NÁRYS VALENČNĚ-INTENČNÍ SKLADBY PRO STUDUJÍCÍ UČITELSTVÍ 1. STUPNĚ ZÁKLADNÍ ŠKOLY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "NÁRYS VALENČNĚ-INTENČNÍ SKLADBY PRO STUDUJÍCÍ UČITELSTVÍ 1. STUPNĚ ZÁKLADNÍ ŠKOLY"

Transkript

1 1 NÁRYS VALENČNĚ-INTENČNÍ SKLADBY PRO STUDUJÍCÍ UČITELSTVÍ 1. STUPNĚ ZÁKLADNÍ ŠKOLY Karel Kamiš Katedra primární jazykové výchovy PF UJEP v Ústí nad Labem Ústí nad Labem 2007

2 2

3 3 ÚVOD Ř EČ je nástrojem sdělování o myšlení logickém (racionálním) i nelogickém (emocionálním) a je rovněž nástrojem myšlení samého. Řeč nelze popsat jinak, než řečí samou; tj. řeč se popisuje řečí, která se označuje termínem m e t ařeč. Např. A. T a r s k i při řešení problematiky sémantických (významových) p a r a d o xů se vzdal předpokladu významově uzavřeného j e d n o t n é h o jazyka a rozštěpil s é m a n t i c k y u z a vřen ý j a z yk na jazyky d v a. První z nich je jazyk, o němž mluvíme neboli pře d mě t n ý jazyk, terminologicky označovaný A. T a r s k i m jako j a z yk o b j e k t a druhým jazykem je ten jazyk, v němž lze formulovat výpovědi o větách nebo jiných výrazech jazyka-objektu neboli m e t a j a z yk. Formální rozlišování j a z y k a /řeči a m e t a j a z yk a / m e t ař eči je v mluvnicích odlišeno typem písma. Příklady popisovaného jazyka nebo popisované řeči jsou typograficky psány k u r z í v o u, např. A (= j a z y k /řeč o b j e k t ) je spojka (= m e t a j a z yk / m e t ařeč). Má-li mateřština podobu n ář eční z hlediska ú t v a rů č e s k é h o n á r o d n í h o j a z yk a, značně tím omezuje možnosti dítěte či žáka uplatnit se ve společnosti užívající v komunikaci s t a n d a r d n í podobu mateřštiny, ve škole pak naráží na komunikační bariéry s tímto spjaté. Odtud e t n o l i n g v i s t i c k ý názor, že ř eč d e t e r m i n u j e u rčité p o j e t í s věta, j e ž j e j i n é u k a ž d é h o n á r o d a. Např. kultura a myšlení v multikulturním a multietnickém prostředí Č e s k é r e p u b l i k y jsou j a z y k o vě a řečo vě determinovány pro všechny zde užívané přirozené j a z y k y s j e j i c h m a t eř š t i n a m i. A z tohoto komunikativního pohledu je náš z působ v i dě n í a c h á p á n í v e v e l k é m íře t a k o v ý m, j a k ý m j e, p r á vě p r o t o, ž e ř ečové i j a z y k o v é n á v y k y n a š e h o s p o l eč e n s t v í předurč u j í u rčité v ý běr y i n t e r p r e t a c e. Z b i o l i n gv i s t i c k é h o h l e d i s k a k tomu můžeme dodat, že aktivace různých c e n t e r m o z k u (řeč o v ý c h, m y š l e n k o v ý c h, p a mě t n í c h aj.) je dána už m a t eř s k o u ř eč í. Z toho vyplývá, že používání řeči a jazyka podmiňuje pojetí světa, a to tím, že p o j m o vě, t e r m i n o l o gi c k y a s l o v ně d e t e r m i n u j e p o j e t í č a s u ( t j. p s yc h i c k é př í t o m n o s t i ), p r o s t o r u ( t j. o b j e k t i v n í r e a l i t y i v n i třního s u b j e k t i v n í h o p r o s t o r u ) a k a u z a l i t y. Tím m a t eřština podmiňuje přístup ke světu vnějšímu i vnitřnímu a k organizaci chování nejen verbálního v něm. Navíc předpokládáme, že mateřština se bezprostředně podílí i na s o c i a l i z a c i jedince SDĚLOVÁNÍ MYŠLENEK pomocí prostředků přiroz e n é h o j a z y k a nazýváme ŘEČ. Lidským myšlením ve smyslu formulování a sdělování zde máme na mysli p o d o b u f o r m á l ně-logi c k o u v aristotelovském pojetí soudu jako podměto-přísudkového vztahu typu S P, čili subjekto-predikátového vztahu. Vedle toho myšlení chápeme i z h l e d i s k a b i o l i n g v i s t i c k é h o j a k o p r o d u k t m yš l e n e k z n e u r o b i o l o gi c k é h o a k o m u n i k ačního hl e d i s k a. PROMLUVA, neboli k o n k r é t n í ř ečový p r o j e v, realizovaná mluvčím vesměs v m a t eř š t i ně, j e j e d n o t k u s dělova c í h o p r o c e s u. Proti mateřštině, tj. řeči a jejím jednotkám, se staví s y s t é m j a z y k a (kodifikovaný v mluvnicích a slovnících spisovného jazyka). Jde o soustavu prostředků slovních a mluvnických, kterou má k dispozici pro vyjadřování svých myšlenek a k uskutečňování svých sdělovacích záměrů či cílů každý uživatel daného jazyka, resp. dané mateřštiny.

4 4 VĚTA: V definičních pojetích vět y (promluvy) se předpokládá, že slova jsou pak ve větě spojována podle jistých g r a m a t i c k ý c h pravidel obvyklých pro danou řeč. Např. pojetí věty v tomto smyslu v Bartošově Skladbě: Věta jest gramatické spojení slov, jímž něco o něčem se vypovídá. Ze slov stařec churavěti vznikla věta stařec churaví tím, že jsme obě slova podle pravidel gramatických v celek spojili; mimo toto spojení čili mimo větu slova ta nevyjadřují žádné myšlenky SOUD: M yš l e n k u v yj á dřenou p o j m y n a z ý v á m e v pojetí aristotelovské formální logiky s o u d e m ( v ý r o k e m ). Soud v tomto pojetí je vyjadřován větou o z n a m o v a c í (indikativní) z hlediska výrokotvorného či soudotvorného, která něco prostě t v r d í, a to k l a d ně nebo z á p o r ně podle její pravdivostní hodnoty. Věta je slovy vyjádřený soud. Pozoruji a usuzuji, že slunce vychází, a vyslovuji to slovy: slunce vychází. Pozoruji a usuzuji, že mi přítel poskytl pomoci, a vyslovuji to slovy: přítel poskytl mi pomoc. Pozoruji a usuzuji, že starý hřích činí novou hanbu, a vyslovuji to slovy: starý hřích činí novou hanbu. Jako v případech těchto, tak také v nesčíslných jiných, dospívám porovnáním a přemýšlením k jistému soudu a soud ten vyjadřuji pak slovy, větou. Soud je v mé mysli. Výraz, kterým jej vyslovuji, je věta. (J. Gebauer) Obdobně Myšlenky i duševní hnutí vyjadřujeme v jazyce větami. Věty se skládají ze slov, a jsou tedy vyjádřením myšlenek slovy. (B. Havránek A. Jedlička) Některé d i d a k t i k y s k l a d b y naší české mateřštiny zdůrazňovaly důležitost j a z yk o v é h o (řeč o v é h o ) v yj a dřování s e zřetel e m k f o r m á m m yš l e n í v minulém století v návaznosti na Gebauerovo větosloví to, že správný rozbor větný není možný bez přesného porozumění větě: tak vede k přesnému chápání jak myšlenky, tak slohových záměrů autorových rozbor formy (větného rozboru), jehož účelem je umožnit pozorování, jaké duševní obsahy se danými formami vyjadřují (V. Šmilauer). VĚTA: V tomto smyslu lze v současné české spisovné skladbě konstatovat, že věta o z n a m o v a c í něco t v r d í n e b o o z n a m u j e, a pak např. věta Dvě a dvě jsou čtyři je věta o z n a m o v a c í obdobně jako = 4 je věta oznamovací, ale zapsaná jinými symboly, tj. č í s l i c e m i než písmeny české abecedy. Tedy m yš l e n k u v yj á dře n o u s l o v y n a z ý v á m e vě t o u. Věty jsou podle POSTOJE MLUVČÍHO k jejímu obsahu o z n a m o v a c í, t á z a c í, ž á d a c í a z v o l a c í. Obdobně i n e m y š l e n k y ve smyslu slovního (verbálního) vyjádření d u š e v n í h o h n u t í člověka vyjadřujeme vě t a m i. GRAFICKÁ STRÁNKA VĚTY v rovině psané označuje začátek věty velkým písmenem a její konec č l e n i c í m i z n a m é n k y; k nim patří t ečk a (.), o t a z n í k (?), v y křiční k (!), a tři t eč k y ( ) naznačující řeč přerušovanou, zámlku v řeči nebo neúplný výčet možností. L o m í t k o (/) se stává n o v ý m č l e n i c í m z n a m é n k e m na označování rozhraní veršů, v tabulkách na rozhraní skupin údajů, ale nejčastěji vyznačuje alternativu pro dva nebo více případů. Lomítko bez mezery se hodí pro alternativu tvořenou vždy jedním grafickým slovem: pán/paní, a/nebo. Z pětn é l o m í t k o (\; (Alt + 92) náleží ke speciálním znakům počítačové syntaxe. ZVUKOVÁ STRÁNKA VÝPOVĚDI zahrnuje ú s e k o v ý a vě t n ý př í z v u k, dále p a u z y a m e l o d i e. Výpověď bývá zvukově a graficky signalizována intonací koncového

5 5 větného úseku a pauzou za ním. Formálními neboli vnějšími prostředky formálního členění jsou i n t o n a c e a p a u z y v řeči. Z ačátek vě t o z n a m o v a c í c h, t á z a c í c h, ž á d a c í c h n e b o z v o l a c í c h s e o z n ačuj e v m l u v e n é ř eči přes t á v k o u a j e j í k o n e c z měnou v ý š k y h l a s u a př e s t á v k o u. Po stránce zvukové věta tvoří uzavřený celek vyznačený větným přízvukem, pauzami a tempem. VĚTNÝ PŘÍZVUK je spojen s významovým jádrem výpovědi. Se změnou výstavby významové se mění i zvuková výstavba výpovědi. PAUZY člení souvislou řeč na zvukové úseky a na výpovědi. Pauzy bývají důležitým signálem konce výpovědi a signálem přisuzovacího vztahu tam, kde tento vztah není vyjádřen určitým tvarem slovesa. INTONACÍ, resp. melodií, se rozumí změny ve výšce hlasového tónu v průběhu mluvené řeči. Intonace člení řeč na větné úseky a vyjadřuje k o m u n i k ační f u n k c e v ý p o vědi (o z n a m o v a c í, t á z a c í, r o z k a z o v a c í, př a c í ) a i e m o c i o n á l n í c h a r a k t e r v ý p o vědi. ZVUKOVÉ PROSTŘEDKY ŘEČI se vážou k OBSAHU promluvy. Umožňují komunikantům obsah výpovědí nejen zvukově ztvárnit, ale zároveň i vyjádřit osobní postoj. MODALITA je způsob předkládání obsahu výpovědi mluvčím, jenž vyplývá z jeho stanoviska k vyjadřované skutečnosti. Mluvčí může ztvárňovat výpověď 1. JISTOTNÍ MODALITOU, tj. vzhledem k jistotě platnosti jejího obsahu; 2. VOLUNTATIVNÍ MODALITOU, tj. vzhledem k zájmu mluvčího na uskutečnění děje; 3. EVALUATIVNÍ MODALITOU, tj. vzhledem ke způsobu hodnocení obsahu výpovědi. Modalita se vrství na vyjádření KOMUNIKAČNÍCH FUNKCÍ VÝPOVĚDI. KOMUNIKAČNÍ FUNKCE VÝPOVĚDI jsou výsledkem mluvních aktů v určité komunikativní situaci. Jsou základními jednotkami mezilidského verbálního jednání. Každá výpověď tak má vždy nějakou k o n k r é t n í k o m u n i k ač n í f u n k c i. Vyjadřování komunikačních funkcí se řídí cílem, pro nějž byla výpověď mluvčím vzhledem k adresátovi vyslovena, a to jako OZNÁMENÍ (výpověď OZNAMOVACÍ), OTÁZKA (výpověď TÁZACÍ), ROZKAZ (výpověď ROZKAZOVACÍ), ale i jako PROSBA, DOVOLENÍ, NÁMITKA, VÝTKA, VÝČITKA, VÝSTRAHA apod. Pro vyjadřování komunikativních funkcí máme v jazyce ustálené prostředky, a to 1. LEXIKÁLNÍ zahrnující především č á s t i c e a jiné m o d á l n í v ý r a z y; 2. GRAMATICKÉ obsahující zejména t v a r o s l o v n é k a t e g o r i e s l o v e s a a) p r e d i k ační ( z působu a čas u ), b ) s h o d o v é ( o s o b y) a c ) v i d u ) ; 3. ZVUKOVÉ (d r u h y i n t o n a c í, t e m p o ř eči, p a u z y atd.); 4. FRAZEOLOGIZOVANÉ OBRATY pro některé druhy komunikačních funkcí. Rovněž pro další druhy komunikativních jsou v jazyce konstituovány výpovědní formy jako jejich ukazatele. Jde o: 1. KF VYBÍDNUTÍ předpokládající jistou míru spoluúčasti adresáta (Vybízím tě, abys ještě neodcházel. Posaď se u nás ap.); 2. KF VÝZVY jako důrazného vybídnutí (Vyzývám tě, abys mluvil pravdu!); 3. KF VAROVÁNÍ, VÝHRŮŽKY nebo VÝSTRAHY jako druh žádosti, jejíž nerespektování může mít pro adresáta nepříznivé důsledky (Nezlob, nebo nepojedeš na hory! Varuji tě, abys tam chodil! Ne, abys nepřišel! Ať tam nezlobíš!); 4. KF NÁVRHU, RADY (DOPORUČENÍ) adresátovi na uskutečnění nebo neuskutečnění takové činnosti, kterou mluvčí považuje (vzhledem k adresátovi) za přiměřenou (Navrhuji ti, abys s tím již nečekal); 5. KF DOVOLENÍ mají imperativní formu, jíž mluvčí reaguje na něčí žádost o dovolení (Jen klidně běžte); 6. KF PŘÁNÍ splnitelného/nesplnitelného jako projev touhy mluvčího, aby zůstal zachován stav věcí hodnocený jím jako příznivý, popř. aby se změnil k lepšímu (Kéž by se dcera stále tak dobře učila. Kéž by se otec uzdravil!).

6 6 Výše uvedenou gramatickou problematikou se zabývá klasická větně-závislostní členská skladba nevalenční. Skladební vyučování obvykle začíná tříděním vět podle postoje mluvčího a komunikativními funkcemi výpovědi. Dále se přistupuje ke stavbě věty jednoduché slovesné s návazností na znalost slovních druhů a mluvnických významů osoby, čísla a pádu a jejich forem. Tím se učí žáci poznávat skladební a významové vztahy mezi slovy ve větě. Naše syntaktická pomůcka se zabývá především valenčně-intenčním pojetím skladby tak, jak se objevuje ve výuce na základních, středních a vysokých školách od 70. let minulého století. Viz KAMIŠ, K. NEKVAPIL, J.: Současný spisovný jazyk. Valenční pojetí skladby ve škole. Praha, SPN 1987 a následně i v učebnicích českého jazyka ve skladbě na všech stupních. Např.: KAMIŠ, K Český jazyk pro 2. ročník základní školy. [*JANÁČKOVÁ, B., ZIMOVÁ, L.] PANSOFIA, Praha 1994 nebo KAMIŠ, K Český jazyk pro 3. ročník základní školy. [*JANÁČKOVÁ, B.] PANSOFIA, Praha 1995 anebo KAMIŠ, K Český jazyk pro 4. ročník. [*JANÁČKOVÁ, B., ZIMOVÁ, L.] PANSOFIA, Praha Pro druhý stupeň ZŠ např.: KAMIŠ, K.: Diktáty od šestky do devítky. [*HANZOVÁ, M., PŘÍBORSKÁ, O.] FRAGMENT, 8. vydání, 2000; *KAMIŠ, K Český jazyk s pravopisem pro dvouleté rodinné školy. [DLOUHÝ, M.] FORTUNA, Praha 1997; KAMIŠ, K Sloh od šestky do devítky. [*HANZOVÁ, M., PŘÍBORSKÁ, O.] FRAGMENT, 5. vydání 2000; *KAMIŠ, K Pravopisná čítanka pro základní školu. Texty a pravopisná cvičení s úkoly a klíčem [DLOUHÝ, M.] FORTUNA, Praha PODĚKOVÁNÍ RECENZENTKÁM SKRIPTA Je naší milou povinností poděkovat r e c e n z e n t k á m PaedDr. J a r o m íře Š i n d e l ářov é, CSc. a PaedDr. M a r i i H a n z o v é, CSc. Autorem bylo přihlédnuto k jejich cenným připomínkám a jejich následné využití přispělo k celkovému zkvalitnění rukopisu.

7 7 NEZÁVISLOSTNÍ SKLADBA NEZÁVISLOSTNÍ SKLADBA rozkládá větu na tzv. BEZPROSTŘEDNÍ SLOŽKY (immediate components). Analýza na složky věty v koncepci frázové struktury: (13) (i) Sentence NP + VP (ii) NP T + N (iii) VP Verb + NP (iv) T the (v) N man, ball atd. (vi) Verb hit atd. Každé pravidlo typu X Y je nutno chápat jako pokyn přepiš X jako Y. Potom (14) lze nazvat derivací věty the man hit the ball; číslice na pravé straně každé řádky označují pravidlo gramatiky (13), kterého bylo použito při utvoření této řádky z řádky předcházející. (14) Derivace věty: Sentence NP + VP T + N + VP T + N + Verb + NP the + N + Verb + NP the + man + Verb + NP the + man + hit + NP the + man + hit + T + N the + man + hit + the + N the + man + hit + the + ball Druhá řádka v (14) je vytvořena z první řádky přepsáním symbolu Sentence jako NP + VP podle pravidla (13i). Třetí řádka vznikla z druhé přepsáním NP jako T + N ve smyslu pravidla (13ii), tj. VP Verb + NP atd. Derivaci (14) lze zobrazit tímto diagramem: (15) Sentence (i) (ii) (iii) (iv) (v) (vi) (ii) (iv) (v) NP (noun phrase) VP (verb phrase) T N Verb NP the man hit T N the ball

8 8 Diagram (15) poskytuje menší množství informace než derivace (14). Neříká nám totiž, v jakém pořadí byla pravidla v (14) aplikována (N. Chomsky). Českou větu Pilný žák píše úkol můžeme v diagramu (15) rozepsat: VĚTA NOMINÁLNÍ FRÁZE 1 VERBÁLNÍ FRÁZE ADJEKTIVUM SUBSTANTIVUM VERBUM NOMINÁLNÍ FRÁZE 2 v nom. (A 1 ) v nom. (N 1 ) VF pers substantivum v akuz. (N 4 ) pilný žák píše úkol

9 9 SKLADBA VĚTNĚČLENSKÁ ZÁVISLOSTNÍ NEVALENČNÍ A JEJÍ ŠKOLNÍ POJETÍ NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE ODDÍLY SKLADBY PROBÍRANÉ NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH Podle charakteru skladebního popisu struktury věty a jejich částí či popisu struktury souvětí a jeho částí, popř. popisu textu a jeho částí lze školní závislostní větněčlenskou skladbu nevalenční dělit na pět oddílů, tak, jako to činí skladba určená pro základní a střední školy, včetně škol vysokých: 1. SYNTAGMATIKU, 2. SKLADBU VĚTNOU, 3. SKLADBU POLOVĚTNOU, 4. SKLADBU SOUVĚTNOU a 5. SKLADBU TEXTOVOU. 1. SYNTAGMATIKA SYNTAGMATIKA pojednává o způsobech spojování slov (větných členů) ve větě. Syntagma (sklad) je nejmenší významové a gramaticky ztvárněné spojení dvou plnovýznamových slov ve větě. SYNTAGMATIKA se zabývá syntagmaty URČOVACÍMI, PŘISUZOVACÍMI, PŘIŘAĎOVACÍMI a PŘISTAVOVACÍMI a prostředky na vyjadřování skladebních vztahů v syntagmatu, tj. p r o s tře d k y t v a r o s l o v n ý m i, s k l a d e b n í m i, z v u k o v ý m i a g r a f i c k ý m i ; rovněž z působy v yj a dř o v á n í s y n t a k t i c k ý c h v z t a hů SHODOU (KONGRUENCÍ), ŘÍZENOSTÍ (REKCÍ) a PŘIMYKÁNÍM (ADJUNKCÍ). 1.1 URČOVACÍ SKLAD URČOVACÍ SKLAD (determinační syntagma) vyjadřuje vztah p o dřazeno s t i, čili SUBORDINAČNÍ vztah. Jeden větný člen v určovacím skladu určuje druhý (nové auto, psát dopis). Větný člen, jehož význam se blížeji určuje, je n a dřazeným č l e n e m (auto); větný člen, který svým významem blíže určuje význam nadřazeného členu, je p o dřa z e n ý m větným č l e n e m (nové). NADŘAZENÝ ČLEN určovacího skladu může být vyjádřen a) SUBSTANTIVEM (podstatným jménem (nové AUTO)), b) SLOVESEM (verbem (psát KNIHU)), c) ADJEKTIVEM (přídavným jménem (velmi NADANÝ)) nebo d) PŘÍSLOVCEM (adverbiem (velmi USILOVNĚ)). Výrazy u rč u j í c í (v určovacím skladu) jsou ve větě rozvíjejícími větnými členy, a to PŘÍVLASTKEM (atributem (NOVÉ auto, ŠTÍHLÁ dívka)), PŘEDMĚTEM (objektem (psát DOPIS)) nebo PŘÍSLOVEČNÝM URČENÍM (adverbiale (psát NA TABULI)). 1.2 PŘISUZOVACÍ SKLAD PŘISUZOVACÍ SKLAD (predikační syntagma) je vztažení přísudku (P) k podmětu věty (S); je to AKTUALIZAČNÍ, VĚTOTVORNÝ AKT (Auto jede, Žák píše (úkol)). Základní přisuzovací kategorie slovesa jsou ZPŮSOB, ČAS a OSOBA. Výrazy, které jsou ve větě spojeny přisuzovacím vztahem, jsou z á k l a d n í, h l a v n í vě t n é č l e n y: PŘÍSUDEK (predikát, P) a PODMĚT (subjekt, S) symbolicky zapsáno S P.

10 PŘIŘAĎOVACÍ SKLAD PŘIŘAĎOVACÍ SKLAD (koordinační syntagma) vyjadřuje syntaktické spojení dvou nebo více větných členů, které jsou s k l a d e b ně r o v n o c e n n é. KOORDINACÍ se netvoří (nové) větné členy, nýbrž se znásobují. Rozlišujeme č l e n s k o u a vě t n o u a) SLUČOVACÍ koordinaci (otec a matka), b) ODPOROVACÍ koordinaci (ne otec, ale matka), c) STUPŇOVACÍ koordinaci (otec, ba i matka), d) VYLUČOVACÍ koordinaci (otec, nebo matka), e) DŮSLEDKOVOU koordinaci (otec, proto i matka) PŘISTAVOVACÍ SKLAD VZTAHEM APOZICE je spojeno d v a n e b o v í c e s k l a d e b n í c h č l e nů t é ž e č l e n s k é p l a t n o s t i, k t e r é z h l e d i s k a v ý z n a m o v é h o o z n ačují t ý ž j e v s k u t ečnosti. Např. B. HRABAL, VÝZNAMNÝ PROZAIK, napsal Ostře sledované vlaky. Na počátku školního roku se koná imatrikulace NOVÝCH STUDENTŮ, POSLUCHAČŮ PRVNÍCH ROČNÍKŮ. 1.4 FORMÁLNÍ STAVBA SYNTAGMAT Sklady mají vedle své stránky významové (sémantické) i formální stránku. Jde o prostředky a způsoby, jimiž se sklady ve spisovné češtině tvoří PROSTŘEDKY VYJADŘOVÁNÍ SKLADEBNÍCH VZTAHŮ Prostředky vyjadřování syntaktických vztahů v skladech jsou a) TVAROSLOVNÉ (s l o v nědruh o v á př í s l u š n o s t větného č l e n u, t v a r y o h e b n ý c h s l o v n í c h d r u hů, m l u v n i c k é s l o v n í d r u h y: předložky a s p o j k y ); b) SKLADEBNÍ (p ořá d e k s l o v ) a c) ZVUKOVÉ (m e l o d i e, důraz, p a u z y ) ZPŮSOBY NA VYJADŘOVÁNÍ SYNTAKTICKÝCH VZTAHŮ Způsoby na vyjadřování syntaktických vztahů jsou s h o d a, říze n o s t a př i m yk á n í : SHODA URČOVACÍ SKLAD Podřazený člen se shoduje s nadřazeným členem úplně nebo částečně v r o dě j m e n n é m, čísl e a p á dě PŘISUZOVACÍ SKLAD Sloveso v přísudku se shoduje s podmětem v o s o bě, č í s l e, e v. j m e n n é m r o dě ŘÍZENOST Jde o způsob spojení, při němž sloveso (nadřazený člen) si vynucuje na podstatném jménu (podřazený člen) u rčitou form u (p á d ) PŘIMYKÁNÍ Je takový způsob spojení, při němž se významová sounáležitost členů skladu naznačuje jen skladebně (slovosledem, intonačně), tj. není vyjádřena ani shodou a ani řízeností.

11 11 2. SKLADBA VĚTNÁ I. Podle obsahu a sdělné platnosti se výpovědi člení na o z n a m o v a c í, t á z a c í, r o z k a z o v a c í a z v o l a c í. Postoj mluvčího ke sdělované skutečnosti se projevuje také k l a d n o u n e b o z á p o r n o u p o d o b o u v ý p o vě d i. II. Podle složitosti gramatické stavby věty (výpovědi) se rozlišují vě t y j e d n o d u c h é a vět y s l o ž e n é n e b o l i s o u větí. Jednoduché věty se dělí na vě t y d v o jčl e n n é a j e d n očle n n é. DVOJČLENNÉ VĚTY jsou věty s r o zčleně n ý m p r e d i k ační m j á d r e m n a č á s t p o d mě t o v o u a část přísudkovou, a to i v těch případech, kdy je podmět nevyjádřený. JEDNOČLENNÉ VĚTY jsou tvořeny tzv. větn ý m z á k l a d e m (predikačním centrem) j e d n očlenné vět y. Dělí se na s l o v e s n é d v o jčlen n é vět y nebo n e s l o v e s n é j e d n oč l e n n é vě t y. Větné členy, které jsou stavebními jednotkami věty, se dělí na ZÁKLADNÍ VĚTNÉ ČLENY (p o d mět a přísude k ) a na ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY (př í v l a s t e k, přísta v e k ; předmět, příslov ečné u rče n í ). 3. SKLADBA POLOVĚTNÁ SYNTAX POLOVĚTNÁ zahrnuje ty případy syntagmatu (skladu), které j s o u t v ořen é č l e n s k y a p o l o větně, t j. j e d e n č l e n s y n t a g m a t u j e v y j á dřen větným č l e n e m a d r u h ý t z v. p o l o větnou k o n s t r u k c í. Jde o konstrukce DOPLŇKOVÉ (přecho d n í k o v é v a z b y), o b r a t y s přídavným i j m é n y s l o v e s n ý m i, o b r a t y s i n f i n i t i v e m a přístavk o v é k o n s t r u k c e. 4. SKLADBA SOUVĚTNÁ Podle počtu vět v souvětí se tradičně rozděluje souvětí na j e d n o d u c h é a s l o ž e n é (složité). Podle charakteru syntaktického vztahu mezi větami v souvětí se tradičně souvětí člení na s o uřad n é a p o dř a d n é. 5. SKLADBA TEXTOVÁ Syntax textová se zabývá syntaktickou problematikou výstavby, typů a funkcí textů jako celku.

12 12 SKLADBA ZÁVISLOSTNÍ NEVALENČNÍ STAVBA VĚTY; SKLADEBNÍ VZTAHY A JEJICH VYJADŘOVÁNÍ; VĚTNÉ ČLENY Z HLEDISKA KLASICKÉ VĚTNĚČLENSKÉ ZÁVISLOSTNÍ SKLADBY NEVALENČNÍ VĚTNÉ ČLENY VĚTNÉ ČLENY jsou skladební funkce významových slov ve větě v podobě skladebních dvojic (syntagmat). V současné spisovné češtině se rozlišují tyto větné členy: z á k l a d n í č l e n věty j e d n očlenné ; p o d mět a př í s u d e k ; př í v l a s t e k a přístave k, předmět, příslov ečné u rče n í ; d o p l ně k. VĚTNÝMI ČLENY MOHOU BÝT: 1. S y n t a k t i c k á s u b s t a n t i v a (plnící větněčlenskou funkci morfologických substantiv): a) m o r f o l o g i c k á s u b s t a n t i v a (otec, matka, dítě, dům, Jan), b) z p o d s t a t ně l á a d j e k t i v a (vrchní, telecí, obžalovaný), c) s u b s t a n t i v n í z á j m e n a (já, on), d) z p o d s t a t ně l á a d j e k t i v n í z á j m e n a (Stále mele svou), e) s u b s t a n t i v n í číslo v k y (sto, milion), f) z p o d s t a t nělé ad j e k t i v n í číslovky (První vystoupí z řady), g) z p o d s t a t ně l é v ý r a z y n e o h e b n é (Každé proč má své proto). 2. S yn t a k t i c k á a d j e k t i v a (plnící větněčlenskou funkci morfologických adjektiv): a) m o r f o l o g i c k á a d j e k t i v a (mladý, jarní), b) a d j e k t i v n í z á j m e n a (můj, tvůj, náš, který, všechen), c) a d j e k t i v n í č í s l o v k y (jeden, dva, tři, čtyři; pět). 3. S yn t a k t i c k á příslovce: a) m o r f o l o g i c k á přís l o v c e (tam, rychle, vpravo), b) a d v e r b i á l n í číslovky (dvakrát), c) a d v e r b i á l n í v ý r a z y příslovečné (před rokem). 4. S l o v e s a u rč i t á (padám, padá, sněží). 5. I n f i n i t i v y (psát(i), říci, říct). 6. Př e c h o d n í k y (jeda, vyjed). 7. Příč e s t í t r p n é (celkem vzato). 8. V e d l e j š í vět y. VĚTNÝMI ČLENY NEBÝVAJÍ: 1. Přívě t n é v ý r a z y: a ) k o n t a k t o v é (Co by se jí mohlo stát, že jo?), b) n a z ačátk u v ý p o vě d i (Tak byl jednou hloupý Honza ), c) m o d á l ně hodnotíc í (Vážně, jdete už?), d) v ý p lňkové výra z y (On jako přijde ),

13 13 e) v o k a t i v (Karle, brzo napiš! mimo vokativní věty Karle!), f) c i t o s l o v c e a p e l o v á a e x p r e s i v n í (Br, to je vedro! mimo citoslovečné věty Br!), g) č á s t i c e př i t a k a c í a z á p o r n é (Ano, půjdu. Ne, nepůjdu. mimo částicové věty Ano. Ne.). 2. N a v a z o v a c í v ý r a z y n a v a z u j í c í větu n a pře d c h o z í t e x t (Jak jsem říkal, moji rodiče to neviděli rádi). 3. G r a m a t i c k á s l o v a a v ý r a z y v e větě a ) př e d l o ž k y (Našel ženu prostřednictvím inzerátu), b ) s p o j k y, c ) s p o j o v a c í příslovc e (Ordinujeme kromě středy), d) př í s l o v c e a z á j m e n a o d k a z o v a c í (Kde se pivo vaří, tam se dobře daří!), e) s p o n o v á s l o v e s a (být), f) m o d á l n í s l o v e s a (moci, smět, musit, mít, chtít), g ) f á z o v á s l o v e s a (začít, přestat), h) z v r a t n é se, si, ch) č á s t i c e (tak, nuže, nu). SKLADEBNÍ VZTAHY VE SKLADBĚ VĚTNĚČLENSKÉ ZÁVISLOSTNÍ SYNTAKTICKÉ VZTAHY vycházejí z toho, že slova (výrazy), které plní ve větě funkci větných (syntaktických) členů, jsou ve vzájemných vztazích. Tyto vztahy se označují jako SKLADEBNÍ (syntaktické). Skladební vztahy vytvářejí skladební strukturu věty. Syntaktické vztahy v současné spisovné češtině jsou dvojího druhu: 1. Členy spojené skladebním vztahem nejsou na stejné úrovni. J e d e n j e d r u h é m u n a dřa z e n a t e n j e m u z a s e p o dříz e n ; v z n i k a j í t a k s k l a d e b n í d v o j i c e. 2. Členy spojené skladebním vztahem jsou na stejné úrovni, tj. nejsou ve vztahu vzájemné nadřazenosti a podřazenosti, čili nejsou ve vztahu skladební závislosti. V z n i k a j í t a k s k l a d e b n í s k u p i n y. SKLADEBNÍ VZTAHY MEZI ČLENY SKLADEBNÍCH DVOJIC Věty jsou tvořeny skladebními (větnými, syntaktickými) dvojicemi. Viz PLANIMETRICKÝ ROZBOR VĚTY SLOVESNÉ JEDNODUCHÉ: Osenická škola srostla s osudy rodu Foersterova. Tuto větu tvoří skladební dvojice: Osenická škola, škola srostla, srostla s osudy, rodu Foersterova. PŘÍVLASTEK Osenická PODMĚT škola PŘÍSUDEK srostla PŘEDMĚT s osudy PŘÍVLASTEK rodu PŘÍVLASTEK Foersterova

14 14 Mezi členy existuje VZTAH ZÁVISLOSTI. Ty členy, které stojí hierarchicky výše, se označují jako ČLENY ŘÍDÍCÍ (Osenická ŠKOLA, ŠKOLA SROSTLA, SROSTLA s osudy, RODU Foersterova) a členy chápané jako postavené hierarchicky níže se označují jako ČLENY ZÁVISLÉ (např. OSENICKÁ škola, ŠKOLA SROSTLA, srostla S OSUDY, rodu FOERSTEROVA). PŘISUZOVACÍ DVOJICE se považuje ZA ZÁKLAD VĚTY (za základní větnou dvojici) a PODMĚT S PŘÍSUDKEM ZA ZÁKLADNÍ VĚTNÉ ČLENY. Vztah mezi členy ve skladební dvojici se dále v tradiční větnězávislostní skladbě dále specifikuje z hlediska v ý z n a m o v é h o (sémantického) na vztah PŘISUZOVÁNÍ (predikace) a URČOVÁNÍ (determinace). I. PŘISUZOVÁNÍ je aktuá l n í v z t a ž e n í nějaké č i n n o s t i (pracovat), s t a v u (ležet) nebo v l a s t n o s t i (být slepý/slepým) k j e j i c h n o s i t e l i z p r a v i d l a j d e o přisouzení z n a k u nějaké p o d s t a tě. A k t u á l n í v z t a ž e n í ně j a k é h o přízn a k u z n a m e n á v če š t i ně je h o č a s o v é a z působové z ařazen í. 1. ČAS SLOVESNÝ vyjadřuje, zda se slovesný děj koná v přítomnosti (čas PŘÍTOMNÝ; Píšu) nebo se konal v minulosti (čas MINULÝ; Psal-0 jsem) anebo se bude konat v budoucnosti (čas BUDOUCÍ; Budu psát (ned.); Napíš-u (dok.)). 2. ZPŮSOB SLOVESNÝ je o z n a m o v a c í (oznamuje děj jako skutečný či jistý (Píš-u), r o z k a z o v a c í (vyjadřuje rozkaz nebo přání; Piš-0!) nebo p o d m iňovací (Psal-0 bych) anebo děj podmíněný, který by nastal, kdyby se splnila jistá podmínka. II. VZTAH URČOVÁNÍ neboli SUBORDINAČNÍ se vyjadřuje v současné spisovné češtině SHODOU (kongruencí) nebo ŘÍZENOSTÍ (rekcí) anebo PŘIMYKÁNÍM (adjunkcí). FORMÁLNÍ VYJADŘOVÁNÍ SKLADEBNÍCH VZTAHŮ VE SKLADEBNÍCH DVOJICÍCH 1. SHODA (KONGRUENCE) ZÁVISLÝ ČLEN přejímá mluvnické kategorie členu řídícího, tj. s h o d u j e s e s n í m (v p á dě, č í s l e, j m e n n é m r o dě, slo v e s n é o s o bě). Rozlišujeme shodu: a) SHODA V PŘÍSUDKU aa) SHODA U PŘÍSUDKU SLOVESNÉHO Přísudkové sloveso se s podmětovým podstatným jménem shoduje v o s o bě a v č í s l e (popř. ve j m e n n é m r o dě za předpokladu, vyjadřuje-li přísudkové sloveso jmenný rod; u mužského rodu v množném čísle též podle ž i v o t n o s t i a n e ž i v o t n o s t i ). Např.: Otec zaspal-0. Matka zaspal-a. Dítě zaspal-o. Žáci už odešl-i. Počítače nepracoval-y. Chlapci se vrátil-i. Dívky se vrátil-y. Stromy rostl-y pomalu. Děvčata zametal-a košťaty. ab) SHODA U PŘÍSUDKU JMENNÉHO SE SPONOU Tvarově se shoduje jmenná část přísudku s podmětem (u přídavných jmen v rodě, čísle a pádě; u podstatných jmen v čísle, někdy i v pádě a v rodě), např.: Otec je nemocn-ý. Otec je nemocen-0. Sestra je velmi často nemocn-á/nemocn-a. Moje matka je učitelk-a/učitelkou. Otec je učitel-0/učitel-em. b) SHODA V PŘÍVLASTKU

15 15 Jde o shodu v rodě, čísle a pádě, např. nové auto, nový vůz, mladá žena; u mužských podstatných jmen v mn. č. též podle životnosti, např. otcovi přátelé otcovy knihy. ba) SHODA U ADJEKTIVNÍHO PŘÍVLASTKU Adjektivní přívlastek se shoduje s řídícím podstatným jménem v rodě, čísle a pádě, např. po matčině smrti, současný pop, moderní jazz, současná hudba. ZÁMĚRNÉ PORUŠOVÁNÍ SHODY V RODĚ Někdy dochází k záměrnému porušování shody v rodě, např. ty kluku líná, ty kluku zlatá. V těchto kongruentních konstrukcích stává adjektivum vždy za řídícím substantivem. bb) SHODA U SUBSTANTIVNÍHO PŘÍVLASTKU Substantivní přívlastek se shoduje s řídícím substantivem: a) v pádě, čísle, ale nikoli v rodě, např. chudák (přívlastek) maminka; b) v pádě, čísle a rodě, např. chudák (přívlastek) tatínek zde jde o shodu nahodilou. c) SHODA V DOPLŇKU ca) Adjektivní doplněk se shoduje se substantivem, na němž závisí v r o dě, č í s l e a p á dě, např. bratr se zdál nemocen/nemocný/nemocným; cb) v některých typech se závislost doplňku na řídícím substantivu vyjadřuje r e k c í, např. Studenti ho zvolili svým mluvčím. SKLADEBNÍ PRAVOPIS SHODY PŘÍSUDKU S PODMĚTEM U jmenného přísudku se sponou (resp. u doplňku) se v r o dě shoduje jednak příčestí (stejně jako u slovesného přísudku), jednak př í d a v n é j m é n o. Syntaktický pravopis pravopisně měkkých nebo pravopisně tvrdých písmen i/y (nikoli hlásek měkkých nebo tvrdých, čili zvuků mateřštiny) u jmenných tvarů přídavného jména nebo v příčestích se řídí těmito pravidly: Je-li podmětem věty jméno rodu mužského životného v množném čísle, píše se v koncovkách příčestí a jmenných tvarů přídavných jmen pravopisně měkké písmeno -i. (Chlapci byl-i zvědav-i na nového učitele.) Je-li podmětem věty jméno rodu mužského neživotného v množném čísle nebo jméno rodu ženského v množném čísle, píše se v koncovkách příčestí a jmenných tvarů přídavných jmen pravopisně tvrdé písmeno -y. (Schody byl-y poškozen-y. Dívky byl-y zvědav-y na novou učitelku.) Tvoří-li podmět věty několik souřadně spojených jmen, řídí se psaní pravopisně měkkého písmene -i nebo pravopisně tvrdého písmene -y těmito pravidly: Je-li mezi jmény alespoň jedno rodu mužského životného, píše se -i. Záleží ovšem na postavení podmětu vzhledem k slovesnému přísudku: Předchází-li podmět věty před přísudkem, píše se pravopisně měkké písmeno -i vždy. (Jan i Jana šl-i večer do kina.) Následuje-li podmět věty až za přísudkem, je možná shoda i podle nejbližšího jména několikanásobného podmětu, pokud je toto (skladebné) jméno v množném čísle. (Cvičil-y žákyně a žáci. Cvičil-i žákyně a žáci. Do kina šl-y všechn-y dívky, ale jen jeden hoch. Do kina šl-i všechny dívky, ale jen jeden hoch.) Není-li mezi (skladebnými) jmény v podmětu věty jméno mužského rodu životného, píše se pravopisně tvrdé písmeno -y. (Kalamář a tužka ležel-y na stole.)

16 16 2. ŘÍZENOST (REKCE) Člen řídící předpisuje pád závislého jména (jde tu o vazebné doplnění členu řídícího), např. číst KNIH-U, toužit PO ŽEN-Ě. Rekcí se vyjadřuje i závislost přívlastkového substantiva, např. četba knihy číst knihu, služba zákazníkům sloužit zákazníkům, objevení planety objevit planetu. Rekcí se rovněž vyjadřuje i závislost doplňku a) substantivního (Studenti zvolili Petra svým mluvčím/za svého mluvčího/jako svého mluvčího) nebo b) adjektivního (Lékař Karla uznal neschopným). 3. PŘIMYKÁNÍ (ADJUNKCE) Podoba členu závislého nevyplývá z vlastností členu řídícího, nýbrž z významového vztahu k němu (jde tu jak o nevazebné, tak i o neshodové doplnění členu řídícího), např. koš NA ODPADKY, procházet se před domem, za domem, okolo domu aj., nezmlknout celou cestu. VZTAHY MEZI ČLENY SKLADEBNÍCH SKUPIN PŘIŘAĎOVÁNÍ (KOORDINACE) 1. SKUPINA KOORDINAČNÍ A. PARATAXE Vztah mezi členy koordinační skupiny se vyjadřuje spojovacími prostředky souřadicími, např. otec a matka. Toto spojení je s p o j k o v é s p o j e n í. Nebo členy syntaktické skupiny jsou spojeny b e z e s p o j ečně, např. otec, matka. Spojovacími prostředky jsou buď spojky (a, i, ale, nebo, ba), nebo příslovce (dokonce, třeba aj.). B. HYPOTAXE V některých případech se vyjadřuje koordinace hypotakticky, tj. prostřednictvím výrazů podřadicích, např. otec s matkou ap. PŘISTAVOVÁNÍ (APOZICE) 2. SKUPINA APOZIČNÍ A. SPOJENÍ NESPLÝVAVÉ Při spojení nesplývavém jsou členy apoziční skupiny odděleny pauzou a v písmu nejčastěji čárkou, např. Praha, hlavní město České republiky. B. SPOJENÍ SPLÝVAVÉ Při spojení splývavém není mezi členy apoziční skupiny pauza nebo v písmu čárka, např. profesor Novotný.

17 17 VALENČNÍ SKLADBA VALENCE SLOVESNÁ ZÁKLADOVÉ VĚTNÉ STRUKTURY (ZVS) Z á k l a d o v é větn é s t r u k t u r y jsou i z o l o v a n é věty obsahující pouze h o l é větné členy tvořící tzv. mi n i m á l n í větu (např. Slunce svítí. Pejsek vrtí ocáskem. Lékař uznal studenta nemocným). Jsou konstruovány, konstituovány valenčním potenciálem slovesa v pozici verba finita (VF), tj. slovesa určitého buď ve tvaru osobním (personálním) nebo neosobním (nepersonálním). ZVS v a l e nč n í se zobecňují buď na nižším stupni zobecnění v rovině s l o v n í c h d r u hů (např. Úroda závisí na počasí se zapisuje pomocí symbolů (N) VF pers na N), nebo na vyšším stupni specifikace v rovině větných č l e nů (např. Úroda závisí na počasí = S (podmět) P (přísudek) O (předmět)) ve větných v z o r c í c h reprezentujících v a l e nční potenciál s l o v e s a v pozici v e r b a f i n i t a, např. slovesa záviset. Sloveso ZÁVISET podle valenčního slovníku spisovné češtiny s názvem SLOVESA PRO PRAXI. VALENČNÍ SLOVNÍK NEJČASTĚJŠÍCH ČESKÝCH SLOVES uvádí jednu z jeho valencí typu: Úroda závisí na počasí = II. b ý t něč í m p o d m í něn: něco závisí na něčem/na někom. Val 1: S nom [sit]; Val 2: na S loc [sit] v [qual] v [temp] v [hum]//na tom, rel SENT: Obžalovaný věděl, že na odpovědi závisí jeho život, a to vedle: Val 1 VF Val 2: I. b ý t o d k á z á n : někdo závisí na někom/na něčem. Val 1: S nom [hum]; Val 2: na S loc [hum] v [qual]: Tělesně postižení závisí na dobročinnosti sponzorů a nadací. P r o p o r o z u měn í u v e d e n é h o z á p i s u j e n u t n o s e s e z n á m i t s p o p i s e m z p r a c o v á n í h e s e l v t o m t o s l o v n í k u, s e s e z n a m e m z k r a t e k a z n aček a v ý z n a m o v ý c h r ysů (tendencí) uved e n ý c h s l o v e s! VĚTNĚ-KONSTITUTIVNÍ FUNKCE PODSTATNÝCH JMEN Z HLEDISKA VALENČNĚ-INTENČNÍ SKLADBY 1. V ý z n a m o v á b á z e s l o v n í h o d r u h u je zastupována v ý z n a m o v o u s l o ž k o u s ym e t r i c k é h o j e d n o z n ačného z á k l a d n í h o j a d e r n é h o z n a k u. 2. Fu n kční příz n a k je zastupován příslušnou funkcí, která splňuje požadavek symetričnosti jednoty významu a funkce. 3. S ym b o l y S (substantivum, podstatné jméno), A (adjektivum, přídavné jméno), V (verbum, sloveso), C (cirkumstantivum, slovo okolností, příslovce) vyjadřují významovou bázi základních slovních druhů češtiny. 4. S y m b o l y s, a, v, c jsou pak zápisem sekundárních funkcí základních slovních druhů. 5. U základových větných konstrukcí lze pracovat s následujícím zápisem: S c (komárek bzučí; chytil komárka); S a (pískot komárka); S v (tento hmyz je komárek); S c (odletěl s komárkem) (viz MČ (2)). Tedy S s j e p o d s t a t n é j m é n o s f u n kční m přízn a k e m p o d s t a t n é h o j m é n a.

18 18 PRIMÁRNÍ FUNKCE PODSTATNÝCH JMEN Z hlediska vě t ně - k o n s t i t u t i v n í c h f u n k c í p o d s t a t n ý c h j m e n tvoří funkční jádro pádu jeho p r i m á r n í funkce S s (tj. p o d mě t o v é funkce substantiv (KOS zpívá) a komplement, adjunkt před mětový (chytil KOSA)). P r i m á r n í f u n k c e S s zahrnuje nominativní podmět s vnitřní sémantickou klasifikací: 1. N (nominativ; 1. p.) ve funkci podmětu (KOS zpívá), 2. G (genitiv; 2. p.) ve funkci podmětu (G záporový: V Labi ubylo VODY; G množství: Přibylo nám PRÁCE; G numerativní: Z auta vystoupilo PĚT LIDÍ). 3. O b j e k t o v ý ( pře d mě t o v ý ) k o m p l e m e n t S s (Chytil KOSA). SEKUNDÁRNÍ FUNKCE PODSTATNÝCH JMEN S e k u n d á r n í f u n k c e S c (tj. o k o l n o s t n í pády ve funkci adverbiálního komplementu a suplementu, či adjunktu (přiletěl S KOSEM)). Další sekundární funkce tvořící samostatný funkčně-sémantický okruh jsou: S a (hlas KOSA) představuje rozvíjecí derivační strukturu s větněčlenskou interpretací neshodného přívlas t k u a sekundární funkce typu S v (Tento pták JE KOS) představuje soubor větných vzorců založených na slovese být; ze syntaktického hlediska je komplement označován jako p r e d i k a t i v u m. PROSTÉ A PŘEDLOŽKOVÉ PÁDY Na s e k u n d á r n í f u n k c i typu S a (hlas KOSA) zahrnující substantiva v syntaktické funkci a t r i b u t u (přívlastku) neshodného se podílejí i pády předložkové, např. přednáška O N E R U D O V I přednáší O N E R U D O V I ; sémantická (významová) funkční pozice tohoto typu je závislá na transformačně nadřazené konstrukci. S e k u n d á r n í f u n k c e typu S v, kdy podstatné jméno je ve funkci p r e d i k a t i v u (významového přísudku) s ohledem na významy předložkových pádů s významy lokálních určení (Šaty jsou V E S KŘÍ N I ), temporálních určení (Stalo se to V Z I MĚ) a dalších významů adverbiální povahy (Dům je O DVOU P O D L A Ž Í C H ). S e k u n d á r n í f u n k c e S c zahrnuje nevalenční příslovce. V ý r a z o v ý charakter pozic základových větných struktur je p r i m á r ně uváděn v p á d e c h s u b s t a n t i v (např. Slunce svítí; S P; (N 1 ) VF personální ), popř. a d j e k t i v (Babička byla hodná; S P složený ; (N 1 ) VF personální kopulativní + A 1 ). V s u b s t a n t i v n í p o z i c i mohou vystupovat: 1. Osobní z á j m e n a nebo zájmena v jejich platnosti (Napsal jsem test z češtiny. Pak jsem ho odevzdal. Co píšeš?). 2. Vedlejší věty ve funkčních pozicích ZVS, ať jsou jejich p r i m á r n í m výrazovým prostředkem, nebo s e k u n d á r n í m, jsou vedlejší věty v a l e nční (Žák se snažil, aby ve škole uspěl). 3. Vedle uvedených případů u některých predikátů může být vedlejší věta v dané pozici naopak p r i m á r n í m výrazovým prostředkem (Honza věřil, že se brzo uzdraví // Honza věřil v brzké uzdravení). 4. U jiných predikátů není pozice substantivní realizovatelná, např. Naši se rozhodli, že mě dají na gymnázium // dát mne na gymnázium. Zde primární vedlejší věta variuje s i n f i n i t i v e m, tj. s jiným výrazovým prostředkem, než jakým je substantivum. VALENCÍ slovesa tedy rozumíme jeho schopnost vázat na sebe jiná slova a zakládat tak z hlediska skladebního základové větné struktury. Valence českého slovesa staví na rovině slov (lexikálních jednotek) a jejich významů lexikálních s tvaroslovnou rovinou (tj. se

19 19 slovními ohebnými druhy a jejich tvary nebo se slovy neohebnými) a s rovinou skladební. SLOVESO k sobě poutá jistý počet tvarů slov dalších a stává se tak organizačním centrem věty. SLOVESNÉ VĚTNÉ TYPY PODLE VALENCE Slovesné větné typy podle valence přísudkového slovesa jsou JEDNOČLENNÉ (Prší), DVOUČLENNÉ (Kos zpívá. Zebe mě.), TŘÍČLENNÉ (Zachtělo se mu lepšího života. V kuchyni čpělo česnekem. Maminka uvařila oběd. Otec se zdál nemocen/nemocný/nemocným) nebo ČTYŘČLENNÉ (Maminka dennodenně obouvávala malé dítě do botiček. Řidič zavezl vůz do garáže. Lékař uznal studenta neschopným.). Slovesné větné typy podle rozložení funkčních pozic v ZVS rozlišují struktury BEZVALENČNÍ nemající valenci zleva ani zprava (Sněžilo.), JEDNOSTRANNĚ VALENČNÍ S VALENCÍ ZLEVA (Slunce svítí.) nebo Z VALENCÍ ZPRAVA (Mrazí mě. V komíně hučí.), anebo OBOUSTRANNĚ VALENČNÍ (Soud vynesl rozsudek. Praha leží na Vltavě. Pepík se dělal hloupým. Lékař přiložil obvaz na ránu. Soud shledal obžalovaného vinným.). KLASIFIKACE ZÁKLADOVÝCH VĚTNÝCH STRUKTUR PODLE VĚTNĚ- ČLENSKÉHO A SLOVNĚDRUHOVÉHO CHARAKTERU JEJICH VALENČNÍCH POZIC ZÁKLADOVÉ VĚTNÉ STRUKTURY se zobecňují ve VĚTNÝCH VZORCÍCH. VĚTNÉ VZORCE reprezentují valenční potenciál slovesa, které v dané ZVS obsazuje pozici VF. Toto zobecnění se děje buď v rovině SLOVNÍCH DRUHŮ, nebo v rovině VĚTNÝCH ČLENŮ. Např. zápis ZVS věty Pejsek vrtěl ocáskem ve slovních druzích by vypadal takto: N 1 VF pers N 7. Zápis téže ZVS v rovině větných členů by vypadal: S P O (S je symbol pro subjekt (podmět), P pro predikát (přísudek) a O pro objekt (předmět)). ZÁKLADOVÝCH VĚTNÝCH STRUKTUR, se kterými pracujeme v této knižní pomůcce, je jedenáct (J. Novotný). TYPY ZÁKLADOVÝCH VĚTNÝCH STRUKTUR PODLE VALENCE PŘÍSUDKU Podle VALENCE PŘÍSUDKU (P, PREDIKÁTU) rozlišujeme následující typy a podtypy základových větných struktur: 1. P Tento typ ZVS je utvářen SLOVESY BEZVALENČNÍMI. Zakládají jej SLOVESA NEOSOBNÍ (IMPERSONALIA, VF IMPERSONÁLNÍ, VFNONPERSonální, VF neosobní ) a zároveň i BEZPŘEDMĚTOVÁ neboli VF nonpersonální. Po významové (sémantické) stránce vyjadřují tyto ZVS přírodní jevy (Sněží) a smyslové vjemy (Zvoní). 2. S P Tento typ ZVS je utvářen SLOVESY JEDNOVALENČNÍMI, a to obsazujícími pozici mluvnického podmětu (tj. pozici levovalenční). Na rovině slovních druhů je reprezentován vzorcem N 1 VF pers, např. Babička spí. Pes štěkal. Slunce svítí. Z hlediska významového (sémantického) tento typ zakládají slovesa s významem pohybu či jiných tělesných činností (Dítě běží. Pes štěká.) nebo slovesa vyjadřující stavy a vlastnosti, popř. jejich změny (Dítě spí. Babička stárne.). Typ se slovesy zdát se, stát se, přihodit se, ukázat se ap. vyjadřuje podmětovou pozici větou vedlejší (Zdálo se, ŽE JE TO PRAVDA).

20 20 3. P O Tento typ ZVS je utvářen slovesy pouze PRAVOVALENČNÍMI (NEOSOBNÍMI), která na sebe váží pozici OBJEKTOVOU (PŘEDMĚTOVOU), a to pozici s jedním nebo dvěma objekty. A) P O Tento typ ZVS zahrnuje slovesa j e d n o v a l e nč n í. Na rovině slovnědruhové je reprezentován následujícími typy: (1) VF NONPERSONÁLNÍ N 4 Tento podtyp je reprezentován předmětem v a k u z a t i v u, např. Zebe mě. Z hlediska sémantického (významového) jej zakládají struktury se slovesy s významy subjektivních stavů tělesných. (2) VF NONPERSONÁLNÍ N 3 Tento podtyp je reprezentován předmětem v d a t i v u, např. Chutná mně. Z hlediska sémantického (významového) jej zakládají struktury se slovesy s významy subjektivních stavů tělesných i duševních (Otrnulo mu. Ulevilo se mu.). (3) VF NONPERSONÁLNÍ N 2 Tento podtyp je reprezentován předmětem v (partitivním nebo negativním) g e n i t i v u, např. Napadlo sněhu. Ubylo vody. Z hlediska sémantického (významového) jej zakládají struktury se slovesy vyjadřující stavy a jejich změnu (ubýt, ubývat, přibýt, přibývat, napadnout, nedostávat se). (4) VF NONPERSONÁLNÍ PREP N Tento podtyp je reprezentován jménem v předložkovém pádu (prepozice (předložka) + pád = předložkový pád), např. Došlo k výbuchu. Z hlediska sémantického (významového) jej zakládají struktury se slovesy s významy stavů a jejich změn. B) P O 1 O 2 Tento typ je konstituován slovesy DVOJVALENČNÍMI, která po významové stránce vyjadřují především duševní stavy. Pádem první předmětové pozice je d a t i v (N 3 ), který vyjadřuje nositele duševního stavu; druhá předmětová pozice vyjadřuje toho (nebo to), co je příčinou duševního stavu. Na rovině slovnědruhové se rozlišují podtypy: (A) VF NONPERSONÁLNÍ N 3 N 2 Tento podtyp je reprezentován předmětem v d a t i v u a g e n i t i v u, např. Zželelo se mu nemocného. (B) VF NONPERSONÁLNÍ N 3 PREP N Tento podtyp je reprezentován předmětem v d a t i v u a předložkovým p á d e m, např. Dítěti se zastesklo po rodičích.

VĚTNÉ ČLENY. Mgr. Jiří Ondra Procvičení základních pojmů a kategorií z oblasti české skladby. Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností

VĚTNÉ ČLENY. Mgr. Jiří Ondra Procvičení základních pojmů a kategorií z oblasti české skladby. Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností VĚTNÉ ČLENY Autor Mgr. Jiří Ondra Anotace Opakování základních pojmů a kategorií z oblasti české skladby Očekávaný přínos Procvičení základních pojmů a kategorií z oblasti české skladby Tematická oblast

Více

SADA VY_32_INOVACE_CJ1

SADA VY_32_INOVACE_CJ1 SADA VY_32_INOVACE_CJ1 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Mgr. Bronislavou Zezulovou a Mgr. Šárkou Adamcovou. Kontakt na tvůrce těchto DUM: zezulova@szesro.cz a adamcova@szesro.cz

Více

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 18. 3. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_29_CJL_NP2

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 18. 3. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_29_CJL_NP2 Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 18. 3. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_29_CJL_NP2 Ročník: I. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova - zná pojem mateřský jazyk 1. Čeština jako mateřský jazyk MKV 4.4 - zná základní složky

Více

15. Věta jednoduchá Vypracovala: Martina Miškeříková, červenec 2013

15. Věta jednoduchá Vypracovala: Martina Miškeříková, červenec 2013 15. Věta jednoduchá Vypracovala: Martina Miškeříková, červenec 2013 Název školy Obchodní akademie a Střední odborné učiliště Veselí nad Moravou Název a číslo OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, CZ

Více

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Čtení a naslouchání čtení jako zdroj informací aktivní naslouchání s otázkami Žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas.

Více

Dataprojektor, kodifikační příručky

Dataprojektor, kodifikační příručky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Prima 2 hodiny týdně Dataprojektor, kodifikační příručky Slovní druhy Objasní motivaci pojmenování slovních druhů Vysvětlí

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti porozumí písemným nebo mluveným 4. pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost 9.

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Šablona III/2: Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

SOŠUP 7. 4. 2013 2. 64 41 L/51

SOŠUP 7. 4. 2013 2. 64 41 L/51 Datum: 7. 4. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_106 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30 porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

VY_32_INOVACE_18_ ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY_20

VY_32_INOVACE_18_ ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY_20 VY_32_INOVACE_18_ ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY_20 Autor: Kateřina Kantová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:

Více

Graf skladebného rozboru věty

Graf skladebného rozboru věty Graf skladebného rozboru věty Existuje několik způsobů grafického zápisu větného rozboru. Předkládaný způsob se pokouší o co největší jednoduchost a přehlednost. Příklad: Starý pán se pomalu belhal do

Více

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti Prima jednoduše mluví o sobě Slovní zásoba: elementární slovní 1 B/ 26, 27, 29, 30 tvoří jednoduché otázky a aktivně je používá zásoba pro zvolené tematické okruhy odpovídá na jednoduché otázky obsahující

Více

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Tercie 2 hodiny týdně Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Skladba *) Ţák vysvětlí pojem aktuální (kontextové)

Více

IV. Gramatika A. Tvarosloví 1. Slovní druhy

IV. Gramatika A. Tvarosloví 1. Slovní druhy IV. Gramatika A. Tvarosloví 1. Slovní druhy Slovní druhy jsou soubory slov vymezené podle hledisek významového, tvaroslovného a skladebního. V podstatě se shodují s kategoriemi, s jejichž pomocí starořecký

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 5. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas vymyslí

Více

ČESKÝ JAZYK 5. TŘÍDA

ČESKÝ JAZYK 5. TŘÍDA A) Mluvnice 1 - Obecné poučení o jazyce a abeceda a písmo b jak se lidé dorozumívají, funkce řeči c rozlišení prostředků mluveného a psaného projevu 2 - Zvuková stránka jazyka a slabiky a slabikování b

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 4. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas čte s porozuměním

Více

VĚTNÉ ČLENY - PODMĚT A PŘÍSUDEK

VĚTNÉ ČLENY - PODMĚT A PŘÍSUDEK VĚTNÉ ČLENY - PODMĚT A PŘÍSUDEK Autor: Katka Česalová Datum: 10. 9. 2014 Cílový ročník: 6. 9. ročník Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace

Více

VĚTNÁ SKLADBA Mgr. Soňa Bečičková

VĚTNÁ SKLADBA Mgr. Soňa Bečičková VĚTNÁ SKLADBA Mgr. Soňa Bečičková ZÁKLADNÍ SKLADEBNÍ DVOJICE VY_32_INOVACE_CJ_1_09 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti ZÁKLADNÍ SKLADEBNÍ DVOJICE Základní

Více

Základní škola ve Vamberku. Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 9. ROČNÍK. Václav Strážnický 2012/13

Základní škola ve Vamberku. Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 9. ROČNÍK. Václav Strážnický 2012/13 Základní škola ve Vamberku Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 9. ROČNÍK Václav Strážnický 2012/13 MLUVNICE HODINOVÁ DOTACE TEMATICKÝ CELEK OBSAH ZÁŘÍ CELKEM 8 HODIN 1hodina 5 hodin ÚVOD A OPAKOVÁNÍ UČIVA

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru 5. v krátkých mluvených projevech správně dýchá, frázuje a volí vhodné tempo řeči 6. volí

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin Návrhy tematických plánů Střední odborná škola 1. Návrh tematického plánu mluvnice 1. ročník Počet hodin Racionální studium textu 1 Základy informatiky získávání a zpracování informací 1 Jazykověda a její

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Současný český jazyk upevňování a procvičování obtížných gramatických jevů Český jazyk

Více

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0963 II/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační

Více

SKLADBA SOUVĚTÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SKLADBA SOUVĚTÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje SKLADBA SOUVĚTÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2010 Mgr. Domalípová Marcela, Mgr. Fořtová Jana 1 z 14 Obsah: vztahy mezi větami

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 3. Časová dotace: 8 hodin týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, členění slov na hlásky, dlouhé a krátké samohlásky

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT Český jazyk TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) sekunda Mgr. Barbora Maxová 2hod/týden,

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21. sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30. porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

Český jazyk a literatura - jazyková výchova

Český jazyk a literatura - jazyková výchova Využívá znalostí získaných v předešlých ročnících. OPAKOVÁNÍ OPAKOVÁNÍ Vysvětlí pojmy: sl.nadřazené, podřazené a slova souřadná.uvede příklady. Rozpozná sl. jednoznač.a mnohoznačná. V textu vyhledá synonyma,

Více

UČEBNÍ PLÁN PŘEDMĚTU VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ZÁKLADNÍ ŠKOLA LIPTÁL

UČEBNÍ PLÁN PŘEDMĚTU VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ZÁKLADNÍ ŠKOLA LIPTÁL UČEBNÍ PLÁN PŘEDMĚTU VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ZÁKLADNÍ ŠKOLA LIPTÁL VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ŠKOLNÍ ROK: 2014/ 2015 ROČNÍK: 3. TŘÍDNÍ UČITELKA: Hana Matochová

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma 1.2.3. Všestranné jazykové rozbory Kapitola

Více

PŘÍSUDEK Předmět: Ročník: Anotace: přísudek Klíčová slova: Autor: Datum: Škola:

PŘÍSUDEK Předmět: Ročník: Anotace: přísudek Klíčová slova: Autor: Datum: Škola: PŘÍSUDEK Předmět: český jazyk Ročník: 9. (kvarta) Anotace: pracovní list sloužící k opakování, procvičování učiva syntaxe přísudek; lze vytisknout nebo vyplňovat elektronicky; obsahuje řešení Klíčová slova:

Více

Formální skladební vztahy ve větě jednoduché II.

Formální skladební vztahy ve větě jednoduché II. Formální skladební vztahy ve větě jednoduché II. Název materiálu: Název sady: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: VY_32_INOVACE_CJ3r0104 Skladba pro 3.ročník Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 7. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 7. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. KOMUKIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Žák - vypravuje ústně i písemně scény z filmu či ukázky z knih, využívá jazykových prostředků vhodných k oživení vypravování,; - popisuje ústně i písemně umělecké dílo, výrobek,

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

Jazyk a jazyková komunikace 2. ročník a sexta

Jazyk a jazyková komunikace 2. ročník a sexta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Tvarosloví Český jazyk (CEJ) Jazyk a jazyková komunikace 2. ročník a sexta 2 hodiny týdně (viz poznámky) S jistotou určí slovní druh a pojmenuje jej cizím termínem

Více

Tematický plán učiva. Předmět : Český jazyk a literatura Školní rok : 2012-2013 Třída-ročník : 4. Vyučující : Věra Ondrová

Tematický plán učiva. Předmět : Český jazyk a literatura Školní rok : 2012-2013 Třída-ročník : 4. Vyučující : Věra Ondrová Tematický plán učiva Předmět : Český jazyk a literatura Školní rok : 2012-2013 Třída-ročník : 4. Vyučující : Věra Ondrová 1.Vyjadřuje se v běžných komunikačních situacích, neskáče do řeči a naslouchá,

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 6. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 6. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. KOMUKIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Žák - vypravuje ústně i písemně, využívá jazykových prostředků vhodných k oživení vypravování, dodržuje časovou posloupnost, sestavuje osnovu vypravování; - popisuje ústně

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Český jazyk a literatura 1. období 3. ročník Konopková, L.: Český jazyk pro 3. ročník 1. a 2. část (Fortuna) Wildová, R.: Psaní a mluvnická cvičení pro 3.

Více

Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělání

Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělání Datum: 9. 4. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_110 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Český jazyk a literatura 2. období 4. ročník Český jazyk pro 3. ročník II. část (Fortuna) Český jazyk pro 4. ročník I. část (Fortuna), Čítanka pro 4. ročník

Více

Český jazyk Název Ročník Autor

Český jazyk Název Ročník Autor Pomůcka - Slabiky - foto 1. Pomůcka Psací tvary písmen 1. PL - Samohlásky 1. PL Slabiky - slova 1. PL - Souhlásky 1. PL Slova - věty 1. PL Souhlásky m, l, p 1. PL Tvoření slov 1. PL Souhlásky s, j, t 1.

Více

SLOVNÍ DRUHY. Vytvořeno dne: druhů, vymezuje tři základní kritéria členění. Závěr prezentace slouží k procvičení osvojených poznatků.

SLOVNÍ DRUHY. Vytvořeno dne: druhů, vymezuje tři základní kritéria členění. Závěr prezentace slouží k procvičení osvojených poznatků. SLOVNÍ DRUHY Název materiálu: Název sady: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Téma: Jméno autora: VY_32_INOVACE_CJ2r0101 Morfologie pro 2. ročník Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Slovní

Více

SOŠUP 15. 4. 2013 2. 64 41 L/51

SOŠUP 15. 4. 2013 2. 64 41 L/51 Datum: 15. 4. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_107 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka-sluch, rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin. Modelace souvislé řeči/tempo, intonace, přízvuk/ Hláska, slabika, slovo, věta,

Více

Český jazyk, 3. ročník 2014/2015

Český jazyk, 3. ročník 2014/2015 Tematický plán ZŠ Tichá Český jazyk, 3. ročník 2014/2015 Měsíc Učivo Poznámka Výstupy ŠVP ZÁŘÍ ŘÍJEN Opakování učiva 2. ročníku Význam slova Slabika, hláska, slovo Vlastní jména osob, zvířat, měst, řek,

Více

TEMATICKÝ,časový PLÁN vyučovací předmět : český jazyk ročník : 5. x Školní rok_2014/ 2015 vyučující: Lenka Šťovíčková. Zařazená průřezová témata OSV

TEMATICKÝ,časový PLÁN vyučovací předmět : český jazyk ročník : 5. x Školní rok_2014/ 2015 vyučující: Lenka Šťovíčková. Zařazená průřezová témata OSV Školní rok_2014/ 2015 vyučující: Lenka Šťovíčková Září Opakovat učivo min. roč. Pozná kořen, předponu, příponu, koncovku. Vyhledá a tvoří slova příbuzná. SLOH: Vypravuje o prázdninách, sestaví osnovu,

Více

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince Cíl kursu: 1/rychlé osvojení češtiny na komunikační úrovni - rozvoj slovní zásoby 2/ pochopení základních pravidel systému jazyka druhy

Více

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů NĚMČINA Gymnázium PORG Libeň Němčinu vyučujeme na PORGu Libeň od primy 1 do oktávy jako druhý cizí jazyk. Kromě němčiny vyučujeme jako druhý cizí jazyk také francouzštinu. V průběhu studia jsou studenti

Více

VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01. VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_17 materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Hana Johánková Vzdělávací oblast předmět:

VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01. VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_17 materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Hana Johánková Vzdělávací oblast předmět: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 3. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

5. Abstraktní podstatná jména se často tvoří odvozováním od přídavných jmen různými příponami. Utvořte:

5. Abstraktní podstatná jména se často tvoří odvozováním od přídavných jmen různými příponami. Utvořte: Vzorové zadání 1. Užijte předložkové spojení bez peněz ve čtyřech větách nebo slovních spojeních tak, aby pokaždé mělo funkci jiného větného členu (napište kterého). (Příslovečná určení různého druhu započítávejte

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk Ročník: 3.. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk Ročník: 3.. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. OSV - rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Český jazyk a literatura 1. období 2. ročník Konopková, L.: Český jazyk pro 2. ročník 1. a 2.díl (Fortuna) Wildová, R.: Psaní a mluvnická cvičení 1. a 2.

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Zvuková stránka jazyka Pravopis Slovní zásoba a tvoření slov Skladba Rozlišení hlásek koordinace

Více

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0963 II/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační

Více

Větné členy. Základ věty tvoří základní větné členy, jejich spojení nazýváme základní skladebná dvojice. Jsou to podmět a přísudek.

Větné členy. Základ věty tvoří základní větné členy, jejich spojení nazýváme základní skladebná dvojice. Jsou to podmět a přísudek. Základní větné členy Větné členy Základ věty tvoří základní větné členy, jejich spojení nazýváme základní skladebná dvojice. Jsou to podmět a přísudek. Rozvíjející větné členy Další větné členy, které

Více

PŘÍDAVNÁ JMÉNA (ADJEKTIVA)

PŘÍDAVNÁ JMÉNA (ADJEKTIVA) PŘÍDAVNÁ JMÉNA (ADJEKTIVA) Název materiálu: Název sady: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Téma: Jméno autora: VY_32_INOVACE_CJ2r0108 Morfologie pro 2. ročník Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a

Více

Číslo DUM: VY_32_INOVACE_111

Číslo DUM: VY_32_INOVACE_111 Datum: 20. 6. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_111 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Komunikační a slohová výchova Praktické a věcné čtení Praktické a věcné naslouchání Základy mluveného projevu Pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, oznámení, vyprávění, dialog, mimika, gesta

Více

MLUVNICE. Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku

MLUVNICE. Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku MLUVNICE 1. Jazykové rodiny 2. Útvary národního jazyka 3. Jazykové příručky 4. Slovo a jeho význam 5. Obohacování slovní zásoby

Více

1. Podstatná jména (substantiva)

1. Podstatná jména (substantiva) 1. Podstatná jména (substantiva) - názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, činností a vztahů - určujeme mluvnické kategorie: PÁD, ČÍSLO, ROD (životnost) + VZOR Druhy podstatných jmen a/ abstraktní

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 TS Český jazyk 2 (Jazykové rozbory) Terasoft Větné rozbory určování větných členů ve větě, chybné odpovědi jsou vypsány s uvedením správného řešení určování větných členů ve větě, při správné odpovědi

Více

Francouzský jazyk. Náměty jeu de role skupinová práce jazykové hry domácí úkoly práce s časopisy

Francouzský jazyk. Náměty jeu de role skupinová práce jazykové hry domácí úkoly práce s časopisy Francouzský jazyk ročník TÉMA VÝSTUP G5 Tematické okruhy rodina škola místo, kde žije bydlení volný čas a zájmová činnost jídlo oblékání nákupy některé svátky, tradice příroda cizí země omluva a reakce

Více

Základní větné členy

Základní větné členy 1 Základní větné členy - základní větné členy nesou základní informaci jaký děj probíhá a kdo ho koná - jsou to podmět Po a přísudek Př, které tvoří tzv. základní skladební dvojici - jestliže ji chceme

Více

český jazyk - 2. ročník časová dotace: 8 hod. týdně

český jazyk - 2. ročník časová dotace: 8 hod. týdně Září český jazyk - 2. ročník uč./p Opakování z 1. třídy 4-5/3-7 Věta - vyjadřování ústní a písemné 6-9/10 Abeceda a písmo + ITV bez 12/6, 13/9, 14/14 (postavy) 10-14/11-13 Loučení s prázdninami 8 Jiný

Více

Název materiálu. Význam slov. Slova souřadná, nadřazená, podřazená, procvičování.

Název materiálu. Význam slov. Slova souřadná, nadřazená, podřazená, procvičování. Název materiálu ročník SLUCHOVÁ DIFERENCIACE DÉLKY SAMOHLÁSEK 1 ZRAKOVÁ DIFERENCIACE KRÁTKÝCH A DLOUHÝCH SLABIK 1 VYVOZOVÁNÍ HLÁSKY S, SLUCHOVÁ PAMĚŤ 1 VYVOZOVÁNÍ HLÁSKY P, SLUCHOVÁ PAMĚŤ 1 ZRAKOVÁ ANALÝZA

Více

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 PhDr. Dana Brdková Lektorka Bankovní akademie a VŠFS Pro použití v rámci projektu ematurity Jak je sestaven didaktický test? Didaktický test obsahuje 10

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova

Více

Příloha č. 13 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 13 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Pozná slova vyjmenovaná a slova příbuzná. Aplikuje pravopis, používá přehled. Umí zařadit slova ke vzoru Zná základní pravidlo shody. Určí pád, číslo, rod, vzor u podstatných jmen. Určí osobu, číslo, způsob,

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 TS Český jazyk 1 (Pravopis) Terasoft Vyjmenovaná slova doplňování i(í) nebo y(ý), chybné odpovědi jsou vypsány s uvedením správného pravopisu před vlastním testem je možné zvolit písmena, po kterých budou

Více

RVP ZV CIZÍ JAZYK. 1. stupeň 2. období (5. ročník) UČIVO (slouží ke specifikaci obsahu a rozsahu očekávaných výstupů nebo indikátorů)

RVP ZV CIZÍ JAZYK. 1. stupeň 2. období (5. ročník) UČIVO (slouží ke specifikaci obsahu a rozsahu očekávaných výstupů nebo indikátorů) RVP ZV CIZÍ JAZYK 1. stupeň 2. období (5. ročník) UČIVO (slouží ke specifikaci obsahu a rozsahu očekávaných výstupů nebo indikátorů) Typy textů 1 formulář, blahopřání, pozdrav, krátký neformální dopis,

Více

Název materiálu SLOVNÍ DRUHY PODSTATNÁ JMÉNA. Metodika. Pořadové číslo III-2-ČJ-III- 1-9.r.

Název materiálu SLOVNÍ DRUHY PODSTATNÁ JMÉNA. Metodika. Pořadové číslo III-2-ČJ-III- 1-9.r. Pořadové číslo 1-9.r. Název materiálu SLOVNÍ DRUHY PODSTATNÁ JMÉNA Autor Použitá literatura a zdroje Fraus 2006, 27-30 s. ISBN 80-7238-536-4 sešit 2006, 20-21 s. ISBN 80-7238-537-2 Metodika Materiál je

Více

Test č.1 1. Napište slovo nadřazené těmto výrazům (1 bod) : háček, síť, vlasec, podběrák, návnada

Test č.1 1. Napište slovo nadřazené těmto výrazům (1 bod) : háček, síť, vlasec, podběrák, návnada Test č.1 1. Napište slovo nadřazené těmto výrazům (1 bod) : háček, síť, vlasec, podběrák, návnada 2. Vyberte větu jednoduchou (1 bod): a) Víš, v kolik se máš vrátit? b) Máme doma králíka, myšky a chameleóna.

Více

STAVBA VĚTY JEDNODUCHÉ 1

STAVBA VĚTY JEDNODUCHÉ 1 STAVBA VĚTY JEDNODUCHÉ 1 Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje září 2010 Mgr. Domalípová Marcela, Mgr. Fořtová Jana 1 z 12 Syntax Skladba (syntax)

Více

Poř. Číslo materiálu Předmět Ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program 1 VY_32_INOVACE_04_09 Český jazyk 1. ČJ - ověření učiva za 1.

Poř. Číslo materiálu Předmět Ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program 1 VY_32_INOVACE_04_09 Český jazyk 1. ČJ - ověření učiva za 1. Poř. Číslo materiálu Předmět Ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program Stran Stran celkem DUM 1 VY_32_INOVACE_04_09 Český jazyk 1. ČJ - ověření učiva za 1. pololetí ČJ - písemná práce Word 6 4 2 VY_32_INOVACE_04_10

Více

JAZYKOVÁ VÝCHOVA. Tvarosloví. Pravopis. Jazyk a jazyková komunikace - Český jazyk - 7. ročník. POZNÁMKY (průřezová témata, mezipředmětové vztahy)

JAZYKOVÁ VÝCHOVA. Tvarosloví. Pravopis. Jazyk a jazyková komunikace - Český jazyk - 7. ročník. POZNÁMKY (průřezová témata, mezipředmětové vztahy) JAZYKOVÁ VÝCHOVA Tvarosloví ž. si uvědomuje rozmanitost jazyka ž. tvoří a vědomě používá spisovné tvary slov ž. pracuje s jazykovými příručkami ž. pracuje s jazykovými texty různého zaměření ž. rozlišuje

Více

Škola. Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace

Škola. Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Škola Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Očekávaný výstup Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Mgr. Kateřina

Více

- v jazykové výchově si osvojili používání spisovného jazyka a uměli použít jazyk k jasnému, srozumitelnému a přesnému vyjádření

- v jazykové výchově si osvojili používání spisovného jazyka a uměli použít jazyk k jasnému, srozumitelnému a přesnému vyjádření Cílem výuky Českého jazyka je, aby žáci na konci prvního stupně bezpečně a účelně užívali svého mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě, tedy aby na úrovni přiměřené svému věku: - v komunikační

Více

Okresní kolo Olympiády v českém jazyce 2003/2004 30. ročník

Okresní kolo Olympiády v českém jazyce 2003/2004 30. ročník Okresní kolo Olympiády v českém jazyce 2003/2004 30. ročník II. kategorie Počet bodů:... Jméno:... Škola:... Přečtěte si následující text, z něhož vycházejí všechny úkoly: Tehdy vede mne Všudybud po schodech

Více

1 Substantiva. 2 Adjektiva. Obsah. Lekce Obsah Cvičení

1 Substantiva. 2 Adjektiva. Obsah. Lekce Obsah Cvičení Obsah Úvod. Substantiva. Adjektiva. Personalia, posesiva. Demonstrativa. Interogativa, relativa 0. Indefinita, negativa. Numeralia 0. Verba prézentní tvary. Verba préteritum 0. Verba aspekt. Verba futurum.

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti 2. porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti 3. respektuje základní komunikační pravidla

Více

návštěvy divadelních a filmových představení

návštěvy divadelních a filmových představení A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace 2 Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura 3 Vzdělávací předmět: Český jazyk a literatura 4 Ročník: 9. 5 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)

Více

Předmět: Český jazyk a literatura Ročník : 6. Jazyková výchova

Předmět: Český jazyk a literatura Ročník : 6. Jazyková výchova Předmět: Český jazyk a literatura Ročník : 6. Jazyková výchova Aktivizace učiva z 5. ročníku ( slovní druhy, vyjmenovaná slova, shoda podmětu s přísudkem) Jazyk a jeho útvary Jazykověda a její složky Jazykové

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín 4. ZÁŘÍ

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín 4. ZÁŘÍ Komunikační a slohová výchova 21 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 18 volí náležitou intonaci, přízvuk, frázování pauzy

Více

Vzdělávací obor Německý jazyk

Vzdělávací obor Německý jazyk 7. ročník Hlavní okruhy Očekávané výstupy dle RVP ZV Metody práce (praktická cvičeni) obor navázání na již zvládnuté 1. POSLECH S Kompetence komunikativní Témata: POROZUMĚNÍM Žák rozumí jednoduchým otázkám

Více

Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk

Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk 2. období 5. ročník Počet hodin : 231 Učební texty : J. Štroblová, D. Benešová: Český jazyk pro 5. ročník

Více

RUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

RUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět ruský jazyk rozšiřuje žákům možnost získání nových řečových dovedností v dalším cizím jazyce tak, aby se jednoduchým způsobem domluvili v běžných

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Mgr. Marie Mušková

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Mgr. Marie Mušková Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

6. Učební osnovy pro nižší gymnázium

6. Učební osnovy pro nižší gymnázium 6. Učební osnovy pro nižší gymnázium 6.1 Český jazyk a literatura 6.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Vyučovací předmět Český jazyk a literatura vychází ze vzdělávacího

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1.

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 6.1 I.stupeň Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Anglický jazyk je důležitý cizí jazyk. Přispívá k chápání a objevování

Více

Olympiáda v českém jazyce, 40. ročník, 2013/2014 okresní kolo

Olympiáda v českém jazyce, 40. ročník, 2013/2014 okresní kolo Národní institut pro další vzdělávání MŠMT Senovážné náměstí 25, 110 00 Praha 1 Olympiáda v českém jazyce, 40. ročník, 2013/2014 okresní kolo II. kategorie Počet bodů:... Jméno:... Škola:... 1. Ve staré

Více