Venkovská komunitní škola

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Venkovská komunitní škola"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA PEDAGOGIKY Venkovská komunitní škola Diplomová práce Brno 2011 Vedoucí diplomové práce: PaedDr. Jan Šťáva, CSc. Vypracoval: Milan Barták

2 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval/a samostatně a pouţil/a jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům podpis

3 Obsah Úvod...str. 5 1.Vymezení pojmů..str Historie myšlenky komunitního vzdělávání v zahraničí....str Komunitní vzdělávání v České republice..str Podpůrné organizace komunitního vzdělávání v České republice... str Komunitní vzdělávání a legislativa České republiky.... str Odraz konceptu komunitní školy ŠVP... str Strategie budování komunitní školy..str Popis existujících modelů komunitních škol v ČR...str Přínos komunitního přístupu ke vzdělání.str Principy komunitního vzdělávání.str Cíle a potřeby komunitní školy str Právní formy fungování komunitní školy....str Zdroje financování školy..str Vnější prostředí školy....str Komunitní aktivity, spolupráce rodiny a školy, zapojení rodičů do ţivota školy....str Komunitní škola a rodiče..str Spolupráce zřizovatele a komunitní školy....str Komunitní vzdělávání na venkově....str Venkovské komunitní školy, vývoj str Komunitní obec Bory...str Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech. str Činnost Národní sítě venkovských komunitních škol str

4 Projekty a aktivity NSVKŠ str Definice venkovské komunitní školy. str Spolupráce NSVKŠ a Nové školy, o.p.s.... str Přeměna školy na školu komunitní....str Personální zajištění konceptu komunitní školy....str Případová studie vzniku a fungování venkovské komunitní školy v průběhu let str.52 Závěr..str.69 Seznam pouţité literatury..str.72 Resumee. str.75 Seznam příloh....str

5 Úvod Jako téma své diplomové práce jsem si zvolil otázku vzniku a existence venkovských komunitních škol. Cílem práce je objasnit obecné principy fungování komunitní školy na venkově a na čtyřech letech ţivota konkrétní komunitní školy doloţit potřebnost a význam komunitní školy pro základní školu na venkově, ale i pro obec, ve které se nachází, a pro její okolí. Případová studie si klade zároveň za cíl stát se praktickým inspiračním zdrojem pro zájemce o zakládání komunitních škol na venkově. Historicky byla škola centrem dění jak na venkově, tak ve městech. Venkovská škola, kostel, místní spolky a hospoda, to bývalo propojené společenství lidí, kteří v daném regionu ţili, pracovali a proţívali společně rytmy roku v rámci různých slavností a rituálů- masopust, svatojanské ohně, obţínky,. V dnešní době jsme na jedné straně svědky zániku takových společenství, na straně druhé vznikají nové formy, které se s jinou terminologií a postupy snaţí na to dobré z minulosti navazovat. Jednou z takovýchto aktivit jsou projekty venkovských komunitních škol, které vycházejí z filozofie komunitního vzdělávání. Cílem není pouze zlepšovat vzájemné vztahy ve škole a vztahy školy s ostatními subjekty, nýbrţ vytvořit v obci přirozený prvek, který bude jedním z nositelů aktivního ţivota na českém venkovu. Dané téma je zatím v české odborné literatuře zastoupeno v malé míře. Samostatná odborná publikace zabývající se komunitním školstvím v České republice včetně venkovského prostředí neexistuje. Tištěné informace lze čepat především v odborných periodikách nebo jako okrajové téma jiných pedagogických výzkumů. Nejdůleţitějším zdrojem, kromě vlastních zkušeností, je třeba zmínit analýzu Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy z roku 2008, která se komunitním školstvím u nás podrobně věnovala a na jejiţ výstupy a závěry v práci odkazuji. Dalším zdrojem jsou materiály neziskových organizací, které se problematikou - 5 -

6 zabývají. Ve své práci vycházím z dlouholetých osobních zkušeností z prostředí venkovského komunitního školství v České republice. V práci propojuji získané vědomosti a zkušenosti z různých náhledů- z pozice ředitele školy, zakládajícího předsedy komunitní školy, z pozice člena rady národní asociace venkovských komunitních škol či účastníka pracovních setkání MŠMT pro danou oblast. V neposlední řadě z pozice obyvatele současného venkova. Zároveň vyuţívám moţnosti srovnávat své postřehy a zkušenosti s jinými školami, které se prezentují jako komunitní nebo se tímto směrem chtějí vydat. Předpokládám, ţe většina oslovených škol zvolí ke své komunitní činnosti právní formu neziskové organizace. K tomu jsem vyuţil strukturované rozhovory nebo dotazníková šetření s řediteli venkovských škol či jejich pověřenými zástupci, na které se v práci odkazuji. Neřešena však zůstává legislativní podpora budování komunitních škol ze strany státní školské politiky. Tím je fungování komunitních škol zcela odkázáno na takové proměnné, jako jsou osobní vztahy mezi ředitelem školy a zřizovatelem, na osobním, často dobrovolnickém nasazení jednotlivců či na vztazích uvnitř pedagogického sboru. To jsou všechno rizikové faktory, které se dají eliminovat vhodným legislativním rámcem. V závěru práce je předloţen hrubý nástin moţného řešení dané problematiky a zároveň se zamýšlím nad vhodným modelem pro pozici komunitního koordinátora

7 1. Vymezení pojmů Pojem komunita pochází z latinského communitas a představuje společenství, pospolitost, obec. Pedagogický slovník jej charakterizuje jako přirozené lokální společenství obyvatel v místě školy a zároveň ve vztahu škola-komunita bývá škola v mnoha zemích povaţována za jedno z přirozených kulturních a společenských center obce. 1 Obecněji popisuje velký sociologický slovník komunitu jako sociální útvar charakterizovaný zvláštním typem sociálních vazeb mezi členy a specifickým postavením navenek. Jedná se o kompaktní sociální útvary na vymezeném území, v rámci kterých k sobě byli lidé vázáni potřebou společného zajišťování obţivy. Ze společného ţivota vyplývala i příbuznost hodnotové orientace členů. Velký sociologický slovník uvádí komunity profesní, akademické, umělecké, zájmové atd. 2 Komunitní vzdělání je definováno jako plánovaná vzdělávací činnost školy, která zasahuje jiné skupiny místní komunity, neţ jsou ţáci školy. Lokálně můţe být organizována ve škole nebo mimo ni. Můţe se výrazně podílet na celoţivotním vzdělávání obyvatel obce, případně usilovat o řešení partikulárních problémů nebo o zlepšení kvality ţivota obce jako celku. 3 Komunitním vzděláváním se jinde rozumí filozofie vzdělávání a zároveň systém pro komunitní rozvoj. Tato podoba vzdělávání je charakterizována jako soubor činností a postupů určených pro členy komunity (jednotlivce, školy, veřejné i soukromé organizace, spolky). Zapojuje místní lidi do 1 Pedagogický slovník (Průcha, Walterová, Mareš), 3.rozš.a a aktualiz. vydání, Portál, ISBN , str kol. aut. Velký sociologický slovník, s Pedagogický slovník (Průcha, Walterová, Mareš), 3.rozš.a a aktualiz. vydání, Portál, ISBN , str

8 ţivota komunity, uspokojuje jejich vzdělávací, sociální, kulturní nebo rekreační potřeby. 4 Komunitní školou se rozumí kaţdá škola, která kromě tradičního vzdělávání daného zřizovatelem, nabízí i další mimoškolní aktivity 5 pro celou místní komunitu. Komunitní koordinátor je člověk, který řídí proces komunitního vzdělávání v komunitě. Jeho základním posláním je rozvíjení procesu komunitního vzdělávání. Venkovská škola je definována jako vzdělávací instituce ve venkovském prostředí (vesnice, malé město). Její podmínky pro fungování se liší od městské školy. Rozdíly spočívají nejen ve velikosti školy (venkovské mají obvykle menší počet ţáků a učitelů), ale i v ţivotních zkušenostech ţáků, v jiných vztazích mezi školou, rodiči a místní komunitou. Rozdílnost mezi venkovskými a městskými školami je povaţována v zahraničních pedagogických výzkumech za významný faktor. U nás se tento výzkum opomíjí. Poslední výzkumy venkovských škol pochází ze 60.let 20.století. 6 4 LAUERMANN, M., Škola jako centrum obce, manuál, studijní materiál v rámci projektu Škola jako centrum obce v Brně Nadace OSF Praha, s.4 5 Analýza škol majících zkušenost s naplňováním myšlenek komunitní školy výtah ze studie, MŠMT, 2008, kap. 8 6 Pedagogický slovník (Průcha, Walterová, Mareš), 3.rozš.a a aktualiz. vydání, Portál, ISBN , str

9 2. Historie myšlenky komunitního vzdělávání v zahraničí Jeden z prvních konceptů komunitního vzdělávání, který prezentoval myšlenku vyuţívání školy ku prospěchu celé komunity, vznikl roku 1935 ve Flintu ve státě Michigan v USA. Tento koncept byl inspirován myšlenkou zakladatele pragmatické pedagogiky, amerického filozofa Johna Deweye ( ) vzdělávání není příprava na ţivot, ale vzdělávání je ţivot sám o sobě. 7 Flintský koncept komunitního vzdělávání byl iniciován místním mladým učitelem Frankem Manleym, který přišel s nápadem, ţe by školní budovy mohly být vyuţity po celý den a pomáhat např. mladým lidem překonat jejich nepříznivou ekonomickou a sociální situaci, působit preventivně proti patologickým jevům a nabídnout jim smysluplné vyplnění volného času. Úspěchy tohoto projektu přilákaly do Flintu řadu zájemců z řad odborné veřejnosti, kteří se sjíţděli z celého světa, aby se na základě zdejších zkušeností učili a mohli pak tento koncept aplikovat ve svých školách a komunitách. O finanční podporu realizací konceptu komunitního vzdělávání se jako první začal starat americký podnikatel Charles Stewart Mott, kdyţ zaloţil nadaci The C.S. Mott Foundation, která dodnes přispívá k rozvoji myšlenek komunitního vzdělávání po celém světě. 7 HADRABOVÁ, H., Účast rodičů a veřejnosti v komunitních školách, bakalářská práce, 2004, Brno, s.7-9 -

10 V roce 1998 podpořila tyto snahy také vláda USA, kdyţ začala podporovat městské a venkovské programy mimoškolních aktivit pod názvem Program komunitních vzdělávacích center 21. století. Finanční podporu tomuto programu přislíbila také nadace C.S. Mott Foundation. Po druhé světové válce se objevily snahy o vznik komunitních škol i ve Velké Británii, a to snahou Henriho Morrise, který se nechtěl smířit se skutečností, ţe se školy stále více oddělují od sociálního ţivota obce. Morrisův model tzv. Village College se však začal rozšiřovat aţ od 60. let. Na konci 80. let 20. století vznikla zastřešující organizace všech institucí zaměřených na komunitní vzdělávání Mezinárodní asociace komunitního vzdělávání (The International Community Education Association). Hlavní sídlo této organizace je v Anglii, ale své regionální kanceláře má po celém světě v Africe, Asii, Evropě, Severní Americe, Jiţní a Střední Americe, v oblasti Karibiku a Pacifiku. 8 Dle Arnetta (In Hadrabová 2004) se začala přibliţně od roku 1992 myšlenka komunitních škol a komunitního vzdělávání rozšiřovat i do střední a východní Evropy. Elizabeth Lorant, ředitelka nadace Soros Foundation sídlící v New Yorku a v Budapešti, přišla s názorem, ţe kdyţ je moţné koncept komunitního vzdělávání realizovat v USA, mohlo by se to podařit i v evropských postkomunistických zemích. Zmapováním míry zájmu a moţností komunitního vzdělávání v Maďarsku byl pověřen kanadský pedagog maďarského původu Csaba Lorinczi. Pro podporu procesu zavádění konceptu komunitního vzdělávání byla zřízena Národní komise komunitních škol (The National Community School Committee). Vše bylo financováno nadacemi Soros Foundation a C.S. Mott Foundation. 8 DOBEŠOVÁ, P. Komunitní školy v České republice současný stav a možnosti dalšího rozvoje, diplomová práce. Praha: FF UK, 2002., s

11 V roce 1997 začaly obě nadace podporovat projekty zaměřené na komunitní vzdělávání i v dalších zemích střední a východní Evropy, mimo jiné i v České a Slovenské republice. Na Slovensku byl koncept komunitního vzdělávání poprvé zaveden na podzim roku 1997, a to na víceletém gymnáziu Komenského v nově vznikající čtvrti ve Spišské Nové Vsi. Koncept byl zaměstnancům školy a veřejnosti představen v dubnu 1997 a v červnu pak následovala návštěva několika komunitních škol v Maďarsku. Tento program byl koordinován nadací Škola otevřená dokořán za finanční podpory Open Society Fund v Bratislavě. 9 9 HADRABOVÁ, H., Účast rodičů a veřejnosti v komunitních školách, bakalářská práce, 2004, Brno, s

12 3. Komunitní vzdělávání v České republice V případě České republiky není zcela jasné, kdy a ve které škole se objevily první snahy otevřít své prostory veřejnosti. Pokud pomineme období první republiky a dřívější, kdy zejména na venkově byly školy přirozenými kulturními centry obcí, můţeme mezi první takto orientované školy zařadit ZŠ Pavlovská v Brně- Kohoutovicích, která v roce 1995 uskutečnila svůj první projekt Atrium jako centrum kultury a společenského ţivota ve škole a obci. Jeden z prvních větších projektů komunitního vzdělávání uskutečnilo občanské sdruţení Poryv, které v letech uskutečnilo projekt, do kterého byly zapojeny tři školy (ZŠ Modřanská v Praze 5, ZŠ Most-Rudoltice a 1. ZŠ Plzeň) a jehoţ cílem bylo formou přímé finanční podpory koordinátora zahájit aktivity nad rámec běţného provozu škol. Tento projekt byl financován nadací Open Society Fund. 10 V současnosti existuje v České republice několik komunitních škol. Školy lze rozdělit do čtyř skupin, podle toho v jaké lokalitě působí: - školy působící v poměrně novodobé sídlištní zástavbě (např. Modřanská ZŠ Praha, 1. ZŠ Plzeň a ZŠ Kohoutovice Brno), - školy působící v lokalitách s poměrně vysokým procentem romské populace a dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí (např. ZŠ Křenová Brno, ZŠ Předlice, Ústí nad Labem a CZŠ Přemysla Pittra Ostrava), 10 VIK, V., VRZÁČEK, P., Stav komunitních škol v České republice, Nová škola, 2005, s.1,2-12 -

13 - školy působící ve starší městské zástavbě (např. ZŠ Táborská, Praha 4), - školy působící v rámci několika sousedních vesnic (např. ZŠ Višňové, okres Znojmo, ZŠ Bory, okres Ţďár nad Sázavou, ZŠ Rosice, okres Chrudim). Další KŠ fungují na několika místech ČR. Kaţdá má svá specifika a kaţdá se potýká s jinými problémy. Je zřejmé, ţe komunita, která obklopuje školu ve střediskové vesnici, bude mít jiné nároky a bude se potýkat s jinými problémy neţli škola z centra okresního města nebo škola z panelákového předměstí velkoměsta. Od podzimu roku 2009 běţí v České republice mezinárodní projekt Ověřování kvality standardů komunitní školy, který je financován americkou Charles S. Mott, nadací společně se společností East East supporting travel. Cílem tohoto projektu je prověřit, jak mohou tyto standarty ovlivnit další vývoj a rozvoj komunitních škol ve městech a na venkově. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy připravilo projekt, který má podporovat novou organizační formu práce školy. Škola se má stát iniciátorem rozvoje v oblasti celoţivotního učení, zájmového vzdělávání, výchovy, sociálního klimatu školy i obce. Celý projekt má podpořit 150 komunitních škol při jejich vzniku a rozjezdu, jeho cílem je i vývoj vzdělávacích kurzů a metodik pro přípravz budoucích koordinátorů komunitních aktivit. Realizace tohoto projektu je však zastavena. 11 V současnosti MŠMT ţádný jiný projekt na podporu a rozvoj komunitních škol nerealizuje Podpůrné organizace komunitního vzdělávání v České republice 11 přípravný materiál pracovní skupiny MŠMT pro projekt ROZKOŠ, srpen

14 Do dnešní doby neexistuje koncepce školské politiky pro podporu a rozvoj komunitních škol 12. Do povědomí škol, veřejnosti i zástupců samospráv se myšlenka komunitního vzdělávání dostává prostřednictvím neziskových organizací, které poskytují servis školám, které se touto cestou rozhodnou vydat. Jedná se o podporu v oblasti plánování komunitních projektů, analýz prostředí, financování, hodnocení, včetně školení komunitních koordinátorů. V současnosti se svojí činností na rozvoji komunitního školství v České republice zásadně podílejí Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech 13 a Nová škola, o.p.s.. Obr. 1 Logo Nové školy, o.p.s. Obecně prospěšná společnost Nová škola je nevládní, nezisková organizace, která od roku 1996 podporuje vzdělávání menšin, především Romů, dospělých i dětí po celé republice. Nová škola, o.p.s. se snaţí vytvářet podmínky pro rovné příleţitosti, prostřednictvím svých projektů, školení, seminářů a konferencí. Vytváří a prosazuje postupy ve vzdělávání, které posilují občanskou a multikulturní společnost. Od roku 2000 se Nová škola, o.p.s. zaměřuje i na programy zavádění komunitního vzdělávání do českých škol. V průběhu let je však zřejmé rozdílná východiska pojetí komunitního školství ve městech a na venkově. Záběr působnosti Nové školy, o.p.s. je však velmi 12 více k tématu v kapitole Komunitní vzdělávání a legidslativa české republiky na str. 15 a legislativní doporučení v závěru práce 13 více o Národní síti venkovských komunitních škol se sídlem v Borech více viz. kapitola 6.3., s

15 široký, ţe ani při dobré vůli nebyla schopna pokrýt specifika venkova a venkovských komunitních škol. Proto došlo v březnu 2007 ke smluvní dohodě mezi Novou školou, o.p.s. a Národní sítí venkovských komunitních škol se sídlem v Borech o partnerství a vzájemné spolupráci v aktivitách pro komunitní vzdělávání v České republice. Priority působnosti jsou následující: Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech zejména ve venkovských obcích s úzkou vazbou na rozvoj venkova. 14 Nová škola zejména ve městech s cílem vtaţení komunit do spoluúčasti na vzdělávání a na ţivotě školy a integrace menšinových skupin populace, jeţ jsou často sociálně vyloučeny. Podrobněji se činností Nové školy, o.p.s. věnují jiní autoři Komunitní vzdělávání a legislativa České republiky S výjimkou strategických dokumentů ve vzdělávání 16 se ve stávající platné legislativě České republiky pojmy komunitní škola ani komunitní vzdělávání nevyskytují. Do současnosti nebyl ze strany státní vzdělávací politiky realizován, dokonce ani nevznikl ţádný program zaměřený přímo na podporu a rozvoj takových škol, které se komunitními chtějí stát. 17 V dokumentech však lze nalézt několik odkazů, které zmiňují aktivní účast školy na veřejném ţivotě obce. 14 více o Národní síti venkovských komunitních škol se sídlem v Borech více viz. kapitola 6.3., s KOZÁKOVÁ, T. Analýza současného stavu a fungování komunitních škol v české republice s ohledem na možnosti dalšího rozvoje, diplomová práce, Brno: Ekonomicko-správní fakulta MU, 2007, str příloha č.1, přehled strategických dokumentů 17 plánovaný projekt podpory rozjezdu komunitních škol v ČR byl pozastaven, více na str. 13 této práce

16 Vládní dokument Bílá kniha 18, kterou schválila Vláda České republiky, zmiňuje rozšíření funkce školy a v souvislosti s tím i typ škol komunitních: Některé základní i střední školy fungují jiţ dnes jako vzdělávací a kulturně výchovná centra obce pro děti, mládeţ i další občany. Poskytují jim podle jejich potřeb nabídku vzdělávacá ích sluţeb ve volném čase, slouţí jako centra poradenské činnosti či přirozená centra zájmového ţivota obyvatel v místě. Systém komunitních škol umoţňuje vyuţití širších lidských zdrojů obce pro vzdělávání i zájmovou činnost. Základ financování této rozšířené činnosti škol by měl poloţit stát účelovými nárokovými prostředky, vymezenými v rozpočtu, doplněnými vícezdrojovým financováním za účasti obce, místních firem a sponzorů, případně nadací. Tato činnost je významná zvláště v oblastech s vysokou nezaměstnaností, na sídlištích a v malých obcích. Nezbytnou podmínkou je ovšem zřízení funkce koordinátora. 19 Bílá kniha obsahuje také následující doporučení: Účelovými nárokovými prostředky, vymezenými v rozpočtu, finančně zabezpečit rozšíření činnosti škol jako vzdělávacích a kulturně výchovných center obcí a zřídit na těchto školách funkci koordinátora. 20 Koncepce rozšiřování funkce školy do oblasti volného času ţáků a veřejnosti je obsaţena v jediném koncepčním dokumentu Ministerstva školství mládeţe a tělovýchovy. Dokument se zmiňuje o stavu sítí zařízení pro volný čas (střediska pro volný čas dětí a mládeţe, domy dětí a mládeţe, mimovyučovací činnost školních druţin, klubů, zájmových krouţků ve školách, domovech mládeţe a střediscích výchovné péče) pro 18 Národní program rozvoje vzdělávání v ČR - Bílá kniha, MŠMT, 2001, ISBN Národní program rozvoje vzdělávání v ČR - Bílá kniha, str..55, MŠMT, 2001, ISBN Národní program rozvoje vzdělávání v ČR - Bílá kniha, str..56, MŠMT, 2001, ISBN

17 děti a mládeţ, které jiţ svou kapacitou nestačí a přestává být pro většinu dětí přímo dostupná, ať uţ z důvodů dopravních či sociálních. Základní tendencí se proto stává rozšíření funkce školy i do oblasti naplňování volného času pro všechny věkové kategorie. Škola existuje téměř v kaţdé obci, a je tedy zvláště pro děti i jejich rodiče nejpřirozenějším a nejdostupnějším místem. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 21 doporučuje s vyuţitím finančních prostředků Evropského sociálního fondu podporovat rozšiřování funkce škol a školských zařízení v oblasti naplňování volného času a zájmové činnosti ţáků, jejich rodičů a celých komunit tak, aby se škola stala zejména v místech s nízkou kulturní vybaveností centrem kultury a vzdělanosti obce, např.: - vytvářet místní sítě škol spolupracujících na vytváření komunitního vzdělávání, - utvořit a vyškolit síť konzultantů pro rozvoj komunitního vzdělávání, - vytvořit prostor pro výměnu zkušeností a dobrých praxí v oblasti komunitního vzdělávání, - zpracovat systém hodnocení rozvoje komunitních škol. V dlouhodobých záměrech vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy jednotlivých krajů je podporováno rozšiřování existujících domů dětí a mládeţe a středisek volného času, 22 coţ je v nesouladu s doporučeními uvedenými v Bílé knize 23. Jediný kraj Vysočina podporuje ve svém dlouhodobém záměru vyuţívání škol pro potřeby obyvatel obce, pro nabídku dalšího vzdělávání a pro poskytování dalších informačních, vzdělávacích a komunikačních sluţeb. Záměrem je navázat na úspěšný 21 MŠMT [online]. 2010, Dostupný z WWW: 22 KOZÁKOVÁ, T. Analýza současného stavu a fungování komunitních škol v české republice s ohledem na možnosti dalšího rozvoje, diplomová práce, Brno: Ekonomicko-správní fakulta MU, 2007, str Národní program rozvoje vzdělávání v ČR - Bílá kniha, str..55, MŠMT, 2001, ISBN

18 program z Fondu Vysočiny 24, který se zaměřoval na rozšiřování funkce školy v rámci místní komunity. V roce 2009 připravilo MŠMT projekt Rozvoj komunitních škol v České republice (ROZKOŠ), který je zaměřen na rozjezd 150 komunitních škol v ČR. V rámci projektu má být zaměstnáno 50 komunitních koordinátorů, kteří vytvoří portfolia nabídky komunitních aktivit. Z personálních změn na MŠMT, způsobených nečekanou změnou politické reprezentace v České republice v letech 2009 a , byla realizace projektu pozastavena. Termín zahájení projektu není v současnosti znám Odraz konceptu komunitní školy ŠVP Z analýzy, kterou si nechalo MŠMT zpracovat (září prosinec 2008) a která se zaměřila na školy, které mají zkušenost s naplňováním myšlenek komunitní školy vyplývá následující: Příprava a realizace školních vzdělávacích programů v základním školství s sebou přináší potřebu změn v obsahu, formách a metodách výchovného procesu. Rovněţ budování strategie přechodu základní školy ve školu komunitní klade vysoké nároky především na kvalitu a souhru pedagogického týmu. Má-li škola v úmyslu otevřít se veřejnosti, musí být na tuto změnu všichni pracovníci velmi dobře připraveni a vstoupit do ní jako tým odborníků připravených ke spolupráci a konstruktivní komunikaci. 27 Je zřejmé a z analýzy to také vyplývá, ţe škola, co se personálního obsazení týče, musí vystupovat jako tým, ve kterém je vzájemná kooperace mezi jednotlivými 24 více o tematu v kapitole 6.1. Venkovské komunitní školy, vývoj na str podzim 2009 odstoupení vlády České republiky, vznik přechodné vlády, předčasné volby do poslanecké sněmovny ČR, květen srpen Analýza škol majících zkušenost s naplňováním myšlenek komunitní školy výtah ze studie, MŠMT, 2008, kap

19 členy nutnou podmínkou úspěšného fungování školy jako takové a je základním kamenem rozvoje komunitního vzdělávání v daném regionu. V minulosti a často i nyní je nastavení škol odlišné od výše zmíněného, coţ je také reflektováno v ministerské analýze: Tradiční pojetí školy vytvářelo donedávna podmínky pro zcela odlišný typ jednání na pracovištích, charakterizovaný individualismem a soupeřením. Učitel zde vystupuje jako jedinec, který řídí práci ţáků ve třídě, určuje metody a formy práce, veškerá rozhodnutí jsou v jeho kompetenci, veškeré dění spadá pod jeho zodpovědnost. Vzhledem ke svým osobním odborným kvalitám nepotřebuje své postupy konzultovat ani nijak spolupracovat s ostatními. Ve velkých školách tomuto stavu nahrává i kabinetní rozloţení pedagogického sboru a malé mnoţství příleţitostí ke společnému setkávání. Hlavním záměrem tvorby vlastních školních vzdělávacích programů v mantinelech rámcových vzdělávacích bylo vytvoření skutečně vlastního programu, který by odpovídal daným podmínkám a potřebám. Do jaké míry tuto moţnost školy pro sebe skutečně vyuţily, nelze ještě hodnotit, ale lze vysledovat podobné principy při budování komunitní školy metodou button-up čili zespoda. Z analýzy vyplývá, ţe ze 40 sledovaných škol pouze u některých dochází k propojení školy a veřejného ţivota v obci. Otázkou zůstává zda se koncept komunitní školy má vůbec v ŠVP odráţet. V analýze se uvádí. existují školy, které koncept komunitní školy budují pouze ve vazbě na vzdělávání dospělých a prolnutí s kurikulem a ŠVP nezvaţují nebo přímo z různých důvodů odmítají.., jedná se o doplňkovou činnost školy, která nijak nesouvisí s jejím hlavním posláním realizace programů pro studenty, a tedy není nijak zohledněna v kurikulárních dokumentech. 28 U 28 Analýza škol majících zkušenost s naplňováním myšlenek komunitní školy výtah ze studie, MŠMT, 2008, kap

20 dotazovaných venkovských škol 29 se po analýze jejich školních vzdělávacích programů toto propojení ani v jedom případě neobjevilo. Shodně se v ŠVP objevuje spolupráce s rodinou, místními organizacemi a místní samosprávou, pouze však v obecné rovině. 4. Strategie budování komunitní školy 4.1. Popis existujících modelů komunitních škol v ČR Pojem komunita je v našem školském prostředí vymezen dvěma způsoby. Jednak je chápán jako společenství lidí, jeţ mají společný původ, národnostní příslušnost, společnou víra, vyznávání stejných hodnot, apod.. To je případ zejména alternativních škol anebo škol s velkým podílem ţáků ze sociálně znevýhodněného prostředí, případně z minorit. 30 Podle LAUERMANNA chápe však většina škol komunitu jako geografickou oblast, ve které lidé ţijí. Většina oslovených škol vnímá svoje komunitní poslání v tomto druhém vymezení. 31 Hlavní myšlenka vychází z toho, ţe škola v obci vlastní velký potenciál lidských zdrojů (učitelé-lektoři) i zdrojů materiálních (vybavené učebny, vytopená škola) a byla by neefektivní je vyuţívat pouze k dopolednímu vyučování ţáků a odpoledne, tedy po 29 příloha č. 8, Přehled dotazovaných škol, strukturované rozhovory, závěry 30 Analýza škol majících zkušenost s naplňováním myšlenek komunitní školy výtah ze studie, MŠMT, 2008, kap LAUERMANN, M. Proč jsou školy dobrým centrem komunity a obce. In Sborník příspěvků: Mezinárodní konference o komunitním vzdělávání listopadu 2004 [online]

21 skončení výuky, nechat školu zavřenou. Komunitní škola je tedy otevřená veřejnosti také v odpoledních a večerních hodinách, snaţí se oslovit rodiče a další obyvatele regionu vhodně sestavenými aktivitami, které vycházejí z potřeb komunity. Posláním komunitních škol je tedy zapojení maxima občanů a vytvoření prostoru pro generační, kulturní a sociální dialog, pro odpočinek a vzdělávání. 32 Mimoškolní aktivity, které lze zahrnout do konceptu komunitního vzdělávání jsou v analýze MŠMT definovány následovně: Vzdělávání jako celoživotní proces. Jedním z cílů základního vzdělávání je umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení. 33 Aktivní zapojení členů komunity. Při budování strategie komunitního vzdělávání je důleţité aktivně zapojit co největší počet členů komunity do všech aktivit. Pasivní přijímání výsledků práce školy se mění na aktivní účast členů komunity ve vedení aktivit, s čímţ souvisí i přijetí zodpovědnosti za jejich fungování. Současně s tím se zástupci komunity zapojují i do rozhodování a plánování aktivit. Využití stávajícího potenciálu komunity. Třetím principem je efektivní vyuţití stávajícího potenciálu komunity, zejména personálního a technického zázemí. Komunitní aktivity mohou být rozvíjeny v podstatě kdekoliv, tedy v místě, které je pro všechny členy komunity dostupné a kde jsou dostatečné prostorové a technické podmínky. Tyto podmínky splňují školy, ale není vyloučeno rozvíjet komunitní aktivity např. při mateřských školách, dětských domovech, domech dětí a mládeţe, komunitních centrech, v prostorách místních organizací nebo 32 NEUMAJER,O., Komunitní školy po česku, Učitelské listy 7/01-02, str.7 33 Rámcový vzdělávání program pro základní vzdělávání, čj / , část C, odst

22 podnikatelů, v domech s pečovatelskou sluţbou nebo při domovech důchodců atd Přínos komunitního přístupu ke vzdělání Školy jsou správným místem pro zajišťování potřeb komunity z různých důvodů a přirozeně se mohou lišit podle podmínek a potřeb dané lokality. Za nejdůleţitější jsou shodně s dotazníkovým šetření a analýzou MŠMT povaţovány: Přístupnost školy se nacházejí v kaţdém městě a v kaţdé větší obci (menší obce bojují často o svoji existence a právě komunitní rozměr je jedním z důvodů je zachovat). Jsou dosaţitelné jak pro děti, tak pro dospělé v dané lokalitě, nezávisle na obtíţné dopravní obsluţnosti (týká se především venkova). Neformálnost škola je institucí všeobecně známou a často ji zaţívají členové komunity v různých ţivotních etapách z různých pozic: děti-rodiče-prarodičezastupitelé-učitelé- návštěvníci školních akcí- Škola umoţňuje navazovat neformálnější vztahy mezi jednotlivými aktéry a samozřejmě platí pravidlo, ţe čím je škola menší, tím je více příleţitosti navazovat uţší kontakty. Jednotlivé aktivity pak mohou reflektovat události nad rámec obsahu kurzu, semináře, apod.. 34 Analýza škol majících zkušenost s naplňováním myšlenek komunitní školy výtah ze studie, MŠMT, 2008, kap

23 Cenová dostupnost organizace aktivit v zařízené (sociální zařízení), vybavené (počítačové učebny, dílny, projekční technika, ) a vytopené školní budově je konkurenční výhodou oproti pouze komerčně zaměřeným vzdělávacím aktivitám z z důvodu niţších provozních a pořizovacích nákladů, které se promítají i do celkové kalkulace cen. V potaz je potřeba brát i minimální nebo nulové náklady na dopravu účastníků či pracovní příleţitost pro nové místní lektory. K podobným závěrům dochází i LAUERMANN na základě dlouhodobých zkušenosti s komunitním vzděláváním ze zahraničí. Uvádí následující důvody: - je téměř v kaţdé obci - ve většině komunit představuje největší státní investici - vlastní ji stát, tedy veřejnost - představuje bohatý zdroj materiálních i lidských moţností 35 Souhrnně vzato školy mají nespornou výhodu v ceně poskytovaných komunitních sluţeb a aktivit pro koncového uţivatele, v dostupnosti a v atmosféře, ve které probíhají komunitní aktivity. Vhodné jsou proto především pro motivační a neformální kurzy a pro občany, pro něţ je geografická vzdálenost důleţitým faktorem. Školy se umí velmi dobře vţít do situace kaţdého příslušníka komunity, a proto jsou také vhodné pro řešení situace sociálně slabých a znevýhodněných skupin. Přínos komunitního přístupu ke vzdělání definuje LAUERMANN následovně: - dává prostor pro celoţivotní vzdělávání - nabízí prostor pro setkávání - posiluje vzájemné vztahy ţáků, rodičů, veřejnosti k obci 35 LAUERMANN, M., Škola jako centrum obce, manuál, studijní materiál v rámci projektu Škola jako centrum obce v Brně Nadace OSF Praha, s

24 - vede děti k aktivnímu zájmu o své okolí - nabízí prostor pro setkávání - vytváří neformálnější vztah dětí ke škole - napomáhá získávat důvěru dítěte ve školu jako instituci - umoţňuje rodičům aktivněji se zapojit do dění na škole -dává rodičům příleţitost projevovat své názory na školu - získává oporu u rodičů - vyuţívá potenciál rodičů - skola se stává viditelnější - skola rozvíjí dobré vztahy s obecním úřadem Principy komunitního vzdělávání Na základě svých dlouhodobých zkušeností definují organizace, které v České republice zastřešují komunitní vzdělávání 37, tři základní pilíře, na kterých je zaloţeno komunitní vzdělávání: - vzdělávání je celoživotní proces: ve vzdělávací politice se celosvětově prosazuje trend celoţivotního vzdělávání. V praxi vzdělávacích institucí to znamená zprostředkovávání formálních i neformálních vzdělávacích aktivit pro všechny členy komunity. - zapojování členů komunity: kaţdý jedinec nese odpovědnost za kvalitu ţivota ve své komunitě a má právo se podílet na uspokojování potřeb obyvatel komunity. Lze 36 LAUERMANN, M., Škola jako centrum obce, manuál, studijní materiál v rámci projektu Škola jako centrum obce v Brně Nadace OSF Praha, s.6 37 více o tématu v kapitole 3.1.Podpůrné organizace komunitního vzdělávání v České republice, str

25 toho dosáhnout zapojením všech skupin komunity do ţivota obce a prosazováním demokratických procesů při rozhodování o místních záleţitostech. - efektivní využití zdrojů: jde o vyuţití fyzických, finančních a lidských zdrojů komunity k řešením jejich potřeb. Dále je to snaha o omezení duplicit sluţeb s pouţitím principu vzájemné spolupráce. 38 Jak jiţ bylo zmíněno, nejvhodnějším místem pro realizaci komunitního vzdělávání je škola. V praxi se také objevují nejrůznější instituce knihovna, kulturní dům, církev, občanské sdruţení, ale i domov důchodců, které poskytují některé ze sluţeb nabízených komunitní školou. Tento jev je zcela v souladu s myšlenkou komunitního vzdělávání. Nutností je pouze dobré zmapování prostředí komunity, aby nedocházelo k neefektivnímu zdvojování nabídky aktivit. Na základě analýzy strukturovaných rozhovorů 39 se zástupci škol, které se sami definují jako komunitní nebo se touto cestu chystají vydávat, je zřejmé, ţe strategie budování komunitní školy musí reagovat vţdy na potřeby komunity. Ministerská analýza doporučuje zodpovězení následujících otázek. Tyto otázky byly součástí strukturovaných rozhovorů: A: Čím je naše komunita vymezena: - geografickou oblastí - etnickou příslušností - religiózní příslušností - jinak specifická (zejména alternativním pojetím výuky Waldorfská či Montessori škola aj.) 38 NOVÁ ŠKOLA [online]. 2009, Dostupný z WWW: 39 příloha č. 8, Přehled dotazovaných škol, strukturované rozhovory, závěry

26 B: Na kterou oblast činnosti se škola zaměří: - spolupráce školy a rodiny - problémové skupiny mládeţe - spolupráce s místními zájmovými organizacemi - vzdělávání dospělých - rozšíření nabídky volnočasových aktivit nejen pro ţáky školy - pronájem místností - organizace společenských akcí pro veřejnost - jiné akce C: Kdo se do organizace komunitních aktivit zapojí: - pedagogové školy - ostatní zaměstnanci školy - dobrovolníci z řad bývalých absolventů školy - dobrovolníci z řad rodičů ţáků - členové místních organizací - ostatní členové komunity D: Kdo bude činnost koordinovat: - komunitní koordinátor - ředitel školy - zástupce ředitele - určený pedagog - pedagogové střídavě podle plánované akce E: Z čeho bude činnost financována: - z prostředků zřizovatele

27 - z prostředků státního rozpočtu - z doplňkové činnosti školy - z výnosů komunitních aktivit - z grantů - z prostředků sponzorů F: Jaké je třeba zajistit podmínky v oblasti: - technického vybavení - materiálního vybavení 40 Základním předpokladem úspěchu strategie budování komunitní školy je vnitřní ztotoţnění všech pracovníků, kteří se budou na jejím budování podílet, s jejím cílem a obsahovou náplní. S myšlenkou komunitního rozměru školy musí být srozuměno vedení školy, které je nezbytné pro úspěšnost záměru. Musí být zároveň i tím článkem, který je nositelem komunitní vize a motivuje v tomto směru své podřízené a okolí, včetně zřizovatele. Bez něj, bez vedení školy a bez nadšeného zápalu dobrovolníků nelze dlouhodobě naplňovat komunitní cíle.. Další z výstupů ministerského šetření, se kterým se shodují oslovené školy, bylo pojmenování běţných problémů, kterým školy v současné době musí čelit: - izolace a bezmocnost v řešení problémů, nedostatečné propojení komunity s příslušnými úřady, které jí mohou a mají pomáhat, - nedostatek systematické kooperace mezi partnery a rodiči, - slabý fundrasing a podceňované vztahy s veřejností. 40 Analýza škol majících zkušenost s naplňováním myšlenek komunitní školy výtah ze studie, MŠMT, 2008, kap

28 Školy vnímají následující faktory jako překáţky bránící dalšímu rozvoji komunitních projektů: - nedostatek informací a profesních dovedností komunitně orientovaných škol - nedostatek vzájemné výměny zkušeností mezi školami - neexistence zastřešující organizace komunitních škol (zahrnující i různé typy sítí a komunitních škol) - nedostatek zkušeností s tvorbou plánu komunitního vzdělávání a jeho následnou realizací, strategickým posilováním komunitního rozměru školy, public relations školy, fundraisingem a dále nedostatky v oblasti týmové spolupráce, komunikačních schopností apod. Zjištěné potřeby dotazovaných škol pro realizaci komunitních aktivit jsou následující: - šíření zkušeností z transformace běţné školy ve školu komunitní - systematická práce a podpora dalšího rozvoje škol, které dnes realizují aktivity komunitního charakteru - podpora implementaci myšlenek a principů komunitního vzdělávání do vzdělávacího systému v České republice. 41 Na posledně uvedenou potřebu kladli dotazovaní shodně největší důraz Cíle a potřeby komunitní školy Diplomová práce se zaměřuje na typy komunitních škol, které jsou napojené na ţivot lokální komunity. Někteří autoři, např. LORENZOVÁ, 42 nazývají komunitními školami i školy, které toto kritérium nesplňují. Je pro ně dostačující, ţe je škola 41 Analýza škol majících zkušenost s naplňováním myšlenek komunitní školy výtah ze studie, MŠMT, 2008, Shrnutí 42 LORENZOVÁ, J. Komunitní vzdělávání a komunitní škola In: Člověk - prostředí - výchova. K otázkám sociální pedagogiky, s

29 zřizována obcí nebo určitou komunitou, např. náboţenskou. Případně takové školy, které jsou zaloţeny pouze na myšlence školní pospolitosti, které dávají prostřednictvím ţákovských samospráv reálnou moc ţákům a studentům v rozhodování o činnosti školy. Tato práce se zabývá typem školy, která se stává nejen vzdělávacím centrem, ale významně zasahuje do oblasti společenské a kulturní celé komunity, v tomto případě venkovské. Hlavním cílem komunitní školy je umoţnit členům komunity setkávat se a vzdělávat se v místě svého bydliště (je to levnější, odpadá komplikovaná dopravní obsluţnost, ). Komunitní škola má být otevřena všem občanům obce, od dětí aţ po seniory. Předpokladem je připravenost a ochota: - otevřít se aktivitám nad rámec běţného provozu, - rychle a kvalitně reagovat na veškeré potřeby obyvatel komunity, - nabízet vysoký standard sluţeb, - neustále pracovat na vlastním zdokonalování. Často zmiňovanými potřebami komunity mohou být např. školení nezaměstnaných, mimoškolní aktivity dětí, vzdělávání osob určitým způsobem znevýhodněných na trhu práce (matky na mateřské a rodičovské dovolené, zdravotně postiţení, příslušníci etnických skupin apod.), zvyšování kvalifikace, rozvíjení zálib a mnoho dalších Právní formy fungování komunitní školy 43 příloha č.2, dotazníkové šetření Komunitní školy Rosice

30 Pro vznik komunitní školy se nabízejí tři moţnosti právní formy fungování. Z tohoto důvodu je třeba zváţit, která z nabízených variant je pro danou školu nejefektivnější.. Moţnosti fungování komunitní školy: 44 - doplňková činnost školy - občanské sdruţení - obecně prospěšná společnost A: Komunitní vzdělávání organizované školskou právnickou osobou Komunitní škola můţe být provozována v rámci doplňkové činnosti školy. Tuto moţnost jí dává školský zákon v případě, ţe splňuje všechny dané podmínky. Doplňkovou činnost lze vykonávat, jedná-li se o činnosti, které navazují na její hlavní činnost nebo činnosti slouţící k účelnějšímu vyuţití odborností jejích zaměstnanců a majetku. 45 Další důleţitou podmínkou pro provozování doplňkové činnosti školy je, ţe nesmí ţádným způsobem omezovat hlavní činnost školské právnické osoby a také nesmí ohroţovat její kvalitu, rozsah a dostupnost. 46 Podmínky a rozsah doplňkové činnosti musí být uvedeny ve zřizovací listině školy, kterou vydává zřizovatel. Forma doplňkové činnosti klade na školu další velkou zátěţ a je propojena velmi úzce s financováním a personálním obsazení školy. Do fungování komunitní školy však mají být zapojeni i lidé mimo školu, proto se tato forma jeví jako nevhodná (v minulosti některé komunitní školy šly právě touto cestou, např. Základní škola a mateřská škola Stráţek). 44 DEVEROVÁ, L., přednáška ze semináře Komunitní škola a právo, Základní škola Hostýnská, Praha, leden , odst. 2. zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) , odst. 2. zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání

31 B: Komunitní vzdělávání organizované jiným typem právnické osoby Pro organizaci činnosti komunitní školy vyuţívají školy jiné právní formy neziskového charakteru a to především občanského sdruţení. Zaloţení o.s. upravuje zákon o sdruţování občanů č. 83/1990 Sb. Další právní forma neziskového charakteru, obecně prospěšná společnost, se neujala a v současné praxi neexistuje v České republice škola, která tuto formu zvolila. 47 C: Komunitní škola jako občanské sdružení Jako nejvhodnější forma se osvědčuje občanské sdruţení. V podstatě jediné, čeho je zapotřebí k zaloţení občanského sdruţení, je vytvoření přípravného výboru skládajícího se nejméně ze tří lidí, z nichţ alespoň jeden je starší 18 let, a sepsání stanov. Přípravný výbor podává návrh na registraci, přílohou návrhu jsou dva stejnopisy navrţených stanov. Návrh na registraci musí podle zákona obsahovat:podpisy členů přípravného výboru, jména, příjmení, data narození a bydliště těchto osob, označení toho člena výboru, který je určen jako zmocněnec pro jednání jménem výboru, text stanov ve dvou vyhotoveních. Stanovy musí obsahovat : - název a sídlo sdruţení, - cíl jeho činnosti, - práva a povinnosti členů sdruţení, 47 příloha č. 3, Porovnání občanského sdružení a obecně prospěšné společnosti, DEVEROVÁ, L., přednáška ze semináře Komunitní škola a právo- Nová škola, o.p.s., Základní škola Hostýnská, Praha, leden

32 - orgány sdruţení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdruţení, - ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem, - zásady hospodaření. 48 Formát stanov není jednotně určen. Jako vzor můţou slouţit stanovy Komunitní školy Rosice, o.s.. 49 Z výše uvedeného je zřejmé, ţe pro zaloţení a operativní fungování se za současných legislativních podmínek jeví tato forma jako nejschůdnější. Předseda a členové občanského sdruţení pochází z velké části z řad zaměstnanců školy. Rozhodující výhoda, oddělit právně a finančně aktivity spadající pod komunitní vzdělávání, spočívá v moţnostech občanského sdruţení získávat odlišné finanční zdroje neţ příspěvková organizace. Ačkoli škola poskytuje nadstandardní sluţby, není v mnoha případech oprávněna, jakoţto příspěvková organizace ţádat o nenárokové dotace u orgánů státních územně samosprávných jednotek. Management školy tak získává silného partnera, se kterým mohou společně budovat komunitní školu a vytvářet společně strategii komunitního vzdělávání. V tomto případě, není vše na bedrech ředitele školy, jako v případě doplňkové činnosti školy, ale v rámci smluvního vztahu mezi samostatnými právními subjekty, jsou kompetence a zodpovědnost smluvně rozdělena MVCR [online]. 2010, Dostupný z WWW: 49 příloha č. 4,, stanovy Komunitní školy Rosice, o.s. 50 příloha č. 5, smlouva mezi ZŠ Rosice a Koš Rosice,o.s

33 4.6. Zdroje financování školy Základním zdrojem financování škol je pro školy zapsané v rejstříku škol dotace ze státního rozpočtu na přímé náklady, na něţ mají školy nárok bez ohledu na to, kdo je jejich zřizovatelem. Stejně důleţitým zdrojem financování je příspěvek na provoz poskytovaný z rozpočtu zřizovatele. Ze zkušeností venkovský škol vyplývá, ţe pro fungování komunitní školy nelze výše uvedené prostředky pouţít. Pozice koordinátora komunitní školy není definována v katalogu prací, tudíţ nelze na jeho plat vyuţívat prostředky ze státního rozpočtu. 51 Z rozpočtu zřizovatele je teoreticky moţno komunitní činnost podporovat. Záleţí na zřizovateli, do jaké míry si je vědom přesahu působnosti komunitní školy nad rámec běţného fungování školy a její význam pro širší komunitu, zároveň je však samospráva omezena stavem obecního rozpočtu, který někdy ani nestačí pokrývat běţné náklady na samotný provoz školy. Proto jsou školy, včetně komunitních, nuceni získavat finance dalšími způsoby, mezi které patří: - Výnosy z vlastní činnosti Nejčastější formou výnosů z vlastní činnosti jsou u základních škol prostředky za pronájem majetku ve správě školy. Tato moţnost musí být však obsaţena ve zřizovací listině školy. Prostory školy by měly být komunitní školou vyuţívány co nejvíce, tedy v odpoledních a večerních hodinách po skončení běţného provozu školy. V rámci 51 legislativní doporučení v závěru této práce na str

34 aktivit lze vyuţívat prakticky všechny prostory školy od učeben, jídelny, tělocvičny aţ po školní zahradu. - Doplňková činnost školy 52 K rozšířeným formám patří pronájem tělocvičny místními sportovními oddíly a zájmovými organizacemi, ale i přespolními zájemci nebo vyuţití školní jídelny ke stravování veřejnosti a seniorů obce nebo zajištění stravování při slavnostních příleţitostech, případně pečení cukroví na oslavy, apod.. Doplňková činnost můţe být poskytována pouze v rozsahu, který je dán zřizovatelem ve zřizovací listině školy. V současnosti se jedná o nejrozšířenější vedlejší příjem škol a školských zařízení. - Příjmy z kurzů a vzdělávacích akcí pořádaných komunitní školou (případně školou jako doplňková činnost). - Příjmy z projektů vyhlašovaných územně správními celky podle působnosti školy. - Prostředky poskytované Evropskými strukturovanými fondy. - Sponzoring - Fundraising 5. Vnější prostředí školy Kaţdá komunita má své své cíle a potřeby. Zjistit tyto potřeby, správně je vyhodnotit a vhodně aplikovat je smyslem komunitního vzdělávání. V současné době 52 více k tématu v kapitole 4.5. Právní formy fungování komunitní školy, na str

35 lze hovořit o krizi komunity. Staré vazby vázané geograficky na místa, kde jsme se narodili, kde ţijeme, jsou narušené. Obnova starých zvyků, tradic, rituálů je velmi náročná, někde nemoţná a i pro rozjezd nových aktivit je potřeba, kromě nadšení, důkladná analýza prostředí a vytipování členů komunity, kteří by se s komunitním záměrem byly schopni od počátku ztotoţnit. Je to počátek cesty, která můţe být další formou jak dosáhnout zdravější občanské společnosti. Velmi důleţitým článkem v ţivotě komunity je místní samospráva. Jejím cílem je - by mělo být - plnění cílů, které slíbila voličům. Vyuţívá všechny zdroje dané komunity k tomu, aby řešila běţné operativní otázky a činila strategická rozhodnutí pro zvyšování ţivotní úrovně a kvality ţivota v místě své působnosti. Obce jsou ve většině případů zřizovatelem základní školy. Jeden ze základních předpokladů k rozjezdu komunitní školy je přijetí této myšlenky ze strany samosprávy. Proto je od počátku potřebné získat podporu vedení radnice, coţ vyţaduje čas a potřebnou komunikační dovednost pro danou situaci. V ideálním případě by bylo moţno povaţovat místní firmy za podporovatele komunitních aktivit v místě z důvodu potřeby vzdělané, kreativní a zdravé populace v místě jejich působnosti. Realita je však od ideálu dost vzdálena, proto se v lepším případě stávají místní podnikatelé sponzory, kterým je myšlenka osobně blízká či se jejich rodinní příslušníci na aktivitách podílejí. NOVÁK vnímá specifickou úlohu soukromých neziskových organizací. Zasahují do sfér, kde se obvykle ziskové firmy neangaţují. Soukromé neziskové organizace pracují s odlišnými postupy a sledují jiné cíle, neţ je tomu u

36 podnikatelských subjektů. Pro komunitní centra představují cenný zdroj znalostí, nadšení a v neposlední řadě členskou základnu, která se stává případnou klientelou Komunitní aktivity, spolupráce rodiny a školy, zapojení rodičů do života školy Tradiční partnerem školy je občanské sdruţení, které je v podvědomí pod názvem Sdruţení rodičů a přátel školy, Kluby rodičů, Spolky rodičů, apod... Jejich úkolem je organizace některých akcí pro děti, finančně přispívají na dopravu ţáků na soutěţe nebo na odměny úspěšným sportovcům, často však bývají pouze formálním partnerem, který fakticky nevyvíjí ţádnou činnost. Obecně jsou rodiče ve většině ke škole pasivní a zaměřují se pouze na výchovné a vzdělávací činnosti svých dětí. O něco lepší situace se jeví u alternativněji laděných škol (např. waldorfské školy), kde rodiče jsou v rámci svého spolku výraznějším partnerem a k dění ve škole mají bliţší vztah. Z těchto důvodů je potřeba přehodnotit vzájemný vztah a je na škole, aby se rodičům, potaţmo veřejnosti skutečně otevřela. Jedním ze způsobů jsou právě aktivity komunitního charakteru. Vzájemná otevřenost, důsledná informovanost a vysoký podíl na rozhodování to jsou faktory, které význačnou měrou přispívají k tomu, ţe škola získává v rodičích opravdové a trvalé partnery. Rodiče mají moţnost přímo ovlivňovat dění ve škole prostřednictvím školské rady. Její zřízení a činnost je legislativně zakotveno v novém školském zákoně platném od Školská rada umoţňuje zákonným zástupcům nezletilých ţáků, zletilým ţákům a studentům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám 53 NOVÁK,T.,Školacentrem obce-komunitní centrum, s.4 [online]. 2010, Dostupný z WWW: -

37 podílet se na správě školy, 54 např. schvalováním školního a klasifikačního řádu, výroční zprávy, apod.. Důleţité je i samotné prostředí školy. Na kaţdého návštěvníka působí při vstupu do areálu školy velké mnoţství podnětů, které mohou vědomě či nevědomě působit na jeho utváření vztahu vůči škole. Škola by měla být místem bezpečným, příjemným, inspirativním. V neposlední řadě se komunitní školy aktivně snaţí, většinou prostřednictvím svého komunitního koordinátora, o přímou spolupráci s nejrůznějšími institucemi, a to jak ve svém bezprostředním okolí, tak i na regionální a národní úrovni. Jedná se např. o spolupráci s neziskovými i komerčními subjekty, s podobně orientovanými školami či s obecním úřadem. Rovněţ podstatná je i jiţ zmíněná spolupráce školy s rodičovskou veřejností Komunitní škola a rodiče Jak jiţ bylo uvedeno výše, jednou z charakteristik komunitní školy je i otevřenost vůči rodičům ţáků. Rodiče tvoří významnou cílovou skupinu jednotlivých komunitních aktivit a školy se tímto nepřímo snaţí navázat s rodiči neformální kontakt a rozvíjet tak vzájemné vztahy. Komunitní školy pochopitelně neoslovují jen rodiče svých ţáků, ale nabízí své aktivity všem členům komunity. Rodiče však nejen, ţe tvoří velmi významnou část těchto komunit, ale prostřednictvím svých dětí by měli být na činnosti školy osobně nejvíce zainteresováni. Proto se většina škol při své prezentaci zaměřuje především na rodiče a často je oslovuje nejen jako účastníky svých aktivit, ale také jako potenciální lektory svých kurzů, spoluorganizátory nebo v některých případech , 168 zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. 55 HADRABOVÁ, H., Účast rodičů a veřejnosti v komunitních školách, bakalářská práce, 2004, Brno, s

38 i sponzory nejrůznějších aktivit. Komunitní vzdělávání by se tak mohlo stát jednou z cest k řešení problematiky vztahů mezi školou a rodinou Spolupráce zřizovatele a komunitní školy Spolupráce zřizovatele a komunitní školy je nezbytným předpokladem úspěšného fungování a dlouhodobé udrţitelnosti komunitního projektu. Komunikace mezi školou a zřizovatelem se však na mnoha místech omezuje na záleţitosti týkající se rozpočtu školy, někde se vzájemné vztahy vyvíjejí v rovině osobní antipatie a tím škola nemá u zřizovatele podporu pro své záměry dalšího rozvoje. Tento fakt je realitou na mnoha školách a jeho trvání je často závislé pouze na délce volebního období místní samosprávy. V těchto případech je velmi problematické pokoušet se o prosazení změny a budovat komunitní školu, která ze své podstaty podporu od samosprávy potřebuje. Ve venkovské prostředí, díky uţším vazbám v místní komunitě, se daří snáze prosadit koncept komunitní školy ve shodě se zájmem zřizovatele o naplnění vzdělávacích potřeb obyvatel lokality. V kaţdém případě, je nutné pokoušet se zástupce zřizovatele i veřejnost přesvědčit, ţe škola je otevřená instituce, na jejímţ ţivotě se mohou všichni společně podílet, pokud mají zájem na jejím fungování. Provázanost základní a komunitní školy je zřejmá, tudíţ velké mnoţství společných aktivit lze nasměrovat k budování vzájemně prospěšných vztahů, které zapojí více školu do ţivota obce, například vysazování stromů, úklid obecních prostor, apod.. 56 HADRABOVÁ, H., Účast rodičů a veřejnosti v komunitních školách, bakalářská práce, 2004, Brno, s

39 6. Komunitní vzdělávání na venkově Cílem této části práce je monitoring současného stavu venkovských komunitních škol zapojených do systému Národní sítě venkovských komunitních škol se sídlem v Borech. Záměrem je ukázat fungování komunitní školy jako samostatného subjektu úzce spolupracujícího se základní školou. V České republice existují další školy, které oslovila myšlenka komunitního vzdělávání, ale jako právní formu zvolili doplňkovou činnost školy (např. Základní škola a mateřská škola Stráţek). Tato moţnost realizace komunitního vzdělávání nebude v této práci podrobněji zpracována. Komunitní vzdělávání na venkově má svá specifika, proto je nutné se mu věnovat samostatně, odděleně od komunitního vzdělávání ve městech a větších oblastech. Městské školy se orientují zejména na spolupráci s rodiči a zavádění standardů komunitní školy, venkovské školy, často malotřídní a ohroţené zánikem, dávají důraz na celoţivotní vzdělávání celé venkovské komunity a na školu jako rozvojové centrum, kde se buduje partnerství mezi všemi subjekty v obci a jeţ přispívá k venkovskému rozvoji. Školy na venkově mají nezastupitelnou roli. Základní školy (včetně malotřídních ) by měly být v co nejširším měřítku zachovány. Zabránit likvidaci škol na venkově lze pouze aktivní politikou obcí a jejich obyvatel. Současný stav není pro venkov přijatelný. Venkovské školy představují stovky škol, které jsou nedílnou součástí celého školského systému a nemohou být opomenuty v zásadních materiálech schvalovaných kraji a vládou

40 Venkov a práce v něm byla vţdy spojena se zemědělstvím. V současné době tvoří zemědělci pouhá 4% obyvatel ţijících na venkově. Jejich stav se bude i nadále menšit. 57 Současný rozvojový potenciál na venkově je v katastrofálním stavu. Chybí dostupné sluţby pro obyvatele, je nedostatečná infrastruktura, prakticky vymizely řemesla včetně tradičních. Uplatnění vysokoškolsky vzdělaných lidí je na venkově mizivé a chybí i základní vzdělávání dospělých. Aktuální je hrozba zavírání základních škol. Za rizika likvidace školství na venkově jsou obecně povaţovány: - degradace ţivota obcí a venkova - zvýšení vylidňování obcí a venkova - sniţování průměrné inteligence venkovského obyvatelstva - ztráta vztahu k místu - přerušení kontinuity tradic - zhoršení sociální a zdravotní péče všech občanů - ohroţení funkce rodiny - větší nebezpečí patologických jevů u dětí. Venkov tvoří významnou součást naší společnosti. Včetně obcí do 2000 obyvatel zaujímá venkov 74% rozlohy a ţije na něm 26% obyvatel, včetně obcí do obyvatel zaujímá 89% rozlohy s 46% obyvatel a včetně obcí do obyvatel zaujímá 95,2% území České republiky a ţije tu 60,3% veškerého obyvatelstva. 58 Jedním z řešení dané situace se nabízí moţnost vzniku komunitních škol. Pro oblast působení komunitních škol je třeba v určitém regionu vymezit: - jakou oblast venkov pokrývá - sloţení venkovského obyvatelstva 57 FIALA, J., E consulting, s.r.o., přednáška z Evropského týdne komunitních škol. Bory srpna FIALA, J., E consulting, s.r.o., přednáška z Evropského týdne komunitních škol. Bory srpna

41 - kdo ţije a působí ve venkovském prostoru. V současnosti se nabízí následující moţnosti vzdělávání na venkově: - dojíţdění do nejbliţšího města (náklady na cestovné a ztráta času stráveného na cestě) - e-learning (materiální zázemí-pc s připojením na internet, bez osobního kontaktu s lektorem) - komunitní škola (dostupnost vzdělání v místě bydliště, niţší náklady, kontakt s komunitou) Venkovské komunitní školy, vývoj Zásadní impuls rozvoje komunitních škol na venkově spojený se vznikem zastřešující organizace přichází z kraje Vysočina. Usnesením zastupitelstva kraje vznikl v roce 2002 Fond Vysočiny. Představuje nástroj k realizaci regionální politiky v rámci schváleného Programu rozvoje kraje Vysočina. Prostřednictvím Fondu Vysočiny podporuje kraj Vysočina některé regionální aktivit v oblasti sportu, kultury, informatizace, územního plánování, ţivotního prostředí, vzdělávání a zemědělství Kraj Vysočina prostřednictvím Fondu Vysočiny podpořil v letech 2002 a 2004 projekty zaměřené na otevření škol a knihoven pro vzdělávací a zájmové potřeby veřejnosti. Cílem projektu bylo umoţnit lidem celoţivotně se vzdělávat v místě svého bydliště. Program Fondu Vysočiny financoval konkrétní, časově omezené projekty škol a jiných veřejných institucí. Projekty se zaměřovaly na zvýšení kvality sociálního prostředí s důrazem na rozvoj lidských zdrojů, zvyšování vzdělanosti obyvatel prostřednictvím vzniku regionálních center celoţivotního vzdělávání a tím uspokojit vzdělávací a zájmové potřeby obyvatel obcí a mikroregionů. Finační prostředky byly vyuţity na : - vytvoření podmínek pro ověření forem organizace vzdělávacích a

42 - zájmových aktivit pro veřejnost v prostorách škol a školských zařízení - vytvoření podmínek pro realizaci kurzů, seminářů, školení, apod. určených dospělým a organizovaným nebo spoluorganizovaným školami - vytvoření podmínek pro vznik a rozvoj tzv. komunitních škol. V roce 2004 se obdobný program rozšířil i na další příjemce podpory- na veřejné knihovny se sídlem na území kraje Vysočina (Škola a knihovna-centra vzdělávání). 59 V rámci programu LEADER (program Evropské unie realizovaný v členských zemích na podporu obyvatel venkovských oblastí) se v roce 2005 konal v Lubenci celonárodního setkání platformy Duha pro venkov na téma Právo venkova na vzdělání. 60 Mezi závěry z tohoto setkání se objevil poţadavek zřizovat komunitní školy pro celoţivotní vzdělávání a podporovat jejich síťování. Zároveň budovat distanční vzdělávání a zavádět e- learning pro venkovské vzdělávání a vytvářet sítě internátních škol pro podporu výuky tradičních řemesel a jiných oborů nepokrytých státním školstvím, včetně zachování knihoven a vybudování veřejně přístupných internetových míst. Ve stejném roce se konala Evropská konference o venkovu v Teplé 61, kde kulatý stůl byl věnován problematice vzdělávání na venkově. Ze zkušeností ze zahraničí vyvstal poţadavek posunout zákonem stanovenou rozhodovací úroveň o existenci školy na obce, zařadit do učebních osnov regionální a místní tradice a témata, a otevřít školu vesnici, aby slouţila jako vzdělávací, sportovní a kulturní centrum všem. 62 Přítomní se shodli na nezastupitelnosti role škol na venkově a na jejich zachování v co nejširším měřítku. Z hlediska profesního byla účast na obou akcích 59 Fond Vysočiny, samostatný účelový rozvojový fond [online] Dostupný z WWW: 60 Leaderplus [online]. 2007, Dostupný z WWW: 61 Leaderplus [online] Dostupný z WWW: 62 Leaderplus [online] Dostupný z WWW: -

43 velmi pestrá (starostové, ředitelé škol, učitelé, politikové, sociologové, zástupci krajských úřadů,neziskových organizací, konzultanti a manaţeři místních akčních skupin- MAS). Účastníci kulatého stolu došli k závěru, ţe nazrál čas pro budování komunitních škol metodou odspodu (bottom-up) za předpokladu, ţe vzdělávání v nich a navazujících aktivitách bude pruţně reagovat na potřeby a ţe bude mít zejména v začátku zajištěnu finanční podporu. Motivace účastníků vzdělávání dospělých by měla obsahovat moţnost ověřit si vzdělání v praxi a motivovat moţností dosaţení zaměstnání. Důleţitou úlohu v této oblasti mohou sehrát neformální místní lídři i v návaznosti na budování místních partnerství a místních akčních skupin. 63 V roce 2005 uspěl mikroregion Velkomeziříčsko-Bítešsko s projektem nazvaným Most do Evropy ve výzvě Ministerstva pro místní rozvoj (POV celostátnípilotní projekty LEADER) a byl podpořen Kč. Administraci projektů podle metody Leader zajišťovala Místní akční skupina MOST Vysočiny, o.p.s.. Jednou oblastí ve výzvě byly projekty směrované k rozvoji partnerství v mikroregionu zejména s ohledem na zapojení mládeţe Komunitní obec Bory Obec Bory se nachází v okrese Ţďár nad Sázavou, ţije v ní 780 obyvatel. Bory mají mateřskou školku i základní školu; v roce 2005 uspěly v dotačním výběrovém řízení mikroregionu Velkomeziříčsko Bítešsko s projektem Komunitní obec Bory. Projekt se skládal z několika podprojektů. Jedním z nich bylo zaloţení občanského 63 FIALA, J., E consulting, s.r.o., přednáška z Evropského týdne komunitních škol. Bory srpna

44 sdruţení Komunitní škola Bory 64 a občanského sdruţení Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech. Tento projekt byl v Programu obnovy venkova DT 6 jako mezinárodní akce podpořen ze zdrojů ministerstva pro místní rozvoj. Předkladatelem projektu byla Obec Bory. Realizátory projektu se stali Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech (občanské sdruţení zaloţené na jaře 2006 jako jeden z výstupů projektu Komunitní obec Bory, které sdruţuje komunitní a otevřené školy pro vzdělávání dospělých ve venkovských obcích České republiky) a dále E consulting, s.r.o. Třebíč (konzultační, vzdělávací a projektová firma působící na venkově). Vyšším cílem projektu byla podpora zakládání a rozvoje venkovských komunitních škol v ČR a vzájemné sdílení evropských zkušeností v oblasti celoţivotního vzdělávání ve venkovských regionech. Tím projekt přispívá ke zvýšení vzdělanosti venkovského obyvatelstva Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech (NSVKŠ) vznikla jako reakce na potřebu venkovských škol, které realizují komunitní vzdělávání, mít vlastní zaštiťující organizaci. Do této doby byla jedinou institucí tohoto typu Nová škola, o.p.s. 66 NSVKŠ byla zaloţena jako celostátní asociace v listopadu 2005 na základě dohody zástupců venkovských komunitních škol a zájemců o celoţivotní vzdělávání na závěrečném semináři projektu Komunitní obec Bory. Asociace sdruţuje a vzdělává 64 více k tématu KOZÁKOVÁ, T. Analýza současného stavu a fungování komunitních škol v české republice s ohledem na možnosti dalšího rozvoje, diplomová práce, Brno: Ekonomicko-správní fakulta MU, 2007, str Obec Bory, E consulting, s.r.o., Závěrečná zpráva projektu Bory, květen 2006, s více k tématu v kapitole 3.1. Podpůrné organizace v České republice na str

45 vesnické koordinátory, nabízí výměnu zkušeností a podporuje zakládání dalších komunitních škol na venkově. Současně se zaměřuje na venkovský komunitní rozvoj na bázi partnerství s důrazem na celoţivotní vzdělávání venkovské populace v komunitních školách. NSVKŠ se podílí na rozvoji metod a sítí pro celoţivotní vzdělávání na venkově EU i v celé Evropě a má partnery ve více neţ 10 evropských i mimoevropských státech 67. Právní forma asociace je občanské sdruţení. 68 Obr. 2 Logo NSVKŠ Činnost Národní sítě venkovských komunitních škol se sídlem v Borech Jedna z prvních aktivit Národní sítě venkovských komunitních škol se sídlem v Borech se stala v srpnu 2006 realizace Evropského týdne venkovského vzdělávání. Jejím hlavním partnerem se stala Obec Bory a firma E consulting. Toto setkání mělo za cíl shrnout zkušenosti s venkovskými komunitními školami v ČR a v Evropě a dát návody, jak začít s komunitní školou na venkově. Setkání bylo rozděleno do tří bloků: - seminář Jak založit a udržet vesnickou komunitní školu pro vzdělávání dospělýchcílem tohoto praktického semináře bylo odstranit překáţky v myšlení a ukázat, ţe to jde - mezinárodní seminář s názvem Venkovské komunitní školy v Evropě- cílem bylo sdílení dobré praxe a první kroky k mezinárodním projektům venkovských škol (Polsko, Finsko). 67 Newsletter Brána pro venkov, srpen 2009, č.1, str příloha č. 6, stanovy Národní síť venkovských komunitních škol se sídlem v Borech

Komunitní školy - centra místního vzdělávání

Komunitní školy - centra místního vzdělávání Komunitní školy - centra místního vzdělávání Stařeč 24.3.2011 Představení ředitel ZŠ a MŠ Bory Předseda občanského sdruţení Komunitní škola Bory Předseda občanského sdruţení Národní síť venkovských komunitních

Více

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 ZŠ T. G. Masaryka Kutná Hora, Jiráskovy sady 387 Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 Mgr. Bc. Zdenka Mačinová, ředitelka školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015 2017

Více

Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010

Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Kapitola/ Strana PO1, 1.1 Kap.3.1.3/17 Úprava Rozdělení podporovaných aktivit GG na realizaci zahájenou 2008 ukončenou do 31. 12. 2012 a realizaci zahájenou

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu:

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu: PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Verneřice,

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Loket, okres Sokolov. T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket. Identifikátor školy: 600 073 041

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Loket, okres Sokolov. T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket. Identifikátor školy: 600 073 041 Česká školní inspekce Karlovarský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Loket, okres Sokolov T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket Identifikátor školy: 600 073 041 Termín konání inspekce: 20. 22. března

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Karlovy Vary, Krušnohorská 11. Krušnohorská 11, 360 10 Karlovy Vary. Identifikátor školy: 600 067 602

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Karlovy Vary, Krušnohorská 11. Krušnohorská 11, 360 10 Karlovy Vary. Identifikátor školy: 600 067 602 Česká školní inspekce Karlovarský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Karlovy Vary, Krušnohorská 11 Krušnohorská 11, 360 10 Karlovy Vary Identifikátor školy: 600 067 602 Termín konání inspekce:

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo do roku 2011 Projednáno AR SVŠE 23. 11. 2007 1. Východiska dlouhodobého záměru Dlouhodobý záměr Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

III. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb

III. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb Hlavní oblasti hodnocení činnosti škol a školských A: Rovnost příležitostí ke vzdělávání B: Vedení školy/školského III. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb Kritéria

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 19. 11. 2015 bod programu: 2 věc: Podání žádosti, předfinancování a spolufinancování projektu Podpora inkluzivního vzdělávání v Ústí nad Labem v rámci Operačního

Více

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Kolektiv autorů MěÚ Vsetín: Bc. Věra Goldová Ing. Milan Půček, MBAMBA Ing. JiříTrezner Martin Kučný (SPKP Vsetín o.p.s.)

Více

yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010

yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010 yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010 Obsah O yourchance o.p.s.... 3 Hodnoty společnosti yourchance o.p.s.... 3 Základní údaje o společnosti... 3 Organizační struktura společnosti... 3 Správní rada...

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a Mateřská škola Blažovice, okres Brno-venkov. Nádražní 7, 664 08 Blažovice. Identifikátor: 600 110 567

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a Mateřská škola Blažovice, okres Brno-venkov. Nádražní 7, 664 08 Blažovice. Identifikátor: 600 110 567 Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola a Mateřská škola Blažovice, okres Brno-venkov Nádražní 7, 664 08 Blažovice Identifikátor: 600 110 567 Termín konání inspekce:

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

Koncepce rozvoje Za kladnı s koly Dolnı Ber kovice Strategicky pla n na obdobı 2012 2015

Koncepce rozvoje Za kladnı s koly Dolnı Ber kovice Strategicky pla n na obdobı 2012 2015 Základní škola Dolní Beřkovice Nádražní 250, 277 01 Dolní Beřkovice Koncepce rozvoje Za kladnı s koly Dolnı Ber kovice Strategicky pla n na obdobı 2012 2015 Zpracovala: Mgr. Jana Basařová ředitelka školy

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

Komunitní školy v České republice

Komunitní školy v České republice Komunitní školy v České republice Příležitosti, výzvy a o tom, kde začít Marek Lauermann Pro potřeby projektu Cesty venkova CZ1.07/3.1.00/37.0094 Jak školy chápou pojem komunitní školy má společný základ

Více

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011 Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011 Kritéria pro hodnocení 1) 1 Rovný přístup ke vzdělávání 2 Školní vzdělávací programy (vzdělávací programy)

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Účelem zveřejnění toho záměru je včas informovat potencionální žadatele o možnostech a zaměření připravované výzvy

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě

Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě Dne 2. března 2015 uspořádalo Vzájemné soužití o.p.s. v Ostravě konferenci s cílem formulovat konkrétní soubor doporučení a cílů k

Více

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr UNICORN COLLEGE 2010 Unicorn College, V Kapslovně 2767/2, Praha 3, 130 00 Hlavní projekt: Unicorn College Projekt: Název: Autor: Jiří Kleibl, Jan Čadil, Marek Beránek Naše značka: Kontakt: UCL/DZ2010 E-mail:

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

PROMĚNA STŘEDOŠKOLSKÝCH KNIHOVEN NA PULZUJÍCÍ INFORMAČNÍ CENTRA

PROMĚNA STŘEDOŠKOLSKÝCH KNIHOVEN NA PULZUJÍCÍ INFORMAČNÍ CENTRA PROMĚNA STŘEDOŠKOLSKÝCH KNIHOVEN NA PULZUJÍCÍ INFORMAČNÍ CENTRA Masarykova univerzita Brno Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví Realizační tým projektu: Jana Hošáková, Hana Kočí,

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Základní škola, Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace

Základní škola, Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace Základní škola, Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace Směrnice č. 2/2012 nahrazuje směrnici č. 2/2003 Organizační řád Základní školy a Mateřské školy, Vojkovice, okres Brno-venkov, příspěvková

Více

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha-Adaptibilita 2011 SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Registrační číslo

Více

Studijní text. - Vzdělávání v ČR (vzdělávací systém v ČR, alternativní systémy vzdělávání),

Studijní text. - Vzdělávání v ČR (vzdělávací systém v ČR, alternativní systémy vzdělávání), Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Vzdělávání a trh práce v ČR Vzdělávací cíl: Seznámit

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a Mateřská škola Malšice, okres Tábor. Adresa: 391 75 Malšice 232. Identifikátor školy: 600 064 832

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a Mateřská škola Malšice, okres Tábor. Adresa: 391 75 Malšice 232. Identifikátor školy: 600 064 832 Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola a Mateřská škola Malšice, okres Tábor Adresa: 391 75 Malšice 232 Identifikátor školy: 600 064 832 Termín konání inspekce: 21.

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí

Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Mgr. Petra Koprajdová E-mail: info@rozvoj-obce.cz Tel.: +420 595 136 023 Výstup z projektu Zájmová diferenciace a soudržnost

Více

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2009 jsou:

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2009 jsou: Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. Vlastní hodnocení školy 1. Právní vymezení Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. zpracovává na základě 11 a 12 odst. 2 zákona č. 561/2004

Více

AUTOEVALUACE ŠKOLY. Autoevaluace školy

AUTOEVALUACE ŠKOLY. Autoevaluace školy AUTOEVALUACE ŠKOLY Autoevaluace školy Autoevaluace školy je podrobně rozpracovaná podle 9 vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náleţitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

ORP Bruntál: Přehled cílů a opatření MOS ŠKOLSTVÍ. Problémový okruh. Téma

ORP Bruntál: Přehled cílů a opatření MOS ŠKOLSTVÍ. Problémový okruh. Téma ŠKOLSTVÍ ORP Bruntál: Přehled cílů a opatření MOS Téma Problémový okruh Cíl Opatření Neefektivní (nedostatečná) naplněnost obecních škol Cíl 1.1 Zavedení školských obvodů spádových škol Gestor cíle: Město

Více

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás?

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás? Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás? Lenka Řeháková Kostelec nad Černými lesy 12.11.-13.11.2014 Obsah příspěvku Vymezení finanční gramotnosti dle OECD Irský

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a Mateřská škola Veřovice, příspěvková organizace. 742 73 Veřovice 276. Identifikátor školy: 600 138 216

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a Mateřská škola Veřovice, příspěvková organizace. 742 73 Veřovice 276. Identifikátor školy: 600 138 216 Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola a Mateřská škola Veřovice, příspěvková organizace 742 73 Veřovice 276 Identifikátor školy: 600 138 216 Termín konání inspekce:

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2020 25. listopadu 2014 Ondřej NEUMAJER

STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2020 25. listopadu 2014 Ondřej NEUMAJER STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2020 25. listopadu 2014 Ondřej NEUMAJER Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 12. listopadu 2014 schválila vláda ČR usnesením č. 927/2014 dokument Strategie

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

PROČ SE MAP PŘIPRAVUJÍ?

PROČ SE MAP PŘIPRAVUJÍ? CO JE TO MAP? 1. Místní - dokument připravovaný pro místní potřeby 2. Akční - dokument připravovaný místní komunitou - zástupci zřizovatelů, poskytovatelů a uživatelů vzdělávání 3. Plán - koncepční plán

Více

Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020

Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020 Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020 1 Dokumenty EU a ČR (Společný strategický rámec) 2 Venkov v Evropě Venkovské oblasti tvoří:

Více

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2008 jsou:

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2008 jsou: Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. Vlastní hodnocení školy pro školní rok 2008/09 1. Právní vymezení Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. zpracovává na základě 11 a 12 odst.

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

PROMĚNA STŘEDNÍCH ŠKOL V CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Stručný výtah z projektové žádosti projektu UNIV 2 KRAJE

PROMĚNA STŘEDNÍCH ŠKOL V CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Stručný výtah z projektové žádosti projektu UNIV 2 KRAJE PROMĚNA STŘEDNÍCH ŠKOL V CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Stručný výtah z projektové žádosti projektu UNIV 2 KRAJE Cílem projektu je proměna SŠ (především odborných) v centra celoživotního učení, tzn. otevřené

Více

POSLÁNÍ A CÍLE POMOC V PRAVÝ ČAS. Vážení přátelé, kamarádi a příznivci.

POSLÁNÍ A CÍLE POMOC V PRAVÝ ČAS. Vážení přátelé, kamarádi a příznivci. Výroční zpráva 2012 Vážení přátelé, kamarádi a příznivci. Rok dvoutisící dvanáctý byl pro nás rokem zrodu. Zrození mnohdy předchází hlubší uvažování nad tím, jak nově zrozený bude svou existenci prožívat

Více

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL. Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL. Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno VÝCHODISKA Rozhodnutí krajské samosprávy schválení realizace projektů: Smart kraj = smart

Více

Asociace nestátních neziskových organizací Jihočeského kraje

Asociace nestátních neziskových organizací Jihočeského kraje ...neděláme si právo na zastupování všech, chceme dělat věci, z nichž mohou mít užitek všichni... KDO JSME Neziskové organizace jsou nezávislé na státu a své úsilí zaměřují na pomoc ve všech oblastech

Více

KONCEPCE ROZVOJE ZŠ A MŠ V HOLASICÍCH. na období 2012 2015

KONCEPCE ROZVOJE ZŠ A MŠ V HOLASICÍCH. na období 2012 2015 KONCEPCE ROZVOJE ZŠ A MŠ V HOLASICÍCH na období 2012 2015 Brno, květen 2012 Obsah : I.. Úvodní informace II. Charakteristika školy III. Hlavní cíle školy 1. Oblast výchovně vzdělávací A: Předškolní vzdělávání

Více

VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE

VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE ZPROSTŘEDKUJÍCÍ SUBJEKT OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ (OP RLZ) vyhlašuje VÝZVU pro

Více

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Obsah prezentace Úvod Rámcové vzdělávací programy Vzdělávací oblasti a jejich výstupy Role knihovníka

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Venkovské komunitní školy nástroj celoživotního vzdělávání. RNDr. Zuzana Guthová Jarkovská, CSc.

Venkovské komunitní školy nástroj celoživotního vzdělávání. RNDr. Zuzana Guthová Jarkovská, CSc. Venkovské komunitní školy nástroj celoživotního vzdělávání RNDr. Zuzana Guthová Jarkovská, CSc. Vzdělávání dává mladým umírněnost, starým útěchu, bohatým ozdobu a chudým bohatství Diogenes Laertios Venkovské

Více

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a Mateřská škola Horní Jiřetín. Adresa: Školní 126, 435 43 Horní Jiřetín. Identifikátor: 600 083 845

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a Mateřská škola Horní Jiřetín. Adresa: Školní 126, 435 43 Horní Jiřetín. Identifikátor: 600 083 845 Ceská školní inspekce Ústecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola a Mateřská škola Horní Jiřetín Adresa: Školní 126, 435 43 Horní Jiřetín Identifikátor: 600 083 845 Termín konání inspekce: 17.

Více

Základní údaje o projektu

Základní údaje o projektu OPRLZ 3.1 1. výzva Základní údaje o projektu Název projektu Změna koncepce školy vytvoření moderního vzdělávacího systému a komplexních podmínek pro úplnou integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace tel. 482312078, fax 482312468, e-mail: gymfry@gymfry.cz Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Poslání školy pro vzdělávací obor osmileté

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 ŠKOLA PRO ŢIVOT, VE KTERÉM CHCEME OBSTÁT JAKO LIDÉ Cílem je připravit takového žáka, který bude mít dovednosti, vědomosti i morální vlastnosti použitelné

Více

Zdravé klima v komunitních školách

Zdravé klima v komunitních školách Zdravé klima v komunitních školách Zajímavý název vzdělávacího programu Zdravé klima v komunitních školách v rámci průřezového tématu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání a také jeho zaměření

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Lipník nad Bečvou, Komenského sady 62, příspěvková organizace. Komenského sady 62, 751 31 Lipník nad Bečvou

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Lipník nad Bečvou, Komenského sady 62, příspěvková organizace. Komenského sady 62, 751 31 Lipník nad Bečvou Česká školní inspekce Olomoucký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Gymnázium Lipník nad Bečvou, Komenského sady 62, příspěvková organizace Komenského sady 62, 751 31 Lipník nad Bečvou Identifikátor: 600 017

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (do 30.6.2008 Ústav zemědělských a potravinářských informací) 9. září 2010

Více

PROJEKTOVÝ MANAGEMENT

PROJEKTOVÝ MANAGEMENT Slezská univerzita v Opavě Fakulta veřejných politik v Opavě PROJEKTOVÝ MANAGEMENT Distanční studijní opora Iva Tichá Miroslava Vaštíková Karviná 2013 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj

Více

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s.

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Lidské zdroje na trhu práce

Lidské zdroje na trhu práce Lidské zdroje na trhu práce Vzdělávání a trh práce v ČR Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Svobodná a Mateřská škola Písek, Dr. M. Horákové 1720. Dr. M. Horákové 1720, 397 01 Písek

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Svobodná a Mateřská škola Písek, Dr. M. Horákové 1720. Dr. M. Horákové 1720, 397 01 Písek Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Svobodná a Mateřská škola Písek, Dr. M. Horákové 1720 Dr. M. Horákové 1720, 397 01 Písek Identifikátor školy: 600 062 112 Termín

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Relevantními výzvami pro FHS

Více

Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. Bosonožská 9, 625 00 Brno AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU

Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. Bosonožská 9, 625 00 Brno AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. Bosonožská 9, 625 00 Brno AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací, výzkumné a vývojové činnosti pro rok 2015 Úvod Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací,

Více

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP Projekt základních uměleckých škol (příspěvkových organizací) a HMP, určený pro seniory v oblasti celoživotního uměleckého vzdělávání Osnova: 1. Název projektu

Více

PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005

PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005 PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005 ZÁKON O DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ přijatý (?) vládou 20.dubna 2005 Zákon o celoživotním učení Zákon o dalším vzdělávání Zákon o uznávání

Více

Koncepce školy Základní škola Valašské Meziříčí, vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace

Koncepce školy Základní škola Valašské Meziříčí, vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace Koncepce školy Základní škola Valašské Meziříčí, vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace Motto: Učení v mládí je rytí do kamene, učení ve stáří je rytí do písku 1. ÚVOD Koncepce školy je základní

Více

ZAHRADA HROU GRANTOVÁ VÝZVA 2015

ZAHRADA HROU GRANTOVÁ VÝZVA 2015 ZAHRADA HROU GRANTOVÁ VÝZVA 2015 METODIKA PRO ŽADATELE O NADAČNÍ PODPORU Nadace Proměny (dále jen nadace ) vyhlašuje Grantovou výzvu 2015 v programu Zahrada hrou (dále jen grantová výzva ). Program Zahrada

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

KURIKULUM S Podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání

KURIKULUM S Podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání KURIKULUM S Podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání Anotace Dle harmonogramu zavádění dvoustupňové tvorby kurikula v odborném vzdělávání, který schválilo MŠMT v roce

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

KONCEPCE ROZVOJE ŠVEHLOVY STŘEDNÍ ŠKOLY POLYTECHNICKÉ PROSTĚJOV 2014-2020

KONCEPCE ROZVOJE ŠVEHLOVY STŘEDNÍ ŠKOLY POLYTECHNICKÉ PROSTĚJOV 2014-2020 KONCEPCE ROZVOJE ŠVEHLOVY STŘEDNÍ ŠKOLY POLYTECHNICKÉ PROSTĚJOV 2014-2020 Vypracoval: Ing. Radomil Poles OBSAH Úvod... 2 1 Stručná charakteristika současného stavu... 2 1.1 Současný stav... 2 1.2 Vzdělávací

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Havířov

Více

Vnitřní organizační normy a směrnice

Vnitřní organizační normy a směrnice Základní škola a Mateřská škola Nový Jičín, Libhošť 90 příspěvková organizace se sídlem v Libhošti zastoupená ředitelkou Mgr.Dagmar Michálkovou IČO 750 27 518 Vnitřní organizační normy a směrnice Plán

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více