Analýza inovačního potenciálu Zlínského kraje

Transkript

1 Zpracovatel: Technologické inovační centrum s.r.o. Odborný garant: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta Září 2009 Tento dokument je duševním vlastnictvím Technologického inovačního centra s.r.o. Případné použití nebo šíření tohoto dokumentu nebo jeho částí podléhá autorskému zákonu a je možné pouze za současného uvedení citace.

2 Vážené čtenářky, čtenáři, dostává se Vám do rukou dokument Analýza inovačního potenciálu Zlínského kraje. Analýza byla provedena za účelem zjištění informací v oblasti potřeb podnikatelských subjektů ve výzkumu a vývoji ( Analýza firemního výzkumu a vývoje a potřeb firem ve Zlínském kraji po inovacích ), zmapování vědeckých a výzkumných kapacit v regionu, včetně rekapitulace seznamu institucí podporujících podnikání. Informace poslouží k definování opatření a systémových kroků, které jsou nutné k vytvoření příznivého prostředí pro inovační podnikání a rozvoj inovací v regionu. Výsledky se v budoucnosti stanou podkladem pro formulaci aktualizace Regionální inovační strategie Zlínského kraje. 2

3 ÚVOD METODIKA DOTAZNÍK VÝZKUM, VÝVOJ, INOVACE STATISTIKA VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V ČR PRACOVIŠTĚ VAV VÝDAJE NA VAV ZAMĚSTNANCI VAV SHRNUTÍ VAV DLE KRAJŮ VAV V PODNIKATELSKÉM SEKTORU V ČR PRACOVIŠTĚ VAV V PODNIKATELSKÉM SEKTORU VÝDAJE NA VAV V PODNIKATELSKÉM SEKTORU ZAMĚSTANCI VAV V PODNIKATELSKÉM SEKTORU SRNUTÍ VAV V PODNIKATELSKÉM SEKTORU DLE JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ VÝZKUMNÁ A VÝVOJOVÁ PRACOVIŠTĚ VE ZLÍNSKÉM KRAJI VÝVOJ VAV PRACOVIŠT V REGIONU DATABÁZE VAV PRACOVIŠŤ VE ZLÍNSKÉM KRAJI INOVACE INOVAČNÍ AKTIVITY PODNIKŮ V ČESKÉ REPUBLICE PODPŮRNÉ INSTITUCE PRO INOVACE VE ZLÍNSKÉM KRAJI VÝSLEDKY ŠETŘENÍ PRŮŘEZ A KOMPARACE OBORŮ A VELIKOSTNÍ STRUKTURY FIREM VZNIK A VÝVOJ FIREM, STRATEGIE A POZICE V HODNOTOVÉM ŘETĚZCI ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA DODAVATELÉ A ODBĚRATELÉ EKONOMIKA A STRATEGIE LIDSKÉ ZDROJE PŘÍLEŽITOSTI, HROZBY, SILNÉ A SILNÉ STRÁNKY (SWOT ANALÝZA) VÝZKUM, VÝVOJ A INOVAČNÍ AKTIVITY TECHNOLOGICKÁ VYSPĚLOST A CÍLE VAVI ZÁZEMÍ VAVI AKTIVIT TYP INOVACE, INOVATIVNOST, ZDROJE INFORMACÍ DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ BARIÉRY INOVACÍ SPOLUPRÁCE SPOLUPRÁCE FIREM A INSTITUCÍ NA VAVI AKTIVITÁCH SPOLUPRÁCE FIREM S INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI KRAJEM NA PODPORU PODNIKÁNÍ SPOLUPRÁCE V RÁMCI KLASTRŮ A OBOROVÝCH ASOCIACÍ SPOLUPRÁCE PŘI ZÍSKÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ NÁSTROJE NA PODPORU PODNIKÁNÍ OPTIKOU VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ TVRDÁ INFRASTRUKTURA A NEMOVITOSTI FINANCE SLUŽBY LIDSKÉ ZDROJE NETWORKING

4 4.6 TOP 10 HODNOCENÝCH NÁSTROJŮ ZLÍNSKÉHO ZHODNOCENÍ ŠETŘENÍ LIDSKÉ ZDROJE VÝZKUM, VÝVOJ A INOVAČNÍ AKTIVITY SPOLUPRÁCE V OBLASTI VAVI INOVAČNÍ INFRASTRUKTURA ZLÍNSKÉHO KRAJE PODPORA PODNIKÁNÍ ZÁVĚR SEZNAM TABULEK A GRAFŮ SEZNAM ZKRATEK PŘÍLOHY

5 ÚVOD V rámci příprav na tvorbu aktualizace Regionální inovační strategie Zlínského kraje byla provedena Analýza firemního výzkumu a vývoje a potřeb firem ve Zlínském kraji po inovacích (dále také jen Analýza), jejíž hlavním cílem byla primárně identifikace vlastního podnikatelského prostředí svázaného s výzkumem, vývojem a inovacemi, a to prostřednictvím řady základních socioekonomických informací, strategických přístupů firem, vlastních VaV a inovačních aktivit (VaVI), forem spolupráce a dalších ukazatelů. Návazně na to identifikovat potřeby a specifika podnikatelských subjektů Zlínského kraje v oblasti VaVI, na jejichž základě budou formulovány návrhy a doporučení pro směřování regionální politiky Zlínského kraje v dané oblasti. Zároveň se snažit navodit součinnost podnikatelské praxe se samosprávnými orgány municipalit (resp. subjekty veřejné správy na různých územních úrovních). Podnikatelské prostředí přímo determinuje sociálně ekonomické prostředí regionů nebo jejich částí. Podnikatelské subjekty jsou jak objektem, který musí zahrnout vedení municipalit/kraje (a další zpracovatelé strategických vizí i konkrétních programů) do všech svých úvah o budoucím rozvoji spravovaného území, tak jsou i nezastupitelným subjektem spolupracujícím na vzniku těchto koncepčních dokumentů. Aby mohly být potřeby a specifika podnikatelských subjektů identifikovány, bylo nutné provést další postupný cíl, a to zjistit názorovou platformu oslovených firem týkající se podpory podnikání a nastavení nástrojů podpory podnikání Zlínského kraje. Tento bod je v rámci koncepce celé studie možné považovat za signifikantní, interpretace výsledků a doporučení vzešla především z názorů konkrétních podnikatelských subjektů. Lze proto říci, že hlavním cílem Analýzy bylo provést průzkum názorů vedení firem v kraji k otázkám výzkumu a vývoje, inovací, jejich zdrojů a podmínek nutných pro současný i budoucí rozvoj inovačního podnikání. Pro dosažení co největší šíře, ale zároveň i konkretizace a objektivity, byly rozhovory směřovány zejména do oborů, které mají ve Zlínském kraji nejsilnější pozici, tradici a bylo možné u nich předpokládat vyšší míru VaVI aktivit (více viz kapitola 1 Metodika). Hlavním motivem celé studie byla tedy snaha o identifikaci specifik zlínského regionu a vytipování zásadních potřeb a požadavků podnikatelských subjektů v oblasti VaVI. Toto vše právě prostřednictvím základních identifikačních a komparačních ukazatelů a navržených nástrojů regionální podpory podnikání. Veškerá příprava a následné terénní šetření probíhalo ve spolupráci zadavatele, jímž je Technologické inovační centrum s.r.o. (TIC) a zpracovatele - odborného garanta, jímž je tým vědeckých pracovníků především z Masarykovy univerzity, Ekomicko-správní fakulty, a tým externích řešitelů. Vědecký tým má dostatek zkušeností s průzkumy v terénu, zpracováním, vyhodnocením a interpretací dat a informací nejen z oblasti podnikatelského prostředí. Od druhé poloviny 90. let intenzivně spolupracoval na řadě strategických dokumentů, za všechny můžeme jmenovat např. Strategii rozvoje Brněnského kraje (1999), Program rozvoje kraje Vysočina (2002), Program rozvoje cestovního ruchu v Libereckém kraji (2003), Hospodaření průmyslových podniků se sídlem v Brně ( ), Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR (2007) a další. Velkým přínosem pro rychlost a korektnost šetření byla zejména logistická a technická podpora ze strany zadavatele. Opomenout nelze také oficiální zaštítění celé akce ze strany Zlínského kraje. 5

6 1 METODIKA Metodicky lze celou studii rozčlenit na tři základní části, a to: přípravná fáze terénní dotazníkové šetření zpracování a vyhodnocení získaných dat a tvorba závěrečné zprávy Ad. i) Vlastnímu terénnímu šetření předcházela přípravná fáze (květen -srpen 2009), kdy byl diskutován jednak metodický postup a celková koncepce studie, tak vlastní průběh dotazníkového šetření a následné analytické práce. Diskusního procesu, který se odvíjel od několika setkání, se aktivně účastnil jak zpracovatel studie, tak zadavatel a zástupce Zlínského kraje, který koordinoval návaznost jak na stávající Regionální inovační strategii, tak na její budoucí aktualizaci. V rámci příprav byla vytvořena širší databáze (300 podnikatelských subjektů) průmyslových firem a firem podnikajících v oboru informačních a komunikačních technologií, u nichž byla identifikována vazba na výzkum, vývoj a inovace s alespoň 10 zaměstnanci a jejichž sídlo je ve Zlínském kraji (Uherskohradišťsko, Vsetínsko, Zlínsko, Kromeřížsko). Na základě databází Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Albertiny byl širší soubor firem omezen doplňkovým kódem OKEČ (odvětvová klasifikace ekonomických činností) specifikace OKEČ 73.1 Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd a vybrán základní soubor 250 firem dle specifik Zlínského kraje. Výběrovému souboru 250 podnikatelských subjektů byl zaslán poštou oslovovací dopis hejtmana Zlínského kraje MVDr. Stanislava Mišáka, který vyzýval k participaci na daném průzkumu pro účely splnění zadaných cílů (viz úvod). V této fázi byl také vytvářen dotazníkový formulář, který celému výzkumu nastavil jednotnou informační platformu. Ad. ii) Na počátku šetření (konec srpna a začátek září 2009) proběhl pilotní průzkum u pěti vybraných společností zastupující dané oblasti průmyslu a služeb, jehož účelem bylo především ověření logiky, věcné struktury a vypovídací schopnosti nastavených otázek v dotazníku, jejich korekce a úpravy. Vytvořený dotazníkový formulář, který bude podle potřeby možné aktualizovat, se může stát pomocným deskriptorem pro obdobné studie v ostatních regionech ČR, či v případě dalšího šetření ve Zlínském kraji v budoucnu. Připravena byla také elektronická verze dotazníku určená pro přepis získaných primárních dat a informací. Terénnímu šetření předcházelo telefonické kontaktování managementu společností (jednatelé, generální ředitelé, manažeři výzkumu a vývoje, manažeři inovací) výběrového souboru v návaznosti na oslovovací dopis hejtmana Zlínského kraje, zjištění ohlasu na zapojení firem do plánovaného výzkumu. V případě pozitivní reakce respondentů navazovala organizace schůzek v místě podnikání zpracovatelských jednotek. Terénním šetřením byl evidován vzorek 72 zpracovatelských jednotek (respondenční soubor), které poskytly odpovědi na otázky předloženého dotazníku. Před realizací schůzky v podnicích byla elektronicky zaslána kopie dotazníku. Participantům byla nabídnuta možnost zodpovědět otázky dotazníku bez přítomnosti výzkumného týmu, zaslat vyplněný dotazník elektronicky na ovou adresu zadavatele (elektronické zaslání vyplněného dotazníku využily 4 zpracovatelské jednotky). Byly ustaveny týmové dvojice, které vedly a zaznamenávaly řízené rozhovory; po jedné osobě vždy ze strany zadavatele i zpracovatele. Ne všechny dále oslovené firmy v rámci již vlastního šetření byly ochotny a schopny označit sebe sama za inovativní či s vlastním VaVI, v řadě případů také nepovažovaly tuto akci za prioritní při řešení svých aktuálních ekonomických problémů zapříčiněných hospodářskou krizí. 6

7 Šetření probíhalo formou řízeného interview, a to většinou přímo s vedením či vyšším managementem společností. Jednotný a ověřený dotazníkový formulář obsahoval 49 uzavřených i otevřených otázek. Doba rozhovoru se pohybovala v řádu minut. Rozhovory proběhly v září Ad. iii) Celkové údaje získané výzkumným šetřením byly aplikací matematicko-statistických metod zpracovány v programu SPSS (Statistical Package for the Social Sciences - statistický software), graficky vyjádřeny v programu MS Excel a textově interpretovány. Předběžné rozčlenění firem do oborů (1. třídící znak) bylo provedeno na základě jejich příslušnosti v kódovém značení klasifikace ekonomických činností CZ-NACE a po dokončení dotazníkového šetření upraveno k účelům vyhodnocení. Ne vždy bylo možné společnosti zcela jednoznačně zařadit do daného oboru, neboť tyto mají často více výrobních programů, proto jsme vycházeli z aktuálních informací získaných např. z webových stránek firem. Na základě řady podpůrných faktorů zjištěných šetřením byly zpracovatelské jednotky začleněny dle třídícího znaku - kódové označení klasifikace ekonomických činností CZ-NACE - do 7 následujících oborů: plastikářství chemický průmysl a gumárenství strojírenství kožedělný, textilní a obuvnický průmysl jiné zaměření průmyslu informační a komunikační technologie (ICT) elektrotechnika Vzhledem k uvedenému oborovému členění jsme si vědomi určitých nesrovnalostí vůči oficiální statistické nomenklatuře. Samostatně jsme vyčlenili plastikářský průmysl a naopak sloučili chemický a gumárenský, což považujeme, s ohledem na specifika regionu, za odůvodnitelné řešení. Průmyslové obory i ICT však nejsou zdaleka statickými prvky, tudíž jejich členění je potřebné respektovat pouze v určitém časovém horizontu a následně neopomenout monitorovat dynamiku jejich vývoje (odklon od stávající převažující činnosti k jiné, častější oborové přesahy). Při vyhodnocování a komparaci šetřením zjištěných dat a informací jsme se kromě horizontálního oborového členění zaměřili také na vertikální členění dle velikosti firmy. I zde jsme si vědomi odklonu od statistického úzu, který stanoví velikost malé firmy v mezích 0-50 zaměstnanců. S ohledem na dotazovaný soubor a velikost Zlínského kraje jsme posunuli hranici malé firmy níže na zaměstnanců, střední potom na a u velké firmy zachovali standardní hladinu nad 250 zaměstnanců. Toto třídění reflektuje rozložení velikostní struktury firem v regionu a pro celkové analytické hodnocení je přínosem. Zpracovatelské jednotky byly tedy rozděleny do 3 skupin podle počtu zaměstnanců dle třídícího znaku - velikost firmy: malý podnik zaměstnanců střední podnik zaměstnanců velký podnik 250 a více zaměstnanců V kontextu oborového členění a členění dle velikosti firem je výsledná studie provázána také se strukturou dotazníku, přičemž se přirozeně uskupily následující klíčové oblasti: vznik a vývoj firmy, strategie a pozice firmy v hodnotovém řetězci VaVI aktivity 7

8 lidské zdroje spolupráce podpora podnikání, nástroje podpory podnikání ve Zlínském kraji Veškeré analýzy, grafické i textové části studie jsou majetkem zadavatele, který je může dále využívat za předpokladu respektování individuální ochrany dat, ke které se zavázal. Zveřejnění zjištěných informací, které je nutné pro další návazné práce, bude tedy probíhat formou agregovaných dat. Označení region je pro nás totožné s územním vymezením Zlínského kraje; soubor šetřených firem je pro účely této studie brán jako vzorek s dostatečnou vypovídací schopností reprezentující ve zkoumané oblasti celý region. 1.1 DOTAZNÍK Na základě několika setkání byla ve spolupráci zadavatele a zpracovatele vytvořena finální podoba dotazníku. Dotazník je strukturován do 5 základních bloků, a to: vznik a vývoj firmy, strategie a pozice firmy v hodnotovém řetězci VaVI aktivity lidské zdroje spolupráce podpora podnikání, nástroje podpory podnikání ve Zlínském kraji Dotazník je složen ze 49 otázek, z nichž některé (8) jsou ještě rozčleněny do podotázek. V rámci dotazníku je možné vysledovat 4 skupiny otázek, jejichž umístění koresponduje se zařazením otázek do jednotlivých bloků, do nichž byl dotazník rozdělen. Skupina otázek identifikačních: Kontaktní údaje, vznik firmy, sídlo firmy, lokalizace poboček Hlavní odběratelé, dodavatelé Strategie firmy Ekonomické ukazatele (tržby, podíl prodeje v geografických oblastech) Vývoj oboru Skupina otázek vztahující se k VaVI: Typ produkce Oblast aktivit VaVI (informační zdroje, finanční zdroje, řízení VaVI aktivit) Ochrana duševního vlastnictví Spolupráce při VaVI aktivitách Bariéry omezující VaVI aktivity Skupina otázek týkající se lidských zdrojů: Počet zaměstnanců, průměrná mzda Vývoj zaměstnanosti Nábor zaměstnanců 8

9 Skupina otázek charakterizujících podnikatelské prostředí ve ZK: Spolupráce s municipalitami, institucemi pro podporu podnikání Zapojení firem do platforem spolupráce (klastry, asociace) Nástroje podpory podnikání Zlínského kraje (tvrdá infrastruktura, finance, služby, lidské zdroje, networking) Hodnocení fungování regionální podpory podnikání Jednotlivé otázky a podotázky nabízejí několik variant odpovědí. Ty byly převedeny na kódy pro zpracování na výpočetní technice. Kódové skupiny vytváří základ hodnocení jak pro analýzy prvého stupně, tak u vybraných otázek druhého stupně podle zmíněných třídících znaků, tj. dle oboru ekonomické činnosti a velikostní skupiny dle počtu zaměstnanců. 9

10 2 VÝZKUM, VÝVOJ, INOVACE Výzkum a vývoj i podpora inovačního prostředí jsou jedny z nejdůležitějších prostředků ke zvýšení konkurenceschopnosti výrobků a služeb. S prohlubujícím se poznáním, že VaVI jsou hlavním motorem ekonomického rozvoje, roste mezi odbornou i laickou veřejností zájem o provádění analýz dat z průzkumu o VaVI. Východiskem pro analýzu VaVI aktivit byly údaje o výzkumu a vývoji (VaV) v České republice Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ), statistika inovačních aktivit podniků vzešlá z šetření ČSÚ z roku , vymezení stěžejních termínů a oblastí, které jsou spojeny s námi probíranou tématikou. 2.1 STATISTIKA VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V ČR Úroveň výdajů o výzkumných a vývojových aktivitách a počtu osob ve výzkumu a vývoji lze považovat za jakýsi barometr budoucího rozvoje společnosti. Důležitou úlohu zde hraje kromě státu privátní sféra představovaná podnikatelským sektorem. Z tohoto důvodu hrají údaje o výzkumu a vývoji klíčovou úlohu při informování politiků, zákonodárců a široké veřejnosti o tom, jak si Česká republika v této oblasti stojí a jak se její pozice vyvíjí ve srovnání především s ostatními státy Evropské unie (EU). Údaje o výzkumu a vývoji sleduje ČSÚ prostřednictvím pravidelného šetření. Zpravodajskými jednotkami v oblasti statistického zjišťování jsou všechny právnické a fyzické osoby, které provádějí výzkum a vývoj na území ČR jako svoji hlavní činnost (OKEČ 73, od roku 2008 CZ NACE 72 výzkumná pracoviště) nebo vedlejší ekonomickou činnost, a to bez ohledu na počet svých zaměstnanců, sektor nebo ekonomické odvětví, ve kterém působí. Šetření je určeno k měření lidských a finančních zdrojů určených k výzkumným a vývojovým činnostem v jednotlivých sektorech a subjektech provádějících VaV na území ČR. Statistické šetření ČSÚ provádí od roku 1995 a plně respektuje metodické principy EU a OECD 1 uvedené ve Frascati manuálu a v příslušném Nařízení EU. Hlavní ukazatele výzkumu a vývoje: Pracoviště VaV Výdaje na VaV Zaměstnanci VaV Inovace Definice výzkumu a vývoje Výzkum a vývoj je systematická tvůrčí práce konaná za účelem rozšíření stávajícího poznání, včetně poznání člověka, kultury a společnosti, získání nových znalostí nebo jejich využití v praxi, a to metodami, které umožňují potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků. Výzkum a vývoj se dále rozlišuje na: Základní (badatelský) výzkum zahrnující experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů při využití získaných poznatků bez úvah o jejich konkrétní aplikaci. Aplikovaný výzkum, kterým jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Výsledky aplikovaného výzkumu jsou směřovány ke specifickému a praktickému cíli. Experimentální vývoj, který je charakterizován jako získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků 1 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - Organisation for Economic Co-operation and Development 10

11 a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Metodologie statistického šetření ČSÚ Uváděné údaje o počtu pracovních sil působících ve výzkumu a vývoji (zaměstnanců VaV) a výdajích na VaV jsou vždy souhrnem zpracovaných dat za předložené dotazníky a od roku 2001 i za statisticky dopočtená data od zpravodajských jednotek, od kterých nebyl vyplněný dotazník získán. Hlavní ukazatele výzkumu a vývoje (počet zpravodajských jednotek, dostupné finanční a lidské zdroje) jsou standardně publikovány, a to i na mezinárodní úrovni, ve čtyřech sektorech provádění výzkumu a vývoje (dále jen sektorech) definovaných ve Frascati manuálu. Tyto sektory byly vytvořeny na základě Číselníku institucionálních sektorů a subsektorů (ISEKTOR) používaného v národních účtech a zahrnují: Podnikatelský sektor zahrnuje všechny podniky, organizace a instituce, jejichž hlavní činností je tržní výroba zboží nebo služeb pro prodej široké veřejnosti za ekonomicky významnou cenu. Vládní sektor zahrnuje v oblasti výzkumu a vývoje většinu pracovišť Akademie věd ČR a ostatní výzkumná resortní pracoviště (od většina těchto subjektů přešla na nový statut veřejná výzkumná instituce) a dále pak veřejné knihovny, archivy, muzea a jiné kulturní zařízení, které provádějí výzkum a vývoj jako svoji vedlejší činnost. Jednotlivé pracoviště vysokých škol provádějících VaV jsou samostatně zařazeny do vysokoškolského sektoru podle doporučení uvedeného ve Frascati manuálu. Vysokoškolský sektor zahrnuje univerzity, vysoké školy a další instituce pomaturitního vzdělávání (OKEČ 803) a od roku 2005 v souladu s metodikou OECD i 11 fakultních nemocnic. Vysokoškolský sektor není samostatným institucionálním sektorem ve smyslu Národních účtů, ale byl odděleně identifikován OECD pro svou důležitou roli ve výzkumu a vývoji. Neziskové instituce sloužící domácnostem (dále jen soukromý neziskový sektor) zahrnuje soukromé instituce, včetně soukromých osob a domácností, jejichž primárním cílem není tvorba zisku, ale poskytovat netržní služby domácnostem. Jedná se např. o sdružení výzkumných organizací, spolky, svazy, společnosti, kluby, hnutí či nadace. Definice zaměstnanců VaV Zaměstnanci VaV jsou výzkumní pracovníci, kteří provádějí přímo výzkum a vývoj, a dále pomocní, techničtí, administrativní a jiní pracovníci pracující na pracovištích výzkumu a vývoje v jednotlivých zpravodajských jednotkách. Mezi zaměstnance VaV patří i ti zaměstnanci, kteří obstarávají přímé služby k výzkumným a vývojovým činnostem, jako např. manažeři VaV, administrativní úředníci, sekretářky apod. Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný výzkumným a vývojovým činnostem (dále jen FTE). U zaměstnanců VaV, kteří se zabývají i jinou činností než výzkumem a vývojem (pedagogičtí pracovníci aj.), je započtena pouze příslušná část jejich pracovní kapacity, která se přímo týká VaV činnosti. Ukazatel FTE v sobě zahrnuje také přepočet hodin osob pracujících ve výzkumu a vývoji na základě dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce PRACOVIŠTĚ VAV V roce 2008 bylo v České republice výzkumných a vývojových pracovišť (dále jen pracoviště VaV), které náležely ekonomickým subjektům. Ve srovnání s rokem 2005 vzrostl počet pracovišť VaV o 216. Nejvíce pracovišť VaV z hlediska sektorů provádění VaV se v roce 2008 nacházelo v sektoru podnikatelském (1 731 pracovišť, tj. 80 % ze všech pracovišť VaV). Ve vládním sektoru se v roce 2008 nacházelo 198 (9 % všech pracovišť VaV), ve vysokoškolském sektoru 11

12 183 pracovišť VaV (8 % všech pracovišť VaV) a v soukromém neziskovém sektoru 60 pracovišť VaV (3 % všech pracovišť VaV). Tabulka č. 1: Pracoviště VaV dle sektoru provádění v letech sektor provádění VaV Podnikatelský Vládní Vysokoškolský Soukromý neziskový ČR celkem Zdroj: Ukazatele výzkumu a vývoje za roky , ČSÚ Pozn. Výrazná změna počtu pracovišť VaV v podnikatelském a neziskovém sektoru je způsobena následující skutečností, že od roku 2004 byla rozšířena definice podnikatelského sektoru o ostatní osoby samostatně výdělečně činné, které byly dříve zahrnuty v soukromém neziskovém sektoru. Graf č. 1: Pracoviště VaV dle sektoru provádění v letech Soukromý neziskový Vysokoškolský Vládní Podnikatelský Zdroj: Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2008 Více než polovina pracovišť VaV (52 %, pracovišť VaV) měla v roce 2008 méně než 10 zaměstnanců VaV. Tento údaj byl ovlivněn především vysokým počtem pracovišť s méně než 10 zaměstnanci VaV v podnikatelském sektoru (1 038, 58 % z celkového počtu pracovišť VaV v tomto sektoru). Ve vládním a vysokoškolském sektoru byly v roce 2008 nejvíce zastoupeny pracoviště s více než 50 zaměstnanci VaV (40 % a 62 % z celkového počtu pracovišť VaV v daném sektoru). Téměř 70 % pracovišť VaV v podnikatelském sektoru (1 246) náleželo v roce 2008 soukromým domácím podnikům a 27 % podnikům pod zahraniční kontrolou (477). Z hlediska ekonomické činnosti ekonomických subjektů byla větší část pracovišť VaV zaznamenána v průmyslu (téměř 60 %, 1 058), ve kterém se největší počet pracovišť VaV nacházel ve strojírenství (238). Velmi důležitá pro výzkum a vývoj jsou především výzkumná pracoviště (CZ-NACE 72), která se zabývají VaV jako svoji primární (převažující) ekonomickou činností. V roce 2008 bylo v České republice 243 výzkumných pracovišť (11 % z celkového počtu pracovišť VaV). V absolutním vyjádření došlo k postupnému poklesu výzkumných pracovišť mezi roky 2005 a 2008 o celou čtvrtinu (v roce 2005 bylo v České republice 325 výzkumných pracovišť VaV). Nejvíce pracovišť VaV z hlediska regionálního členění se v roce 2008 vyskytovalo v Praze (27 %, 614 pracovišť VaV) a v Jihomoravském kraji (18 %, 342 pracovišť VaV). Naopak nejméně pracovišť VaV bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji (1 %, 24 pracovišť VaV). 12

13 Velmi příjemným zjištěním je postavení Zlínského kraje, který figuruje na 5. místě s podílem 6 %, a to při velikosti kraje lze považovat za dobrý signál pro oblast VaV. Pro Zlínský kraj a jeho postavení v oblasti VaV hovoří také skutečnost o nárůstu počtu pracovišť VaV ve sledovaném období. Zlínský kraj se může pochlubit nejvyšším nárůstem počtu pracovišť, který činil 101 %. Tabulka č. 2: Pracoviště VaV podle krajů v letech pracoviště VaV v krajích Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR celkem Zdroj: Ukazatele výzkumu a vývoje za roky , ČSÚ VÝDAJE NA VAV V roce 2008 činily v České republice celkové výdaje na výzkum a vývoj 54,1 mld. Kč. V porovnání s předchozím rokem došlo k poklesu výdajů na VaV o 175 mil. Kč, tj. pokles o 0,3 %. Pokles výdajů na VaV nebyl výrazný, ale vzhledem k nastolenému trendu rostoucích výdajů na VaV v předchozích letech byl tento jev výjimečný (v roce 2007 vzrostly výdaje na VaV o 8,8 % a v roce 2006 o 20 % v porovnání s předchozím rokem). Tabulka č. 3: Výdaje na VaV dle sektoru provádění v letech financování sektorů VaV (v tis. Kč) Podnikatelský Vládní Vysokoškolský Soukromý neziskový ČR celkem Zdroj: Ukazatele výzkumu a vývoje za roky , ČSÚ Z hlediska sektoru provádění bylo vždy nejvíce výdajů na VaV užito v podnikatelském sektoru. V roce 2008 činily výdaje na VaV v podnikatelském sektoru 33,5 mld. Kč (62 % celkových výdajů na VaV). Nejvýraznější výdaje na VaV za rok 2008 v ČR jsou patrné ve Středočeském kraji a především pak v Praze. Oba tyto územní celky se podílejí téměř v 60 % na celkových výdajích. Naopak nejmenší výdaje na VaV byly evidovány v Karlovarském kraji. Zlínský kraj je s podílem 3 % až na 8. místě ze 14 krajů. 13

14 Tabulka č. 4: Výdaje na VaV podle krajů v letech výdaje na VaV v krajích (v tis. Kč) Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR celkem Zdroj: Ukazatele výzkumu a vývoje za roky , ČSÚ ZAMĚSTNANCI VAV Z hlediska lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji je velmi důležitým ukazatelem průměrný evidenční počet zaměstnanců VaV přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný výzkumným a vývojovým činnostem (FTE). Tento ukazatel pro rok 2008 činil v České republice Oproti roku 2007 vzrostl o 3 % a oproti roku 2005 pak o 17 %. Z pohledu vědních sektorů má nejvýraznější zastoupení podnikatelský sektor, ve kterém je zaměstnáno více než polovina všech zaměstnanců VaV v ČR. Minimálním počtem zaměstnanců disponuje soukromý neziskový sektor. Sektory vládní a vysokoškolský mají přibližně stejný počet zaměstnanců. Tabulka č. 5: Zaměstnanci VaV podle vědních sektorů v letech vědní sektor v ČR přepočtené osoby Podnikatelský Vládní Vysokoškolský Soukromý neziskový ČR celkem Zdroj: Ukazatele výzkumu a vývoje za roky , ČSÚ Rozložení zaměstnanců VaV v jednotlivých krajích odpovídá předpokládané skutečnosti. Nejvýraznějším zastoupením v roce 2008 disponuje Praha s podílem 41,2 % ze všech zaměstnanců, následují kraje Jihomoravský (podíl 14,8 %) a Středočeský (podíl 10,2 %). Zlínský kraj je v pomyslném žebříčku na 8. místě s podílem 3,6 % ze všech zaměstnanců VaV v ČR. 14

15 Tabulka č. 6: Zaměstnanci VaV podle krajů v letech kraje přepočtené osoby Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR celkem Zdroj: Ukazatele výzkumu a vývoje za roky , ČSÚ SHRNUTÍ VAV DLE KRAJŮ Rekapitulační tabulka č. 7 za rok 2008 shrnuje pohled na VaV v jednotlivých krajích ČR. Z čísel uvedených v tabulce vyplývá vcelku uspokojivá pozice Zlínského kraje. S určitým nadhledem se dá konstatovat, že VaV ve Zlínském kraji přesahuje republikový průměr a v případě pomyslného žebříčku můžeme kraj hledat zhruba na pozici. Tabulka č. 7: Rekapitulační tabulka VaV dle krajů za rok 2008 kraj pracoviště VaV výdaje na VaV (v tis. Kč) zaměstnanci VaV (přepočtené osoby) průměrné výdaje na 1 pracoviště průměrné výdaje na 1 zaměstnance průměrný počet zaměstnanců na 1 pracoviště Praha ,5 34,1 Středočeský ,9 27,7 Jihočeský ,4 19,8 Plzeňský ,7 22,1 Karlovarský ,6 6,5 Ústecký ,9 9,7 Liberecký ,8 17,6 Královéhradecký ,5 13,5 Pardubický ,6 19,8 Vysočina ,7 8,6 Jihomoravský ,2 21,9 Olomoucký ,7 19,3 Zlínský ,0 13,7 Moravskoslezský ,0 15,3 ČR celkem ,0 22,8 Zdroj: Ukazatele výzkumu a vývoje za roky 2008, ČSÚ 15