Došlo: Spis, zn.: MUJI. OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA / «LINKA / Ing. Jan Starý/ j an. -lbe.

Transkript

1 Obdrží: dle rozdělovníku SPISOVÁ ZNAČKA OÚPSŘ 271/ Krajský ú řad Libereckého kraje odbor územního plánování a stavebního řádu 1UJIP806P1LX lozh. wléstský ÚŘAD Poč.iistu: " 10, JILEMNICE Poč. pfiioh: Došlo: C.I, PDMUJL.Mtóffi. Spis, zn.: MUJI. OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA / «LINKA / Ing. Jan Starý/ j an. -lbe. cz C jí,ř * Killj LIBEREC 15. října 2013 ROZHODNUTI Krajský úřad Libereckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, jako správní orgán věcně a místně příshjišný podle ust. 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích v platném znění, ust. 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění (dále jen správní řád"), přezkqumal na podkladě odvolání Jiřího Jerieho, nar bytem Mrklov 81, Benecko, Jilemnice, podaného jeho zástupcem Ing. Zbyňkem Zellerem, nar , bytem Textilní 580, Semily (účastník řízení o odvolání dle 27 odst. 1 správního řádu), nedatovanou písemností (na Městský úřad Jilemnice doručena ), rozhodnutí Městského úřadu Jilemnice, odboru územního plánování a stavebního řádu, spis. zn. MUJI 30/2013/ÚPSŘ a č.j. PDMUJI 5505/2013/Fi/Rozh ze dne a dle ust. 90 odst. 1 písm. b) správního řádu rozhodl takto: Rozhodnutí Městského úřadu Jilemnice, odboru územního plánování a stavebního řádu, spis. zn. MUJI 30/20b/ÚPSŘ a č. j. PDMUJI 5505/2013/Fi/Rozh ze dne , kterým bylo k žádosti Jaromíra Blažka, nar , bytem Chuchelna 176, Semily (účastník řízení o žádosti dle 27 odst. 1 správního řádu), podané dne , vydáno podle ust. 79 zákona č. 183/2006 Sb-, o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon") územní rozhodnutí o umístění stavby: Ovčín/salaš, včetně kanalizační přípojky, žumpy, akumulační zemní jímky s přepadem a jímacího potrubí na pozemcích ppč. 467/1 (trvalý travní porost), 468 (trvalý travní porost), 469 (o$tatní plocha) a 470 (trvalý travní porost) v k.ú. Mrklov, obec Benecko, se ruší a věc se vrací k novému projednání. Odůvodnění: Úvodem Krajský úřad Libereckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen odvolací orgán), pokládá za nutné uvést, že dnem nabyl účinnosti zákon č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon"). Zákonem č, 350/2012 Sb., byl stavební zákon novelizován ve značném rozsahu, a proto odvolací orgán tímto pokládá za nutné zdůraznit tu skutečnost, že či. II Přechodná ustanovení", bod 14. tohoto zákoha stanoví, že stavební úřady (krajský úřad je stavebním úřadem II. stupně) dokončí řízení dle změní právních předpisů tak, jak byly účinné ke dni Proto v řízení o podaném odvoláníj odvolací orgán (stavební úřad II. stupně) postupoval a rozhodoval podle dosavadních právníct předpisů ve znění platném ke dni Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642/2a Liberec 2 tel.: fax: oupsr@kraj-lbc.cz IČ: DIČ: CZ Datová schránka: c5kbvkw

2 Rozhodnutím Městského úřadu Jilemnice, odboru územního plánování a stavebního řádu (dále jen stavební úřad"), zn. MUJI 30/2013/ÚPSŘ a č.j. PDMUJI 5505/2013/Fi/Rozh ze dne , bylo k žádosti Jaromíra Blažka vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby na stavbu: Ovčín/salaš, včetně kjanalizační přípojky, žumpy, akumulační zemní jímky s přepadem a jímacího potrubí v k. ú. Mrklov, obec Benecko. Na tomto místě odvdlací orgán uvádí, že v dalším textu tohoto odůvodnění rozhodnutí z důvodu úspornosti nebude u čísel pozemků uváděno katastrální území, ve kterém se nacházejí, vždy se bude jednat o k. ú. Mrklov a obec Benecko, okres Semily. Proti tomuto rozhodnutí podal Jiří Jerie (dále jen odvolatel") odvolání, a to prostřednictvím svého zástupce Ing. Zbyňka 1 Zellera nedatovanou písemností, doručenou Městskému úřadu Jilemnice, odboru územního pláijiování a stavebního řádu (dále jen stavební úřad") dne V odvolání odvolatel íuvádí, že je výše uvedené rozhodnutí stavebního úřadu nesprávné, mimo jiné také proto, že se stavební úřad dostatečně nevypořádal s jeho oprávněnými námitkami uplatněnými již v průběhu řízení. I. námitka odvolatele jsměřuje proti způsobu posouzení souladu stavby s územním plánem Benecko, kdy ustanovení na sir. 30 textové části územního plánu hovoří o tom, že do volné krajiny se neumísťují zařízení parušující harmonická měřítka krajiny (tzn. výškové stožáry, zařízení pro ustájení zvířat a objeikty pro skladování či odstavování zemědělské techniky apod.), a také proti správnímu uvážení stavebního úřadu ohledně této problematiky. Stavební úřad se spokojil s odkazem na ust. '18 odst. 5 stavebního zákona. Odvolatel se domnívá, že je použití obecné úpravy v tomto případě zcela nesprávné, neboť dlouhodobě zpracovávaný územní plán obce Benecko výslovně nedoporučuje zmíněný druh stavby umisťovat do volné krajiny. II. námitka polemizuje se smyslem existence dané stavby, kdy odvolatel hodnotí její samotnou podstatu z ekonomického hlediska za zcela nelogickou, neboť stavba bude vykazovat v první fázi vysoké investiční náklady a posléze zcela neudržitelné náklady provozní. Odvolatel se domnívá, že zamýšlený objekt, navržený pro účely zemědělství, má zvýše uvedených důvodů zakrýt účel skutečný, kterým je pbdle názoru odvolatele kupříkladu stavba pro rekreaci. III. námitkou odvolatel poukazuje na neúplnost předložené dokumentace stavby pro územní řízení (projektant Ing. Anna Trýznová), ze které podle názoru odvolatele není zcela zjevné to, zda se bude jednat o provoz celoroční nebo sezónní. Po upřesnění při ústním jednání, že se bude jednat o provoz celoroční, pak namítá, že podle jeho názoru bude v zimě velmi obtížné dodržet zákonné podmínky pro chov ovcí. IV. námitka odvolatele se týká absence souhlasného stanoviska veterinární správy z důvodu, že stavebník není chovatel, což je dle jeho názoru v rozporu se souhrnnou zprávou, kde je uvedena registrace. Jedná se rovněž o námitku, uplatněnou již dříve v rámci správního řízení, se kterou se, podle názoru odvolatele, stavební úřad nedostatečně vypořádal, kdy odvolatel stanovisko veterinární správy, převzaté stavebním úřadem, že: Krajská veterinární správa nebude vydávat závazný posudek ná uvedenou stavbu, jelikož se jedná o stavbu, která nepodléhá státnímu veterinárnímu dozoru 1 ", nepovažuje za dostatečné stanovisko. V. námitkou odvolatel zpochybňuje správnost hydrogeologického posudku, v případě dotčeného zdroje pitné vody, napházejícího se po spádnici pro nemovitost č. p. 88, u kterého není podle názoru

3 odvolatele zajištěna ochrana, což je zamlčeno i v dokumentaci předmětné stavby zpracované pro územní řízení. Odvo atel přikládá fotografie zmíněné lokality, kde upozorňuje na existující studnu, která není vdokumbntaci stavby, zpracované pro územní řízení, nikde zakreslena a podává vysvětlení, že se daným problémem nebyl ochoten zabývat žádný z účastníků řízení. V námitce VI. odvolatel uvádí, že k zásobování krmivem a odvozu chlévské mrvy, dle podmínek KRNAP, chybí pro předmětnou stavbu vhodné přístupové komunikace, kdy jejich skutečná podoba neodpovídá dokumentaci stavby pro územní řízení (uvedené jako zpevněné plochy) a tak je, podle odvolatele, v zimnín} období předmětná lokalita dopravně nedostupná, kdy nelze zaparkovat ani na státní silnici. Zde je v návaznosti na odpověď stavebního úřadu, že je možno se k předmětné stavbě dopravovat i jiným způsobem než běžnými dopravními prostředky (např. lyže, sněžnice apod. a to odvolatel považuje v 21. století za absurdní způsob), zmíněna možnost porušení ust. 11 zákona č. 246/1992 Sb., o ochraně zvířat proti týrání, které požaduje zabezpečení prohlídky hospodářských zvířat alespoň lx denně, včetně denní obsluhy a zároveň včasný zásah veterináře, odvoz uhynulých ovcí., atd. VII. námitka odvolatele se týká zániku přístupu k nemovitosti č. p. 88 v důsledku oplocení, který není řešen v projektové dokumentaci stavby, kdy vlivem vybudovaného oplocení se výrazně změnily poměry v území, a to odvolatel na rozdíl od stavebního úřadu považuje za vadu a nikoliv výhodu. Odvolatel ;uvádí námitku proti tvrzení stavebního úřadu, že vzhledem ktomu, že předložená dokumentace neřeší přístup ke stávající nemovitosti č. p 88, lze z toho dovozovat, že v důsledku elektrického ohradníku k ohrožení přístupu na předmětný pozemek nedojde (kůly s elektrickými dráty a zbytky tkaniny nazývané elektrickým oplůtkem nahradily původní před asi dvěma lety postavený cca 2 m vysoký plot z dřevěných krajinek). VIII. námitka se týká oplocení, které bylo již údajně provedeno a nebylo podle názoru odvolatele řádně vyměřeno, nepoť vyměření bylo provedeno v jeho nepřítomnosti a bez jeho souhlasu, je provedeno trvale pocjl elektrickým proudem v těsné blízkosti trvale obývaného domu, což považuje za nebezpečné. Stavební úřad v tomto případě argumentoval, že skutečnou podstatou oplocení je přenosný elektrický ohradník pro regulaci pohybu stáda v rámci pozemků ve vlastnictví investora a je osazen do volné krajiny a podle stavebního úřadu je jeho užívání zcela bezpečné. Odvolatel nesouhlasí s tvrzením, že se jedná o přenosné ohradníky, neboť byly osazeny na pevně zabudovaných kůlech původního plotu. Ohradníky představují podle odvolatele zvýšené nebezpečí pro děti v jeho blízjcosti a odvolatel požaduje nápravu. Dále odvolatel uvádí, že je povinností stavebníka informovat souseda o vyměření pozemku a stavbě plotu na hranici pozemků, popřípadě si vyžádat jeho souhjas. IX. námitka odvolatele spočívá v nerovném přístupu k účastníkům řízení, kdy někteří byli vyrozuměni písemně a jiní veřejnou vyhláškou. Rozhodnutí stavebního úřadu považuje odvolatel za nesprávné, založené na nesprávných podkladech a v rozporu sust. 92 odst. 2 stavebního zákona. Odvolatel požaduje napadené rozhodnutí zrušit a zamítnout žádost stavebníka o vydání územního rozhodnutí. Stavební úřad písemností ze dne vyrozuměl účastníky řízení o obsahu podaného odvolání a současně je v souladu s 86 odst. 2 správního řádu vyzval, aby se k odvolání vyjádřili a stanovil jim k tomu lhůtu 15! dnů ode dne doručení tohoto vyrozumění. Této možnosti využila zástupkyně žadatele Jaromíra Dlažka, Ing. Anna Trýznová a to písemností ze dne , která byla stavebnímu úřadu djoručena dne a ve které vyjádřila stanovisko kjednotlivým bodům odvolání odvolatele.:

4 KI. námitce, týkající se nesouladu stavby s územním plánem obce Benecko a nedostatečné argumentace stavebního úřadu odkazem na obecnou úpravu ust. 18 odst. 5 stavebního zákona Anna Tryznová uvádí, že pro zachování rázu kulturní krajiny je nezbytná zemědělská údržba luk i pastvin, a proto zákoiodárce včlenil do stavebního zákona možnost umístit stavby sloužící pro tuto funkci do nezastavěného území, což podporuje dotacemi i správa KRNAP. Dále poukazuje na to, že v případě předmětné lokality se nejedná o volnou krajinu", ale o cíp louky pod kulisou vzrostlých stromů", přičemž dodává, že předmětnou stavbou není velkokapacitní stáj, nýbrž stavba, která je v souladu s měřítkem hmotnosti všech okolních bývalých zemědělských usedlostí, sloužících dnes bohužel již pouze pro rekreační účely, kdy o údržbu krajiny nemá nikdo z majitelů zájem. KII. námitce odvolatele rozebírající smysl stavby a její ekonomickou stránkuje vyjádřen názor, že tento ekonomický rozbor postrádá klady chovu ovcí, tzn. možnost využití dotací za udržované pozemky a nadšení z chovatelské činnosti. Ekonomický rozbor odvolatele podle autorky písemnosti rovněž postrádá možnost rozmnožení stáda, zisky z prodeje masa jehňat a mléčných produktů v případě, že by majitel začal provozovat chov jako živnost, přičemž je zásadně odmítnuta možnost, že bude stavba mít jinou, např. rekreační funkci. III. námitkou, kterou odvolatel namítal neúplnost dokumentace stavby pro územní řízení a která podle něho neřeší způsob provozu salaše, podává Anna Trýznová vysvětlení, že stavba bude sloužit především pro zimní ustájení základního stáda, a proto je počítaná kapacita na uskladnění krmiva uvažována pouze pro zimní období, kdy stačí ke zvěři pouze docházet a není třeba jiných dopravních prostředků. Proti IV. námitce odvolatele o absenci závazného stanoviska veterinární správy je zde argumentováno neznalostí předpisů odvolatele v dané problematice, kdy smyslem tohoto vyjádření je doplnit informaci o tom, že o ovce bude každý den postaráno. Další a to V. námitkou byla odvolatelem zpochybněna správnost hydrogeologického posudku dotčeného zdroje pitné vody, kdy není podle odvolatele zajištěna jeho ochrana a toto rovněž dokumentace stavby pro územní řízení nemá ani řešit. Ktomu zástupkyně žadatele uvedla, že studna jev projektové dokumentaci zakreslena na výkrese č. 1 - situace s tím, že byl dokladován znalecký posudek, podle kterého se na ni nevztahuje ochranné pásmo. K námitce č. VI., kterou odvolatel upozornil na zjištění KRNAP, o tom že v předmětné lokalitě chybí vhodné přístupové komunikace a jejich stav neodpovídá dokumentaci stavby zpracované pro územní řízení je zmíněna místní veřejná komunikace, v minulosti převážně užívaná pro zemědělské účely, která sice není primárně určena pro osobní automobily, nicméně využít ji takto lze a nedaleko předmětného místa se navíc nachází parkoviště a odstavná plocha. Další námitka č. VII. odvolatele, která se týkala zhoršení přístupu k nemovitosti p.č. 88 vlivem vybudovaného oplocení. K tomu Anna Trýznová podává tvrzení, že tato přístupová cesta nevedla po louce, na kterou je umísťována předmětná stavba a tím pádem není předmětem tohoto řízení. K charakteru oplocení a jeho zaměření, které je předmětem VIII. námitky odvolatele, je ve vyjádření uvedeno, že se jedná o přenosný ohradník, kůly jsou pouze zatlučeny do země a je snadné s nimi následně manipulovat a pro ochranu dětí je investor ochoten na hranici pozemku umístit ještě další kůly a textilní pásky, které budou předsazeny před elektrický ohradník. K záležitosti vyměřování pozemků je poznamenáno, že o něm informuje vždy geodetická společnost, která provádí měření a osazování mezníků a u kontroly stávajícího stavu soused nemusí být přizván.

5 Podle autorky písemlnosti - vyjádření byl při kontrolním měření a předávání geodetických bodů odvolatel přítomen a tuto skutečnost účelově popírá. Vyjádření zástupkyně investora lze shrnout tak, že odvolání je hodnoceno jako nedůvodné. Stavební úřad nemohl o podaném odvolaní rozhodnout, a proto odvolání se spisem věci písemností ze dne předložil odvolacímu orgánu k rozhodnutí. Odvolací orgán nejpijve posoudil, zda jsou naplněny podmínky řádně podaného odvolání, pokud jde o jeho přípustnost včasnost. Bylo zjištěno, že odvolání byla podána oprávněnými subjekty ve smyslu ust. 81 odst. 1 správního řádu. Dále bylo zjištěno, že podané odvolání bylo ve smyslu ust. 83 správního řádu podáno včas. Proto bylo možné o odvolání rozhodnout jedním ze způsobů uvedených v ust. 90 správního řádu. Odvolací orgán přezkoumal soulad odvoláním napadeného rozhodnutí a řízení, které předcházelo jeho vydání s právními předpisy, kdy věcná správnost napadeného rozhodnutí se přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy vyžaduje-li to veřejný zájem na dodržování zákonnosti. K vadám projednávání věci, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí správními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží, kdy tímto postupem není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Ze spisu prvoinstančního správního orgánu byly zjištěny tyto skutečnosti: Dne obdržel stavební úřad žádost stavebníka o vydání územního rozhodnutí pro předmětnou stavbu. Stavební úřad opatřením ze dne oznámil podle ust. 87 odst. 1 stavebního zákona účastníkům řízení a dotčeným orgánům zahájení územního řízení o umístění stavby a nařídil veřejné ústní jednání. V průběhu řízení uplatnil účastník řízení (odvolatel) námitky. Po provedení územního řízení, posouzení žádosti, dokladů a podkladů kní přiložených dospěl k závěru, že jsou splněny zákonem stanovené podmínky, a proto dne vydal územní rozhodnutí o umístění stavby. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání. Jeho obsah, jakož i úkony stavebního úřadu provedené po doručení odvolání, jsou popsány v předchozím textu. Odvolací orgán po posouzení věci dospěl k závěru, že v postupu stavebního úřadu byla zjištěna pochybení, která nebylo možné odstranit v odvolacím řízení, a proto rozhodnutí stavebního úřadu ze dne bylo bez dalšího zrušeno a věc byla stavebnímu úřadu vrácena zpět k novému projednání. Zejména se jednalo o skutečnost, kdy stavební úřad v řízení nezjistil stav věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti (ust. 3 správního řádu) a za tím účelem neopatřil podklady v kvalitě, rozsahu a podrobnosti potřebné pro náležité posouzení a rozhodnutí ve věci samé. Odvolací orgán dále dospěl k závěru, že uvážení stavebního úřadu o dále uvedených otázkách vybočilo z mezí a hledisek daných zákonem. K věci samé lze uvést tyto skutečnosti. Specifikou územního řízení je skutečnost, že k vydání územního rozhodnutí musí být splněny všechny požadavky (podmínky, nároky) stanovené právními předpisy, či požadavky z nich vyplývající. Tyto požadavky mohou mít věcnou i formální povahu a ve vztahu ke konkrétní stavbě s ohledem na prostředí, do kterého má být umístěna, na druh stavby a její účel atd. se může jednat často o desítky požajdavků.

6 Nedodržení, byť i jediného požadavku znamená, že konkrétní záměr (stavbu) nelze v území umístit, a proto nelze vydat požadované rozhodnutí, popřípadě v odvolacím řízení musí být takové rozhodnutí zrušeno. V daném případě ze spisu vyplynulo, že pro výše uvedenou novou stavbu ovčína nebylo vydáno žádné závazné stanovisko silničního správního úřadu (Městský úřad Jilemnice, odbor dopravy) dle ust. 40 odst. 4 písm. d) zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění (dále jen zákon o pozemních komunikacích"). Již s ohledem na tuto skutečnost odvolací orgán musel dospět k závěru, že pro vydání rozhodnutí ze dne nebyly splněny zákonem stanovené požadavky, a proto rozhodnutí ze dne muselo být zrušeno. K této problematice lze uvést, že ve spise bylo dokladováno stanovisko silničního správního orgánu (MěÚ Jilemnice) v rámci koordinovaného závazného stanoviska Městského úřadu Jilemnice ze dne č. j. PDMUJI 16057/2012, které nelze v řízení použít, protože bylo vydáno nesprávně dle ust. 40 odst. 4 písm. c) zákona o pozemních komunikacích, což je ustanovení týkající se zcela jiné problematiky a to problematiky správních deliktů (přestupků), na úseku správy pozemních komunikací, nikoliv problematiky závazných stanovisek pro územní řízení. Další pochybení stavebního úřaduje v jeho práci s jednoznačně vznesenými námitkami odvolatele, které obsahově směřovaly proti závazným stanoviskům vodoprávního úřadu a silničního správního úřadu. V takovém případě platí, že i když je stavební úřad těmito závaznými stanovisky vázán, musí si ke svému rozhodnutí vyžádat alespoň vyjádření těchto dotčených orgánu k námitkám namítající osoby, protože by jinak objektivně nesplnil svou zákonnou povinnost rozhodovat o věci se znalostí jejího stavu tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. Opačný přístup nesporně nese znaky nepřípustného formalismu a ponechává v řízení nezodpovězené otázky odborného charakteru, což je nepřípustné. Dalším nedostatkem napadeného rozhodnutí, jakož i jeho podkladů, je nepochybně skutečnost, že podklady věci postrádají potřebnou úroveň komplexnosti řešení celé stavby, jednoznačnost jejího řešení, z pohledu jejího umístění i jejího provozu, jakož i jednoznačnost vazeb na okolí, což je základ posuzování předmětu územního rozhodování v územním řízení. Jde například o to, že ust. 11 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (dále jen zákon na ochranu zvířat") stanoví každodenní dohled na zvířectvo v intenzivních chovech a to minimálně v tom rozsahu, zda jim v zimním období nezamrzla voda v napájecích korytech (to zpracovaná dokumentace stavby neřeší). Projekt navíc postrádá zdůvodnění, zda se vdaném případě jedná či nejedná o intenzivní chov podle ust. 3 písm. aa) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (dále jen zákon na ochranu zvířat. V důsledku výše uvedeného není možné posoudit, zda bude dodržena podmínka tohoto zákona (viz. ust. 11 zákona na ochranu zvířat), kdy navíc ani samotná projektová dokumentace toto neřeší. K tomu je nutné dále uvést, že v projektové dokumentaci užívaný pojem zájmový chov" nekoresponduje s vysvětlením pojmů v zákoně na ochranu zvířat, konkrétně s ust. 3 písm. e) zákona na ochranu zvířat, kdy zájmový chov je definován jako chov, u kterého hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a slouží především k zájmové činnosti člověka. V této souvislosti je třeba uvést, že každý (to platí jak pro žadatele, tak i pro stavební úřad) se může na dotčený orgán státní správy, v tomto případě orgán veterinární správy, obrátit se žádostí o konzultaci či radu v této záležitosti v zájmu toho, aby i z hlediska péče o zvířata předmětná stavba vyhovovala příslušným předpisům.

7 V případě problematiky ochrany studny či studen v okolí stavby, na kterou poukazuje odvolatel, je třeba uvést, že stavební úřad nesprávně pracoval s námitkou odvolatele ohledně této problematiky. Stavební úřad měl po vznesení této námitky vyzvat dále osobu, která zpracovávala hydrogeologický posudek, aby se z hlediska této odbornosti vyjádřila k výhradám uvedeným v námitkách účastníka řízení, aby bylo jednoznačně a přesvědčivě prokázáno splnění všech předpisů, jakož i to, že obavy účastníků řízení jsou itiedůvodné. Odvolací orgán dále uvádí, že pochybení stavebního úřadu bylo zjištěno i v případě posouzení souladu stavby s vydfaným územním plánem (územně plánovací dokumentací), které stavební úřad provedl dle ust. 90 písm. a) stavebního zákona. Jedná se hlavně o nedostatečné odůvodnění stavebního úřadu, který usoudil, že umístění předmětné stavby jev souladu s Územním plánem Benecko. K tomu odvolací orgán uvádí, že za splnění požadavku na souladu stavby s územním plánem nelze v žádném případě považovat pouhý odkaz na ust. 18 odst. 5 stavebního zákona. Jde o to, že dané ust. 18 odst. 5 stavebního zákona stanoví obecně, co lze umístit v nezastavěném území, avšak dané ustanovení samo o sobě nenahrazuje a nemůže nahradit správní uvážení stavebního úřadu, posuzující konkrétní záměr na umístění stavby, ve vztahu ke konkrétním podmínkám území, jeho kvalitě a hodnotám a dále ve vztahu ke konkrétnímu cílenému směřování dalšího vývoje území tak, jak bylo závazně stanoveno závazným územním plánem, jenž stanoví závazné limity a regulativy využití území a je závazný pro rozhodování dotčených orgánů i stavebního úřadu (viz ust. 45 odst. 3 stavebního zákona). K tomu lze dodat, že posouzení souladu stavby s územním plánem je podle stavebního zákona povinností prvoinstančního správního orgánu, tedy stavebního úřadu. V tomto smyslu musí odvolací orgán přisvědčit názoru odvolatele, že stavební úřad při vydávání územního rozhodnutí neposuzoval naplnění podmínky regulativu územního plánu ze str. 30 jeho textové části (kapitola Základní podmínky ochrany krajinného rázu), kde je uvedeno, že do volné krajiny se neumísťují zařízení narušující harmonická měřítka krajiny, mezi něž zařazuje územní plán i zařízení pro ustájení zvířat (viz. I. námitka). Vzhledem k tomu, že stavební úřad ve svém odůvodnění nevykládá pojem volná krajina, ani prokazatelně nevysvětluje, zda se v předmětné lokalitě jedná o volnou krajinu či nikoliv a neuvedl tak žádné vlastní úvahy, jak k takovému závěru dospěl a to pak znamená, že je jeho názor o souladu záměru stavby s územním plánem nepřezkoumatelný a tedy i nezákonný. A právě s námitkou odvolatele, vznesenou v průběhu územního řízení, vhledem k regulativu o volné krajině" se stavební úřad zodpovědně nevypořádal s patřičnou hloubkou, neboť zároveň neprovedl vyhodnocení stavby v území, jak to obecně vyžaduje územní rozhodování, které je oproti územnímu plánování již rozhodováním o konkrétních stavbách, konkrétních pozemcích a konkrétních vazbách nových staveb v území. Povinností stavebního úřadu bylo posoudit problematiku volné krajiny. Touto záležitostí se nezabývalo ani kladné závazné stanovisko Správy KRNAP z hlediska krajinného rázu dle ust. 12 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, protože posouzení krajinného rázuje zcela jinou a jen dílčí problematikou, nijak nesouvisející s problematikou souladu nové stavby s územním plánem. Dalším nedostatkem napadeného územního rozhodnutí a jeho podkladů je např. jednoznačně neřešená problematika oplocení stavby. Je zcela nepřijatelné, aby v územním řízení, popř. odvolacím územním řízení teprve probíhala diskuse o koncepci stavby, popřípadě se upřesňovalo řešení stavby. K těmto činnostem slouží ve vztahu k investorům a jejich projektantům možnost se

8 vždy obrátit na stavební úřad i dotčené orgány s předběžnými konzultacemi (ale i s ostatními dotčenými osobami působícími v území - sousedé). Na základě toho (a stavební zákon to předpokládá) se zpracuje dokumentace stavby pro územní řízení s jasným a jednoznačným řešením stavby, jejího provozu a vazeb na okolí a to tak, aby daný podklad byl nejen formálně, ale i věcně spolehlivým podkladem pro rozhodnutí stavebního úřadu a podporou správnosti výsledného ohledně sousedů - účastníků řízení. Pokud je při předběžném jednání ze strany sousedů vzneien nesouhlas se záměrem či jiné výhrady, je to signál pro investora a jeho projektanta, aby zvážili korekce záměru, popř. vypracovali ohledně namítané problematiky podrobnější a důkladnější podklady, které by jednoznačně a přesvědčivě prokázaly nedůvodnost námitek, popř. typů námitek, jejichž vznesení se dá v územním řízení reálně očekávat. V daném případě je patrné, že až do odvolacího řízení (tzn. odvolání a na něj navazující vyjádření k podanému odvolání) byla vedena debata o oplocení v území, kdy odvolatel požadoval oplocení na ochranu před střety mezi zvěří a dětmi, pohybujícími se v území a investor, přesněji jeho zástupce uvedl ve vyjádření k odvolání, že by se o tom dalo uvažovat. Z toho je patrná nejednoznačnost koncepce záměru stavby, což je v územním řízení nepřijatelné. Stavební úřad po vrácení spisu vyzve žadatele k doplnění podkladů (viz předchozí text) a stanoví mu lhůtu k jejich doplnění. V případě, že podklady budou doloženy, stavební úřad provede řízení a následně rozhodne ve věci samé. Pokud ve stanovené lhůtě nebudou požadované podklady doloženy, stavební úřad řízení zastaví. Ktomu odvolací orgán současně dodává, že další průběh řízení, jakož i jeho výsledek nemůže a nebude předjímat. Na základě těchto skutečností bylo rozhodnuto, jak je výše uvedeno. Poučení o opravném prostředku: Proti tomuto rozhodnutí se nelze dále odvolat, (ust. 91 odst. 1 správního řádu). RNDr. Kateřina Lauermannová vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu 7

9 Rozhodnutí musí bý t vyvěšeno nejméně po dobu 15 dnů na úřední desce Krajského úřadu Libereckého kraje, (j)becního úřadu obce Benecko a Městského úřadu Jilemnice též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Poslední den této lhůty je dnem doručení (platí mimo účastníky řízení dle ust. 27 odst. 1 správního řádu, viz dále, kterým je doručováno do vlastních rukou). Vyvěšeno dne: Podpis oprávněné oscjby potvrzující vyvěšení: Sejmuto dne: Podpis oprávněné osoby potvrzující sejmutí: Razítko: Razítko:

10 Rozdělovník: Úřady pro vyvěšení rozhodnutí a podání zprávy o datu jeho vyvěšení a sejmutí (také o zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup, na stránkách internetu) zasláním potvrzeného stejnopisu zpět odvolacímu orgánu (doručení rozhodnutí těmto úřadům datovou schránkou): Městský úřad Jilemnice, odbor územního plánování a stavebního řádu, Masarykovo náměstí 81, Jilemnice Obecní úřad Benecko, Stěpanická Lhota 35, Benecko, Jilemnice Účastníci územního řízení o žádosti o vydání územního rozhodnutí dle ust. 27 odst. 1 správního řádu a ust. 85 odst. 1 stavebního zákona do vlastních rukou: Jiří Jerie, Mrklov 81, Benecko k rukám zmocněného zástupce Ing. Zbyňka Zellera, Textilní 580, Semily Jaromír Blažek, Chuchelna 176, Semily k rukám zmocněné zástupkyně Ing. Anny Trýznové, Do Žlábku 843, Jilemnice Obecní úřad Benecko, Stěpanická Lhota 35, Benecko, Jilemnice Účastníci územního řízení k žádosti o vydání územního rozhodnutí dle ust. 85 odst. 2 stavebního zákona - doručí se veřejnou vyhláškou: Hana Jeriová, Mrklov 81, Benecko, Jilemnice Ing. Pavel Kraus, Nová 1565/18, Říčany u Prahy Petr Kraus, Vítězná 530/11, Malá Strana, Praha 5 Anna Krausová, Slovanská 894, Vrchlabí 1 Lukáš Píchá, Roztocká 1001, Jilemnice RNDr. Ivana Smrčková, CSc, Hekrova 851/6, Háje, Praha 415 Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/1 la, Žižkov, Praha 3 Ing. Josef Vízner, Zálesní Lhota 67, Studenec, Jilemnice Miroslav Vraštil, Mrklov 45, Benecko, Jilemnice Dotčené orgány (doručení jednotlivě do datové schránky): Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje, Barvířská 29/10, Liberec 1 Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci, Husova 186/64, Liberec 1 Městský úřad Jilemnice, odbor životního prostředí, Masarykovo náměstí 81, Jilemnice Správa KRNAP, odbor státní správy, Dobrovského 3, Vrchlabí 10