Centrum pro zdravotně postižené Moravskoslezského kraje - detašované pracoviště Opava

Transkript

1 Centrum pr zdravtně pstižené Mravskslezskéh kraje - detašvané pracviště Opava Liptvská 21, Opava 6 - Kylešvice tel./fax: czp.pava@centrum.cz Petr Nečas: Zákn sciálních službách je nutné revidvat Ukazuje se, že pdle stávajícíh zákna systém sciálních služeb nemůže pracvat. Vedl by t v pdstatě k finančnímu klapsu a také ke klapsu celé řady prvzvatelů sciálních služeb, říká v rzhvru pr Lidvé nviny ministr práce a sciálních věcí Petr Nečas. * Jak p půl rce platnsti hdntíte nvý zákn sciálních službách? Už před jeh nástupem jsem říkal, že h pvažuji za nakrčení správným směrem, ne však za výslednu pdbu systému sciálních služeb. A na má slva bhužel dšl. Ukazuje se, že pdle tht zákna systém sciálních služeb nemůže pracvat. Vedl by t v pdstatě k finančnímu klapsu a také ke klapsu celé řady prvzvatelů sciálních služeb. * Takže myšlenka je správná, ale ten knkrétní mdel nastavený záknem nefunguje? An. Myšlenka přivést peníze za klientem je správná. Ale zřejmě nebyly nastaveny správně některé parametry pr jedntlivé stupně příspěvku na péči. Už dnes víme, že míst 8,9 miliardy, jak je v rzpčtu, nás tent systém lets bude stát 12 miliard. * Kde k tmu rzdílu dšl? Ukazuje se, že celá řada pbíratelů příspěvku na péči, především na prvním stupni, t bere spíše jak vítané přilepšení čistých příjmů nežli jak prstředky, které má využít na nákup sciálních služeb. Lidé je pužijí pr sbní ptřebu a díky tmu se ty peníze d systému nevracejí. Téměř plvina všech žádstí příspěvek jsu žádsti první stupeň. Ukazuje se, že v dmvech pr seniry jsu velmi čast umístěni lidé, kteří nemají dknce vůbec žádný nárk na příspěvek na péči. Přitm v těcht zařízeních by měli být lidé, kteří vyžadují už vlastně celdenní péči. Takže se bude muset restrukturalizvat i síť pskytvatelů lůžkvých služeb. * Kdy djde k nápravě? První patření už chystáme v rámci vládníh stabilizačníh balíčku a připravujeme i další krky. Průběžně prvádíme vyhdncvání funkčnsti zákna. Máme data za první půlrk a také detailně zpracváváme analýzy z jedntlivých krajů. Bude muset být prvedena větší revize systému sciálních služeb včetně revize zákna, a t na základě širší plitické shdy. Zdrj: LN KALENDÁŘ AKCÍ SRPEN ŘÍJEN Rekndice pr tělesně pstižené (HK + DK) Sutěž Něc pr zdraví Zájezd k mři Zájezd k mři Večírek AMKI Palkvické Hůrky, Beskydy Areál chvatelů, Opava - Kylešvice Chrvatsk Chalkidiki, Řeck Zemědělská a.s., Opava - Kylešvice Jelenvská, Valašské Klbuky Rekndice pr tělesně pstižené (HK+DK) Zájezd k mři Chalkidiki, Řeck Den sciálních služeb KD Na Rybníčku, Opava Den zdraví (d 10 h) Střelecký dům, Krnv Rekndice RESPI Šachvý turnaj memriál Jany Kleinvé Rekndice VERTEBRO Du, Hrní Bečva Klubvna OV SZdP, Liptvská 21, Opava 6 Du, Hrní Bečva Den diabetiků Církevní knzervatř, Beethvenva 1, Opava Týden s SPCCH (přehled akcí uveden dále) OV SPCCH, Liptvská 21, Opava Turnaj v bwlingu Herna Krajewski, Opava Turnaj v kuželkách O putvní phár OV SZdP TJ Hagemann, Opava Turnaj v bwlingu Herna Krajewski, Opava Náměstek Hšek: Zákn sciálních službách si vyžádá změny Nvý zákn sciálních službách, který platí d 1. ledna, bude nejspíš nutné v některých bdech přehdntit, řekl na tiskvé knferenci KDU-ČSL náměstek ministra práce a sciálních věcí a místpředseda lidvců Marián Hšek. Lidvci budu pdle něj mim jiné usilvat t, aby dtace pskytvatelům sciálních služeb rzdělvaly kraje, nikliv stát. Pskytvatelé sciálních služeb lets dstali nižší dtace. Rzdíl v příjmech měly nahradit platby klientů,

2 kteří nvě dstávají d státu peníze na ruku. V mnha případech se ale tak neděje. "Řada zařízení také díky vyšším dtacím mhla dříve pskytvat služby lidem, kteří dnes příspěvky nepbírají, prtže na ně nemají nárk neb ně teprve žádají. Organizacím tak peníze chybí," uvedl Hšek. Pardubický kraj v nejbližších dnech vyhdntí rzdíl mezi vyplacenými příspěvky a penězi, které napak vybrala sciální zařízení za své služby, řekl krajský radní Pardubickéh kraje Milslav Macela (KDU-ČSL). "Pkud tam budu velké rzdíly, musíme zjistit, kde příspěvky knčí," řekl. "Pdle získaných dat pznáme účinnst zákna a mžná i jeh slabá místa. Nebude t jen tázka změny zákna, ale také metdických pkynů a přerzdělvání dtací. Příští rk budeme chtít prsadit, aby dtace přerzdělvaly kraje, a ne stát, prtže se dmníváme, že kraje na t lépe dhlédnu. Jelikž rganizace nedstávají z plateb d klientů tlik, klik se čekával, kraj s předstihem navýšil grantvý prgram pr tyt rganizace ze 7 na 17 milinů krun. Zárveň jednal s ministerstvem psílení státních příspěvků 16 milinů krun, řekl Macela. Nejen v tmt kraji bude nutné prměnit síť sciálních služeb. Zatímc nabídka ve větších městech převyšuje pptávku, ve venkvských blastech se jí nedstává, uvedl Hšek. "Některé služby nejspíš zaniknu, některé se přemístí z centra měst d venkvských blastí. Je t ale dluhdbá záležitst na 5 až 10 let," řekl Hšek. Pdle Macely th lze dcílit puze dtacemi. "My nemůžeme samzřejmě zavírat centra, ti lidé by neměli kam jít. Ale například dmvy důchdců by neměly služit jen jak ubytvací zařízení pr seniry, ale měly by být pr lidi, kteří péči skutečně ptřebují," uvedl Hšek. Zákn je také tvrdý k pvinnému vzdělání sciálních pracvníků, uvedl Macela. Organizace musí d 30. června prkázat, že jejich zaměstnanci mají dstatečnu kvalifikaci. T ale ba pvažují za nemžné. "Dpsud ani neexistvala dstatečná nabídka kvalifikačních kurzů," řekl Hšek. "Spusta lidí pracuje v těcht zařízeních, prtže je t baví a chtějí pmáhat, všem vzdělání mají úplně jiné. Zákn je v tmt hledu tvrdý. Budeme usilvat t, aby se ptřebná kvalifikace dlžila dva rky," řekl Macela. Zajímavé údaje z analýzy sciálních služeb: v Pardubickém kraji je příjemců příspěvku na péči, nejčastěji je přiznáván stupeň I (40 %) pdle dhadu bude v rce 2007 v tmt kraji na příspěvku na péči vyplacen více než půl miliardy Kč cca 2/3 příjemců zůstávají dma a nevyužívají žádnu sciální službu, tj., že za tyt prstředky je buď nakupvána péče d nefrmálních pečvatelů (rdina, sby blízké, susedka atd.), neb jsu puze zvýšeným příjmem sby, který nesluží k zajištění péče služby sciální péče jsu pskytvány ve značném rzsahu i sbám, kterým zatím nebyl přiznán příspěvek na péči, např. u pečvatelských služeb je t 73 % (celkem pskytují služby cca klientů) mnh sb bez příspěvku na péči je i v rezidenčních zařízeních (např. v dmvech pr seniry 35 %) nestátní neziskvé rganizace jsu v průměru z 26 % financvány dtací MPSV, 23 % tvří úhrady uživatelů, 34 % dtace kraje, 7 % dtace z rzpčtu bcí. Zdrj: ČTK, Penze lidí pečujících blízké s těžkým pstižením se zvýší Důchdy lidí, kteří dluh pečvali své těžce pstižené blízké a nemhli kvůli tmu pracvat, se zvýší. Umžní t návrh, který za suhlasu kaličních i pzičních pslanců, předlžila sněmvnímu výbru pr sciální plitiku jeh místpředsedkyně Alena Páralvá (ODS). Výbr návrh zapracval d vládní nvely penzijníh zákna. Pslankyně Páralvá v rzhvru s ČTK ppsala případ ženy, která 6 let pracvala a 33 let se starala své handicapvané dítě. Dnes jí stát vyplácí penzi krun. Kdyby uvedený návrh v dlní kmře uspěl, důchd tét ženy by vzrstl asi na Kč, uvedla pslankyně. Přilepšení by se pdle ní mhl týkat tisíců penzistů. Pslankyně Páralvá také prsadila, aby se tyt již dříve vyměřené důchdy přepčítaly pdle nvých pravidel. Dsavadní pdmínky zapčítávání péče blízkéh d dby důchdvéh pjištění jsu pr takvé lidi velmi nevýhdné, zvlášť pkud se péče prtáhne třeba na desítky let. Tam je paradx, že t mentálně pstižené dítě má třeba Kč důchd a maminka dstane Kč pznamenala pslankyně. Člvěk, který pečval své dítě (a jiné sby), nedal h (je) d ústavu, a státu tak vlastně ušetřil statisíce krun rčně, se tak ve stáří dstane penze pd hranicí živtníh minima. Zákn již byl bez prblémů schválen pslanecku sněmvnu. Ještě je třeba schválení Senátem ČR a pdpis prezidenta republiky. Návrh bsahuje i zvýšení důchdů pr ty, kteří již důchd bdrželi. Budu si však muset pžádat přepčítání důchdů, které by se jim měly zvýšit d 1.července Návrh na přepčítání důchdu se bude pdávat České správě sciálníh zabezpečení. Na Zpravdaj 2/2007 2

3 vyřízení je 90denní lhůta, a pak se zvýšení dplatí zpětně k Míra zvýšení důchdů pr pečující lidi je velmi individuální. Zdrj: ČTK, zprávy ze sněmvny Dmvy pr seniry si chtějí zajistit peníze z dědictví klientů Dmvy pr seniry využívají mezery v zákně a pžadují d svých klientů peníze třeba i z dědictví. Veřejný chránce práv prti takvému pstupu prtestuje a naléhavě vyzývá ministra práce a sciálních věcí k urychlenému řešení. Zákn sciálních službách sice stanvuje, že klientvi musí p zaplacení ubytvání a stravy zůstat 15% jeh důchdu k sbní ptřebě, ale na druhu stranu neurčuje, jakým způsbem má dmv pr seniry pstupvat, pkud zbývající část důchdu nepkryje celu částku za pskytvané služby. Některé dmvy začaly tent rzdíl evidvat jak dluh a dknce v ddatcích ke smluvám pžadují d klientů stvrzení práva vymáhat tent dluh p klientvě smrti v rámci dědickéh řízení. Veřejný chránce práv se setkal i s praxí, kde se klient smluvně nezavazuje puze k uhrazení "dluhu", ale každý měsíc je p něm pžadván pdpisem stvrdit jeh aktuální výši. V tét suvislsti je nutn připmenut, že smluvy nejsu uzavírány jen s nvými klienty, ale dmvy pr seniry musí nvé smluvy uzavřít i s klienty stávajícími. Vzhledem k vyskému průměrnému věku klientů těcht zařízení a k vyskému pčtu sb trpících Alzheimervu chrbu, je uzavírání takvých smluv právně velmi prblematické. O jejich skutečné způsbilsti kvalifikvaně se zavazvat v právních vztazích lze důvdně pchybvat. Pkud k tmu připčteme i určitu bavu klientů ze ztráty bydlení a sciálníh zajištění v případě, že smluvu dmítnu pdepsat, je zřejmé, že celkvý dpad zákna by mhl být v tmt případě silně negativní. Seniři, kteří byli klienty zařízení už před 1. lednem 2007 mají jedinu šanci, jak se pdpisu smluvy dčasně vyhnut. Zákn ttiž zařízením ukládá uzavřít smluvy v průběhu tří let. Stávající klienti tak mhu pdpis nevýhdné smluvy dlžit a předpkládat, že mezitím djde k jednznačnějšímu vymezení právníh rámce. Seniři jednznačně patří ke zranitelným skupinám a je tedy třeba, aby ministerstv urychleně vyjádřil závazné stanvisk, jakým způsbem a z jakých zdrjů bude hrazen případný rzdíl mezi stanvenu částku za ubytvání a stravu a mezi výší skutečné úhrady, již je klient s hledem na své příjmy schpen zaplatit. Veřejný chránce práv také upzrňuje, že infrmace takvém pstupu má puze ve vztahu k dmvům pr seniry. Nevylučuje však, že pdbným způsbem pstupují i jiná zařízení (např. dmvy se zvláštním režimem, dmvy pr sby se zdravtním pstižením apd.). Zdrj: Pradíme Vám, jak se bránit nevýhdným smluvám O další pradensku službu aktuálně rzšířil svu nabídku Centrum pr zdravtně pstižené. V rámci splupráce s Nárdní radu zdravtně pstižených ČR jde pradenství uživatelům sciálních služeb včetně byvatel dmvů důchdců a ústavů sciální péče. S účinnstí nvéh zákna sciálních službách je nezbytné, aby ústavy a dmvy se svými klienty uzavřely d tří let nvé smluvy. Pmůžeme Vám při uzavírání Smluvy pskytvání sciální služby, jak pstupvat při jednání s Vašim pskytvatelem a upzrníme Vás na úskalí, která Smluva pr Vás může přinášet! Vzhledem k tmu, že by NRZP, jak sučást výše uvedenéh prjektu chtěla d buducna vydat Sbrník - vzry smluv mezi pskytvateli a uživateli sciálních služeb, je nutn mít k dispzici c nejvíce již uzavřených smluv. Jen tak se dá udělat analýza všech chyb předkladatelů a zhlednit veškeré aspekty ve vzrvých smluvách. Prsíme prt Vás, kteří již smluvu např. s pečvatelsku službu, denním stacinářem či pbytvým zařízením máte dma. Budeme rádi pkud přinesete neb zašlete její annymizvanu kpii (se začerněnými sbními údaji) na adresu Centra. Více na Registrace pskytvatelů sciálních služeb Zákn č. 108/2006 Sb., sciálních službách, vnesl d blasti pskytvání sciálních služeb řadu změn. Od , kdy tent zákn nabyl účinnsti, lze sciální služby pskytvat puze na základě právnění k pskytvání sciální služby, tzv. registrace. Pr pskytvatele je zařazení d registru pdmínku k pskytvání sciálních služeb a jedním z předpkladů pr čerpání finančních prstředků z veřejných rzpčtů. Služby nestátních neziskvých rganizací budu financvány i nadále více zdrjvě, a t zejména frmu dtací z rzpčtů krajů a bcí, z příjmů d uživatelů a statních zdrjů (dary, nadace aj.). Centrum pr zdravtně pstižené MSK pžádal k registraci tří sciálních služeb: Zpravdaj 2/2007 3

4 1) Odbrné sciální pradenství Ppis nabízených činnstí: Odbrné sciální pradenství včetně a) právníh pradenství s externím dbrníkem, b) pmci při sepisvání žádstí, dvlání, správních žalb a dalších písemnstí, c) intervencí na úřadech, v zařízeních sciální péče a dalších institucích, d) pradenství při výběru kmpenzačních pmůcek, e) zprstředkvání dbrných knzultací v blasti živtníh prstředí zdravtně pstižených (výstavba a reknstrukce budv služících veřejnsti, stavební úpravy bytů apd.), f) lektrské a přednáškvé činnsti (především ve svépmcných rganizacích zdravtně pstižených), g) vydávání čtvrtletníku Zpravdaj, h) šíření dbrných publikací a časpisů se sciálně právní tématiku, i) nabídka služeb sbní asistence, j) infrmací dalších pskytvatelích sciálních služeb a zprstředkvání kntaktů, k) infrmací splkvé činnsti pr sby se zdravtním pstižením, l) infrmací zdravných, relaxačních a rehabilitačních pbytech, kurzech, rehabilitačním plavání, cvičení apd. Časvý rzsah pskytvání služby: Služby jsu zajišťvány především ambulantní frmu. Pr uživatele jsu stanveny návštěvní hdiny následvně: Pndělí 8:00-12:00, 13:00-17:00 Úterý 8:00-12:00, 13:00-16:00 Středa 8:00-12:00, 13:00-17:00 V statních dnech jsu řešeny především individuální ptřeby uživatelů, včetně sbních návštěv u imbilních sb (na základě předběžné dmluvy), prbíhají jednání na úřadech, v nejrůznějších rganizacích, jsu připravvány pdklady pr rganizační zajištění různých akcí, iniciativ a intervencí ve prspěch sb se zdravtním pstižením. 2) Osbní asistence Ppis jednání se zájemcem službu: Se zájemcem je prveden vstupní phvr, při kterém je zjišťvána sciální situace, zdravtní stav, splupráce rdiny při zajištění péče, rzsah a náplň služby, časvé rzmezí. Na základě těcht skutečnstí a ústní dhdy jsu uživateli předány ptřebné frmuláře k vyplnění, včetně ptřebnsti služby d šetřujícíh lékaře a s uživatelem je vyplněn dtazník týkající se knkrétních pžadavků. Uživateli jsu také předány infrmační materiály rganizaci a infrmace nutné finanční spluúčasti uživatele. Ppis nabízených činnstí: Asistenční služba u jedntlivých uživatelů je individuální pdle zdravtníh stavu, věku, sběstačnsti a spčívá převážně v: přípravě a pdání stravy, nákupech, drbném úklidu v dmácnsti, dprvdech, vycházkách, návštěvách kulturních zařízení, návštěvách lékaře, zájmvých aktivitách a jiných dle ptřeby. Každý klient má svéh stáléh asistenta, který plní mnhdy i úlhu "rdinnéh příslušníka" nahrazujícíh psychické a citvé ptřeby klienta. c) Aktivizační služby Pkud v suvislsti s nvým záknem sciálních službách uvažujete, že příspěvek na péči využijete právě na sbní asistenci, můžete se brátit na Centrum pr zdravtně pstižené, kde vám pradíme a pmůžeme zajistit vhdnéh sbníh asistenta. Díky dtaci MPSV a grantu Magistrátu města Opavy můžeme částečně hradit i jeh mzdu. Bližší infrmace pdá D. Slaninvá v CZP neb na telefnním čísle , ppř. u czp.pava@centrum.cz. Zatímc první dvě sciální služby CZP pskytuje již mnh let, aktivizační služby teprve d března letšníh rku a puze v rámci stravskéh pracviště. Nabídka: Kurz základů práce s pčítačem (Wrd, Excel, Internet, ) Kurz anglickéh jazyka pr začátečníky Kurz jemné mtriky (výrba dekračních předmětů z vlnité lepenky a dekračních materiálů) Kurzy jsu pr zdravtně pstižené bezplatné. Centrum pr zdravtně pstižené získal dtaci EU na svůj rzvj Nadace rzvje bčanské splečnsti (NROS) vyhlásila dne 7. června výsledky 3. výzvy Glbálníh grantu financvanéh z Evrpskéh sciálníh fndu (ESF) a státníh rzpčtu ČR v rámci Operačníh prgramu Rzvj lidských zdrjů. Z celkvéh pčtu 195 žádstí byl pdpřen 48 prjektů v celkvé výši 26,2 milinu Kč. Mezi úspěšnými žadateli je i Centrum pr Zpravdaj 2/2007 4

5 zdravtně pstižené MS kraje, které získal grant ve výši Kč na prjekt Psílení kapacity neziskvé rganizace a její rzvj. Hlavními cíli prjektu jsu: pdpra lidských zdrjů (psílení persnální kapacity pzici finančníh manažera) zavedení standardů kvality sciálních služeb vytvření nvých vnitřních směrnic vytvření strategickéh a peračníh plánu budvání vnějších vztahů kntrla účetních závěrek a prvěření systému finančníh řízení rganizace frmu kntrly dvěmi nezávislými auditry (před a p sknčení prjektu) Prjekt bude realizván d d Nárdní rada zdravtně pstižených sbírá pdpisy Kampaň "1 milin pr zdravtně pstižené" zahájil v lednu 2007 Evrpské fórum zdravtně pstižených, jehž je NRZP členem. Cílem kampaně je shrmáždit milin pdpisů na pdpru prsazení Evrpské směrnice pr sby se zdravtním pstižením. "Evrpská směrnice, jejíž návrh EDF připravuje už d rku 2000 a kteru se dsud nepdařil prsadit, zajistí rvná práva všem bčanům Evrpské unie v přístupu k infrmacím, šklství, dpravě apd. Významné je, že se jedná kmplexní dkument; dsud práva sb se zdravtním pstižením řeší jen jedntlivá nařízení či směrnice. Směrnice by měla prblematiku řešit celkvě a členské státy zaváže k implementaci tét legislativy d vnitrstátníh práva," zdůrazňuje Václav Krása, předseda NRZP ČR. Na internetvých stránkách NRZP lze nalézt dkaz /frm_cz.asp?langue=en, kde je mžné pdepsat petici elektrnicky. Svůj pdpis na ficiální pdpisvý arch můžete připjit i v pavském Centru pr zdravtně pstižené, a t d 10. září. Sciální služby a pmc v hmtné nuzi Pd tímt názvem vydala Nárdní rada sb se zdravtním pstižením ČR publikaci, která mim jiné bsahuje zákn č. 108/2006 Sb., sciálních službách včetně prváděcíh předpisu, vzrů smluv na vybrané sciální služby a frmulář plné mci. Publikaci, jejímž autrem je JUDr. Jan Hutař, si můžete zakupit v našem Centru v ceně 80 Kč. Vláda dmítla změnit nvelu zákna sdružvání Pslanci neuspěli se svým návrhem, který měl ulevit bčanským sdružením d administrativy, kteru na ně klade lňská nvela zákna sdružvání. Pdle ní musí mít sdružení d července rku 2009 ve svém názvu značení "bčanské sdružení" neb zkratku ".s.". Vláda na jednání dne 11. června prjednala a psudila návrh zákna, kterým se mění zákn č. 83/1990 Sb., sdružvání bčanů, ve znění pzdějších předpisů a vyjádřila s tímt návrhem nesuhlas. Vláda pvažuje argumentaci bsaženu v důvdvé právě předlženéh návrhu zákna, týkající se úspry práce na straně bčanských sdružení a státníh aparátu za zanedbatelnu, nehledě k tmu, že by přijetí navržené nvely přispěl k nestabilitě právníh řádu a rvněž by znevýhdnil ta bčanská sdružení, která již krky k tmu, aby se přizpůsbila nvé právní úpravě, učinila. Zdrj: Úřad vlády ČR Jak pžádat bezplatné zastupvání u sudu Pkud ptřebujete získat bezplatnéh právníh zástupce ex-ff, můžete něj pžádat u České advkátní kmry - Nárdní 16, Praha 1, , htttp:// V žádsti je třeba uvést, čeh se spr týká a z jakéh důvdu žádáte zastupvání (většinu se jedná sciální důvdy). Kmra pradila, kde si stěžvat na špatné lékaře Česká lékařská kmra vyzvala pacienty, aby si na argantní a chybné chvání dktrů stěžvali přím u ní. Experti studující systémy zdravtnictví však dpručují jiný pstup: pacienti nespkjení s prací dktra či nemcnice by si měli stěžvat především u zdravtní pjišťvny. Mhu se také brátit na vedení nemcnice, krajský úřad, ministerstv neb svaz sdružující pacienty. Lékařská kmra sdružuje všechny lékaře a může jim udělit důtku neb pkutu. Dknce smí v krajním případě lékaře z kmry vylučit, cž znamená prakticky knec jeh kariéry. Zdravtní sestry neb nemcniční zřízence kmra trestat nemůže. Pdle Pavla Vepřeka ze sdružení Občan by si však pacienti měli v první řadě stěžvat u zdravtní pjišťvny. "Pjišťvně lidé platí a ta následně platí zdravtníkům," vysvětluje expert na zdravtnictví Vepřek. Pjišťvna má pdle něj nejširší pravmci, jak lékaře kntrlvat Zpravdaj 2/2007 5

6 a pkutvat. "Bhužel pacienti si v Česku u pjišťven stěžují minimálně," tvrdí. Vzhledem k tmu, že každý byvatel Česka vyhledá v průměru lékaře třináctkrát za rk, sknčí ze 130 milinů rčních kntaktů s lékaři stížnstí jeden až dva případy na st tisíc, tedy jedna až dvě setiny prmile. Pdle ředitele Svazu zdravtních pjišťven Jarmíra Gajdáčka pmůže k vyššímu zájmu pacientů kvalitu péče zavedení finanční spluúčasti ve zdravtnictví. Připuští však, že stížnst pacienta znamená pstih lékaře ve velmi nízkém prcentu případů. "Lidé musí předlžit důkaz, že lékař pchybil. Pacienti se stížnstí nechtějí d takvé míry zabývat," říká Gajdáček. Přiznává také, že stížnsti na například argantní chvání lékaře se málkdy pdaří vyřešit. "Bývá t tvrzení prti tvrzení," ddává. Na dtazy týkající se zdravtní péče, práv pacientů neb například mžnsti získat dškdnění p dpravní nehdě dpví Svaz pacientů ČR. Zdrj: Levnější plyn pr držitele průkazu ZTP/P Splečnst RWE Grup (včetně Severmravské plynárenské, a.s.) přišla d 1. dubna s nabídku slevy na debraný plyn. Nabídka je určena výhradně pr bčany s průkazku ZTP/P. Slevu 20 Kč na MWh může získat sba, na kteru je napsána smluva na plyn neb záknný zástupce dítěte, kterému byla přiznána průkazka ZTP/P. Nárk na slevu musí žadatel prkázat typizvanu žádstí, která bude ptvrzena příslušným sciálním dbrem městskéh či becníh úřadu (III.stupně) neb předlžením platnéh průkazu ZTP/P v Zákaznické kanceláři splečnsti. Žádst je k dstání v Zákaznické kanceláři neb na internetvých stránkách splečnsti Sleva je uplatnitelná de dne pdání žádsti. Při pdání žádsti nahlásí žadatel aktuální stav a čísl plynměru. Nelze se dmáhat slevy zpětně. Dprava slevy pr držitele ZTP a ZTP/P a) Vlaky V sučasné dbě pskytují České dráhy (ČD) slevu na jízdné ve vlacích držitelům průkazu ZTP neb ZTP/P a dále sbám, které si zakupily slevvu kartu IN-karta (In-gld, In-zákazník ZTP neb ZTP/P, In-junir, In-senir). Obě výše uvedené slevy je mžné kmbinvat. Jedntlivé ceny jízdnéh jsu vypsány níže v tabulce. ZTP neb ZTP/P Místenka (byčejná /In-karta) Průvdce Osbní vlaky a rychlíky Vlaky EC/IC SC Pendlin b) Autbusy platí ¼ byčejnéh jízdnéh neb 1/4 zákaznickéh jízdnéh (pkud má In-kartu) platí ¼ byčejnéh jízdnéh neb 1/4 zákaznickéh jízdnéh (pkud má In-kartu) platí ¼ byčejnéh jízdnéh i příplatku za místenku 86,-/30,- zdarma 60,-/60,- zdarma 0,-/0,- 200,- Také u pravidelných vnitrstátních spjů autbusvé dpravy je přiznána držitelům průkazů ZTP neb ZTP/P sleva na byčejném jízdném, a t ve výši 75 %. Bezplatně se přepravuje průvdce neb vdící pes. Přepravní splečnsti CONNEX Mrava a.s. a TQM-hlding s.r.. zajišťují přepravu držitelů ZTP a ZTP/P (i s vzíkem), včetně průvdce neb vdícíh psa, bezplatně. c) Městská hrmadná dprava Přiznání mimřádných výhd II. a III. stupně zajišťuje nárk na bezplatnu přepravu pravidelnými spji městské hrmadné dpravy. U průkazu ZTP/P je bezplatně přepravván také průvdce zdravtně pstižené sby neb v případě nevidméh vdící pes, pkud jej nedprvází průvdce. Cestující je pvinen prkázat nárk na slevu musí mít u sebe příslušnu průkazku, na kteru cestuje. d) Příspěvek na prvz mtrvéh vzidla Příspěvek se pskytuje na kalendářní rk bčanu, který je vlastníkem neb prvzvatelem mtrvéh vzidla a má přiznané výhdy II. neb III. stupně (vyjma pstižených úplnu neb prakticku hluchtu). Vzidl musí sučasně pužívat pr svu pravidelnu dpravu. Příspěvek se pskytuje také sbám, které zajišťují dpravu blízkých sb s přiznanými výhdami II. stupně ZTP (vyjma pstižených úplnu neb prakticku hluchtu) neb III. stupně ZTP/P. Vyplácí se puze jedné sbě, a t té, kteru sama určí sba, která má být dpravvána. Osbě s přiznanými mimřádnými výhdami III. stupně (ZTP/P) se vyplácí příspěvek ve výši Kč a sbě s mimřádnými výhdami II. stupně (ZTP) se vyplácí příspěvek ve výši Zpravdaj 2/2007 6

7 6 000 Kč. Pkud je nutné sbu se zdravtním pstižením dpravvat pravidelně (d zaměstnání, zdravtnickéh zařízení, ústavu neb internátní škly) a celkvá najetá vzdálenst překrčí km za kalendářní rk, je mžné pžádat zvýšení příspěvku 400 Kč u sb se ZTP/P neb 200 Kč u sb se ZTP. V případě, že jsu splněny pdmínky pr přiznání příspěvku až v průběhu rku, vyplácí se puze jeh pměrná část. V případě úmrtí sby, na kteru byl příspěvek vyplácen, se částka nevrací. Příspěvek pskytuje becní úřad bce s rzšířenu půsbnstí. e) Příspěvek na individuální dpravu Příspěvek se pskytuje na kalendářní plletí bčanům s těžku vadu nsnéh neb phybvéh aparátu, sbám prakticky neb úplně nevidmým, sbám s přiznanými mimřádnými výhdami II. a III. stupně, které nejsu vlastníkem neb prvzvatelem mtrvéh vzidla. Výše příspěvku je Kč. Pkud jsu splněny pdmínky pr přiznání příspěvku až v průběhu rku, vyplácí se puze jeh pměrná část. Příspěvek pskytuje becní úřad bce s rzšířenu půsbnstí. Příspěvek na zakupení, celkvu pravu a zvláštní úpravu mtrvéh vzidla Tent příspěvek je pdle vyhl. č. 182/1991 Sb., 35 určen pr bčany s těžkými vadami nsnéh a phybvéh ústrjí, které jsu uvedeny v přílze č. 5 pd písmeny a) až g) a pskytují h bce s rzšířenu půsbnstí. Na výši příspěvku mají vliv majetkvé pměry žadatele. Maximální výše příspěvku na kupi vzidla činí Kč. Žadatel musí d 6 měsíců příspěvek pužít na kupi auta a d 2 měsíců de dne zakupení nvéh vzu prdat staré (pkud h měl). Míst příspěvku na zakupení může být pskytnut příspěvek na celkvu pravu staršíh vzidla v max. výši Kč. Těm, kteří kvůli pstižení ptřebují zvláštní úpravy (ruční řízení a vše c s řízením suvisí), je pskytnut příspěvek v plné výši takvé úpravy. Na individuální úpravu auta, za kteru se pvažuje např. tčné sedadl, nájezdní rampa apd., tzn. že na všechny úpravy nesuvisející s řízením, ale ptřebné kvůli pstižení, se žádá v rámci příspěvku pdle 33 patření zvláštních pmůcek. Sciální dbr může přispět až ve výši plné ceny. O příspěvek se může žádat jednu za 5 let a sučet příspěvků nesmí v bdbí 10 let přesáhnut částku Kč. V mimřádných případech (pškzení, zničení neb dcizení auta, kdy vinu nenese majitel) je mžné žádat další příspěvek dříve než za 5 let. Žije-li v dmácnsti více bčanů, kteří splňují nárk na přiznání příspěvku, příspěvek může být pskytnut každému z nich. Pkud přestanete být vlastníkem auta, na jehž kupi byl příspěvek přidělen, před uplynutím pětileté lhůty, musíte vrátit pměrnu část příspěvku (tat pdmínka neplatí v případě, že vlastník auta zemře pzůstalí nemusejí peníze vracet). S tím suvisí nutnst zakupené aut pjistit, nebť v případě dcizení vzidla se citáte v neřešitelné situaci jste bez dpravníh prstředku, nedstanete vyplacenu žádnu pjistku, musíte úřadu vracet peníze a další příspěvek nemůžete žádat, dkud nevrátíte dlužnu částku. Vrácení daně z přidané hdnty S příspěvkem z předchzíh článku suvisí i daňvá úleva při kupi auta je mžné pžádat na finančním úřadě v místě trvaléh bydliště vrácení DPH pdle zákna č. 235/2004 Sb., dani z přidané hdnty, 85. Osby se zdravtním pstižením mají nárk na vrácení DPH u vzu zakupenéh v ČR v maximální výši Kč. Nárk mhu uplatnit d 6 měsíců d kupě auta. Žádst musí mít tyt náležitsti: jmén, příjmení, trvalé bydliště a rdné čísl sby se zdravtním pstižením rzhdnutí úřadu přiznání příspěvku na zakupení mtrvéh vzidla daňvý dklad neb dklad nákupu sbníh autmbilu, který musí bsahvat: bchdní jmén prdejce, sídl, daňvé identifikační čísl, rzsah a předmět daňvéh plnění, datum nákupu, sazbu daně a její výši. Vrácení daně můžete uplatnit i při nákupu staršíh jetéh vzu. Je však třeba si vždy dpředu věřit u prdejce, zda vám může vystavit dklad, kde bude DPH vyčíslena. Bez th nelze její vrácení pžádat. Zdrj: Stavba stravskéh hspice byla dknčena, fungvat bude v září Stavba charitníh hspice svatéh Lukáše v Ostravě-Výškvicích je už dknčena. Budva prvníh zařízení tht typu v Mravskslezském kraji už byla zklaudvána a klaudační rzhdnutí nabyl právní mci v červnu. "V sučasné dbě zajišťujeme vybavení hspice nábytkem a speciálním zdravtnickým zařízením," uvedl mluvčí stravské charity Dalibr Kraut s tím, že tyt investice si vyžádají 12 milinů krun. Celkem stavba stála 111 milinů krun. Charitě ale chybí víc než 16 milinu krun. "Tut sumu musíme uhradit d knce června příštíh rku. Částku 1,2 milinu krun jsme schpni Zpravdaj 2/2007 7

8 zajistit z vlastních zdrjů. O zbývajících 15 mil. Kč chceme pžádat české i zahraniční nadace," řekl. Zařízení pr umírající bude mít 30 lůžek, dalších 30 přistýlek pr rdinné příslušníky hspitalizvaných a 14 lůžek pr stážisty a dbrvlné splupracvníky. Sučástí hspice bude i kaple a rzlučkvá místnst. V třísměnném prvzu se budu klienty starat lékaři, zdravtní sestry, šetřvatelky a sciální pracvnice. Ostravský hspic je smým zařízením tht typu v České republice. "Chceme pmci vrátit důstjnst lidskému umírání, začlenit umírání a smrt zpět d přirzenéh lidskéh klběhu a rdinnéh splečenství a vnášet d pržívání závěru živta duchvní rzměr," vysvětlil princip zařízení ředitel charity Martin Pražák. Jádr persnálu nvéh hspice bude tvřit zkušený tým, který v sučasnsti pracuje v Charitním dmě sv. Verniky pr nklgicky nemcné v Paskvě. Zbývající persnál chce vedení charity získat prstřednictvím výběrvéh řízení. Zdrj: ČTK Krnvští rtpedvé pprvé pervali klenní klub nvým způsbem Ortpedi krnvské nemcnice pprvé prvedli perativní náhradu klenníh klubu s pmcí prtézy. Při tét peraci se nahrazuje jen část pvrchu hlenní a stehenní ksti na plvině klena. Nemusí se jak u klasické ttální náhrady vyřezávat větší mnžství ksti, takže pr pacienta je výkn šetrnější, prtže řez je menší. Pacient se dříve rzcvičí a vrátí d aktivníh živta, řekla mluvčí krnvské nemcnice Eva Kijnkvá. "Tent typ prtézy se ve větší míře aplikuje v cizině. V naší republice se aplikuje jen na něklika zdravtnických pracvištích," uvedl primář rtpedickéh ddělení krnvské nemcnice Mjmír Svbda. Krnvští rtpedi se léčbu pacientů vyžadujících klubní náhrady kyčlí a klen zabývají řadu let. Krmě náhrady klenníh klubu zmíněnu metdu prvádějí například ttální náhrady kyčle a perace klen. Krnvské rtpedické ddělení dispnuje 30 lůžky. Čekací lhůty na perace spjené s výměnu klenníh klubu či kyčle se tak mhu prtáhnut na šest až devět měsíců. Lni lékaři na tmt ddělení vpervali 212 umělých klubních náhrad a uskutečnili 280 artrskpií klenních a ramenních klubů, ddal primář. Zdrj: ČTK Pptáváme tut cestu pužitý mechanický vzík pr ženu z krnvskéh azylvéh dmu Armády spásy. Kntakt: tel , p. Veimlvá Kvvý štítek jak naděje na včasnu pmc Se zajímavým prjektem přišla Skupina mladých s epilepsií /SME/. Lidé s epilepsií by mhli nsit kvvý štítek na pásku hdinek, který by mhl přispět k tmu, aby se jim dstal při záchvatu včasné pmci. Na štítku by měl nemcný člvěk napsán, že má epilepsii, aby mu při záchvatu lidé pmhli a nepvažvali h za feťáka neb pilce a nebáli se h. Měl by být tmavě mdrý, takže by se snadn našel, zárveň ale by byl dstatečně diskrétní. Zkušensti se štítkem mají v USA, v Evrpě zatím ne. Další zajímavé infrmace epilepsii naleznete na Nabídka repasvaných pmůcek pr tělesně pstižené z Hlandska Tělesně pstižení mhu pžádat místně příslušný becní úřad s rzšířenu půsbnstí jednrázvý příspěvek na přízení kmpenzační pmůcky (pdle vyhl. č. 182/1991 Sb.). Příspěvek může být přiznán ve výši 50 % z celkvé ceny také na tyt repasvané pmůcky: tří i čtyřklvé elektrické skůtry, tříklky a kla, vzíky mechanické, pmůcky k chůzi, vybavení pr dmácí péči, WC židle atd. Cena skůtrů: cca Kč (vč. DPH) Djezd na jedn nabití: km Záruka na repasvané zbží je 6 měsíců (servis zajištěn). Bližší infrmace na Kntakt: krbelar.petr@seznam.cz, tel Hledáte práci? Základní parametry: max. výkn mtru W, max. rychlst 16 km/h, djezd bez šlapání km, se šlapáním km, napětí akumulátru 12 V (2x), kapacita 12 Ah. S návdem a uživatelsku příručku. Cena dhdu. Kntakt: Geralda Sáblíkvá, Valečkva 44, Opava 5, tel Nvě vznikající prtál html je zaměřen na ptřeby sb se zdravtním pstižením, zejména pr zprstředkvání pmci v uplatnění na trhu práce. Jde prjekt Nárdní rady sb se zdravtním pstižením v rámci iniciativy EQUAL. Obsahuje infrmativní část, kde je mžné se dzvědět vše klem legislativy, dále pak tržiště Zpravdaj 2/2007 8

9 pracvních nabídek a pptávek, kntaktů na pdprvaná zaměstnání a chráněné dílny a v nepslední řadě i blast vzdělávání. P registraci na stránkách prtál umžňuje zájemcům pdat si inzerát "hledám práci" neb "nabízím práci pr sby zdravtně znevýhdněné". Zdrj: Nabízíme práci pr držitele ZTP/P. Plat 100 Kč/h, cestvné a příspěvek na asistenci. Náplní práce je cestvání p šklách v kruhu svéh bydliště a besedvání s dětmi svém pstižení v rámci prjektu prevence úrazů mládeže. Kntakt: Živt bez bariér, Lmená 533, Nvá Paka, Eva Jdasvá, tel , inf@zbb.cz, úrazů. Kmunitní plánvání v Opavě P rční činnsti pěti pracvních skupin péče : děti a rdinu, sby se zdravtním pstižením, seniry, nárdnstní menšiny a sby se specifickými prblémy byl v červnu dknčen návrh prvníh Kmunitní plánu, tzn. střednědbé kncepce sciálních služeb na území města Opava. Za Centrum pr zdravtně pstižené a Sdružení zdravtně pstižených jsme d kmunitníh plánu zpracvali tat patření (zkrácená verze): 1) Pdpra pradenských služeb pr sby se zdravtním pstižením Charakteristika: Pradenství pr zdravtně pstižené vychází především ze Zákna sciálních službách a spčívá v: a) Pskytvání základníh a dbrnéh sciálníh pradenství (řeší blast sciálně právní, zaměstnávání, dstraňvání architektnických bariér, rehabilitačních a kmpenzačních pmůcek, a dalších tázek suvisejících se zdravtním pstižením a jeh důsledky) b) Sciálně terapeutické činnsti (pskytnutí ptřebné pdpry a rady, pdle ptřeby zprstředkvání pmci příslušnéh dbrníka či pracviště) c) Zprstředkvání kntaktu se splečenským prstředím d) Pmc při prsazvání práv a zájmů (dprvdy na úřady a instituce, pmc při jednání, vyplnění ptřebných frmulářů apd.) Služby jsu určeny zejména těm zdravtně pstiženým, kteří v důsledku snížené sběstačnsti v některých blastech, zejména v uplatňvání práv a nárků, kntaktech, kmunikaci atd. nejsu schpni bez vnější pdpry vyřešit specificku situaci ve svém živtě. Dílčí krky řešení pstup řešení patření: a) Udržení a rzšíření sučasné nabídky pradenských služeb pr sby se zdravtním pstižením - specificky pr jedntlivé druhy zdravtníh pstižení. b) Zajištění větší infrmvansti nabízených službách a mžnstech knkrétní pmci tak, aby je mhl využít každý, kd je ptřebuje - v rámci městskéh zpravdaje Hláska, webvých stránek SMO, bržur a letáků. c) Psílit splupráci mezi pskytvateli pradenských a návazných služeb při řešení prblémů, specifických ptřeb a situací sb se zdravtním pstižením. d) Pdprvat z rzpčtu Města: stávající pskytvatelé dbrnéh sciálníh pradenství pr jedntlivé skupiny zdravtně pstižených, rzvj terénníh pradenství, vznik a rzvj půjčven kmpenzačních pmůcek, bezplatné právní pradenství pr sby se zdravtním pstižením. 2) Rzvj svépmcných aktivit pr sby se zdravtním pstižením Charakteristika: Dbrvlná bčanská sdružení zdravtně pstižených se věnují jednak činnsti splkvé, zahrnující např.: aktivní využívání vlnéh času, předávání infrmací a zkušenstí, kulturní a sprtvní akce a zájezdy, akce charitativníh charakteru a jednak prsazvání legislativních a rganizačních patření, světvé činnsti zaměřené na léčebnu, rehabilitační, živtsprávnu, rekndiční a psychlgicku péči bčany s jedntlivými druhy pstižení, publikační činnst pr infrmaci vlastních členů i širké veřejnsti. Svépmcné rganizace dávají bčanům mžnst aktivníh zapjení d veřejnéh živta a jsu tak zpětnu vazbu pr rgány místní samsprávy a státní správy. Dílčí krky řešení pstup řešení patření: 1. Infrmvat veřejnst aktivitách svépmcných rganizací v rámci městskéh zpravdaje Hláska (pravidelná rubrika ve frmátu A5), webvých stránek SMO (kntakty, kalendář akcí) a pmcí infrmačních letáků. 2. Upravit pravidla pr pskytvání grantů vypisvat prgramy zaměřené na kulturní a sprtvní akce pr sby se zdravtním pstižením a snížit minimální výši grantů na 5 tis. Kč. Zpravdaj 2/2007 9

10 3. Umžnit svépmcným rganizacím bezplatné využití sálu (s kapacitu cca 100 míst) pr knání členských schůzí (cca 20 schůzí/rk). AUTOMOTOKLUB INVALIDŮ OPAVA zve všechny členy a příznivce na knaný v pátek 21. září d h v Zemědělské a.s., Opava-Kylešvice HRAJE DUO MELODIE.. BOHOTÁ TOMBOLA AOBČERSTVENÍ. VSTUPNÉ 50 KČ Výsledky šachvéh turnaje Opavská základní rganizace nedslýchavých uspřádala 5. května v klubvně SZdP na Liptvské 21 šachvý turnaj nejen pr vlastní členy, ale i pr všechny handicapvané šachisty, včetně vzíčkářů. Z jedenácti zúčastněných se nejlépe dařil panu Tmíčkvi, který reprezentval nejpčetněji zastupenu rganizaci, ZO SPCCH z Dlníh Benešva. Druhý sknčil pan Tesárek z Hradce nad Mravicí a třetí pan Vavrš rvněž z Dlníh Benešva. Sprtvní hry tělesně pstižených Výbr byvatel ÚSP Hrabyně ve splupráci s vedením, ddělením rehabilitace a sprtvním klubem Hrabyně přádají 6. rčník Sprtvních her tělesně pstižených, které se uskuteční ve čtvrtek 30. srpna 2007 v areálu ÚSP Hrabyně. Časvý prgram: slavnstní zahájení v kinsále - sutěžní disciplíny vyhlášení vítězů vlná zábava s hudbu a tancem Přihlášku zašlete d 20. srpna na adresu: ÚSP Hrabyně, Zdeňka Zapletalvá Hrabyně 202, PSČ Tel.: , Srdečně zvu přadatelé. Týden s SPCCH 2007 Tut akcí by se Svaz pstižených civilizačními chrbami v ČR,.s., stejně tak jak v minulých dvu rčnících, rád tevřel širké veřejnsti a blíže ji seznámil se širkým spektrem svých činnstí. SPCCH v ČR vznikl na jaře 1990 jak bčanské sdružení. Půsbí jak svépmcná a pdpůrná rganizace pstižených civilizačními chrbami. Jádr těcht chrb je vytvářen nemcemi, které civilizační prcesy přím vyvlávají neb pdstatně zhršují. V krese Opava evidujeme celkem 1254 členů, z th 861 je rganizván v základních rganizacích a 393 v klubech. Věkvý průměr členské základny činí 65 let. Tut cestu bychm Vás chtěli c nejsrdečněji pzvat na letšní třetí rčník akce Týden s SPCCH v ČR, který prběhne v týdnu d Věříme, že si z bhaté nabídky vyberete Den diabetiků Církevní knzervatř Psezení s přáteli KD Dlní Benešv Sutěž v netradičních Klub důchdců disciplínách Vítkv Bwling Rest. Sprt, D.Ben Den tevřených dveří OV SPCCH, Opava Sutěž v bwlingu Krajewski, Opava Sutěž v bwlingu Herna Krnv Přednáška Diabetes OÚ Štěpánkvice Okr.sutěž v kuželkách Hagemann Opava Člvěče, nezlb se Klub-a MO Kbeřice Zdravtní přednáška Klub-a MO Hlučín Bwling Sprt.hala Hlučín Přednáška Měst. plicie OV SPCCH, Opava Přednáška Tibet neznámý OV SPCCH, Opava Den senirů KOS Krnv Den senirů KD Budišv n.bud. Vycházka Zámek Raduň Výlet na klech Zámek Kravaře Výlet na klech Zámek Raduň Cigánský barn Divadl J. Myrna Bližší infrmace k uvedeným akcím Vám rádi pskytneme na OV SPCCH, Liptvská 21, Opava 6, tel Autr: Marie Illíkvá, předs. OV SPCCH Opava , Kč (letecky tam i zpět) , Kč (letecky tam, busem zpět) Kntakty: Hana Bambuškvá, tel Dagmar Slaninvá, tel Vydává Centrum pr zdravtně pstižené Mravskslezskéh kraje, detašvané pracviště Opava, Liptvská 21, Opava 6 - Kylešvice, tel./fax: , centrum.cz. Distribuce prstřednictvím předsedů rganizačních slžek Svazu tělesně pstižených, Svazu pstižených civilizačními Zpravdaj 2/2007 chrbami a Svazu neslyšících a 10 nedslýchavých na Opavsku. Vychází 4x d rka.tt čísl vyšl v srpnu Neprdejné.