U P O L Í N. Informační zpravodaj AOPK ČR, Správy CHKO Jizerské hory a krajského střediska Liberec prosinec 2014 zdarma

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "U P O L Í N. Informační zpravodaj AOPK ČR, Správy CHKO Jizerské hory a krajského střediska Liberec prosinec 2014 zdarma"

Transkript

1 U P O L Í N Informační zpravodaj AOPK ČR, Správy CHKO Jizerské hory a krajského střediska Liberec prosinec 2014 zdarma

2 Památkově chráněný dům na Bílé Desné (Desná če. 74) (k článku na str. 8) zevar jednoduchý (Sparganium emersum) na horním toku Jizery (k článku na str. 12) foto: J. Mejzrová foto: Š. Mazánková

3 OBSAH ÚVODNÍ SLOVO (Jiří Hušek)...2 NOVÉ VODNÍ PLOCHY V JIZERSKÝCH HORÁCH (Kamil Farský)...3 CENNÝ RYBNÍK NA HORNÍM MAXOVĚ JE OPĚT V KONDICI (Václav Šrédl)...4 JAK SE STARÁME O LOUKY V PŘÍRODNÍ REZERVACI MALÁ STRANA? (Ondřej Šnytr)... 6 JAK SE DAŘÍ HOŘEČKŮM LADNÍM POBALTSKÝM NA JIZERCE? (Ondřej Šnytr)... 7 MANSARDOVÉ STŘECHY V JIZERSKÝCH HORÁCH (Jana Mejzrová)... 8 VRÁTÍ SE PLAVUNÍK NATRVALO DO JIZERSKÝCH HOR? (Jarmila Sýkorová)...9 ŠÍŘÍ SE K NÁM SEZNAMTE SE, UVIDÍME SE ČASTĚJI (Šárka Mazánková, Jarmila Sýkorová) MONITORING NÁVŠTĚVNOSTI V CHKO JIZERSKÉ HORY (Jiří Hušek ml.) EVROPSKÝ VÝZNAMNÁ LOKALITA RAŠELINIŠTĚ JIZERY (Šárka Mazánková)...12 DOUGLASKA DŘEVINA ROKU 2014 (Šárka Mazánková) PÁCHNÍK HNĚDÝ (Richard Čtvrtečka) NOVÁ PRAVIDLA KÁCENÍ DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES (Tomáš Korytář)...17 STRÁŽCI PŘÍRODY V JIZERSKÝCH HORÁCH (Tomáš Korytář) VZPOMÍNKA NA VLADIMÍRA LÁNSKÉHO (Petr Forman) Seriály Ohrožené druhy rostlin (17): JIZERSKÉ PRSTNATCE (ROD DACTYLORHIZA) (Jarmila Sýkorová)...23 Ohrožené druhy živočichů (17): CHŘÁSTAL POLNÍ (CREX CREX) VLAJKONOŠ LUČNÍCH DRUHŮ (Václav Tomášek) Památné stromy v CHKO Jizerské hory (10): JAVORY MLÉČE (Tomáš Korytář) Nepůvodní druhy v Jizerských horách (3): PIKANTNÍ TOPINAMBUR (Šárka Mazánková)...30 Povedené stavby (15): MUZEUM A ROZHLEDNA JÁRY CIMRMANA (Jana Mejzrová)...32 Tip na výlet (17): FRÝDLANTSKÉ CIMBUŘÍ (Jiří Hušek)...33 Zeleným pohledem (14): NA OKRAJI, NIKOLI OKRAJOVÉ: NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM, PASEKY NAD JIZEROU, VYSOKÉ NAD JIZEROU (Jana Mejzrová) Územní systém ekologické stability (3): INTERAKČNÍ PRVKY A VÝVOJ EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY (Tomáš Korytář) Představujeme přírodu Libereckého kraje (4): MÁCHŮV KRAJ LETOS TAK TROCHU ROZLUČKOVĚ (Jarmila Sýkorová) Významné krajinné prvky Libereckého kraje (1): VOLAVECKÉ STRÁNĚ (Šárka Mazánková)...46 Představujeme spolupracující nevládní neziskové organizace (10): DAIR, O. P. S. (Lenka Zadrobilová) na 1. straně obálky: prstnatec Fuchsův, Malá Strana u Horního Maxova (k článku na straně 21, foto: J. Sýkorová) 1

4 AKTUÁLNĚ ÚVODNÍ SLOVO Jiří Hušek Pravidelní čtenáři Upolínu si možná ani neuvědomili, že v první číslo našeho informačního zpravodaje vyšlo již před šestnácti lety. Za tu dobu v něm vyšlo mnoho desítek článků, které přibližují přírodu Jizerských hor a její chráněné části a seznamují širokou veřejnost s prací Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, ať už se jedná o odbornou činnost v mnoha biologických a ochranářských oborech, výkon speciální státní správy, praktickou péči o svěřené území a v neposlední řadě o administraci českých i evropských dotací k podpoře ochrany a obnovy kvalitního životního prostředí pro obyvatele našeho kraje. Správa CHKO v uplynulých letech prošla mnoha změnami, které obrážejí nejen změny v krajině a jejím přírodním prostředí, ale také změny ve společnosti a její veřejné správě, pozici ochrany přírody ve veřejném životě a úpravy společenského zadání pro státní ochranu přírody. Přibývaly kompetence, komplikovaly se úřední postupy a jaksi proti tomuto trendu působilo systematické snižování stavu pracovníků a citelné úspory v provozních výdajích a investicích. Dlužno se skromnou dávkou sebechvály říci, že se nám podařilo s těmito výzvami se ctí vyrovnat. Správa má dnes stabilní kolektiv lidí s nezbytnou odborností i potřebným zaujetím pro věc a svoje úkoly uvnitř organizace i mimo ni plní dobře. Bez velkých problémů se vyrovnala i s radikální organizační změnou, když po více než čtyři Šolcův dům v Liberci, sídlo Správy CHKO Jizerské hory 2 desetiletí samostatné pracoviště bylo sloučeno s další organizační jednotkou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, krajským střediskem pro Liberecký kraj. Doba ovšem dále chvátá a staví před nás nové výzvy. Před nedávnem byl konečně schválen dlouhá léta diskutovaný zákon o státní službě a také na něj navazující novela zákona o ochraně přírody a krajiny. Obě tyto klíčové normy budou mít svůj podstatný vliv na další podobu a činnost našeho pracoviště, jakož i na postavení a úkoly jejích pracovníků, státních úředníků. Zásadní změnou je skutečnost, že orgánem ochrany přírody se nově stává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, zatímco doposud jím byly právě jednotlivé Správy chráněných krajinných oblastí. Zákon fakticky zrušil Správy CHKO. V době, kdy vzniká tento text, tedy na sklonku listopadu, ještě není úplně jasné, kdy a jak se nové skutečnosti obrazí v další existenci našeho libereckého pracoviště, je však více než zřejmé, že se bude jednat o změny zcela zásadní, s dopadem na organizační strukturu a nápň činnosti. Rozhodně nepůjde pouze o změnu vývěsního štítu. Přejme si, aby očekávaná transformace proběhla klidně a bez velkých zádrhelů. Za sebe si přeju, aby se změny nijak nedotkly našich partnerů, kteří by i nadále měli v roubence na břehu Nisy nacházet otevřené dveře a za nimi ochotné úředníky schopné řešit jejich místní potřeby. foto: J. Mejzrová

5 AKTUÁLNĚ NOVÉ VODNÍ PLOCHY V JIZERSKÝCH HORÁCH Kamil Farský Nádrž Sant v Bílém Potoce Díky relativně snadno přístupným prostředkům z evropských dotací a také příznivým majetkovým poměrům se v období podařilo v Jizerských horách nově vybudovat nebo obnovit 4 vodní plochy, vesměs malé vodní nádrže, jejichž účelem je vedle retence vody v krajině, též vytvoření nových biotopů vhodných pro mokřadní druhy rostlin a živočichů. Vedlejším efektem těchto staveb bude nepochybně zvýšení turistické atraktivity daných území. Nyní si nádrže blíže představíme, a to odstupňovaně podle velikosti plochy jejich vodních hladin. 1. Retenční nádrž Pustý potok v Raspenavě Na místě údolní deprese Pustého potoka poblíž asfaltové lesní cesty vedoucí z Raspenavy na Zátiší, kde v roce 2010 způsobila větrná smršť rozsáhlé vývraty smrkového porostu, přistoupil vlastník pozemku Lesy ČR ke stavbě nové průtočné malé vodní nádrže. Pustý potok byl přehražen masivní 89 m dlouhou a 6,5 m vysokou sypanou hrází s výpustním objektem a kapacitním bezpečnostním přelivem. Návodní líc hráze je utěsněný hydrofolií, která by měla zabránit nežádoucím průsakům vody. Ve vysvahované zátopě nádrže o ploše 1,65 ha byly vytvořen dva ostrůvky a na budoucím dně zůstaly ponechány žulové skalní výchozy foto: T. Korytář a umělé kamenné snosy jako úkryty pro vodní živočichy. Na dvou přítocích do nádrže byly vyhloubeny dvě malé tůně pro obojživelníky. Esteticky příznivým dojmem působí dřevěné prvky na hrázi, totiž lávka a obložení požeráku. Nádrž není doposud napuštěna na plnou vodní hladinu, protože se zde v průběhu letošního roku musely řešit netěsnosti v tělese hráze. Stavba retenční nádrže Pustý potok byla podpořena dotací z Operačního programu Životní prostředí. Retenční nádrž Pustý Potok v Raspenavě (ve stavbě) foto: archív Správy CHKO 3

6 AKTUÁLNĚ při projektové přípravě bylo dohodnuto, že se zde nepostaví nádrž čistě technická, ale víceúčelová, která vedle výše zmíněné funkce bude sloužit jako biotop mokřadních druhů rostlin a živočichů. Proto je zde k vidění ostrůvek (nazvaný mikrotůň pro žáby) a rovněž dno nádrže bylo plynule vysvahováno k podpoře vzniku litorálních porostů. Ve druhé polovině letošního roku postaví Lesy ČR ještě jednu takovou víceúčelovou vodní nádrž o ploše hladiny 0,25 ha, zvanou Koleníkova bouda na Černé Smědé, kterou bude možné spatřit ze zeleně značené turistické cesty vedoucí ze Smědavy na Zadní Studánku. Boční nádrž na Černém potoce v Hejnicích foto: archív Správy CHKO 2. Víceúčelová vodní nádrž Sant v Bílém Potoce Turistická veřejnost, která letos zavítala do Jizerských hor, konkrétně do lokality Na Písčinách v blízkosti Předělu v katastru obce Bílý Potok, ve své většině pozitivně kvitovala stavbu úplně nové vodní nádrže, která vznikla v prostorách bývalého zemníku, kde byl dříve těžen žulový rozpad (perk) pro stavby lesních cest. Jedná se o víceúčelovou vodní nádrž Sant o ploše hladiny 0,24 ha, kterou postavil z vlastních prostředků podnik Lesy ČR. Lesy ČR tuto stavbu primárně odůvodňují potřebou akumulace vody na náhorní plošině Jizerských hor, která bude k dispozici pro hašení požárů lesních porostů. Inspirovali se v polských Jizerkách, kde takovéto protipožární nádrže (ovšem nehezké z panelů a betonových prefabrikátů) tamní lesníci v současnosti rovněž stavějí. Při diskuzích se Správou CHKO Jizerské hory 3. Boční retenční nádrž na Černém potoce v Hejnicích Nejmenší zde představovanou vodní nádrž o ploše hladiny 0,14 ha, postavenou podnikem Lesy ČR v roce 2013 rámci rozsáhlé akce nazvané revitalizace pramenné části Černého potoka, která byla podpořena z prostředků Operačního programu Životní prostředí, můžete uvidět napravo od Kozí stezky při zeleně značené turistické cestě, která vede od Čihadel na Frýdlantské cimbuří. Jedná se o boční nádrž, která nepřehrazuje žádný vodní tok, ale bokem si z něj pomocí trubky odebírá vodu. Nízká sypaná hráz s dřevěnou výpustí utěsněná bentonitovou matrací nijak pohledově nenarušuje daný krajinný prostor. Nepoučený turista se možná podiví, proč jsou ve vodě naházené pařezy a taky jeden poražený smrk. Důvodem je snaha vytvořit vhodné prostředí pro vodní živočichy, zlepšit možnosti pro uchycení jiker ryb či snůšek vajíček obojživelníků. Ti se také již stali prvními obyvateli nádrže, pulce skokanů hnědých a ropuch obecných bylo možno v masovém výskytu sledovat až do pozdně letních měsíců letošního roku. CENNÝ RYBNÍK NA HORNÍM MAXOVĚ JE OPĚT V KONDICI Václav Šrédl Jakmile ustane péče o jakoukoliv malou vodní nádrž, dílo se začne zanášet sedimentem a pustnout. Nejinak tomu bylo s malým rybníkem v přírodní rezervaci Malá Strana na Horním Maxově. Rybník vlastnil tehdejší Pozemkový fond, od roku 2008 je ve vlastnictví Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Jedná se o historické vodní dílo vzniklé v první polovině 20. století. Ze starých knihovních vložek v katastru nemovitostí se dozvídáme, že zdejší rybník byl vybudován v roce Stavebníkem bylo tzv. Vodní družstvo (Wassergenossenschaft). Zděná hráz byla tehdy vybudována z ručně opracovaných žulových kvádrů. Zadržená voda v rybníce sloužila k pohánění brusíren skla v Maxově a Janově nad Nisou. Večer se stavidlo rybníka uzavřelo, přes 4 noc se rybník naplnil vodou a ráno obsluha rybníka zase stavidlo otevřela a místní skláři mohli využít energii vody ropucha obecná foto: J. Čejka

7 AKTUÁLNĚ k pohánění svých brusů. Po druhé světové válce rybník přestal sloužit k pohánění brusíren a ustala i péče o něj. To se příznivě projevilo na přírodním bohatství lokality. Díky pozvolným břehům se do zátopy rybníka začal rozrůstat rašeliník, na němž se daří vzácné mokřadní vegetaci. Je tu jediné známé místo výskytu silně ohroženého všivce bahenního v Jizerských horách. Doprovází ho orchideje prstnatec májový a Fuchsův. U přítoku roste vzácná drobná rostlinka zdrojovka potoční. Nádrž je také významná jako rozmnožiště obojživelníků. Opakovaně zde byli pozorováni čolek horský a ropucha obecná. Vzhledem k tomu, že rybník leží v nadmořské výšce 710 m, jiným obojživelníkům se tu nedaří. Protože na rybníce neprobíhalo intenzivní rybářské hospodaření, vysadili zde pracovníci Správy CHKO Jizerské hory chráněnou rybu střevli potoční, která v minulosti z našich řek mizela. Střevle se v rybníce začala rozmnožovat a populace se rozrůstala. Na druhou stranu skutečnost, že byl rybník dlouhodobě bez péče, znamenala, že se jeho technický stav zhoršoval a nakonec nebylo možné ani manipulovat s vodní hladinou. To bylo neúnosné zejména z bezpečnostních důvodů a navíc v roce 2012 začala kvůli nefunkčnímu výpustnému zařízení hladina v rybníce nekontrolovaně klesat v závislosti na přítoku. Tím byla ohrožena mokřadní vegetace, která je na stálé hladině vody závislá. To bylo doprovázeno rychlejším zarůstáním rybníka a volná vodní hladina postupně mizela. Správa CHKO Jizerské hory ihned začala připravovat projekt na obnovu rybníka a koncem roku 2013 byly zahájeny stavební práce. Během celého podzimu a zimy Odbahňování rybníka v PR Malá Strana Dřevěný čep foto: V. Tomášek probíhala oprava hráze, výpusti, bezpečnostního přelivu a samozřejmě šetrné odbahnění. Ze zátopy rybníka bylo vyvezeno téměř 400 metrů krychlových bahna. Museli jsme se vyrovnat s faktem, že rybniční sediment byl kontaminován látkami, které s největší pravděpodobností pocházejí z místních historických sklářských provozů. Proto nebylo možné využít sediment na zemědělské půdě a musel být odvezen na skládku odpadu. Zajímavostí je, že při odbahňování bylo u hráze odkryto potrubí, které nejspíše sloužilo k vedení vody do místní brusírny skla. V nánosech bahna se také ukrýval zakonzervovaný dřevěný čep. Můžeme se jen domnívat, zda v minulosti třeba sloužil jako špunt od výpustného zařízení, jak je známo z jihočeských rybníků. Celá stavební akce je v současnosti úspěšně dokončena. Vodní nádrž je plně funkční a zároveň i bezpečná. Rybník je napuštěný a mokřadní vegetace se může dále rozvíjet. Možná se sem v budoucnu vydáte po naučné stezce, kterou kolem rybníka chce vybudovat město Lučany nad Nisou. foto: O. Šnytr 5

8 AKTUÁLNĚ JAK SE STARÁME O LOUKY V PŘÍRODNÍ REZERVACI MALÁ STRANA? Ondřej Šnytr PR Malá Strana, v popředí louka kosená traktorem, vzadu ručně kosená foto: O. Šnytr Malá Strana v Horním Maxově je největším komplexem chráněných luk v Jizerských horách, samotná rezervace má v současném vymezení rozlohu 28 ha. Opravdovou specialitou tohoto území je už v předchozím článku sekačkou jednou za pět let. Výřez dřevin měl probíhat souběžně s kosením, což se nyní jeví jako nedostatečné. Větší výřezy náletových dřevin byly prováděny teprve od roku zmiňovaný výskyt všivce bahenního na pravém břehu nově opravené nádrže. Výčet chráněných druhů doplňuje klikva bahenní, koprník štětinolistý, lilie zlatohlavá, pětiprstka žežulník, prha arnika, prstnatec Fuchsův, prstnatec májový, rosnatka okrouhlolistá, vachta trojlistá, vemeník zelenavý, všivec lesní a zdrojovka potoční. Přírodní rezervace zde byla vyhlášena v roce 1994, 1. září tedy oslavila 20 let svojí existence. Jak se vlastně staráme o její předměty ochrany, tedy o rašelinné louky, přechodová rašeliniště, vlhké pcháčové louky a tužebníková lada, ovsíkové a trojštětové louky a horské smilkové trávníky? Základem je desetiletý plán péče, který obsahuje rozvrh činností v konkrétním chráněném území. Tento dokument je pro orgán ochrany přírody závazný a ze státního rozpočtu lze financovat pouze činnosti, které jsou s ním v souladu. Dne končí platnost současného plánu péče (k nahlédnutí na jizerskehory.ochranaprirody.cz/ke stazeni/plany pece). Ve zkratce řečeno nám tento plán umožňoval kosit suché louky po obvodu rezervace a v jejím ochranném pásmu každoročně nebo jednou za dva roky těžkou mechanizací. Mokřadní biotopy ve střední části rezervace byly koseny křovinořezem nebo ručně vedenou Nyní prochází procesem schvalování nový plán péče, ve kterém se snažíme poučit z předchozích omylů. Pro mokřadní louky například navrhuje častější kosení, v intervalu 2 až 3 roky. Lépe řeší výřezy šířících se křovin, které nelze v rámci pravidelného kosení účinně omezovat. Jejich přírůst je totiž místy rychlejší, než dokáže obsáhnout interval kosení. Doufejme, že se nám podařilo dobře skloubit ochranářskou a finanční stránku věci. Opravdu kvalitní a šetrná péče o přírodní stanoviště a chráněné druhy je totiž velice nákladná. Na Malé Straně se bohužel také setkáváme s následujícími neduhy: s kompostováním biomasy na cizích pozemcích, neoprávněným užíváním pozemků AOPK, nepovoleným kácením, příliš častým sečením velkých ploch trávníků nebo naopak nedostatečnou péčí o pozemky. Většina těchto negativních případů je jistě způsobena přetrháním vlastnických vazeb na pozemky za minulého režimu. Do budoucna je třeba tyto problémy řešit. Závěrem popřejme Malé Straně mnoho dalších desetiletí existence, povedených plánů péče, šetrně pokosených hektarů luk a vyřezaných křovin a také uvědomělé vlastníky pozemků a návštěvníky. 6

9 AKTUÁLNĚ JAK SE DAŘÍ HOŘEČKŮM LADNÍM POBALTSKÝM NA JIZERCE? Ondřej Šnytr V roce 2011 jsme Vás v Upolínu informovali o tom, že se na Jizerce podařilo kolegovi J. Gaislerovi z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Liberci objevit hořečky ladní pobaltské. Bylo to začátkem září roku 2011 na Pralouce, kdy na ploše přibližně 3 m2 kvetlo více než 30 rostlin. Kriticky ohrožený hořeček ladní pobaltský byl do té doby znám pouze ze dvou lokalit v České republice, z přírodní rezervace Údolí Klíčavy na Křivoklátsku a přírodní památky Slunečná stráň v Krkonoších. Všechny druhy hořečků jsou v ČR velmi vzácné, některé jsou dokonce v současnosti vyhynulé. Na vině jsou zásadní změny zemědělského obhospodařování krajiny, které nastaly po druhé světové válce. Největší podíl na tomto stavu mělo ukončení extenzivní pastvy, která dlouhodobě poskytovala hořečkům vhodné podmínky. Hořeček ladní je z Jizerky uváděn německými botaniky již v druhé polovině devatenáctého století. Nález hořečku ladního pravého dokládá herbářová položka z roku 1866 (Raubenau). Údaje o výskytu hořečku ladního pobaltského (Wünsch ) však nejsou potvrzeny sběrem, takže není možné jejich ověření. Naposledy uváděl hořeček ladní (bez určení poddruhu a herbářové položky) ve svém botanickém průzkumu Tomáš Sýkora v roce Hořečky tedy byly na Jizerce objeveny po 35 letech. A protože od té doby již uplynuly další 3 roky, stálo by za to krátce informovat o vývoji této malé populace. Hned na jaře roku 2012 byla označena plocha v okolí výskytu hořečků, aby nedošlo k jejich pokosení při běžném obhospodařování Pralouky. Vzhledem k pozdnímu kvetení hořečků (v průběhu září) je seč prováděna už začátkem června. Vždy je nutné pečlivě shrabat a odklidit posečenou hmotu. V roce 2012 vzrostla početnost hořečků na 65 kvetoucích jedinců (Gaisler), v následujícím roce odhadli pracovníci SCHKO JH početnost populace na 70 ks. O to příjemnější bylo překvapení 10. října 2014, kdy jsme se za hořečky na Pralouku vypravili s kolegy z Českého Středohoří. hořečky označené špejlemi foto: O. Šnytr hořeček ladní pobaltský (Gentianella campestris subsp. baltica) foto: Š. Mazánková V označené ploše byly nalezeny desítky odkvetlých a pozdně kvetoucích hořečků. Abychom podpořili jejich vysemenění vytrhali jsme ručně mech rostoucí v okolí. Třešničkou na dortu byl počet hořečků, který se 14. října 2014 podařilo díky značení jedinců špejlemi zjistit. Rostlo zde 185 hořečků na ploše téměř 8 m2. Podle nárůstu početnosti hořečků v posledních letech lze usuzovat, že se jim na Pralouce momentálně daří. V popisovaném zahradničení však bude nutné pokračovat, aby měla populace nadále co nejlepší podmínky. kolegové při ručním vytrhávání mechu foto: O. Šnytr 7

10 AKTUÁLNĚ MANSARDOVÉ STŘECHY V JIZERSKÝCH HORÁCH Jana Mejzrová Pod masardovou střechou jsou obě části domu po stranách střední chodby roubené (Příchovice čp. 44). Chráněná krajinná oblast Jizerské hory byla před téměř půlstoletím vyhlášena nejen pro přírodní krásy, ale i pro množství dochované lidové architektury roubených chalup roztroušených na úbočích hor. Jejich strmé sedlové střechy stále ještě vykukují mezi vzrůstajícími stromy na původních loukách i mezi novější zástavbou obcí a městeček. Rušivě působí pouze mozaikový obklad podezdívky (Příchovice čp. 290). 8 foto: J. Mejzrová foto: J. Mejzrová Špičaté tvary původních hambalkových krovů velmi zřídka střídají rozložitější půvabné tvary dvouúrovňových mansardových střech, které bývaly znakem jistého společenského postavení. Příběh těchto střech začal ve Francii, a to v Louvru kolem roku 1550, kdy na širokém barokním paláci bylo obtížné navrhnout sedlovou střechu. Proto vznikla střecha mansardová, s dvěma střešními rovinami různého sklonu, jejíž konstrukce umožňovala vytvořit v podkroví větší prostor. Jméno pak dostala podle francouzského architekta Francois Mansarda ( ), který mansardovou střechu velmi často využíval, ale jak je zřejmé, nevymyslel ji. Postupem času se nová myšlenka rozšířila po Evropě a dostala se až do vzdálených hor. Dnes v Jizerských horách tyto střechy najdeme ojediněle na krásném, památkově chráněném mlýnu v Pasekách nad Jizerou na Makovském potoce, na bývalém sklářském panském domě na Nové louce, na faře v Albrechticích v Jizerských horách, na městských domech v Hejnicích a velmi vzácně také na obytných domech v Lučanech nad Nisou, v Desné I, na Souši, v Polubném, na Novině. Občas se objevují mansardové střechy i na přístavbách

11 AKTUÁLNĚ ke starším chalupám. Pravá mansardová střecha má elegantní tvar, který se nejlépe projeví ve štítovém pohledu, z něhož je nejlépe vidět, že i mansardy mohou být valbové, polovalbové (valba je jen na horním patře) nebo štítové. Unikátní jsou v tomto směru Příchovice, kde v okolí návsi najdeme hned čtyři chalupy s pravými mansardovými střechami, z toho tři polovalbové, poměrně pěkně zachované. Všechny pamatují ještě starý kostel na hřbitově i založení nového kostela sv. Víta, v jejichž blízkém sousedství domy stojí. Určitě stojí za to si jich povšimnout. V současné době dům prochází citlivou rekonstrukcí, kterou by měla završit dřevěná šindelová střecha (Příchovice če. 1100) foto: J. Mejzrová VRÁTÍ SE PLAVUNÍK NATRVALO DO JIZERSKÝCH HOR? Jarmila Sýkorová Plavuník (rod Diphasiastrum) je jedním z pouhých čtyř u nás zastoupených rodů starobylé skupiny rostlin plavuňovitých. V ČR je nyní rozlišováno šest druhů (rozdíly mezi nimi jsou však pro laika nepatrné) a všechny jsou co nejpřísněji chráněné. O historickém rozšíření těchto drobných výtrusných rostlinek v Jizerských horách toho příliš nevíme. Jen to, že tu v minulosti vždy rostly. Ve vzdálenějších dobách, k nimž se váží publikované botanické nálezy, se však dnešní druhy ještě nerozlišovaly. Všechny plavuníky se tehdy řadily do jediného druhu plavuník zploštělý (toto jméno ovšem vzhledem v výše řečenému nemůžeme ztotožnit se stejnojmenným druhem v dnešním užším pojetí). Proto, nemáme li k dispozici herbářovou položku, nemůžeme na základě pouhého literárního údaje rozhodnout, kterého druhu se vlastně tehdejší nález týkal. S jistotou zatím víme, že v Jizerských horách rostl plavuník cypřiškovitý (D. tristachyum), jehož sběr z 1. poloviny 19. století je uložený v Menzelově herbáři v libereckém muzeu. Starší literatura také zmiňuje nález plavuníku Zeillerova (D. zeilleri) v Hejnicích. Oba druhy jsou v současnosti nezvěstné, minimálně u prvého z nich ale výskyt, či spíše jeho návrat, není tak docela vyloučený, protože roste v sousedních Krkonoších. V posledních desetiletích minulého století záznamy o nálezech plavuníků ustávají, patrně v souvislosti s jejich skutečným ústupem po plošném imisním znečištění hor. Až teprve v r byl u cesty nad rašeliništěm Jizery, nedaleko skály Houba, objeven jediný droboučký exemplář plavuníku, určený dodatečně jako plavuník alpínský (D. alpinum). První vlaštovka pro naše hory. Bohužel, nález na stejném místě ani v blízkém okolí se později už nepodařilo zopakovat. Obrat nastal až díky studentovi zemědělské univerzity v Suchdole Janu Titěrovi, který v roce 2013 v Jizerských horách v rámci své bakalářské práce mapoval výskyt plavuňovitých rostlin a objevil pro nás zcela novou lokalitu plavuníku. V rámci letošního agenturního úkolu, týkajícího se monitoringu vzácnějších plavuní, jsme tuto lokalitu dohledali a prověřili a výsledek byl ještě lepší, než se podle zmíněného zdroje dalo očekávat. Při pátrání v terénu se lokalita prozradila nesmírně bohatými porosty příbuzné a v Jizerských horách dnes všeobecně hojné plavuně vidlačky (Lycopodium clavatum). Nalezení drobného, celkově nenápadného plavuníku významně napomohlo správné vegetační načasování rostliny byly právě v plném květu (odborně řečeno měly vyvinuté výtrusnicové klasy, protože o květech u této skupiny rostlin nemůže být řeč). Relativně bohatý porost na ploše asi 1 m2, částečně skrytý pod větvemi mladého smrčku, prorůstají či obrůstají keříčky borůvky, tráva metlička křivolaká, sítina kostrbatá a několik málo dalších druhů mělkých chudých půd. Všude v okolí je hojná kapradina žebrovice různolistá, na pár metrů vzdáleném svahovém prameništi roste i masožravá rosnatka okrouhlolistá. Pátrání v okolí brzy přineslo další ovoce objeven byl ještě jeden, tentokrát mnohem menší a jen sterilní porost plavuníku. I ten je ale větší ve srovnání s miniaturní rostlinkou nalezenou kdysi pod Houbou. Na stejné lokalitě je také nesmírně bohatý, místy až souvislý porost dalšího příbuzného druhu, kriticky ohrožené plavuňky zaplavované (Lycopodiella inundata). Možná nejmasovější výskyt v Jizerských horách vůbec. I když je vlhkomilná plavuňka celorepublikově vzácnější než plavuník, v Jizerských horách je tomu právě naopak. Jejích 9

12 AKTUÁLNĚ foto: J. Sýkorová plavuník alpínský (Diphasiastrum alpinum) lokalit dnes už známe celou řadu, vesměs na náhorní plošině, populace jsou vitální a co je hlavní, stále jich přibývá. Význam zkoumané lokality pro plavuňovité rostliny podtrhuje i několik nalezených plodných trsů dalšího chráněného druhu, vrance jedlového (Huperzia selago). Kromě plavuně pučivé tu tedy na nevelké ploše několika desítek m2 najdeme vše, co Jizerky mohou v současnosti ze skupiny starobylých plavuní nabídnout. To vše v nebývalé hojnosti. Vzhledem k vzácnosti a zranitelnosti plavuníků prozatím ještě neprozradíme, kde přesně ono království plavuní leží. Jen že je to v centru hor poblíž Souše. Vracející se lišejníky provazovky nám už delší dobu signalizují zlepšování přírodního prostředí. Že by se konečně i plavuníkům v Jizerských horách začalo blýskat na lepší časy? ŠÍŘÍ SE K NÁM SEZNAMTE SE, UVIDÍME JE ČASTĚJI Šárka Mazánková, Jarmila Sýkorová Řeč je od dvou příbuzných cizincích z říše rostlin, z čeledi hvězdnicovitých, dříve v našich krajích nevídaných. Jeden z nich, ten prozatím pomalejší, ale svým vzhledem zcela jistě atraktivnější, se jmenuje starček úzkolistý (Senecio inaequidens). Až 60 cm vysoký u báze dřevnatějící, žlutě kvetoucí polokeř původem z jižní Afriky, se do západní Evropy rozšířil s dovozem ovčí vlny koncem 19. století. První nález u nás učinil Dr. Jehlík teprve v roce 1997 v Děčíně. V roce 2008 se uvádí výskyt na více než stovce lokalit zejména ze středních Čech, nepoměrně méně se 10 vyskytuje i na jižní Moravě. V našem kraji byla dosud známa pouze jedna lokalita u Harrachova, a to Na Mýtě v nadmořské výšce 550 m n.m. Letos koncem října se podařilo náhodným nálezem zjistit další dvě lokality na Českolipsku: Svor a Okřešice. Obě mají společný charakter, jedná se o krajnici silnice I. třídy. Právě tento typ stanoviště je pro šíření starčku úzkolistého u nás typický. Běžně se udává z okrajů dálnic a rychlostních komunikací a ze železnice, do volné krajiny se zatím nešíří. Starček úzkolistý kvete od června do listopadu a právě pozdním

13 AKTUÁLNĚ oblastech. O deset let později už ho registrujeme i v našich horách, přestože prozatím také jen v nižších, okrajových částech. A zatím pouze na Frýdlantsku (Raspenava, Hejnice), kde se šíří na pasekách a podobných lesních světlinách. Snad roste i jinde v CHKO, jen o něm ještě nevíme. V našem kraji byl druh už před několika lety zjištěn na Hamersku a na Ještědském hřbetu tady dokonce v nadmořských výškách kolem 600 m. Jasný signál i pro Jizerské hory. starčkovec jestřábníkolistý (Erechtites hieraciifolius) foto: J. Sýkorová termínem květu na sebe spolehlivě upozorní. Zatím tedy jen jednotliví jedinci, ale v sousedním Bavorsku a v Hesensku jde o nepřehlédnutelnou samozvanou ozdobu krajnic v období, kdy už kvete máloco jiného. Druhým přivandrovalcem ze zámoří, tentokrát ze Severní Ameriky, je starčkovec jestřábníkolistý (Erechtites hieraciifolia). Upoutá spíše svojí robustností než čímkoliv jiným. Vykvétá během léta nenápadnými světle žlutavými úbory. Starčkovec je sice z území našeho státu znám mnohem déle než jeho africký příbuzný, už od konce 19. století, ale až do přelomu tisíciletí byl zaznamenáván spíše jen vzácně a výhradně v teplejších podhorských starček úzkolistý (Senecio inaequidens) foto: Š. Mazánková MONITORING NÁVŠTĚVNOSTI V CHKO JIZERSKÉ HORY Jiří Hušek ml. Jizerské hory jsou pro své zachovalé přírodní prostředí a polohu v blízkosti větších měst oblíbeným místem pro turis tiku, sport a rekreaci. Svým rozmanitým charakterem a smě sicí různých typů krajiny lákají Jizerky množství návštěvníků. Jejich obliba vynikne především v období vr cholného léta a zimy, kdy se díky příznivému výškovému profilu a množství cest s kvalitním povrchem stávají doslova arénou pro vyznavače cyklistiky a lyžařského sportu. Vy soká návštěvnost je pro region přínosem v podobě zisku ze služeb spojených s cestovním ruchem, lidé si navíc vy tvářejí pozitivní vztah k chráněné oblasti i přírodě obecně, na druhou stranu může mít zvýšený pohyb osob ve vy braných lokalitách nepříznivý vliv na dochovaný stav pří rodního prostředí. Je tedy pochopitelné, že celou řadu subjektů, které se podílejí na správě a využívání Jizerských hor (obce, vlastníci pozemků, orgány ochrany přírody, zá jmová sdružení...), zajímají exaktní data o počtech ná vštěvníků v zájmovém území. V uplynulých letech probíhal monitoring návštěvnosti na území CHKO pouze ostrůvkovitě (funkční profily se na cházely například v Sedle Holubníku, u Josefodolské pře hrady či na Nové louce) a s ohledem na různé provozovatele 11

14 AKTUÁLNĚ byl přístup k datům omezený a hůře přehledný. Když tedy v letošním roce vypsala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR projekt, v jehož rámci měl být proveden srovnatelný monitoring návštěvnosti vybraných profilů na území CHKO Jizerské hory, přijali tuto iniciativu výše zmínění hráči kladně. Do vypsaného výběrového řízení se přihlásilo několik firem s rozsáhlými zkušenostmi v oboru. Vítězem výběrového řízení se stala Nadace Partnerství, která přišla s použitím sčítačů s pyroelektrickým senzorem fungujícím na principu rozlišení teploty lidského těla a okolního prostředí. V prů běhu srpna provedla firma instalaci jedenácti sčítačů na Správou CHKO Jizerské hory předem vytipovaných lokalitách tak, aby bylo dosaženo reprezentativních prů řezových výsledků v rámci zvoleného území. Sčítače, které mají za úkol zachytit pohyb pěších, cyklistů a lyžařů, jsou v současnosti umístěny v decentních dřevěných kůlech a ve vyšších polohách v subtilních kovových sloupcích, které díky možnosti nastavení výšky snímání zajistí fungování i při vysoké sněhové pokrývce. Se sčítači se nyní můžete se tkat například při cestě na Lysé skály, na Viničné a Knížecí cestě, Štolpišské a Jizerské silnici, u rašeliniště Na Čihadle, na Černé hoře či u Karlovského mostu. Nezbývá než doufat, že zařízení vydrží náročné klimatické podmínky, které v Jizerských horách panují, nestanou se obětí vandalismu, budou dlouho a přesně sloužit a poskytnou potřebná data. Instalace snímačů foto: J. Hušek ml. EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA RAŠELINIŠTĚ JIZERY Šárka Mazánková V rámci doplňování předmětů ochrany evropsky významných lokalit proběhl v letních měsících průzkum horního toku Jizery od soutoku s Krásným potokem po soutok s Jagnięcym potokem. V tomto úseku se ověřoval rozsah výskytu biotopu V4 A Makrofytní vegetace vodních toků, porosty aktuálně přítomných vodních makrofytů. Jedná se o druhově chudé porosty ponořených nebo vzplývavých vodních rostlin kořenících ve dně. V klidných úsecích horní Jizery s malým spádem a v meandrech se poměrně hojně vyskytuje rdest alpský, vodní rostlina s dvojím typem listů: se zaoblenými obvejčitými plovoucími nad hladinou a s listy zašpičatělými ponořenými. V korytě toku roste také vzplývavá bahenní rostlina zevar jednoduchý, jejíž plody připomínají malé ježky stočené do klubíčka. Méně často lze spatřit i hvězdoš jemně vlající v proudu vody. Místa s kolísající hladinou osídluje tráva s modrozeleným nádechem a jednostrannou přetrhovanou latou zblochan vzplývavý. Existence většiny z uvedených rostlin indikuje čisté, na živiny chudé vody. Hnědavé 12 zabarvení vody způsobují huminové látky, které se vyluhují z rašelinišť. Na základě zjištěných skutečností, tedy zejména míry zastoupení a reprezentativnosti biotopu ve zkoumaném horním úseku Jizery, jsme doporučili rozšíření předmětu ochrany v evropsky významné lokalitě Rašeliniště Jizery horní tok Jizery foto: Š. Mazánková

15 AKTUÁLNĚ hvězdoš (Callitrichei) foto: Š. Mazánková o výše zmíněný biotop. V současnosti je v Evropsky významné lokalitě Rašeliniště Jizery předmětem ochrany 14 naturových biotopů. Plošně nejvýznamnější lesy zaujímají téměř 60% rozlohy území. Patří sem horské třtinové smrčiny, podmáčené smrčiny, horské papratkové smrčiny, rašelinné březiny, rašelinné smrčiny, vrchoviště s klečí (Pinus mugo). Na většině bezlesých ploch převažují rašelinná společenstva: otevřená vrchoviště, vrchovištní meandry Jizery brusinka (Vaccinium vitis) foto: Š. Mazánková šlenky, přechodová rašeliniště. Vegetaci náplavů tvoří podhorské až horské smilkové trávníky s jalovcem i bez jalovce. Mezi plošně nejméně zastoupené naturové biotopy se zde řadí brusnicová vegetace skal a drolin, štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin a horské trojštětové louky. Více informací o evropsky významných lokalitách najdete na webových stránkách foto: Š. Mazánková 13

16 AKTUÁLNĚ DOUGLASKA DŘEVINA ROKU 2014 Šárka Mazánková porost douglasek u Vlastiboře foto: Š. Mazánková Šestnáctou dřevinou roku, kterou každoročně vyhlašují Lesy České republiky, s.p., se letos stala douglaska. V následujících řádcích si tuto lesnicky perspektivní dřevinu přiblížíme i z jiných pohledů než lesnických, se zaměřením na území Libereckého kraje. Přestože se již po řadu desetiletí pěstuje v našich lesích, parcích i na plantážích vánočních stromků, často vyvolává u lidí otázky: je to jedle?, borovice? Za těmito rozpaky snad stojí fakt, že se nejedná o domácí dřevinu. Za douglaskou rostoucí v přirozeném prostředí bychom se museli vydat do Severní Ameriky, kde roste ve společnosti dalších pro nás šiška douglasky 14 foto: Š. Mazánková exotických parkových dřevin jako je zerav obrovský, jedle ojíněná, jedle obrovská aj. Botanici řadí douglasku do čeledi borovicovité vedle všeobecně známých rodů jedle, smrk, borovice, modřín, nebo méně známých jako tsuga (jedlovec), cedr, pamodřín. V některých starších atlasech ji možná najdete pod názvem jedle Douglasova. Celkově se udává 7 druhů rodu douglaska (Pseudotsuga), tři pocházejí ze Severní Ameriky, čtyři ze západní Asie. V našich parcích a lesích postupně zdomácňuje douglaska tisolistá. Členění tohoto druhu na nižší taxonomické jednotky se liší zdroj od zdroje. Někde se uvádí jediný druh douglaska tisolistá s dvěma varietami či poddruhy: douglaska tisolistá pravá a douglaska tisolistá sivá, jinde se rozlišují dva druhy (douglaska tisolistá a douglaska sivá) u nás se pěstují oba taxony. Čím vás v lese douglaska upoutá? V první řadě si nejspíš všimnete na zemi popadaných zvláštních šišek, jejichž šupiny vystrkují troklanné jazýčky (tzv. podpůrné šupiny). Od jedlí rozpoznáme větve douglasky podle zašpičatělých pupenů (oproti zakulaceným pupenům u jedlí). U starších stromů upoutá hluboce rozpraskaná korkovitá borka, díky níž douglasky odolávají požárům, a nezvykle mohutný vzrůst. Není divu, vždyť po sekvojích a sekvojovcích jde o třetí nejvyšší stromy světa, které ve své domovině

17 ENVIROMENTÁLNÍ VÝCHOVA dorůstají až 100 m. I v Čechách je výškovým rekordmanem právě douglaska. Ta nejvyšší známá roste v našem kraji v lesním porostu u Vlastiboře na Jablonecku a její výška činí 64 m. V roce 1876 sem tehdejší lesní správce vysadil v rámci návarovského panství na 3000 sazenic. Dnes se průměrná výška porostu u Vlastiboře pohybuje okolo 50 m, přičemž jedinců přes 60 m je zde více. Porost unikátní minimálně ve středoevropském měřítku se nachází ve svahu nad řekou Kamenicí. S douglaskami se v porostu setkáme i jinde v okolí, např. při soutoku Zlatníku a Kamenice. Při pohledu shora ze skalní vyhlídky je prozradí lehce stříbřitá barva koruny, ovšem procházka porostem velikánů mezi mohutným sloupovím kmenů se dá bez nadsázky přirovnat k návštěvě gotické katedrály. Z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny se na douglasku pohlíží jako na geograficky nepůvodní dřevinu. K jejímu záměrnému rozšiřování se vyžaduje souhlas orgánu ochrany přírody. Nejčastěji se v praxi řeší v rámci povolovacího procesu při schvalování lesních hospodářských plánů. Douglasky neznamenají pro naše lesní ekosystémy vážný problém jako např. borovice vejmutovka, jejíž opad neprodyšně pokryje půdní povrch v okolí stromu a udusí veškeré bylinné patro. V podrostu douglasek naopak dál koexistují byliny typické pro původní porost (v případě vlastibořského porostu druhy acidofilních bučin). Její záměrné zavádění do chráněných území a přirozených lesních ekosystémů však není žádoucí. I jinde se doporučuje pro nezažehnané nebezpečí možné invazibility důvody k výsadbě pečlivě vyhodnotit. Díky mohutnému vzrůstu a estetickým hodnotám se několik douglasek dostalo i mezi památné stromy. Ústřední seznam ochrany přírody eviduje celkem 14 památných douglasek (jednotlivých stromů i součást skupiny památných stromů) v rámci celé republiky. V Libereckém kraji vyhlásil Okresní úřad Česká Lípa v roce 1998 za památnou douglasku v Provodíně. Douglasky figurují i na seznamu druhů dřevin i ve skupině památných stromů Arboretum Bukovina. K památné douglasce, která vévodí jihozápadnímu svahu Dlouhého vrchu v Horním Provodíně, se váže poměrně významná historická událost. Na počest utajované a u habsburského dvora nelibě trpěné svatby arcivévody Ferdinanda s hraběnkou Chotkovou v Zákupech vysadili myslivci v kraji několik douglasek. Jednou z nich je ta provodínská, která roste u bývalé hájovny. Další mohla být i douglaska obdobného stáří, která rostla u bývalé hájovny v Novině u Kryštofova Údolí, ale tuto informaci se nepodařilo ověřit. Bez zajímavosti ale není vazba tohoto místa k významné osobnosti našeho kraje páteru Miloši Rabanovi, který od roku 1990 působil jako farář ve farnosti Raspenava a administrátor excurrendo farností Hejnice a Mníšek u Liberce. Právě zde, v hájovně pod douglaskou, se v rodině lesního inženýra narodil. Kromě lesnictví, kde se jeví jako nadějná dřevina díky vysokým přírůstům, nachází douglaska uplatnění i v sadovnictví. V Libereckém kraji se s ní setkáme v mnoha zámeckých parcích (Sychrov, Zákupy, Doksy), arboretech (Bukovina) i zahradách, v lesích pak např. u Jindřichovic pod Smrkem, na Pekelském vrchu u Raspenavy a hlavně v okolí již zmíněného Návarova. Pro její mohutný vzrůst je však zapotřebí velmi pečlivě zvážit umístění stromů. Své o tom určitě vědí obyvatelé sídliště Na Olešce v Semilech, kam si v minulosti douglasky vysadili přímo pod okna bytových domů. Časem se ukázalo stínění mohutnými korunami pro většinu obyvatel jako hůře snesitelné. To postupně vedlo k neestetickým úpravám korun, odstraňování terminálů, až se přes kácení ob jednoho jedince došlo k celkové rekonstrukci zeleně. Ta by měla proběhnout v nejbližších měsících za finanční spoluúčasti Operačního programu Životní prostředí. Ve své domovině nachází douglaska univerzální uplatnění ve stavebnictví, nábytkářství i jako kvalitní palivo. Obchodně se pro dřevo užívá názvu oregonská borovice. Z kůry se získává světle hnědé barvivo, používá se k výrobě hnojiv, lze jí nahradit korek. Rostlina má insekticidní vlastnosti. Širokému využití se těší i pryskyřice (lepidla, mýdla, kosmetika, těsnící materiál na lodích). Domorodé indiánské kmeny v Severní Americe využívají douglaska u Návarova foto: Š. Mazánková 15

18 PRAKTICKÁ OPATŘENÍ antiseptických účinků pryskyřice k léčbě ran, popálenin, kožních onemocnění, kašle. Pryskyřici lze také žvýkat při bolestech v krku. Mladé výhonky se dávají do špičky bot na potlačení pocení. Využití douglasky u nás zatím není příliš široké, naši zpracovatelé dřeva se s ní setkávají jen zřídka. Zatím vstoupila do povědomí lidí jako celkem trvanlivý vánoční stromeček vonící po citrusech nebo ozdobný klest na výrobu adventních věnců. Lze pořídit i éterický olej využívaný v aromaterapii při nachlazení a jako antidepresivum. Posledně jmenovaný účinek přijde vhod zvláště v nastávajícím předvánočním shonu. Kýženého efektu dosáhnete zvláště ve spojení s častými procházkami po lesích (nejen douglaskových) : ). PÁCHNÍK HNĚDÝ Richard Čtvrtečka Páchník hnědý (Osmoderma barnabita) je brouk z čeledi zlatohlávkovitých, který žije ve starých, alespoň z části osluněných listnatých stromech, především v dubech a lípách. Osídluje zde dutiny ve kmenech a velkých větvích, kde se živí rozpadajícím se dřevem. Larvy se vyvíjejí nejméně tři roky v trouchu dutin, kde se zároveň i kuklí. Dospělí jedinci se objevují od května do září, aktivují ve večerních hodinách a v noci, dutinu však opouštějí jen výjimečně. Jejich letová aktivita je nízká, navíc jsou schopni létat jen na krátké vzdálenosti. Páchník se vyskytuje od západní Evropy až po Dálný východ a u nás, podobně jako v řadě dalších evropských zemí, požívá legislativní ochrany. Ta se vztahuje ke druhu Osmoderma eremita, který byl však v roce 2007 taxonomy strom s dutinou po odlomené větvi, místo nálezu páchníka 16 foto: R. Čtvrtečka samec páchníka foto: R. Čtvrtečka rozdělen na čtyři druhy, osídlující ve většině případů i odlišný areál. V České republice, stejně jako v celé východní Evropě, žije Osmoderma barnabita, další tři druhy se pak vyskytují v jižní jihovýchodní, západní a severní Evropě. Přejmenování páchníka však nemá na jeho postavení v legislativě žádný vliv. U nás páchník žije především v teplých oblastech, např. v Polabí, Poodří, jižních Čechách, na jižní a střední Moravě. V Libereckém kraji je aktuální výskyt znám pouze z dubo lipové aleje v Zahrádkách u České Lípy a z lipové aleje ve Stvolínkách. S největší pravděpodobností však žije i na řadě jiných míst, jako například na Českodubsku nebo Českolipsku, většina údajů ale není aktuální. Historické nálezy nemusí nutně znamenat, že bychom tam páchníka našli i dnes. Stromy, které vyhledává, rostou především v historických parcích, ve starých alejích nebo zahradách. Jednotlivé stromy a jejich shluky však jen vzácně dokážou udržet dostatečně silnou a početnou populaci, která by byla dlouhodobě životaschopná. Pro její udržení je třeba, aby se v doletové vzdálenosti páchníka nacházely další stromy vhodné k osídlení poté, co jednotlivé populace vymřou zánikem mateřského stromu. Proto je páchník charakteristický nerovnoměrným a silně ostrůvkovitým výskytem. Další biotopy, ve kterých dříve páchník žil, tj. listnaté pastevní lesy, kde nebyla nouze o solitéry v nezapojeném porostu, a vrbovny, dnes již téměř neexistují.

19 PRAKTICKÁ OPATŘENÍ Ačkoli největší samci dosahují velikosti téměř 4 cm, kvůli jejich skrytému způsobu života není příliš velká šance, že se vám páchníka podaří spatřit. Prohlédnete li si dutinu a trouch, jeho dřívější výskyt prozradí zbytky chitinového skeletu nebo válcovitého trusu, výskyt aktuální pak až 10 cm dlouhé bílé larvy nebo kukly. Poté, co byl švédskými vědci identifikován páchníkův sexuální feromon, dá se k monitoringu použít i dalších metod. Je například možné navnadit feromonem nárazové lapáky a zavěsit je ke kmeni vyhlédnutého stromu nebo instalovat padací past s feromonem přímo do dutiny. Podle zkušeností je ale odezva samiček páchníka na tento způsob monitoringu malá. Většinou zjistíme, zda na konkrétní lokalitě tito brouci žijí, o jejich početnosti se ale mnoho nedozvíme. Jako nejspolehlivější se v současné době jeví detekce přítomnosti feromonu ve zkoumané dutině. Principem této metody je nasávání vzduchu z dutiny stromu přes filtr z dřevěného uhlí, následné vymytí filtru v acetonu, zkoncentrování vzorku v dusíkové atmosféře a jeho analýza na plynovém chromatografu. Pro ty, kdo potřebné vybavení postrádají, se nabízí ještě jeden náhodně objevený způsob biomonitoringu páchníci výborně reagují na košili provoněnou zbytky feromonu z předešlého dne. Dutiny stromů jsou osídleny celou řadou dalších druhů živočichů, včetně kovaříka Elater ferrugineus, rovněž legislativně chráněného. Jeho larvy jsou dravé a živí se mimo jiné i larvami páchníka. Kovaříkům zjevně připadají tučné larvy páchníka jako ideální zdroj výživy pro jejich potomstvo, protože reagují na feromon pozitivně a v takovýchto dutinách se shromažďují. Páchník je snad jediným hmyzím druhem naší fauny, který nabízí čichovým buňkám neobvyklé a zároveň snad i příjemné vjemy. Ačkoli české jméno v sobě nese informaci přesně opačnou, je na vás, čtenářích, jestli oné látce vylučované samci páchníka přiznáte statut zásadní parfémové ingredience nebo budete přemítat o podivných preferencích samiček. Otevřete li totiž přiložený pytlík, ucítíte gama dekalakton, samčí sexuální feromon. Tato látka je také hojně přítomna ve zrajícím ovoci a její vůně prý nejvíce připomíná broskvové aroma nebo snad i švestky, usuzujíc dle jména páchníka ve francouzštině (pique prune). Jakou vůni ucítíte vy? NOVÁ PRAVIDLA KÁCENÍ DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES Tomáš Korytář Od 1. listopadu 2014 platí nová pravidla pro kácení dřevin rostoucích mimo les. Od tohoto data totiž nabyla účinnosti vyhláška č. 222/2014 Sb., která novelizuje vyhlášku č. 189/2013 Sb. Tato pro mnohé kontroverzní vyhláška platila od léta 2013 a umožňovala bez povolení kácet stromy na zahradách (zahrada byla vyhláškou definována jako stavebně oplocený a veřejnosti nepřístupný pozemek u rodinného nebo bytového domu). Vyhláška č. 189/2013 Sb. byla kritizována mnohými právníky i nevládními organizacemi zabývajícími se ochranou přírody, a to právě pro onen pojem zahrada, jehož nejasná definice v praxi znamenala mnoho nedorozumění a sporů. A po pravdě řečeno, dosti diskriminačně rozděloval právo kácet bez povolení dřeviny mezi vlastníky oněch zahrad a vlastníky ostatních pozemků. Např. toto právo neměli vlastníci zahrad u rekreačních chat a chalup, provozoven, penzionů a podobně. Nová právní úprava by do značně zmatené situace měla vnést pořádek, i když přiznejme, bude chvíli trvat, než se pravidla zcela zažijí. Je nutné říci, že pravidla se zpřísnila ve prospěch dřevin a je jasné, že k nelibosti mnoha lidí. Dřeviny a jejich kácení se staly po řadě větrných bouřích (vzpomeňme na Kyrilla či Emu) a, bohužel, i po několika tragických událostech celospolečenským tématem a vzbuzují dosti vášnivé diskuze a reakce. Stromy však plní mnoho ekologických i společenských funkcí, které jsou významné a nenahraditelné. Společenskými funkcemi dřeviny rozumíme takové, kterými dřeviny ovlivňují životní prostředí člověka, jako je snižování prašnosti, tlumení hluku či zlepšování mikroklimatu. Patří mezi ně také funkce estetická, včetně působení dřevin na krajinný ráz a ráz urbanizovaného prostředí. Dřeviny samozřejmě ovlivňují pozitivně vodní režim či tlumí teplotní extrémy v místě a představují biotop pro celou řadu živočichů i rostlin atd. Jejich ochrana, jak ji definuje zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.), je veřejným zájmem. Samozřejmě nelze stromy chránit za každou cenu. Tam, kde představují bezpečnostní riziko, je potřeba přistoupit často i 17

20 PRAKTICKÁ OPATŘENÍ Stromy v krajině plní mnoho funkcí (majestátní borovice lesní u Raspenavy) foto: T. Korytář k jejich odstranění. Ale o tom, zda strom je nebezpečný, by měl rozhodnout příslušný orgán ochrany přírody a to vždy po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřeviny. A jak je to tedy dnes s kácením stromů? Od 1. listopadu 2014 je nutné žádat příslušný obecní úřad o povolení ke kácení pro veškeré dřeviny o obvodu větším než 80 cm a pro kácení zapojených porostů dřevin (keřové porosty, souvislé porosty mladých náletových dřevin), pokud jejich celková plocha přesahuje 40 m2. Výjimku tvoří ovocné dřeviny. Ty lze kácet bez povolení, ale pouze pokud rostou na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň. To zda ovocná dřevina podléhá povolení či nikoliv, lze jednoduše ověřit nahlédnutím do katastru nemovitostí na veřejně přístupném webu nahlizenidokn.cuzk.cz či jednoduchým dotazem na obecním úřadě. Byla tak odstraněna nejasná podmínka přístupnosti a oplocení pozemku a stejně tak již nezáleží na tom, u jakého objektu ovocná dřevina roste. Pozor. Kácení stromů rostoucích jako součást stromořadí nebo významného krajinného prvku, podléhá povolení vždy, bez ohledu na velikost stromů. Stromořadím se rozumí souvislá řada nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy. Chybí li v některém úseku 18 souvislé řady nejméně deseti stromů některý strom, je i tento úsek považován za součást stromořadí. Za stromořadí se nepovažují stromy rostoucí v ovocných sadech, školkách a plantážích dřevin. To znamená, že pokud bude někdo chtít kácet ovocné stromy, které rostou v alejích podél cest, je potřeba povolení příslušného orgánu ochrany přírody. Významným krajinným prvkem jsou ze zákona vodní toky a rybníky i se svým břehovým porostem, dále údolní niva a rašeliniště včetně všech dřevin v nich rostoucích. Dále může být jako významný krajinný prvek (VKP) vyhlášena (zaregistrována) cenná část přírody např. park, stará zahrada, skupina stromů, alej, mokřadní louka a podobně. Na území CHKO Jizerské hory se však tyto registrované VKP nenacházejí. Ke kácení dřevin, které jsou součástí VKP je nutné závazné stanovisko (rozhodnutí) Správy CHKO Jizerské hory (mimo území CHKO JH pak příslušného orgánu ochrany přírody, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností) o zásahu do VKP dle ust. 4 odst. (2) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Ke kácení dřevin, které se významně podílí na utváření krajinného rázu lokality, např. solitérní stromy a jejich skupiny na pohledově exponovaných místech, skupiny stromů na mezích a kamenicích, aleje a podobně, je potřeba souhlas Správy CHKO Jizerské hory (mimo území CHKO JH pak příslušného orgánu ochrany přírody, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností), se zásahem do krajinného rázu podle ust. 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Je nutné upozornit, že ani při kácení dřevin, na které není třeba povolení, nesmíme porušit jiná ustanovení zákona. Jak již bylo uvedeno, stromy jsou biotopem živočichů, především brouků, ptáků, netopýrů a jiných drobných savců. Při kácení je potřeba na toto pamatovat a minimálně dodržovat kácení v tzv. mimovegetační době přibližně od do V tuto dobu např. ptáci nehnízdí a stromy jsou bez listí a je relativně jednoduché se přesvědčit o tom, zda jsou na stromě dutiny, ve kterých by mohly být schováni netopýři či veverky (zvláště chráněné druhy zvířat!). Netopýři využívají stromy nejčastěji na jaře a na podzim pro přechodné úkryty a v létě pro letní kolonie. V zimě pak pro zimování využívají pouze stromy s velkými dutinami, které nepromrzají. To bývá pouze u velkých starých stromů, se kterými se setkáte výjimečně. U veverek se první mláďata objevují v hnízdech v dutinách stromů již během února a poslední až v srpnu, přičemž se osamostatňují až po 8 týdnech. Pokud budete kácet strom v období od listopadu do konce ledna, samozřejmě po zmíněné kontrole, budete mít největší jistotu, že nezasáhnete do života žádného z chráněných živočichů.

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

189/2013 Sb. VYHLÁŠKA

189/2013 Sb. VYHLÁŠKA 189/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 27. června 2013 o ochraně dřevin a povolování jejich kácení Změna: 222/2014 Sb. Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 79 odst. 4 písm. d) a k provedení 8 odst. 3 a

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Základy arboristiky. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Základy arboristiky. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Základy arboristiky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Zákon č. 114/1992 Sb. ve znění předpisů následujících Vyhláška MŽP 395/1992

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les TISKOVÁ ZPRÁVA 181/11 21.11.2011 Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován,

Více

Pozemkový spolek GALLINAGO v roce 2010

Pozemkový spolek GALLINAGO v roce 2010 Pozemkový spolek GALLINAGO v roce 2010 Jaromír Maštera Foto: J. Maštera, A. Zedníková, V. Kodet Akreditovaný Pozemkový spolek Gallinago pozemkový spolek pro ochranu volné krajiny - funguje při Pobočce

Více

v Praze a na Kokořínsku

v Praze a na Kokořínsku Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Praze a na Kokořínsku Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

Mokřadní centrum Kančí obora

Mokřadní centrum Kančí obora Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením

Více

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují Tel.: 491 549 020-33 fax: 491 549 034 e-mail: broumov @schkocr.cz http://broumovsko.schkocr.cz

Více

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Národní programy ČSOP Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Ochrana biodiverzity Ochrana biodiverzity Program zahrnuje řadu především lokálních projektů mapování, praktické

Více

Územní plán Plzeň krajina ve městě

Územní plán Plzeň krajina ve městě Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Územní plán Plzeň krajina ve městě WORKSHOP 17. LEDNA 2013 Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Program workshopu 1. pohled na město a okolí 2. krajina ve městě 3.

Více

Pístovské mokřady 2009

Pístovské mokřady 2009 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Pístovské mokřady 2009 Zpráva o činnosti na pronajatých pozemcích p.č. 485/1 a 485/3

Více

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále krajský

Více

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka Český svaz ochránců přírody Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka Obojživelníci a jejich funkce v přírodě Ukazatelé čistoty vod a prostředí Jako první reagují na změny životního prostředí Patří do potravy

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY HOŘOVICE REVITALIZACE ČÁSTI RYBNÍKA DRAŽOVSKÁ VELKÁ ETAPA 2 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. Identifikační údaje A.1.1. Údaje o stavbě A.1.1.a Název stavby A.1.1.b Místo stavby

Více

Terestrické biotopy obojživelníků

Terestrické biotopy obojživelníků Terestrické biotopy obojživelníků - ochrana a péče Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, leden 2012 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o biotopy rozmnožování = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy mimo

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

Chráněná krajinná oblast Český les. Bělá nad Radbuzou, červen 2014

Chráněná krajinná oblast Český les. Bělá nad Radbuzou, červen 2014 Chráněná krajinná oblast Český les Bělá nad Radbuzou, červen 2014 CHKO Český les ochrana přírody Vyhlášení: 1. 8. 2005 Rozloha: 473 km2 Kraj: Plzeňský Okresy: Domažlice a Tachov CHKO Český les ochrana

Více

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013 VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Základní fakta o VLS VLS hospodaří na cca 125 000 hektarech lesní půdy, což představuje přibližně pět procent lesní

Více

Alej do Velké Kraše Průvodní zpráva a návrh řešení

Alej do Velké Kraše Průvodní zpráva a návrh řešení Alej do Velké Kraše Alej do Velké Kraše Průvodní zpráva a návrh řešení Cesta mezi městem Vidnava a obcí Velká Kraš, která vede podél říčky Vidnávky je oblíbeným místem procházek občanů a z důvodů minimálního

Více

Vodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková

Vodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková Vodstvo Šumavy Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková... z letadla Na prstech u ruky sčetl bys jednotlivá suchá místa zde. Bohatství vod, mlh a par tu nepřebraně, v tomto království lesů a slatí,

Více

Návrh na nové vyhlášení přírodní památky Kejtovské louky

Návrh na nové vyhlášení přírodní památky Kejtovské louky KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA Odbor životního prostředí a zemědělství Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika Pracoviště: Seifertova 24, Jihlava Dle rozdělovníku Váš dopis značky/ze dne Číslo jednací

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Zpět Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Bohumil Fišer Finanční nástroje na podporu pastvy ovcí a koz Program péče o přírodu a krajinu Operační program životní prostředí 07 13 Horizontální

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Matyáš Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Uhřínov - Benátky (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Uhřínov - Benátky Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

Obnova biotopů na Pístovských mokřadech

Obnova biotopů na Pístovských mokřadech Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Obnova biotopů na Pístovských mokřadech Závěrečná zpráva projektu Foto: A. Mašterová Jan

Více

Ochrana přírody v ČR

Ochrana přírody v ČR I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 30 Ochrana přírody v ČR Pro potřeby

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

Pojďte s námi do přírody

Pojďte s námi do přírody Pojďte s námi do přírody závěrečná zpráva projektu Vojtěch Kodet prosinec 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Pojďte s

Více

Co prozradí žáby zpěvem?

Co prozradí žáby zpěvem? Co prozradí žáby zpěvem? ( Obojživelníci Vysočiny a jejich biotopy ) Jaromír Maštera Autoři většiny fotografií: Jaromír Maštera a Jan Dvořák Co prozradí žáby svým zpěvem? 1) Je jaro! zima definitivně skončila

Více

Přehled všech projektů najdete na: Revitalizace Jiráskovy aleje

Přehled všech projektů najdete na: Revitalizace Jiráskovy aleje Pořadové číslo projektu: 11 Název projektu: Revitalizace Jiráskovy aleje Popis projektu: Návrhem je řešena komplexní revitalizace Jiráskovy aleje. Pro zlepšení kondice stromů je navrhován dendrologický

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Ing. Jan Dovrtěl Ing. Miroslav Svoboda Lesy České republiky, s.p. Lesní závod Židlochovice Lesní závod Židlochovice organizační

Více

TEMATICKÝ ČASOVÝ PLÁN vyučovací předmět : PRVOUKA ročník: 3. Školní rok 2014/2015 vyučující Mgr. Marie Beďačová. Zařazená průřezová témata

TEMATICKÝ ČASOVÝ PLÁN vyučovací předmět : PRVOUKA ročník: 3. Školní rok 2014/2015 vyučující Mgr. Marie Beďačová. Zařazená průřezová témata Září Orientuje se v místě svého bydliště, v okolí školy, v místní krajině Zná základní údaje z historie a současnosti obce Zná některé lidové a místní zvyky a tradice Domov, orientace v krajině Škola,

Více

Správa dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP

Správa dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP Správa dokumentů OP Přednáška KGG/UOZP Ze zákona č. 114 Sb. Ústřední sbírku listin ochrany přírody (USOP) vede z pověření Agentura ochrany přírody a krajiny ČR www.nature.cz, www.drusop.cz Podrobnosti

Více

MALOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Přírodní památka Jílovské tisy Na pravém břehu Jílovského potoka nedaleko obce Jílové, v těžko přístupných, strmých skalnatých a suťovitých svazích vrchu Výrovna, je v lesních

Více

Revitalizace sídelní zeleně v obci Lhotka

Revitalizace sídelní zeleně v obci Lhotka Revitalizace sídelní zeleně v obci Lhotka 1 PRŮVODNÍ ZPRÁVA B.1 Popis území stavby a) Charakteristika pozemku Projekt Revitalizaci sídelní zeleně v obci Lhotka bude probíhat v intravilánu obce, na katastrálním

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3.

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. Tento projekt je realizován v rámci Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. 2012 Tento projekt je realizován v rámci

Více

Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera

Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, listopad 2013 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o rozmnožovací biotopy = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy, které obývají

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Trhovky CZ0213078 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Trhovky Kód lokality: CZ0213078 Kód lokality v ÚSOP: 2606

Více

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody Číslo Název 118 NPR Hrabanovská černava Zbytek polabské černavy s typickými společenstvy 1933 Horní a střední Labe 132 PR Chropotínský háj Zbytek

Více

Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají lesní památky a rezervace

Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají lesní památky a rezervace Chráněná území v CHKO Beskydy Co skrývají lesní památky a rezervace Většina přírodních rezervací a památek v Beskydech chrání lesy, z celkového počtu 53 je jich 42 alespoň částečně lesních. Mnohé lesní

Více

Ochrana stromů a zeleně ve městech a obcích

Ochrana stromů a zeleně ve městech a obcích Ochrana stromů a zeleně ve městech a obcích 27. listopadu 2008 Restaurace Mánes Praha Právní úprava ochrany dřevin a novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny Ing. Pavel Chotěbor odbor péče o krajinu

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Dotační tituly v oblasti péče o dřeviny

Dotační tituly v oblasti péče o dřeviny Dotační tituly v oblasti péče o dřeviny http://www.dotace.nature.cz/ Péče o dřeviny Opatření je zaměřeno především na péči o památné a jinak významné stromy. Udržení jejich životaschopnosti je významné

Více

Podpora populace užovky stromové

Podpora populace užovky stromové KVK09_hadi_ZZ_D771_w.doc str. 1 Název projektu: Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 771/2009 program: Záchranné

Více

Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914

Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914 Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914 Údolní přehrada královského města Most, dnes vodní dílo Janov, leží na Loupnici asi 2 km nad Litvínovem. Těsně před nádrží přitéká potok od Klínů,

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu Zemní, terénní a arboristické práce v lesoparku Na Sluneční realizované v rámci projektu LESOPARK NA SLUNEČNÍ, CZ.3.22/3.3.01/13.03849 a/ identifikační údaje Název projektu:

Více

stupeň ohrožení Silně ohrožený

stupeň ohrožení Silně ohrožený Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Blatná Datum

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Obojživelníci bývalého VVP Pístov

Obojživelníci bývalého VVP Pístov Obojživelníci bývalého VVP Pístov a péče o jejich biotopy Jaromír Maštera AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod listopad 2010 Foto: J.Maštera, J.Dvořák, A.Zedníková Pístovské mokřady Rančířovský tankodrom

Více

za krásami brněnských lesů

za krásami brněnských lesů za krásami brněnských lesů Obsah Úvod 1 Naučné stezky 2 Naučná stezka lesnická - lesní správa Deblín 4 Naučná stezka lesnická - lesní správa Brno 6 Naučná stezka lesnická - lesní správa Lipůvka 8 Naučná

Více

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Přírodní rezervace Boubínský prales

Přírodní rezervace Boubínský prales Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Přírodní rezervace Boubínský prales Autor: Bc. Petra Krysová III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Člověk a jeho

Více

PRACOVNÍ LIST STROMY NAŠÍ ZAHRADY: (starší žáci)

PRACOVNÍ LIST STROMY NAŠÍ ZAHRADY: (starší žáci) PRACOVNÍ LIST STROMY NAŠÍ ZAHRADY: (starší žáci) Název: Pracovní listy stromy naší zahrady, verze pro starší žáky Autor: Vít Lazecký Stručný popis: Pracovní listy blíže seznamují se stromy v naší zahradě

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

PŘÍLOHA 1 Hodnoty a závady území obrazová příloha

PŘÍLOHA 1 Hodnoty a závady území obrazová příloha PŘÍLOHA 1 Hodnoty a závady území obrazová příloha P1.1 Fotodokumentace hodnoty P1.2 PŘÍRODNÍ HODNOTY (HP) HP1 PŘÍRODA OBKLOPUJÍCÍ OBEC Nádherná cesta od Voděradských bučin, výjimečně krásné a hodnotné

Více

Jeseníky. Natura 2000 OBSAH

Jeseníky. Natura 2000 OBSAH Natura 2000 OBSAH CO JE TO NATURA 2000? LESY HORSKÉ HOLE RAŠELINIŠTĚ LOUKY EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY V JESENÍKÁCH PTAČÍ OBLAST JESENÍKY JAK SE LIŠÍ LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 OD DNEŠNÍCH CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ?

Více

05. Park u kina Petra Bezruče

05. Park u kina Petra Bezruče 05. Park u kina Petra Bezruče Přestavba Frýdku-Místku probíhala od roku 1963. Prvními obytnými soubory byla sídliště Riviera I a II a Bezručovo. Nárůst počtu obyvatel v této lokalitě vyžadoval i nové objekty

Více

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost AEO mají za úkol: Podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Zadní Machová (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Zadní Machová Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany Střevíčník

Více

Výsadba dřevin I. Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D.

Výsadba dřevin I. Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D. Výsadba dřevin I. Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Legislativní souvislosti Zákon č. 254/2001

Více

Obec Kořenov. číslo usnesení 54/15 V Kořenově dne 27.05.2015

Obec Kořenov. číslo usnesení 54/15 V Kořenově dne 27.05.2015 Obec Kořenov číslo usnesení 54/15 V Kořenově dne 27.05.2015 Zastupitelstvo obce Kořenov, příslušné podle ustanovení 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Rosice - zámek CZ0623713

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Rosice - zámek CZ0623713 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Rosice - zámek CZ0623713 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Rosice - zámek Kód lokality: CZ0623713 Kód lokality

Více

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O VYHLÁŠENÝCH PAMÁTNÝCH STROMECH Kód ústředního seznamu: Vyhlášeno (kým): Název památného stromu (stromů): Javor u barokní brány Okres: Břeclav Vyhlášeno (čím): Vyhlášeno (kdy): Obec: Pověřený

Více

VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace

VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace Prosinec 2011. ÚDAJE O ZADAVATELI A ZPRACOVATELI: Zadavatel: Město Velké Meziříčí Radnická

Více

Návrh. na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh. na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Libochovka

Více

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Pro realizaci protipovodňových opatření potřebujeme mimo jiné projekty + pozemky + peníze. Pozemkové úpravy nám mohou pomoci s každou

Více

Exkurze semenářský závod Týniště nad Orlicí

Exkurze semenářský závod Týniště nad Orlicí Exkurze semenářský závod Týniště nad Orlicí Jan Toman 1.E Datum exkurze:18.3 2015 Umístění podniku:týniště nad Orlicí Historie podniku Lesní semenářství vzniklo v souvislosti s rozvojem holosečného způsobu

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24.

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. květen 2011 Vybrané programy MŽP vhodné pro obce Operační program Životní prostředí

Více

METODICKÉ DOPORUČENÍ ODBORU OBECNÉ OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY MŽP

METODICKÉ DOPORUČENÍ ODBORU OBECNÉ OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY MŽP METODICKÉ DOPORUČENÍ ODBORU OBECNÉ OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY MŽP k aplikaci některých ustanovení vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení Metodické

Více

Dřeviny mimo les. III. Lektor: Ing. František Frola

Dřeviny mimo les. III. Lektor: Ing. František Frola Dřeviny mimo les III. Lektor: Ing. František Frola Změny v právních předpisech na ochranu stromů Vyhláška č. 222/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb.,. Nabyla účinnosti dne 1.11.2014 Pojem

Více

PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBEC PLAVY

PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBEC PLAVY PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBEC PLAVY okres Jablonec nad Nisou kraj Liberecký období : 2008 2012 Program obnovy venkova byl schválen usnesením Zastupitelstva Obce Plavy č. 22/1/08 ze dne 12.3.2008 I. ÚČEL

Více

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18 Severní Terasa STŘÍBRNÍKY Radimova 18 územní studie Praha 6 pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem odbor územního plánování Velká Hradební 8 Ústí nad Labem, 401 00 datum: 12. 2009 OBSAH DOKUMENTACE:

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 5.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 5.4. Anotace: Valticko lednický areál a Pálava jako turistický region specifika, kulturní památky, využitelnost z hlediska turistického ruchu Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou

Více

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402 TÉMA: Stromy (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402 1 Anotace: Výukový materiál prezentace seznamuje žáky s listnatými stromy Jazyk: Český jazyk Očekávaný výstup:

Více

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických

Více