inûen rsk ch sítí musí b t koordinaëní situace a kompletní p íëné profily prostorem komunikací. V rámci dalöích krok je ûádoucí zpracování charakteristick ch p íën ch profil s vyznaëením polohy jednotliv ch vedení (stávajících, jiû navrhovan ch i tïch v hledov ch). Prostorová koordinace v detailu dle»sn Prostorová úprava sítí technického vybavení a podle dalöích technick ch podklad m ûe b t preventivnï precizována samostatn m projektem. ad d.3) ObËanské vybavení - souëasn stav ObËanské vybavení tvo í stavby, za ízení a pozemky slouûící pro vzdïlávání a v chovu, sociální sluûby a péëi o rodinu, zdravotní sluûby, kulturu, ve ejnou správu a ochranu obyvatelstva (dále dle podklad a informací Obecního ú adu Lhotka): Ve ejná správa a ochrana obyvatelstva, kulturnï-vzdïlávací za ízení: - Obecní ú ad s knihovnou (KoordinaËní v kres, odkaz Ë. 1) - Poûární zbrojnice (KoordinaËní v kres, odkaz Ë. 2) äkolství: P edökolní docházka je zajiötïna ve spolupráci s obcí Lochovice. DÏti ökolního vïku dojíûdïjí do ökol v sousedních obcích - do Lochovic, alt. do Ho ovic, Hostomic. Zdravotnictví: V obci není provozována ambulance pro pravidelné návötïvy léka e v obci. Stálé léka ské ordinace jsou dostupné v dostateëném rozsahu v obcích Lochovice, Hostomice. NemocniËní za ízení s dostateën m rozsahem péëe je k dispozici v Ho ovicích. Rychlá záchranná péëe je dostupná v limitech dojezd poûadovan ch p ísluön mi p edpisy. Sociální sluûby, kulturní za ízení: V obci není k dispozici ûádné za ízení sociální péëe. Je suplováno v rámci za ízení sousedních mïst - Ho ovice. V obci není k dispozici stabilní za ízení s pravideln m kulturním programem. ObËanská vybavenost komerëního typu, rekreace: V obci se nachází prodejna smíöeného zboûí (KoordinaËní v kres, odkaz Ë. 3). V souëasnosti je v obci provozován pouze Hostinec U Prejzk (KoordinaËní v kres, odkaz Ë. 4). B val hostinec U Hejduk je v souëasnosti na prodej. Za ízení pohostinství jsou z hlediska funkëního vyuûívání za azena do ploch smíöen ch obytn ch - venkovsk ch. Za ízení p echodného ubytování je rovnïû v sousedních obcích. pozn.: TÏlov chova a sport: Je provozováno h iötï Sokol Lhotka jiûnï od obce. (KoordinaËní v kres, odkaz Ë. 5) Trasy pïöí a cyklistické dopravy jsou popsány v kapitole ad d.1) Církevní sluûby a poh ební sluûby: Kaple sv. Anny na návsi (KoordinaËní v kres, odkaz Ë. 6). Ve ejné poh ebiötï se v eöeném území nevyskytuje (vyuûíváno je zejména ve ejné poh ebiötï Lochovice). ad d.4) Ve ejná prostranství Územním plánem jsou vymezeny stávající plochy ve ejn ch prostranství v obci zahrnující komunikaëní systém - místní a úëelové komunikace. P i úpravách ve ejného prostranství musí b t respektovány stávající prvky drobné architektury a pro sídlo v znamná zeleú. Tato je p eváûnï vymezená jako plochy ve ejn ch prostranství - ve ejná zeleú (okolí kaple sv. Anny, okolí pomníku padl m, okolí obecního rybníka). - Územním plánem jsou nové plochy ve ejného prostranství navrûeny v rámci zastavitelné plochy Z2 (pro obsluûnou místní komunikaci) a v rámci p estavbové plochy P2 (pro obsluûnou místní komunikaci). ObÏ plochy s cílem propojit obecní místní komunikace tak, aby byla zajiötïna dopravní obsluûnost navazující obytné zástavby. - Dalöí ve ejnï p ístupné pozemky budou navrhovány podrobnïjöími územními studiemi. - Do okrajov ch poloh sídla v návaznosti na obecní rybník Ëi drobnou vodoteë jsou navrûena opat ení nestavební povahy s cílem podpo it zejména p írodní funkci, zadrûet vodu v krajinï. N1 - Rozöí eních ploch p írodního charakteru (zeleú charakteru p irozené vegetace, t nï apod. v N2 - návaznosti na stávající obecní rybník p i dolním okraji obce p i silnici k obci Lochovice); Rozöí eních ploch p írodního charakteru (nap. zeleú charakteru p irozené vegetace, drobné vodní plochy - t nï apod. v návaznosti na zastavitelnou plochu Z5). Do Ëistopisu je novï zapracován poûadavek, aby u vöech ploch ve ejn ch prostranství obsahujících komunikace bylo moûné vyuûít nepot ebné Ëásti ploch shodnï s p iléhajícími plochami s rozdíln m zp sobem vyuûití - a to za podmínky, ûe tato nepot ebnost bude prokázána souladem s technick mi normami a právními p edpisy vëetnï limit vyuûití území. ad d.5) Nakládání s odpady Systém shromaûôování, sbïru, p epravy, t ídïní, vyuûívání a odstraúování komunálního odpadu a systém nakládání se stavebním odpadem je upraven ObecnÏ závaznou vyhláökou obce Lhotka. V eöeném území nejsou evidovány lokality s povolením k ukládání odpad. Dle ÚAP nejsou v eöeném území evidovány staré ekologické zátïûe (nap. skládky komunální, pr myslové atp.). Nové plochy, na kter ch by bylo p ípustné ukládání odpad, nejsou navrûeny. SouËasná koncepce zneökodúování odpad bude uplatnïna i pro zastavitelné plochy. ad e) Koncepce uspo ádání krajiny ad e.1) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro zmïny jejich vyuûití Cílem koncepce uspo ádání krajiny je koordinace zájm a vztah v nezastavïném území z hlediska rozdíln ch moûností jeho vyuûití, zájm ochrany p írody a ochrany priorit a potenciál vyuûití územních oblastí. Za tímto úëelem územní plán stanovuje plochy s rozdíln m zp sobem vyuûití i v nezastavïném území. Plochy nezastavïného území jsou ËlenÏny podle charakteru vyuûití, limitujících jev a utvá ení krajiny na: - (W) plochy vodní a vodohospodá ské - zahrnují pozemky vodních ploch, koryt vodních tok a jiné pozemky urëené pro p evaûující vodohospodá ské vyuûití; - (NP) plochy p írodní - s nejvïtöím p írodním potenciálem a pot ebou ochrany p írodních prvk (vymezená lokální biocentra, registrovan VKP, ap..); plochy p írodní nejëastïji zahrnují jiû vymezené nebo k vymezení 16

17 urëené prvky ochrany p írody a jejich nejbliûöí okolí, pop. plochy prvk systému ekologické stability ap.; vyjímeënï pozemky související dopravní a technické infrastruktury; - (NZ) plochy zemïdïlské - s vysok m potenciálem produkce zemïdïlské v roby vëetnï intenzivních forem obhospoda ování. Plochy zemïdïlské zahrnují zejména pozemky zemïdïlského p dního fondu, pozemky staveb, za ízení a jin ch opat ení pro zemïdïlství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury; - (NL) plochy lesní - zahrnují pozemky urëené k plnïní funkcí lesa, pozemky staveb a za ízení lesního hospodá ství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. - (NSx) plochy smíöené nezastavïného území - zahrnují zpravidla pozemky urëené k plnïní funkcí lesa, pozemky zemïdïlského p dního fondu, p ípadnï pozemky vodních ploch a koryt vodních tok bez rozliöení p evaûujícího zp sobu vyuûití. Do plochy smíöené nezastavïného území jsou zahrnuty pozemky p irozen ch a p írodï blízk ch ekosystém a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. P ijatelné formy vyuûití jsou vyznaëeny p ísluön m indexem, jsou dány regulativy a musí b t vûdy v vzájemném souladu. Index p ípustn ch funkcí: p - p írodní - územní ochrana chránïn ch území podle zákona Ë.114/1992 Sb., ve znïní zákonného opat ení Ë. 347/1992 Sb., územní ochrana vymezeného územního systému ekologické stability a dalöích ekologicky cenn ch území (zejména ekologické kostry území); ostatní plochy krajinné zelenï, extenzivní sady a zahrady s travním krytem, pozemky ochranné zelenï; v - vodohospodá ská - plochy s vodohospodá skou funkcí, území vodních ploch a koryt vodních tok, plochy záplavov ch území, plochy zahrnuté do ochrann ch pásem vodních zdroj, CHOPAV, p ípadnï dalöích vodohospodá sky v znamn ch území; revitalizace vodních tok, umístïní vodohospodá sk ch staveb (vodního díla); z - zemïdïlská - pozemky zemïdïlského p dního fondu (mimo velkov robní formy) s up ednostnïním mimoprodukëních funkcí, vëetnï úëelov ch komunikací slouûících k jejich obhospoda ování, extenzivní sady a zahrady s travním krytem p ipouötïjí se nezbytnï nutná opat ení a v stavba pro zajiötïní zemïdïlské produkce (nap. v stavba seníku, ohrazení pastvin apod.); l - lesní - pozemky urëené k plnïní funkcí lesa (zejména les zvláötního urëení, lesy ochranné ap.) p ipouötïjí se nezbytnï nutná opat ení a v stavba pro lesní produkci; pïstování d evin moûné za podmínek, ûe budou pouûity p vodní (autochtónní) d eviny odpovídající danému stanoviöti; o - ochranná / izolaëní - prostor mezi r zn mi druhy funkëního vyuûití (nap. izolaëní prostor mezi obytn mi a intenzivnï zemïdïlsky vyuûívan mi plochami ap.); r - rekreaëní - vybavení a vybrané stavby a opat ení pro nepobytovou (!) rekreaci a sport (nap. turistické cesty, cyklistické stezky, nauëné stezky, odpoëivné altánky a p íst eöky, pikniková místa, vyhlídky, informaëní prvky, sportovní a herní prvky areály zdraví, apod.); Na území CHOPAV Brdy a nejsou plochy p ímo za azeny do ploch smíöen ch nezastavïného území. V prostoru ochranného pásma je nutno dodrûovat zásady ochrany. Zejména je zakázána: - jakákoliv Ëinnost, která by mohla mít za následek zneëiötïní vody ve zdroji, pro kter je vymezeno ochranné pásmo, pop. havarijní zhoröení jakosti vody; - pouûívání kejdy, siláûních öùav a ostatních tekut ch odpad ; - nenávratné poökozování p dního povrchu; - zmïny vodního reûimu pozemk, pokud nejsou v zájmu ochrany p írody a ochrany lesa; - ukládání a zneökodúování odpad ; - hospoda ení na pozemcích zp sobem vyûadujícím intenzivní technologie V eöeném území p evaûue krajinná zóna zemïdïlské produkce (NZ), na lesních pozemcích plochy lesní (NL), okrajovï se vyskytují plochy p írodního chrakteru (NP), které jsou vymezeny v ploöe lokálních biocenter. V návaznosti na zastavïné území, na svazích úboëí Pleöivce a v nivní poloze Litavky jsou vymezeny plochy smíöené nezastavïného území. Mimo údolní nivu se jedná o kombinaci funkcí zemïdïlské, p írodní, ochranné (NSzp, NSpo, NSzpo...), pop ípadï lesní (NSpl...), v údolní nivï a v pramenné oblasti pod Pleöivcem se jedná o kombinace p edchozích funkcí s vodohospodá skou funkcí (nap. NSpv, NSpvz...). Nad obcí jsou vymezeny plochy smíöené s rekreaëní funkcí. V plochách kulturní krajiny se smíöen m vyuûitím mají uvedené Ëinnosti vûdy kompromisní charakter s ohledem na ostatní zde p ípustné Ëinnosti. Kompromisní opat ení jsou buô obecnï známa (nap. pravidla v ochrann ch pásmech, p echodové Ëásti krajiny mezi krajinnou zónou zemïdïlské produkce NZ a krajinnou zónou p írodní - NP) nebo je moûné kompromis zastoupen ch Ëinností a funkcí následnï p ijmout po detailnïjöím posouzení zóny. Pro vymezené plochy v nezastavïném území jsou územním plánem stanoveny podmínky pro stabilizaci nebo zmïny v jejich vyuûití (regulativy vyuûití - viz. kap. f textu návrhu), které jsou prost edkem pro usmïrnïní budoucího utvá ení krajiny. Územní plán Lhotka u Ho ovic navrhuje zv öení podílu zelenï ve smíöen ch plochách nezastavïného území, a to nap íklad realizací nefunkëních prvk územního systému ekologické stability, v sadbami doprovodné zelenï podél novï navrûen ch i stávajících komunikací, podél vodoteëí a na mezích. Rodová a druhová skladba této zelenï musí vycházet z p vodních rostlinn ch spoleëenstev: Ëern öová dubohab ina (kotlinná Ëást území), biková doubrava (úboëí svah Pleöivce nad obcí), st emchová jasenina místy v komplexu s mok adními olöinami (nivní poloha Litavky): Ëern öová dubohab ina: d eviny stromo adí - t eöeú ptaëí, lípa srdëitá, lípa velkolistá, javor mléë, o eöák královsk, hruöeú obecná, hybridní topoly, ménï jabloú domácí a övestka domácí d eviny pro solitérní v sadbu a rozpt lenou zeleú - lípa srdëitá, dub letní a zimní, habr obecn, t eöeú ptaëí, lípa velkolistá, svída krvavá, ptaëí zob obecn, hloh jenosemenn, hloh obecn, líska obecná vhodné smïsi na zatravúovaná místa - kost ava Ëervená, kost ava luëní, srha íznaëka, lipnice luëní, lipnice obecná, v suööích polohách psineëek tenkolist, lipnice úzkolistá. biková doubrava: d eviny stromo adí - dub letní i zimní, b íza bïlokorá, je áb ptaëí, jabloú domácí, ménï jírovec maôal, lípa srdëitá, t eöeú ptaëí d eviny pro solitérní v sadbu a rozpt lenou zeleú - dub letní (vlhëí polohy), dub zimní, habr obecn, je áb ptaëí, b íza bïlokorá, lípa srdëitá, borovice lesní, hloh jenosemenn, hloh obecn, r ûe öípková, kruöina olöová vhodné smïsi na zatravúovaná místa - kost ava ovëí, kost ava Ëervená, kost ava luëní, psineëek tenkolist, bojínek luëní, lipnice úzkolistá, jílek vytrval, jetel plaziv. st emchová jasenina v komplexu s mok adními olöinami: d eviny stromo adí - hybridní druhy topol, jasan ztepil, ménï lípa srdëitá, javor klen d eviny pro solitérní v sadbu a rozpt lenou zeleú - jasan ztepil, olöe lepkavá, lípa srdëitá, p ímïs st emcha hroznovitá, javor klen, svída krvavá, kalina obecná, brslen evropsk, líska obecná, hloh obecn. V sadba jehliënan je zcela nevhodná, omezit expanzi bezu Ëerného. vhodné smïsi na zatravúovaná místa - lipnice obecná, lipnice luëní, psineëek v bïûkat, srha íznaëka, psárka luëní, kost ava luëní, jetel zvrhl. ad e.2) Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability SouËástí zelenï je územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES). Jedná se o vybranou soustavu vnit nï ekologicky stabilnïjöích segment krajiny, úëelnï rozmístïn ch na základï funkëních a prostorov ch kritérií. 17

18 ÚSES se dïlí podle biogeografického v znamu skladebn ch prvk na nadregionální, regionální a lokální. Je tvo en biocentry a biokoridory a na lokální úrovni téû interakëními prvky. Územní plán Lhotka u Ho ovic závaznï vymezuje prvky ÚSES na regionální a lokální úrovni; nadregionální prvky se v eöeném území nevyskytují. Podle prostorové funkënosti jsou prvky ÚSES funkëní (existující, jednoznaënï vymezené) a navrûené k zaloûení (nefunkëní, vymezené). FunkËní prvky jsou sítí vybran ch Ëástí kostry ekologické stability a navrûené prvky doplúují kostru ekologické stability tak, aby byl ÚSES schopen plnit svoje p edpokládané funkce v krajinï. V eöeném území jsou vöechny prvky funkëní, pop. ËásteËnÏ funkëní. Prvky navrûené jsou za azeny do ve ejnï prospïön ch opat ení nestavební povahy (VPO) bez p edkupního práva. Podkladem pro zapracování ÚSES do územního plánu byly následující práce: - Územní plán obce Lhotka, Nadregionální a regionální ÚSES»R - územnï technick podklad - Culek, Bínová a kol. Po ídilo MMR a MéP»R v r. 1996, s úëinností dne 1. Ëervence 1997 (dále jen ÚTP NR-R ÚSES»R) - ÚP VÚC Rakovnicko, podklad platn podle 187 odst. 7 stavebního zákona s úëinností od do doby vydání Zásad územního rozvoje St edoëeského kraje. - Studie ÚSES St edoëeského kraje, podklad pro návrh Zásad územního rozvoje St edoëeského kraje v tématické oblasti regionální a nadregionální ÚSES. Ve studii byla koordinována návaznost regionálních a nadregionálních prvk ÚSES vymezen ch v ÚPD obcí a v územních plánech velk ch územních celk. Takto up esnïn systém byl p ekontrolován a upraven dle poûadovan ch prostorov ch parametr. (Zpracovatel: U-24 s.r.o. Praha a kol.) - ÚzemnÏ analytické podklady ORP Ho ovice (aktualizace 2010) - Terénní pr zkum (kvïten 2011) Jednotlivé prvky byly z v öe uveden ch prací p evzaty a dále upraveny a p izp sobeny podmínkám návrhu územního plánu a podmínkám ochrany a tvorby krajiny. Územní systém ekologické stability eöeného území je p itom koncipován tak, aby p edevöím: a/ navazoval na prvky nadregionálního a regionálního systému ekologické stability, b/ ve sv ch prvcích zajistil ûivotní podmínky v rámci skupin typ geobiocén zastoupen ch na zpracovávaném území c/ zajistil návaznost na místní systém ekologické stability v sousedních katastrech, kde byl jiû systém zpracován / schválen v rámci ÚPD, d/ byl dodrûen poûadavek minimality nárok systému ekologické stability na dalöí území p i respektování minimálních poûadavk na parametry prvk územního systému ekologické stability OznaËení a název regionálního biokoridoru jsou p evzaty z celostátní sítï ÚzemnÏ technického podkladu ÚTP NR-R ÚSES, oznaëení lokálních biocenter a interakëních prvk je p evzato z územního plánu obce Lhotka. Prvky doplnïné (biocentra, biokoridory) mají nové Ëíslování mimo rámec ÚPO. Nadmístní systém ÚSES ÿeöen m územím prochází regionální biokoridor RBK 1176 Pod Pleöivcem - Lochovice. Jedná se o sloûen biokoridor, v jehoû trase jsou v ekologicky vhodné vzdálenosti ( m) vloûena lokální biocentra. Na území Lhotky jsou v trase RBK novï vloûena dvï lokální biocentra (LBC 101 a LBC 102). Biokoridor je funkëní, lesní porosty na úboëí Pleöivce, remízy v poli, lesík nad Litavkou a údolní nivu Litavky. äí ka biokoridoru ve volné krajinï odpovídá öí kov m parametr m regionálního biokoridoru lesního, tj. v pr mïru 50 m. Biokoridor byl v rámci návrhu ÚP Lhotka upraven, ËásteËnÏ byla trasa p izp sobena jiû p ipravované ZÚR St edoëeského kraje (viz. Studie ÚSES). Pouze v místï, kde by biokoridor p etínal velké pole, je trasa p izp sobena p írodním podmínkám, je odklonïna po v razn ch mezích a zalesnïn ch svazích a na k.ú. Lochovice opït navazuje na vymezen biokoridor dle Studie. Lokální systém ÚSES Nadmístní systém ÚSES je doplnïn systémem lokálním. V trase regionálního biokoridoru RBK 1176 jsou vloûena dvï lokální biocentra: - LBC 101 Vok ínek - lokální biocentrum funkëní, rozloha 3,22 ha; zahrnuje Ëást lesního porostu - prosvïtlenou acidofilní doubravu a lemová spoleëenstva. Biocentrum je v trase regionálního biokoridoru novï vloûeno tak, aby byly zachovány prostorové parametry sloûeného biokoridoru. - LBC 102 Nad Janovsk m ml nem - Ëást lesního porostu ve strûi nad Janovsk m ml nem o v mï e 1,49 ha; typická dubohab ina a lemová spoleëenstva Biocentrum je v trase regionálního biokoridoru novï vloûeno tak, aby byly zachovány prostorové parametry sloûeného biokoridoru. Mimo regionální systém je vymezena lokální síù skladebn ch Ëástí - biocenter, biokoridor a interakëních prvk : Lokální biocentra: - LBC 10 Pod lesem - lokální biocentrum funkëní / ËásteËnÏ funkëní, v k.ú. Lhotka pouze Ëást (1,95 ha); zahrnuje les, remíz a louky. Návrh opat ení: probírky v bïrem, postupná zmïna jehliënan za listnáëe dle typologické jednotky, na louce pravidelné seëení. - LBC 12 V obo iötích - lokální biocentrum funkëní, v k.ú. Lhotka pouze Ëást v mïry (1,43 ha), zahrnuje b ehové a doprovodné porosty podél drobné vodoteëe, lesní porosty a postagrární lada. Návrh opat ení: probírky v bïrem, postupná obmïna jehliënan za listnáëe dle lesní typologické jednotky, obnova luëního porostu pravideln m kosením. - LBC 13 K Lochovicím - lokální biocentrum funkëní / ËásteËnÏ funkëní, v k.ú. Lhotka pouze Ëást v mïry (1,78 ha), zahrnuje lesní liniové porosty, lemová spoleëenstva, louku a doprovodné porosty podél cest. Návrh opat ení: probírková tïûba, u louky vylouëit hnojení, pravidelné kosení. - LBC 24 V soudném - lokální biocentrum funkëní, 4,28 ha; zahrnuje kvalitní smíöen lesní porost v komplexu lesa na severozápadním úboëí Pleöivce Návrh opat ení: v p ípadï obnovy porostu podpo it druhovou skladbu d evin dle lesní typologické jednotky - LBC 25 Litavka - lokální biocentrum funkëní, v k.ú. Lhotka pouze Ëást v mïry (1,42 ha); zahrnuje nivu Litavky s loukou a luûním porostem Návrh opat ení: pravidelné kosení luk Lokální biokoridory: - LBK Pod lesem - V obo iötích - lokální biokoridor p eváûnï funkëní, zahrnuje doprovodné liniové porosty podél cest a drobné vodoteëe; vzdálenost mezi biocentry 630 m. - LBK V obo iötích - K Lochovicím - lokální biokoridor ËásteËnÏ funkëní, zahrnuje polní cestu s liniov mi porosty; vzdálenost mezi biocentry 1615 m. - LBK K Lochovicím - Nad Janovsk m ml nem - lokální biokoridor funkëní, zahrnuje liniové spoleëenstvo vysoké zelenï podél cesty a v terénní sníûeninï nad strûí; vzdálenost mezi biocentry 440 m. - LBK Nad Janovsk m ml nem - Litavka - lokální biokoridor funkëní, zahrnuje louku v nivní poloze u Janovského ml na; vzdálenost mezi biocentry 440 m. - LBK V soudném - Pod lesem - lokální biokoridor p eváûnï funkëní, zahrnuje luëní, b ehové a doprovodné porosty podél drobné vodoteëe, lemová spoleëenstva p i okraji lesa a lesní spoleëenstva; vzdálenost mezi biocentry 870 m. 18

19 - LBK Pod Pleöivcem - V soudném - lokální biokoridor funkëní, zahrnuje lesní porost v komplexu lesa, propojuje se s nadregionálním biokoridorem; vzdálenost od biocentra k hranici k.ú m. InterakËní prvky Na lokální úrovni jsou vymezeny interakëní prvky zahrnující p írodï blízká spoleëenstva a p írodní biotopy. InterakËní prvky nedosahují parametr (pop. v raznï p esahují parametry) biocenter a biokoridor, v znamnï se vöak podílejí na zv öení ekologické stability v krajinï. - IP 43 Lesní plochy 37 B 5 a 37 A IP 65 Mok ejöí louky a pastviny pod lesem nad Lhotkou. - IP 66 Mokré luëní plochy s liniovou zelení. ad e.3) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny Plochy zemïdïlské a lesní jsou p ístupné historicky vzniklou sítí úëelov ch komunikací. Tato síù umoûúující prostupnost krajiny a dostupnost okolních sídel je pomïrnï hustá a je stabilizovaná. Cesty slouûí zejména hospodá skému (zemïdïlskému a lesnickému vyuûití), cykloturistice a pïöí turistice. DoplnÏní dalöích cest v plochách nezastavïného území je moûné, umoûúují to stanovené podmínky funkëního vyuûití ploch v krajinï. Cyklostezky, cyklotrasy a pïöí trasy Jihozápadní Ëástí eöeného území procházejí dvï znaëené turistické trasy K»T, které se k iûují na stanoviöti Lhotka rozcestí (pod Pleöivcem): - ËervenÏ znaëené: Ho ovice - Lhotka rozcestí (s odboëkou do Lochovic) - Pleöivec - K iûatky - ûlutï znaëené: Komárov - Felbabka - Lhotka rozcestí - Lhotka - Pleöivecké jezírko - BÏötín Územní plán povaûuje stávající systém tïchto tras za stabilizovan. Územím neprocházejí ûádné znaëené cyklistické trasy, ale vïtöina cest je zpevnïna a je k cykloturistice s oblibou vyuûívána. Územím vede nap. neznaëen cykloturistick okruh Ho ovické öestistovky a v rámci dotaëních titul byly nïkteré místní komunikace zrekonstruovány a upraveny jako cyklostezky (nap. Lhotka - BÏötín). Niûöí intenzity silniëní dopravy, p edstavují vcelku dobré podmínky pro vïtöí rozvoj cykloturistické dopravy - je moûné rozvinout síù cyklotras v návaznosti na stávající(vedená po silnici Ë. 114 p es Lochovice). ad e.4) Stanovení podmínek pro protierozní opat ení Funkci protierozní ochrany tvo í zejména prvky ÚSES. Dalöí protierozní opat ení lze dle pot eby budovat v souladu se stanoven mi podmínkami vyuûití ploch v nezastavïném území. V plochách smíöeného nezastavïného území s indexem p - p írodní budou ve vyööí mí e uplatnïny prvky zvyöující ekologickou stabilitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozpt lená zeleú. ad e.5) Stanovení podmínek pro ochranu p ed povodnïmi Pro hlavní místní recipient Litavku je stanoveno záplavové území. Do okraje eöeného území zasahuje v západní Ëásti záplavové území s vyznaëenou hranicí Q 100. V inundaci vodního toku je do budoucna vylouëena moûnost nové v stavby. - v blízkém okolí Litavky mohou b t stanoveny vodoprávním ú adem omezení vypl vající zejména z 67 zákona Ë. 254/2001 Sb., v platném znïní (nap.: zákaz tïûby nerost, zákaz skladování odplavitelného materiálu, z izování oplocení, tábor a kemp ); - v záplavovém území vymezeném hranicí Q 100, ani na sousedních pozemcích není v rámci ÚP navrûena ûádná rozvojová lokalita. - vzhledem k v ökovému umístïní sídla na úboëí a úpatí Pleöivce, se v území sídla a v jeho okolí nacházejí pouze pramenné Ëásti drobn ch vodoteëí, které byly v minulosti zregulovány a ve vïtöinï p ípad tvo í hlavní melioraëní za ízení odvodnïn ch ploch. Tyto drobné vodoteëe nemají vyhláöeno záplavové území. V rámci návrhu ÚP jsou navrûena opat ení pro zv öení ochrany území p ed velk mi vodami: - podél koryta vodních tok a vodních ploch je ûádoucí zachovat volné nezastavïné a neoplocené území o öí i min. 6 m od b ehové hrany na obï strany (tzv. potoëní koridor) - pro pr chod velk ch vod a zároveú jako manipulaëní pruh pro úëel správy a údrûby vodního toku; - navrûena jsou opat ení zvyöující retenëní kapacitu území - vyhrazení dostateënï öirok ch pás pozemk podél drobn ch vodních tok a v okolí obce smíöen m funkcím (index p - p írodní, v - vodohospodá ská, o - ochranná). V plochách smíöeného nezastavïného území s indexem p - p írodní budou ve vyööí mí e uplatnïny prvky zvyöující retenëní kapacitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozpt lená zeleú; - v území urëeném k zástavbï je t eba zabezpeëit, aby odtokové pomïry z povrchu urbanizovaného území byly po v stavbï srovnatelné se stavem p ed ní. OdvodnÏní nutno eöit kombinovan m systémem p irozené / umïlé retence, nap. vsakem na pozemcích, odvedením obvodov m drenáûním systémem do jímek v nejniûöím místï plochy (regulovan odtok do recipientu, pop. následné vyuûití vody pro zálivku v dobï p ísuöku); - v obci byly p vodnï dvï vodní nádrûe (rybníky), z nichû jedna na poz. parc. 136 byla zruöena. Pro území byl zpracován projekt revitalizace s cílem na místï realizovat zeleú s malou vodní plochou (t ní). Lokalita je podmáëená, pro zástavbu nevhodná, z tohoto d vodu je územním plánem vymezena jako plocha sídelní zelenï s podmínkou dodrûet veökeré podmínky navrûené v rámci projektu revitalizace. - Do okrajov ch poloh sídla v návaznosti na obecní rybník Ëi drobnou vodoteë jsou navrûena opat ení nestavební povahy N1 a N2 s cílem mj. podpo it zejména p írodní funkci, zadrûet vodu v krajinï. ad e.6) Stanovení podmínek pro rekreaci Obec nepat í mezi tradiënï vyuûívaná sídla pro rekreaci. Rekreace se uskuteëúuje formou pobytové krátkodobé rekreace (chata ení, chalupa ení) v sídle. V obci je k rekreaci vyuûíváno 25 dom evidovan ch jako neobydlené. V nezastavïném území (v krajinï) není moûné umisùovat ûádné stavby pro rodinnou ani hromadnou rekreaci (viz. podmínky vyuûití ploch - kap. f základního textu). NezastavÏné území bude i nadále slouûit pro nepobytovou rekreaci - pïöí turistiku a cyklistiku, pro kterou budou vyuûívány úëelové cesty v krajinï. ad e.7) Stanovení podmínek pro dob vání nerost Loûiska nerostn ch surovin, chránïná loûisková území, dob vací prostory - Tyto nejsou v eöeném území evidovány. 19

20 Svahové sesuvy, poddoly: - Sesuvy Ëi poddolovaná území nejsou v eöeném území evidovány. d) Limity vyuûití území Limity vyuûití území omezují, vyluëují, p ípadnï podmiúují umísùování staveb, vyuûití území a opat ení v území. PodrobnÏji jsou popsány v jednotliv ch dílëích kapitolách. d.1) Limity vyuûití území stávající (podrobnïji v dílëích kapitolách) Ochrana p írody a krajiny - nadregionální a regionální ÚSES: - ÿeöen m územím prochází regionální biokoridor RBK 1176 Pod Pleöivcem - Lochovice. Ochrana p írody - chránïná území (dle zákona Ë. 114/1992 Sb., o ochranï p írody, v platném znïní): - V znamn mi krajinn mi prvky jsou, v p ípadï eöeného území les, vodní toky, rybníky a údolní nivy /dle ustanovení 3 odst.b) zákona Ë. 114/1992 Sb., v platném znïní. - Do eöeného území zasahuje p írodní park H ebeny. Ochrana lesa (dle zákona Ë. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znïní): - Dle 14, odst. 2, je k dotëení pozemk do vzdálenosti 50 m od okraje lesa t eba souhlas orgánu státní správy lesa. Lesy v eöeném území jsou za azeny do kategorie les hospodá sk ch. Ochrana památek (dle zákona Ë. 20/1987 Sb., o státní památkové péëi, v platném znïní): V eöeném území jsou evidovány a zapsány do Úst edního seznamu kulturních památek (dle zákona Ë. 20/1987 Sb., o státní památkové péëi, v platném znïní) tyto kulturní památky. - rejst íkové Ëíslo: 26012/2-340 kaple sv. Anny Ochrana podzemních a povrchov ch vod (dle zákona Ë. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znïní): Správci vodních tok mohou p i v konu správy vodního toku, pokud je to nezbytnï nutné a po p edchozím projednání s vlastníky pozemk, uûívat pozemk sousedících s korytem vodního toku (dle ustanovení 49 zákona Ë. 254/2001 Sb., o vodách) do 8 m od b ehové Ëáry pro úëely jejich údrûby a zajiötïní provozu. Celé území obce leûí v CHOPAV Brdy a v ochranném pásmu 3. stupnï hygienické ochrany odbïru vody z Vltavy pro úpravu pitné vody v Praze 4 Podolí. Pro hlavní místní recipient Litavku je stanoveno záplavové území. Do okraje eöeného území zasahuje v západní Ëásti záplavové území s vyznaëenou hranicí Q100. Ochrana dopravní a technické infrastruktury (podrobnïji v dílëích kapitolách): Ochrana technologick ch objekt zásobování vodou (VDJ), OP vtl - plynovodních ad, OP vodovodních ad, OP kanalizaëních stok, OP nadzemního vedení VN a elektrick ch stanic, OP telekomunikaëních kabel vëetnï dálkové telekomunikaëní sítï. OP silnic III. t ídy. OP dráhy OP radioreléov ch za ízení.. d.2) Dalöí omezení v území (s charakterem limit vyuûití území) ochrana kulturního bohatství - viz. téû kapitola ad. b.3): - objekty drobné architektury, - archeologické zóny II. kategorie, které zahrnují Lhotku - intravilán, - celé území obce je územím s archeologick mi nálezy (ÚAN) III. kategorie. ochrana p írody a krajiny - viz. téû kapitola ad. b.4): - p írodní biotopy, - liniové prvky doprovodné zelenï, - zemïdïlské p dy v I. a II. stupni p ednosti v ochranï ZPF, - úëelové komunikace. d.3) Limity vyuûití území vypl vající z navrûeného rozvoje Limity vyuûití území vypl vajícími z navrûeného rozvoje obce je vymezen systém ÚSES. Vymezené zastavïné a zastavitelné území, v souvislosti s rozvojem v stavby dojde k v stavbï komunikaëní sítï a sítï technického vybavení území. e) Vyhodnocení vliv na udrûiteln rozvoj území (stanovisko k vyhodnocení vliv na ép) Územním plánem nejsou navrhována ûádná opat ení a zámïry vyûadující posuzování vliv na ûivotní prost edí dle zákona Ë. 93/2004 Sb., v platném znïní. Zpracování Vyhodnocení vliv na udrûiteln rozvoj nebylo zadáním ÚP poûadováno. Krajsk ú ad St edoëeského kraje jako orgán ochrany p írody stanoviskem SZ_096072/20011 /KUSK ze dne vylouëil v znamn vliv návrhu zadání ÚP na území evropsky v znamn ch lokalit nebo ptaëích oblastí podle 45i zákona Ë. 114/1992 Sb., o ochranï p írody a krajiny, v platném znïní. f) Vyhodnocení p edpokládan ch d sledk navrhovaného eöení na zemïdïlsk p dní fond f.1) Vöeobecné údaje o zemïdïlském p dním fondu v eöeném území Charakteristika klimatick ch podmínek Klimatick region: kód 5 symbol regionu MT 2 oznaëení regionu mírnï tepl, mírnï vlhk suma teplot nad 10 C pravdïp. such ch veg.období vláhová jistota