AKTUALIZACE Programu Rozvoje Usteckého

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "AKTUALIZACE Programu Rozvoje Usteckého"

Transkript

1 AKTUALIZACE Programu Rozvoje Usteckého Aktualizace PRUK Kraje listopad 2001

2 Úvod Aktualizace Programů rozvoje jednotlivých krajů v ČR byla iniciována Ministerstvem pro místní rozvoj na jaře Záměrem této iniciativy bylo usnadnit nově vzniklým krajským samosprávám přijmout a případně přeformulovat rozvojové dokumenty jednotlivých krajů, které vznikaly v průběhu roku 2000, tedy ještě před vznikem krajských orgánů. Ve srovnání s předchozími pracemi nebyla pro aktualizaci dopředu stanovena specifická metodika ani tato aktualizace neměla (krom výše uvedeného) nějaký specifický cíl. Obecně lze říci, že smyslem aktualizace je pomoci krajům (samosprávám, jejich výborům a úředníkům) uchopit relativně nový nástroj pro ovlivňování rozvoje území. Jak plyne z obecné povahy zadání i z nezávislosti samosprávy, přistupují jednotlivé kraje k aktualizaci dosti rozdílnými způsoby, které jsou jen těžko srovnatelné. Aktualizace Programu rozvoje Ústeckého kraje (PRÚK) se soustřeďuje především na možnost realizace opatření, jejich cílů a výstupů, jak jsou v dokumentu definovány. Vychází tedy z předpokladu, že jediným konečným smyslem jakéhokoliv rozvojového dokumentu je jeho realizace, a proto je na dokument nahlíženo především z tohoto pohledu. Rozsah a zaměření aktualizace 1) Implementace PRÚK jakožto nástroje rozvoje Ústeckého kraje Jedná se o stěžejní část aktualizace PRÚK. Popisuje podmínky a východiska pro zahájení realizace a definuje možnosti realizace, které má krajská samospráva k dispozici. Ve svých jednotlivých částech navrhuje dvě formy realizace přímou a nepřímou. Přímou realizaci popisuje jako formu finanční, organizační a technické pomoci jednotlivým projektům, nepřímou realizaci jako takový způsob, kdy kraj různými způsoby prosazuje žádoucí projekty v jiných programech. Pro obě uvedené formy aktualizace PRÚK navrhuje: řídící a rozhodovací mechanismy programu způsob administrace programu a roli jednotlivých orgánů kraje způsob vytvoření zásobníku projektů a jeho správu další dílčí realizační dokumenty a podmínky (návrh projektového listu, obecný víceúrovňový postup posuzování.projektů, kritéria pro posuzování apod.) Návrh implementace obsahuje také zásady pro monitorování a vyhodnocování projektů. Součástí popisu implementace je i doporučení pro další kroky, které jsou pro zahájení realizace programu a jeho projektů nezbytné. 2) Aktualizace vlastního dokumentu PRÚK a) Aktualizace socioekonomické analýzy byla z pohledu aktualizace jen doplňkovou záležitostí a nebyla příliš rozsáhlá. Byla provedena v následujícím rozsahu: aktualizace údajů, obsažených v PRK; podle dostupnosti údajů byla data aktualizována k roku 2000 a 2001; byly doplněny předběžné výsledky Sčítání 2001 doplnění o relativizované charakteristiky, které umožňují jednak lepší územní i časové srovnání, jednak lépe zobrazují podstatu sledovaných jevů doplnění o nová data, která v PRK nejsou uváděna, ale jsou obecně dostupná nebo za určitých okolností získatelná (např. data o trhu práce, financování obcí jako základ ekonomické diferenciace území) doplnění grafických příloh pro prezentační účely a pro snadnější orientaci Úvod - 1

3 b) Změna struktury priorit a opatření a dopracování vnitřní logické struktury dokumentu Při zachování obsahu a významu původního zaměření dokumentu byla struktura priorit a opatření pozměněna tak, že více koresponduje s dalšími programy rozvoje (např. ROP NUTS II Severozápad). Pro podporu realizace programu a za účelem zlepšení podmínek pro vytváření a přípravu projektů v Ústeckém kraji obecně byla doplněna priorita č. 5 Aktivizace development community třemi opatřeními. c) Odstranění formálních a metodických nedostatků v pojmosloví Původní dokument PRÚK postrádal určitou gramatickou čistotu, což znamená, že byly například zaměňovány cíle s nástroji k jejich dosažení. Rovněž aktivity či výstupy jednotlivých opatření byly místy významově nesouměřitelné. Tyto formální a metodické nedostatky v pojmosloví byly odstraněny. d) Aktualizace zásobníku projektů Zásobník projektů je pravděpodobně nejrychleji zastarávající část PRÚK. Původní dokument obsahoval projekty, které nejsou reálné nebo které se již realizují či dokonce byly realizovány. Jednotliví předkladatelé byli osloveni se žádostí o aktualizaci svých projektů a na základě tohoto průzkumu byl Zásobník redukován. Pokud byly navrženy nové projekty, byly do zásobníku zařazeny. Zásobník byl rovněž přestrukturován podle nově definovaných priorit a opatření. Jako součást aktualizace zásobníku byly navrženy dokumenty, podmínky a postupy, jimiž se napříště může projekt do zásobníku dostat. Struktura popisu projektu je zároveň strukturou budoucí databáze projektů, která bude vedena v elektronické podobě. Možnosti použití a realizace PRÚK Nosnou částí a hlavním důvodem aktualizace Programu rozvoje Ústeckého kraje je popsat a připravovat jeho realizaci a podmínky, za nichž může být zahájena. V průběhu zpracování aktualizace a při diskusích o jejím obsahu se ukázalo, že názor na způsob, jímž bude program používán, a názor na jeho celkový smysl nejsou zcela jednotné. Zejména v připomínkovém řízení docházelo k určitým nejasnostem stran jeho dalšího používání. Přitom obsah, struktura a do jisté míry i zaměření dokumentu jsou přímo podmíněny tím, k čemu má program v budoucnosti sloužit. Z tohoto důvodu se v této části programového dokumentu uvádí vysvětlení toho, k čemu a jak by měl být Program rozvoje Ústeckého kraje používán. Tento obecný úvod je pak východiskem pro konkrétní návrhy v části věnované implementaci programu. Účel zpracování programů rozvoje území a způsoby jejich realizace Program rozvoje kraje, města, regionu je nástrojem intervence veřejného sektoru (do činnosti jiných subjektů veřejného sektoru nebo do činnosti soukromého sektoru). Program rozvoje je v této souvislosti popisem způsobu a rozsahu takové intervence. Zejména ovšem je odpovědí na otázku důvodu intervence, tedy proč je jí potřeba, jaký bude její výsledek a jakými cestami má být tohoto výsledku dosaženo. Z toho vyplývá, že smyslem programu rozvoje (v zásadě jakéhokoliv) je jeho realizace. Ta má dvě významové úrovně. Za prvé realizaci kroků, aktivit a opatření, které jsou v programu obsaženy. Za druhé (z důvodu dosažení účelu intervence) naplnění cílů, které program jako celek definuje, a to právě pomocí realizace dílčích kroků, aktivit a opatření. Realizace Úvod - 2

4 programu rozvoje musí zahrnout obě uvedené úrovně. Z výše uvedených hledisek je možno vytváření/zpracování rozvojového dokumentu považovat jen za přípravnou fázi, jejíž smysl leží právě v uskutečnění programu. Rozvojové programy je možné uskutečňovat různými způsoby, vždy však je program jako celek realizován dílčími projekty, jejichž nositeli není jediná instituce (správce či nositel programu, manažer programu), ale různé instituce/organizace působící na daném území. Rozdíly ve způsobu realizace programů jsou dány tím, jak je v rámci programu zajištěn výběr a uskutečnění či prosazení jednotlivých projektů. Výběr a uskutečnění jednotlivých projektů (a tedy realizace programu) pak souvisí s původem a rozsahem finančních zdrojů, které jsou k dispozici, s postavením a kompetencemi instituce, která je nositelem programu, a konečně také se způsobem zapojení dalších organizací do realizace programu. Různé způsoby, jimiž se bude program realizovat, pak přímo určují strukturu a do určité míry i zaměření programového dokumentu a samozřejmě i pravidla a formu realizace samotné. Lze rozlišit tři základní způsoby realizace rozvojových programů: 1) Realizace formou přímé a nepřímé podpory projektům, které naplňují cíle programu a které nejsou předem známy. Nositelem/předkladatelem projektů je ve většině případů někdo jiný než nositel programu. V tomto případě je obvykle alespoň orientačně znám původ a rozsah finančních prostředků, které budou na realizaci použity, a použití těchto prostředků může ovlivňovat instituce, která program jako celek realizuje (nositel programu). Rozvojový program v tomto případě slouží ke koordinaci záměrů a činností různých organizací na daném území, a to tím, že stimuluje vznik a uskutečnění projektů pomocí převážně finanční podpory. Zjednodušeně řečeno, nositel/správce programu nabízí přímou (převážně finanční) či nepřímou (prosazování pomocí politického vlivu) podporu projektům za předpokladu, že projekty jsou ve shodě se záměry a cíli programu. Programový dokument v tomto případě nemůže obsahovat konkrétní nositele projektů ani konkrétní projekty, ale pouze výčet aktivit, které jsou v rámci programu či jeho opatření podporovány, výčet možných nositelů/předkladatelů projektů a (více či méně rozpracované) podmínky, za nichž bude podpora jednotlivým projektům (jejich nositelům) poskytnuta. 2) Přímé a řízené uskutečnění konkrétních, předem vybraných projektů, jejichž nositelé jsou známi. Program rozvoje je v tomto případě společnou dohodou různých organizací a institucí o tom, co každá z nich může učinit a učiní pro naplnění cílů a záměrů programu. Jednotlivé organizace působící v území se v takovém programu zavazují sledovat společný zájem a realizovat pro něj konkrétní projekty převážně z vlastních zdrojů (lidských, materiálních, finančních). Nositel/správce programu v tomto případě nemůže příliš ovlivňovat použití vnějších finančních prostředků a vlastní finanční prostředky používá k uskutečnění vlastních projektů. Předpokladem realizace programu je dobrovolné zapojení vlastních zdrojů různých organizací v území k uskutečnění projektů sledujících společné cíle. Stejně jako v předchozím případě, ani zde není vyloučeno použití vnějších finančních zdrojů, ale není podstatou programu. Tou je vůle různých subjektů dohodnout se a realizovat konkrétní projekty ve prospěch území jako celku. Koordinace záměrů a potřeb různých organizací a dohoda jejich představitelů již ve fázi přípravy programového dokumentu je zcela klíčová. Příprava programového dokumentu je v tomto případě vlastně složitě strukturovaný a rozfázovaný dohadovací proces o tom, kdo, co a jak bude realizovat, do kdy a zejména Úvod - 3

5 proč (jaký bude celkový přínos projektu ve vztahu k potřebám území). Realizace je pak zejména koordinací a přizpůsobováním již známých a dohodnutých projektů různých subjektů. Oba výše uvedené přístupy je možno do určité míry a za určitých podmínek kombinovat. Oba vycházejí z předpokladu, že rozvoj území je možné zajistit jen koordinovaným úsilím více organizací a institucí a společným zapojením více zdrojů (finančních, lidských, materiálních, organizačních). Podstatou realizace je přesvědčení, že v podstatě nezávislé instituce a organizace, včetně soukromého sektoru, mají některé společné zájmy, které lze promítnout do rozvoje území jakožto celku. Naplnění těchto zájmů se děje prostřednictvím konkrétních projektů a program rozvoje slouží nejen k výběru a stimulaci žádaných projektů, ale zejména ke koordinaci různých zájmů a ke koordinaci dílčích projektů ve fázi realizace. Uvedené způsoby realizace (i zpracování) rozvojového programu jsou nejčastějšími formami používanými ve vyspělých zemích a jsou například základem pro využívání prostředků strukturálních fondů EU a předvstupních fondů. Principy strukturálních fondů partnerství, programování, koncentrace, doplňkovost, monitorování a hodnocení přímo vycházejí z aplikace shora uvedených přístupů k realizaci rozvoje území. 3) Realizace z rozhodnutí a na základě rozpočtu nositele programu. Jednotlivé projekty realizuje buď přímo nositel programu, nebo organizace/instituce, které mu jsou přímo podřízené. Program rozvoje je v tomto případě spíše programem rozvoje funkcí/složek, které jsou v přímé kompetenci a zodpovědnosti nositele programu. Nicméně i v tomto případě může být svým záběrem neobyčejně rozsáhlý a finančně nákladný. Z hlediska financování se jedná o projekt/program, který je hrazen z rozpočtových prostředků nositele programu, jemu podřízených institucí, nebo z vnějších zdrojů, k nimž má z hlediska svých kompetencí nositel programu přístup (např. na základě pověření státem/zákonem k poskytování nějaké veřejné služby). Nejčastěji se jedná o program rozvoje nějakého odvětví/funkční složky, která je v kompetenci instituce veřejné správy (např. program rozvoje základních škol, program rozvoje sociálních služeb apod.). Cílem programu i jeho dílčích projektů bývá obvykle spíše řešení problémů v oblastech, které nositel programu spravuje nebo za ně zodpovídá. Realizace příliš nevyžaduje koordinaci s nezávislými subjekty, protože se opírá buď o vlastní pravomoc nositele programu, nebo se realizuje pomocí organizací, které jsou nositeli programu více či méně podřízeny nebo jsou jím zřizovány. Z hlediska zapojení institucí a organizací působících v území se jedná o dosti úzce vymezený program. Povaha tohoto programu určuje, že realizace projektů, například ekonomického rozvoje území (a obecně cílů, které vyžadují aktivní spoluúčast mnoha nezávislých institucí), je v jeho rámci jen obtížně prosaditelná. Tento třetí přístup je možné kombinovat s předchozíma dvěma jen velice obtížně, protože je k nim z hlediska realizace protikladný. První dva způsoby realizace programu (a koneckonců i jeho přípravy) se opírají o přístup zdola, tedy o víceméně dobrovolnou a aktivní spoluúčast nezávislých institucí a organizací, a svojí povahou jsou v realizační fázi stimulujícími a koordinačními nástroji aktivit rozvojových subjektů. Jsou to tedy přístupy do značné míry otevřené. Třetí způsob realizace je v tomto smyslu možno považovat za uzavřený. Je postaven na hierarchickém rozhodovacím postupu (ačkoli příprava vlastního rozvojového dokumentu je i zde obvykle konzultována s ostatními organizacemi), kdy je nositel projektu a programu totožný, či je nositel projektu nositeli programu podřízen. Realizace celého programu a jeho cílů za předpokladu existence dostatečných finančních prostředků je přímo vynutitelná. Úvod - 4

6 Účel a použití Programu rozvoje Ústeckého kraje Metodika pro zpracování PRK (Programu rozvoje kraje, DHV, 2000) koncipuje všechny programy rozvoje krajů jako nástroje samosprávy pro ovlivňování rozvoje v intencích rozvojového dokumentu a způsobu realizace, který byl popsán v bodě 1) jako realizace formou podpory projektům. Nicméně o realizaci samotné a o její přípravě původní metodika hovoří jen omezeně. Přesto, vzhledem ke struktuře dokumentu a způsobu jeho vzniku, jsou základní charakteristiky realizace v podstatě dány. Program rozvoje kraje je stimulační a intervenční nástroj, jímž se krajská samospráva snaží ovlivnit ostatní organizace a instituce regionálního rozvoje (víceméně nezávislé subjekty), aby připravovaly a realizovaly takové projekty, které jsou v zájmu kraje jakožto celku. Tento zájem je vyjádřen v programu společnými, byť relativně široce definovanými cíli. Má se za to, že jednotlivé projekty ve svém souhrnu způsobí žádoucí změny v kraji rozvoj kraje. PRÚK je tedy zaměřen na instituce a organizace (veřejného i soukromého sektoru), které svou činností ovlivňují či způsobují rozvoj kraje. Program je realizován projekty těchto institucí a organizací. V zásadě není samozřejmě vyloučena ani realizace jednotlivých projektů krajskou samosprávou nebo organizacemi jí zřizovanými. Nicméně jakožto rozvojový program se nezabývá provozními záležitostmi kraje či jeho samosprávy. Projekty realizované v kompetenci krajské samosprávy mají souvislost s PRÚK potud, pokud jsou ve shodě s jím definovanými cíli a obsahem jeho opatření. PRÚK je komplexním dokumentem v tom smyslu, že řeší a zahrnuje mnoho oblastí života kraje, dotýká se většiny jeho funkčních složek. Není všeobjímající v tom smyslu, že by byl strukturálním plánem, který by kombinoval a modeloval vzájemné působení mnoha různých funkcí a složek života v kraji a na základě toho usiloval o jejich řízení. PRÚK je dokumentem selektivním, protože vybírá jen některé záležitosti a příslušné cíle a stanovuje priority jejich řešení. PRÚK bere v úvahu nejen potřeby samosprávy, ale i celé řady dalších organizací a institucí, a zároveň předpokládá, že bude projekty těchto institucí realizován. Z hlediska dříve popsaných forem realizace a jejich podmínek je PRÚK realizován v obtížné situaci. Krajská samospráva je ustavena, nicméně její finanční možnosti jsou dosud omezené a není jasný jejich výhled. Kompetence kraje jsou dány, nicméně jejich praktické uplatnění se teprve usazuje. Kraj jako instituce postupně definuje svou roli, již bude hrát při regionálním rozvoji. Všechny tyto uvedené faktory tvoří rámec implementace PRÚK a vzhledem k určitým nejasnostem i určitá omezení pro realizaci samotnou. Zásady a východiska pro realizaci PRÚK Aktualizace PRÚK vychází ze zásady, že jejím smyslem a hlavní součástí je příprava na implementaci programu a jednotlivých projektů. Vzhledem ke stávajícím zkušenostem s přípravou a realizací projektů v rámci jiných podpůrných programů se příprava implementace v rámci aktualizace PRÚK soustřeďuje na projektový cyklus a na jeho technicko-administrativní a rozhodovací části. PRÚK bude realizován projekty, jejichž nositeli (realizátory) budou v převážné míře jiné subjekty (organizace) než krajská samospráva. Implementace PRÚK je založena na předpokladu, že projekty mohou být krajem podporovány a poté realizovány v zásadě třemi způsoby. Za prvé, za přímé finanční účasti kraje při realizaci projektu. Vzhledem ke stávající nejisté situaci v oblasti financování krajských samospráv jsou váha a význam této možnosti zatím neznámé. Druhou možností je podpora kraje při vzniku a dopracování projektů převážně jiných subjektů, a to i soukromých. Tato forma podpory může být finanční (např. pro malé obce příprava technické a projektové Úvod - 5

7 dokumentace apod.), ale i organizační nebo formou poradenství. Obě tyto formy jsou zde nazývány přímá podpora. Třetí možností podpory projektů je politická podpora projektům, které jsou již dobře připraveny a ucházejí se o financování z různých vnějších zdrojů. Přinejmenším v první fázi bude tato forma implementace PRÚK asi nejčastější. Zároveň její efektivita, a to jak z hlediska stimulace nových a žádoucích projektů, tak z hlediska dosahování cílů PRÚK, bude patrně nejnižší. Tato forma podpory je zde nazývána nepřímou podporou. Implementace PRÚK je připravována na základě několika předpokladů, které jsou podrobněji popsány dále v příslušné kapitole. Úvod - 6

8 OBSAH: I. Sociální a ekonomická analýza Ústeckého kraje II. III. SWOT Strategie rozvoje IV. Priority a opatření V. Implementace programu VI. Územní disparity VII. Aktualizace seznamu projektů

9 I. Sociální a ekonomická analýza Ústeckého kraje

10 PRÚK socioekonomická analýza I. SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA Osnova: 1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA KRAJE...I OSÍDLENÍ, OBYVATELSTVO, BYDLENÍ...I Osídlení...I Demografický vývoj...i Věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva...i Bydlení...I TRH PRÁCE...I Nezaměstnanost...I Nabídka a poptávka na trhu práce...i Struktura uchazečů o práci...i Souhrnné hodnocení situace na trhu práce podle okresů...i EKONOMICKÁ ZÁKLADNA...I Základní charakteristika a odvětvová struktura...i Ekonomické subjekty...i Zemědělství a lesnictví...i Průmysl...I Služby...I CESTOVNÍ RUCH...I Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu...i Návštěvnost...I Turistická infrastruktura...i HOSPODAŘENÍ OBCÍ...I Úvod...I Diferenciace na úrovni obcí...i Změny v rozpočtovém určení daní...i Infrastruktura...I Doprava...I Technická infrastruktura...i ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...I Ochrana přírody a kvalita životního prostředí...i Znečišťování životního prostředí...i Tabulková část...i Mapová část...i - 64 I - 1

11 PRÚK socioekonomická analýza 1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA KRAJE Ústecký kraj patří z hlediska základních velikostních parametrů (rozloha, počet obyvatel) ke středně velkým a nadprůměrně zalidněným krajům ČR. Ústecký kraj má rozlohu km 2 a k na jeho území žilo necelých 830 tis. obyvatel. Vznikl na úseku území bývalého Severočeského kraje, který tvořila jeho západní část. Hraničí s Karlovarským, Středočeským, Libereckým a v malé míře také s Plzeňským krajem. Nejdelší úsek tvoří na severozápadě a severu hranice s Německem. Polohu kraje lze v kontextu střední Evropy hodnotit jako výhodnou. Kraj leží na spojnici významné transevropské rozvojové osy spojující Berlín, Prahu a Vídeň. V rámci ČR je exponovanost polohy kraje umocněna relativní blízkostí a snadnou dopravní dostupností hlavního města Prahy. V rámci kraje mají nejexponovanější polohu území, která leží na hlavních dvou rozvojových osách pánevní, s vysokou koncentrací obyvatelstva a průmyslu, a labské, která je součástí transevropského dopravního koridoru. Méně exponovanou polohu má okres Louny, východní část okresu Litoměřice a především Šluknovský výběžek, který patří k typickým periferiím ĆR. Většina okresů Ústeckého kraje sousedí s Německem, proto je zde rozvojovou šancí přeshraniční spolupráce. Na území kraje zasahují v současnosti tři Euroregiony - Euroregion Labe Elbe (členské obce v okresech DC, LT, TP, UL), Euroregion Nisa (z Ústeckého kraje pouze obce Šluknovského výběžku) a Euroregion Krušnohoří (obce v okresech CH, MO, TP, LO a dvě obce v okrese LT). Hustota zalidnění je v kontextu ČR nadprůměrná (155 obyvatel na 1 km 2 ). Těžiště osídlení tvoří území pánevních okresů (Ústí nad Labem, Teplice, Most), kde se hustota zalidnění pohybuje mezi obyvateli na km 2. Převážně zemědělské okresy v jihovýchodní části kraje - Louny a Litoměřice - mají hustotu zalidnění podstatně nižší (77, resp. 110 obyvatel na 1 km 2 ). Největším městem kraje je Ústí nad Labem, které má téměř obyvatel. Padesátitisícovou hranici dále překračují města Most, Děčín, Teplice a Chomutov. Krajské město je přirozeným centrem východní části regionu (s výjimkou Šluknovska), směrem na západ jeho vliv klesá. Pánevní oblast má z hlediska osídlení polymodální strukturu s větším počtem regionálních center propojených navzájem intenzivními regionálními vztahy. Hrubý domácí produkt na obyvatele dosáhl v roce ,2 % průměrné úrovně ČR a 61,5 % úrovně EU. Ve struktuře zaměstnanosti vykazovalo zemědělství a lesnictví po Karlovarském kraji nejnižší podíl v republice, průmysl a stavebnictví mírně nadprůměrný podíl a odvětví služeb se podílem v kraji pohybuje na celostátním průměru. V odvětví služeb však má mimořádný podíl doprava, jež slouží do značné míry převozu velkého objemu těženého uhlí a mezinárodním tranzitům. Ústecký kraj má převážně průmyslový charakter, který je založen na rozsahem bohaté surovinové základně. V ní dominuje hnědé uhlí, jež tvoří rozhodující část prozkoumaných zásob této suroviny v ČR. Z nerudních surovin jsou významná ložiska kaolínu, jílů a bentonitu (Chomutovsko, Lounsko). Těžba stavebního kamene je rozvinuta především v okresech Děčín, Litoměřice a Teplice, přičemž jejímu dalšímu rozvoji brání (kromě stagnující tuzemské poptávky) blokování v rámci zájmů ochrany přírody a krajiny. Těžba štěrkopísku je soustředěna především do okresu Litoměřice, probíhá ale i v okresech Chomutov a Louny. I - 2

12 PRÚK socioekonomická analýza Dlouhodobá intenzivní, převážně povrchová těžba nerostných surovin představuje zásadní územní a krajinný fenomén, který zcela změnil charakter a využití rozsáhlých částí okresů Chomutov, Most a Teplice. Celková plocha výhradních ložisek přesahuje v okresech Chomutov a Teplice 20 %, v okrese Most dokonce 30 % rozlohy okresu. Rozsah povrchově těžených dobývacích prostorů se ve zmíněných okresech pohybuje mezi 6 a 7 % plochy okresu. Z průmyslových odvětví má největší význam těžba hnědého (energetického) uhlí, jejíž rozsah se však značně snížil, a energetika. V tomto kraji je umístěna více než třetina kapacity všech elektráren v České republice a téměř dvě třetiny kapacity uhelných elektráren. Lomová těžba uhlí se nachází v prostoru mezi Chomutovem a Teplicemi. Velké uhelné elektrárny jsou v Ledvicích, Tušimicích, Prunéřově a Počeradech. Chemický průmysl je reprezentován rafinerií ropy v Záluží, dále závody v Ústí nad Labem a v Lovosicích. Velký papírenský a celulózový závod Frantschach Pulp & Paper Czech, a. s. s účastí zahraničního kapitálu je ve Štětí. Metalurgický a strojírenský průmysl se nachází v Chomutově, Ústí nad Labem, Děčíně a Roudnici nad Labem, sklářský průmysl v Teplicích. Pro okres Děčín má velký význam průmysl textilní. Zemědělství má okrajový význam v okresech uhelné pánve, naopak pro jižní, respektive jihovýchodní část kraje s příznivými podmínkami pro zemědělskou výrobu je charakteristické intenzivní zemědělství (pěstování ovoce, zeleniny a chmele). Doprava má velký význam, zvláště díky poloze kraje na dopravní ose Berlín Drážďany Praha Vídeň. S touto dopravní osou je spojena také výstavba I. železničního koridoru v ČR a dálnice D8. Předpokládá se zlepšení podmínek vodní dopravy po Labi a přesun části automobilové nákladní dopravy na vodní cestu. Restrukturalizace ekonomické základny byla spojena s výrazným vzestupem nezaměstnanosti, která se stala značným sociálně ekonomickým problémem. Z tohoto hlediska patří Ústecký kraj k nejproblémovějším regionům ČR. Průměrná mzda byla v druhé polovině devadesátých let v kontextu mzdové hladiny v ČR relativně vysoká, k čemuž přispěly vyšší mzdy v těžbě paliv a v energetice. Území kraje je značně poznamenáno znečištěním ovzduší, hlavně oxidy síry z elektráren. I když se emise síry v posledních letech velmi podstatně snížily, poškození lesních porostů v Krušnohoří je velmi rozsáhlé a vyžaduje dlouhodobé řešení. Vedle ekologicky rozsáhle narušených pánevních prostorů se na území kraje nacházejí rovněž přírodně velmi cenné oblasti, zejména v okrese Děčín, s poměrně intenzivním cestovním ruchem (NP České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce, CHKO Lužické hory). I na tak relativně malém prostoru, jaký přestavuje Ústecký kraj, je patrná vnitřní rozmanitost. Dané území je možné podle řady charakteristik rozčlenit na dílčí oblasti se společnými znaky. Na území Ústeckého kraje lze identifikovat následující čtyři základní subregiony odlišné přírodními podmínkami, strukturou osídlení a ekonomickou základnou: Pánevní oblast Zemědělská oblast Krušné hory Děčínsko I - 3

13 PRÚK socioekonomická analýza Tabulka č. 1: Základní charakteristiky krajů ČR (k ) Počet obcí Rozloha Počet obyvatel Kraj abs. % abs. % abs. % Hustota obyv. na 1km 2 Praha ,17 0, , Středočeský , ,8 101 Českobudějovic ký , ,1 62 Plzeňský 505 8, , ,4 73 Karlovarský 132 2, , Ústecký 354 5, , Liberecký 216 3, ,2 136 Královéhradecký 448 7, ,4 116 Pardubický 453 7, , Jihlavský , , ,1 75 Brněnský , ,1 161 Olomoucký 393 6, , ,2 125 Zlínský 300 4, ,8 151 Ostravský 301 4, ,5 231 Česká republika Zdroj: ČSÚ Tabulka č. 2: Základní charakteristiky okresů Ústeckého kraje (k ) Počet obcí Rozloha Počet obyvatel Okres abs. % abs. % abs. % Hustota obyv. na 1km 2 Děčín 52 14, , ,2 148 Chomutov 44 12, , ,2 134 Litoměřice , , ,8 112 Louny 70 19, , ,4 77 Most 26 7, , ,4 253 Teplice 34 9, , ,7 271 Ústí nad Labem 23 6, , ,3 295 Ústecký kraj Zdroj: ČSÚ I - 4

14 PRÚK socioekonomická analýza 2. OSÍDLENÍ, OBYVATELSTVO, BYDLENÍ 2.1 Osídlení Páteř osídlení Ústeckého kraje tvoří pánevní prostor s podkrušnohorskou aglomerací (Ústí nad Labem, Teplice, Bílina, Most, Litvínov, Chomutov, Jirkov, Kadaň, Klášterec nad Ohří), kde je koncentrováno přibližně 60% obyvatelstva celého kraje. Sekundárně významnou zónou osídlení je labská osa spojující z významnějších sídel Děčín, Ústí nad Labem, Lovosice s Litoměřicemi a Roudnici nad Labem. Na území kraje bylo k administrativně samostatných obcí. Tento stav se nemění od roku 1998, kdy v kraji vznikla jedna obec v okrese Ústí nad Labem. Obcí se statutem města je v kraji 46, z toho nejvíce v okrese Děčín a nejméně v okrese Louny. Jsou zde dvě statutární města, Ústí nad Labem a Most. Z hlediska populační velikosti dosahují v souboru obcí Ústeckého kraje krajních hodnot krajské město s obyvateli a obec Staňkovice v okrese Litoměřice s 26 obyvateli (obojí k ). Nejmenší obcí se statutem města jsou Třebenice v okrese Litoměřice (1 709 obyv.). Pro sídelní strukturu kraje je charakteristická nízká rozdrobenost obecní soustavy ( viz index rozdrobenosti tab. č. 1) a vysoký počet sídelních jednotek (částí obcí) na 1 obec, což platí zejména pro pohraniční okresy. Oba charakteristické rysy jsou výsledkem poválečné transformace sídelní soustavy spojené s odsunem německého obyvatelstva z pohraničních oblastí. Velký počet sídel byl vylidněn, což vedlo nejenom k přeměně funkce těchto sídel, ale také k jejich integraci do větších administrativních jednotek. Velikostní strukturu obcí v okresech Ústeckého kraje ilustrují tabulky č. 2 a 3. Tabulka č. 3: Velikostní struktura obcí absolutní údaje Okres Počet obcí absolutně Celkem Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj Česká republika Zdroj: ČSÚ I - 5

15 PRÚK socioekonomická analýza Tabulka č. 4: Velikostní struktura obcí relativní údaje Okres Počet obcí relativně Index rozdrobe -nosti Děčín 13,5 34,6 19,2 13,5 13,5 3,8 1,9 128,8 Chomutov 36,4 22,7 22,7 6,8 2,3 6,8 2,3 177,3 Litoměřice 22,9 43,8 14,3 11,4 5,7 1,9 0,0 170,5 Louny 20,0 38,6 25,7 7,1 5,7 2,9 0,0 162,9 Most 26,9 38,5 3,8 7,7 15,4 3,8 3,8 161,5 Teplice 11,8 14,7 35,3 8,8 20,6 5,9 2,9 100,0 Ústí nad Labem 17,4 13,0 34,8 13,0 17,4 0,0 4,3 113,0 Ústecký kraj 21,5 33,6 20,9 9,9 9,3 3,4 1,4 152,5 Česká republika 27,8 31,8 19,9 10,5 7,9 1,7 0,4 167,0 Poznámka: Index rozdrobenosti je definován jako součet vážených podílů tří nejnižších velikostních kategorií obcí na celkovém počtu obcí v okrese (podíl obcí s počtem obyvatel do 199 je uvažován 3x, obcí obyvateli 2x a obcí s obyvateli 1x). Zdroj: ČSÚ Území Ústeckého kraje patří k nejvíce urbanizovaným prostorům ČR. V pánevních okresech dosahuje podíl obyvatel žijících ve městech s více než 2000 obyv. zhruba 90% (v ČR cca 75%). Naopak zemědělské okresy Litoměřice a Louny si podržely venkovský charakter. Podíl obyvatel ve venkovských obcích (do 2000 obyv.) je v těchto okresech nadprůměrný a dosahuje cca 35, resp. 40%. Tabulka č. 5: Počet obyvatel v obcích a (k ) Okres Děčín Chomuto v Litoměřic e Louny Most Teplice Ústí n. L. Ústecký kraj ČR absolutní hodnoty celke m relativní hodnoty ,3 12,7 39,1 35,1 6,7 11,6 9,6 17,9 25, ,7 87,3 60,9 64,9 93,3 88,4 90,4 82,1 74,4 celke m 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Zdroj: ČSÚ I - 6

16 PRÚK socioekonomická analýza 2.2 Demografický vývoj Dlouhodobý populační vývoj Ústeckého následujících fází: kraje lze v období rozdělit do a) rychlý populační růst v období intenzivní industrializace a urbanizace (od 2. pol. 19. st. zač. 20. st.) b) zpomalení populačního růstu mezi světovými válkami c) poválečný odsun obyvatel německé národnosti a následná nižší míra doosídlení pohraničních okresů d) populační růst v období socialismu (zejména v preferovaných pánevních okresech) e) stagnace ve vývoji počtu obyvatelstva po roce 1989 Významným mezníkem v populačním vývoji Ústeckého kraje se stala radikální výměna obyvatelstva po 2. světové válce, která vedla nejenom k výraznému úbytku obyvatelstva, ale také k zásadním změnám sociálně-demografické struktury populace. Pohraniční území bylo ve srovnání s původním německým obyvatelstvem doosídleno relativně mladou populací s nižší úrovní vzdělanosti. Důsledky tohoto transferu se do sociální struktury obyvatelstva promítají ještě více než po půl století. Tabulka č. 6: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatelstva ( ) Okres Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj ČR Zdroj: ČSÚ I - 7

17 PRÚK socioekonomická analýza Graf č. 1: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatelstva v okresech ÚK ( ) Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem V období byl populační vývoj sledován detailněji a to na úrovni jednotlivých komponent bilance obyvatelstva. V poslední dekádě byl populační vývoj kraje obecně charakterizován změnou přirozeného pohybu obyvatel (přirozené přírůstky byly v důsledku výrazného snížení porodnosti vystřídány přirozeným úbytkem obyvatel) a velmi nízkou mírou migrační mobility vázané na změnu trvalého bydliště. Za celé sledované období přibylo v Ústeckém kraji cca 2400 obyvatel, když nízký migrační přírůstek (cca obyv.) kompenzoval úbytek obyvatel přirozenou měnou (cca obyv.). Na úrovni okresů byly migračně nejatraktivnější okresy Litoměřice a Teplice, naopak okres Most zaznamenal relativně nejvyšší úbytek migračním pohybem (meziokresní rozdíly v saldu migrace byly ovšem velmi nízké). Regionální diferenciace v přirozeném pohybu obyvatel na úrovni okresů byla zanedbatelná. Tabulka č. 7: Bilance obyvatelstva ( ) absolutní údaje Okres Stav k 1.1. Narození Zemřelí Přirozen á měna Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldo Přírůstek celkem Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj Zdroj: ČSÚ I - 8

18 PRÚK socioekonomická analýza Tabulka č. 8: Bilance obyvatelstva ( ) relativní údaje Okresy Narození Zemřelí Přirozená měna Přistěhova lí Vystěhova lí Migrační saldo Přírůstek celkem na 1000 obyvatel průměrně ročně Děčín 11,0 11,1-0,1 21,2 20,8 0,4 0,3 Chomutov 11,2 9,8 1,4 26,0 26,1-0,2 1,2 Litoměřice 10,2 11,9-1,8 26,5 24,5 2,0 0,2 Louny 10,5 11,7-1,2 27,7 27,3 0,4-0,8 Most 10,7 11,0-0,3 22,3 23,1-0,8-1,0 Teplice 10,6 12,5-1,9 28,6 25,1 3,6 1,6 Ústí nad Labem 11,1 10,8 0,3 15,9 15,9 0,0 0,3 Ústecký kraj 10,8 11,2-0,5 23,9 23,1 0,8 0,3 Zdroj: ČSÚ 2.3 Věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva Strukturální charakteristiky obyvatelstva kraje jsou dodnes významně ovlivněny poválečnou imigrací a následně socialistickou industrializací zejména pánevních okresů. Ve srovnání s průměrem ČR má obyvatelstvo Ústeckého kraje mladší věkovou strukturu, nižší úroveň vzdělanosti a také vyšší zastoupení sociálně problémových skupin. Vliv výše uvedených událostí na současnou populační strukturu lze do jisté míry demonstrovat meziokresními rozdíly jak ve věkové, tak i ve vzdělanostní struktuře obyvatel (vzdělanostní struktura hodnocena na základě dat ze SLDB 1991). Okresy Litoměřice a Louny, které byly zasaženy migračními pohyby po 2. světové válce a socialistickým zprůmyslněním v menším rozsahu, mají ve srovnání s pánevními okresy včetně Děčína obecně starší obyvatelstvo s vyšší úrovní vzdělanosti. Z hlediska vzdělanosti obyvatelstva představuje mezi pánevními okresy výjimku okres krajského a univerzitního města Ústí nad Labem, který vykazuje mezi okresy Ústeckého kraje nejvyšší podíl obyvatel jak se středoškolským, tak i vysokoškolským vzděláním. O obecně nízké úrovni vzdělanosti kraje svědčí fakt, že ani v okrese krajského města nedosáhl index vzdělanosti (viz tabulka č. 10) průměru ČR. Lze předpokládat, že se úroveň vzdělanosti obyvatelstva od posledního SLDB v roce 1991 mírně zvýšila. S ohledem na vysokou stabilitu územního rozložení obyvatelstva je ovšem pravděpodobné, že regionální disproporce ve vzdělanostní struktuře obyvatel na úrovni krajů i okresů zůstaly ve velké míře zachovány. I - 9

19 PRÚK socioekonomická analýza Tabulka č. 9: Věková struktura obyvatelstva k Okres Počet obyvatel Věkové skupiny obyvatel absolutně relativně v % Index stáří Děčín ,3 66,3 16,4 94,9 Chomutov ,1 67,2 14,7 81,1 Litoměřice ,5 65,7 17,9 108,4 Louny ,3 65,6 17,1 98,8 Most ,6 66,3 16,1 91,7 Teplice ,8 66,0 17,2 102,7 Ústí nad Labem ,1 66,3 16,3 95,2 Ústecký kraj ,2 66,2 16,5 95,6 ČR ,6 65,2 18,2 109,7 Zdroj: SLDB 2001 Tabulka č. 10: Vzdělanostní struktura obyvatelstva k Okres střední škola s maturitou Nejvyšší dokončené vzdělání VŠ střední škola s maturitou absolutně v % VŚ Index vzdělanosti Děčín ,5 4,5 33,4 Chomutov ,4 4,7 33,7 Litoměřice ,2 5,5 36,3 Louny ,5 5,8 36,0 Most ,7 5,4 34,6 Teplice ,1 4,8 33,6 Ústí nl ,3 7,4 44,2 Total ,9 6,0 37,8 ČR ,4 8,9 46,1 Poznámka: Relativní hodnoty vztaženy k počtu obyv. nad 25 let, index vzdělanosti podíl obyv. se středoškolským vzděláním + dvojnásobek podílu vysokoškolsky vzdělaných Zdroj: SLDB Bydlení Bydlení patří mezi základní faktory ovlivňující životní úroveň obyvatelstva. V období centrálně řízené ekonomiky se intervence státu do bytové výstavby postupně měnila a zcela nová bytová politika se potom uplatnila v devadesátých letech při přechodu k tržnímu systému. Účast státu na financování bytové výstavby se po roce 1990 velmi snížila, což vedlo k radikálnímu snížení objemu výstavby nových bytů. Kromě útlumu bytové výstavby se problémem bytové politiky v devadesátých letech stal také neefektivně fungující trh s byty, který byl deformován regulovaným nájemným v komunálním bytovém fondu. Vývoj intenzity bytové výstavby v Ústeckém kraji po roce 1990 odpovídal celorepublikovému trendu. Počet zahájených bytů se na začátku transformačního období prudce snížil. Zatímco ještě v roce 1988 byla intenzita zahajované bytové výstavby zhruba 5,5 bytu na 1000 obyvatel, v roce 1993 se bytová výstavba v kraji téměř zastavila. Od tohoto roku, kdy byla jak na úrovni kraje, tak i ČR zaznamenána nejnižší intenzita bytové výstavby ve sledovaném období ( viz graf č. 2), zahájená výstavba bytů početně roste. Ve srovnání s průměrem ČR je ovšem její tempo růstu v Ústeckém kraji nižší. I - 10

20 PRÚK socioekonomická analýza Pokud budeme hodnotit vývoj pouze v transformačním období ( ), pak Ústecký kraj zaznamenal vůbec nejvyšší stagnaci zahajované bytové výstavby mezi kraji ČR. V rámci kraje se razantní útlum bytové výstavby týkal zejména pánevních okresů (Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Teplice), které byly před rokem 1989 v bytové politice zvýhodňovány. Celkový propad bytové výstavby v Ústeckém regionu ilustruje fakt, že šest ze sedmi okresů kraje patřilo mezi dvanáct okresů ČR s nejnižší počtem zahájených bytů na 1000 obyvatel za období (kromě výše uvedených pánevních okresů patřily mezi uvedené okresy také Děčín a Louny). Velmi nízká úroveň bytové výstavby v Ústeckém kraji byla spojena se strukturálními změnami v ekonomice, které byly doprovázeny postupným růstem nezaměstnanosti, a tedy i nízkou atraktivitou území pro bydlení, přes relativní dostatek bytového fondu. Vztah mezi nízkou poptávkou po bydlení a relativně vysokou nabídkou bytového fondu dokumentují ceny bytů, které jsou v pánevních okresech nejnižší v ČR. Tabulka č. 11: Intenzita zahajované bytové výstavby v období Počet zahájených bytů na 1000 obyvatel středního stavu v roce Okres Děčín 4,71 4,83 1,01 0,35 0,94 2,24 Chomutov 0,55 0,59 0,14 0,18 1,11 1,24 Litoměřice 1,80 5,31 0,39 0,74 2,05 2,09 Louny 4,94 4,89 0,37 0,39 1,63 1,79 Most 9,55 2,54 0,06 0,13 0,98 1,81 Teplice 6,56 5,64 1,13 0,49 0,40 0,57 Ústí nad Labem 11,60 2,05 0,05 0,33 0,51 1,68 Ústecký kraj 5,59 3,66 0,47 0,37 1,05 1,62 ČR 5,90 5,89 0,82 1,06 2,08 3,23 Poznámka: Bez bytů získaných adaptací nebytových prostor Zdroj: Terplan a. s.: Bytová výstavba v územích ČR Graf č. 2: Intenzita bytové výstavby v období Počet bytů na 1000 obyv Ústecký kraj ZB ČR ZB Ústecký kraj DB ČR DB Poznámka: ZB zahájené byty, DB dostavěné byty I - 11

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2.1. Sídelní struktura 2.1.1 Současná sídelní struktura Na základě ústavního zákona č. 347 platného od 1.1.2000 bylo vytvořeno na území

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

4. ÚHRNNÁ BILANCE DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ A DO ŠKOL

4. ÚHRNNÁ BILANCE DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ A DO ŠKOL 4. ÚHRNNÁ BILANCE DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ A DO ŠKOL Dojížďka za prací je významnou formou prostorové mobility obyvatel. Z analýzy dat o dojížďce za prací vyplynulo: Z celkového počtu 4 735 tis. zaměstnaných

Více

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6%

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6% Neratovice Správní obvod Neratovice se nachází na severu kraje a sousedí s obvody Brandýs nad Labem-St.Bol., Kralupy nad Vltavou a Mělník. Povrch obvodu je nížinatý, rozkládá se kolem řeky Labe a je součástí

Více

10 Místní části města Kopřivnice

10 Místní části města Kopřivnice 10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Ústeckém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Ústeckém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Ústeckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Nejucelenější informace o domovním a bytovém fondu a úrovni bydlení

Více

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346.

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346. Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 15 Obec: KRYŠTOFO ÚDOLÍ DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-2015) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346. I. ZAMĚSTNANOST

Více

4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR

4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4.1. Úroveň vzdělání podle krajů a SO ORP Rozdílná úroveň vzdělání v regionech zůstala přibližně ve stejných proporcích jako při sčítání 2001. Velmi

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 )

průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 ) 2.5. Bydlení, bytová výstavba Pro zjištění rozdílů mezi venkovským a městským prostorem v oblasti bydlení byly využity především výsledky sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991 a 2001, které umožňují

Více

Zákon o podpoře regionálního rozvoje. Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU

Zákon o podpoře regionálního rozvoje. Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU Zákon o podpoře regionálního rozvoje Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU Základní pojmy region územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován

Více

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6.1 Vývoj vzdělanosti obyvatel ČR Při sčítání lidu byla otázka na nejvyšší vyplňovana pouze 15letými a staršími osobami podle nejvyšší dokončené školy. Škála zjišťovaných

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj

www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj Rozloha: 5 335 km 2 Počet obyvatel: 827 223 obyv. Hustota zalidnění: 155 obyv./ km 2 Sídlo krajského úřadu: Ústí nad Labem Okresy: 7 Ústí nad Labem, Most, Chomutov, Louny,

Více

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Příloha - B Mapové výstupy INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o. 4. 2. 2015 1 Tato část je přílohou ke Studii sídelní struktury Moravskoslezského

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci 4. Trh práce Ekonomická aktivita podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 Podíl ekonomicky aktivních osob byl v roce 2001 ve Zlínském kraji o 0,6 procentního bodu nižší než v České republice a v rámci

Více

2. Charakteristika kraje a jeho postavení v České republice

2. Charakteristika kraje a jeho postavení v České republice 2. Charakteristika kraje a jeho postavení v České republice Ústecký kraj se nachází v severozápadní části České republiky a spolu s Karlovarským krajem tvoří Region soudržnosti NUTS2 Severozápad. Rozkládá

Více

4. Osoby bydlící v zařízeních

4. Osoby bydlící v zařízeních 4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194

Více

V následující tabulce je přehledně znázorněn vývoj četnosti okresů v pěti intervalech intenzity bytové výstavby v průběhu let

V následující tabulce je přehledně znázorněn vývoj četnosti okresů v pěti intervalech intenzity bytové výstavby v průběhu let 5. BYTOVÁ VÝSTAVBA V OKRESECH V následujícím textu uvádíme stručnou charakteristiku bytové výstavby za okresy. Postupně budou rozebrány byty dokončené, zahájené a rozestavěné. Podrobné sestavy jednotlivých

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Benchmarking ORP Rychnov n/kn

Benchmarking ORP Rychnov n/kn Benchmarking ORP Rychnov n/kn pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zpracovatelé: Realizační tým ORP Rychnov nad Kněžnou

Více

2. ROZMÍSTĚNÍ A KONCENTRACE OBYVATELSTVA

2. ROZMÍSTĚNÍ A KONCENTRACE OBYVATELSTVA 2. ROZMÍSTĚNÍ A KONCENTRACE OBYVATELSTVA 2.1 Rozložení obyvatelstva podle krajů a okresů Rozmístění obyvatelstva v České republice je výsledkem dlouhodobého historického vývoje. Populace a sídelní systém

Více

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 1 1. Charakteristika města a základní demografické údaje 1.1. Město Mladá Boleslav a počet

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2007/2008 činil 154 182, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 133 990

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

REGIONALISTIKA REGIONÁLNÍ ANALÝZA SITUACE ČR

REGIONALISTIKA REGIONÁLNÍ ANALÝZA SITUACE ČR REGIONALISTIKA REGIONÁLNÍ ANALÝZA SITUACE ČR 1 KRITÉRIA ANALÝZY ÚZEMÍ EXOGENNÍ FAKTORY RR (geografická poloha, ekonomika.) ENDOGENNÍ FAKTORY RR (politika krajů, obcí, lidské zdroje.) JAK HODNOTIT ROZVOJ

Více

Obyvatelstvo České republiky

Obyvatelstvo České republiky Obyvatelstvo České republiky Počet obyvatel: 10 505 445 (k 1. 1. 2012) osídlení v 5.-6. století Slovany Podobný počet obyvatel mají: Řecko, Belgie, Portugalsko, Maďarsko Hustota zalidnění: 131 obyvatel/km

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

Mapové podklady k analytické části

Mapové podklady k analytické části Mapové podklady k analytické části Příloha 3 V této příloze jsou uvedeny vybrané mapové podklady získané od společnosti Ekotoxa, na které je odkazováno v textu analytické části. U každého ukazatele je

Více

Současná pozice města Ústí n.o. v regionu

Současná pozice města Ústí n.o. v regionu Současná pozice města Ústí n.o. v regionu a. Současná pozice města Ústí nad Orlicí v regionu (pohled ČR) Zdroj: RNDr. Josef Postránecký, ředitel odboru, Ministerstvo pro místní rozvoj, 11/2011 (Regionální

Více

Příjmy krajských samospráv

Příjmy krajských samospráv mld. Kč Hospodaření krajů Příjmy krajských samospráv se v posledních pěti letech zvyšovaly v průměru o 1 % ročně. V letech 2009 a 2010 se zvýšily o 4 %, resp. o 3 %, zatímco v navazujících dvou letech

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl Počtem obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2,9 % z celkového úhrnu ČR, a je tak nejméně lidnatým krajem. Na konci roku 2013 žilo v kraji

Více

4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK)

4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK) 4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK) V období 1995 2007 dosáhla v České republice tvorba hrubého fixního kapitálu objemu 7 963,4 mld. Kč. Na tomto objemu se hlavní měrou podílelo

Více

Strategie rozvoje mikroregionu Sever Socioekonomická analýza

Strategie rozvoje mikroregionu Sever Socioekonomická analýza 2. SOCIOEKONOMICKÁ ANAL ZA 2.1. Základní charakteristika území Mikroregion Sever je tvořen 10 obcemi, které vyplňují větší část území Šluknovského výběžku v severovýchodní části okresu Děčín. Územním vymezením

Více

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 349.

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 349. Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 22 Obec: PROSEČ POD JEŠTĚDEM DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-2015) mírný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 349. I. ZAMĚSTNANOST

Více

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji PŘÍLOHA - GRAFY počet obyvatel počet osob počet osob 12 Graf 1: Pohyb obyvatel Plzeňského kraje 1 8 6 4 2 Živě narození Zemřelí celkem Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

vodní plochy 1,9% lesní pozemky 29,0%

vodní plochy 1,9% lesní pozemky 29,0% Mnichovo Hradiště Správní obvod Mnichovo Hradiště se nachází v nejsevernější části kraje, kde hraničí s kraji Ústeckým a Královéhradeckým. V rámci Středočeského kraje sousedí pouze s ORP Mladá Boleslav.

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

Program rozvoje Ústeckého kraje 2008-2013

Program rozvoje Ústeckého kraje 2008-2013 2008-2013 duben 2008 Obsah Obsah...2 Seznam tabulek, grafů a obrázků...4 1. Analytický profil Ústeckého kraje... 6 Základní charakteristika kraje...6 Obyvatelstvo...10 Osídlení a územní rozvoj...15 Lidské

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

VELIKOST BYTŮ. Tab. 1 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností s plochou 8 m 2 a více v letech 1991 a 2001

VELIKOST BYTŮ. Tab. 1 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností s plochou 8 m 2 a více v letech 1991 a 2001 VELIKOST BYTŮ Vývoj velikosti bytů je výsledkem souhrnného vlivu řady faktorů. Patrná je zejména velice těsná závislost mezi velikostí bytů a strukturou bytového fondu z hlediska druhu domu, protože v

Více

FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ

FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ Správní obvod Frýdlant nad Ostravicí sousedí na jihu z části se Slovenskem a dále se Zlínským krajem. Na západě jeho hranici tvoří obce správního obvod Frenštát pod Radhoštěm, hranici tvoří obce správního

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Ekonomické postavení Karlovarského kraje se zhoršuje Zvyšuje se HDP na 1 zaměstnaného Důležitým faktorem situace na trhu práce (tj. využití lidských zdrojů) je celkový ekonomický

Více

PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU OLOMOUCKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ

PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU OLOMOUCKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU OLOMOUCKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2015 2020 Příloha 1: Vymezení území s výraznými rozdíly v socioekonomickém vývoji Zpracoval: GaREP, spol. s r.o. 2015 Pořizovatel dokumentu:

Více

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP)

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) ORIENTAČNÍ FINANČNÍ RÁMEC REGIONÁLNÍCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ A JEDNOTNÉHO PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU PRO OBDOBÍ 2004 2006 (Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) Počínaje rokem vstupu

Více

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji PŘÍLOHY - GRAFY 12 Graf 1: Pohyb obyvatel Plzeňského kraje 1 počet osob 8 6 4 2 Živě narození Zemřelí celkem Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek -2 Zdroj

Více

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

4. Pracující (zaměstnaní) senioři Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Svazek 5. Postup při vymezování regionů se soustředěnou podporou státu

Svazek 5. Postup při vymezování regionů se soustředěnou podporou státu Svazek 5 Postup při vymezování regionů se soustředěnou podporou státu Praha, květen 2000 Obsah OBSAH 1. SYSTÉM VYMEZENÍ... 3 2. VYMEZENÍ REGIONŮ... 3 2.1 STRUKTURÁLNĚ POSTIŽENÉ REGIONY... 3 2.1.1 Ukazatele

Více

4. PRACOVNÍ TRH A NEZAMĚSTNANOST

4. PRACOVNÍ TRH A NEZAMĚSTNANOST 4. PRACOVNÍ TRH A NEZAMĚSTNANOST Při komplexněji pojatém rozboru trhu práce se musí věnovat pozornost jak poptávce, tak i nabídce. Poptávka je charakterizována nejvýstižněji nezaměstnaností samozřejmě

Více

V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný přírůstek počtu obyvatel, nově je počet obyvatel v obci 120.

V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný přírůstek počtu obyvatel, nově je počet obyvatel v obci 120. Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 3 Obec: CETENOV Kód obce 563943 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-15) mírný přírůstek počtu obyvatel, nově je počet obyvatel v obci 120. I. ZAMĚSTNANOST Od roku 2012

Více

2. Kvalita pracovní síly

2. Kvalita pracovní síly 2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2015/2016 činil 112 756, z toho do studia

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2010/2011 činil 133 140, z toho do studia

Více

NEZAMĚSTNANOST V PLZEŇSKÉM KRAJI PODLE MPSV K

NEZAMĚSTNANOST V PLZEŇSKÉM KRAJI PODLE MPSV K NEZAMĚSTNANOST V PLZEŇSKÉM KRAJI PODLE MPSV K 31. 10. 2010 Míra registrované nezaměstnanosti v Plzeňském kraji v říjnu 2010 poklesla a k 31. 10. 2010 činila 7,13%. Oproti září 2010 došlo ke snížení o 0,17

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001 1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce.

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Úřad práce ČR krajská pobočka v Brně Ing. Josef Bürger Vedoucí oddělení zaměstnanosti josef.burger@bm.mpsv.cz Obsah prezentace

Více

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM 1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření

Více

vodní plochy 2,0% lesní pozemky 27,0%

vodní plochy 2,0% lesní pozemky 27,0% Kutná Hora Správní obvod Kutná Hora je okrajovým obvodem Středočeského kraje, leží v jeho jihovýchodní části. Nejdelší hranici má na severozápadě se správním obvodem Kolín, na jihozápadě sousedí s obvody

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Ústeckém kraji 13,0 % 1 a celkový počet dosahoval 56 451 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

2. Charakteristika navržených variant vymezení venkova

2. Charakteristika navržených variant vymezení venkova 2. Charakteristika navržených variant vymezení venkova Pro účely této publikace bylo zvoleno osm způsobů vymezení venkovského u, přičemž je na čtenáři, aby posoudil, která z těchto variant mu nejvíce vyhovuje.

Více

životaschopnost obcí

životaschopnost obcí Zpracování podkladů pro průběžnou aktualizaci územně analytických podkladů (ÚAP) ORP Cheb životaschopnost obcí pořizovatel: Městský úřad Cheb, odbor stavební koordinátor projektu - Ing. Monika Šimečková

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

5. Osoby bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení)

5. Osoby bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení) 5. bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení) Skupina osob bydlících mimo byty a zařízení byla složena z typově různých skupin osob, které měly odlišné charakteristiky. Byly to: osoby bydlící v rekreační

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:

Více

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina)

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Integrovaný plán rozvoje města Povinnost sestavení IPRM Důvod tvorby a přínos IPRM Obsah IPRM Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Aktuální stav rozpracovanosti Komunikace s veřejností

Více

SE změny v NUTS 2 Střední Čechy

SE změny v NUTS 2 Střední Čechy SE změny v NUTS 2 Střední Čechy Středočeský kraj: 110 km2 a patří k největším v ČR (14% území ČR). Hustota osídlení 120 obyv. / 1 km2. Nejméně zalidněnými okresy jsou dlouhodobě Rakovník, Benešov a Příbram

Více

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004 Správní obvod Mariánské Lázně má rozlohu 405,35 km 2 a 24 824 obyvatel. S hustotou počtu 61 obyvatel na km 2 je druhým nejméně obydleným obvodem v kraji. Ve správním obvodu Mariánské Lázně je zahrnuto

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: DOPRAVA A SPOJE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí žáci a absolventi

Více

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno 4.1 VZDĚLANOST V ČESKU Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více